v
v
v
V
/
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK •••••••••
1 t 93
4
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXll. ROČNíK - V BRNĚ 5. LEDNA 1934
Kdo smí sdělávati měřické plány předepsané stavebními řády? , Daná otázka sta:la se aktuální pro civ. geometry, zejména v diobě dnešní hospodářské tisně; zajímají se o ni též obchodní a živnostenské klomory a OOBto jsou nuceny o ni rozhodovati autonomní i státní úřady. Nepřihlížime-li k plánům staV'ehním, jichž vyhotovení přísluší civ. inž. pro architekturu a stavby po,zemni a stavitelům, rozerznávají platné stavební řády v podstatě diva druhy měi'i,ckých plántl., a to: p lán y p o I o ho v é (polohové plámy mě,;t a. obcí) a p 1á n y p o I o h o p i s n é na úpravu a rozděleni pozemků na stavební místa (plány rO'Ldělovací= pmrceliační, up,rlllvovací = regulační a pilány svahoměrné). P o I o h o v é P lán y, jeJž dle ustanOlVoní otavebního řádu českého i moravského má míti kwždé město, městečko a každá os:ailll.o sobě uzavřená, sestávají ze dVlou částí: e v iden ční are g u I ač n í. Polohový plián e v i den ční obsahuje situační a výškové znáz·omam přítomného stavu pozemkové a majetk'OIVédržby a stavebně diiležitý(]h poměrd a skutečností v olooi a jest úředním zjištěním skutečných a právních poměrů pntomných pro území celé obce. H, e g u 1 a ční (upravovací) část polohového plánu IIJJá;za účel stanoviti progu-am pro budJoucí vybudování a rozvoj území do pliánu pojatého, zejména ohledně směru, polohy a svahu veřejných ulic a náměstí, aby bylo vyhověnJo potřebám zdravotnictví, bezpeČlIlé a s,na.dné chůze a j~zdy a požadavkl'l.m v příčině olp-ašhvaci. Grafické znázorněni z a m Ý š [e n é h o rozdělení pozemktl. na jednotlivá staveniště nepa.tří do plánu poll()hy a nesmí býti tam aní zakreslováno, neboť [pi'ÍlSlušnéparoo[ační řízeni podmíněno jest vfilí vla,f;tníka. (Boo. č. 7691/1929.) P o I o h o P i sn é p lá ill Y po 110zumuplrutných stav,ebních řádtl. možno rozděliti rovněž ve dva druhy, a sice: PQIOlhopisnéplány.r ú z d ělova c í (parcelační), t. j. plány na rozdělení pooenJlku v ú~emí již regulovaném a polohopisné plány up r a v o va c i (regulační) - viz český stav. řárll Dr. Schlée - jimíž j,sou plámy na rozdělení pozemOCuv území dosud nereguJJovaném, které se souča.sně s p·arcelací reguluje. PIány s vah o m ě r n é zhotovují 810- pouze terukráte, nejsou-li sva1JJOIVé poměry již zeeaa zřejmy z plánu polohopisného. Z ustanovení stavebních řádů plyne, že oibce mají nejen právo, nýbrž i povinnost poříditi SIi správné polohové pIám.y. P o v i n n o s t obcí se vztahuje na pořízení polohového P!lánu e v i den ční ho, pT á v o pak na pořízeni plánu r e gu I a čn íh o, který jest VŠltk 1.3Namnýpouze ohledně směru, polohy a niveau ~ře,jnýc:h ulic a náměstí. Po schválení nadřízeným úřadem nabývá polohový plán ptrávní účinnosti veře~é listiny. Z řečeného vyplývá, že ipilány·polobové nemUiSiÍbýti současně též plány regulačními, a že jlsou jimi jen potud, pokud regulace je v nioh skUJfleč.nězakreslena lli b~la schvMeIlJa. Zpravidla bývá. plán polohový (}á,stečně regulačním, a to pouze v mÍlStech za.ikreslené a schvá1ené reguila.ce. . Na<prortitomu nepřísluší obcím oprá,vnění dekretorvarti z vlastni iniciativy p o I o hoP 1 S n é plány na rozdělení pozemktl. (plány rozdělovací a upravovací), poněvadž tyto za~3Jhujíbezprostředně do právní sféry vkl<;,tníků pozemktl. do tě'chto plántl. pojatých, ukJádaJíce jim do budouooosti omezení v CLisposicis jejich pozemkovým vlastnicitvim, což podle z:isady vyslovené v § 864 ob. obč. zák. a § t 09 ús,tJa,vnílistiny CSR. jest podmíněno. zá.. lmnným zmocněním. Toto zmocněni nelz.e. však vyČís.ti z ustanovení staveibníoo. řádd o parce1ačním nzení, k t e r é j e s t pod min ě n o v lllí v 1a.s tni k a. Obce mohou pouze za určitých okolnoStí, jako při podání stav,ební žádosti, vymáhati pa.rcelaci na vlastníku pozemku. Též polohopisné (pIlányrozdě101V'acia upra.vovací nutno předkládati ke schváJlení okl"esnimu, p'řípadně zemskému úřadu, aby nabyly právmí účinno~ti jako veřejné liatmy. Vedle plánů zde již jmenovaných zoo teťJ!mická praxie také i d e o v é p lán y r e g ul a 15n í, pláIDy komunikační a hospodářsiké, ideové návrhy na úpravu a za,staveni dftležitýcl1 měsltskýeh částí a pod. Plány' tyto nejsou polQhovými, nebo polohopisnými plány po JlOZurnu stavelmích řádft, nemaJi opory v pliatných řádech 8Jtavebnícbia bývlLjí zpravidla. podkladem pro vyipraJOOva.ní,doplněni nebo změnu regulačni ČiáBti polohového plánu, který jest dílem toohnicko-právrufm (zasahuje bezprostředJně do prá.vní sféry majiteltl. pooemkft), kdežto ideové plány diLužno.považovati za. dílo tec!hnicko-umělecké, případni:! technlcltohospodálřské.
1934/1
Otázku, kdo jest oprávněn sdělá.vMliplány POIOM'véa poilJohOlPisné plány rozdělovací a upravova.cí, stavebni řády neuvažují. :ae'šení její třeba hledati v jiných ustanoVE,nichplatného právního řádu. Pokud se týče plánů pOlohových, jest otáaka. tato upll"avena.MPOň pro Moravu nruři7J8nímbývalého místod11žitelstvína Moravě ze drte28.čérveII1lce 1895 (zemský zákon č. 65/1895)o tom, kterak jest polohové p!Lány.sdělávati a doklady opatřovati. V § 13 prohlašují se Bchválené plány poloho,vé za ve,řejnélistíny a z § l<1 jest jaslliO,že ke ~otovení pJ..ám'l. polohových jsou oprávnění jen cWilni geomertři.Pl"Ojeho důležitost uvádím c1oslovné'znění § 14: . "Kezhotove'ni plánů polohových a j(',jich lropH,Jež určeny jsou k předloženi zemskému výblortl (nyní zemskému úřadu), jsou opnávn.1ID:ijen úředně autorlsovaní civilní techník,ové, podle vykázaného působiště jednort1ívým jejich kategoriím, dle ustanovení zákla.dních předpisů pro zavedení soukromých techn~ků dle 'laJřízeiI1Í' c. k. státního ministe,r· stv:t z~. dne 11. prosince 1860, č. 36.413, pak nařízení minísterskéhoze dne 8. listopadu 1886, č. 8152. (Toto poslední a částečně i nař. z r. 1860 bylo zmšeno a na.hrruz,enomin. nař. ze 7. května 1913, č. 77 ř. z.) .. Obcím, které mají svůj v[astní úřad stavitelský, při němž jsou ustanoveni kvalifikovani tec,t1:miikové, jest dovoleno plány polohové od těchto orgánů si dáti zhotoviti." V~e()becněpak jest oprávnění sdělá.vati plálIlypoloihOlVé a p·odoh~pisnévyhrazeno civ. . geometn'l.mnálezy nejvyššího sp'l'ávniho l;oudtl (zkráceně: Nss.) z r. 1904, Budw. č. 2389/1904, a z r. 1909, Budw. č. A 6696/1909.Z nálezu Nss. ze dne 19. února 1904, č. 1813 lBudw. XXVIII., roč. 1904, str. 204, č. 2389) cituji: "Sděl1ání p o I o hO'P i sn Ý c h plánů po smyslu platných řádit stavehnícnpředpokládá úř. autorisaci pro takové měřické p!ráicea nAI'Jísluší stavite,lům. Z uvážení, že ku přezkoušenI a s,chválení pLánů p o I oh y pOlVolanéúřady SlVá rozhodnutí na základě stávajících sit).lačních a výškopisných poměrů v p o 1o ho p i s n Ý c h plálIlech vyznačených učiniti m1.ts~, vy]pJývá, že k úče,lu tomu předložený plán p o I o h y s'e j;ako práce převážně do ('boru ,geometrie spadaj.icí jevi, kte'fá příslušným úředním s,chváleiI1Ímnabývá platnosti úřední listiny a tudíž sděláná jeM předlpoklidá úř. autorisaci pro práce zeměměřičské v prrávě označených smě,roch, kterrá však v oprávnění mÍiStra sta.#A.ského ani dle zákona z 26. prosince 1893, č. 193 ř. z.., ani d!epředchozích příslušných předpisů obsružena Theni.u Z tohoto nález,u Nss. !llo~no vyvoditi náeledující poznatky: 1. 8děI:ání v š G C h plánů (vyjma stavebních) po smyslu plaJtm.Ý'chstavebních řádfI, t., j: plám'l. p (}I o ho v Ý c h a p o 10 h o p i sn Ý c h pJá1ll1 rozděllovacích a upravovacích předpokládá úř. autoriSMi pro prrá0e zeměměřiěské a přísluší tudÍlž c i v i 1ním g e 0m etfl'l. m. . 2. Předmětem plánů polohovýCJha poJohoplisnýcih,uvedených v citOlVa.ném nálezu, jest zobra:zeIIÚstá.vajících s i t u a ční c h (směr, poloha) a výš k o v Ý c n (výškové koty, svah mveau)poměrfi. Jellikož dle ustanovení stavebních řádů mají !býti v plánech polohových ip6lohopisných znázorněny sitwčni i výškové poměry stávající i navrthované, Jest zřejmo, ~~,~yto plány jsou obsahOlVěi pojmově identické s plány v nále~u Nss. ,.3. Stavební řády předpisují, aby od obecniho za.stupitelstva usnesené plány polohy a echválené p[ámv polohopIsné byly předloiženy ke zkoumálIlía potvrzení :riadříz,enémustavehn~mu úřadu. Tímrf:oúředním schválením nahývají dle nálezu Ns,s. polohOlVéa polohopisné plány platnosti ú'ř ed' n í listiny a tudíž sděl:íní její předpokládá úř. autorisaci pro práce zerp.ěměřičské v mávě OtZnačenýcihsměrech (sitwčních a výškopisných - viz též § 13 z. z; mOll".č. (15/1895). I. . . 4. Charakter veřejné (úřední) listmy vyžaduje, a.by,byla 'z,řízenaněkterým veřejným úřad.ém,;nebo veře.jnou o'sobou' v předf'psMé formř, aby P0i8kyto~aJa.úplný obraz t.oho, ('A) jést.v ní úřadem nebo veřejnou ooobou "yznačeoo ne~9 (lo~vědčen0,;t aby požívala plné pt\vodnosti. Podle nále'LuNss. musl povola.né úřa
.Ukázky . 1Ípravyobecních h~atlic ve
spojení se scelováním.
Ing. Lad. KoŽoJŠek,.měř:r~lI:
.
c:,QbecAndlerkl1(' so~dnL okres' Pro~tějov, ~ido""rokll 1907 kolonie obce. Slatinky, má úhrmíou Výměh!r.··ka~~!áilni .jen, 3.2há 3~ a. . , ..' ,1\1, "D1e~ředJtí.ho,,~,íl~;tt)pi~u,.mor~"V8k;\1Jc.I:0Jjcí'.z/:rbku 1~24 má. ~n~lerk~ 85třomovmch Clsela·400 obyvatel, tn'a\erská·· Slatmka pn katastra1I:u .. vy.
j'
1934/2
mere 803 ha - z toho 331 ha lesů - 118 domovních čísel a 606 obyvatel a sousední Třebčín při katastrální výměře 390 ha celkem 116 domovních čísel a 485 obyvatel. Do scelování zahrnuté hospodářské pozemky o výměře 19 ha 9 a náležely 43 vlastníkům, z nichž bylo usazeno v Andlerce 9 s výměrou 2 ha 37 a, ve Slatinkách 1" 48 a, ve Sla.tinicích 12 " 7 ha 10 a, v Třebčíně 14" 7 ha 41 a, v Lutíně 2" 61 a, ve vzdáleném okolí 5" 75 a, veřejný 'statek Andlerky" 37 a. Více jak % do scelování zahrnutých pozemků patřilo usedlíkům z TřebCllla a ze Slatinic. Tyto obce přihlásily se k úřednímu scelení .y roce 1922 a 1923 a byly současně scelovány. S přípravnými pracemi technickými započato bylo ve Slatinicích v září roku 1926, a to odhadem pozemků. Při tom seznal operující technik, že žádoucím a vhodným úpravám pozemkové držby, jak ve Slatinicích, tak i v blizkémTřebčíně, brániti budou vklíněné pozemky obce Andlerky. Zapůsobil tedy na účastníky scelování, bydlící ve Slatinicích a v Třebčíně - pokud vlastnili pozemky také v obci Andlerce tím, že jim přednesl výhody z možného překatastrování a tak sobě zajistil zákonnou nadpoloviční většinu, nutnou pro pravoplatné zahájení úředního scelování v Andlerce. Ostatním vlastníkům pozemků v Andlerce nezbylo nic jiného než se připojiti. Provedením scelení v Andlerce pověřen jsem'byl z jara 1927 jakooperující technik Třebčína, takže nadále tvořily obě obce jakousi operační jednotku a postup prací scelovacích děl se ze společného hlediska. Bylo jen samozřejmé, že jsem v dohodě s operujícím technikem obce Slatinic k tomu pracoval, aby přespolní vlastníci pozemků v Andlerce byli, pokud to poměry vůbec dovolí, překatastrováni do svých sídelných obcí výměnou za účastníky, usedlé v Andlerce, pokud tito. vlastnili pozemky ve Slatinicích a Třeběíně. Po těchto záměnách byl konečný počet účastníků na scelování Andlerky 34, z nichž bylo usazeno v Andlerce 22 s výměrou 11 ha 08 a, ve Slatinkách 2 " 1ha 07 a, ve Slatinicích 4 " 3 ha 23 a, v Třebčíně 3" 2 ha 47 a, ve vzdáleném okolí 3 " 1ha 07 a. Záměny pozemků při scelování provádějí se na podkladě odhadu půdy. Způsob odhadování pozemků popsal podrobně úřední odhadce agrárních úřadů na Moravě Ant. Kraus v Zeměm:ěřičském Věstníku, ročník 1921. Stávající ,síť cest doplněna založením cesty spojovací k železniční zastávce Lutín-Třebčín a několika cest~mi hospodářskými. Před vypracováním návrhu na nové rozdělení pozemků podal místní výbor /scelovací spolu s výborem odhadním protokolárně své dobrozdání o tom, kterak postupovati při vyšetřování nových náhradných pozemků, aby bylo možno oprávněným přáním účastníků vyhověti. V Andlerce je koncentrace drobného lidu dělnického. To vysvětluje onen živý ruch stavební - Andlerka má dnes už asi 110 domovních čísel a snahu všech účastníků, na scelování získati při scelování staveniště buď při silnici, vedoucí do Slatinic, all13b.opři .seyerní ,cestě spojov,ací" vedoucí do Třebčína. ' ' , , ,) Jak z přehledných mapek (obr. 1. a 2.) vidno, uskutečnilo se v Andlerce ~načné pňblížení pozemků, což neobyče jně přispělo k uspokojení účastníků na d
1934/3
-
"
"
.,
,
slatinkY
..
~
'
CI. ':!'
~
III C')
g
~
<::l
::t. .
~ I"
t· . ~
~
1934/4
v,
----.. lb
'::I. I")
ClIl
1934/5
scelování, projevenému tím, že pn normovaném vyložení scelovacího plánu v prosinci 1930 nebylo vůbec námitek ani stížností. Zemská komise pro agrární operace scelovací plán obce Andlerky potvrdila a tím se stal pravoplatným. Na podkladě potvrzeného scel. plánu vyhotovena pro účely katastru nová mapa katastrální, seznam nových parcel včetně přečíslovanSrch starých parcel ze scelování 'vyloučených a výkaz nového pozemnostního stavu držebnostního a pro pozemkovou knihu kopie mapy katastrální a ná,vrh na úpravu zápisů v pozemkové knize. Podotýkám, že i dnes, po provedeném scelování, má obec Andlerka pozemkovou knihu společně s obcí Slatinky, a v jednotlivých vložkách zapsány jsou parcely katastrálního území Slatinek i Andlerky. Nové zaměření částic ze scelování vyloučených provádí orgány zem. fin. ředitelství. Úpravy obecních hranic provádějí se vždy při sce,lování dle různých okolností a potřeb místních v menším či větším rozsahu. Při .scelování osamocených obcí brání rozsáhlejším úpravám množství protichůdných zájmů jednotlivých účastníků naJ scelování a je mnohdy třeba velké výmluvnosti a bystrozraku operujícího technika, než se podaří usměrniti tu spleť zájmů osobních. Při současném scelení více sousedících obcí je daleko více možnosti rozvinouti otázku vzájemných úprav obecních hranic. Tu záleží více na shodě a porozumění operujících techniků, pracujících v jednotlivých obcích. Prvním příkladem rozsáhlých úprav obecních hranic při současném scelení jsou nám obce Náklo, Mezice, Unčovice, Rozvadovice, Cholina, Dubčany a Odrlíce na Litovelsku (celkem 5000 ha), scelené v roce 1909, s jejichž vyobrazením setkáváme se často na různých výstavách hospodářských (viz obr. 3. a 4.). Úprava obecních hranic obce Mezic uprostřM hořejšího komplexu - je přímo uchvacující. Už zběžný pohled na přehledné mapky obce Andlerky před a po scelovaní (viz obr. 1. a ~.) nás přesvědčuje o tom, že se obecní hranice Andlerky podstatně změnily, zejména proti Třebčínu, jehož pozemky před scelováním dosahovaly namnoze k neoploceným zahradám Andlerky. Je pochopitelné, že tento stav nikterak nepřispíval k dobrému sousedskému přátelství. A za této nálady díky. vytrvalosti operujícího technika - dohodly se obě obce na znázorněné úpravě svých obecních hranic . .ye věci změn obecních hranic vydal Zemský úřad v Bmě směrnice Okresním úřadům oběžníkem ze 4. ledna 1930, č. j. 581/II/1, ::li doplnil je dodatkem, č. j. 31.958/IIj1, dne 14. června 1930, pojednávajícím o změnách obecních hranic v důsledku prováděného scelování. Dle toho mají Agrární úřady podávati návrhy či žádosti za změnu obecních hranic takto doložené: 1. Opi,sy protokolů o příslušném usnesení obecních zastupitelstev, vyjádřeními obecních finančnich komisí, vyhláškami a případně i námitkami, byly-li jaké podány. 2. Situačním ná.črtkem s vyznačenou novou obecní hranicí (vedle hranice sta,ré). . 3. Agrární úřady sobě samy vyžádají a k žádosti přiloží příslušné vyjádření Archivu map katastrálních, Zemského finančního ředitelství a Vrchního zemského soudu. Protože zpravidla půjde o změny obecních hranic, na nichž se obě obce dohodly a při nichž se katastrální výměra nemění, odpadne řízení za účelem vypočítání případného odškodného za úbytek obecních příjmů. Kdyby však šlo o změnu obecních hr~njc., kterou by se zmenšila yým,ěra katastru jedné obce, sjedná Agrární úřad příslušnou dohodu s obcí o odškodném v prvé řadě sám, takže i v těchto případech nebude třeba vypočítávati odškodné. Teprve kdyby se Agrárním úřadům nepodařilo sjednati patřičné dohody o odškod-
1934/6
Skupina obci na Utovelskv p;"d sctlenim.
Skupina .oba na Ulovel sku po
1934/7
ném, musel by Okresní úřad dle pokynů oběžníkem 581/II/1-1930 daných, stanoviti příslušné odškodné. Takto doloženou žádost předloží Okresní úřad s odů.vodněným návrhem Zemskému úřadu k vyjádření a rozhodnutí. Tato reglementace projednávání žádostí o změně obecních hranic nevyhovuje potřebám Agrárních úřadů zcela a nabyté zkušenosti snad s dostatek odůvodní pružnější formy řešení. Agrární úřady postupují při úpravách obecních hranic ve shodě s výbory scelovacími, takže asi nebude rozporů tam, kde více obcí současně sceluje. A přece hořejší směrnice dávají obecním výborům možnost, se svými finančními komisemi postaviti se proti sjednané dohodě výborů scelovacích třeba i z důvodů jen nepatrných plošných roodílů. Nový scelovací zákon mohl by i v této věci přinésti zjednodušení a ulehčení. Résumé. Re@e,mljrement de la [H'opriété foneiěre dans la com· mu n e ď And I e!l"k a. La commune Andlerka au district (dep31rtement)ProotěJo'V(MoravW) flut remembirée en 1928, ou, les circonstanoos pour le, rembremoot étaient tre-s curieuses qua.nt. au:c propriétaires. On procédait aU'x ,"l"lmdscnanglemerntsdes propriétées tel que les propnétaires furent en ma-Sila,déménagé de la c,ommuneAndle!l"kaaux oommunes voisines aussi a l'état ne lI'emembrementet réciproquement. Le'!!limites de la commune furent aussi cha.ngé en large mesme au profit de 1a commune Andl8lI'lka.Aux participants du remembrement de Ia: commune AudIe'rka on d,onnait le's fonds de ,telTe remembrré tout pres au voisinage.
Urovnání a centrování stroje za nepříznivých podmínek. (N o v á li p r a v a Si t a t i v u.) Dr. Ant. Pokorný.
V minulých letech jsem prováděl přesné zajišťovací a vytyčovací práce měřické, zpravidla v nepříznivém terénu. Vzhledem k jich spěšnosti nesměl jsem je ani pro nepříznivé počasí odložiti, ale samozřejmě je musel provésti s největší přesností. To vše jim vtisklo zvláštní ráz. K těmto pracím jsem neměl zařízení pro optické centrování, ale je~ zcela obyčejný theodolit a stativ s olovnicí. Ostatně po optickém zanzem jsem ani nijak netoužil. Jest jednak drahé a pak obzvlá.šťě, je-U malé zorné pole, práce se jen zpomaluje. Uvažoval jsem proto, chtěje se dané úlohy zhostiti, jen o centrování mechanickém - s olovnicí. Učinil jsem tak na základě vlastních zkušeností, získaných praxí a pokusy a; s nimi plně se kryjících údajů, které sdělil Karel Liidemann z Freibergu v článku "Úber die Genauigkeit der Ablotung mit dem Schnurlot bei der Zugmessung" (Zeitschrift fiir Vermessungswesen, 1931). Dosíci v centrování přesnosti 0'15 mm, které jsem potřeboval a která je prakticky nejvyšší dosažitelnou mezí při použ.ití olovnice, možno jen za nejpříznivějších podmínek. To je tehdy, když bod ostře a pečlivě je vyznačen a dostatečně těžká olovnice visí na přiměřeně tenké niti v naprostém klidu. Již i slabší vítr působí nepřijatelné odchylky a je-li silnější, nepomůže zpravidla ani chrániti proti němu olovnici deštníkem neb jinak, poněvadž pak se zase tvoří rušivě působící vz.dušné víry. Jel,ikož splniti první podmínky přesného centrování bylo snadné, zbylo mi postarati se o to, aby olovnice i za větru zůstala v klidu. Ale to nebylo vše. Zároveň s tím jsem musel ještě pamatovati na nějakou úpravu, která by mi umožnila rychle postavit~ statilv do správné polohy i v terénu, kde je málo místa a tak prudký svah, že i měřič se stěží udržuje v rovnováze. Poněvadž jsem byl venku v poli, nemohl jsem projektovati nic, než úpravy zcela primitÍJvní, neboť na něco jiného nebylo ani pomyšlení. Oba požadavky se mi zdařilo uspokojiti zcela jednoduchým, lehkým a levným zařízením, připojeným ke stativu. Dnes je vyrábí firma Frič a možno •
v
1934/8
je dodatečně přidělati, ke kterémukoliv stativu. Jak je viděti na obrázku, skládá. se celé zařízení ze dvou trubic, horní a dolní, které kryji při postaveném stativu niť i olovnici před větrem. Horní konec horní trubice je opatřen závity a našroubován na hlavu středního šroubu stativu, na němž je též závěs pro olovnici. Dolním koncem zapadá horní trubice do horního konce doln asi na 15 cm, a to tak, že je možno ji ješťě volně zasunova,ti a vysunova,ti. Dolní trubice stojí na zemi. Aby však bylo možno podle olovnice centrovati, je v dolní části dolní trubice, tedy při zemi, ve stěně vyříznut otvor asi 5 až 6 cm vysoký a 3 až 4 cm široký. Netřeba snad podotýkati, že osa obou trubic ztotožňuje se s prodlouženou osou středního šroubu a že tedy stojí kolmo k hlavě stativu. Aby se usnadnilo stavění stativu, je k horní části dolní trubice pevně připojeno pružné pero. To se vine spirálovitě nahoru, obepínajíc dolní část horní trubice. Jeho druhý konec je k ní možno připnouti a to dle potřeby buď níže nebo výše. Celou výzbroj doplňuje již jen krabicová líbela, připevněná k hlavě stativa, podle níž se stativ urovnává. Pracovati s takto upraveným stativem je snadné a není k tomu třeba delších zkušeností. Hned napoprvé se pracuje dobře. Postup je tento. Střední šroub (neb podkladnou deštičku) zařídíme do středu centračního otvoru hlavy stativu a dosti pevně jej k ní přitáhneme. Nato zcela zhruba odha,dneme, do jaké výše nad terén asi přijde hlavu stativu a podle toho připneme konec pružného péra do příslušné výše horní trubice. Potom dolní konec dolní trubice postavíme na zem tak, aby bod, nad nímž máme centrova,tLÍ,byl v jeho středu. Mírně nadzvedneme všechny tři nohy stativu a nakláníme sepnuté trubice i s hlavou stativu tak, až libela přijde do urovnané polohy. Nato spustíme nohy stativu k zemi. Při této práci pružné pero nadlehčovalo stativ, který jsme drželi, takže jsme mohli věnovati pozornost jedině libele. A zároveň pak váha sta,tivu, působíc přes pružné pero, tilskla dolní trubici k zemi, takže se nemohla sesmeknouti na stranu. Nyní tedy hlava stativu je vodorovná a stativ stojí přibližně centricky. Potřebujeme jen za,raziti nohy do země. Proto vypneme pružné pero a zarazíme je, ale tak, aby i potom zůstal stativ ve správné poloze. Abychom to dodrželi, sledujeme při tom zase libelu. Pak na stativ pos,tavíme stroj a přitáhneme jej. Poněvadž hla,va stativu je vodorovná, stačí jen ma,lé otočení stavěcími šrouby a již je urovnáno. Tedy velice rychle. A poněvadž stativ byl stavěn již centdcky a nemohl se z této polohy sesmeknouti, je i velice přibližně centrováno. Centrování bude tedy také rychlé a provedeme je takto: Nazvedneme dolní trubici a olovnici, která přirozeně je sotva ve správné výšce, snížíme neb zvýšíme tak, aby její hrot se ocitl v žádoucí poloze. Je to lehce možné, poněvadž bylo na to pamatováno a k olovnici byla dána tak dlouhá niť, že uzel se ne-
1934/9
nachází jako obyčejně nahoře, nýbrž asi pod dolní třetinou nitě, tedy v. místech, která jsou po nadzvednutí dolní trubice lehce přístupná. Po zařízení olovnice ve směru svislém spustíme dolní trubici k zemi a natočíme ji tak, aby vyříznutý otvor nebyl proti, větru. Pak uklidníme olovnici. Nato centrujeme v jednom směru. Otočíme dolní trubici o 90 o a centrujeme v druhém směru. Samozřejmě, že ani v této druhé poloze není otvor v trubici nastaven proti větru. Jestliže je vítr prudký, chráníme otvor dvěma až třemi užšími prstenci z celuloidu; které jsou nasunuty na dolní konec dolní. trubice. Prstence vždy posuneme tak, že otvor je celý zakrytý a je ponechána jen zcela úzká spára, abychom mohli dobře pozorovati hrot olovnice. Tak ani vzdušné víry ani v nejmenším nemohou rušiti olovnici. Někdy sta,čí úhrániti otvor se stran pouze dlaněmi. Chránění otvoru proti tak silnému větru' však příchází již poměrně zřídka. Vidíme, že centrování je skutečně rychlé. Ale mimo to nám ještě naše zařízení zaručuje, že nikdy a ani,žbychom o to zvláště dbali, nebude překaženo centrováni z toho důvodu, že pro omezené rozměry centra,čního otvoru nebude možno již dále na stativu přemístiti stroj, jak se nám někdy může státi, obzvláště v prudce svažitém terénu, kde odhadnutí správného postavení stativu je ztíženo. Ještě nutno podotknouti, že obě trubice jsou z aluminia. Pro transport není třeba od stativu trubice odpojovati, nýbrž pouze dolní trubici vysunouti nahoru, což umožní sepnutí noh stativu. Také vzniká výhoda, že olovnici nesnímáme a necháváme I ji při transportu uvnitř trubice, pouze ji obalem chráníme před otlučením tak, že nemusíme se před započetím práce zdržova,ti s vyjímáním a zavěšováním olovnice. Proti vysmeknutí je niť olovnice zajištěna. Ještě lepšího zdokonalení možno docíliti, připojíme-U k otvoru v dolní trubici malé zrcátko pod takovým sklonem, abychom mohli polohu hrotu olovnice pozorovati přímo od stroje, tedy aniž bychom se skláněli k zemi. To práci ještě více zrychluje. Na základě uvedeného snad dobře neoceníme výhody popsaného zařízení. Ty lépe vynLknou, když přehlédneme, co bylo jinde až dosud vykonáno, aby se práce v tomto směru zrychlila a zlepšila. Jest to na příklad francouzský stativ s vrchlíkovou hlavou, která umožňuje rychlé urovnání hlavy stativu do vodorovné polohy .• Je poměrně dosti složitý a usnadňuje sice urovnání, ale ne. centrování. Dále zařízení pro optické centrování, připojované nyní zejména k Wildovým strojům. Umožňuje centrování i ve větru. NiJjak však nenapomáhá rychlému urovnání a ani přibližnému centrování. Konečně zejména v Německu konstruované stativy s velkým centračním otvorem, který rozšiřuje možnost posunu stroje při centrování. To centrování sice potlěkud usnadňuje, 8Jle zase nepomáhá při urovnání stroje. Proč byly všechny tyto konstrukce prováděny? Proto, poněvadž zdlouhavá práce při urovnávání a centrování stroje nemllže obstáti v dnešní době. Získati zlepšení bylo cílem při všech úpravách. Dařilo se to, ale jen částečně. Možno tvrditi, že popsané jednoduché zařízení ze dvou trubic, nejen částečně, ale všestranně jako žádné dosud práci zrychluje a činí ji nezá,vislou na počasí a terénu. A pak, co je ještě cennější. Ono naši práci téměř úplněmechanisuje. Můžeme ji vykona,ti s minimálním vypnutím pozornosti. Popsané zařízení pro centraci se mi osvědčiLo. Pracoval jsem s ním i za těch nejhorších podmínek a vždy jsem dostal, jak mi ukázaly kontroly, bez kterých jsem se nikdy neodvážil měřiti, přesné výsledky. Za dobu celého půl roku nenastal případ, kdy by něco selbalo neb se ukázalo v určiltém směru jako nevýhodné. Byly však případy, kdy již vítr byl tak 'silný, že otřásal i sta,tivem a strojem. Pak bylo nutné ovšem ješ,ťě další opatření. Proti větru jsem postavil pod sklonem asi 60 o lehkou stěnu asi 2 X 2 m z větví a dřev, mezi nimiž byly menší mezery. Tím se podařilo kompaktní pl'oud větru rozbíti tak, že
1934/10
sice probíhal dále, ale jsa roztříštěn neměl již škodlivé síly. Kdyby stěna byla plná, jistě by ji byl vítr srazil. I tato krycí stěna se osvědčila. Náklad na její zhotoveni nebyl žádný, poněvadž potřebné odpadky materiálu jsem měl vždy po ruce.
Zprávy odborné. Přípravy k IV. mezinárodnímu kongresu a výstavě fotogrammetrické v Paříži 1934. Mezinárodní fotogrammetrická společnost, v níž jsou sdruženy fotogrammetrické společnosti: německá, rakouská, belgická, španělská, finská, francouzská" maďarská, lotyšská, norská, polská, rumunská, švédská, švýcarská a československá, rozeslala program IV. mez i n á rod n i h o k on g r e s u fo t o g r a m m e t r i c k é h o, který bude konán v Paříži v roce 1934 na podzim a spojen s mez in á rod ní v Ý s t a vou f o t o g r a mm e t r i c k o u, uspořádanou v rámci XIV. mezinárodní výstavy letectví. O e s t n Ý v Ý bor: President francouzské republiky, předseda ministerstva, ministři zahraničí, zemědělství, obchodu a průmy;sllu, národní osvěty a umění, financí, vnitra, námořnictví, veřejného zdravotnictvi, veřejných prací a státní podtajemniknárodni osvěty. Pro t e k t orá t převzaly mimo presidenta Painlevé, ministra války a le, tectví, vesměs vedoucí osobno'sti ústavů, sborů a podniků vědeckých, uměleckýeh, vojenských, politických, průmyslových, samosprávných, technických, námořních, nakladatelskýeh a novinářských, v celku 67 vynikajícíeh osobností veřejného života. 1. Organisace kongresu: Kongres s výstavou konati se bude řízením Laussedatovy sekce francouzské fotogrammetrické spoleČnosti. Účelem jeho jest, shrnouti studie a práce ohledně metod a látky pozemní i letecké fotogrammetrie a jejího využití. Sdru-žené fotogrammetrické společnosti se vyzývají k účasti a k ohlášení počtu kongresistů z každého státu a jmen členů pro práci v komisích a přednáškách. 1. Ř e di tel s tví k on g r e s u: Oestný přědseda: Prof. Dr. E. Doležal z Vídně; předseda: generál Perrier, člen Akademie a president Mezinárodní fotogrammetrické spo" lečnosti v Paříži; předseda výkonného výboru: Roussilhe, generální tajemník M. F. S. v Paříži; členové výkonného výboru: Brunel, Clerc, R. Danger. Hubert, Labussiere, - LebeHe, Lemoine, Lioré, Moreau, Talon, Vignerot. - vesměs v Pa.říži. 2. Z práv y , j e dno tli v Ý c h k o m i s i: Zprávy o fotogrammetrických praeich, vypracované jednotlivými společnostmi fotogrammetrickými, třeba zaslati do 31. března 1934 redakci "Meziná,rodniho fotogrammetrického archivu" k vytisknuti a rozdání členům kongresu. Podle usnesení sjezdu ve Vidni 1932 se doporučuje, aby zprávy byly redigoványfrancouzsky, anglicky neb německy, pro zprávy v jiných jazycich připojiti překlad neb výtah v jednom ze tří zminěných' jazyků. 3. R o z v r žen i k o m i s i: Na vídeňském sjezdu r. 1932 byla vědecká práce pro kongres rozdělena do 6 pracovních komisi a jejich yedeni &:věřeno7 státům. Komise, 1: pozemni fotogrammetrie - Švýcarsko, komise 2: létecké fotografování - Francie, komise 3: topografické využití letecké fotografie - Německo, komise 4: různé užiti fotogramllletrie - Rakousko, subkomise 4 a): architektura - Španělsko. subkomise 4 b): chirurgie, kriminalistika - Německo, komiSe 5: technická výchova -všech stupňů - Polsko, komise 6: bibliografie, slovník, poznámky - Maďarsko. • 4. V e den i k o m i s í: Každý stát, pověřený vedením komise. může žádati zřízení kanceláře, nejméně presidenta a tajemníka. Výkonný výbor rozhodne, zda je třeba vedení rozmnožiti o vicepresidenta a zpravodaje, po případě překladatele. Až dosud jsou ustaveny: komise 1: předs. Baeschlin, tajemník Dr. ZeHer, komise 2: předs. Labussiere, místopředseda Jarre, taj. Brandicourt, zpravodaj Franck, komise 3: předs. Dr. Langendorff, taj. Dr. Liischer, komise 4: předs. Dr. Hasselwander, taj. Dr: Kohnle, komise 5,: předs. Warchalowski, komise 6: předs. Oltay, mistopředs. Medvey, zprav. Dr. TarczyHornoch, taj. Ing. Redey. 5. O r g a n i s a cep r á c e k o m i s i pře d k o n g r e sem: Výkonný výbor doporučuje tento postup: Kancelář komise vypracuje dotazník a rozešle jej fotogrammetrickým společnostem. Předsedové těchto společností vráti odpovědi před 1. lednem 1934 a připojí všechny vhodné publikace, seznamy, výsledky atd. Komise připraví před 1. dubnem 1934 zprávu pro kongres s programem. Během dubna zašlou se zprávy presidentu kongresu pro redakční výbor "Mezinár. fotogram. archivu" k tisku. Zprávy nemají být přes 10 stran "Archivu". Podle zpráv upraví se pracovní program kongresu. 6. P r á c e k o m i s í běh e m k o n g r esu. Podle předběžného pracovního programu shrne každá komise všechny poznatky pro projednáni, po debatě a změnách vypracuje konečnou zprávu pro plenární zasedání kongresu ve formě návrhů a požadavků, podle nichž se rozhodne postllP práce pro příšti kongres. 7. Po ž a d a v k y jednotlivých komisí se přečtou v závěrečném sezení kongresu a vytisknou v "Mezin. fotogr. archivu" spolu s konečnou zprávou o kongresu. 8. P ř is p ě v k y. Každý účastník kongresu zakoupí si za 125 fr. lístek, který ho opravňuje ke vstllpU na kongres a výstavu a za který obdrží veškeré kongresové pllblikace. '
1934/11
9. Pod l' o b n o s t i 01' g a n i s a c e k o n g l' e s u budou později oznámeny zvláštním oběžníkem. 10. K o l' e s p o n den c e. Říditi na presidenta kongresu generála Perriera, rue Galilée 4, Paris 16. II. Organisace fotogrammetrické výstavy. Výstava rovněž bude řízena Laussedatovou sekcí francouzské fotogrammetrické společnosti. V)'hodného umístění dostalo se jí díky ochotě "Syndikátní komory pro letecký průmysl" v Paříži. 1. Ř e d i tel s tví v Ý s t a vy: čestný předseda: Prof. Dr. E. Doležal, Vídeň; předseda: generál Perrier, Paříž; předseda v)"konného výboru: Balleyguier; místopředseda výkon. výboru: Duchatelier; tajemník výkon. výboru: Gordonnier; členové výkon. výboru: Barnier, Granet, Jarre, Janicot, Lebelle, Lemoine, PoivilIiers, Volmat. 2. V Ý s t a v n í pře d m ě ty: a) pomůcky, specialisované pro fotogrammetrii: přístroje, letadla, laboratorní zařízení, přístroje pro využití, četbu a kontrolu snímků, stereoskopy, zvětšovací zařízení, restituční přístroje, pomůcky ke zkoušení přístrojů, a vyhotovení plánů i k jinému využití fotogrammetrie atd. b) Práce, vyhotovené pomocí fotogrammetrie: topografie, katastr, studie veřejných prací, výstavba měst, architektura, meliorace, důlní průmysl, archeologie, zeměpis, astronomie, meteorologie, aerodynamika, balistika, zkoušky medicinské a anthropometrické atd. c) Vědecké studie a výzkumy. 3~ Při h I á šky. Vystavovatelé, kteří podají přihlášky před 31. prosincem 1933, požívají přednostního práva na volbu umístění. po tomto datu budou místa přidělována podle volnosti. Výstavní řád bude vydán pOzději. Rozhodnutí výkonného výboru budou konečná. 4. Cen y. Za 1 m2 půdy 350 fr., za 1 běžný m stěny 140 fr. včetně prací s postavením stánků, jich přípravou a oddělením. Z těchto cen podstatná část bude přidělena sdruženým fotogrammetrickým společnostem v M. F., S.. Cena za stanoviště letadel (140 m2) 25.000 fr. 5. Ú č a s t v Ys t a v o vat e lůn a k o n g l' esu. Vystavovatelé mohou si zakoupiti listky pro kong-resjsty za 125 fr., které jim zaručují stejná práva. Pro zvláštní podniky (exkur3e) budou vydány zvláštní vstupenky. 6. K o l' e s p o n d e Í1 c e. Říditi na presidenta výstavy, rue Galilée 4, Paříž 16, mimo p~ihlášek, které třeba zaslati generálnímu kom1saři výstruvy tamtéž. K tomu vydala již p l' a c o vn í k o m i s e 2 (Francie) program podle 1., 5. a. 6.: ' Po dohodě presidenta kongresu s předsedou 2. komise bude určen druhý místopředseda ze státfi, nezastoupených ve vedení komisí., Z p l' a vod a j o v é různých fotogram. společností pro otázky 2. komise až dosud určení: Za Německo: Dr. Aschenbrenner, Mnichov, za Rakousko: prof. W. Dock, Wiener Neustadt, za Švýcarsko: Ing. Schneider, Bern. K o n g l' e s o v é s c h ů ze: 2 obecná shromážděni>-zahájení výstavy, 3 návštěvy podniků, zvláštní návštěva výstavy, 4 pracovní schůze, účast na schůzích komisí 1. a 3. a na exkursích. Vy h o"to ven í p o vše c h n é z p l' á vy: Komise vypracuje v doporučených lh~tách zprávu a spolu s návrhem programu zašle ji redakčnímu výboru "M. f. archivu". Zpravodaj 2. komise žádá fotogrammetrické společnosti, aby do 1. ledna 1934 zaslaly svédilčí zprávy pro zprávu povšechnou, a to podle směrnic: A. Předměty leteckých snímkil., B. podmínky letecké fotografie pro různé předměty snímků, C. metody leteckého snímkování, D. letecké pomil.cky, E. vlastní přístroje fotografické, F. laboratorní pomůcky, G. povšechný úkol využití leteckých fotografií, H. práce pozemní. Odpověděm třeba připojiti: publikace, seznamy dodavatelil., konstruktéril. a cen, dosažené výsledky co do hodnoty, přesnosti a ceny, snímky, zkoušky, plány, výpočty, údaje o výzkumech atd. N á vrh pro je d n á ní n a k o n g l' e s u: 1. schůze: Projednání povšechné zprávyl. 2. schůze: Zvláštní prohlášení, otázky ke studíu, 3. schil.ze: Obecná porada, předání pozadavkd, 4. schil.ze: Přijetí požadavků a redakce zprávy pro závěrečnou schil.zi kon: gresu. Členové, kteří si přejí přednášeti neb učiniti zvláštní prohlášení, dají se zapsatI předem u uvedené komise. K o r e s p o n den c e: Říditi na předsedu 2. pracovní komise M. F. K., Labussiere, rue Galilée 4, Paris 16. Rri'mái'.
Literární novosti. Pnsu,dky •
• Dr. Fr. Če c h u r a: Magnetick4 deldinace v Podkarpatské Rusl pro epochu 1932,0. Zvl. otisk ze "Sborníku prírodovedeel~ klubu v Košiciach", svltzok I., 1932. Prof. Č cc li u r a předkládá již čtv r t o u zprávu o výsledcích měření magnetické deklinace, provedeného na území čSR. Prvé dvě se týkaly měření deklinace ,v čechách (viz "Rozpravy II. tř. Čes. Akademie, roč. XXXVI. - č. 35 a roč. XXXIX. - č. 4 a 6), třetí pak mag·
1934/12
netického měření v zemi Moravskoslezské ("Rozpravy, roč. XXXIX. č. 53). Provedeným magnetickým měřením vykonal prof. Čechura velice záslužnou práci, jíž umožnil vyšetření p o vše c h n é h o charakteru zemského pole magnetického na území našeho státu. Hlavní význam deklinačních měření Čechurových, vykonaných z podnětu a za patronace státního ústavu pro geofysiku, spočívá v tom, že byly spolehlivě zjištěny a zakresleny porušené obla8tě. Tím získáno bylo vodítko pro účelné další zhuštění sítě stanovískové a vytvořen spolehlivý základ pro budoucí podrobné mapování magnetické *), na základě jehož bude možno sestrojiti správnou mapu, která bude podávatí věrný obraz o rozložení zemského magnetismu na území ČSR. Pro·f. Čechura použil ve svém měření, které vykonal v Č ech á c h v létech 1925-1927, v zemi Mor a v s k o s 1 e z s k é v r. 1928 a na Pod k a r pat s k éRu s i v r. 1929, Hildebrandova universálního teodolitu se zrcadlovým deklinatoriem Schmidt-Neuma,yerovým a jako časoměru zprvu Brockingova lodního chronometru, později pak přesných kapesních hodinek fy Lange v Glashiitte. (Pozn. Stejným způsobem bylo provedeno měření i na S loven s k u v r. 1928/29, výsledky jeho však pro zatím nemohly býti publikovány.) Zvolený pracovní způsob magnetického ma,po· vání, postupující po částech od země k zemi, vyvolal v něm. odborných kruzích námitky . (viz Gerlands Beitrage z. Geophysik, B. III.- A Schedler, "Zusammenfassende Bearbeltung u. Darstellung der magnet. Deklination in Osterreich, Bohmen usw. zur Ep. 1930,0"), proti nimž však vystoupil a správnost užitého postupu odůvodnil prof. Dr. V. L á s k l!o, ředitel stát. ústavu pro geofysiku. Rš . • J.:ng. Theodm A n i k i n: Praktické vytyčovací tabulky. Nákla.dem vlastním (Prta.ha XII., Chodská č. 8). Cena brož. Kč 39'·-, v ceJ'Oplált. vazbě Kč 42'50. Rro stud,enty 25% sleva. Titbulky jsou uroony pro vytyčování kruhových oblouků při komunikačních stavbách a obs:l.huji hodnoty pro stanJovení délky tečny, vzdálenolsti ob1:OIUkuod bodu vrchioLového, souřadnic vrcholu a délky oblo'uJku, d<íJle hodllloty !pro určeni úJllu tečen bez úhloměrného stmje, hodnoty pIlO vytyčování klruhových ohloukll. souřadnioorni pravoúhlými i polMními. Je tu naznačen postup vytyčování kruhového oblouku, je-lJi pn'lJsečik tečem nepří,SltlJiPIlÝa postup při vytyčová,ni oblouku parabo1ického. Doplněk tvoi'í tabulky mocnin, logaritmů, převodně tabulky míry metrové a sáhové, jako~ i tabulka d'Opustných 'odchy1ek TJodle instrukce z r. 1904. Vytyoovací tabulky jsou vypočteny tak, že v prvni části, t. j. při stanovení záklarlních prvkll. ob10ukii lze jich použít u ohloukii s poloměrem do 500 m, při vytyěO'VÓinímavoúlhlými souřadnicemi u oblouků s polloměrem do 6000 m. PI'O příruČ110u formu budou tabulky vítanou !pomůckou při sUničních i vodních stavbách. F. • Dr. Hans D o o k : Rechnerische uud zeichnerische Auswertung terrestrischer stereophotogrammetrischer Aufnahmen. NakJ. Kar] Gerrold's eohn. Vídeň, Lipsko 1932. Stran 100. Cena brož. výtisku 48 Kč. Autor, který se dhuhá léta zabývá pozemni steroofotograllletri~ shrnuj,e v uvedené knize metody na zpracování pO'lfflllních snímků na stereokomparátoru, z nichž mnohé sám vy;pmcovaL neho k nimž upravil a zdokonalHpomůcky. Kniha; je 1>éIS,tav,enatak, aby kaJždý, kdo potřehuje He s jejím obs3.hem Ise'znimiti, jí snadno porozuměl. Autor začíná proto podstatou ster~osk(\pie, přecihá:zí ·pMt k stereofotogirametrii, vy1wětluje různé druhy snímkii a uvádí výsledné 1'0V11roeprO· &tamove.ní souřadnic bodtl.. Pak pojedMvá, 'o ste,reoskO!P'ickém měření snímků, jež předvá.dí na stereomikrometrn. Seznamuje čtenáře s p.řiswoji. a to ·zevrubně s Pullrichovým s,tereokomparátorem, jeho justováním a přípravou pil'o mělření snímků, stručněji popisuje 8Itereokomparátor Hugershoffův, zato se ale zmiňuje o vše'Ch jeho lJloslf'dnícll zdokonaleních. Pro začátečníka js.ou rpodána i potřebná vysvětlení o zjevech, ;jei mši stereoB
Odborná pojednaní"
časopisech.
Pozemkovl!. reforma, čis. 7 z 1933.Ing. A. P a vel: Z ankety o scelovánl pozemkÍ!. v našem stiti. Joumal del Oéom~trel ExpertI et Topographes Fran~als, čls. 158 (prosinec) z 1933. T a I a m On-
*) Magn,etieké jna,pov'ání na územ! rak. uh. říše vykonali K. Kr e i I v r. 1848-1845, magnetické mMení) v r. 1918.
J. L i z n a r v r. 1889--1894 a A. Se h e dle r (doplňovací
1934/13
·M o n s s a r a t: Urbanisme. M ar t in: La stéréophotogrammétrie (Resultats numériques d'expériences aux grandes échelles: F. O a n li;e r: Le cadastre dans l'lnde Fran~aise. Sborník čs. společnosti zeměpisné, seš. 7 -l't z 1933 Or. Fr. Č ech u r a: Sestrojováni magnetických map. Dr. los. Stě h u I e: II. sjezd geografú v Bratislavě r. 1933. Oeodezlst Č. 5-6 S k I jar: Mechanisace topografických prací. N u v a rj ev: Oeodésie ve službách Oněpros!roje. Š e j ti es: O dyoj~kupinových metodách při řešeni podminečných rovnic. Šat u n o v: Vyrovnání souřadmc tng. bodú nelogantmlckým zpúsobem. Pe t r e n k o: Nová metoda pro sestaveni tachymetrických tabulek. Oivitijarov: Řeieni ú ohy Pothenotovy postupným přibliiováním. Trofimenko: Korrbinovaný zpúsob určenf astronomické šířky. B i n der: Konkurs na projekty Velkého sovětského geografického světového atl.su. N a z a r O v: Vyhotoveni a vydáni lesnlch map Sibiře. S mi r n o v: justirovka transformatoru systému Luftbild. O ru ber: Fotogrametrické zařlzeni na vzducholodi .Oraf Zeppelin" za letu do Ameriky. O t P uš t ě n i k o v: Přesná nivel: ce Zeissovým nivelačnim strojem. Bar i n o v: Zk ouška děliciho stroje fy Heyde č.9l't59 ve zkušebnl laboratoři délkových mír VIMSa. O o I g o v: Momenty perodických signálú. Oeometarskl ! geodetskl glasnlk r. 1933. Čis. 2. N ov a k: Zeissovy továrny v jeně. (Dokonč. v čis.3.) Č Is. 3. Milešovit: Nejvýhodnější rozděleni úhlových tižnic v základnové síti (víz c. 4,5). ·č· Civilně zeměměříčská praxe a stavebnl inženýři - Návrh pravidel mezinárodního svazu zeměměřičú. 19. 4. Zakládáni pozemkových .kníh. M I i n.a r: Vektory, jejich význam i použiti v geodesii (víz Č. 5). P.M.O. Organisace udržováni katastru. S u k o v i é: Zivot i práce geometra na dědině. Stavovské uvědomění geometrú. D r a k u I i é: jaká by měla bý'ti v budoucnu polygonální siť i kombinace. Cls. 5. K r a I j : Na schúzi v Řlmě. Baj r o: Jaká by měla býti v budoucnu polygonálnl siť i kombinace odpověď a doplněni č'ánku p Ol: kuliée. Schwelzerlsche Zeltschrlft flir Vermessungswesen und Ku'lurtechnlk, r. 1923, Č. II: B a I ten s perg e r: Grundbuchvermessung und OUterzusarrrnenlegung des Ktntons Wallis. li. Z o II y: Les Bases géodésiques des Mensuration. dans le Canton du Valais (a čis. 12). H. Alb re c h t: Oie Absteckungfarbeilen fur die Orei· rosenbrUcke in Basel (a čís. 12).' F. S. Osterrelchlsche Zeltschrlft flir Vermessungswesen, r· 1933, Č. 5. Dr.~.'S: c h e dle r: Zum Problem der Seilenrefr: ktion. P n c S u ba y: Crubenfelder mil spharischt r Abgrenzung. F. S. Zeltschrlft flir Vermessungswesen z 19,3; Č. :!1. B o tel: Untersuchungen Uber die zulllssige OrOBe der Oebiete bei Koordinaten-UmloTrrUJ li;en nach trig. Form. 24 (a čis 2~). Mi t tel s ta e d t: Eine neue graphische Tafel fUr Yierecksteilunli;en. Č. 22. Wedemeyer: Eine neue TeilstricheinteiJung an Feinnivel,ieren. Ostermel e r: Ober die Koinzidenzgenauigkeit des Kombínationsmikroskops mil optischem Mikrometet nach Heckmann. Boe c k I e i n: Die Herstellung und FortfUhrung amtlicher Lbersic tskarten in Bayern, insbesonde.e der Landgerichtsund AmtsgerichtsUbersichtskaten la čis 23 24). Č ~3. M a u e rh o ti: Umlegungen und Arbeitsbeschaffung, Č. 24. Me r k e I: Zur Theorie des an einen unzugllnglichen trigonomettischen Punkt angeschlossenen Pol. gonzuli;es. Lip s: Zur Darstellung der Halbrnesser des ErdeJlipsoids durch die Hillswerte c und e'2. - Literatura, obsah ročnlku 1933 - (LXII). F. S. AlIgemelne \ ermessungs.Nachrlchten. 1933. Č. 39. Se h I Itl: Berechnung der Koordinalen fUr Klein· punkte mil der LJoppelrechenmóschine .ThaJes-Oeo". Kohr: Hilfstafel zur Zentrierung eX2entrisch gemessener Richtungen. C. 42. Mi t tel s t a e d t: NochmaJs die KonvergenzrraBe des Vierecks. Č. 44. B I a 1.\: Maschenweise Ubertrali;unli; von Koordinaten einer selbstllndigen lilteten Trianguli-erung in das System einer selbstlindlgen neuen Triangulierung und umgekehrt (a či •. 45, 46. 47). Č. 45. L Ude m a n n: Zur Entwicklung.geschichte der neueren li;eodHtischen Dnrpelb Id-Entfernunli;srresser. C. 4~ K o h r. Beitrag zUr Fehlertheorie des einfachen Vorwlirtsabschnittes mil Hilfstafeln zUr Berecrnung des mittleren Punktfeh'ers, mit1lerer Koordinatenlehler und der mlUleten Fehlerellipse (a čis. 49,50). Č. 51- 52. Ber rot h, Triangulation ohne trígom. SignaJb,uten. Se e I i g' FiJ!entt'msli;renze bei W?sserlliufen. . F. S. Mernleclbas un Ku turfechnlkas Vestnesls, čís. 9-10 z 1933. Vegners: Návrh na sozdělenf přfspěvku při melioraci pozemků. Z i z i k i n s: Zeměměticské úlohy. Dan g u I i s: Extrémnl jižnf bod trfangulace Struveovy.
Hraniční zeď a úprava hranic. ZaIopkYJlě tvrdí, žie hraniční zeď byla společným V1lastnictvim obou st.ran již od rpťl.vodníhol"o.zdělenijednotného domu v r. 1885, že ji bylo do polovice užíváno oběma sousedy, že obě strany jI 'Z'ároveň· opravoVla1y, lk3lZdá svou polovici udrž ovaJa,. že při stavbě plotu llt14 bylo ve dvoře pře'sně dbáno stwrých hranic a že žalovaní teprve v poslední době na jaře 192'7,opravujíce svůj dům, stloukli omítku nejen s celého domu, nýbrž zasáhli i do jeji stěny pře s p o lov i n u spoolečné zdi, a to tak, že otloukli z čáJSti její "s o k 1", smamalí zalíčeni zdi a po sunuli dešťovou IOurU do jej! poooviny tipo, lečné zdi, takže si osobu.ií nyní právo užívati společné zdi přes polQvíc. Ne;:,porno jest, ~o oba sousedící, dlomy tvořily pfivodně celek l'i že byly rozděleny roku 1885, takže 8Iporná ~ecr zůstaJa hranicí mezi oběma realitami. Již z to ho je vídno, že ne'jde o obnovu nebo QPTavu hranic po l10zumu §§ 850 a:ž 853 obě. z. (.•• - doslovu II., 2. novely) a že řízení nr-,sporné nepřichází tu vůbec v úvahu. Jde naop3k o právo spoJuvlastnické k přepážce ,po rozumu §~ 854 až 858 obč. zák. e'porná zeď jest nepochybně jednou z přepážek, jak jsou vyjmeno·vany v § 854 obč. cik., a jest nelSpomě ve spoluvlastnictvi obou stran p'ldle téhož paragrafu, protože žalovanÍ neuplatňují žádné. ze 'Zákonnýc.h domněnek v § 857 obč. zák., podle nichž by byli výihradníl'.ll.ivlastníky 'Zdi. Pro 'takový ,připad stanoví § 855 obč. cik., ~e mohou oba pro sebe užívati spOllečné zdi až. do polovi(:e jejich .tlollšťky. Avšak zákon stanoví v ~ 854 a 855 jen právní domněnku. za hr!1niění zeď jést stejným dílem ve spoluvlastnictví sousedů, a že tedy každý z niclí mi1že jí užívati až do polovice její tloušťky, n~vylučuje vš.ak protidůka~u, že pomě~ 8:poluv1astnictví jet\t jiný, a 1pOOuka.zuje sám v § 8M, posledni věta. na pomi1cky, které zakládají opačnQU domněnku. A o takový připa.d tu právě jde. A to je·st vlastním předmětem sporu, neboť žaloV-anitvrdí skutečnosti a. označují pomůcky, 'Z nichž vyvozují. že hraniční čára neide středem tlotl~ťky zdi. nýBrž: v oné polovině tloušťky, která jest na stram.ě iž~obkyně. (Rozhodnuti z 26. března 1925, Č •. R. II. 74/25 Sb. n. s. č. 4848.) " L . .' . iHzení o úpravu hranic n e n Í pod IÍ1 i n k o u, aby u p I a t n ě n byl v I a s tnlcký nárok k přesně vymezené plo!íe pozemkové. . d V žalobě se praví, že pozemek ě. parc. 849-j,eetjako veřejný statek :(úvoz) zapsán v se2Jl1amU1. aže M'oh pi'Hét() úvozové cest~, o jenož M.st se vede SpOT;-j8lSt jeho oouMstkol1 o
1934/14
žaloba doIIl.áhá se toho, aby bylo zjištěno, že obcipřislllJší právo vlaJSltmickéna celém hřehu mezi úvoZem a Fiousedními pozemky žalovaných a že žalovani jsou povinni to uznati. Pořad práva je t.u vyloučen, ježto, rozJloda.;.lití,zda pozemek jest statkem vei'ejným, přislu~l slprávním úřadům; o držbě, vlastnIctví, služebno8te~h a právu náJemním rO'zhodu;ie však soud. Žalovaní namítli ovšem, že věc I'ati'i do říZ91í mimospOIrného ve smyslu §§ 85(0 až 853 obč. z., p
R
ů
Z
n é.
K anketě o asistentském zákoně. Minist3Tstvo školství a národní osvěty s,volalo na, 20. prosince 1933 anketu, k niž pozvalo zá.at;pce profesůrskýcih sborů vysokých škol pražských a zástupce spolku asistentů. Projednáv(Ln n:i.vrh na úpravu as~ntských poměre, žf;d:ajících naléhavě řeš~ní. V přip;oj-:métabulce uvedeny jS10Uvysoké šikoly teohniekého směru, počet systemiso vaných míst a poče!t asistentů sloužícich dMe než osm let. Mají služebních roků /, více než
Počet system. míst
Počet asist. přes 8 let
habilit.
I nehabilit .
10
Če8;ďt~ch.,Praha
208
25
9
16
12
1
1
1
Čes. tech., Brno
70
7
5
2
4
1
Zeměd.• Brno. "
25
1
-
1
1
--
Něm. tech., Praha .
79
7
1
6
4
1
1
-
Něm. tech., Brno
62
22
6
16
2
6
6
4
Báňská, Příbram
22
1
Vysoká škola
Z toho
I
15
I
20
I
25
. ~1'"
-
1
-
-
-
-
Z přehledu vysVÍtá,' že jsou tu asistenti. jicM služební doba je delši než 25 let. Tito asistenti. nejsou definitivními státní:rm úřeďl).iky, jejich existence není zajištěru1 a jejich plat nel:!yl,po osmi letechzvyšůIV'án. Při pře,stupu!lJ!>istoo.ti\.do stJáJtmslu~by nejsou' ~apoěítávána. do' postUJPu aSistentská hita, ztrá-vená na vysoké ško1e. .. . }f. anketě bylo jednráno taikéo výměně asil3
1934/15
Dr. Č e n sk ý: Tabulky, Vazba cihel zdiva Kč 28 (39), Otvory ve zdech 20(27), TeS'3lř.a truWář. vazby dřev 29 (40), Č í ž e k: Encykl. poz,em. stav. 35 (40), Dr. F e 1ber: Tecill. mechanika r. 29 (40), Zákl. kinematiky 27 (37), Hydrau1ika 37'50 (52), Dr. F. Fial a: Geodet. počtářství II. 26 (36), Kaa-tograf. zobrazování 33 (45), Dr. H a u e r: Enc. inž. stav. kJonstr.dopravní 30 (41), Her z á n : Einc. 811Javeb. inž. 40 (54), Hl í dek: 'fupograf. měření 25 (35), Dr. K u b e c : Prá.vo veřejné r. 24'20 (23), Právo velř. II. 14'50 (18), Zeměd. právo správ. 26 (48), Zeměd. práNO a 1'01. 16 (25), Zákony komasační 7 (10), DoplňJky a změny k m. d.zeměd. práva 7'50 (11), Ne c h I e ba: Enc. lesnictví 18 (22), Pe tří k J.: Agrár. o]')e,race13 (18), Nivelace 11 (14), Úvod do katastru daně {poz. 6'80 (9'60), Zák. evid. r. 1883, 1894, 1896 8'30 (12), Stavba měst 11 (15), Doc. Pot u žák: Letec. fotogrametrie 30'50 (42), Dr. Prokeš: Nástin nauky O' ooměd. 8 (13j, Dr. Quadrát: Ohiem.metaJlurgíe r. 30 (49)" Dr. R a c e k: Einc. ínž. stav. vod. a kult. 17'50 (24), Dr. R y š a v ý: Měř. podz. pl108tor37'50 (48), Geodesie nÍJŽší.I. d., 54 (75j, S P á I a: Pru~n(\st a pevnost s dod. 24 (32.50), Dr. S v o bod a: Opt,íka geom. 12 (18), K o pec k ý: Poznámky k pedOlogii 8'50 (12). StatistiCká data o !počtu osob zúčastněných v zemích převážně německých Ve V3'koEech zeměměřičskýlch podává Ing. H. B I u m e n ber g' v čís. 45 z 1932 Allg. V€liI'IllessungsNaehrlchten. Vybí:ráme z nich některr-.% čísla (a pfipojujeme doplňovací pozná..'nku). Počet Stá
Německo Gdánsko
t
země-I pomoc-I měřičů. ných sil celkem
Švýcary
1000 km2
1929
5090 116.409 21.49911 468'8
1930
Memel1931 Rakousko
Rozloha státu v
1931 1932
13
33
46
Počet obyvatel ve 100.000
Poznámka doplňovací:
Počet zeměměřičů na
1000 km2
I
na
100.000
obyvatel
624'1
11
8
1'8
3'6
7
4
2
3
4
5
9
2'4
104
261
202
463
83·9
65'3
3
4
413
484
897
41'3
38'8
10
11
Olba státy výzoomné v oboru ěinno&ti zeměměřičské, t.' j. Německo a' šÝýc8lrY, I!ll} 7Jhruoo.vmto - v pn1měrlOOhp<>čtůzeměměřičů na 1000km"1L 100.000 obyv. sobě ;pňb!l'i· žují. Malé státy (Gdánsko, Memel) mají nižší průměry a co se Rakouska týče, n&ní zde statistika přesná, nehoť nejs.ou do ni prnvdépooobně poÍl\;ticivílní zeměměřiČii.Ve f'ranciJ dle RAné Dangell'ltje~t 2370 kolegii a :Připadá tudíž na 1000km2 rozlohy více než . 4 a na 100.000 obyv. asi 6 zeměměřičů, oož je číslo malé. V čSR. (rozloha. 140.394km', 13'6 mil. obyv.) jest činno na 1600 zeměměft.Čd,tedy připadá jich na 1000km', resp. 100.000obyv. 3JSIÍ 12. Je jich tedy v čSR. oproti Francii činno relativně téměř dvakrit více; oprOlti Svýcarsku je průměr (l máJo vyšší, :tle opratlNě· m~ku má ČSR..při 100.000obyrv. o 4 kolegy vice, kdecžto na 1000km' je U!3Iazen!koro slÍiCJný počet.
I tyto Gifry jsou v rozpOJ'lUs n:horem, že potřebujeme ag.itovat pt'o zvýšeln[ pootu posluchačů zen\ěm. inženýrství: Máme na: 100() po&1uchačů oproti 1600 prakticky činných zeměměřiČŮ.Kdo je všechny umístí? Bit Dlstaněnf tabulky pro přesný výpočet vzdálenosti míst zem ě Pod k a r pat I k é, uspoiíádané podle silnIo státních i zemských a cest vicinálních i obecních, Si preh!edDlOu mapou země sestavil Jas. Horák, vrch. oficiál pozemkového katastru v UŽl~. Velmi prak1tická přÍiručklll,která j1t;tě vyvolá patřičný zájem kruhd civilních! i vojenských. Ing. E. Jelínek. Zavedení metrického systému v Perstl. Nový perský zákon o mírách a. váhách, jenž byl právě srhv:lJen šachovým podpisem, zlLvAďfdo rperskllho systému měr a V'ah 8Y~nl metrický a. decimálnf. Základ pro dé1kovou miru tvoiři 1 gÍl\,Z o délce jednoho mOOm.1 se rovná 10 grc, 100 centimetrům II. 1000 milimetrdm. 1000 gtiazů tvoří 1 kilometr a 6000 giazd 1 ferseng. Talké čtverečné (pIQšné) a krychlové IDÍiry jsou zbudovány na ~ (= metru). Ing. E. Jelínek.
"1'
1934/16
y
y
v
V
/
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS
•••••••••
2 1934
SPOLKU ČS. ZEMEMĚŘIČŮ
XXII. ROČNíK
V BRNĚ 5. ÚNORA
1934
V sobotu dne 27. ledna t. r. zemřel v Praze po záchvatu mozkové mrtvice milý nas kolega. pan Ing. František Zuklín, aut. cíl'. geometr, dlouholetý náš člen, spoluzakladatel a stálý funkcionáf Jednoty úř. autor. civilnlch geometrů. Narodil se dne 23. května 1877 v Žižkově. Po odbytých studilch na reálce v Karlíne, vstoupil na «eskou vysokou školu technickou v Praze, kde absolvoval odbor stavebního inžei/ýrstvl. Po nekoUkaleté praxí dosáhl autorisace civilního geometra a zařídil si samostatnou technickou kancelář v Žižkově, později v Praze, ve které prováděl rozsáhlou praxi civilního geometra. Jednou z prvých prací jeho bylo vyhotovení polohopisného a regulačniho plánu obce Strašnic u Prahy. Vedle své opravdu rozsáhlé práce technické, která rok od roku vzrůstala, věnoval se rád a s pravým pochopením činnosti spolkové. Byl dlouholetým jednatelem Jednoty úř. aut. civilnich geometrů, prvým místopředsedou Spolku československých zeměměřičů, mistopředsedO/I zájmové skupiny zeměměřičské při Spolku architektů a inženýrů, místopředsedou Svazu československých zeměměřičů a členem představenstva Inženýrské komory. Jako vynikaJící odborník v oboru zeměměřičském byl Inženýrskou komorou delegován do zkušebni komise pro dosažení autorisace civilního geometra. Ještě před převratem zastupoval Jednotu úř. aut. civilních geometrú na mezinárodním sjezdu zeměměfičském vaBruselu, kde hájil právo českých zeměměřičú pro samostatné vystupování proti rakouským, německým zástupcům. Z té doby datují se živé jeho styky s InK. Roupcinskym a s profesorem Dangerem z Paříže. Zúčastnil se i poválečných sjezdu Mezinárodní derace zeměměfičské v Paříži a v Curychu. Jako m'stopředseda organisace Československé národni demokracie v Žížkově, zvolen byl l' roce 1923 členem ústředního zastupitelstva !Il. města Prahy, ze kterého byl povolán i do rady městské. V hodnosti Ncna ústřed. zastupitelstva pražského setrval až do r. 1931. rako člen ústřed. zastupitelstva pražského byl předsedou a prvním místopředsedou správní rady vodáren. Jeho zásluhou Je, že hlavní město Praha bylo zaJištěno pitnou vodou. Výstavba !lové filtrační stanice v Podolí stala se skutkem za jeho předsednictvi ve správní radě vodáren. Na radnici pražské byl členem komise technické, komise tecllniků, komise pozemkové atd. Ing. Zuklín byl také předsedou odboru Národní jednoty pošumavské v Žižkově, členem SokOla Žižkovského, Ústřední matice školské, K omenského a jiných národních korporací. Zesnulý kolega, Ing. Zuklín byl mužem vynika;ících vlastností, přímé a ryzí povahy. Z našich řad odešel jím pilný, vytrvalý, vynikající a na slovo vzatý pracovník nejen odborný, a/1' i národní a samosprávn.v. Zachováme mu všichni vřelou, trvalou a vděčnou vzpomínku.
1934/17
~ešení ~ěkterých geodetických úloh počítacím strojem. Ing. R. K los s, asistent čes. vysokého učeni technického v Praze.
POlUžíváru počítacích strojll přinesJo též z'eIněměřičskému oboru znaě,né mychlaní a zj-ednodu;ení prá.0e a jejich zKllokJonMo~árrípřis.pívá, k da,lšimu zkrácení VJ'IPočtú. Zvláště nové dvojité počítací strojle poskytnou zeměměl'iČ'j Mi mnobo lliových a netušených možností, nehoť již nyní známe pro několik dúležitýlCillúk:olú geo'dietický'ch metody, při nichž během celého výpoětu není nutno uč,initi ani j,ediné v~':Početllí poznámky. Je-srhTIJesrpoTn,o, že se během doby budou v,ylSkytorva,tinoV'á a l,epší řešení, a· "tylo blY' dobro, kdyby jim bylo věnon'tno vicle POIZ,oirn.1oSltii, neboť u~,itían sprá,vné me1Joldy lzo ěasto uspol·iti mnoÍlo (\asu i nálIl1'ah y. V "Zeměměřič:ském Věstníku", 1'O'č. 1932, č. 6, 7 a 8. pojednal Ing .• J. 00y·· naiť o některých příkladech, v geode,ticiké praxi !llevyskytujících. V následujícím uká~i řešení několika, dalšich úkolil zeměmJě!řioo,z,vláiŠitěz oboru triangula.c'B, jež lllIo~inopro'Vé'Srttijled:noduchým í dvojit$'lIl počítaiCtÍmi st,r'ojBm,. Ve svém V~rkl'adu huidu pro j,edm.oltHvéčásti strojů užívati TIJáizvů',sta,novB!llIÝchVlBIv~rse uved'eném člá:nku Ing. Ceynara,. 1. Pře v o dd e set i n TJ é h o z I o.m k u ,stupňů n 3: minuty a v t e~ ř í n y. Při různých úlohá,ch jest třeba p[e'Vés1ti úhlel vyjárlřený v desetinntSn1 zlomku stupňů na minuty a vteřiny. Lze k 1JOIll1IU ponJž1]t'i: tabulek, jaké jsou ob'· Sialž~nyna, př. p['1Íďesertim!Ís,tnýehlogaritrnick~rch taibulkách PeJtersových. Pl"OV'e· deme-li však ten,to úkol na st"l'oji, poznáme, žle i tak nl6ipatrný výpocet se J)01J1Ž[tím počítacího stroje zryehlí. Dejme tomu:,ž~, jsme při n:ějaJkiémvýpočtu obél:rž'eli ve v'ýslednici úhe'l 17'32:>147 c', jejž potřebujeme vyjád~Í!ti ve stuprríOOi,minutá'ch a vtei1ináoh. Zlomek Sttupňú jest tl;eha náJsohitišedles'árt,i,ahychom ohdrželi počeiť minut. 'Do můžeme provésti tak že' od stonáiSlohné hodnoty odečteme hodnotu řityřicetináJsoooou. Vyma,z,eme tedy nastavovac:í poči:tad[ro a vysadíme v něm 325147 přímo nad' f'tejné dslice ve v~·slediniiCIi. Pak pOlSunemesaně o jedno místo vlevo a oto'čÍme klikou ctyřikrát zpět. Ve výs>lednici ;pak máme 171950882, což znamená 17019'50882'. Nyní po vyma,zání na.S<ÍaiVIov:wílho počitadla vylSadíme 50882 zase n~d příslušné číslice, ve výsled~lici, opět posuneme sanč o jedno míst() vlev'O', oto'číme čtyřikrát zpět a V1evýslodllli'Ci již čtelme hledanou hodnotu 17019' 30'5292". HychlejtŠi Pil" ove dierní úkolu neni z,ajis:té 'i1á(Jnými jiIlJ)mi poullkkami možné. 2. P r Ů s €I Č í k d'v o u pří m e k. Výipoičet souřadin:ic průs.ecíku dvou přímek, z nichž ka:žldrujest dána ,souřadnicemi dvou bodú na, ní lelŽících, jest známý pro jiedoodJuchý s,troj (uved'en na př. v "Geodetickém po'řJtáJřstvi, II. běhu" prof. Dl'. F. F~aily,stJr. 81). Zbývru tedy ukázati pos.tup na, dvoditém stroji. Je-li dámt přímka 11 brodiyPl (Xl' Yl) a P2• (X2, Y2) 3!přúnkia 12 body Ps (xs, Jh) a p. (x., y.), ultVlolÍ'Ítm:e l1lejdi'ive rozdily souřadnicové x2 - Xl' Y2 - Yl, X.·- :1:3, Y.l·- Y~ a podíly Y2 - Yl X2-Xl
,u, Y4 - Ys= '/l (nejdříve předpokládejme, že všechny body jsou v prvX4-XS
nim kvadrranrtu). Pak rovnice přímky 11 j-eSitY = Yl + p,. (X -- Xl)' Vysadíme .1/1 do výslednice, Xl do obrátkového a p, do na,srtaV1ovadho počitad~a. U strojili s. desítkovýtm p':'evodJem dáme pH kladiném p, pruěku na "m.ult." nebo ,,+", při zápornétm na "div." nebo ,,-". Prortož,e tato páJěka Clhylb[mSltirojí:ch, mají.c.íeh v Qbrátkovém počitadilJe dvojí číslice (červené a bílé), IDIusmnrebráti zřetel na znamléilllk~hodnoty p, již při vytáěerrí souřadIniiJooXl' Při p, kladném vytO(\ime číslke boo, při z.á;pornéun oelrvené (takovýto stroj jffit "Brull1Bviga-Doppel :Nova", majicí pl'lO o'ba dlrnhy číslic desítkový převod). Přetočíme-li nYl1í XL na kteroukoli jliJn:O'll hodlnottu x, provedeme tím ná,s.o,berruí (x - Xl) . P, a současně přičtem~ nebo odie,čit,emBl(dle zJwménka hodnoty ,.,) tento SIOuěinod Yl. Ve výsLednici j,est pak y, t,. j. pofadnice bodu přímky 1b
1934/18
jeho:b úsečka j8'stobsaž~tlla v ob['átkovém počitad~i8. Protože každé otočení klikou jelsit takow,ým n'ás:ohením, jsou čísla sroučaiSllliělsle obdewující v obtátkio •. věro počitladle a výsledníci vždy souřadnicemi některého bodu přímky ll. Tohoto poznwtku použlijeme pro řešeni vytČJen:ého úkollu. VysadlÍ!Ine d()! pravé výsleidm.ic.eYB dOller-véYa a po vymazání na:stav:ow~dch počitadel vytoč.íme ďo OiblráJtkovéhlopOlčitadla, Xl. Nyní v,%adíme d10 pravélho nalstavovaeíl1o počitadla hodnot,u p, a, páičku postavíme dle znaménka p" jak vý,še uved.eno. Pwvedeme pak konrtJrolu 11'avýpOIčet hodnoty p, a správné postav'ení pá.čky ti.m,. že pře,točílIlle :1:1 na X Ve výJsllJeldrnici mrusÍill1'eobdržet,i YZ. Pak př1etočímle hodnotu Xz na, X Do levého nastavova.cí,hlo poč:irt:adlavysaiďíme hodinotu l' a, dtruhou pá:čku nastavíirrl'e UlIk, aiby obě části stroje počítaly stejným směrem, jes,tlřže l' jest SrtejllJéhiO znaménka jako p"av:š.
2•
výslednice, úselčku do ob['átkového
pocitadl1a a, pod!íl Y2- Yl do na;stavova.ciho X2-Xl
pŮ'ěitrulll!a,nIa,č,e'ž\přeto1c,ime,pro komrrolu Xl na Xz• Musíme obdTži8ltiVé vý,&lednici Yz. Pak natočíme do oibrá,tkŮ'vého počitadla úSleČJkuhled~ného průsečíku a ve výs,led'nilci mŮiŽetm:eihned přečísti hledanou pořlldnici. Chc,eme-li ještě znáti prťlseč,Ík télŽ'eSpojll1i~ies jinou sekcní čarou (rovnobě.ž\nou bud' s osou pořadnic, nebo s' o~ou úseček) n:ltocíme danou souř'adiIl~ci Medaného pfílseěíku do příslušného poůl'tadla a hledanou slouřadinici obdržíme ihn,edJv drnhé'1n počitadle. Potřebujeme-li pouze průsečík spojnice dvou bodů se sek ční čarou rovnoběžnou s
OISOU
x, piak j,est výhodnější,
utvořiti a vysad:iti db gwod~ podíl
X2 -
Y2-Yl
Xl
a umís-
titi. paik sO'l1lřadlniciY v o,brrátkovém počitad[e, a X ve' výsillednici. 4. Ne pří s tup n á (1é 1k a a. Řešell1~ nepřístupné délky jest uvOOlell1o též v díle "KoU-E.gge,rt: Gooda,tislche Rechrnungen mittels c1JocRecheIllffilaSchine", str. 52. V hásJ.edwjícím ukáži, žle likol lze piJ."Ovéstio nělClOkratším zpúsobem, jenž se zároveň výibomě hodí p-ro divojitý počímcí stroj. (Viz obraz.)
1934/19
Máme UIl"čitivzdálenost a z měřen ýicih úhhl Wl •• •••• W 4 a základny z. PcvWill:jllIlleA za počáJtek prav:oůlh'lýtclhsouřadnk, smě,r AB za osu X, positivnoll směJlem k bodu B. P.'lk lze snadno odV'odit,i vzorce pro výpoČJ8t souřadnic bodit C, D. Xa
Z-Xo
- = cotg ws'
._- = cotg Yo
Ya
ft -= cotg
ya
I
Ws -,
cotg
w!
w!'
z
Yo=----cotg Ws cotg
+
(1) W4
a xo = Yo cotg Ws ••••••..•••..•..• (2) Podobně, lze dokázati, že, platí " ", --'-D I .~ z ~~ , yn=-----... ·.··.· ..(3) cotg W1 cotg W a Xn =YDcOtg W1 •••••••••••••••• (4) Z VYilJO,čtenýchS1o,uřadnicbodlI CaD Ul'Clme vzdálenost a dle věty Pythagorovy. Aby vÝvozené A vzorce platily pro všechny případy, jest nutno úhel BAD označiti w1, úhel ABD=w2, úhel BAC=IDs, úhel ABC Wi• Směr osy + y lze v;oliti beiz ohledu. na směr osy X'. Úhly v tro1júhelníku" ležÍlctÍm!Dia,straně záporné o:sy y, nutno porvaJžlova:tiza z:íJporné. Na dvojitém pú'čitaCÍm stmji řešíme rovnice (1.) a (2.) současně, rovněž rovnice (3.) a (4.). Vsadíme do pravé výslednice hrodnotu z, do, pravého Im.8tavovacm po:čitad!la cotgwa cotg w" do levého cotgwa a páičku poSlt~lN'ÍmJe' tak,a.by jedlna, čáslt slwoje pJOčií,talakladně a druhá záJporrně. Piro.vedieme-li nyní v pravé části 8't.roj1e,dlěLení (při čemž příslu;ilIá pálčka, musí hýlt,i pos,tavena na ,,(Un."). oibdil:žímev obrátkovém počitadlle: Jj a a v levé výlslednici Xo. Protože pim výpoč,ffi; vzdálenos,ti a stačí, známe-li rozdíly sKYUJřadJniCio.vé xo - Xn, Yo - Yn, nemusíme si ani za~zl1'aIDllená,vat souřadnic,e bodlu C, nýbiržl IlJelclhállll'e j:e ve stroji, vymažeme pouze pr"J,vDUvýslednici a, obě nasta,V1orV1a,cÍ počiitadtta a přesuneme oblě p'wčky z dosa,vadJruího posta,vení do opačného- (mus.íme však některou nleh oM páčky ponecha,ti v původním postav'8Il1í,je1stlii'žiesouřadníc.e, jichž rozdíl hledáme, jsott různého znaménika, neboť pak jest nutno s,ečíta-ti ab:srolutní hodnot,y souřadlnic). Pak vylsadtíme dia p'mvé v3~sledl1Jicez, do pra,véhio nastavova.cíhro· pOčitadla cotg- C01 + cotg w2, do levého cotg W1 a opět V'yd'ěllíme hodnoty v pra.vé části stroje. Výsledky tohoto, d~ruhého v~'konu jSlOUYD a xn, jlež se nálsledkem přesunUltí!oib(m pá;č,ek od1e,č:íta.;jí od prve obidržený;clh'yo a .To. Aby rozdíly souřadnieov1é vyšly kladlně (z,áipmné by se ukázaly ve stroji jakož,tJů' doplilky jejieh :1hsolutní0h hodnot), musíme v pří.padé vyohraz,eném poč:útlati nejdříve ,souřadnice ya a xo, llIebloťtyto jsou obě v~tší než přísilušn:é s'Ouřadnilce bodu TJ. Při nev:hodné v!o~běpů'čá:tku souřadnic by se, vŠ8Akmohlo stá:t,i, že,by třeha, rozdíl úseček hlyl kl3Jd'ný a rozdlí~ pořadnic záipomý. Zv:oilJímetedy jledeln Ilietltdruhý koncový bod měiíené zákliadiny za počátek s o:hled,em nal to, ab~ bodi o vět.ší pořadnici m:ěl též vět:ší ús,ečiku. Tvoříme-li však někter)' rozdíl sOUlřadllJicnvý jakoižto souč,et 3.b;K)lut:nícihhodinlO·t,staičí, přihlížlme-li k tomu, aby druhý rozdíl souřadnicový
c
~.--
I
.••.
--.-!
+
\
j
=
+
+
byl Madiný.
•
.
Résu'lné. Solution des quelques problemes géodésiques a la machine a e a I c u) e r. L'article précédent contient les solutions des problemed suivants a la machine a calculer: Transformation des degrés exprimés en fraction décimale par degrés, minutes, et secondes; l'intersection des deux droites en fonction des coordonnées rectangulaires; le calcul de la distance entre les denx points, laquelle on ne peut pas mesurer directement.
1934/20
J(do smí sdělávati měřické plány předepsané stavebními řády? (Dokončeni
-
lo'in.)
Všimněme s~ že oba ná.lezy Nss. v příčině oprávněni k sděa.áváni plánfi. polohových a polohopisných (z r. 1904 a 1909) byly vyneseny před poslední úpravou poměrŮi civ. techniků, jež byla uskutečněna min. nlllř. ze í. května. 1913, č. 77 ř. Z., které definitivně tuto otázku rozřešilo. Podle § 5 tohoto nMízení přisluší civ. geome,trům: v,šelliké projektOiViní a vyměiioV'ání ve vodoroVllJéma svislém směru ve vymě'rovacim oboru, ~ejména: sděll:ávaJ1Ji plány polohy a svahoměrné, plány :na. l"OOdělenipo.z.emků... Vidíme, že záAoo.davyslovená Nss.: "t:d,lálVáni plánů, jichž obsahem jeElt znáJZornění situačních a výškOlVých poměrů, t. j. plánů polohových a pvLohJopisných pláJnů na rozděleni pc.wmků předpoikládá úř. auto'risaci pro práce ve vyměřovacím oboru a přísluší oiv. geometrům," zrcadlí se zcela }a,sně v ustanoveni § 5, ktelrým ve spojení s c.iJ1Jo'V'aným nálezem Nss. jest dáno výhradné oprávnění civ. geometrů k vyhotovování polohových a p o I o ho P i s n Ý c h plánů po f(Jzumu pl31tných stavebních řádů. Pořírooní polohového plánu jeBitpoměrně ruilldadné; proto obce vyhýbají se této povinnosti nebo a.spoň si ji ulehčuji tím, že {Kl~f'ra.ji jako po[ohového plánu katasdlrálni mapy nového měření (event. s pattlčným doplnťllllm). Tím JSOU civ. geometti skoro vylouceni z úča.sti na, sdělávání polohových plánl! -účast ooob neoprávněnýCih jest však tímto p0stupem ;),bsolutně znemo~něna. Jinak však tomu je,st u polohopisných plánů rozděllovacích a UJpa"aNovacích.NevyJli1"a.cuje-li ruLwh příslušné regul3lce Pi'O upravova.cí plán technická kancelář staveibního úřadu obce a není-li obec spolupa.rceiktntem, nemá obec vlivu na sdělání rozdělovacfho, či upravovacího plánu, neboť jest to právem a jen někdy povinností pozemkový1ch držitehl. Zde nejVÍJCepociťují civ. g'oometři - zvl<Mt~v přítomné hospodářské krisi - ~ookurenci neoprávněných osob. Namltá se, ž,e opr:ivnění civ. geometIfŮ není výhradné, že parcelačn( plány mohou zhotovovati i cLV.technikově i staviJtelé, že ke zhotovení regulačillho plánu není tlřeba úředni auto!ťiooce a platnost jeho nezávisí od podpisu aut. technika, jelikož plány pl'l:rce1ačnía regulační nabývají charakteru veřejné li~tiny potvrzelIlím povolaného úřadu 11td. Bylo již prokázáno, že polohopisné plány rozdělova.cí a upravovacf stávají se veřejnými li~tinami, když byly vyhotolVeny veřejnÝJIliÍosobami v přooepsané fOrmě a jestliže vykazují všechny nálelŽitosti, které podmiňují .iejich pl3ltnost. T3Jkovou náJežHJ
ovati zastavitelnost pal"OOlo· vaného pozemku pouze v zájmu vla8ltnika a jeho pOLZemku,nýbrž také s hlediska všech zájmů veřejných. I v říz·enf paroebčnim dlužno se říditi předpisy, které jsou dány pro veškeTé regulování, aby bylo vyhověno zá,jmům zdxavotillím,komunikaěním a estetickým s ohledem k tnistním poměrům, tedy právě oněm zájmům, které staV'ebiní řád vůbec a napořád Clhce chrániti Iproti pc>ruchám ze stavební čínnostihrozícím. Ok;resnímu úřadu, jen~ potvrzuje usnesení olbec. U!,stupitehtva o polohopisných plánech, přísluší, aby správnost úsudku obce věcně prozkoumal, případné námitky podané prOlti plánJll polohopisnému vyřídil a SPOQ' o opravu pllánů rozhodl, a aby, dojde-li k úsudJku odchylnému, vyv6dil Z· tOiho důsledky. Tyto ovšem lI'emohon záležeti v tom, že rpotV'l'IZ
Nestanou se tudíž polohopisné plány na úprlllvu a rozděleni poz.emkú veřejnými. IiJsti. nami pouze. tím, že je potvrrd.í ok~e,~ní úřad, nýlbirž předevMm z toho důvodu, že byly vyhotoveny CIV. geomet,rell1. t. J. vM,'eJnou osobou. Oporu pro toto stanovisko nacháaJme ; 1Ulotanovení stavebního řádu, podle něhož nepotřebuji potvrzeníokrooního úřadu plány, Jíchž předmětem jest pouze rozděleni již sohváJIené stavební skupiny :na. jednotlivá sta. vební místa. Jedná se o polohOlPisné plány rozdělovací (parcela-ční), které jsou zřejmě doplňkem plánu polohového a tudíž veřejnou listinou i bez potvrzení okresního nebo zemského úřadu. Jako diaJ.Šídll-rody pro toto stanovisko možno uvéts,ti následující: Poněvadl po
1934/21
8chváilJeni ,povolaným úřadem nwbývají dispo ;ice regulačnich pláni't proti všem účastmki'tm ihned účinnosti a j'sou pro ně závazné, mohou majitelé pozemkii regulaČiIlím pilánem dotčených využíti těchto svých poz,emlků ~tavebně jen potud, pokud to sc.h.válené pmny při· poUJŠti. Omezení a poV'lnnosrU, uložené parcela.čním povolením, j"ou povahy veřejnoprávnf a pl'ech3Jzejí j>Rkovewe~noiPní,vnibřemena pa.r·:Jelúvaného maj,etku 8 t,ímto na každého dal8ího vlast,níka. Prorf:o múže býttizápis těchto veřejnOlPrávl1ich břemen pl'lovedel1 ve vařej· ných knihách z důvodu zachování veřejných ~.ájmťt i bez Slvo,lení vlastruka pa,r0elovaného pozemku. To se však mťt!ž,estáti podle § 26 zák. o pozemkoV}'ch knilháJch IJiOIUi,,:e na zákbd/\ lis,tiny vyhOltovené v předepsané formě a oh;ahující p1atný právní diivod, který je v d'aném přípalM obsažen v pa.rcelačním po,volení, vydaném na podkladě parcelačního nebo reguLačního plánu, jenž musí míti cha,riikter veřejné liS1iny, aby se na základě jehJ obsa.hu mohla odivozovati Ipráva a ukládatí povinnosti ve,řejnoprávní povahy. Takové '''eře~é listiny v oboru vyměřoV\'Lcím jsou však oprávn8ni sdělávati pouze civ. geomet,ři. Přoocházerci vývlody, snesené na podkladě ustanovení platných stavebruch řádů a příslušné judikatury Nss., jSlOUj,iSltě dosta;teČllým průkazem o tom, že sdělávání p:w~elač· ních (.rozdělovacíCJh) a regulačních (llpraV'ovacích) plám'i po smysht sta,vebních řádů spadá dbv·ý·hlJ."·a d n é-ho o II rávn ěn í .ci v. g e o m elt.rů. Vs,ouvislos,ti s připraV'OivranýmvydMdm oového stavebrúlho řádu, jehO'ž platnost by I'e vztahovala, na celé územi OSR., jedná Sietéž o novou zákonitou úp·ravu oprávněni ku vyhotovování upra,vovacích a Zl3stavov:w,i'Ch plánů mezi urč,jtými kategoriemi civilních techniku. DMe byLo by třeba objasniti neméně důležitou ot,ázku e v i den Co e .poLohových plánů. Dle ustanovení stavebních řádů má stavební úřad! obce pečo.vati o to, aby byly polohové plány udržovány v patrnosti, by y nich po každé i hne d Po provedení byly pře s n ě vyznačeny v,eškeré nové stavby a přísta,vby, aneb byla-li něktelJ."ábudova zbourána, neibo jiná změna předs1evzata. O všech změnách, kte,ré taJkto se s,taly v pollohových plánech, ma s!tavehní úřad obce koncem každého roku podal1JizpráV'U do,tyčnému obecnímu zastupitelstvu. Ú čel e Ul polohov)'c,h plánů jest Ji iř e dní o s věd č elní skut.ečných stavehnich a stavebně diiležitých p'Oměr11v obci, jejich o h ·s,a h e,m jelst ve, den í v pat r n o s t i všeho, 00 se vztahuj.e m 'Způlsob zas,tav1ení a na s1JaJvebníúpravy na úz,emí celé o00e. Plány polohiové musí se VJždy shodovati Ise skutečným staveibním stavem obce (Budw. A 6696f19(9). Potvrzené polohové plány jsou ve ř e j n Ý mil i s t i n a m i a. karŽdému jest diovolooo do nioh nahlédnouti a si je okresliti. S puhlicitou plánu poloholV"ých souvisí mrozluěně požada;vek, aby tyto Ipllány byly na pro sté d ťtvěr y, totiž, aby byly s'děl á n y a u drž 0,\r á n y v pat r n.o '" t i veřejným úřadem nebo O"QOOU veřejné víry požívající, kterým bylo přÍiznáno o.právněmí k vyhotovování geometrických (Ipolohopisných) plánů, t. j. ve,řejnýc.b l'istin v obomzeměměři.čském, podle' § 51 zák. č. 177f1927 Sb. 'z. a n. Publicita p1Jánůpollohových z3ručuje každiému, kdo do nich nahlédne, že mM.e míJti úp~nou důvěru v jejich obsah, 11eboť vlše,co je'st v íplolohových pláneCIIl vyzlltaoeno, požívá plné původnos,ti a shoda se skut€čným s.tavem jest zaručena úředním charakterem a zá,koo.it.ou odbol1lloU způsoihHoSltí o'soby, která poTohový "pilán vyhoto.vila, nebo d10plnila a, jeho správnost svým podpisem pot vrdJila. Vedení polohových plánů v pwtrnosti jest povinnosti obce, bak jako jejkh pořízení, a obojí t1llt
1934/22
se ta.kové jed!I1ání mohlo v určitých případech dosta,ti eV'€lnt.v rozpor s § 201 trest. zákona (veřejné Hstimy). Prioti rtaJkovému ,postupu stavebního úřadu obc,e možno s,i stě,žovati tl obecního 'za8,tUpitelstNa, jemuž má stavební úi\ad koruoom každého roku podati zprávu o všech změnách, které se staJ1y v polohovi"ch plán.ech. Obecní 'z:llstupitelSltvto mftže při zkGumání zprávy stavebního úřadu, případně též na základě podané stí~nosti, Ipll"ohlásiti zákresy provedené v polohových pláJnechOlSlOlbiounekvalifikovanOlu a neoprálvněIllou za neplatné, z tituilu hájeni veřejných zájmů, a může z úřední povinnosti - jako st3lV'ební úřad II. stolice - ulo~iti starostJovi oíbce (stavební úřad 1. stolice), aby dal změny v polohových plánech provésti osobou úiíedně oprávněnou ku sdělávání veřejných l~stin (geometrických -- poloholpisných plám'l) v oboruzeměměřič·ském.
Sjednocujeme předpisy pro mezníkovací práce? Výnos ministerstva vel'. prací z 10. listopadu 1933, č. 11 d. 225117 63.151 z r. 1933, kterým se vydávají předpisy pro k í lom €I t r o v é o z nač €I n í, oh l' a nič €I ní atd. na státních silnicích, byl zaslán zemským úřadům v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě. Tyto úřady budou snad podávati min. vel'. prací své připomínky nebo nové podněty jako doplňky výnosu. Nás zajimají předpisy pro ohraničení, pokud nejsou státni silnice omeznikovány a tu v odst. 6. a 7. shledáváme se s následujícími předpisy. "Mezníky rozměrů 2 O X 1 5 X 6 O cm jsou 2 5 cm nad zemí a běžná čísla mezníků budou vytesána. Mezníky musí býti tak osazeny, aby byly po pravé straně silnice - ve smyslu kilometrování - mezníky sudých a po levé straně mezníky lichých čísel a jejich střed se kryl se skutečnými hranicemí silničního pozemku. Pro mezníky je použíti jen vhodného přírodního kamene." Výnos ministerstva vel'. prací spokojuje se pouze těmíto zásadami, ale nepřihlí~i k tomu, že věc je poněkud složitějši a obtížnčjší než předpokládá, neboť všecky státní silnice jsou zaměřeny a jsou v mapách katastrálních jíž dávno zakresleny a tudíž každá změna, která nastane v ohraničení silničního pozemku musí býti prováděna též v operátu pozemkového katastru, v mapách katastrálních (a v pozemkové knize). Nejedná se patrně jen o státní silnice, nýbrž též o silnice státem zabrané, avšak i tyto jsou zaměřeny - některé mezníkovány - a v mapách katastrálních zobrazeny. U čtenáře vyvolává výnos dojem, že byl vydán vlastně pro kilometrování silnic a jako vedlejší ustanovení připojeno je též mezníkováni, ač mezníkování je právě tak důležito, poněvadž má chrániti a zabezpečovati právní stav držby pozemkové. Jak zřejmo z toho, nejeví ministerstvo veřejných prací obavy, že by mohla vzniknouti škoda pro držbu pozemkovou jeho správě svěřenou. Rozměry mezníků ve výnosu navrhované vyhovují předpisu § 13. vlád. nařízení Č. 64-1930, který stanoví, že nesporné hranice mají býti mezníkovány kameny na horní str~ně tesanými o rozměrech nejméně 12 X 12 X 5 O cm. O zpúsobu, jak bude se prová~~tl mezníkováni, nejsou ve výnosu min. vel'. prací uváděny zásady. Ač bylo by důleZIto, aby byla stanovena - a je-li to možno jednotně vzdálenost mezníků od paty náspu, do horní hrany zářezu, šířka bezpečnostního pásu vedle příkopu v poli, v osadách a městech . . Pokud se týká vzdáleností mezníků mezi sebou budou snad platiti též předpisy zákona č. 177-1927 a vlád. naříze~ Č. 64-1930. Další nejasné ustanovení týká se číslování mezníkú, které má se díti po p l' a v é straně s u dým i, ktežto po I €I V é I i c h Ý m i čísly. Tato zásada zrůsobí mnoho svízelů a trampot. Výnos předpokládá patrně, že na jeden kamen vlevo pripadne jeden kamen vpravo, bohužel že tomu tak nebývá ve skutečnosti. Kromě toho nepovídá výnos nic o tom, zda číslování mezniků bude prováděno pouze v rozsahu katastrálního území, v rozsahu okresu nebo v rozsahu kilometrování silnic a nijak se nezmiňuje o prúseku pozemku silničního na hranicích katastrálních území. Tedy tu je opět zásadní nejasnost. Vzor, jak lze řešiti číslování mezníkú, mělo by ministerstvo vel'. prací ve výnosu rak. ministerstva obchodu č. 27.963 z r. 1881, který nahrazen pozdějšim předpisem *) pro rak. stát. dráhy z r. 1910, v němž tyto otázky jsou pro dráhy rozřešeny, provedeny a dobře se osvěďčují. Kromě toho jsou v předpisech prováděcích ~ Nař. uh. min. obchodu z 8. července 1895, č. 43.110, které se týkají - kmenových knih pro veřejné cesty podle zá.lt. čI. I. z r. 1890 (§ 69). V těchto předpisech je již zavedeno číslování mezníků průběžně začínajíc po levé straně dle smyslu počítání kilometrů. ' Kromě tohoto výnosu min. vel'. praci máme starší mezník ovací výnos Zemského Uřadu v Praze ze dne 2. ledna 1929, č. 115.119128, kterým se sděluje, aby se omezníkova]y nové hranice nestátních silnic a upravených vodních tokt'!. *) Vorschrift flir die Bestimmung der EinlOsungsgrenzen, der Vermarkung, stellung und Berechnung des Bahngrundbesitzes. Auflag-e 1910. Wien.
1934/23
Dar-
Výnos min. veř. prací stará se o zabezpečování držby pozemkové, a tu mám/) boliteraturu *) českou již ze 17. století. Otázka mezníkování pozemků je dnes velice časovoU a zasloužila b~' samostatné úvahy obecné. Ministerstvo železnic připravuje nový předpis pro mezní kování železnic, jímž má se nahraditi předpis z r. 1910 dosud platný; ministerstvo zemědělství ~- v unifikovaném zákoně scelovacím - sestavuje rovněž předpisy pro mezníkování scelených pozemků a pro dělbu a úpravu užívacích práv, kromě toho správa státních lesú a statků připravuje rovněž mezníkování státních lesů. Bylo by proto účelno, aby ministerstvo financí s těmito odbory vešlo ve styk a přikročilo ku pracem spojeným se všeobecnými pře d p i s y mez n í k o v a c í mi!, jak je mu uloženo § 13, odst. 8., vlád. nař. 64/1930. Nechci tvrdití, že by musely předpisy tyto býti absolutně shodné, nýbrž budou se lišiti snad v určitých podrobnostech. jako je velikost kamene nebo číslování kamenů. Jistě by však přispěl tento krok podstatně k úpravě držby pozemkové a jejímu ustálení ve smyslu katastrálního zákona. hatou
Observer.
Zpráva o zasedání stálého výboru Mezinárodního Svazu Zeměměřičů v ~ímě ve dnech 16.-18. září 1933. Zastoupeny byly státy: Anglie, Belgie, Francie, Italíe, Lotyšsko, Polsko, 8védsko, Švýcarsko a Jugoslavie. Omluveny: Dánsko, Holandsko a Československo. Před zahájením prací byla uspořádána uvítací slavnost, které mimo delegáty stálého výboru se zúčastnili zástupcové italských státních úřadů, města Říma, vyšší úředníci různých ministerstev a členové syndikátu italských inženýrů. V proslovech byly zdůrazněny důležitost a pokrok v povoláni zeměměřiče. Po slavnosti pak byla vykonána návštěva výstavy geodetických prací a přístrojů, uspořádané na poěest stálého výboru M. S. Z. v umělecké galerii města Říma; ulJoutaly zejména doklady ředitelství katastru, vojenského zeměpisného ústavu a fotogrametrické společnosti, výrobky italských i cizozemských firem. Na konec byla vykonána návštěva pomníku Viktora Emanuela a položen~ věnce na hroby Neznámého vojína a fašistických mučedníků. Prehled prací stálého výboru: L~ ..•. _ . 1. Pro s lov presidenta Ber t s c h m a n n a, ustavení se schůze a volba zapisovatele (Delessert). 2. S c h v á len í pro t o k o I u o poslední schůzi stálého výboru ve Varša V0 ye dnech 2.-3. září 1932. 3. Výr o ční z p l' á v a. Byla dodána všem státním sdružením a otištěna v časopise italských zeměměřiěů. Po rozhovoru, v němž zejména zdůrazněna potřeba zákroki't u vlád, aby po příkladu vlády francouzské poskytly M. S. Z. finančních podpor a podporovaly vybudováni odborného zeměměřičského studia, byla výroční zpráva schválena. 4. R e v i s o ř i vy ú č t o v á n í pro hospodářský rok 1932 byli určeni. (Hcntz a Vrunckz.) 5. R e v i s e s t a n o v M. S. Z. Po referátu zpravodaje Delesserta byly podrobně projednány všeclllly odstavce stanov M. S. Z. a nově .usnesená znění zanesena do celkového návrhu, který bude předložen mezinárodnímu kongresu v Londýně 1934. Schválené návrhy změn (dosavA4iní znění zde není uvedeno): Hl. I. Účel inaflltuce. a) "Sdružovati státní svazy zeměměřiči't všech zemí ke společné podpoře ob~ch zájmů povolání." , Hl. II. Program. c) "Každoroční schůze delegátů státních svazú, kteří tvoří stálý výbor." Hl. III. 1. "Členy M. S. Z. mohou se státi: a) Státní svazy odborníkú, jejichž hlavní zam~ní odpovídá definici: Zeměměřič je odborník, jenž určuje, ohraničuje, zaměřuje a. oceňUi6 veřejný i soukromý, zastavěný i nezastavěný, nadzemní i podzemní pozemkov)' majetek, včetně všech prací s tím souvisejících a jenž zařizuje jeho zapsáni do knih. Dále zkoumá, navrhuje a řídí provádění úprav pozemkú zemědělských i městských. Pěstuje vědy technické, právní, zemědělské i sociální, které se shora uvedenými předměty souvisejí." 5. ,,0 přijímání odborných sdružení za členy rozhodne stálý výbor M. S. Z. po návrhu ústředního výboru ve výroční schůzi." Hl. IV. 8. a) "Řádné obecné shromáždění koná se vždy v den před zahájením mezinárodního kongresu. Předsedá mu president M. S. Z." d) "V obecném shromáždění a ve všech schůzích různých orgánů M. S. Z. přísluší každému státu pouze jeden hlas." 9. c) "Stálému výboru přidělen jest poradní sbor, který se účastní schůzi a sestává z čestného presidenta a vicepresidenta a z posledního odstouplého presidenta lI. S. Z." *) Jakub
Menšík z Menštejna:
O mezech,
hranicich,
Praha 1600.
1934/24
soudu
a
rozepři
mezní,
atd.
10. ,,8tálému výboru přísluší: a) Podávati návrhy obecnému shromáždění ohledně přijetí národů, jež zažádaly o členství M. S. Z., jakož i o jich· vystupováni a vyloučení." 13. a) "V zájmu zajištění úkolů, prací a studií, usnesených na kongresu, ve schůzi delegátů stálého výboru a v ústředním výb.oru, může býti přetvořen generální sekretariát v mandát stálého sekretáře." 15. b) "Mezinárodní kongresy budou pořádány nejméně jednou za pět let v některém městě stálým výborem předem určeného státu, jehož vláda dala svolenI." 17. c) "Každý státní svaz zaplatí roční příspěvek od 100 do 200 zlatých fr. a dodatečný příspěvek 0'30 až 0'50 zl. fr. za každého svého člena. Stálý výbor určí pří příležitosti přijímání za člena a po přezkoušení s přistupujícím státem výši příspěvku." 6; Z p r á vak a t a s tI' á I n í k o m i s e. (Vyhotovena za předsednictví Dra Hegga a dodána všem sdruženým státům.) Z pověření IV. mezinárodního kongresu v Curychu 1930 zabývala se komise řešením těchto otázek: I. Utvoření mezinárodni dotazovny a poradny při M. S. Z. ve věcech katastru s úkolem: a) sbírati zákonné doklady o katastru, b) zjednodušiti a zlevniti metody a pomůck)pro práci zeměměřiče v katastru, c) zpravovati o všech technických, hospodářských a sociálních otázkách s katastrem souvisejících. II. Utvoření ústřední komise pro zkoumání prostředků k uskutečnění jednotného katastru pro všechny státy. III. Zjednati předpoklady, aby nebylo prováděno žádných obnov nebo nových měření katastrálních bez předchozího provedení nutných úprav hranic, scelení neb znQVl!rozdělení pozemků. Zvláštním zákonem mají býti zavázány oposiční menšiny k účasti na navržených úpravách. IV. Sjednocení konvencionelních značek. V. Katastrální zákonník. ad I. Poněvadž příslušné zprávy a doklady došly až dosud jen od osmi států, nemuze komise vydati ještě úplné zprávy a návrhy ve smyslu usnesení IV. kongresu. Ihned však navr.huje: 1. aby V. mezinárodní kongres se usnesl na zřízení mezinárodní dotazovny a poradny při M. S. Z., 2. aby toto usnesení bylo oznámeno všem vládám s upozorněním na dUležitost a vyhody této instituce, 3. aby byla žádána finanční podpora vlád, 4. stálému výboru aby byl podán návrh na určení ředitele, sídla a organisace poradny . •Jen zřízením této mezinárodní poradny docílí se soustředění všech potřebných dokladů k řešení otázky sjednoceného kata str u co technické i právní jistoty pro mezínárodní hypotekární úvěr. ad II. Aniž by komise předbíhala snad později došlým důležitým návrhům ostatních států, doporučuje švýcarský typ pozemkového kat astru, obsaženého v občanském zákoníku. ad III. Komise doporučuje provésti agitaci pro uskutečnění těchto zásad a jednati s příslušnými zodpovědnými institucemi v jednotlivých státech, a pak z M. S. Z. rozeslati oběžníky všem vládám s výzvou. aby zjednaly nutné zákonité předpoklady. ad lY. Unifikace konvencionelních značek je účelná a nutná. Až dosud došlé zprávy jsoll uschovány u generálního zpravodaje prof. Dangera, po dojití ostatních bude sestavena srovnávací tabulka značek, ze které pak vyvolené typy budou předloženy stálému výboru a kongresu M. S. Z. k schválení. ad V. Jakožto poslední úkol považuje komise vypracování jednotného katastrálního zákoníku. Za nejpilnější pak pokládá otázky sub 1., II. a IV. O tom všem podá katastrálni komise ještě zvláštní zprávu V. mezinárodnímu kongresll v Londýně 1934. V daném okamžiku komise doporučuje udržeti styk s mezinárodním ústavem pro duševní spolupráci, dosažení součinnosti vlád se státními svazy a pokračování v pracích pro předložení zpráva materiálu pro V. mezinárodní kongres. 7. Z P r á vak o m i s e pro tec hni c k Ý s lov n í k. 8. Zpráva všech delegátů o odborném vzdělání. Obě tyto věci byly projednány v rámci rozpravy o výroční zprávě a schváleny. 9.-11. Vy ú č t o v á n í z a r o k 1 932. - Z p r á v are v i s o r Ů. - Obě zprávy byly schváleny a pokladníku uděleno absolutorium. Celková vydání stálého výboru byla 2400 fr. 12. R o z poč e t na r o k 1933. Usneseno ponechati dosavadní výši příspěvkt\ jednotlivých státních svazů. 13. S t a n o ven í dat a V. k o n g r e s u v L o n d Ý n ě. - Stanoví se měsíc červen 1934, načež anglický delegát oznámil, že zahájení kongresu bude dne 18. června, a podal návrh programu: 1. den: Přátelská schůzka a recepce v "Chartered Surveyors Institution" (Ředitellltví pro vyměřování). 2. den: Zahájení, prQslovy a správní věei sjezdu. Zprávy komisí a projednání stavovských otázek. - Prohlídky Londýna. - Recepce v ministerstvu zahraničí.
1934/25
3. den: Pokračování v projednávání stavovských otázek v komisích. - Slavnostní v Guildhallu. 4. den: Projednání zprávy katastrální komise v obecném shromáždění. - Poslední generální schůze kongresu a zpráva správního výboru. Garden Party v paláci Jindřicha VIII. (Hampton Court). Cena za kongresovou vstupenku s nárokem na všechny publikace určena 60 zl. franků. Kongresová zpráva bude prodávána za 15-20 fr. Výstava nebude pořádána. Pozvání provedou jednotlivé státní svazy a oznámí organisačnímu výboru jména osob. které zvlášť mají být pozvány, jakož i jména a adresy oněch, kdož mají vyhotoviti zprávy pro kongresové komise. 14. Určení pracovních komisí. - Pro V. mezinárodní kongres bylo určeno pět pracovních komisí.: I. komise: Met o d y a pří s t l' o j e měř i c k é. - Srovnání, pokroky a nejnovější zlepšení. - Užití fotografie v zeměměřičství. II. komise: O l' g a n i s a c e o db o l' n é h o v z děl á n í. - Odborné monografie, výcvik, stupeň vzdělání kandidátů, účel výcviku, praktický a teoretický program. III. komise: Zeměměřič a pozemková držba. Způsoby odhadu půdy. Městské pozemkové úpravy. IV. komise: K a t a str. - Vytvoření mezinárodního katastru. Sjednocení značek, srovnání cen za katastrální práce. V. komise: Vy měř o v á ní bud ov. Různé metody, zkoumání výkyvů cen před válkou a po válce. Toto utvoření komisí bylo schváleno. Text otázek bude dodán všem státním svazům, které po jich studiu v patřičné době podají pořadatelům kongresu k nim zprávy. Zbývající nerozhodnuté otázky budou rozřešeny pořadateli kongresu. Zasedání bylo ukončeno 18. září v 18 hod., dodatečná schůzka na večer sjednaná odpadla. Ing. J(rčmář.
banket
Zprávy odborné. spojProdloužení přímky do jiného sekěního listu, případně stanovení průsečíku téže nice dvou pevných boúů se sekční čarou pomocí méně spolehlivého bodu třetího přímky, grafickým způsobem. (Viz obraz.) Jsou dány dva spolehlivé 11Th body; K 'v sekčním listu 1 a P , ® v sekčním listu 2 a jeden méně ' spolehlivý bod R téže přímky rovI , než v listu 2. '14: ~ l/ Spojením bodu PaR a proI : / dloužením spojnice na obě strany ylz r/ obdržíme pruseky se sekčními ča...:,-- -----+--------')' rami P~ a P3 v listu 2 a předpoklá'N ,l, dáme-II provedení prodloužení i do , listu 1, obdržíme průsečík Pl se , severní sekční čarou listu 1. , Vztyčíme-li v bodu P2 kol@ mici na delší sek ční čáru, t. j. sestrojíme-li rovnoběžku s oběma krátkými sekčními čarami, rovná se 'pak skutečná Yp2 odsunutí y'p, přlpadná srážka dotyčné sek čni '~: čáry a právě tak obdobně Yp3' Skuy, . tečná pořadnice Ypl = Yp3 (2yp,'!Ip3)' Pořadnicey'p" která se má již přímo nanél!ti nit severní sekční stranu listu 1, rovna se '!lPI bez případné srážky na dotyčné sekční č~. Rovněž tak y'p" která se má přímo ,'~ésti na jižní straně sekčního listu 1, rovná se yp, bez případné srážky na dotyčIté.l,6kční čáře. Nanášením y'PI a y' 1', obdržíme průsečíky P1 a p2 v listu 1. Tím bylo by provedeno jednoduché prodloužení do jiného sekčního listu. Je-li ale, jak předesláno, bod R nespulehlivý (ve skutečnosti), je na jedné přímce PRJ(, ale ne na mapě, kdežto body P, J( jsou body opravdu pevné, pak nutno takto dále pokračovatí: Učiníme-li bodem K rovnoběžku s delšími sekčními čarami, obrlržíme průsečík -li prodloužením přímky PR, označený pK a diference pK K 0= d. Odsunutím délek Pp, a p2pK obdržíme délky S'Pp2 a S'pKP2' Nyní opravu P2P1, kterou musime nanésti od bodu P, na východ, abychom dostali správný průsečík p, dostaneme z úměry: d: (S'pp, S'pKPz) =PzP: S'PP2'
: I
I
+
+
+
1934/26
d.S'PP2
P2P
= S'PP2 + S'PKP2'
což lze snadno odečísti na logaritmickém pravítku. Jestliže spojnice bodů MN v sekčních listech 3 a 4 vypadne mimo sekční pak X1=X2' Zl=Z2=Z4 a Y2=2Yl=2y'1' V ostatním postupuje se pak analogicky jako v předešlé úloze.
čáru,
Literární novosti. Posudky.
Kalendář zeměměřičských inženýrů 1934 (vázaný).
246 stran textu. Členská cena 36 Kč pro každého zeměměřiče, krámská cena 55 Kč. Příloha kalendáře zeměměřičských inženýrů 1934: S e z n a m ú řad ů a měř i čs k Ý c h ú ř e dní k ů stá t n í c h a s a m o spr á v n Ý c h. 109 stran (brožovaný). Kalendářní komise ve snaze poskytnouti vhodnou příručku, vyhovující požadavkům všech zeměměřičů, zhostila se nesnadného úkolu za iniciativního vedení pana prof. Ing. Petříka vydáním kalendáře zeměměřičských inženýrů na rok 1934. Je to p r v n í kalendář československých zeměměřičů a proto má jeho vydání neobyčejný stavovský význam. Uznala-li komise za nutné, aby byly v kalendáři sneseny nejWavnější předpisy základní v doslovném znění (katastrální zákon Č. 177/1927 Sb. z. a n., vlád. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n., vlád. nař. č. 65/1930 o zeměměřičích, zákon o ochraně hranečníků a trigonometrických značek č. 254/1921 Sb. z. a n., vyhláška č. 7511929 o sazbě poplatků za kopie katastrálních operátů s doplňky uvedenými ve vyhl. č. 14/1932 Sb. z. a n., zákon o inženýrské komoře č. 185/1920 a vlád. nař. č. 654/1920, nař. ministerská č. 77 ř. z. z r.1913 (J civilních technicích, vlád. nař. Č. 43/1920 Sb. z. a n. o jednotné organisaci přesných výškových měření), nelze jí ničeho vytýkati, naopak její usnesení plně schváliti. O významu, o potřebné znalosti a praktickém upotřebení řečených (po většině nových) předpis!'! v kalendáři uvedených, není třeba se šířiti, vždyť jsou dnes každému zeměměřiči, při kterémkoliv výkonu služby nebo povolání, denním evangeliem. Velmi cenným původním článkem "Veřejné knihy" prof. Dr. J. L u k á š e oživi se vědění zeměměřiče a jistě tento článek každý jeho čtenář velmi uvítá. Autor v nadepsaném pojednání v I. oddíle podává obraz o vzniku veřejných knih a o jejich významu. Pojednává přehledně o pozemkových knihách, jejich vnitřním zařízení, o zvláštních seznamech, o listinách, o knihovních zápisech a předmětech knihovních zápisů, o oddělování jednotlivých částí od knihovního tělesa, o právu stavebním, o žádostech za knihovní zápisy a o mapč knihy pozemkové. V dalším seznamuje s knihou železničnÍ, Ve II. stati probírá vodní knihy, ve III. kmenové knihy státních veřejných cest. V kalendáři uvedený výňatek z předpisů o ustanov ovací zkoušce měřičské a seznam předpisů, jichž znalost bude žádána při ustanovovaci zkoušce, poslouží zejména služebně mladým kolegům, tedy oněm, pro něž dotčené zkoušky jsou předepsány vI. nař. č. 132/1931
Sb. z. a n. Kolegy z řad civilních geometrů mimo již uvedené předpisy nemálo bude zajímati Clánek "Předpisy pro civilní geometry při vyhotovování geometrických (polohopisných) plánů", obsahující přehledně jednotlivá platná ustanoveni. Vedle obvyklé příslušnosti každého kalendáře jsou v něm tabulky mocnin, pro ze.měměřiče nepostradatelné trigonometrické funkce, převodní tabulky stupňů na grady a naopak, sáhú na metry, které nesporně poslouží při příležitostních početních úkonech. Při zeměměřické praksi pak jistě se uplatní tabulky pro dovolené odchylky. Velmi cenným je přehledné uvedení vzorců z matematiky. Ke konci kalendáře je seznam úřadú a podnikú oprávněných podpisovati geometrické (polohopisné) plány. O spolcích a sdruženích čsl. zeměměřičů informuje jejich seznam. S e z n a m ú řad li a měř i c k Ý c h ú ř e dní k ů stá t n í c h a s a m o spr á vn Ý c h je sestaven v pořadí vzhledem na početnost zaměstnanců. Začíná ministerstvem financi, v dalším přicházejí finanční úřady II. stolice, Státni pozemkový úřad, mini;;terstvo železnic, ministerstvo veřejných prací (zemské úřady), ministerstvo národní 'Obrany, ministerstvo zemědělství a ředitelství pro stavbu vodních cest a končí samosprávou. V tomtéž pořádku je sestaven pořadnik (mimo pořadník zeměměřičů samosprávy). V pořadniku je předeslána tabulka o systemisaci a počtu služebnich míst služby pozemkového katastru u I. a II. stolice. Seznam katastrálních úřadú, sestavený podle zemí a v zemích podle abecedy, uvádi názvy měřických okresů a názvy bernich okresů, které tvoří měřický okres, u každého měřického okresu jsou vyjmenováni zaměstnanci měřičtí, uveden počet zaměstnanců pomocné služby technické a počet kancelářských zaměstnanců, počet katastrálních území, paj'cel, hektarů a katastrální výtěžek v Kč. Seznam v této úpravě a obsahu je prvý nejen za trvání republiky československé, nýbrž prvý vůbec a poskytuje nesporně nejen přehled ·0 počtu tomu onomu okresu přidělených zaměstnanců pozemkového katastru a jiných odvětví, nýbrž dává nahlédnouti do rozlehlosti měřického okresu, jeho bohatosti půdy
1934/27
(porovnáním vymery a katastrálního výtěžku) a jest jen litóva'ti, že nebylo lze uvésti též průměrná data pracovní úlohy a data vý konností technícké í písemně kanceláfské. Také civílní geometr najde v seznamu srovnáním dat v okresech možnost etablování. Ježto v této příloze kalendáře přichází 929 zeměměřičů (včetně smluvních geometrů) a je: znám počet civílních geometrů ze seznamu civílních techniků, dostávají odborné kruhy zeměměřičské první přehled o počtu svých zaměstnaných kolegů. Pro zvláštní a neobyčejnou hodnotu kalendáře a této přílohy nelze si mysliti, že by se našel kolega, který by si kalendář neopatřil. Jeť známo, že po letech vraceli se pro nedostatek statusu kolegové ke starému za Rakouska vydanému kalendáři a statusu a budou tak zajisté činiti naši kolegové v budoucnu porovnáním postupu toho onoho kolegy se sebou nebo s jinými kolegy podle dat této právě vydané přílohy. Až, kolegové, kalendář obdržíte, posuďte sami. ek. "Comptes rendus de la 6éme séance de la Commission géodésique baltique réunie a Varsovie 1932", str. 226 a přílohy, vyšlo z redakce gen. sekretáře prof. Ilmarí Bonsdorffa, Helsinki 1933. Baltická geodetická komise pílně sněmuje; zasedání konané v červnu 1932 ve Varšavě je za krátkou dobu trvání komise (1925) již šesté. Účastnili se ho zástupci členských států Dánska, Estonska, Finska, Lotyšska, Německa, Polska, Ruska a Švédska. Pozvané Maďarsko a Rakousko se omluvílo finančními nesnázemi. Zahajovací proslov měl ministr vyučování Jedrzejewicz, předsedal pak prof. Norlund (Dánsko) za ochuravělého presidenta komise prof. Kohlschuttera (Německo). Zástupci jednotlivých států přednesli zprávy o vykonaných pracích geodetických za poslední dvě leta; ze zajímavějších vyjímáme: Dán s k o pokračovalo v budování baltické tríg. sítě hlavně na ostrovech protf Německu a Švédsku a rozšiřovalo přesnou nivelační síť; celková délka nivelačních pořadů činí již 2900 km. Výškové údaje jsou vztaženy k dánskému nulovému horizontu. Horizont základní značky v dómu v Aarhus má převýšení 5'6150 m. V připojovacím pořadu s Německem se shledalo, že německý nulový horizont je vyšši o 0'2421 m. Při nivelací na pevnině užívá se metody geometrické ze středu o délkách záměr max. 60 m; přes průlivy a sundy docíluje se pozoruhodných výsledků i z nivelace trigonometrické. Uvádí se na př. prům. chyba 4'4 mm při záměře 8'5 km dlouhé oboustranně pozorované. Es t o n s k o konalo hlavně astronomická měření šířek a délek s přesností ± 0'125"" resp. ± 0'008' na základních bodech baltického pásu; pro potřebu nového topogr. měření státu provedlo mimořádnou triangulaci. F í n s k o dokončílo měření úhlů v jižním polygoně, sestávajícím z 5 základen a 93: bodů o úhrnné délce obvodu 1250 km. Všechna stanoviska jsou Laplaceovými body. Průměrné chyby ve směru činí na stanici ± 0'16", podle Ferrera ± 0'22" a z vyrovnání ± 0'29"; chyba v azimutu je v průměru ± 0'26" tg 'P.• Jsou to výsledky, které vzbuzují obdív. Při měření šířek metodou Horrebow-Talcottovou se dosáhlo průměrné chyby ± 0'178", v délkách pak ± 0'0318• Přesná nivelace s počátku tohoto století bude přezkoušena v příštích letech. Lit e v s k o změřílo v baltické triangulaci 2 základny asi 6'5 km dlouhé. V přesnénivelaci se teprve začíná; dosavadní výsledky podaly přesnost ± 0'30 mm na kílometr. Podél pobřeží bylo vykonáno magnetické měření na amagnetické lodi. L oty š s k o pracovalo na trig. síti směrem k polským a ruským hranicím; změřílo·· další základnu 8 km dlouhou s přesností 1: 2,000.000, zajistílo základní bod bývalého Struveho stupň. měření a doplňovalo přesnou nivelační síť, při níž dosáhlo náhodné kilometrové' chyby 0'53 mm a systematické chyby 0'12 mm. Dosud má Lotyšsko zanívelováno 1500 km v délce. Něm e c k o spojovalo se v baltické trig. sítí s Dánskem. Na přání Dánska se pozorovalo s vahou 24, při čemž druhá polovina měření se dála časově později. Poznalo se, že výsledky zůstávají prakticky stejné, a další měření se tedy zase zredukuje napfivodní váhu 12 jako v celé O'Statní říši. Z astronomických prací sluší jmenovati určení rozdílu délek Postupim - Sofia a Postupim - Vratislav. V přesné nivelaci se pokročílo v části při Severním moři. Jak známo, obnovuje se· již po více let celá nivelační síť z dob 1868-1894, a zakládá se nová, jednak přesnější, jednak stabilisovaná se zřením..na geologické poměry. Bývalý normální horizont v berlínské hvězdárně (37 m n. m.) byl přeložen asi 40 km východně, kde bylo osazeno v pevném geologickém útvaru 5 podzemních značek, z nichž prostřední se zove "normální horizont 1912". Nová síť se kryje v dosud vykonané části v podstatě se starou. P o 1 s k o. V základní tríg. síti, jejíž kostra má dva podélné lt dva pHčné řetězce, bylo dosud opatřeno signály na 160 bodů. Měření úhlfi ve všech sestavách s vahou 24 vykonané teodolity fy Ascania (27 cm) a Wíldovy na 105 stanoviskách nedalo horších trojúhelníkových závěrů než 2". Z projektovaných 15 základen pro celý stát bylo dosud měřeno 7 invárem; jejich délky se pohybují mezi 5-17 km. Podél čs. hranice bylo 1931 osazeno spolu s naší triangulační kanceláří 28 bodů, z nichž je 13 společných. V dosavadní přesné nivelaci je dosti chaosu: část výšek byla počítána na hodzont německý (Berlín), ostatní na rakouský (Terst) a ruský Kronštát. Pomýšlí se na to,
1934/28
vybudovati pro celý stát síť jednotnou, sestávajíci z 29 polyp:onů 1. ř. a navázati ji na mareografickou stanici ve Gdyni. Dosud bylo nivelováno 4000 km, t. j. asi čtvrtina úlohy; tim je uzavřeno teprve 7 polygonů s nejhoršim závěrem 42 mm na 600 km. R u s k o koná rozsáhlé základní geod. práce soustředěné v Hlavní správě pro geodesíi, ve Vojenské geod. správě a v Hydrografické správě; jsou blíže popsány v řeči prof. Krassovského přednesené při 5. zasedání B. g. k. v Kodaní 1930, jehož se Rusko tehdy po prvé účastnilo. Za poslední 2 léta bylo měřeno 6500 km řetězců většinou v evropské části, 31 základen v úhrnné délce 289 km, kromě četných astron. určení. V nivelaci se tu rozeznává: a) síť vysoké přesnosti v polygonech s obvodem 1000 km a pnlměrnou kilometro vou chybou max. ± 1'5 mm, b) přesná síť s perimetry polygonů 700 km a chybou max. ± 2'0 mm, c) síť III. a IV. řádu. V pětiletce 1933-38 má se nívelovati ad a) 19.000 km, ad b) 45.000 km, ad c) 100.000 km. To jsme se jen letmo dotklí bohatého informačního materiálu obsaženého v této cenné publikaci. Zbývá ještě upozornití na přednášky proslovené za jednání. Za originální považujeme teoretícky zajimavý námět prof. dr. K. Weigla ze Lvova o t r í a n g u I a ci bez měř e n i ú h I ů. Základem zemského měření je triangulační síť, která se buduje zpravidla spojováním řetězců. Vyvinuv vzorce pro celkovou prům. relativní chybu z přiřazení v řetězci s oběma příčkami (jež sestává z velké chyby vzešlé dastním přiřazováním a z menší chyby v základně a z připojení základny) a usoudív, jak je v řetězci šíření chyb nepříznívé, prof. Weigel ukazuje, že vysoká přesnost, dosažená v měření základny, ztrácí se častečně jíž v základnové síti, nejvíce však v samém řetězci. Tomu lze podle něho odpomoci tím, že se strany v prímární síti zvětší až na 128 km (autor říká 0'02 velké poloosy referenčního elipsoidu) a změři se jako přimé pořady se stranami 2 až 5 km dlouhými, jež se odvodi z účelně volených pomocných základen délky asi 500. m. Vrcholové úhly pořadů je ovšem nutno změřití přimo, stejně pak úhly pro rozvinutí z pomocných základen. Z takto určených délek stran primární sitě odvodí se počtářsky trojúhelníkové úhly atd. Za předpokladu. že vrcholové úhly polygonu jsou 180°, podává pak teoretický důkaz pro správnost tohoto postupu a vyčísluje na praktickém příkladě průměrnou chybu v straně dlouhé 128 km mnohem nižší, než jaká by se dala čekati v téže vzdálenosti v řetězci normální triangulace. Weiglův způsob triangulování 'by bylo lze užíti jediné v rovinných krajinách; byť by byl časově zdlouhavější a jistě i dražší, přes to, že lze při něm obejítí nákladné signalisační stavby, poskytl by zato mnoho zároveň určených trigonometrických bodů nižšího řádu. Prakticky vyzkoušen ještě nebyl a nelze napřed říci, zda a jak by se osvědčil. Z ostatnich 11 přednášek jmenujeme ještě vyvozeni nových přibližných vzorců pro yýpočet zeměpisných souřadnic bodu od prof. Burraua a Olandrův popis astr.-geod. vyrovnání jihofinského polygonu. Příští zasedání B. g. k. je smluveno na květen t. r. v Moskvě. Právem se těšíme na nové referáty. štv. Vyšlé knihy. Ministerstvo financí: Návod, jak vypočítávati katastrální výtěžek. Praha 1933. K dostání u Archivů map katastrálnich v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě. Cena 20 Kč. Dr. Vác. Vr b e n s k ý: Závlaha postřlkem, její vJlv na teplotu půdy, množství a jakost sklizně. Praha 1933.Stran 129. Cena 20 Kč. Praktický advokát: Sestavil JU1Jr. E. Bent!a a cons. Druhé vydáni. Nakladatel E. Strnadel a spol. v Praze. Dr. M. 1'" o rb a: Neue Untersuchungen auf dem Oeblete des stereoskoplschen Sehens. Stran 64. Cena 1 šv. fr. Vydal Buchdruckerei A. G. Gebr. Leemann & Co., Zurich 1\133. Dr. Max Eckert: Neues Lehrbuch der Oeographle. Nakladatel Georg Stilke, Berlín N. W. 7. Tři dí! v ceně 43 f. m. Bulletin géodesique. Année 1933. No 39. Juillet-aoůt-septembre 1933. Organe de ľ Association de Géodésie: W. B o w i e : The use of Laplace Azimuts in the adjustment of Triangulation. O. Per r i e r: Rapport provisoire sur les Bases établi II I'occasion de la V' Assemblée générale II Lis' bonne 1933. O, Per r i e r: Rapport provisoire sur les Triangulations établí á l'occasion de la V' Assemblée Générale a Lisbonne 1933.
Odborná pojednání
'V
časopisech.
Zprávy veřejné služby technické, čís. 1 z 1934.Ing. Dr. A. P o k o r n Ý : Stabilisačnl a observačnf stavby bodilcs\. základní trig. sítě. (pojednává o stavbách stabilisačních a observačních pilltiI ze železového betonu. Doposudje jich 33 počtem a to na pohraničí polsko- a rumunsko-československém. Provedl je autor článku.) Věstnfk Inženýrské komory pro CSR., čls. 24 z 1933. IW' O. K r ~má f,; Scelování pozemků ve Francii. Tljdschrlft voor Kadaster en Landmetkunde, čls. 6 z I 3. r; a n g: Ttl koordinatognfy. Blldmessung und Luftbl1dwesen, čís. 4 z 1933. N o w a t z k y: Luftbilamessung im Mallstabe 1 : 25.000. S c hub e r t: Instrumentelle Untersuchung des Zeiss-Radialtriangulators. E w a Id: Die Organisation des Luftbildwesens. G e s sne r: BildUugzeug-e, BíldflUge, Oríentierung und Beschaffung der Entzerrungsunterlagen. Uru ber: Neuerungen im photogrammetrischen Instrumentenbau. R a t h s: Altfa-Correctos.at, das maBhaltige photographische Papier. L u n c ke: Die norwegische· Luftbildmessung 1932in Eirik-Randes·Land (Ostgrlinland).
1934/29
Maanmlttaus, 4. číslo z 1933. G u s t a f s s on: Několik archivnlch dokladrt o činnosti zeměměřičrt v 17. století. H e i s k a.n e n: Měřeni hranolová a tachymetrická, Z drobných zpráv: Dozor nad dělením p ozemkrt v se· vernlm Finsku. Cinnost geodetického ústavu v létě 1933, Nová pOKusná základna státnlho měř. úřadu, Vysoký komln jako geodetický bod a pod. Mernleclbas un Kulturtechnlkas vestnesls, čls. 1\-12 z 1933. Z a rl n š: Zeměměřičské práce města Rigy. Men z í n s: Několik slov k vysvětleni chyb v měření. II geometra ItaIlano, z 1933 (svazek 10.), obsahuje články a referáty: 1. Topografie - praktická geometrie - trigonometrle: Tabulky logaritmické a nu· merické (str. I, 35). Přlspěvek k teorii a praxi vytyčovací (str. 3). Vytyčování s použitím souřadnic (str. 21). Pro děleni sexagesimálnl (str. 37). Jak se měř i v Africe (1l6). Topografické rekognoskování (141). Přistroj ke konstrukci křívek (str. :.0). Úloha: Dán součet dvou úhlrt v libovol. trojúhelniku - určiti tyto úhly (str. 32). Úloha: Vyrovnáni hranic dvou pozemkrt, aby hranice procházela daným bodem (str. 47). Řešeni charakteristických úloh pl~nimetrie (str. 61). Úloha: Najiti délky stran e::,., známe·li úhly a vzdálenosti vrcholú od určitého bodu (str. 71). Rozděleni (graficky) kteréhokoli úhlu na stejné dily (str. 71). Bussolní teodolit Wildt1v (str. 74). Trigonom. měřeni výšek (str. 77). Vytyčováni obloukú (str. 89). Problém Potenoth·Snellius (107). Vzorec prof. Doležala výpočet ploch polvgon. (str. 133). Měření úhlú a děleni stupňové (str. 139). Výpočet ploch polygonú (str. 147). 2. Ze Š k o Is t v i o db o r n é ho: Nové školské osnovy (str. 83). Programy škol technických (str. 98). Srovnáni osnov zeměměřič. odděleni a osnovy zákona na reformu škol techníckých (str. 126). Reforma tech· nických škol střednich (str. 154). 3. Z hnu t i s t a v o v s k é ho: Z národní rady korporaci: O rozsahu púsobnosti povoláni odborných (str. 43). Mezinár. feder. zeměměřič. Zápis o schúzi stálého výboru ve Varšavě dne 2.-3. záři 1932 (str. 9). Zápis o schúzi stálého výboru v Řimě 16.-18. záři 1933 (str. 172). Titul inženýr získaný v cízozem. a platný ve vlasti (str. 26). 4. R ii z n é: Historické poznámky o památných kamenných znacích (str. 93 a 105). Ing. Falta.
Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi Spolku čsl. inženýrů státni měřické služll\y v Praze, konané dne 9. prosince 1933 za přítomnosti 9 členů. V debatě o posledních událostech konstatováno, že spolek s vými zástupci hájil zájmy svého členstva, jednal vždy ve shodě s Vysokoškolským svazem a usneseno, aby tato shoda zachována byla i v otázce spolllpráce s "Exekutivou". Oten dopis úředníků triangulační kanceláře min. fin., kteří protestují proti stylisaci bodu 34 "návrhu na zjednodušení veřejné správy". Jelikož uvedený bod nemá na mysli triangulační kancelář, nýbrž trianguláční práce, které konají i oddělení pro nová měření, resp. inspektoráty, dále proto, že úředníci nového měření, specielně ze Slovenska, trvají na požadavku uvedeném ve zmíněném bodě "návrhů", usneseno podati minist. financí opravný hávrh tohoto znění: "Pří polních pracech triangulačních, novém měření a základním měření buďtež zaměstnáváni úředníci, kteří jsou k těmto pracem obzvláště způsobilí. fJředníkům starším budiž umožněno, žádají-li o to, buď zaměstnáváni pracemi, které nevyžadují nadměrné náhamy, nebo přejití k jiným oborům měřické služby." Ze zprávy pokladní vidno, že spolková pokladna je značně vyčerpána podporováním vydání KaJ1mdáře čsl. zeměměřičů, pročež bude upomenut~ 85 členů, ktei'í dluží na členských přispěvcích celkem 6289 Kč. Nezaplati-li do 15. ledna 1934, budou příspěvky, dlužné za více než 1 rok, vymáhány soudně. Proti zamýšlenému zrušení zeměměř. inženýrství na Oes. vys. škole techn. v Bmě a zrušení Vys. školy speciálních nauk v Praze podá spolek memorandum po dohodě s ostatníJi:ů. zentěměřičskými organisacemi v Praze. Z~~e odbočky pro Moravu oznamuje vystoupení dvou členů ze spolku. Z~ce . odbočky pro Slovensko navrhuje přijetí 20 nových členů, hlásí úmrtí dvou členů a vystoupení dvou členů. Xavržení kolegové přijati za členy spolku. Schůze skončena o Y28. hod. Zapsal Ing. Hora. Z geodetické skupiny Technického ml1sea čsl. v Praze IV. Jelikož skončilo funkční období všech činovníků spolku T. M., je nlltno provésti nové volby na období 1934/36. S c h ů z e s k u p i n y g e ode t i c k é konati se bude v e čtv rte k dne 2 2. ú n o I' a 1934 v 17 Y2 hod. v do m ě S I A. čsl. in žen Ý r ů v P r a ze 1. Program: Zpráva o činnosti skupiny za uplynulé období, zpráva o přípravách ke stavbě musea, volba předsedy skupiny a jednatele. Účast na výstavě literatury k dějinám reálných věd v OSR., pořádané v břcznu v Universitní knihovně a na výstavě lázeňské, pořádané v dubnu v Clam-Gallasově paláci. Z Jednoty čs. úř. aut. civilnich geometrů v Praze. Pracovní výbor Jednoty konal svoji řádnou schůzi v Praze dne 13. ledna 1934 za příto.QUlosti 11 členů. Na stížnost několika kolegů z Prahy usneseno zakročiti proti dvěma civilním geometrflm v Praze pro krytí magistrátních úředníků. Bylo totiž zjištěno, že několik magistrátních úředníků v Praze provádí parcelace, dále zaměřování novostaveb a vyhotovuje geometrické plány, které jim zmínění civ. geometři za nepatrnou odměnu podpisují. Jelikož krytí bylo prováděno ve velkém rozsahu, čímž byli ostatní civ. geometří v Praze značně poškozeni, budeme se domáhati, áby oprávnění civ. geome.tra bylo takovým pánům odňato . . Na oznámení kolegů, že někteří úředníci stát. drah, zaměstnaní u ředitelství stát. drah v Oechách a na Slovensku a mající oprávnění civ. geometra, provozují rozsáhlou zeměměřičskou praksi, bylo provedeno šetření u úřadů a ve sbírce listin u knihovních soudů. Bylo skutečně zjištěno, že dotyční provozují praksi zeměměřičskou pro soukromé strany ve velkém rozsahu. Dalším šetřením bylo zjištěno, že provozování nějakého ved-
1934/30
lejšího zaměstnání jest všem úředníkům stát. drah výnosem min. železnic ze dne 28. března 1931 a ze dne 270 dubna 1933 zakázáno. S ohledem na tento zákaz a zejména však, že provozováním soukromé zeměměříčské prakse úředníky stát. drah jsou cív. geometří, odkázaní jen na praksi pro soukromé strany, značně poškozování, bylo usneseno podati k mínísterstvu železníc stížnost a domáhati se, aby úředníkům stát. drah bylo provozováni soukromé zeměměřičské prakse bezpodmínečně zakázáno. Jelikož jde též o případy, kdy úředník stát. drah si vydělal soukromou zeměměřičskou praksí až přes 50.000 Kč (padesát tisíc) ročně, bude učiněno též oznámení u příslušných finančních, resp. berních úřadú, aby takový mímořádný příjem byl patříčně zdaněn. KoJ. Prokúpek referoval o výsledku intervence v min. financí ve věci změny výnosu min. financí č. 94-290/28-III 6 b ze dne 16. října 1928, jednajícím o výhodách; poskytnutých při používání pozemk. katastru úřadům a oprávněným civ. geometrúm. Změnou tou má býti nově upraveno kopírování s kat. map, kdy jde o vyhotoveni snímkú, zobrazujících území o více než 20 parcelách nebo o výměře větší než 10 ha. Moravští civ. geometři podali u Inženýrské komory návrh na změnu vyhlášky min. financí ze dne 23. června 1932, Č. 109/32 Sb. z. a n., o měření na žádost a náklad stran, které podle § 1, odst. a), může měř. úředník kat. měř. úřadu vykonati bez předcházejícího povolení nadřízeným úřadem za svého úředního pobytu v kat. území. Po debatě usneseno návrh odložiti a podniknouti v této věci dříve intervenci v min. financí. Na dotaz několika kolegú ve věci oběžníku zemského úřadu v Praze, č. 115.119/28 ze dne 2. ledna 1929, o mezníkování hranic veřejných nestátních silnic a vodních tokú a s tím souvisejících geometrických plánů usneseno urgovati prostřednictvím Inženýrské komory vyřízení rozkladu, podaného Inž. komorou již v 1". 1929, ale zemským úřadem v Praze, odloženého k vyřízení do té doby, až uvedena bude v žívot novela k zákonu č. 77/27 Sb. z. a n. ze dne 15. června 1927, týkající se finančního hospodářství svazků územní samosprávy . .JelikoŽ příslušná novela byla již vydána co zákon, múže býtí nyní o věci zemským úřadem v Praze zásadně rozhodnuto. V poslední době bylo několika kolegy zjištěno, že knih. soudy nedodržují ustanovení § 68 kat. z., č. 177/27, resp. ustanovení výnosu zem. fin. ředitelství v Praze ze dne 23. února 1931, č. XX-185/3L pod\e kterého při změně držitele celé parcely (nebo celých parcel) ze souboru pozťmkú téhož držítele nutno předložítí s knihovní žádostí geometrický plán. Dále bylo též zjištěno, že se také u kníh. soudú nedodržuje předpís § 37, odst. 21. vlád. nař. Č. 64/30, který ustanovuje, že zápis nových domú a jejich popisných čísel do veřejných knih múže se státi jen na žádost strany, doloženou geometrickým plánem o půdorysu budovy a o případném nádvoří. U některých soudů se geometrický plán neUdá. Usneseno domáhati se v těchto směrech nápravy u min. spravedlnosti prostřednictvím Inžen}Tské komory. V dalším jednání vyřízeny interní věci Jednoty. Přednesená zpráva pokladní koJ. Kuralem jednomyslně schválena. Žádost vdovy po civ. geometru na Moravě o poskytnutí podpory bude vynzena až po zjištění skutečných majetkových poměrú. Žádosti několika kolegů o posečkání dlužných členských příspěvků bylo vyhověno. Civilním geometrům z Čech doporučujeme, aby za revisora účtů při volbě do Inženýrské komory na rok 1934 volili koJ. inž. Václava Stě c h a, civ. geometra v Rokycanech. Dále usneseno konati příští výborovou schůzi dne 3. února t. r. v Praze (v 5 ·hod. odpoledne v Obecním domě), na které se vykonají přípravy pro letošní valnou schi'lzi Jednoty, která bude svolána v březnu t. r. Ret. Pk. Zpráva o výbol'Ové schůzi Spolku čsl. zeměměřičů, konané dne 15. ledna 1934. K zápisu o pos'lední schůzi píňipominá předseda, že memorandum proti zrušení zeměměř. odděleni na vys. škole techn. v Brně a vys. ško[y s~'ec. nauk nehyllO dosud odelsláno. Prof. Ryšavý doporučuje, aby bylo rozesláno, až bude znovu zahájeno jednání, směřujicí ke zrušení uved'ených odděIení. Prof. Petřík olznamuje, že ·se jako děkan zúčastnil ankety o doplňku k vlád. nař. o 'ciiv. technicích, která s,e konala v min. šlwlsltví. Na to p·ředlllesl koL Payc·r ZPQ"á.vupokladni, dLe níž s,tav účtu u Potit. spořítelny je 790'10 Kč, dlužné příspěvky činí 623D Kč. Za nové členy hláJsi Ise: Ing'. Stan. Konečný, Ingo Tadeáš StuHglowa, Ing'. Frant. Kulíšek. Jejich přijetí se schvaluje. Návrh redakce na doplnění redakčního řádu hude předložen va1né schůzí. Návrhu administrace llll, zakoupeni 309 sfflitů Technického slo.vníku a na předplacení sešitů dalšicih neni možno vyhovělti s ohledem na finanční za.tižení \Spolkové pokladny, spolj!Elllés vydáním kalendáře. Sestavení nového výboru Spolku poslucha,čů zeměmě'ř. inž. byilo vza,to DG. vědomí. Na to poda.l rp.ředseda struěnou zpráNu o jednáni Comité pe,rmanent :Mezinálr. Federace zeměměř. (zpráva bude dána k disposí0i reda:kci Zeměměř. Věst.).
1934/31
Ke konci jednáno o přípravě. valné RchŮze.Předseda žádá, aby jedna,tel, pokladník, revisoři účtů, zástupce kalendářové komise, redaktor a admihistrátorpřipravili svoje zprávy. Přednáška bude připravena a projednána v pfíští výborové schůzi, která &ehude konati 15. nebo 16. února. Datum valné schl1zeurčeno na 4. bi'czna 1934.
s O U těž
e,
S jez
d y.
Ideová soutěž na regulaci Mukačeva. Mukačevo je prvním městem na Podkarpatské Rusi, jež buduje vodovod a kanalisaci.a jež pořizuje regulační a zastavovací plán. Na vypsanou ideovou soutěž vyzvedlo si pomůcky 33 firem, a návrhů bylo do 5. prosince 1933 podáno 28. Porota rozhodla, aby byla udělena II. cena (15.000Kč) a III. cena (10.000 Kč), dále aby byly zakoupeny 4 návrhy po 5000 Kč a 6 návrhů po 2500 Kč. Druhou cenu získal projekt architektů Ing. Koutského a Ing-.Dra Ježka i Ing Székelyho z Prahy, III. cenu projekt architekta J. Marka z Bratislavy. Po 5000 Kč byly zakoupeny návrhy těchto soutěžícich: 1. Ing. Balán a Grossman z Bratislavy a Ing. Kolena a spol. z Mukačeva, 2. Ing. BarU, Selber, Veřtat z Prahy, 3. Ing. prof. Dr. Mil. Babuška z Prahy, 4. Ing. Dr. Mikuškovič z Prahy. Po 2500 Kč: 1. arch. Dvořák, Faulhammer, Hurta, Jeník a Maršal z Prahy, 2. Ing. Antonín P I' o k e š, ú ř. a u t. civ. g e o m e t I' Z Brn a. Další čtyři soutěžící nedali dosud souhlasu k otevření obálek. Vypracování plánu samotného bude podle všeho zadáno arch. Koutskému a Ježkovi z Prahy. Ost.
Zrušení expositury archivu map katastrálnich v Opavě. Ministerstvo financí výnosem z 29. ledna 1934 stanovilo, že činnost expositury archivu map katastrálních v Opavě konči dnem 15. března 1934. Od 16. března 1934 vztahuje se působnost archivu map katastrálních v Brně na celou zemi Moravskoslezskou. Al1g. Vermessungs-Nachrichten přešly od firmy R. Reiss, Liebenwerda, do majetku společnosti Gebr. Wichmann, m. b. H., Berlíně. Redakci převzal známý agilní pracovník zeměměřičský, Ing. Kurt Slawik, úř. opráv. civilní zeměměřič. Adresa nového vydavatelství jest: Herbert Wichmann (Allg. Vermessungs-Nachrichten), Bad Liebenwerda, :.\Těmecko.
Jmenování. Ministerstvo škoLa nár. osvěty jmenovalo Ing'. Fr. P I' o k li p k a, úř. aut. civ. geometra v Nymburce, pro funkční období 1933/34 až 1937/38 členem zkušební komise pro II. stá t n í z k o u š k u z odd ě len í zem ě měř i č s k é h o in žen Ý rB tví při vysoké škole speciálních nauk Českého vysokého učení technického v Praze. Padesátiny slavil 6. ledna t. r. vyníkající geodetický pracovník Ing. Dr. techn. J o s. R y š a v ý, řádný profesor vysokého učeni technického v Praze. Přejeme jubilantu mnoho zdaru a úspěchů na poli vědeckého a odborného působení v řadě dalších desetiletí. Změny ve stavu měř. úředníků pozem. katastru: 1. Na Slovensku: I. Při jat i za měř. koncip.: Ing. Ant. Vildvald (Tornara); Ing. Stan. Valenta (Prievidza); Ing. Vladislav Veis (Michalovce); Ing. Jozef Obst (Prešov); Ing. Jaromír Štěpán (Michalovce); Ing. Alois Veselý (VeL Kapušany); Ing Leopold Švejda a Ing. Lad. Kučera (Turč. Sv. Martin, i. k. v.), Ing. Frant. Volek (Trenčín i. k. v.) a Ing. Oldřich Mrázek (Trnava). II. Měř. komisařem jmenován Ing. Robert Kube (Rim. Sobota). III. Zem ř e I měř. rada Martin Klobuczki (Bratislava). IV, Na trvalý odpočinek pře 10 žen měř. komisař Artur Terharen (Lipt. Sv. Mikuláš). V. Ze služby v y s t o u p i I i: Měř. konc. Ing. Vladislav Hucl IPrešov) a sml. měř. úředník Ing. Jozef Dudík (Levice), 2. Na Moravě: Jmenováni do IV. plat. stup. Ing. Baar (Brno), Ing. Fejlek, Ing. Macháček (Kyjov), do V. plat. stup. Ing. Lysý, do VI. pl. stup. Ing. K. Kotík (Třebíč), Ing. Svoboda Vojtěch (Slavkov), ~. Pochylý (Brno) a R. Slánský (Brno). Z měřičského úřaldu hl. m. Prahy. Jmenováni dnem 1. liIsoopadu1933do 4. pl. st. (měř. rady): Ing. B. Nejedlý, Ing. A. Rochelt, Ing. J. Pudr, a do 5. pI. st. (v. měř. kom.): Ing. F. EEjaV'oo,!ing. J. Pexa, Ing-.V. Ulrich, Ing. J. Šws. Změny ve stavu úřed. opráv. civ. geometrů: a) Oprávnění (autorisaci) na byl i: Ing. Ladislav Bittsánsky, ŽiIina; Ing. Boris Grigorjev, Galanta; Ing. Karel Leberle, Uherce u Nýřan; Ing. Miloš Horák, Poděbrady; Ing. Eugen Frank, Lučenec a Ing. Josef Panzer, Blovice u Plzně. b) Oprávnění se v z d a I i: Ing. Richard Lawatsch, Brno (měst. měř. rada). c) Oprávnění z a n i k 1a: Ing. Alois Vaško, Blansko (úmrtí); Ing. Bedřich Bude, Bernartíce (úmrtí); Ing. František Schallner, Bečov (úmrtí).
1934/32
v
v
v
v
,
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ________
3 1934
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚ~IČŮ XXll. ROČNíK - V BRNĚ 5. BŘEZNA 1934
Ing. Fr. Čel echo
v s k ý.
Nedaleko Litovle, sotva 7 km směrem západním, stojí k lesu přikrčena vesnička Mladeč. Z ní jako by vyrůstal kopec Třesín z devonskeho vápence. V dávných a dávných dobách proudily nitrem tohoto kopce spousty vod, které vytvořily zde jeskyně, chodby a útvary fantastických ,forem. Když vody opadly, diluviální člověk používal prostor vzniklých za své bydliště, -o čemž svědčí zejména ohniště a zbytky člověka i nejrůznější zvířeny, nalezené pod travertinovým pokrovem. Málokteré místo vykazuje tak bohat}'eh důkazů o sídle pračlověka jako jeskyně mladečská. Jedinečné nálezy archaeologické a palaeontologické přilákaly sem vědce světového jména, Kniese, Szomdathyho, Absolona a j. a pro zajímavost l'!tvaru jeskynního rok co rok přijde okrouhle 15.000 lidí pokochati se pohledem na krásy, jež příroda v nitru Třesína vytvořila. O úpravu jeskyň, bezpečnost jakož i pohodlí návštěvníků stará se obětavě Krajinská musejní společnost v Litovli. Spletilost a různá výška jedI notlivých chodeb pusobí na návštěvníky takovým dojmem, že ........' jeskyně rozrůstají se v jich předI Hl stavě do ohromných hloubek a _·-:tÝ-·-~:--·9-·-·-·-·---délek. Po dlouhá léta nebylo ' !Z2:~ 8 možno s určitostí vymezit ani po~ ......z~~.~"+._._._. .,
i
r..···..
-,
.f
- . ",.=--+..
~~~:Ýň.anJes:e:t:eos~ra~~~~~č~:~~~ ff ,./: -'-,_ \ kési zaměření provedl už v roce ,/ . ~ l'X-.......... 1881 kustos dvor. vídeňského •...... 11 12 -fo I ,l.J-1t1 . musea Jos. Szombathy prostředky ! nejjednoduššími, ale měření toto 1~~"";:::.:j:.,.".. nemělo však nejmenšího vztahu I k situačním a výškovým pomě~ 15 S ! fům povrchovy'm i podávalo .l·ell 6 ..··.'-- ;+16 .-' informační skizzu o prostorách ~ ':-,-"./ _."..tti:r1'1' __--vnitřních. Krajinská . musejní společ2 . i ~_. nost, majíc v úmyslu probadati ! i další podzemí prostory, neustále +X I usilovala o zaměření jeskyň, aby získala. jasný obraz nejen co do Polohy vnitřku a. z něho mohla odvozovatí polohu nových chodeb a bez· pečnost sta.rých, nýbrž aby koneř,ně bylo též jasno, pod kterými pozemky se jeskyně rozprostírají. Práce byla sice nebezpečná, ale lakala mne svou novostí a tak jsem s radostí uvítal rozhodnutí, že mohu s prací započíti. A
/i
~+':;~
'í
l·=~i., ~-# __
1934/33
\1
\,
..... ~_._._.-+
Zaměření pI'ovedeno metodou polygonální. za stejných předpokladů, jakých vyžaduje :měření povrchové, až na některé úchylky, jichž si vynutilo prostředí, v němž práce byla prováděna. Možno ji rozděliti na měření povrchové a vnitřní.
Mfadeč - Jeskyně
Obr. 2.
Výhoda práce spočívala v tom, že jeskyně má dva protilehlé otvory, jeden ,u bodu č. 3, druhý při bodu č. 56 (viz obr. 2., kde bod 3 je v černém kroužku), což nabádalo k volbě povrchové sítě o 18 bodech, tvořících uzavřený polygon (viz obr. 1. a 2.). V něm zaměřeny dvakrát úhly a strany. Aby osa.
1934/34
,,
,/ I
'12.,
I
1934/35
--+
---:~=f: -~t .----t --r
"
i)
I
XS-IO
délka 8S-10 = y(2Li XS-IOY~ (~Li YS-I0)~' načež provedeno otočení této soustavy do osy X. Vnitřní polygonový tah o 38 vrcholových bodech připojen k ose X " --I' u bodu č. 3, jde nejkratší cestou '._~'-j' -<-\, k druhému otvoru, tvoře všemožně klikatou čáru s náhlými obraty při nepatrné délce a u bodu 56 vychází '. ----1., na povrch a připojuje se k bodu č. 10. -~.'-'l. Nejdelší strana v podzemí jest 22'61 m, 3'01 m. K tomuto hlavní--'::~ nejkratší mu polygonálnímu tahu připojují se ··0 ...••• '.'--"-1ostatní tahy vedlejší, tvoříce jednak ,. .,-~ samostatné odbočující polygony, jednak uzavřené obrazce, v celku o 4f> I "'-'----1' takže celková síť čítá 101 --} bodech, bod i s body povrchovými. '---1' Zajištění bodů provedeno podle --+ poměrů různým způsobem. V přírodě použito kamenů pevně uložených, na ---). něž vysekán kříž, nebo zasazeny kameny křížem opatřené. Uvnitř použito kamenů betonových konicky .ukončených, s drátem vose a konečně vražen do země 30 cm dlouhý hřebík s hlavou 2 cm v průměru, na níž vyražen kříž. K měření úhlů i výšek sloužil rr~~:{ I ř -ťtJ---i universální stroj firmy F. J. Frič I : v Praze s nonickou difencí 20 vteřin. Aby umožněno bylo měření v otvorech pod 1 m výšky, použito noh o výšce 70 cm. Nemusím ani zdůrazňovati, jak příjemná jest práce se strojem v sedě, kleče a v poloze nejnemožnější. Délky měřeny pásmem ocelovým, v případě nutnosti trigonometricky. Veškeré body sítě, jak povrchové, tak vnitřní, byly zaměřeny výškově buď nivelací, kde to nebylo ~ možno, trigonometricky, a vztaženy k nadmořské výšce.
';---}
~
úseček X byla vhodná pro konstrukci sítě zvolena za osu X spojnice bodů 3-10, a bod 10 za počátek. Polyg-on propočten nejdříve ke straně 810-9, Vypočten úhel cp, jejž svírá strana 810-9 s osou X 2 Li YS-IO ze vzorce tg cp = 2 Li a
.~--~ -_ ..
/'
·--,·'-d ....
----}
;----+
. -----f
---t
'--i
---t
-~ ....1
1934/36
+
K signalisaci uvnitř jeskyň bylo použito železného prutu přesně 1 m dlouL hého a 1 cm v průměru, konicky na obou stranách ukončeného a na jedné straně tak uzpůsobeného, aby mohl býti zavěšen do železné třínožky s výsuvnými nohami (viz obr. 5.). Drát, !"-... provlečený hlavou stativu, utažen tlačným šroubem a tyč takto zavěšená postavila se přesně na hrot kamene polygonálniho, takže výchylka od vertikály byla vyloučena. Konce tyče byly bile natřeny, aby nitkový kříž se dobře rýsoval. K osvětlování Signálu použito dvou karbidových lamp, u stroje elektl'ické lampy. Tohoto signálu se dalo dobře použíti tam, kde nivelace byla vyloučena a ušetřeno bylo i obtížné měření stran v nebezpečných místech. Z obrazu je patrno, že 1
= l (tg a --J- tg{l) = l. I
cosa cos{l z cehoz 1 = sin (a {I)' v
v
+
+
sin (a (I) cosacos{l , LI
v = 1 tg a.
Z uvedeného je jasno,ž,e zaměření úhlů a a p stačilo, aby moWa býti vypočtena vzdálenost i výška. Vhodným zařízením byla vyloučena i potřeba měření výšky stroje. Výpočet proveden zčásti logaritmicky, k vůli urycWení však převážně používáno tabulek Clouthových. Vzhledem k síti byl pak odskizzován též tvar vnitřních cl!odeb jen v hlavních rysech, jelikož rozervanost stěn nepřipouští podrobnějšího detailu. Výsledek této práce byl zpr3Jcován v nákres v měřítku 1: 500 (viz jeho zmenšení v obr. 3.) a vzpřímený řez hlavním polygonem, kde možno posouditi poměry výškové. (Viz obr. 4.) Pro každý bod pak vyhotovena topografie, s ~dáním jeho souřadnic a nadmořské výšky. Mimo to síť vnesena do katastrální mapy (viz obr. 2.), aby bylo zřejmo, pod kterými pozemky se jeskyně rozprostírají, a bude podkladem pro vyznačení v pozemkovém katastru a' pozemkuvých knihách dle výnosu ministerstva spravedlnosti z 25. června 1931, č. 27.ti94. Pokud se týká chyb v m'ěření a dopustných jejich odchylek, mohu uvésti toto: . Součet měřených úhlů v uzavřeném polygonu povrchovém 1-18-1 liší se od teoretického uzávěru (n - 2) 2 R o 160". Dle rak. červené instrukce může odchylka stoupnout na hodnotu 75ťn ve vteřinách, což při 18 vrcholo· vých bodech činí 318". K tomuto uzavřenému polygonu povrchovému připojuje se Wavní tah jeskyněmi o 40 vrcholových úhlech. Dopustná odchylka činí 8' 20", dle uvedené instrukce. Vypočteme-li ze směrníku počátečního a1O-9 a ~(i} směrní~ koncový a'4, li a srovnáme se směrníkem a4, li tahu povrchového, obdržíme ro~.díl 13",. c.oŽ rozvrž,eno ~a 40 vrcholových úhlů, dává na každý úhel přibližně 20 vteřin. Uváží-li se obtíže, za jakých práce museIa býti konána, .pak
1934/37
krátké strany, strmé záměry, význam 20" chyby, při straně minimální maximální možno tuto přesnost přijmouti
silná odbočení od směru, na druhé straně 3m 22 m za dostačující.
pak
0·0003m. 0·002 m,'
Résumé. Mesull'age de la grotte de Mladeč. La grotte de ~madeč (au district de Litovel en Moravie), fonnant les cOll'ridO'rsa lJa m3illiěre des tIl'ous de l'éponge, déooré des [plus diverses fOTIDationsdes 8Italactit,eset staIagmit,es, est l~ plus beI1eatractioJl au point de vue d'archOOlogďeet de paléontologiJe. Pour déterminer la position de ce dédrale souterraín en planimétrie et en hauteur on procédait au mesurage pOllYg'Ona.l, dont les résultats furemJtreprésenté Isur le plJana l'échelle de ~. Les [lll'ofilsfurent mesuré dans la direction de cheminemelllt qui suiwtit soo itiné-
raire 1e plus court a travers de ~a gwotte. Au dessus du terraín on détenninait un canevas des points :liU nombre de 18, dont lels points 3 et 10 servaienrt ue ba-se oomme poonts de départ pour le cheminemem principal pa.S!8allta travel1SCLela grotte et dont ·le nombre des points comptait 38. Les autres chemiuements sourterrains alll nomwe de 45 points furent a.ttlachéa.u cheminement pliincipail. La mesUIl'edes distance fut éxécuté au ruban ďrucíer et en [lMrtieaussi trigonométriquement. Les hautelWSbent déterminé au nivellJement direct et dans les cas dangereux ... f ul cos a . cos ~ 1\ 1 ausS! trigonométrIquement em 16'8caloU!lantaux orm es: 1 = sin (a +~) , ~ v = . tg a, qui sont del'lrivé de la figure 5 en texte. Le résultats de oos travaux serviront de base pOlil'la représenta4ion des grottes sur les carte,s cadastrales. (Fig. 2.)
Poznámka k § 20S návrhu instrukce A. A. Stván. V návrhu nové katastráJllniinstrukoe A z r. 1932 dlQPoručovaloby se umístiti v § 208
nebo ve vyIlvě't!iVlkáclh přisJušné přílohy vhodný obrá,zeik, nebo doplněk textu, který by ukálml začátooniku, jen~ po prvé prakticky poMtá oentračni změny směru, že v:zdáJenost Sp, použitá ve VlZOTCi lPIl'ovyčíslení změny Oe, je strana spojující v ž d y (',entrum s oním trigllmometrickým bodem P, ,pro nějž se změna 3e vyšetřuje. JiJnak by se mohlo státi, že neupozorněný počtář bude spíše s'\'eden správně vykmslenými 'SIÍtuaoemiv záhla.vich přílohy č. 68 a že bude zaváděti dlo počtu délku S' p, s excentru. To by ovšem byl omyl, tím větší, čím značnější je poměr lineární výstřednosti e k délce strany Sp. v smeru v." € V zoroo pno malou zmenu Uc =? " ..e~.sin ' .•
e.Sln
I
€
nebo pro značnou změnu směru SIn Uc = s;- , platné Ipro romu, předpokládají, jak ukazuje náš nákres, že strana ve jmenovateli je spojnioí CP, nikoliv EP. Pokud je lineární výstřednost nepatrná, nerozhoduje pro přesnost výsledku, zamění-li se obě vzdálenosti;jinakje tomu při e větším, na př. je-li e> 1m, a jde-li .....S o trigonometrickou síť podrobnou. Tu se p •..... ~ správně poukazuje v odst. 12., § 208 instr., ~ na to, s jakou přesností nutno zavésti do ...•... S' počtu 8p, aby se dosáhlo v 6c požadované ,. přesnosti 0·1". Ale i při CV'elkém e je možno centl10Vaim směry s ne!správnou stJranouS'p; stane se tak buď pomooi vzoroe 3" " e. sin € a) při malé změně
------~p
p . S' p - e. cos e .sin € tg 3c = 8'p _ e. cos € c =
€ '
I
a při vétš.f změně nebo b) opra'\'ou výsledku z rovnioe (1) se zřetelem na rozdíl Sp - S' p, což se nám zdá výhodnější, aby 8e vystačilo se zavedeným již tiskO[lŮiS,em. Piíifuí.zíváse totiž v sítí, že máme S'ppřímo po ruce, kdežto Sp musíme počtářsky namáhavě vyšetřovati (grafické vyšetření nestačí), na př. jde-li o nepřistupný bod (blesko.
1934/38
svod), jehož určení se chce zesíliti vnitřními směry, pOZ01'lovanými ze Istabilillovaného ex:c. stalIloviska, beiz dalšÍIhJo centrickélho signáJu.PoČít3Jti pak zatímní solUřadnice stabilisace podle Pothenota a z toho délky Sp je jistě obtížnější, než Ivyšetřiti80llřadnice bleskosvodu z, vnějších směrů. Potom jsou vzdálenOJsti s okoIDích bodů na ble~k()svod ony S' p, S nimiž chceme cenJtrovati. Ukážeme v dalším, jak 'by se !poS'tupova.Lo v případě b) při logaritmickém yýpOětll, kterého se při ,centrování nejč3lstěji užívá. Sp sin z Z ruikresu Je patrno, ze· S'p = sin (. + oe) •
•
v
Rozveďme jmenovatele
Z rovnice
v řadu:
. . Oe oe2• oe3 sm (. + oe)= Slll • + - cos. - -2 2Sin. - -6 3 COS• + . ppp (1) vložme 'za Oe do (4); dostaneme
.(
') =Slll5. + SpS1ll5COS5e . e. 2Sp2Slll 2
3
2
Blll .+Oe po úpravě,
zanedbání
členů s vyššími
mocninami Sp
QbdržiÍme na př. v jednotkách log Sp -log
5. místa
j
že
S~pcos e)
že
2 ~~p2COs2€ +- 3~: p3 COS35
Log. mantisy,
M .105.
Tato rovnice představuj.e početní S pOUJžitím nesprávné strany S'p,
zanedbáme-li
+.
zase vřetí mocninu,
2Z)
(;'p CÓS5 - ~~~p2 COS
opravu log'aritmického
O í 1& e I n Ý pří k I a d vy ň a t Ý z t r i a n g, () IPe r á tup mě s ta: Pro e=14·319m. 6=241°45'44-6" a S'p= 960'36m, :změnu takto:
,
1 + ;'p cos 5)
cos 5-
S'p = -
+ ..
1 (
tuto rovnici a uvážíme-li,
== ;'p
a za předpokladu,
(1 +
Sp S'p
log nat (1 + ;, p cos 5)
S1ll5 COS5
== S'p,
sin (5 + Oe)= sin 5.
Logarítmujeme-li
e. 6Sp3
5-
výpočtu
centrační
od rob n é sít ě počítali
bychom
'změnYOe je dn o ho ne,správně
.
+
log e + log pil cornpl. Log S'p + logBin z
= = = =
1,155 5,314 7,017 9,944
91 43 57 97 n
[log O"e= 3,432 88 n] W'e = - 2.709-5"] VyčÍlSlÍme-li členy
v závorce
rovnice (6), dostaneme:
e
S'p cos 5 = - 0,007 06 e2
- 'iS';i COs25=
- 0,000 02, čili výraz v závorce rovnice (6) bude
=-0,00708 Poněvadž
je pak modul převodu log
Zpmnuvypočtenou
Sp -
Brig. Log. sous,tavy M
log 8' p = - 307 jednotek
= 0'43429
nepřesnou hodnotu [log o". = 3,432 88 n] opravíme o - 307 a dostaneme správné log O"e= 3,42!:l81 n, čili O"e= --' 2.690-4"
1934/39
45, bude tedy
5. místa mantisy.
, Pro kontrolu vYIPočtenó Ilc pomocí s!P'l"á vné strany S p = 967'217 m v témž oentmčním ttojůhel!iúku by dalo log ll"c= 3,429 79 n a Il"c = -- 2,.690'2". Rozdlíl v 5. místě logaritmu, předSltavující 0·2", lze vy&větliti zanedbáním vyi5iífc.h členů v Il'OIVnicích(4') a (6), jakož i učiněnou záměnou Sp = S'p; v tomto případě bylo ovšem třeba. počítati se 6 místy logarItmů, poněvadž excentricdlta je značná. , Vidíme, že log. oproNa 307 jednotek činí přitaibu1kové dífelrenci 161 v daném příkladě již 19", a že tedy při větších excentli'citMh stroje nebo cHe 'zále:ží nejen na tom, aby strana vzatá do počtu byla co nejsprávnější, nýbrž IŽ,epro počet bez 'opravy směfOlvé redukc-e je nutoo, bráti jedině stranu S". Na jiném vhodném místě instrukce by bylo upiozorniti,že v oeIlltračnich výpoětechse snadno chybuje, a doporučiti proto, aby centrová,ní v sítích by1l,oomezová,no na mim nejmenší 1). _ Résumé. Not e s u Ir le par a g r a p h e 2 O8 d u pro p o s d e I' i n str u cti onA. Le ministere des financOls, charg1é de vous les travaux cadastraux, publia en 1932 un propos de 1'ins.tr\llCltionA on troli.s volumes !pIOurl'exécution de'8 travaux de mesurage cadJaiSitraux= "L'illstmction comment exécuter les travaux de mesura~ cadaJ&traux ponr l'étabHssement du cad.a.stre foncier par 130 voie de radmini8ltration cadastrale originale, ou pOUl"son renouveHement par la voie de l'administration nouveHe. (A obtenir: Ústřední archiv pozemkového katastru, Pmha m., JQlsef~á ulice č. 4. Le, prix de tons [es trois' volumes est 200 oourOlllnes tchécoslovaques. L'auteur du rapplOnt fait un avertills'sement sur le centragle des visées sur le point de stati'OIll, ,ou, on ['rend en g'énéral dans la formule la 'Iiongueur du coté Í'OÍgnant le centre sltabilisé au pO'int trigonoméltrique exté!l'ieur. Si 1'on pIlood poU'!"le calcU'l la valeur du córe joign.a.nt le polint excentrique a.Vlecle pioint extérieur, il es,t possible dle cOTrig'eI'10' calcu~ en employ3.llt 1'0 tab[e de's loga.ri,thmei&d'ullle correction de,rrivée de la' formule 6.
Zmatky v agendě pozemkové daně na Podkarpatské ~usi.
v
v.
10. čís. Z. min. roku pojedna.li jilme o účincích kat. zálrom na Porlkartpa.tnouformuli .
log E -log
E"\ = M .105•
[~.
cos a
+ 2e~l
locralitT."Ord-
• cos 2 a] .
Proti našemu vzorci je tu malý nesouhla'5 v drUJhém členu závorky. Nevíme však, nepovs.talo-li snad cos 2 a. přepsáním v ruk(>plise z 00S2 a, nebo nevzniklo-li jiným pochodem, jiným zanedbáním 61enů a pod. Ostatně bývá vždy druhý člen .závorky velmi malý, neboť v sítích všech řádů nebývá zpravidla poměli" e : S 1 : 100, takže by druhý člen nemusil býti ani uvažován. V našem číselném příkladě je pak hodnota pro e neohvyM,e extremiD!Í.
>
1934/40
řiěti úřednici p:MJCIlěprovádět dělbu a III druhé straně, hned jim za 'hády, bud,ou pl'ováděny kniholvní převody podle starého zvyku. Těm, kdo v kata<8tru prakticky pracují, je d:lle,s již jmsno, že jinak dobře míněná myšlenka, za/hiti dvě mouchy jednou ranou - přizpůsobiti poz6IIIDoknižní i mtastrálni oper'lLt skutečnélllJU staNu, - je touto neschůdnou cestou, jaká byla volena, pl'lostě neproveditelná. Každé pokračování v tMo marné S!lllme byLo by plýtváním energií a penězi. Pro brzké nalezeni nových ce,st mluví také neudržitelný stav vezdaňovádlí podle nynějšího stavu kat. operátů. Dnešní zpŮisob předpisování daní podle kat. operátu způsobil velké rozhořčení po'p1atnictva a návaly s,tran v kallC'ellářich Iberních úřadů i mt. měř. úřadů. úřed!11ictvo je touto lavinou ná.vM,ěv nejoo zdržorváno od v1astn1 práce, ale je vil.či spravedlivému mziho,řčení stran be'zmocné, tím více, že p,oplatnictvu nemůže dáti uspokojivého vysvětlení a uMidnění. Stav je IlIsi takový, že' jeden poplatník plati daň ,za, prutru1ct i více sousedů, a snad patnáct jiných slousedů pIlatí za něho, mnJOz,ípa.k DOplatí vůbec. Je to zpusobeno společným vilastnictvÍm; na poz. arehu bývá nezřídka padesát, sto, i více spolumajiteh'l. a daň platí arcí jen jeden. Má-li někdo Isvé pozemky IZiap'sány v několik.:1 aciích a všume je jen sp,olumajit,elem, pak atví n e :l li a j á d T'O Ú k o I u. V:zhledem na to, ž,e brzká náprava není možna, už proto, že bude třeba věc řešiti legislativně a v dohodě s inte,resovanými resorty, bylo by žádcucno upraviti na přechodnou dobu aspoli způsob ukládlÍiní poz. daně na Podk. Bmlsi, hlavně u mlalých pnplatníku a tam, kde kat..álstrá1ní oparát je v největším TOZJ}OIl'U se skutečným s,tavem. Vždyť na nespravedLivé ukládání nebylo stížností ani tehdy, kdy daň p,ředepísovaJi obvodní notáři, a to více podle odhadu a rnís,tních znaLostí, ne:ž podle katastrálniho oparátu. Ostatně máme příkilady,že při ukládání zemědě['Ské pau8aloV'ané ředpbsuje podle soupisu ploch pudy, dodaných notářsikými úřady. Uspoklojivé provilí'.orium v ukládání pozemkové daně odstranilo by hlavní příčinu nespokojenOl8t i a krutastrálním měř. úřadům za součinnOlSlti poz. kníhy by poskytlio možnost klidné a rozmlžné nápravy zmatku v pOlzemkové dTŽhě, což je stejně žMoucno I.>hlediska národohospodM'ského, jako fiskálniho. Ost. 1
Zpráva o schůzi předsednictvaSvazu spolků zeměměř. inženýrů vČSR. Předseda zahajuje sch1'izí vzpomínkou na zesnulého místopředsedu Svazu Ing. Zuldína, jehož pámátka uctěna povstáním. K úmrtí místopředsedovu došly projevy Svazu zeměměřičů francouzBkých a redakce .Journalu des Géometres Experts, na něž předsednictvo odpovědělo poděkováním. K přečtené zprávě o poslední schl1zí podotýká předseda, ~e ke konvencionelním znáČkám, zpracovaným ministerstvem financí, byl obstarán francouzský překlad a že jeden exemplář bude zaslán předsedovi katastrální komise Mezinárodního Svazu Heggovi, druhý exemplář generálnímu zpravodaji Dangerovi. Ing. Prokeš, obírajicí se normami pro sportovní měření, bude požádán o zprávu pro kongres. Nato jednáno o příštím k o n g r e s u Mez i n á rod. S vaz u Zem ě měř i č u, který se koná ve dnech 1 8.-21. č e rve n cel 934 v Londýně. Podle zprávy pořadatelstva bude práce rozdělena do 5 komisí, které se budou zabývati těmito otázkami: I. k o m i se: Zeměměřič a pozemková držba: 1. Světová hospodářská krise a její vliv na pozemkovou držbu; 2. Správa, zlepšování a zaokrouhlování pozemkl'i; 3. Systémy držebnostni; 4. Získávání hospodářské půdv a odvodňování; 5. Uprav ovací a zastavovací· plány. Předsednictvo této komise má !taHe, zpravodajství Belgíe. I I. k o m i se: Katastr (kniha pozemk ová): 1. Jednotný mezinárodní katastr; 2. Scelování pozemku. Předsednictví má Francie, zpravodajství Jugoslavie. II I. k o m i se: Měřické metody a prístroje: 1. Mapováni ve Velké Britanii; 2. Letecká fotogrametrie; 3. Srovnání měřičských metod; 4. Nová zlepšení a vynálezy. Předsednictvo má Švýcarsko, zpravodajiltví Holandsko. I V. k o m i se: Povolání stavebního n,ěřiče: 1. Definice povolání a rozsah oprávnění; 2. Metody pro vyměřováni a ')ceňování staveb. Předsednictvo má Velká Britanie, zpravodajství Francie. V. k o m i se: Odborná organisace a vzdělání: 1. Národní svazy; 2. Studium a technické vzdělání. Předsednictvo má Polsko, zpravodajství Švédsko. O referát pro komisi I. o upravovacích. a zastav ovacích plánech bude požádán Ing .. Peňáz, ministerstvo financí hude požádáno o zprávu o vykonaných pracích kata-
1934/41
strálních, Ing. Kožoušek o zprávu o našem scelování pozemků. Ing. Potužák pnpraví referát o organisaci našeho studia. Předsednictvo Svazu spolků zeměměř. inž. vyzývá též ostatní kolegy, kteří mají zpracovány otázky, týkající se některého z námětů, připravených pro jednání v komisích, aby je zaslali předsednictvu nejpozději do 20. dubna 1934. Účastnický poplatek, který i s náhradou za kongresové publikace činí 3 angl.libry, pro dámy 2 ang. libry, vybere od účastníků předsednictvo Svazu a zašle pak hromadně podle přání pořadatelstva kongresu do Londýna. Cena pouze kongresových publikací je 1 angl. libra. Přihlášky k účasti na kongresu přijímá: The Secretariat, The 5th International Congress of Surveyors,· clo The Chartered Surveyors Institution, 12, Great George Street, London S. W. 1. Otázky cestovní a ubytovací vyřizuje cest. kancelář Thomas Cook & Son, Ltd., Berkeley Street, Piccadily, London S. W. 1., nebo Wagon- Lits Cook, Praha, Příkopy 26. Předseda oznamuje dále, že letošního roku vystupují se Svazu dle stanov: Ing. Krčmář, Lukášek, Moc. Hlaváček, úmrtím uprázdnila se místa po Ing". Kreizovi a Ing. Zuklínovi. Usneseno, že spolky, sdružené ve Svazu, budou požádány, abyjm6llovaly své kandidáty. Memorandum Čes. vys. školy techn. v Brně o návrhu na zrušení odděl. zeměměř. inž. a odboru architektury s návrhem úsporné komise na zrušení vys. šk. spec. nauk v Praze vzato na vědomí; podobně jako ve Spolku čsl. zeměměř. a Zájmové skupině při SIA bude připraven projev, který bude ve vhodné chvíli rozeslán předsednictvu vlády, příslušným ministerstvům a některým poslancům.
Literární novosti. Posudky. • Lng'. Karel Vor á I e k: Vyměřování dolu kompasem. 11. opravené vydání. Stran 94. Autor velmi elementárně a neobyčejně svě domité J}llobírá zákLadní pozna,tky astronomické, zeměpIsné a matematické, poněvadž k nlilha je v první řadě adresována posluchačt1m nižších hornických ,škol. Popisuje pň~troje 'pro kompal&ová mČ<ření, jich vady a odstmnění, dále pojednává o trva~ém zajištění smělru místního poledníku za účelem určení komp3Js:ové odchylky před měřením, '0 měrření v do~e z výpočtu kompa,,,ového měření pro nanášení na mapu, měření kompRJsem za přítomnosti železa atd. Zdařile popisuje důlní mapu a její náplň. Kniha pojednává též o přesnosti kompasQveho měření a vyrovnání tahů a obsahuje příslušné fmmulál"e pro výpočty. Jak sám autor iploZJlamenáv:á,chybí knize výklad o měření t.eod,oJitem a nive1laJce. Tento ,způsob mě,ření však jest již dost<'ttečně probrán v novější ilitemtuře. (Viz na př. Ryšavý: Měření podzemních ipmstor.) Kn~ha je psána. velmi ja,sně a srozumitelně a vyšla v nakladateLství "Prometheuw', Praiha II., Purkyňova ul. 7. Ledabyl. Nový "Statistický lexikon obcí v Československé republice" vydá Stá.tní úřad statistický podle sčítání lidu z roku 1!l30. Publikace budeo ohsahovaLi pro jednotlivé p{)llitickp a soudní nkrl:'&Ya pro každou obee a osadu da,tao počtu domů, o r,1ošné Výměře a o 01l)'vatelstvu podleo n:icrodnosti, náboženského vy'Zllání a stát;n.í příslušnosti. Kromě toho bude obsahovatď. nový .,Lexikon ohci" celou řadu ůdajů administrativních, jako na př. přísln~nost obcí a otad k .politickým a soudním okresům, ],e krajským soudům, k obchodním a živnosteruským komorám a k finančním úřadŮJlll, dále příslušne p o š t o V n í a tel e g r a f n í úřady pro ka,ždlQluobec a osadu, sídla telefonních Madů a četnických g,tar;ic, všel'Jhny Ž eI e ~ ní ční vý!pravny atd. Bude tedy nový- "Statistický lexikon obci v ČCskoS1IDvenské republice" nejClll.dUležitou publikaci statistickou, nýbrž i nepostradatelnou pomůckou admi· nistrativní (zvláštní "Administrativní lexikon obcí" tentokráte nevyjde), na niž bud,ou po celých pří'ští1ch 10 let odkázáJ1Y nejen vsechny úřady a ústavy, nýbl1ž i kruhy výrobní a obchodní. Publikace vyjde ve 2 dllech: 1. díl lmdJe otbsahovatd čechy a vyjde v dubnu t. T., II. dil bude obsahoOivat·iostatní země repuhliky a hude vydán počá,tkem přištího roku. Každý díl bude státi 100 Kč. Ziá.jemoí, kteří si objednají kteI1"1mliv díl do 1 O. b řez na t. r., obdrží 20% subskrípční slevy. • Kalender fiir Landmessungswesen u nd Kttlturtechnik 1934. 1. díl. Vydává prof. C. M li II e r - Bonn v naklad. K. Wittwera, Stuttgart. 36 136 48 stran textu, formo 11 X 17 cm. v plát. vazbě 4'5 řm. Letošní - 57. ročník zeměměřičské,ho kalendáře, založeného prof. Jordanem, neliší se ani vnitřním obsahem ani vnější úpravou od kalendáře minulých let. Kalendarium, astronomická data, statistické údaje zeměpisné, diář a stručná sbírka matematických tabulek a vzorců, fysikálnich udajů, přehled měr, vah a mincí, úředně dovolené chyby pro práce měřické středoevropských států a konečně zase zajímavé sestavení novinek konstruktivních, literárních a orl{anisačních prací zeměměřičsk$-ch (28. zpráva). II. díl kalendáře - příručka měřičství a kulturní techniky' nově vydán nebyl. O této publikaci jest ,obšúmčjší zmínka v našem Z. V. r. 1931, čís. 5. Lze jen říci, že i letos vydavatel jakož i nakladatel předložili odborné veřejnosti dokonalé dílo. F. S.
+
1934/42
+
• Deutscher Landmesserkalender 1934. Vydává Ing. K. S I a w i k, nákladem H. Wichmanna-Berl\n-Liebenwerda (dříve R. Reiss). 104 stran textu formo 11'5 X 17 cm, plát. vazba 3·5 řm. " Obsah kalendáře, který vychází letos po 33., nedoznal žádných změn. Mimo kalendaria, matematických vzorců a tabulek, astronomických dat, přehledu měl' a vah, sestavení "dovolených chyb", předpisů automobilových, sazeb odborně-zeměměřičských, železničních a poštovních přináší i udaje normalisační. Kalendář za nového vydavatele a nakladatele uhájiisvojí úroveň a udrží si zajisté své příznivce. F. S. "Kartenlesen" od dra Ing'. A. E gel' e I' a, přednosty topografického oddělení wurtembel1ského statistického úřadu, obsahuje odborný popis všech německých topografických a přehledných map, jakož i důkladný výklad o tom, jak' jim správně rozuměti a jich užívati. Kniha, obsahově i technicky dkonale vybavená," jel určena především potřebě turistů, škol a vojska; je psána populárně a má mnoho výobrazení s elementárními praktickými" přikJady. její oblibě svědčí již čtvrté vydání. Pro odborníky je zajímavý zevrubný výčet a popis všech důležitějších map v Německu, zvláště však, jaký program v tomto směru má nově zřízený Reichsamt fUr Landesaufnahme v Berlíně a co již vykonal. Jako doplněk je tu přidán také popis nejdůležitějších map rakouských a flvýcarských. Knihu vydal v r. 1933 WUrt. Schwarzwaldverein ve štuttgartě a stojí asi Kč 12'50 nevázaná. Ing. Jas. Bďhm. • C60pmHc cTaTeíl: no aCTpoHoMo-reoAe3IIQeCKIUI BonpocaM. (Vybrané astronomickogeodetické stwtě.) VydailJa. redakce ča&>pisu "Ge ode z i s t" v r. 1932 'jako zvláštní pdí10hu k časopLBIU. Cena 5 rublů, s,tran 143. Ve struti prof. Krasovského ,,0 v Ý poč e t n í c h me to d ru c h u i í van Ý C h v t I' i g. sít í c h 1. ř. y S se R." (předneseno na páté baltické geode,tické konferenci v Kodani) &e ipOjedn:1váJ o nových metodách Ulžívaných v SSSR. při výpočtech trig. sítě 1. ř. Do r. 1930 výpOOty se prorvádMy na elipooidu Besls,elově, při ěemž za poMtek soustavy souřadnicové sloužily astronorruiciké souřadnilce' s~řeďu t. zv. KUllatého sálu Pulkovské obse,rvatoře. Od r. 1930 výpočty tl1ig. sítě 1. ř. se provúdějí pod dozorem Geoderticko-kartogTafického iDJGtitutu při ús,třední geode,Ucké správě a používá se met,od prof. Kra-sovského, na zák,bdě nichž poětářské práce jsou rOIzděleny tak, že první stadium vyrovnání sítě spočívá v tom, ž,e v konečném výsledku s,e dospěje k postupnému urč·ení a.st,ronomických dMek a astronomických azimutů geodetických s,tran, spojujiicich sousedJ.Ú t. zv. Laplaceovy body. V d,ruhém. stadiu vyrovnámí určuje se elipsoid a vÝehodiJ~kov3", geode~,ická da,t:J» VyCihází se od asti!'onomiokých souřadnic stJředu Kulatého sMu v Pulkově a astronomiokého 31zÍmutu bodu EUgTY SabHnské základuo:vé sítě, při čemž se používi jeĚte nevyrovnaných geodetických souřadnic Laplaceových bocl,ů. Jedná, se pfi tom nikoliv o urrčení přesných rozměrů elipsolidu nejvíce se přibližrtlJjíciho geoidu v hranicích evropské část-i SSSR., nýbrř. o to, který elipsoid z dříve navrhOlvamých UČ8l!lci na. meziná.rodnich kronferenc-icih, má. býti použit pří z,praoorvání no:vých trig. s,ítí v SSSR. Tretí sd;ad,ium výpočtů spočívá ve vyrovnání astJronomicko-geodetické sítě po zpilsobu Helmertově, 'iJ;le s polBtatnými odchýlkami. Konečně se vypočtou opra:vy úhlů v tr:>júhelnbich tvořících řetěz mezi LaplacJOOlvými body. Zde přicházejí v úvahu tiíi podmínky: šířka, dmka a azimut. Používá se zpdsobu řešelIlí podle metúody U. S. Coa8lt and Geodetic Surwey, která v SSSR. je všestranně prozkoumánla, Umrajevem. Podrobné p.ojednání () v;Ý'šeuved!ených me,todách vyrorvnámí t.lig. sítě I. ř. uveřejňuje se v "Th-áce geodeticko-kar:t,ogl'afického institutu" (Tpn\LI IIHcTI1TYTa reop;e3Hn II ImpTorpa(jHIH.) Stta,ť N. Blochlna "Urč e n í čas u Bam ber g ovým přen o sn ým pas s a ž~ fke m sne o s,o b ním m i k r o m e t r e m" obsahuje podroblný pOIpis.súroje. Zvláště obsáJhle jť popsán neosobní mikrometr, jeho výhody, rozbor postupných chyb mikromeůru, určení šířiky elektrického kontaktu, určelllí mrtvého chodu š~olUbu, podrobný postup při pozorování hvězd 'iJ;výpootech. Dá.le obs3Jhuje brožura pojednáIDí V. Vysockého "U r č e ní r o "V nic e z á v i s los ti při ode čte ní n a a ne r o i d u", v níž autor dává, přednost m.eůOdě nomografioké před výJpočty metodlou nejmenšich čt.verců, a sice z tělC.h důvodů, že podle způsobu GauSlSova. úloha smnovení empirického zákona v konečném výsledku slpěje k urč,ení koeficientů přihližného V1ZOTce,kdežto při metodě I1omograEické má se pomocí různých hodnot proměr.ných fiunkCĎ,určených p
°
1
1934/43
Vyšlé knihy. Technik radí. Vydáno odbočko\) technik(, při straně Dár.·soc. v Brně, 19'13.Stran 90. Prof. Dr. AI. Ti c h ý; Fotolet$!cké zaměření Žabčlckého llkolního závodu zemědělského, s přilehlým dzemím. Rozšířený otisk ze Zprávy Z8bčického škol. závodu zeměděl. za rok 1!I32. Stran 1'1,s I přiloboa. Brno 1933. ZprAvy Finského geodetického dstava : Č. 13. N. Pes on e n: Relative Bestimmungen der Schwerkraft in Finnland ín den Jahten 1926-29,Helsinki 1930,str. 163, cena 40 f. m. Č. 14. Y. V 11i s 11111: Anwendung der Lichtínterferenz bei Basismessungen, Helslnki 1930, str. 47. cena 15f. m.; o tomto zajímavém předmětě psal autor již v č.2 v r. 1923,nyni podává rozbot zkullenostl z praktických zkoušek. Č. 15. M. Fr a n s s i I a: Der Einflu6 der den Pendel umgebenden Luft auf díe Schwlngungszelt beim V. Sterneckschen Pendelapparat, Helsinki 1931,str. 23. cena 15 f. m. Č. 16. Y. Lei n ber g: Ergebnisse der astronomischen Ortsbestimmungen auf den finnlschen Dreieckspunkten. Helsinki 1931,str. 162, cena 40 f. m. Č. 17. V. R. O I a n der: Ober die Beziehung zwischen Lotabweichungen und Schwereanomalien. Helsinki 1931,str. 23, cena 15 f. m. Č. 18. P. K a I a j a: Beobachtungsergebnlsse, Helsinkl 1933,str. 240, cena 60 f. m. Je to pokračovál'; výsledkÍl základnl trlangulace, obsažených částečně již ve snzcfch č. 3, 7 a 11. S/v. E. F. F I Oh r: Beltrall' zur Methode der kartographlschen Darstellung von Wasserkrlften. Verlag M. & H. Markus Vratislav, 1933. Slran 82. L'annualre du bureau de longltudes. Vydal Gautiers Villards Quai des Grands Augustins, Paris, 1934 Cena 15fr. neváz.
Odborná pojednání
" časopisech.
, Sborník Masarykovy Akademie PrAce, čls. 17 1933. Ing. Lad. K u b I k: Nové názory na budou ci vývoj velkoměst. Technický obzor, čís. 1-3 z 1934.Ing. Dr. Th. Jež d Ik: Oblouky proměnlivé křivosti při trasovánl. LesnlckA prAce, čls, I. z 1934. Ing. B. P o I a n s k ý: Konstrukce výškoměru a dendrometru, se strojené v poslední dohě a několik návrhil na zdokonalení výškoměru (část první). Vojensko·technlcké zprAvy čís. I z 1934.Kpt. L. Fin g e r: Grafické řešeni Hansenova problému. tasopis pro pěstovAní matematikY a fysiky, rok 1933. Dr. A. Wan g I e r: Pomucky k rýsování kuželosečeh. Ročnjk 62 sesit 4., 5. a 7. - Zdeněk K o p a I: Ohyb světla v gravitačnlm poli Slunce. Ročník 62, sešit 4. a 5. - Dr. Ceněk K o h I ma n: O praktickém významu geofysiky. Roč. 63, sešit t. a 3. - Dr. A. O i t t r i e h: Stanovení polednlku pomocí radiosignálu čas )vého a slunce. Roč. 63, seš. I. - S. S v a r z: Niekol'ko poznámok k určenia čísla 1<. Roč. 63. sesit 3. , Joumal des Oéometres experts et topographes fran~aís, čís. 159, leden 1934.P a u lí: Livre foneier en Alsace-Lorraine. S o pot s k o: Influence de l'entralOement du limJe sur les observations angulaires. D'Ar gent i e ri: I,'astronomie et la géodé.ie dans la poésie de Dante. F. O a n g e r: La responsabilité CIviledu Géométre. Čls. lID (únor). O u r a f o u r d: Hypothéques et remembrement. Z y z Yk i ne: Note sur 1a compensation des éearts des cheminements polygonaux. S c hne pp: Reproduction de plans II Strassbourg. - Obsahuje velmi pietni vzpomínku na t Ing. F. Zuk!!na. Schwelzerlsche Zeltschrlft fftr Vermessungswesen und Kulturtechnlk. Č, 2. ZO II y: Geodlltische Grundlagen der Vermessungen lm Kanton Tessin a čís. ;'. ti e r t s c h m a n n: ::>tadtplllneund Reklame. L e ÍIp in' Ma6stab·Aequidistanz. V. Geom. Kongre6. F. S. Ósterrelchlsche Zeltsehrlft tnr Vermessungswesen. 1933, čls. 6. B uch h o I t z: Entzerrung mit graphischer Kartierung aus dem Spiegelbild des Originalnegativs. A u b e 11: Ein einlotbares Oreieckspunktzeichen fUr Kleintriangulierungen. Obsah ročniku 1933-XXXI. F. S. , .Zeltschrlft fílr Vermessungswesen, Č. I. Ne u m a n n· J o han n sen: Neue Messungen an Invardrllhten. t. 2. S c h u I ze: Oie Teilung des Vierecks, S c hrne J z: Kartierma6stab ,Lasco· nach Conradt-Ott. C.3. S c hra mm: Oas Winkelbildverfahrel!. zum Abstecken von Bogen (pokrač.) H a u se: Oie Erleichterung geringfugiger Grundeigentumsllnderungen in Osterreich und bei uns. é.4. Bet z I e r: Radíale Zuteilung VORBaupllltzen. S c h lom e r: Oas Umlegungsverfahren beim Bau der Reichsautobahnen. F. S. AlIgemelne Vermessungs-Nachrlchten. (Vycházf nyní 3 krát měsíčně) Č. 2. Dr ech sel: Betrachtung Ober die OrundstuckszusammenlegunK lm Realteilungsgebiet. Str i n z: Liegenschafts· und Vermessungswesen im Olenste der stlldt. Bodenpolitik, F i s c her: Die forOlularmli6iKeBerechnung der Koordinaten fUr den Sehnlttpunkt zweier Geraden miltels der Rechenmaschine. K o p I i t z: Die neue Ausziehnivellierlatte mit zwangsliiufig fortlaufender Bezifferung bei beliebig feststellbarem Auszug. Č. 3. Fr i e dr i c h: Bestimmung zweier parallelen Geraden mil gegebenem Abstand aus den gemessenen Koordinaten gegebener Punkte. B e n n e c ke: 3, 5, 7 .... Teilung beliebiger Winkel. Č. 4. S o I i 1\ U s: Binnenwanderung und Bodenrecht (a čls. 5). Č. 5. Ker I: Oas Schnittpunktsproblem auf der Doppelrechenmaschine. F. S. Žemltvarka Ir Melloraclja (Kaunas, LItva) roč. 1933. J, B a g do n a s: Některé poznámky k scelovacím návrhum. A. G o u g i s : Nové konstrukce theodolitÍl. Dr. O, K o r f e: Pozemková reforma jinde (v Estonsku, Lotyšsku). 19. K o n čin s: Scelovaci práce a etnografické- sbírky. A. G u o g i s: Oceňování při scelovacfm řízen!. lnž. Ni e m c i n a v i čin s: Rozhraničování pozemku. R i v I i n a s: Wilduv buso'ový theodolit. SchÍlze Spolku litevských zeměměřičÍl a kulturních techniků v Kaunasu. M. C.: Instituce civilních zeměměřičÍl a nový zákon zeměměřičský. Z. Š Ip: Budoucnost zeměměřlčstvi v Litvě. V. D-t é S.: Mistní názvy a zeměměřič. M. C. : Desltiletá činnost Ing, Bačelise. Inž. Ba čel i s: Poznámky pro zeměměřiče. J. O a n i I i a n s k a s: Mlstni názvy. A. A I c a n z a s: Odmocniny počítacím strojem. Inž. S t a ni š a n s k a s: Nové geodetické odděleni při škole pro kulturní techniky v Kédainiai. O V. kongresu zeměměř. v Londýně. Pracovní normy pro lotyšské státní zeměměřiče.
Zprávy spolkové. Výborová schůze Fotogrametrické Společnosti dne 24. ledna 1934. K1 přečtené zprávě o poslední schůzi poznamenává jednatel Ing. Srba, že zpráva o činnosti F. f3., již si vyžádaJ Zeměp. ústav, byla i s fra.ncouzským překladem vypracována a odeslána. Členům byl zaslá
1934/44
a že zve ke spolupráci. Bylo usneseno, oznámiti jí, že pracemi pro komisi 4. byl u nás pověřen prof. Dr. Semerád. Olenové kongresových komisí budou požádáni, aby dali látku o činnosti v tom kterém odvětví fotogrametriokém k disposici Dr. PeterkJovi, který je po~ věřen vypracováním zprávy celostátní. O zprávy z oboru balistické fotogrametrie hude požádán mjr. :Milhart (MNO). Pro získání přehledu pro čsl. exposici v Paříži bude v měl\íci dubnu uspořádána v Praze výstavka, na níž bude shromážděn a pak vybrán vhodný materiál pro výstavu kongresovou. Dr. Peterka oznamuje, že za svého předvánočního pobytu v Jeně jednal s prof. Dr. Gruberem o uspořádlání přednáfíky, spojené s ukázkami. Prof. Gruber se uvolil přednášeti asi v polovici února a to o přístroji multiplexu a o postupné orientaci řadových snímků; přesné datum přednášky není však dosud známo. Předseda navrhuje, aby F. S. se spojila při pořádání přednášky se Zájmovou skupinou zeměměř. při SIA. a aby přednáška se konala v SIA. Potom jednáno o valné schůzi a usneseno, aby se ko,nala dne 11. bř·ezna 1934, mjr. Dr. Peterka pojedná na ní o výsledcích pokusilých prací leteckofotogrametrických, konaných pro katastrální měření. Posléze projednávána otázka fotogrametrického kursu. Kurs, s nímž byly by spojeny i exkurse do ústavu s fotogrametrickÝmi stroji, je připravován zatím na velikonoce a konal by se v místnostech čes. techniky. Do přípravného výboru byli zvoleni: Dr. Peterka, Dr. Ryšavý, Dr. Chytrý, Ing. Potužák a pplk. :Mahr. Příští schůze výborová bude svolána do 14 dní. Valná hromada měřické sknpiny odboru STA. a odbočky čs. zeměměřičů v Bruě, konaná v neděli 28. 100M 1934 o %10. hod. v "Besedním domě". Valná ooomada byla za.hájena za poměrně malého počtu členů před8edou Ing. J. Brychoou, kter1 po uvítání přítomných uděluje slovo Ing. J. Pe' ň á, z o'v i. Te.nto ve vťllmi poutavé a věcné přednášce "Regulace moošilio města (Kyjova)" podal zws3Jdy. kterými je nutno se říditi p'ří ú,pravě měst. Přednáška bude uveře~něna v Z. V. a dopOlfUču.ieme ji vřeffie všem kolegům k povšímnutí. Někiteré !body předI1a!sky blírZe rozebral Ing'. Prokeš. Od čtení zápisu ojJos1edrn valné hromadě se na návrh Ing. J. Růž.i0ky upouští, jelikoiž b:vla uveřejněna v Z. V. . Pak ná,sleduje z p r á va j e dna tel e Ing. Harin~1L a za neutřítomného p.Q k I a dní k a Ing. Vrby čte' zprávupokla.dní též kol. jednatel. Ing. Vičar jako r€iV'isor prohlalŠuje, že pok1Jadní zlpráva je, v úplném pořádku a navrhuje udělení a.bsolutoria, což se schvaluje. Za nepřítomného kolegy Vrbu čte zprávu a a min i str á rto r a opět kolega Hliring. MěsÍěně bylo odebíráno piíe,s 1000 kusů Z. V. KIlIilhovní zprávu podal kol. Ing. SyrOVátka. UVládí, že knihovna redakoe Z. V. je IUl.
1934/45
mnoho členu má na rtech ru'zné OIíálzky, byl nuoen předseda valnou hroIllallu pro pokročiJlý Oas ukončitI. Je,st jen litovati, že valná hromada nebyla svolána. na sobotu, kdy bylo by možno o velmi dUležitých a zajímavýcJ1 návrzíeh Ing. Jamče si lépe a déle [lOhOlVlořiti,net při nervooním spěchu nedělniho dopoledne. Podle zápisu In,a. J. VáV1'Y sestavil: Ing. Stanislav Ledabyl. Jednatelská zpráva Zájmové skupiny mělřičské pří odboru SIA. v Brně a odoočky spolku os. zeměměfič11 v Brn ě. Naše skupina a odbočka konala ·ceJkem 6 výborových schuzí, vždy za velké účasti členu, což svědči. o n€1obyoejném zájmu k'olegů o naše č3lsové otázky SI1:avovské, běžné věci správní, administrativní 'z,áležitostiÍ a přípravu piiedn.á6ek. Dále hyly vykonány 4 členské scMze slpojené vždy s odbornými přednáškami, a to: 1. při minulé v3llné hromadě dne 16. ÚJlora 1933 p.řednášel Ing. A. Pr o k e š o "Měření pro úOOly sportOVll1í". 2. Dne 9. března 1933 yřednáše~ št. kpt. J. Je d I i č k a "činnost z~mémi\i'iče ve V. Z. Ú. Nové mapování". PrednáJška spojená s četnými uká,zkami. 3. Dne 16. září 1933 předOOšel Ing. J. B.ů ž í č k a "Aktuelní otá'Lky zeměměříčské". Den předtím navštívena "Výstava. moderniho bydlení", na níž podal odborný výklad vrch. měst. měř. rada Ing. J. Peň á z. 4. Dne 13. prosince 1933 přednáše,l prof. Ing. Dr. A. Ti c h Ý "Nejnovější autoredukční dVlojobraz.ový taehyme·tr Kernuv". Tarto pi:ednáška byla l
Soutěže,
sjezdy.
Přípravy ke IV. mezinár. fotogrametrickému kongresu a výstavě v Paříži. Čsl. fotogrametr:ická společnost zaslala všem členum tuto zprávu: Mezinár. fotogram. společnost, jíž jsme též členy, zaslala nám čtyři oběžníky () přípravných pracích pro příští mezinár. fotogram. kongres, který má býti pořádán spo~ lečně s fotogram. výstavou v listopadu neb v prosinci 1934 v Paříži a uvádíme z nich toto~ Je d n á n í k o n g r e s o v é bude rozděleno do 6 komisí:
1934/46
Komise č. 1: Pozemní fotogrametrie (organisuje švýcarská fot. spol.) . Komise Č. 2: Letecká fotogrametrie (organisuje francouzská fot .. spol.). Komise č. 3: Vyhodnocení letecké fotogrametrie pro topografii (německá fot. společnost). Komise č. 4: Různé použití fotogrametrie (rakouská fot. spol.) s podkomisí 4 a) pro architekturu (španělská fot. společnost) a podkomisí 4 b) pro chirurgii a kriminalistiku (něm. fot. společnost). Komise č.5: Technické vyučování (polská fot. spol.). Komise Č. 6: Bibliografie (maďar. fot. společnost). Trvání sjezdu asi 6 dnů. Kongresový poplatek pro osobu 125 fr. franků, s nárokem na vstup na kongres, výstavu a publikace při tom vydané. Fo t o g r a m e t l' i c k á v Ý s t a v a bude konána ve velkém ellysejském paláci v listopadu neb v prosinci 1934 a to v době pořádání čtrnácté mezinárodní letecké výstavy. Vystavovány budou jak specielní přístroje, fotogrametrické pomůcky, tak práce vykonané fotogrametrickými metodami pro různé účele, jakož i vědecké a studijní práce, bibliografie a p. Poplatek pro 1 m2 plochy horizont. jest 350 fr. a pro 1 m2plochy svislé 140 fr. franků. Členům národních společností budou poplatky sníženy Před sjezdem vyjde L svazek fotogram. archivu, který bude obsahovat též zprávy jednotI. národních společností o pracich fotogrametrických vykonaných v jednotlivých zemích. Abychom mohli vyhověti dotazům mezinár. fotogram. spoll3čnosti, žádáme o odpověď pokud možno obratem v těchto záležitostech: a) zda zúčastníte se vůbec kongresu; b)v které komisi se zúčastníte jednání; c) v které komisi zamýšlíte přednésti referátneb zúčastniti se debaty; d) kolik osob s Vámi zavítá do Paříže; e) seznam předmětů, které zamýšlíte vystavovati s udáním potřebné plochy vodorovné a svislé (podrobný dotazník bychom Vám později zaslali); {)případné údaje pro sestavení národního raportu oznamte nám laskavě do konce tohoto roku.· Ing. K. Srba, V. r., jednatel. J. Petřík, V. r., předseda. P o zná m k a l' e d a k c e. Zájem o fotogram. měření jistě není omezen jen na členy fotogram. společnosti. Upozorňujeme proto všechny kolegy, aby uvážili, že, navštivíce kongres, získali by poznatkůodborných a vedle toho obohatili své znalosti cestovatelské, zvláště když pro sjezd je zvolena Paříž - město světel. Pátý mezinárodní kongres zeměměřičský v Londýně 1934 bude pořádán ve dnech 18.-21. července 1934 dle usnesení valného sjezdu v Curychu, konaného r. 1930. Se schválením vlády britského Veličenstva převzala uspořádáni kongresu anglická centrální organisace zeměměřičská C h a l' tel' e d S u l' v e y o r's I n s t i t u t i o n. Předmětem jeho bude projednávání záležitostí, spadajících do všech odvětví zeměměřičského povolání, nevyjímaje otázky podrobné: výstavbu měst a míst, uspořádáni pozemkové držby, odhady, pozemků, měření obsahu, důlních prostor atd., i ,otáJzky stavovské. PodmbillolSti o uspořádání sjezdu budou vydány později. Hlavní hesla, jež sjezd má za úkol projednat, jsou tato: 1. Světová hospodářská krise s hlediska pozemkové držby. 2. Zastavovací plány měst a obcí. 3. Srovnání různých způsobů za půjček. 4. Správa pozemkového majetku, meliorace jeho. Osídlování a bydlení. 5. Mezinárodní zásady pro vedení pozemkových knih. 6. Měření a navrhování prací stavebních. 7. Odborná průprava a výcvik. 8. Mě, řické metody a přístroje, fotogrametrické práce. ,Společenský program se týče pořádání banketu, recepci, Garden-party a výletů do londýnského okolí. Poplatky: Pro účastníka 3 L (libry šterlingů), v čemž je zahrnuto dodání dokladů kongresových; pro dámu 2'25 I bto Pro ty, kdo sjezd nenavštíví, počítá se cena publikací 1 L. št. Ubytováni a přepravu obstará a výlety zařídí firma Thomas Cook & son, LTD. (Hlavní závod: Berkeley Street, Piccadilly, London S. W.), příp. filiálky Wagon-Lits/Cook. Veškeré dotazy řiďte na adresu: The Sekretariat: The 5th International Congres of Surveyors clo The Chartered Sur:veyor',s Institution 12; Great Goorge Street, London S. W. 1. Úspěch zeměměřiče v literární soutěži Masarykovy Akademie Práce. V sezení dne 25. ledna 1934 udělila vědecká rada M. A. P. za zpracování thematu "Národohospodářská hlediska p:ři navrhování azřizlovámi uliční sítě měst a obcí venkovských" tyto ceny: po 1500 Kč Ing. Fr. Polkovi, vrch. stav. rado vi v Praze, Ing. I v o B e n e š o v i, ú ř. a u t. civ. g e o m e t l' U v Brně, Ing. Dr. Fr. Křížovi, vrch, techn. komisaři v Praze a 1000 Kč Ing. Dr. J. Zelenému, městskému a úř. !tut. civ. inženýru v Mělníce. Vypsání literárních soutěží. Masarykova akademie práce vypisuje tyto veřejné literární soutěže mezi pracovníky československé národnosti: 1. Částky 3000 Kč, 2000 Kč a 1000 Kč na původni práce z oboru strojnického. hornického, elektrotechnického, mechanicko-technologického a leteckého. 2. částku 4000 Kč na práce z oboru chemicko-technologického. 3. částku 3000 Kč na téma: "Vliv soudobého osidlování a přesidlování n"l. upravovací ře.šení měst a venkova". 4. Částku 2000 Kč na téma: "Může-li fysikální energie býti měřítkem a přidělovačem hospodářských hodnot?". L h ů t a d o 3 O. I i s top a d u 1 9 3 4. Podrobné. a důležité podminky bezplatně zašle Masarykova akademie práce, Praha UL, Vlašská 19, telefon 440-09.
1934/47
Závaznost dohody stran o vytýčení hranice pozemku. Dohodly-li se strany, že uznávají za sprá.vné hranice, které vyměří katastrál. měř. úředník, nelze se domáhati v nesporném ř i z e n i Ú P I' a vy H I' a nic, a 15 p oň pot u d, P o k u dne n i j i s t o, ž e u j e dna n é v y tyč e n i a o z nač e n i h I' a nic k a t a s t I' á 1. měř. ú ř e dni k e mne I z e ti s k uteč nit i (pokud nebylo odepřeno povoleni příslušných úřadů k zeměměřičskému měření na žádost a na náklad stran). Ná.vrhu, by bylo 'z.'lJ1ájeno řizení k úpra vě hranic mezi pozemky, s o li d p I' V é st 0Ii c e vyhověl, rek 11 I' sní s o u d návrh zamítl. Ne.i v y š š i s o u d n~vyhov01 dovolacimu rekUl1su. D ů vod y: O spornýc.h hranicich mezi navrhovatelěiným pozemkem parc. č. íl:l/1 a odpůrcovým pozemkem paJ1c. č. 8/1 kat. územi v Ch. bylo jedná.r.o ve s,poru předi sou dem prvé stolice a &por byl skončcm smírem z 19. dubna 1927, podle něhož se strany dohodly, že uznávají 'za správné hranice, které eviďenční geometr vyměří při své nejblBíM Ílřední přítonmosti v Ch. podle kata.f>tl'álni mapy. Tím byly hranice, jak jsou 7.:tkreslcny v kat~8trální .mapě, uznány za SlpTávné a nCSIP'Orné a šlo již jen 'O to, by byly v přírodě vytýčsny a tim učiněny znatelnými. To měJ učimti evi. denční goometr při 'své m.ibliž~í úředni pi'i:tomnoM.i v Oh. !podLe kat. ma-py. Lze stnllou po· nechati otizku, 'Zda lze řečený soudní smir, tře bale jest exekučnim titulem (S 1, čis. 5 ex. ř.), podle '§§ 358 a 354 ex. Ť. vykonati, ano jeho r·rovcdeni není závislé jen na vulí tt) ne.b oné Sltuny, nýbrž jest též závíslé na úřední součinnosti evidenčního g;eomeiLra. I kdyby \-šak smír vhodným exekučnim tit.u1em nebyl,nepozbývá účinnosti jako smlouva stran, jíž všechen spor o hranice a všechna ne;ístota o nich l,yly odčiněny, jakž bylo již nazna,čeno. Neni tu proto zákonnýoh přcdpok1adú, by hra nice ty b
J
Upozornění. Děkanství vys. školy spec. nauk při Čes. vys. učení techn. v Praze upozorňuje, že lhůta ke skládání II. státní zkoušky na zeměměřičském inženýrství podle pře c hod n Ý c h u s t a n o ven í končí dnem 3 O. I i s top a dul 9 3 4. Doložené žádosti bude přijímati Zkušební komise pro II. stát. zkoušku na odděleni zeměměř. inženýrství nejpozdějí do 1 5. I i s top a dul 934. Z redakce a administrace. Prosíme, by odběratelé Z. V. rozlišovali administraci o redakce a veš ker é z měn y a d I' esy, u I' gen c e z t r a cen Ý c h čís e I a pod. přímo zasílali n a a dmi n i str a c i Z. V. (Ing. J. Vrba), Brn o - Krá 1. P o I e, Tyl' Š o v a 25.
Osobní. t Ing. AI. Nedělka. 17. února t. r. zemřel náhle kolega Ing. Alois Nedělka, měřický rada, přednosta katastrálního měřického úřadu v Chrudimi. Jeho pohřeb byl konán 21. února 1934 v Chrudimi. Zesnulého kolegu doprovodili na poslední cestě kolegové z Čáslavi, Kolínu, Vysokého Mýta, Litomyšle, 'Německého Brodu, Nového Bydžóva, Chotěboře, Hradce Králové, Rychnova nad Kněžnou a Pardubic. Za spolek úředníků státní měřické služby byl přítomen kolega pokladník Ing'. Suchánek. O životě zesnulého a jeho veřejné čínnosti zmíníme se podrobněji v příštím čísle. . Jmenování měř. úředníků u min. financí. Na M o I' a v ě: Do 3. pl. stup. lng .• J.. VláčiL, Do 5. pl. stup. povýšen: Ing. J. Stodulka. V Č ech á c h: Do 5. pl. stup. povýšeni: Ing. R. Kapucián, Ing. O. Vaca, Ing. L. Starý, Ing. F. Pithart, Ing. D. ffiaváček. Pře I o žen i v Čechách: měř. r. Ing. Vacek do Užhorodu, měř. rada Ing. Čermák do Prahy, vrch. měř. rada Ing. Doškář jako přednosta kat. měř. úřadu v Praze, Ing. Killinger jako přednosta odděl. A tamtéž. . . Oprava. V referátu Ing. Kejly na str. 26 Z. V., čís. 2 z 1934 ve třetím odstavci, řá.dek 7 a 8 má státi místo YPt=Yp,I+2(YP2-YP3) správně:Ypt=YP3+2(YP2-YP3)= 2 '!IP2- YP3' (Pozorný čtenář chybu tisku jistě sí upravil.)
1934/48
y
y
y
y
/
4
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK _
••••••••
Přesnost
1934
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXll. ROČNíK - V BR NĚ 5. DUBNA 1934
výsledků pozorovaných
směrů a počet skupin.
Dr. Ing. A. P o k o r n ý, měř. komisař
min. fin:mci.
V poslední době je kladena otázka" zda by nebylo možno při pozorování "Hlěrů v sítích nižšího řádu snížiti počet skupin tak, že na bodech II., III. a IV. řádu místo ve 12, 6 a 6 skupinách by se měřilo v 8, 6 al 4 skupinách. Tato změna vzbuzuje náš zájem. Byla by vítána vzhledem k tomu, že znamená úbytek práce. Však není možno ubrániti se otá,zce, zda by se tím neznehodnotila dosavadní přesnost jednotné trigonometrické sítě katastrální. Aby bylo možno odpověděti, je třeba zkoumati, jaká je souvislost přesnosti výsledného směru a počtu. skupin. Přesnost výsledku pozorovaných směrů posuzujeme podle průměrné chyby aritmetického průměru M. Víme také, že přesnost výsledku, podle M posuzovaného, stoupá s druhou odmocninou z počtu skupin. To ovšem za předpokladu, že průměrná chyba jedno>tlivého pozorování m zůstává, konstantní. Vši· mněme si, za jakých podmínek je tento předpoklad splněn. Průměrná chyba. rn závisí na počtu a velikosti odchylek v a budeme je tedy zkouma,ti. Pravděpodobnost, že v nějakém pozorování je chyba ?j, je funkcí této chyby, vyjádřené známým vztahem ]J
= J(v) =
vnh e-
2.V',
h
kde h je mírou přesnosti. Pravděpodobnost pak, že jistá chyba v zl1stane v určitých mezích + ~, je tedy dána výrazem . ~
hf
2 P+a= -= e-h'.v2 dv ,
Vn, dt v = t (dv = h'
-a
který přejde po substituci za h.
o
meze v; O a ~
= t;
O a h. o)
na známý Lapla,cellv integrál:
ft e-t'.dt=tf>(t).
+a 2 -a vn.o
P=,/_
Na tomto základě je možno přikročiti ke stanovení rozdělení chyb dle zákona teoretického. Pravděpodobnost možno položiti přibUžně rovnou relativní četnosti, to je počtu případú přízniv)'ch 11, dělených počtem všech připadlI možných s. 11
- = tf> (t).
s
Tato rovnice nám dává možnost zjistiti,
jaký počet odchylek
1934/49
v je uzavřen
o,
v mezích ± čili zjistiti rozdělení chyb *). :Míru přesnosti h, potřebnou provýpočet, si snadno vypočteme, jelikož známe její vztah k průměrné chybě m; 1
h=
m.Y:I'
Přistupme k číselnému řešení. Poněv3Jdž chyby kladné a záporné, absolutně stejné velikos.ti, jsou stejně pravděpodobné, budeme je vyšetřovati pouze po jedné straně pořadnice. Za příklad si zvolme měření provedené ve 12 skupinách. Počet všech chyb je tedy .12. Z nich je jedna polovina kladných, druhá, absolutně stejně velikých, záporných. Za (J budeme tedy voliti čísla 1 až 6 a s bude rovno 6. Tak dostaneme číselné hodnoty výrazu cp (t) a k nim najdeme příslušné meze h. O. Poněvadž víme, že při pracích ve II. řádu v ř3Jdě předcházejících let dosahuje m průměrné hodnoty 2'9", je tedy h 0'245. Pak snadno vypočteme příslušné meze. Číselné výsledky na podkladě vpředu naznačeného postupu provedené seřadíme přímo do tabulky:
=
P
= (J/s
cp (h
1/6 2/6 3/6 4/6
o)
h.
0'1667 0'3333 0'5000 0'6667 0'8333
5/6
6/6
o
0'1489 0'3046 0'4769 0'6841 0'9779
1-ססoo
00
o 0'61" 1·24" 1'95" 2'79" 3'99" 00
Výsledky tyto nám říkají, že jedna z chyb v je v mezích od 0'0" do 0'61", 2 chyby v mezích 0'0" do 1'24", čili jedna z těchto 2 je v mezích od 0'61" do 1'24" atd., až že jedna ze 6 chyb v je v mezích od 3'99" do 00. Nám však nestačí znáti meze, ve kterých jsou tyto chyby (odchylky) 1) uzavřeny. Nejpravděpodobnější hodnotou z řady všech odchylek možných uvnitř známých (stanovených) mezi hude ona odchylka, která bude tolikráte překročena, jako nedosa,žena,. Bude to tedy odchylka, odpovídající polovičnímu součtu všech pravděpodobností uvnitř· známých mezí,. který obdržíme integrací, jak již bylo vpředu naznačeno. Číselný výpočet provedeme zcela obdobně jako prve, a to pro počet skupin (odchylek) 12, 10, 8, 6 a 4. Předpokládáme, že průměrná chyba v jednotce váhy a tedy také míra přesnosti h je pro všechny body n. až IV. řádu stejná, což při různých délkách stran vyžaduje různý výběr pomůcek měřických. Výsledky pro přehled seřaďme. Kontrolou správného výpočtu bude, že na zákla.dě vypočtených pmvděpodobn)Tch odchylek v vypočtená průměrná *) Při čLse[ném řešení huď vyjímáme pot.řehné z vypo1ítených tabulek pro ~ (t), neb ten1Jo výraz sami vyčislujeme~ V tom případě pro t <·1 provedeme vyčísiení tak, ~e ll"Ů'zvinouce funkci e - I' v řadu, d0:5taueme po integraci pm výpočet, že
~ (t) = Neb pro
t> 1,
v~ (t-
~
j- ;~..
J
kdy členy právě uvedené řacly nekOlllvergují dlO!stJrychle, položíme
fd (_!:.-
"
J
. .
ť-l'
.dt=
2 dt
e-lO)
dt .
t
a prolved,eme částečnou integrae.i. Pak pokračujeme dále s.tejným z,působem, až dojdeme k výrazu
1934/50
chyba m musí se rovnati chybě m, kterou jsme pro stanovení jejich teoretického rozdělení použili. Počet skupin
Rozdělení chyb (pravděpodobné odchylky) při neměnící se průměrné chybě m -!-
0-9"
=0-4"
+-1-6" ::;:-1-1 "
+2-4" :;::2-0" +1-4"
~(}5"
~O-6'
=3·3" +3-0" +2-6" :;::1-9" =0-9"
..1.. 5-0" +4-8" +4-4" :;::4-0" ±3-3"
Průměrná chyba m .L2-9 "
+ 2-9"
+2-9 " +2-8"
±2-8"
Aby průměrná chyba m byla přil měnícím se počtu skupin konstantní a abychom tedy mohli říci, že přesnost výsledného směru,- posuzovaná podle průměrné chyby afi,tm. průměru M, stoupá s druhou odmocninou poč,tu skupin, je nutné, aby byla zachována stejná míra přesnosti. Tento požadavek má vliv na rozdělení chyb, Hodnoty všech odchylek Ci extrémních) se musí při klesajícím počtu skupin men&iti, čili musí se zúžovati dopustné meze. V předcházejících výsledcích to máme pro případy, které uvažujeme, vyjádřeno konkre,tními čísly, Kdybychom tedy předpokládali, že míra přesnosti ani při měřeních nižších a nižších řádů nepoklesne, a že odchylky jsouce rozděleny podle teoretického zákona, budou při nižších a, nižších řádech se patřičně menšiti, dosahovali bychom při měřeních ve všech řá,dech i při různém počtu skupin stejných průměrných chyb m a těchto hodnot (upla.tňujíce již číselné údaje z předchozího) m pro M= '/-8 v Přehled 1. I
+2-9" ±O'8"
+2'9"
±0-9"
+2-9"
::c: 1'0"
+2-9"
+2-9"
±1-2"
±1-45"
Ale tento předpoklad v našich poměrech splněn není. Podle našich předpisú jsou dovoleny jedny a tytéž dopustné meze pro měření ve všech řádech (všech počtech skupin) , a to + 5'0". Zkoumejm~, jaký to bude míti vliv na rozložení chyb podle teoretického zákona a na průměrnou chybu m. Jestliže jsme prve na základě známé průměrné chyby m (míry přesnosti 8 stanovili velikost odchylek (i krajních), můžeme nyní zpětně ze známé hodnoty krajní odchylky (+ 5'0") 31 počtu skupin vypočísti průměrnou chybu m (míru přesnosti h). Jestli,že tak učiníme a vypočteme ještě pravděpodobné hodnoty i ostatních odchylek, dojdeme k těmto výsledkům:
h) a počtu skupin
Počet skupin 12 10 8 6 4
Rozdělení chyb (pravděpodobné odchylky) při neměnících se dopustných mezích +0'3" +0-4" ::;:0'0" +0'8" =1'4"
+0'9" +1'2" ::;:1'6" +2'4" ±5'O"
+1'6" +2-1 +29" ±-5'O" II
+2-4" +3'2" ±-5'O"
-\-3'3" ±5'O"
::'::5'0"
Průměrná chyba m +2'9" +3-0" +3'2" ==3"5 " ±4'3"
V předcházejících výsledcích máme číselně vyjádřeno, jaké je pravděpodobné rozdělení chyb, jestliže při měnícím se počtu skupin jsou dodržovány
1934/51
pro odchylky jedny a tytéž meze a jak klesá v důsledku toho pfllměrná chyba m. V následujícím ukazujeme číselně, jaký vliv tento pokles má na průměrnou chybu aritmetického průměru M. Přehled 2. Počet
skupin
rn
M
12
10
8
6
4
+2'9" ±Oíi3"
+3'0" ±O'95 "
+- 3'2" ±1'15"
+3'5" ±1-45"
+4'3 " ±2'20"
Tyto hodnoty jsme obdrželi výpočtem. Porovnejme je s výsledky získanými v praxi. V řadě předcházejících let docilujeme při měřeních směrů v síti II. řádu průměrně M + O'S" až + 0'9", ve III. řádu M + 1'4" až + 1'5", a ve IV. řádu M = + l'S", při čemž měříme, jak již bylo řečeno, ve 12, 6 a 6 sku· pinách. Porovnání nám ukáže, že výsledky z praxe velice dobře souhlasí s výsledky vypočtenými, a tedy že naše výpočty odpovídají pravdě. Je-li tomu tak, pak nahlédnutím do přehledu 2 bychom se mohli přesvědčiti, jaký pokles přesnosti bychom mohli O'cekávati, kdybychom při, měřeních jednotlivých řádů snížili počet skupin, aniž bychom co jiného (dopustné meze) měnili. A tu bychom shledali, jako odpověď na otázku, kterou jsme si na začátku položili, že snížením pO'čtu skupin by nastal skutečně pokles přesnosti, a to při snížení na příklad s 12 skupin na S zcela znaěn~-, na míru nežádoucí. Výsledky všeho, co bylo řečeno, možno shrnouti v tento poznatek. Přesnost výsledného směru, posuzovaná podle velikosti průměrné chyby aritmetického průměru M, mění se nejen s druhou odmocninou z počtu skupin, ale závisí také na průměrné chybě m. Tato pak je závislá nejen na počtu skupin, ale také na velikosti chyb, což je odvislé od jejich rozděleni, určeného mírou přesnosti. Nyní si ještě dobře vysvětleme pochyby, které by vznikly, kdybychom náš výrok, .že by nebylo radno snižovati, počet skupin, svovnávali s předpisy stanovenými jinde. Nehledíme-li k jiným předpisům, došli bychom k nesouhlasu i při významných dvou usneseních z poslední doby. Rozhodnutí přijaté Geodeti,ckou sekcí mezinárodní unie geodetické a geofysikální při 3. generálním shromáždění v roce 1927 v Praze ustanovilo, že při doplňovacích triangulacích I. řádu může váha pozorovaného směru sestoupiti na 12 až 10. (Bulletin géodésique č. 24 z r. 1929.) Dále zasedtíní německé zeměměřičské rady ze dne 29. a 30. října 1931 (Zeitschrift fiir Vermessungswesen, seš. 22, ročník 1932) navrhlo pro triangulaci II. a III. řádu, což v Německu znamená pro síť o stranách od 10 do 20 a od 3 do 10 km měřiti pouze v 6 a 3 až 4 skupinách, při čemž se předtím dokonce ještě vyzdvihuje, že bylo pamatováno na to, aby bylo možno výsledků takto získaných užíti i pro přesné práce. Nesmíme však při srovnávání zapomínati, že není směrodatný pouze počet skupin, nýbrž také že je třeba přihlížeti k zá,važnosti skupin. Musíme si uvědomiti, že jinde je předpisován nižší počet skupin, poněvadž buď bylo měřp,l1o ve dvojitých skupinách, neb bylo použi,t.o dokonaleji vyzbrojených theodolitů (třebas s větším počtem mikroskopli, nebo pohyblivým nitkovým křížkem, jímž je prováděno více odečtení), nebo že bylo dokonaleji provedeno signalisování. Výsledky sku· pin takto získané mají pak přirozeně větší váhu nežli výsledky skupin podle našich pojmů a poměrů. Pak ovšem takových skupin může býti menší počet, aniž by tím utrpěla přesnost výsledného směru. J u nás. kdybychom zpřesnili naše měření, mohli bychom přikročiti k přiměřenému snížení počtu skupin. Zda by to vedlo k zrychlení a zlevnění práce, je otázka. Uva,žujme. Zpřesnění bychom mohli docíliti mimo jiné i zlepšením signalisa,ce, tak jak je jinde již zavedena a osvědčena. Pevné signály jsou
=
=
1934/52
přípustné jedině pro vzdálenosti nejvýše do 8 kilometrů a pak ještě nesmí to býti hranoly, ale černé záměrné desky s bílým středem, které musí býti v kolme poloze k záměře. Zavedení záměrných desek není neoprávněné, neboť zaměřování na naše záměrné hranoly není dokonalé. Selhá,vá tehdy, když jsou takové okolnosti. že jedna strana ,hranolu se leskne, :LneilÍ ji tedy viděti. Pak observátor měří na střed stěny, která je ve stínu, a, vzniká přirozeně chyba, která při záměrné desce je vyloučena. (Nevýhodnýhranol možno také ovšem nahraditi třeba dvěmi deskami, připevněnými nad sebou a natočenými do vzájemně kolmé polohy, čímž by vážný nedostatek hranolů byl odstraněn. Samozřejmě, že jsou ještě jiné cesty k nápravě.) Pro visury delší, než jak bylo prve řečeno, se předpisují již výhradně signály světelné. To nutí pozorovatele při tak poměrně krátkých vzdálen.ostech používati clon látkových nebo clony Langovy, která měření nejen umožňuje, pakliže jsou světelné signály příliš veliké a intensivní, ale je i zpřesňuje, a to asi 1'6 kráte. Zavedeni jak jednoduchých záměrných desek, tak svě,telných signálú by a,le mělo nutně za, následek zvýšení signalisačních nákladů, a je otázka, zda by to vždy znamenalo zrychlení práce. A i když by nastalo také vzhledem k zmenšenému počtu skupin určité zrychlení práce, přece by nebylo zaručeno, že z toho, vznikne celkoVý zisk. To proto, že při těchto triangulacích nižšího řádu vlastní měřeni nehraje vzhledem k času potřebnému k vykonání cesty se stanoviska na stanovisko a ostatním pracím již tak důležitóu roli. Alé zejména pak ještě vzhledem k tomu~ že krátké časové zisky, roztroušené do jednotlivých dnů, by bylo možno stěží' vzhledem k nynější organisa0i služby prakticky sečísti a tak zužitkovati. Ovšem mělo by se teoreticky zde objeviti plus v tom, že měřič, nejsa tak unaven, byl by schopen lepších výkonů. Dále nesmíme zapomenouti!, že je-li pocet skupin větší, je v)'konáno měřenív delším ča~ovém intervalu, což nám lépe zaručuje různé refrakčn{ podmínky, a tedy i příznivější vliv na výsledek, než při menším počtu skupin a tedy kratší době pro měření potřebné. A právě chyby z refrakce jsou hejzávažnější. Dále by bylo nutno šetřiti předpisů, které tam, kde jsou prováděna měření v menším počtu skupin, jsou dodržovány. Bylo by nutno značně omeziti počet najednou měřených směrů na stanovisku. To by mělo za následek při způsobu připojování u nás obvyklém vzrůst práce, který by úsporu času, vzniklou snížením počtu skupin, do určité míry pohltil. Konečně by bylo nutno alespoň při měření v síti II. řádu prováděti oceňování viditelnos.ti bodů, což se doposud nedělo. Oceňování by vzhledem k podružnosti významu nebylo prováděno tak detailně, jako v síti I. řádu, ale bylo by přece nutno signály rozděliti do dvou skupin, za.tím co zcela špa,tně viditelné by přirozeně jako doposud nebyly měřeny vůbec. Aby pak výsledky pro všechny směry měly stejnou závažnost, měřilo by se na body ve skupině horších vícekráte~ (Další zaměření, kdyby nebylo pohyblivého nitkového kříže, by S~ ovšem nesmělo státi hned po zaměřeni prvém, nýbrž vždy až po ukončení celé řady a před započetím řady následující, poněvadž jinak bychom porušili vy1učování chyby z kroucení středního sloupu:) Shrnujíce vše dohromady, můžeme říci, že bez splnění řady podmínek navrhované sníženi počtu skupin není možno. Poněvadž splnění těchto podmínek by si vyžádalo zvýšené náklady, nelze od zamýšlené změny si najisto slibovati nějaké celkové pronikavé zlevnění práce. Prameny: Prof. Dr. Ing. Fr. Č u ř í k: Počet vyrovnávací,Příbram 1922. V. L á s k a: poč.et pravděpodoibnOlSti,Praha 1921. Dr. F. B r li n n o w: Leihrbuch der ,s'Pharischen Astronomíe, Berlín 1871. Emanuel C z u ber: Thoorie der Beobachtungsfehler, Lípsko, 1891.
1934/53
Résumé. Lap r é ci s i o n des 1" é s u I tah d e I> di rec t i O'II set 1e n o m br e d e sc o u p les. La préC'~sionde,s résll'ltats des directions dépendi du nombre des coup1es (séries) et ders v3lLeUl1's des écrurts. S'il y a des tolocancels connues (pour Les écarts maximaux en direct~on, on peut dé~nruiner pour un nombre delS couples (séries) la spécific-ation des éC3Jl'tsclooformémeDJta 13, ~oi thé<>riqueet aussi ffia prréJcisioode 131directioo définítive. Les rpsultat.s des d,ivelrs solutions dans la pratique iJruLiquent131dépendence Dnmérique et a.insi on peut éV3lluer,le nombre dels,couples (lsérie1s)sous quelques condi,tiO'nsconnues afm qu'on puislse obteniJr la précisiJon demandée.
Scelování pozemků ve francii. Ing. O. Kr č m ář. Zákonem ze dne 4. března 1919 bylo umožněno sceleni pozemkového majetku ve válkou zpustošených územích, zejména v departementu Somme. První desítiletí, uzavřené r. 1931, poskytuje zajímavých dokladů o prospěšnosti tohoto zákroku na využití půdního bohatství. • S celo v á ní pozemků má za účel znovuvytvoření souvislých celků z dosavadních rozptýlených a přeházených parcel tak, aby nové celky, zbavené služebností, tvarem a snadným přístupem ulehčovaly hospodaření. Nové parcely vytvoří se seskupením kol parcely hlavní, aby jakostí i průměrnou vzdáleností od bydliště odpovídaly parcelám starým. Může tudíž scelování míti úspěch pouze tam, kde majetek jednotlivců byl postupně roztříštěn v mnoho součástek k obdělávání nevhodných. Opakem tohoto stavll je roztříštění majetku na mnoho majitelil drobných. Tento stav je "sociálnim dobrem, zárukou svornosti a nejlepším prostředl_em pro upoutání selského lidu k půdě". Nevýhody roztříštění majetku jednotlivců jsou známy: ztráty půdy v mezích. nemožnost samostatné volby střIdavého hospodaření, ztráty času, nevyužiti strojft, ztížení pozemkových úpra\", zlll'ažcni výroby, majetková nejistota, 7.:t1,1'l.Cní služebnnstmi a spory. Těmto ne\')'hodám lWJhli majitelé pozemků až do r. 1918 odpoifiáhad }3n 'I:yměňováním parcel dohodou, obecným znovuoh:·.'1lličeníma pod. s výsledky velmi skromnými. K dokonalé odpomoci bylo nutno sáhnouti k řešení úplným přeskupením pozemkd novým rozdělením - scelováním. Ve Francii po válkách Ludvíka XIV. byly majetkové poměry pozemkové tak zmatené, že byly zřízeny zvláštní komise pro scelování pozemků, ve skutečnosti však šlo obyčejně jen o znovuzřízení dřívějších parcel. První opravdové scelování pozemkd bylo provedeno začátkem Xv:III. století v obci Rouvres u Dijonu, kde scelen.o 4000 kat. jiter rozkouskované půdy 300 majitelů do 400 kusů. Jiné scelování bylo provedeno r. 1770 v obci NeuviIIe na Mosele, spojené se založením četných hospodářských cest, osazených ovocným stromovím. Podobně dálo se v ojedinělých případech až do dnešních dob, zejména v Lotrinsku. Výsledky ovšem byly nedokonalé. chyběl jednotný zákonitý podklad. Ten byl zjednán zákonem ze dne 27. listopadu 1918, platným pro celou Francii, kterým bylo umožněno zemědělcům tvořiti spol e č n o s tip r o s celo v á n í p o z e mk ů, obdobné vodním družstvům pro meliorace a zvláštním zákonem ze dne 4. března 1919, jímž upraveno scelování pozemků na územích válkou zpustošených, S celo v a c í dr u ž s t v a. utvořená podle zákona ze dne 27. listopadu 1918, jsou buď vol n á, v nichž ke scelování je zapotřebí jednomyslného souhlasu účastníků, nebo ú ř e dně op r á vn ě n á, kde stačí souhlas vlastníků % výměry, nebo souhlas % držitelů s více než Y. výměry. Účastníci nehlasující se považují za souhlasící. Poslední rozhodující instancí ve sporech účastníkii je zvláštní komise, jejíž předsedou je smírčí soudce. Zákon ze dne 4. bi'CIZllll. 1919 zařizruje utvoření ob e c n í c h k o m i s í, pověřených provedením znovuurčení majetkových hranic s možností žádati nové rozdělení pozemků scelováním. Komise obecní se skládá z 5. členů úředních: smírčího soudce okresu, starosty obce, zástupce důchodkového úřadu. zástupce zemědělskl> rady a zeměměřiče a ze 6 účastníků, z nichž 2 přespolní jsou jmenováni prefektem kraje podle návrhů 5 úředních členů. Odvolací instancí je k o m i s e k r a j s'k á (departementní), složená z presidenta práv znalého, kterého jmenuje ministr spra'\edlnosti, z 9 účastníků, z nichž 3 jmenuje generální rada nebo krajská komise a 6 svaz družstev, z ředitele zeměd. úřadu, z inženýra zemědělské rady a z ředitele důchodkového úřadu. Cinnost komisí je pružnější než družstev. Zkušenost ukázala, že v případech doporučení scelování nebylo vážnější oposice v dotyčných obcích a že práva účastníků jsou dostatečně chráněna možnostmi opravných prostředků. V obcích na Sommě prováděly všechny práce obecní komise a nikdy nebylo žádáno utvoření družstev. Provedení scelování: 1. zjištění dosavadního stavu pro každého majitele; 2. vyhotovení povšechného návrhu úprav a rozdělení nových parcel; 3. pridělení nových parcel účastníkům a vytyčení v přírodě.
1934/54
Obecní komise obdrží po ustavení se od zemědělské rady všechny potřebné doklady a v prvé schůzi určí, zda se má provésti pouze znovuohraníčení nebo scelování. Rozhodne-li se pro scelování, vyloží na radnici dotazník, mapu scelovacího území a se· znam účastníků po deset dní, ve kterých účastnící přímí í nepřímí zaznamenávají svá vyjádření. Výsledek předloží se komísi krajské, na jejíž návrh vydá prefekt kraje rozhodnutí pro neb proti scelování. Je-li scelování přijato, provede obecní komise odhad a ocenění pozemků, na jehož podkladě zemědělská rada provede výpočet ceny jednotlivých parcel, která je směrnou pro příděl parcel nových. Nové parcely tvoří se v síti cest, příkopů a pevných čar v přírodě vhodně volených, v zásadě tvořící čtyřúhelníky. Parcely musejí přiléhati aspoň k jedné cestě. Příděl se děje podle směrnic obecní komise podle. hlavních zásad: a) seskupení parcel kol parcely hlavnI; shrnutí parcel stejné bonity a vzdálenosti, b) se zřetelem na polohu sídla účastníka, podíly malých blíže k osadě, dle možnosti příděl záhumenic, příděly přespolních při hranicích jejich domovských obcí, c) seskupení náhrad členů jedné rodiny za účelem možností většího splynutí. Po vyhotovení vytyčí se parcely v přírodě a návrh je vyložen po 10 dní k nahlédnutí, podání reklamací a námitek účastníků, o nichž obecní komise rozhodne. Není-li do jednoho měsíce podáno z rozhodnutí obecní komise námitek, návrh se stává definitivním, jinak o odvoláních rozhodne krajská komíse. Rozhodnutí je pak konečné vyjma případy rekursu ke stá t n í rad ě výslovně jen v případech nepříslušnosti, zneužití úředDl mocí a porušení zákona. P I' á vat ř e t í c h se přenášejí na nové parcely. N á k 1a d y scelování pod[e z,álkon3Jze dne. 4. března 1919 nese zplna stát. Právo na dobrodiní tohoto zákona mají všechny obce kraje Somme, které se Pf!hlásily do 31. prosínce 1922. Většina poškozených obcí se přihlásila před uplynutím lhůty. S. pracemi se započalo 1. ledna 1928 po projednání přihlášek,. celkem 333 obcí. z nichž do konce roku 1931 ukončeno 140. Pro pouhé znovuohraničení se rozhodlo 10 obcí. Výkon roční stoupá z původních 10 na 20 obcí ročně. Celkové výsledky dokonce roku 19'31 jsou patrny z přehledu: Počet obcí
140
Rozloha v ha
Scele- Účast no ha níků
Počet parcel před
94.765 76.621 21.778 " •.
I
po
Redukce
Průměrná plocha parcel před
po
67 49 469 79'86°/, 0'31 ha l'55h3 •
°1
Prl'1měrnýpočet parcel na 1 majitele před 11'28
Celková délka nových cest
po 227~
Ve skutečnosti je. však soustředění jei'\tě větší, neboť mnoho účastníků má před povahy (lomy a pod.), které zůstaly beze změny. Rovněž bylo nutno vyhověti přání mnoha účastníků, kteří nechtěli náhradu v 1 neb 2 kusech, nýbrž ve více, což v obcích s pozemky různó kultury a bonity je samozřejmé. O obeúné. spokojenosti s provedenými zákroky svědčí. že ze 21.778 účastníků bylo podáno pouze 176 námitek ke krajské komisi a 5 rekursů ke státní radě: v 86 obcích nebylo námitek \"lbec. Roční zisk ze scelování odhaduje se střízlivě průměrem 300 až 500 fr. pro 1 ha pf-<1y. Zajímavé jsou zprávy účastníků seelodní, kteří sami výhody nového stavu držhy oceňují, tak ku př.: Majitel Je a n L i O n ve V i II e I' s - B ret o n n e u x, plocha 102 ha, parcel před scelením 95, po 9. Úspory v hospodaření po scelování: 7.500 f::. 1 kočí - mzda . 1 tříkoňský potah . 13.140 " sezonní dělnici - mzdy 2.500 " udržování nářadí ' 1.500 " osivo . 1.000 " hnojivo . .. . 800 " 3.()()() ., zvýšení výkOlllloSti lidí a potahú škody dříve působené sousedy . 1.500 " i po scelování pouze po 1 parcele, také je mnoho pozemků zvláštní
30.940 fr.
čili okrouhle 300 fr. pro 1 ha. K tomu další výhody: snadnost dozoru, lepší obdělání, faktické zvětšení osevné plochy, majetková jistota, odstranění s{lorů mezi sousedy, svoboda volby způsobu střídání hospodářského plánu. Tyto výhody zcela vyváži nedostatky prvých 2 let po scelení, kdy neni možno napraviti rozdíly po různých majitelích dřívějších převzatých části pozemků. Shrnuto: Ma j i tel si přeje scelení k dosažení většího výnosu, n á j e m c e k docílení lepšich výtěžků s menši prací a nákladem a stá t ze snahy po větší prosperitě zemědělství a peynějším přilnutí majitelů k půdě.
1934/55
V celku jsou ve Francii poměry pozemkové držby v zemědělských oblastech velmi podobny poměrům v Československu; také způsob provádění scelování pozemků je téměř stejný a rovněž dosažené výsledky. O tom POUČi jedíný pohled na přehledné mapky obcí z kraje Somme, v nichž znázorněn jest stav pozemkové držby před a po scelování a které jako by z oka vypadly podobným ukázkám ze scelovací praxe v Československu. (Ze zprávy Ing. A.Loirata, Paříž 1931.)
Zeměměřičský inženýr do služeb Voj. zeměpisného ústavu. v 11. čísle Věcného Věstníku MNO. ze dne 10. břelzna 1934 je uveřejněna výzva k poodá-vání žádostí na systeIllJÍsovlaná místa pro ~lužibu zem ě měř i č s k o u a top o g r a f i ck o u Ve Vo~eookém zeměpisném ústavu *). Pro pcr'íjetí na tato místa se mimo jiné vyžaduje úplné středoškolské vzděilání a studium na vYlOOkémučení techn~ckém, a to buď studium zeměměřičského in!žen}'rství, nebo inženýrskélho staviteliství, nebo kldturní.ho inženýrství, ve všech případech s předevsanými státními zkouškami. Tento fakt v podstatě vítáme, poněvadž jej považujeme za, obrat k lepšímu . .vojenská správa tOttíž, j,sOiUcpostavena před velký úkol, budovati ve značném rozsahu Jednotnou trig. síť iii sítě podrobné JPl'IO v10jenské a katastrální měřeni, nesvěřovala tyto p,ráce výhradně sHám odborným, nýbrž zvyšovala p'očet důstojníků pro tyt,o práce piíijímáním laiků, z řad důstojníků zbrani. Pro ty paik zřívovala "greodetícké kUIl1l;y",kde je teprve školila. S tím nelze so'Uhlasiti, poněvadž, to není ani spmlVné, ani hoopodámé. V kursu možno sioo získat,i znalosti, jak mechanicky prováděti některé čáJsti výkonu zeměměřičské služby, ale více nic. A t,O je příliš málo, než aby bylo zaručeno řád n é pl'Ovádění těchto velice důležitých prací. NejzávMnějši bylo, že školení těchto sil, nemajících orlborného vzdělání, si vYJŽadova~o zibytečnéoo finančního náklladu a že nebyli přijímání ti, kte,ří studiem na vlastní miklad získalí potřebné vzdělání. Dále bylo možno jeHě namitati, že důstojníci zbraní, kteří byli povoláni k výc.viku do V. Z, Ú., byli na celou tu dolbu, to je 5 ~et, odejmuti řadové ~lužbě. Znalosti pak, ki()iIlané:ve spec~áIDí službě V. Z. Ú., mohli využiti po návmtu ke zbrl:túi ,jen v nepatrném rozsahu. Voj!elllilká správa to vše asi uválžila a rozhodla se k jakési nápTlWě.Y zájmu věci by bylo, aby se nez:tstavi1a po tomto prvním šťastném kroku a aby postupně vš'echna místa tri,ang-ulátOl"Ů obsadila absolventy zeměměřič8ikého inženýrství. Dřív~ předvállmu snad moMi některé ěwsti technické práce konati absolventi kursů ve V. Z. U. zřízených. Dnes ale, pO Iletechprudkého r.ozmachu techniky a válečné toolNMJky zvlábtě, jé svěřo,vání měiřičSkých prací neodborným silám ne,žádoucí. Vě,říme, že tyto "geodetické kua'sy" jako přežitek minulosti zaniknou úplně. Dále, jak prutrtno z výzvy na veřejnost interesorvanou, má vojenská. spráJva úmy~l odbomésílyUilllÍstiti i ve slUJŽbě topogrr-afické. I to ,je dlužno s radosti uvitruti. V tomto oboru měhcke služby, kte,rá se toilik Eiší od dfÍvějlŠího způsobu mapoování, se úplně up1a!tllÍ abslruventi zeměměřičského inženýmsf,ví. Vzpomeňme jen poo,zemnía letecké fotJogtrametrie, ďOP~IOvacího .měření (triaingulaee, a polygonisace) pro účely m3lIJIovací a děkJiSltřelecké, speciá1ll1Ích měřických prací pro dě~oo.třetectV'o a leltectvo, vrstevnlÍJoorych plánů ve1kýCJh mě,řítek, tedy řady úikoiLiiryžadujícíeh ·vzdělání na odboru zeměměři0ského ~enýrství. Jen na tomto p~kazu teoretické průpravy je možná, d'aJší zdárná práce a ooborné školení pro určité úkoly V. Z. Ú. a čs. branné moci. Tuto skutečnost vY'stihli již před lety vedoucí říšskoněc mečti činitelé. Veředně bylo konstatováno, že topogn'amcké práce nemil~e dnels konati kdokoli", jaJko tomu ibyrlo dříve, nýbrž že topogrrafie Sltala se v dů,sledku vývoje techníky výhradnýmpolem odborně školeného zeměmělřičského ÍIIlženýl'a. JestJ.iže jsme v předchozím projevili souhlas s tím, že vojenská správa opouští Btal10U pochybnou tradici, zbývá nám ještě dalši povinnos,t, a to konstatovati, že náp[lava k levšímu není úplná. S podÍlVem totiž čteme, ž.e ú přijeti na vollllá místa jJIJ10službu zeměměi'ičskou a topografickou s,e mohou ucházeti mimo absolv,entů zeměmětřičského inžený,rství i absolventi illlŽenýrského stavitelství a kulturního inženýrství. Vždyť přece jde o práce čistě zeměměřič1ské, souvisící jen a jen se vzd:ěláním z,eměmocičského inženýra. A Pf{) tyto práce má u nás odbOl1'né VlZdělání jedin.é zeměmě.řičský inženýr. Postačí nahlédnouti do studijních plrog1ramů uvedených tří směrů inženýrských, abychom seznali, že jediné odbo'l' zeměměřičského inženýlrství vychovává doroslt k pl'lovMělIlí ~eměměřičskýchpraci, které se ve Vojenském zeměpisném ústavu konají. Zeměměiřičské studium je vybudová[jo pro potřeby praxe zeměměřiČJSkého inženýra, a studium stavebni a kulturní zase pro potřeby konstruktivněstavební a V'odohospodářské. Tyto speciální obmy si voli budoucí iruženýři již před započetím studií pod[e svých schopností a zálib. Neh,e t,edy u absolventů struvehního a kulturního inženýrstvi důvoo.ně očekávati ani odborné vzdělání a ba ani žádné ~vláJítní S<\hopillooti a ~ál~bu pro konání zeměměřičských prací. V tom, že vojenská správa zamýšlí připustiti pro zeměměřičs.Iwu službu i absolventy cizích technických směrů, vidíme pozůs1ta,tek sltaré
niků
*) Ve zkráceném znění je obslližena výzva ta,to v notic,ce ,,Rozmnožení počtu dilstojVoj. zeměpi,sného ústavu z povolání", otištěné v tomto čísle na 3. straně obálk,ové.
1934/56
tradice, ktel'á zeměměřiě~k{, vzdčláni ~Jlrávll(: lll'.;eellOvala. Ale ,lne~ již neni nwžno tento mylný názor zastá,vat.i. Dne;ni naprol~to zmi':něn{) pomě'17 jej dá,vno uiiinily nell(lržiteln}'lll. J souee vedeni ěi~tě vi'cn}'mi ~nahallli. dopol'Uěujeme vojenské správě, ah~' tyto s,t,a"é předsudky vymýtila. neboť zem ě měř i ii s k o u s I už bum ů ž e k o n a t i řád něj e n zem ě měř i ii. I'řimlouvámese tedy, wby vojenská správa" hledá·li odbornó síly pro služhu zeměměřiiiskou, volila IlCihazeiie z řad absolventů studia zeměměřičského, a ne oború chieh. Ti ať se uplatni na poE, pro lIl:Ž mají 'lJiotřebné vzděhiní a schopnosti. .Je to ostatně 10' g-ieké. A pak (lnešní stu
Xehynoucí památku mezi kolegy a všemi, s nimiž přišel do styku, zajistil si svou neúmornou prací a svými osobními vlastnostmi měřičský rada Ing. Alois ~edělka. Xarodil se 7. června 1883 ve Velké Losenici u Přibyslavě, studoval na reálce v X 0vém Městě na Moravě, kde v roce 1902 maturoval. Státní zkouškou v r. 1907 ukončil svoje technické studíum na: české techníce v Praze a pracoval v kanceláři úř. aut. civ. g-eometra Ing'. V. Dvohíka v Partlubicích, naČe7. 17. srpna 1908 vstoupil do služeb zemského finančního ředitelství v Praze a byl přidělen kat. měř. úřadu v Náchodě. . Pro svoje hluboké technické znalosti, bezpříkladnou píli a svědomitost byl pověřován Hldením dúležitých měřických prací u kat. měř. úřadú v Pelhřímově, v Mladé Boleslavě, v Blatné, na Smíchově, v Hradci Králové a od r. 1927 vedl správu měř. okresu v Chru· dimi. V dohě od r. 1921 a 1926 byl úěasten rozhraniěovacích prací mezi čSR. Polskem; za kteréžto práce byl vyznamenán pochvaln~'m uznáním úřadů našich i zahraníčních. . V každém svém púsobišti dovedl si získati nesčetných přátel a spolupracovníků nejen v úřadě, nýhrž í ve veřejném životě. Byl činným členem Spolku čs. inženýrů a architekta, Spolku čs. inženýru státní měřické služby a mnoha jiných odhornýeh, kulturních a vzdMávacíeh spolků. V úřadě i mimo úřad byl pro své osobní vlastnosti všude vážen a ve všech spoleěenských vrstvách těšil se dobré pověsti. Z těchto dúvodú byl volen na ěelná místa místních spolkú, zvláště pak v posledním svém púsohíšti pověřen byl, mimo jiné. funkcí místopředsedy Spolku pro zbudování Pippichova divadla v Chrudimi, kterýžto úkol svými technickými znalostmi a Hozenou svědomitostí vykonával tak, že bylo o něm mnohokráte řeěeno, že byl spolubudovatelem tohoto krásného a ušlechtilého díla. Činnost tuto výstižně ocenili projektant divadla Ino'. arch. J. Freiwald, president Kitzler a okr. hejtman Dr. Malza ve svveh projevech na"d rakví zesnulého. • Kol. Xedělka zemřel právě v pln(] práei pr'ed slavnostním otevřením 17. února 193-1 \'e věku 51 let, byv raněn mrtvicí v místnostech nového divadla.
a
Z ve~tibulu Pippíchova divadla byl zesnulý doprovázen na své poslední cestě ne· jJřehledným prúvodem občanstya z Chrudimi a dalekého okolí a všemi kolegy sousedních měř. okrelsů. Za měříčskó úřednietvo a spolek českoslovemkÝeh ínžem',ri'I:4átní měřičské ,lužby rozloučili se s milým kolegou pánové Ing-. A. KOlJřivaz ChnHiími a Ing'. S. Suchánek z Prahy. Cest jeho památce! 11'(,~ek.
1934/57
Posudky.
Technický slovník naučný - díl IX; naikl. Borský a šulc Teyssler-Kotyška: v Praze. . Devátý svruwk tohoto monumentáliního dHa ro~bírá 5386 hesel od slova Newtonit až PedáJl. Uvádíme z přebohatého obsahu jen někte,ré pojmy: nive[ace, nižší geodesie, nonius, nomografie, ohraničování pozemků, ordinatograf, orientační úhly (azimuty a směrníky), otočení soustavy soui\adné (transliormace), pantograf, parcelace, parc. protokol, rparcelové hospodářství atd., zprruwvané autory: Bednář, Březina, Ůechura, Fiker, Hruška, KuHcili,Petřík, Pišl, Prok,eš, Semerlád, Špaěek, Tichý a mu. j. F. S. • Bulletin géodésique podává program jednání geodetíckého sdružení mezinárodní geodetícké a geofysikální Unie pro pátý sjezd v Lisaboně, konaný v září 1933. Kromě četných návrhů v jednotlivých vědeckých sekcích, jež mají býti projednány, jsou otištěny také předběžné zprávy referentů některých komisí. Z jedn-ání komise pro tíž i na p o v r c h u zem s k é m podán přehled nejdůležitějších prací od založení komise, připojen seznam národních stanic pro měření intensity tíže zemské, které mají také tvořiti mezinárodní síť gravimetrickou-*). V Československu je uvedena stanice na vys. škole technické v Brně, jež měřením Kladivovým připojena v letech 1926-1928 na Berlín a Vídeň. K projednání v Lisaboně podává zpravodaj próf. E. Soler tyto návrhy: 1. Které evropské a zaoceánské stanice mají býti částí nové mezinárodní gravímetrické sítě; 2. .Jaký způsob navázání sousedních s~anic se má 'odporučiti. 3. Která pravidla je třeba zachovávati při provádění výpočtů pro vyrovnání nové Dále přípojen k zprávě referát W. D. Lambertův o novém vydání tabulek Cassiniových (prvně r. 1911 vyšlých) pro isostatickou redukcí gravitačních měření. Uveřejněna také zprá,va lPIodkomise,určená ke zkoušení otázek předložených V. Bjerknesem, aby nadmořské výšky a mořské hloubky byly udány V souřad.nJicíýh potenciálních. Komise nedoporučuje tento systém souřadnicový, poněvadž souřadnice bodu v horizontální rovině jsou vyjádřeny délkově a ve směru vertikálním by se touto novou úpravou zaváděly souřadnice docela jiné povahy. Také gravimetrické sítě jsou ještě málo husté. Komise pro t r i a n g u I a c e ve své zprávě o pracích sděluje, že požádala laboratoře, které se zabývají etalonáží měřítek. aby udaly vždy průměrnou chybu určené délky měřítka, aby srovnaly mezi sebou základy srovnáNací, upotřebené pro určení rovnic drátů nab pá.sem a aby určily kooficient roztaživo!sti každého jednotlivého drátu. Na programu jednání jsou tyto otázky: Rozdělení bodů Laplaceových, jejich upotřebení, zkoušky typů nových theodolitů, pomůcky měřické pro geodetické základy. ,lžití rozložitelných signálů a zkušenosti s nimi, užití mezinárod. elipsoidu přijatého v Madridě 1924; zkoušky metod vyrovnávacích prakticky aplikovaných na celek sítí. Ve zprávě komise pro pře s n o u n i vel a c i sděluje zprav>odaj J. Vig-nal, že od r. 1930 studovány jsou příčiny různých systematických chyb při přesné nivelaci, zvláště ve Sipoj. státech&evel'lOOmer~ckýoo a souMžně ve Španělsku. De Cifuentes a Gi! Lasantas navrhli způsob, jakým možno zlepšiti ocenění system. chyb. Niethammer ve spise Nivellement und Schwere als 'Mittel ZUl' Berechnung wahrer MeereshOhen (1932) přispěl k zlepšení výpočtu ortometrické korekce. V Casselu zavedena r. 1932 nová pomůcka, dovolu,iicí mechanické určení zlomku dělení na lati. Na p11Og'tam jednáni př,ipraveny zvlá,štětyto otázky: Studium metod výpočetních pro systematické chyby, jejich různé příčiny, vliv variaci směru tíže zemské na přesné nivelace v krátké nebo dlouhé periodě. studie o vztahu mezi středními hladinami Severního moře při březích holandských, belgických a francouzských. studium vztahů mezi zvětšením dalekohledu, nejmenším dílkem na lati a normální vzdáleností latě od stroje a j. Z prací komise pro ob 1 o u k p o led nik o v Ý v Africe z Kapska -do Kaira lze uvésti toto: . Oblouk poledníkový měří celkem 6750 km, trigonometrické řetězce vycházejí doposud z 19 základen, z nichž nejdelší je Houťs River (34·0 km), nejkratší Port Elizabeth (1,8 km). Základny měřeny většinou dráty neb pásmy invarovými; v přepočítání základny Natal na ,jiných osm dosáhlo se největšího rozdílu 133 a nejmenšího 18 jednotek 7. místa lop:ar. mantisy. Největší uzávěr trojúhelníkový je 4'1", největší prům. chyba v pozor. úhlech ± 0'75". B i b 1i o g r a f i e. Geodetická literatura bude nyní vydána za roky 1928, 1929, 1930 v jednom svazku s příslušným obsahem v jazyku' francouzském. V komisí pro in ten s i t u tíž e na m o F i má býti řešena zvláště otázka redukce výsledků jednotlivých měřeni a to vzhledem ke geoidu i různému rozloženi hmoty zemské. V .druhé redukci, odvozené z názoru isostasie kůry zemské, má zvláště býti zkou-
1934/58
mán člen t. zv. redukce Bowieho, odpovídající zmenam geoidu; o něm má býti rozhodnuto, je-li žádoucno jej zaváděti neb ne (na základě práce K. Junga "Schwere und Geoid bei Isostasie, Zeitschr. fUr Geophysik). F. • Dr. M: T o I ba: Neue Untersuchungen aul dem Gebiet des stereoskopischen Sehens. Disertační práce předložena na vys. škofe technické v Curychu. Str. 63, vyšlo 1933. Cena 0'8 marek (1 šv. fr.). - Autor ve své práci teoreticky a empiricky vyšetřuje, za jakých okolností vzniká nejmohutnější stereoskopický efekt při vzájemné orientaci snímků a které vlivy rušivě působí. V prvé části svého referátu zabývá se anatomii a fysiologií oka a matematicky odvozuje vztahy mezi vzájemnou orientací, provedenou podle jádrových (Kernstrahlen) paprsků (planigraf) a horizontů snímků (Wild-autograf). Při orientaci dle jádrových paprskl'\ vzniká menší výšková pamlaxa., (}OO je výhodné. V druhé části zabývá se rušením stereoefektu, jsou-li sndmky o nestejném zvětšenÍ. Otázka tato byla předmětem časté dilsku&epři OIbhajováníplanigrafu a WHdQvaaultogmfu. Torba tvrdí dle eIIl/PÍrie,ž,edobrý plastický obraz dostáváme ještě pIli zvětšeni jednoho snímku iVzbiledemk druhému v poměru 1: 1'25. Jsou ale namáhány oč.i, jelikož šil'hají při spojování obrazů o nestejné velikosti. Jelikož jest autograf Wildův opatřen serii okulárů o různém zvětšení, možno vyloučiti tím nepříznivý vliv různé vé1ikosti snímků. - Mimo to autor empiricky vyšetřil, jak se zhoršuje stereoefekt při otáčení prostorového modelu, když jest jíž vzájemná orientace správně provedena. Dle jeho studii se zvětšuje nepřesnost v postavení značky na bod prostorového modelu, a to, v rozsahu od O o do 40o, přímo úměrně sekantě úhlu otáčenÍ. - Dále stanoví, že nerovnoběžnost jádrových paprsků nemá přestoupiti hodnotu 8 o. - Pozorování pro tato studia byla prováděna na autografu Wildově, planigrafu a autokartografu. Tolbova disertace neobsahuje síce světltborných novot, ale těch několik důležitých dat, ke kterým dospívá, vnáší zase trochu JJJOVého světla. i do sporu planigraf - autograf. Teoretické i praktické závěry činí dojem naprosté objektivity. Na základě této práce i mnoha referátů jiných možno říci, že stroje z Jeny i z Herrbrugu jsou velmi dokonalé. Ing. K. Tomsa. Térképészeti Kijzliiny (Topografický věstnik - Zprávy maď. zeměpis~ého l1stavu). Svazek I., sešit 4. Budapest, únor 1932. První pojednání popisuje činnost skuniny kartografické. Tato zhotovuje mapy men· ších měřítek (1: 50.000, 1: 75.000. 1: 200.000 a 1: 750.000), jimž za podklad slouží elabo ráty polních prací v měř. 1: 25.000 nel)lo 1 :10.000. Kartografická skupina pozůstává z ve· Iitelství, ze dvou kresliěských oddělení, z mtvrhového a evidenčního oddělení. Vedle sku· pino.vého velitele jest zařazen kartotechnický vedoucí a kartografický instruktor. Dvě krel'ličská oddělení mají po jednom vedoucím a dohromady 16 kartografických úředníků. Ná· vrhové oddělení (1 vedoucí a 4 úředníci) obstarává koncepci a evidenci turistických a jiných zvláštních map. Službu evidenčního od dělení vykonává. ved'.oucí s 2. iíředníky a 1 písařem. Kartografové ,vedle svých služebních prací účastní se též každoročně pořádaného kursu pro další odborné vzdělání. V tomto kursu konané přednášky jsou pak vydávány pod názvem "Kartografické vědomosti". V tomto cyklu vyšlo dosud 10 sešitÍ! s různým obsahem. V návrhovém oddělení byly zpracovány turistické (výletní) mapy (9 listů), mapy zimních sportů (2 listy), lázeňské mapy (13 lisít'\), mapy měst (vesmě~ Budapest - 3 listy), mapy vodních sportů. (7 listů), mapy okolí měst (10 listů) a jiná vydání (nástěnné mapy, propagační a pod.). Další stat pochází od t Dra A. F a se h ing a: Historický vývin geodesie. Část IL Doba 1743-1820. Dále G. Han k ó rozbirá výškovr rozdíly při a,erofotog-rametrii, zkoumaje vliv výškových rozdílů na mapy, jejichž podklad tvořily letecké snímky. Otázku řeší s ohledem na fotoplány a na stereosnímky. E. Fa 11e r podáv~}lová žiV:~()Ili~~á_~ta d;v()rníqo komorního in~nýra a. arc,llJtEl~tl!< __Sk muela.M.J.1t()v ln ylu? Seslt tento zavá
1934/59
Odbornú pojednání
v časopisech.
POzemková reforma. Č. I z 1934. Ing. B. B o I e h o v s k ý: O dilleži!osti scelováni pozemkú. - Význam pozemkových úprav pro racionali.aci zemědělské výroby. ' Techn!k, čis. !II. z 1933/34. Ing. E. R o st: Technické vědy a technické školství. Va: Inženýr zeměměřič ve společnosti. Lesnická práce, čls.2. Ing. B. P o I a n s k ý: Konstrukce výškoměrú a dendrometrú sestrojené v poslední době a několik navrhú na zdokonalení výškoměrú. (Pokrač. z č. I.) , HDJ Mlttellungen, čis. 5/6 z 1934. Ing. F. H a I I e r: Bericht liber díe Neuvermessung der Stadt NeuTítschel". Osterrelchlsche Zeltschrlft mr Vermessungswesen črs. 12. 1933. Ing. R. K o ber: Oas Kommatíonsverfahren, in Unl(arn. L, v. S c hru ~k a: Berichtigung (ku str. 121-126 z 1931 článku v tomto časopíse otíštěnem). Przegllld mlernlczy 1933, \-ís. 10. We í gel: Theorie optického dalekohledu s koncentračnf čočkou jako dálkoměrem, Autor ·probirá otázku optických dat, potřebných pro správnou konstrukci tohoto dalekohledu. L a tine k: Úpadek stlÍtního měřiéstvi a cesty k jeho nápravě. Rud nic k a: Sjezd stálého výboru mezinárodni federace mětičské v Rimě. Přehled písemnictví. Rúzné vědomosti. .,' Čfs. 11. We i gel: Theorie optického dalekohledu s koncentračnf čočkou jako dálkoměrem (dokonč.) Latinek: Úpadek státního měřičství a cesty k jeho nápravě (dokonČ.). Ga warecki: Normy za práce měříč~ ské se zJetelem k přestavbě v zařízeni polnfch hospodáfstvl. Přehled p!semnictv,í. Běžné védomostl. Cis.' 12. J a s nor z e w s k i: Zjednošené schema algorytmu Gaussa. Autor zvláštní sestavou zjednOdušuje toto schema tak, že jeho pomocí lze snadno a mechanicky řešiti danou úlohu (výpočet neznámých v normálnfch rovnícich při vyrovnáni methodou nejmenšrch čtverců). S i e n k i e w í c z: Přestavba v zaffzení polních hospodářstvf V Polsku a zabudováni vesnic. S a w i c k i: Klasifi,kace v sití. Autor pojednává o zjišťování ceny pozemkú při scelovánfČ;podle sondovánl na mfstě v rámci pravidelných obrazců (čtverc(i, pásiI). Běžné vědomosti. 1934. fs. I. W are h a I o w s k i: 1933. Autor předvádí 'krátce minulý rok života polského měříčství. W e s t e r s k í: Oesetíletl vydání zákona o scelovánf pozemkú. Tom a z e w s k í: Regionálnf plán Warszawy. Autor pojednává o zajimavém projektu Ing. R6žanského o sestavenf plánu k postupnému vybudováni měst a vesníc, vybudovánf komunikaci, zregulovánf polnfch a lesnlch hospodářstvf a podob. dalekého okruhu města Warszawy. - Memorandum wolyňské odbočky svazu přisežných měřičú ye věci měřičských praci a odměn při pracich agrárnlch. Přehled pfsemnictvf. Běžné vědomosti. Ing. Cingros. Joumal des Oéometres Experts et Topographes Fralncals, čfs. 161 (březen). C h ap pel e t: Courbes da raccordement. F. O a n g e r: La p'euve de la propriété en matiére' immobíliére . .Mernleclbas un Kulturtechitlk"as Vestneslil, črs. 1.-2. z 1934. L u k a t s: Organísace pracfzeměměříč. ských ve Velké Britanii. Z a r í n š: O práv ni ochraně technických povolán!. S t a k I e: Hlavní resoluce IV. hy~ drologícké konference v Leningradě.
Zprávy odborné. Výkony odděleni pro nové měřeni v Praze v r. 1933. Kat,astrMní měřický úřad .-odděleni pro nové mělření v Praze provádělo v 11000 1933p<Jdrobné zaměřování katalstrálních ú?,emí: PJ'ažllké předměstí u Hradce Králové, Žatoo a Če;;ké Veleuice, za vedení Ing. Ie:. Hli:vy se 4 měi'ickými úředníky (Pražské :Předměstí), Ing. O. Laciny se 4 technickými úředp,íky, placenými obcí, a 1 llkcesiSltou pomocné služby tecJlnické (Zate-c). Kata.strální území Za,tc-e bylo v tomto l'~e' domě'řeno a provedena pře,sná nivelacezastavěnéčásti. V .Č€,ských Ve,lenicich řidil práce Ing. Fr. Vaceik 5 1 měř. úředníkem a, 1 ak0e'S,istou pomocné sLwžby technické. Zaměřena. byla asi y,; celého území, určeného k .sestrojení mapy v měřítku 1: 2000. Část zasuwěná a lesy zamě,řeny polyg. me'todou a vhodná poLni trať, obnášející 2 seikce, zaměi'ena stolově. V,kat. ú .. Pra-žské Předměstí zaměřeno' byLo rprolyg. meMdou 250 ha zastavěné pl,ochy,210 ha polní trati· a 110 ha melior. luk metodou po'lygonální s opt.i('Jkým zaměřením vzdáleností v době 24 pracovních dnů. , V r. 1934 bude odděl,ení pro IlJové měřeni pokračovati v podrobném zaměřování kat. Ú. ProlŽské Předm€lsti, Kukleny a Oeské Velenice. Oddělení aut.entifikační bude pokračo~ wati v autentifiika,c,i' měřických prací, vykonávaných pro obnovení čáJst.í pození. kat. v území Písku a Lysé n.lL. Měřické práce provádí úředně oprávnění civ. ge1ome-tři.a to: v Písku Ing. Ivo BeneŘ z Brna, v Lysé n.lL. Ing'. J!an Černý z Lysé n.IL., a autentifika,cí je pověřen m. r. Ing'. T. Klepáč.ek.
Zákony, nařízení a měřické normy. Změna min. nařízení o civilních technicích byla provedena. vládním nanze,ním ze dne února 1934, Č. 38 Sb. z. a n., kter~-m;;e mění min. nařízení ze dne 7. května 1913, č. 77 i'. z., o civilních inženýrech a civilních geometrech *). Text je tento: Vláda republiky československé nařizuje podle § 27 nařízení státního ministerstva ze dne 8. prosince 1860, č. 268 ř. z., kterým byly vyhlášeny zásady organisace státni služby stavební, schválené nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. října 1860:
n.
čI. l. Ministerské nařízení č. 77/1913 ř. z. se mění takto: § 1, odst. 1., se mění a zni takto: Soukromí technikové, vládou oprávnění, budou zváni příště ve svém celku civilnírd techniky li budou roztříděni v tyto kate"'orie: a) Civilní in:Zen)'ři stavební (pro stavby.silniční, vodní, mostní, železniční; příbuzné stavby); b) cívilní inženýři pro architekturu a pozemní stavby; eY civilní inženýři pro stavbu strojů; d) civilní inženýři pro elektrotechniku; e) civilní inženýři pro stavbu lodní
1934/60
tI pro stavbu lodních strojů; I) civílní inžen)"ři pro kulturní techniku (meliorace půdy, vodní a silnični stavby); g) civilm inženýři pro lesnictví; h) civilní inženýři pro techníckou chemii; i) civilní geometři; j) eivílní inženýři konstruktivní a dopravní (pro ~pecielní stavební konstrukce, jež vyžadují složitých statických y)'počtů, z ka~dého materiálu a všech systémů, i pokud jde o stavby vodní a práce vodohospodářské; pro veškeré stavby a práce - i s jejich zakládáním - silniční, mostni, železniční, včetně lanové dráhy, stavby tunelové, práce hlubinllé s výjimkou prací vodohospodářských a homických, t. j. pro veškeré doprav ni úpravy a přibuzné starvby); k) civilní inženýři vogohospodJá~ští a kulturni (pro veškeré stavby vodní a práoe ViooohospoWJské a vodoprávní, pro stavby a !P!'á.cevodárenské, stokO'vací, zřide:lní a lázeňské práoe vodohospodáiské, Pl'O veškeré stavby, práce a úp·ravy technického a hospodářského 7Nelebování půdy, zvláště meliorace VlŠeho druhu i s,oelování pozemků, vyjímajíc zeměměřičské práce při scelování pozemků nebo jiných všeobecných úpraváoh pozemkové držby, dále pro stavby silniční, tunelové, hluIlJ1nné, s výjimkou praci hornických a příbuzné stavby); Z) civilní in~enýři zeměděliští. § 2, věta první se mění a zní takto: Civilní ínženýři kategorií a) :lŽ g), j), k) v § 1 jsou oprávněni v oboru každé kategorii přiděleném: § 3 doplňuje se takto: h) civilním inženýrům konstruktivním a dopravním,' pokud jde o jednoduchá strojní a elektrotechnická zařízení, o stavby pozemní a vodní (s vyloučením úprav melioračních), souvisí-li tyto staJvby a zařízení přímo se stavbami a pracemi inženýrskými v § 1 j) uvedenými a jsou-li jejich nezbytným doplňkem; j) civilním inženýrům vodohospodářskvm a kulturním, pokud jde o lanové a vlečné dráhy, o stavby pozemní a mostní, o stavební konstrukce, jež vyžadují složít~'ch statických výpočtů, z kaidého materiálu a všech systémů, jednoduchá zařízení strojní a elektl'otechnická, souv,1sí-lli přímo se stavbami a pracemi ínženýrskými v§ 1 k) uvedenými a jsou-li jejich nezbytným doplňkem. Za § 5 vkládá se nový paragraf, kite·rý zní takto: § 5 a). Civilní inženýři zemědělští jsou oprávněni sdělávati a prováděti návrhy a projekty pro zemědělskou výrobu (počítaje v to zemědělské družstevnictvi), prováděti pro ni výzkumnictví, pokusnictví, rozbory a zkoušení výrobních prostředků zemědělských (vyjímaje paliva, svítiva a mazadla), dále rozbory a zkoušení zemědělských a zemědělskoprůmyslových výrobků, pokud se dále technologicky nezpracují a nepoužívají, podávati dobrá zdání, posudky, prováděti bonitace a odhady zemědělských podniků počítaje v to odhady škod živelních na nich způsobených -, kalkulace a statistiky, přezkoušeti vy jmenované činnosti a vydávati o tom ověření, organisovati a říditi zemědělské podniky a zemědělsko-průmyslové závody, vyjma cukrovary, sdělávati hospodářské disposice a rozpočty pro jích zřízení a zařízeni a prováděti výrobní, účetní a obchodní revisi provozu; projektovati a prováděti jednoduchá zařízení odvodňovací a zavodňovaci pro jednotlivé zemědělské podniky, a to jen v souvislosti s hospodářskou meliorací, v téže souvislosti úpravy pastvin, rekultivace pozemku, vyjma zalesňování, a to bez jakých]wliv úprav toků a větších zařízení stavebních a pokud 8ouv~s,í-li 's provolZem a zanzením zemědělských závodů; projektovatí disposičně zemědělské stavby pozemní a jednoduchá zařízení strojní i elektrotechnická, pokud souvisí s provozem a zařízením zemědělských a zemědělsko-průmyslových podniků; raditi stranám, zastupovati je před úřady a vykonávati (o.innost znaleckou pro strany, úřady, soudy a korporace ve věcech svého oprávnění. § 10 *) se mění a doplňuje takto: d) p I' o c i v i In í g e o m e t I' Y n a odd ě.\ e n í zem ě měř i č s k é h o in žen )- 1'S tví n ě k tel' é t u zem s k é v y s o k é š k o Iy tec hni c k é h o s m ě l' u, II e bon a b Ý v. g e ode t i c k é m běh u ně k tel' é tec h II i c k é v y s o k é šk o Iy; . e) pro civilní inžen)TY konstruktivní a dopravní na odboru inženýrského stavitelství směru konstruktivního a dopravního některé tuzemské vysoké školy technického směru; f) rro civilní inženýry vodohosDodářské. a kulturní na odboru inženýrského stavitf>lství smeru vodohospodářského a kulturního některé t~zemské vysoké ;koly technického směru; g) pro civilní inženýry zemědl~lské na oddělení zemědělského inženýrství vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze,neb na zemědělském odboru pražské německé vysoké školy technické v Děčíně-Libverdě, nebo na hospodářském odboru vysoké školy zemědělské v Brně.
č.I. II.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr veřejných prací v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností,. s ministrem školství a národní osvěty a s ministrem zemědělství **) .. *) Pozn. redakce: ~ 10 min. J.lař. z r. 1913 jedná o průkazu od b o I' II é h o s t u dia . ••*) Pozn. reda;kce:' Poněvadž toto na ř í z e n í bylo vy h Uš e no dne 1. b řez na 1 93 4 ve Sb. z; a n. částka 16, n aby Io t ud í 'ž p Ia t n o s t i tím t o dne m. Bližrší rozbor nařízení otiskne Z. V. v nejbližším čísle.
1934/61
Vyznačování práva ke stavbě v pozemkovém katastru. Výnos m1n. financí č. j. 139.559/33-1II/6 z 2. února 1934. Ministerstvo financí, provádějíc ustanovení §§ 5, 25, 30 a 37 katastrálního zákona a § 28 vI. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n. stran vyznačování práva. ke stavbě ('st~vebního práva) podle zákona ze dne 26. dubna 1912, é. 86 ř. z., provedeného nařízením ministerstva financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací ze dne 7. června 1912, č. 112 ř. z., a nařízením ministerstva práv v dohodě s mínísterstvem veřejných prací, vnitra a financí ze dne 11. června 1912, č. 114 ř. z., stanoví v dohodě s mWs,terstvem spravedlnosti takto: (1) Vyznačování použitého práva ke stavbě po stránce měřické jest upraveno ustanovením § 116, odst 8., Instrukce A pro katastrální měřické práce. Značka stanovená pro označení zastavěné plochy, na níž bylo použito práva ke stavbě (vy tečkované S, víz pol. A/46 přiI. č.. 50 Instrukce A), se vykreslí pokud možno uprostřed kresby této plochy. Sousedí-li však taková zastavěná plocha s pozemkem, jehož držitel je zárovefl vlastníkem práva ke stavbě (stavebníkem), vykreslí se značka tak, aby znázorňovala zároveň spojení obojího majetku (viz parcelu č. 482 na přílohách č. 3 a 99 Instrukce A). (2) V písemném katastrálním operátu (parcelním protokolu a pozemnostních aršícll) se vyznačí právo ke stavbě podle příslušného zápisu v pozemkové knize, a to pro udržení souladu pozemkového katastru s veřejnými kníhami bez ohledu, bylo-li práva již použito či nikoliv. Vyznačení se provede v zásadě obdobným způsobem, jak je stanoveno ve výnosu ze dne 22. července 1931, č. 82.686/3HII/6, pro vyznaOování děil a prostoril. pod zemským povrchem. Na př.: V knihovní vložce č. 2643 pozemkové knihy katastrálního území Královské Vinohrady na role parc. č. 618/158, patřící ústřední sociální. pojišťovně v Praze, bylo vloženo právo ke stavbě Obecně prospěšné akciové společnosti pro stavbu domů s malými byty a pro zápis tohoto práva byla zřízena vložka č. 2666 téže pozemkové knihy. V pozemnostním archu Č. 2352 katastrálního území Královské Vbohrady, v němž je pro držitele Ústřední sociální pojišťovnu v Praze zapsáno role parc. č. 618/158, se v poznámkovém sloupci u této parcely pOznamená nápadným způsobem "Stav. právo" a připojí další poznámka "zapsané ve vložce č. 2666". Obdobná poznámka se vykoná též v parcelním protokolu u dotčené parcely. Pro právo ke stavbě se založí samostatný pozemnostní arch, na př. 2353, na jehož titulní straně se zwpíše jako držite,l vlastník práva ke stavbě (stavebník) OIbooně~prospěšná akciová společnoslt pro st'3.vbu domů s maJými byty a ostatni zápisy se vykonají stejně, jako v jiných púz.emnosfaúch :urŠí,·,h.Uynitř pozemHOIStnihoarcl1u se zlap,iše lpIfávo ke s.tavbě, jako se zapisují parcely, pli čemž sloupec pro vepsání pa.rce,lního čísla se vyplní vodorovnou čaI1()Ua přes sloupce určené pro vepsáni výměr a k3Jta,stráJních výtěžků se z'apíše podle zápisu v 1. části listu A (liJstu podsM,íy sta-tkové) vlo~ky č.2666 "Prá,vo ke s,tavbě Ha dobu do 30. če'l'Vna 1976 na roli parc. č.618/158 na KráJovských Vinohradech, zapsaném ve vlo,žce č. 2643". (3) Je-li na pozemku, na němž je vloženo právo ke sta-vbě, postavena budova (na př. dům s popisným či,slem), vyznačí ~e tato budova v [lIairwlním protokolu u dotčené parooly. jaJko by o práV'O ke st:wbě ani nešlo. V pozemnostním archu]J1'o dl1žit.ele pozemku se všalk: budova nevY'Wačí vůbec, nýbrž jen v J,01<enmostním archu, zřízen,ém pm vlastníka práva ke smvbě ('stavehníka), a to jak na titulní straně, jde-li o popisné (domovní) číslo, mk i uvnitř pozemnos.tnibio arc,hu ve slorupci UI1'oenémrpn-oobecné označení nebo pojmenování nebo věnování pozemku. (4) Je-Li vl3Ji'ltník práva ke stavbě (stavebnílk) v dotoeném katastrálním úZClllÍ dJrži. talem pozemku, ne,zřizuje fle prlo jeho právo ke sta~bě samostatný pozemnostní arch, nýbrž toto právo Se zapíše do jeho ~ stávajicího poz,emnostního archu. (5) Řízení pro odstranění nesouladu zjíštěnéllo pli Ipoll'ovnávání údajů ve,řejných knih s údaji pozemkového katastru (§ 4:'1 k. z.) prov,ede se obdobně jako při dílech a prostorech 'Pod rLemským povrchem (viz odst. 7. shora. cit. výnosu). (6) Náhrady podle ustanoveni § 94 kat. zák., pokud prucházeji v úvahu, předrpLsují se vlastníku prá,va ke stavbě (8Itavebníku) a nikoli dTŽiteli pozemku právem ke stavbě obtíženého (§ 3, odst. 1., vyhlášky č. 189/1933 Sb. z. a n.)
Zprávy spolkové. Zpráva o valné schůzi Spollm čSL zeměměřičů, konané d1lJe4. března 1934. Předseda SJlIO'lkruIng. Krlimář zaJhaijuje schůzi vz(pominkou na kolegy zesnulé během roku, Ing. M. Steinera, Ing. Ant. Řeřuchu, Ing. B. Haspru, Ing. J. Zahradníka, a ze'jména vzpomíná nedávno zemřelého dlouholetého míSltopředoody Spolku čsl. zeměmm:. Ing. ZUIklÍJIla, kOllSiŤJatujepak, že těžká doba ukládá nám, abychom se blíže stavovsky semkli, a to nejen uvniJtř státu, nýloo:!ži s kolegy ze zahl'aničí. Přilelžitost k tomu poskytuje V. kongres Mezináll'odníbo svazu zeměměřliM, kteil"ý bude za.seda1Ji ve dnech 18.-21. července t. r. v Londýně. Slovo uděleno pak kol. štkp. B o g 11 S Z a k o v i, ktea'ý poje,dnaJ v zajímavé předruíšce o novýeh topografický'ch ID3ipách čSR, Přednášku doprovodil oeltnými ukázkami jak map l8,tarých, tak návrihů na mapováni nové. Nato přikročeno k projednávání věiCÍspolkových. Na návrh !roI. Prokůpka bylo od čtooí zápisu o posledlllÍ vaJné schůzí upuštěno a. ptřiistoupeno ke zprávám činovníků: z p r áv u j e dna tel s k o u poda,l kol. Svec, ktell'ý připomněll, že v upJynulém roce byl vydán
1934/62
kalendář, zahájena akce proti zl1lšení zeměměř. oddělení na vys. škole techn. v Brně a vys'Mé školy spec. nauk v Praze, zakročeno proti .udělováIÚ státního občanství cizincům, že byly vypracovány přípominJky ke lmtastrálnímu návodu B, s}ednána s Čes. Matici Technickou úmluva 'o vzájemném poskytov:áni publikací za olenskoru cenu, dále vyličiiL krátce činnost odbočky Ihrněnské a sp'olllku posluchačů při české technice v Praze. Zpráva jednatelova byla jednomyslně schválena. Další z p r á v u, a to p o k 1a dni, podal kol. kp,t. Payer. Příjmy a vydání za uply· nulý rok sestávají z těchto položek: A. Prijem: 1. Hotovost na šekovém účtu ~ vklady u (;es. banky 2. Za mserci v.Z. V. . " . 3. Č~eIlJSké přispěvky, předplatné 4. Tiskový fond, vrácené přeplatky . . . 5. Úroky z vkladu u Pošt. spoř. a Čes. banky
Kč 6.703'" " "
4.904'50 32.740-85 564'50
"
212'35
Kč 45.125'20 B. Vydání: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. S.
Tiskárna Polygrafie za tisk Zeměměřičského Autorské hionoráře za příspěvky dio Z. V. Odměny (redaktol'a, admJn.istr., pokbdníka) Splátky na vydání zeměměř. 'kalendáře, Odbočka Spolku v Bmě a admini&trllJCe Běžné výdaje. redakce . Běžné výdaje pokladníka '.' MMipulační poplatky Pošt. spolř.
Kč 22.780'45 " 3.788'40
"
3.500-
"
4.500'-
"
2.720'--
" 4114'30 " 868'60 " 108'85 Celkem vydání Kč 38.680'60 C, Rowíl součtů přijmů a vydání jako hotovost k 31. XII. 1933. . Kč 6.444'60 P,odle zipTávy re,visorů Ing. Rumla a Ing. Socho-ra byly účty shledány v pořádku. Zpráva poldadní byla tudíž schválena, rovněž návrh na ll'orzpoče,tna ll'ok 1934 byl schválen. Pak následovcla z p r á v are d a k ční. RedaJktor Růžička! vylíčil snahy redakce, a,by v lI1ákladu na Zeměmě'ř. Věstník bylo docíleno úspor, vys,lovil přání, aby lIl'1adí ko~egové se zúčastnili práce, na Vě'stníku, aby všichni projevorvali pozornost věnovanou časovým otázkám (na př. norvým instmkcím) liteTárnimi 'Piř~spěvky, ruby podávali zprávy o práci ze svých úřadů, aby projelVlovali více otevřenosti v Oif;á,zkMh stamvských i odborných; aby pod:ávwi referáty o knihách, z,ejména z cizí literatury, aby pmtpěli v oboru své působnosti, aby zvýš,iilIipočet inserujících v Z. V.; ke konci projevuje redaktor díky spoluredaktorovi prof. FiaJ1ovi, předsedovi Spolku čsl. zeměměř. a členům redakční rady Zla spolupráci. Kol. Boooš opětuje výzvu I1edakce, aby kolegové ziskávali inscrenty p110náš odborný časopis a alby otevřeně projelvova1i svoje ruálzo,ry v Zeměměř. Věstníku, může-li tím být někde dosaženo náprravy, poslé1Ul' děkuje redakci za vzorné plnění povinno~rt;í a vy~Ú'vuje přání, aby redakce pokračovala stejným zpŮlSobem i dále. Z pr á v u ad min i str á t o r o v u přednesl za omluvivšího se Ing. Vrbu kol. HlLring-. Po
1934/63
Posledním bodem programu byly vol n é n á vrh y. Mora"Vlsiká odihočka Spo,lku navrhuje, aby bylo uvažováno o splynutí všech zeměměř. spotLkův Zájmovou skupiJnu .zeměměřičskou při SIA. P11of.Petřik pooová výklad o vzniku l13lšich spolků, upozOll'ňuje,že vznikly pro různost zájmů ru:tšich}ednotHvýchkategorií. Na dopOl'uooníIng. Růžičky a Prokeše byl pak náv11hpřiká,záJnvýboru k úvaze. Kol. Beneš vyslovuje ke konci přáni, alby příště byla valná schůze v Z. V. nápadně1jioznámena, c,ož redwkce přislibuje. Nato děkuje předseda' pI-ítomným za účast a konči schflzi. Zpráva o ustavující výborové schůzi Spolku čsl. zeměměřičů, konané dne 12. března Pi'edseda Ing. Krčmář zahajuje sclhůzi,dává čísti zápílSo pos'lední výboll'ové schůzi, který byl schválen, a z.ápis o valné schŮJzi,který byl vzat' na vědomí. Kol. Boguszak poznameiI1ávák tomuto zápisu, že získávání inse,rellltů,se setkává II potí~emi. Kol. Dolelžal sděluje, že mu nebude možno účastniti se pravide~ně schůzí, ježto dojíždí z Plzně. Nato provedeny volby funkcionářů. 1. mistopředsedou hyl zVoWnIng. Pudr, II. místopředsedou Ing. KUTal,jednatelem prof. ;Ryšavý, jeho zástupcem ,štkpt. Ing. Bogusz3Jk, pokladníkem kpt. Payer a zapisovatelem Ing. Fiker. Kol. P~y,er, který omlouv~ísvou neúčast úředním zaneprázdněním, zalsílá zprávu pokladní, podle níž činí s'plOIl!kové jmění k 9. březnu t. r. 4061'35 Kč, Sltav dlužných příSlpiěvkfl Kč 4880'~. Zpráva byla Vlmm na vědomí. Bokhdník předikládá dále přihlášky nových členů; Ing. Věry Klímové a Ing. BohumHaPospíšila. Oba hyli přijati. mediseda oznamuje,ž,e Voj. zeměp. ústav post,oupil pozVlánírpořada.telstm V. mezinárodniho kongresu zeměměřičů na.šemu sporku se žádloStí,aby spolek kongJres propagoval. Bylo usneseno odpověděti, že Spolek čsl. zeměměřičů i Svaz zeměměřičs.kýchspolků se přípravami· pro kongres zabývají a že oznámení kong1relSU bylo jižotištěno v Zeměměř. Věstníku. Prof. Petřík 'Podává návrh, aby ministerstvo financí bylo PQlŽádáno,aby vyslaJ10 na kongres svého zástupce. Náv11hschválen a doplněn návrhem pQ'edsiedovým,aby o totéž bylo požádá.IlJoministerstvo zemědělství, železnic, veř,ejných prací, měs,to P,raha a mě;;to Brno. Zástupce spolku pos~uchačů zememěř. inz. oznamuSe, že spotek lP'osluchačůhodlá se zasaditi o to, aby m,zElYúř. opráv. g'eometrů, který byli podržen i v nově vyišlém vI. nař. z 9. února 1934, Č. 38 Sb. 'z. a n., byl změněn na ná,zev úř. opráv. civ. inženýr zeměměř. Prof. Petřík podává vysvětlení, proč starý název nebyl pozměněn, a schvaluje úmyisJspd1ku posluchačů; doporučuje, alby příslušné 'podání bylo předlož,ono IIlŽ. komoře, min. veř. praci a min. školství. Kol. Doležal upowrňuje na těžkou situaci, ve které 'se ocitají zeměmffiíičistá,tnícJ!J. drah tím, že při daném srtavu úředníků m1lJSejíplniti nové povinnosti, krteré.jim uIclJádánávod B pro vykonávání kat. měř. pm.cí, a dQlJiOručuje, aby výbor uva,žova1, jakým způsobem by mohlo být k10legůmu stát. drah pomoženo. '
Různé.
z novinek armádní mapové služby. Voj. zeměpisný Úistav předkládá veřejnosti nové listy spec. marpy 1: 75.000 s .novým názvoslovím v černé bM'lvěZywiÍec.CukIIJJantla Neustadt i. O.-Sohloo.,C'heb, Karlovy Vary a okoU, VysQké Mýto a okolí, Lipt. Sv. Mikuláš. Zelený nátisk lesů dělá poslední dva jmenované listy zvlášť přehlLedmým. Ing. Ed. Jelínek. Z Voj. zeměPisného ústavu. Velitel V. Z. U., brig. generál Rausch, budovatel a oru;aniJsátOl'tohoto technicky významného ústavu, odešel na odpočinek dne 1. dubna t. r. Pro kvalitu osobnosti gen. Rausche je příznačné, že byl tWfleckouvládou požádJán,aby v Ankalře zorganisoval voj. 'Zeměp. ústav. Zemřel: Ing. Jos. HOll'ešovský,vrch. měř. rada v. Y. hl. města PraJhy. Ve stavu měř. úředníků pozemkového kat. I. n a S 1'0ven s k u: 1. Při jat í za měř. koncipiiJsty;In~. Bohumil Pernica (Vel. Kapušany) a Ing. F'rant. Mojžiš (Tmč. Sv. Martin, i. k. v.). 2. Pře 10 ze ni: v. kom. Ing. Frant. Lysý z Tmč. Sv. Ma.rtina do Tornale, 100m.Ing'. Jiosef Llzállek z Košic do Turč. Sv. Martina, a kom. Ing. Hubert Krča z Tornale do Bratislavy. 3. Zem ř e 1 smluvní měř. úředník Feodo,r Vološin. II. Na Mor av ě: Přelozen Ing. Jindř. Exler z Vel. Meziříčí do Kutné Hmy; j m en o v á n do 6. pl. stup.: Ing. Bedř. Ka1'as (1\1.Ostrava), Ing. Jos. HO!fák(Nový Jičin) a Ing. Jos. Lupač (Brno). . III. V Č ech á c h : Měř. rada Ing. Fr. Tippl přeložen na sV'Ojižádos,t z Děčína ku archivu map kat. v Praz,e; v Děčíne ustanoven v. m. kom. Ing. Zd. Richter. Vrch. m. kom. Ing. V. Dufkapře10zen z Pwrdubic do LlbCll'ce.Jmenování: Do 6. pl. stup.: Ing. J. Salava, Ing. VI. Krá,tký, Ing. V. Hořejší, Ing. O. Lodr, Ing. J. Melzer, Ing;. J. Fiřt, Ing. K. SeldI, V. Řehák, Ing. K. Holý, Ing. J. Janele, Ing. J. PokiOfný,lng. J. Hora a Ing. .J. Pšenička,. Za redakci odpovídá Ing. Jo~. R1ižička. - Tiskem Akciové moravské knihti8kárny Nakladatel: Spolek československých ~eměmél'ičfi v Praze.
1934/64
Polygrafie
v Hrně.
y
y
y
y
)'
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK __
•••••••
v. mezinárodní
5 1934
ČASOPIS SPOLI\U ČS. ZEMEMEi{IČŮ XXIl. ROČNíK - V BRNĚ 5. KVĚTNA 1934.
kongres zeměměřičský v Londýně 1934.
Podle usnesení valného sjezdu Mezinárodni federace zeměměřičů (F. I. G.) na čtvrtém mezinárodním kongresu 1930 v Curychu koná se V. mezinárodní sjezd zeměměřičský ve dnech 18. a,ž 21. července t. r. v Londýně. Pořádání svěřeno bylo britské "C h a rte r e d S u rve y o r s I n s ti t ti! t i o n", v jejíž budově, 1 2, G r e a t G e o r 9 e Str e e t, L o n d o n S. W. I., sídlí sekretariát kongresu (Major A. H. Killick). Tam jest třeba řiditi všechnu korespondenci a tam také dne 18. července od 10 do 21 hod. lze obdržeti vstupenky a všemožné pomůcky. Program: Středa, 18. července: ScMtze stálého výboru M. F. Z. Valná schůze M. F. Z. Recepce královskou vládou. (Frak, smoking.) čtvrtek, 19. července: Slavnostní zahájeni kongresu. Proslovy: Lord Sne ll, president hrabství londýnského. sir Y o u n g, ministr zdravotnictví, pp. R o u P ci n s k 11, čestný president, Ber t se h m a n n, president M. F. Z. Přednáška sira Younga. Volba kongresových funkcionářů. Zahájení schůzí výborťi. Výlety po Londýně a okolí. Pátek, 20. července: Schůze výborů. Výlet do Windsoru. Lunch v Café Royal. Okružní jízda Londýnem. Recepce u Lord Mayora a Sheriffa londýnského v Guildhallu. (Frak, smoking.) Sobota, 21. července: Schůze výbon1- Plenární schůze kongresu. Zprávy předsedů výborů. Přednáška prof. René Dangera. Garden-Party v hamptonském zámku na pozvání presidenta kongresu aCh. S. I. (laket.) O d bor n á čin n o s t k o n g r e s o v á je rozčleněna ve výborech, které mají za úkol probrati themata daná, a to: Výbor I.: Zem ě měř i č a p G zem k o vad r ž b a. Správa, ocenění, vlastnické a nájemní podmínky pozemkové držby, získávání a odvodnění půdy, laciné bydlení, vliv světové krise na nemovitosti, výstauba měst. (P ř e d sed a: ltalie; zpravodaj: Belgie; sekretář: Anglie. Budova Ch. S. I.) Výbor 1I.: P o zem k o v á k ni h a. Zavedení mezinárodního typu pozemkové knihy, sjednocení konvencionelních značek, srovnání cen, scelování pozemků, dělení velkých pozemkových majetků. (P ř e d sed a: Francie; zpravodaj: Jugoslavie;~ekretář: Anglie. Budova civil. inženýrů.) Výbor III.: Met o d y a pří str o j e p r a k t i c k é h o vy m e r o v á ní: Úřední vyměřování Velké Britanie, letecká fotogrammetrie, srovnaní měřických metod, pokroky a vynálezy. (P ř e d sed a: švýcarsko; zpravodaj: Holandsko; sekretář: Anglie. Budova civil. inženýrů.) Výbor IV.: Vy měř o van í bud o v. Definice povolání a odborná čínnost, měření a odhady budov, srovnání cen před- a poválečných. (P; ř e d SI e d a: Anglie; zpravodaj: Francie; sekretář: Anglie. Budova strojních inženýrů.) Výbor V.: Od bor n é o r g a n i s a c e a v z děl á n í. Postavení a sdružení zeměměřičů v jednotlivých státech, soustavy vzdělání a výcviku, nynější stav a snahy, praktický učebný plán technických studií. (P ř e d sed a: Polsko; zpravodaj: Švédsko, sekretář: Anglie. Budova Ch. S.!.) Podvýbor V.-A: "D o r o s t" pro otázku odborného vzdělání a organisace se stanoviska mladší generace zeměměřičů v různých státech. (P ř e d sed a: Anglie Ch. S. I.; zpravodaj: Belgie; sekretář: Anglie. Budova Ch. S. I.) Z P r á v y (o rozsahu do 2000 slov) pro výbory v anglickém, francouzském nebo německém jazyce třeba dodati předsedům státnich svazů, kteří je zašlou do 3 O. d u blt a t. r. sekretariátu kongresu. Po skončení sjezdu bude vydána celková zpráva v těchže třech řečích. ' K o n g r e s o v é pří s p ě v k y: Pán 3 libry št., junior 2 libry 5 šil., dáma 2 libry :; šil., cena kongresových publikací pro neúčastníky 1 libra št. U byt o v á ní: Prostřednictvím firmy Thomas Cook & Son (Wagon-Lits-Cook) v hotelich: I. tř. za pokoj se snídaním 11 až 15 šil. za den a osobu, s koupelnou 16 až 26 šil., II. tř. 8 až 9 šil.
1934/65
Pro informace a všechny cestovní záležitosti jsou filiálky firmy Cook všude k disposici. Po skončení kongresu jest postaráno o to, aby účastníci dle přáJ~í mohli shlédnouti londýnské i jiné památnosti. Informace podá sekretariát kongresu. *) Účastníci z ČSR. mohou pro zjednodušení zaslati předem kongresouý příspěvek v Kčpiedsedovi "Svazu spolk'll čs. zeměrnMič'll prof. Ing. J. Petříkovi, Praha n, Česká technika, Karlovo nám., který je hromadně odvede sekretariátu kongresu. Ing. Jí. r Č má ř.
Výpočet zemského elipsoidu z odchylek tížnice. Václav
Špaček.
Vedle výpočtu rozměrů země z délky měřených oblouků jest ještě druhá metoda, kde se stanoví pomocí odchylek t.ížnice rozměry elipsoidu, který přiléhá co nejlépe k celému měřenému území, v němž tvoři geodetická síť jediný celek. Postup je následujíci. Vyjdeme-li na rotačním elipsoidu daných rozměrů (rovníková poloosa a, výstřednost = b~/a) z daného bodu A, jehož zeměpisná šířka je Po a délka lo, po oblouku obsaženém ve vertikálním řezu vedeném bodem A v azimutu ao připadně po geodetické čáře, je možno vypočísti souřadnice cp, A kteréhokoliv bodu B na tomto oblouku z veličin Po, Ao, ao a z délky oblouku AB = s. Ve skutečnosti tvoří oblouk AB strana trojúhelníka sítě I. řádu. Od B postoupíme podél kterékoliv p p
e
-Va~-
da1:§ístrany do C atd., až vypočteme takto postupně p, A pro všechny body tvořící trigonometrickou síť. Rovněž se vypočte délka i azimut oblouků spojujících tyto body s vJ'chodištěm A. Vypočtené veličiny zovou se šířkou, délkou a azimutem g e ode t i c kým. Obecně můžeme psáti p
=
tI (Po, Ao,ao, a, eS, s), A=/s (Po" .s), a
=}3 (Po,··
.s).
(1)
Stanoví-li se však třeba v C hodnoty p, A, a astronomicky, budou se lišiti od uvedených počítaných hodnot geodetických, ježto země není přesně oním předpokládaným elipsoidem. Sířka a délka geodetická stanoví polohu normály elipsoidu, šířka a délka astronomická polohu normály geoidu. Normála elipsoidu leží totiž v jeho poledníkové rovině, normálou geoidu je tížnice - vertikála - Ježící v rovině poledníka astronomického. Délka stanoví v obou připadech, jaký úhel tvoří poledníková rovina s rovinou poledníka Gr., a šířka stanoví úhel, jejž normála v poledníku ležící tvoři s rovinou rovníka. Rozdíly q;' - p, )" - A, a' - a (čárka značí tu *) z Prahy 2275 Kč, a nocleh
Podle sdělení přes Hoek do 4· denní pobyt v Německu asi
cestovní kauceláře Wagon-Lits-Cuok, Praha, Příkopy 26, činí jízdné Londgna a z Londýna přes Paříž do Prahy III. tř. 1585 Kě, II. tř. v Londgně s odjezdem a příjezdem k nádraží 582 Kč. Přerušení jízdy 60 Kč, v Paříži asi 100 Kč.
1934/66
hodnoty astronomické) mají tedy původ v tom, že normály obou ploch geoidu a elipsoidu spolu nesplývají. . Zenit geodetický Z, astronomický Z' a pól P tvoří na obloze sférický trojúhelník vyznačený na obr. 1. Vedeme-li ze Z' oblouk Z' D kolmý na ZP, plyne z pravoúhlého trojúhelníka PDZ' sin 1) = sin (A'- A.)cos (j/ sin (j/ = cos 1) sin (p + ;). Ježto odchylka tížnice ZZ', t. j. úhel, jejž tvoři tížnice s normálou, měří jen vteřiny, můžeme místo sinu a tang. úhlů ;, 1), A'- A psáti v posledních rovnicích arcus a místo cosinu 1; i obdržíme složky odchylky tížnice ve .směru severním a východním g = p' _ p '1) _ (A.' A.)cos p'. (2) V trojúhelníku PZZ' je úhel při Z' roven 1800 --,- 8' a vyjádříme-li v něm formulí Napierovou tang. polovičního rozdílu úhlů při Z a Z', obdržíme po krátké úpravě A.'- A= (8' - 8)/sinp' 1) = (8' - 8) cotg.p'. Avšak tento rozdíl 8' - 8 astronomického a geodetického azimutu svislé roviny, v níž je odchylka tížnice obsažena, je stejný jako rozdíl astronomického a geodetického azimutu kterékoliv jiné vertikální roviny v dotyčném trigonometrickém bodě. Je tedy 1) = (a' - a) cotg p'. . (3) Pomocí této rovnice nelze však určiti 1) dosti spolehlivě, neboť geodetický azimut vychází ve výpočtu nepřesně, takže chyba v rozdílu a' - a může býti větší než rozdíl sám. Spojením obou rovnic pro 1) obdržíme rovnici Laplaceovu
W
~-~~~=d-~~
Pomocí ní na t. zv. bodech Laplaceových, t. j. v bodech, na nichž byly určeny astronomicky' všechny tři veličiny p', A', ci, vypočte se správná hodnota geod. azimutu. Při výpočtu Hayfordově byla ku př. stř. chyba geod. hodnot a rovna + 5", kdežto chyba astronomických šířek a délek pouze + 0'5". Pomocí rovnice Laplaceovy opraveny nejprve geod. azimuty na bodech Laplaceových a pak podle nich i geod. šířky, délky a azimuty v ostatních bodech mezi nimi ležících. Nahoře jsme uvedli, že souřadnice bodu A., jenž tvoří východiště výpočtu, jsou Po, Ao.Určily se astronomicky, na elipsoidu budou se však od těchto poněkud lišiti. Nelze totiž tvrditi, že elípsoid, jehož rozměry chcéme vypočísti, se geoidu právě v bodě A. dotýká, takže obě plochy mají tu společnou normálu a následkem toho stejné Po, Ao. Hledáme-li tedy elipsoid, který nejlépe přiléhá k měřenému území, bude třeba změniti nejen Po, A.o, ale následkem toho také všechny azimuty v bodě A změníme o touž opravu tJ ao. A rovněž změníme i rozměry a, e2 elipsoidu, jenž tvořil základ výpočtu. Příslušné změny označíme d. Opravy geodetických hodnot p, A, a jsou pak podle (1) následující:
ap
OP=-':> -opo u Po oA
ap
a').,
o').,=-;;;-OPO+':>1 upo
aa
0"'0
oa
oa = ;;;- oPo + ':>1 u
Po
ap
+ ,:>1OA.o +~oao+~oa u "o uao
u"o
aA
ap ua
a').,
o').,o+-;;;-oao+~oa+~oe uao ua Ó A.o +
oa
-;;;- oao uaJ
ap
2
ue a').,
2
+~oe
+~aa. ď a + ~ueaa ua
(5)
ue 2
tJ e .
Členy obsahující derivace podle s se tu vyskytovati nebudou, neboť s je konstanta, vzdálenost plynoucí z měření velmi přesně. Opravená geodetická šířka, délka a azimut jsou pak p + op, ').,+ OA,a + ďa a odchylky tižnice vzhledem k. nově počitanému elipsoidu lze psáti ve tvaru Hayfordově takto: *} Čítáme-li zeměp. délky a též "tj na západ, je třeba ve (3) psáti napravo zá'porné znamení, stejně i v rovnici Laplaceově (Hayford). Pak značí kladná znaménka ~, "tj, že zemt leží na sever a na západ od normály Clarkeova elipsoidu.
1934/67
+
e= p' -(p"+
op)" p'-p +k1 0po + 11OAO+ml oao nI oa/lOO+ 01o(e2104) 1/ = [~- (I, + ol)] cos p' -:- ()./- A)cosp' + k2 olpo+ 12OAo+ + 02o(e2104) (6) 1/ = ret -(a + oa)] cotgp' = (et -a) cotgp' + ksOlpo+ ls OAo+ + Os ď(e2104). Koeficienty k, 1, m, n, o liší se vzhledem k významu ďp, OA,oa (5) od příslušných derivací všude znamením, v rovnici (62) ještě činitelem cos Cf!' a v (6s) činitelem cotg lp'. Aby koeficienty hledaných oprav byly téhož řádu, voleno za neznámou oa/lOO místo o a, takže jejím koeficientem je pak 100op/oa resp. 100 U/oa, 100 oa/oa. Podobně voleno za neznámou (1ססOOoe2) a jeho keoficienty budou 10000krát menšf. Každé astronomické určení lp', ),' neb a' dává rovnici naznačeného tvaru (6), v nichž je 5 neznámých označených O.K měřenému území bude nejlépe přiléhati ten elipsoid, na němž součet čtvercl1 odchylek tížnice 2(~+ 1/2) bude minimem. Uvedené neznámé se stanoví metodou nejmenších čtvercl1. Tímto zpilsobem z odchylek tížnice provedl prvý výpočet A. R. Clarke, jenž na základě triangulace Velké Britanie a Irska stanovil r. 1858 elipsoid1) k tomuto území nejlépe přiléhající. Na 35 stanicích byla určena odchylka tížuice ze zeměpisné šířky, na 5 stanicích ze zeměpisné délky a na 35 stanicích, z nichž některé byly stanicemi šířkovými, z azimutu. Za základ výpočtu přijal hodnoty Airyho z r. 1830: a = 20923713 stop, převratná hodnota zploštění 299'33, a dospěl k hodnotám 20927005 + 295 stop a 280'4 + 8·3. Za padesát let potom počítá John F. Hayford, ředitel počtářského oddělení Coast and Geodetic Survey, elipsoid přiléhající k území Spojených státl1 a r. 1906 předkládá své prvé výsledky XV. všeobecné konferenci Mezinárodního měření země v Budapešti 2). Podrobněji podal postup celého S) výpočtu r. 1909 a výsledky konečné s použitím posledních měření vykonaných v letech 1906-1909 uveřejnil r. 1910. Hayford vychází od rovnic Clarkeových, jež nahrazují rovnice (1) obecně naznačené a jež zde krátce odvodíme. Normála bodu A na rotačním elipsoidu v zeměpisné šířce Po protíná jeho osu ve vzdálenosti OM = N e2 sin Po od středu, značí-li N délku normály AM = N = a/V1 - e2 sina lpo. (7) Bodem A veďme vertikální rovinu procházející druhým bodem B (p, A) na elipsoidu, její azimut budiž ao. Spojíme-li BM, plyne z délky oblouku AB = s velikost úhlu AMB =.:t a poměr BM/ AM, totiž 4) 2
s 1 e .:t = NI + (3 1 _ BM _ AM - 1-
2
2
(
s
)S
e2 cos Po cos ao NI '
1 e2.:t2 2 2 21- e2 cos aocos Po-
1 e2.:t3
41-
•
e2
cosao sm2po·
(9)
Trojhran, jehož vrchol je v M, určuje sférický trojúhelnik, jenž má u hrany MP úhel OJ rovný rozdílu zeměpisných délek A- lo bodů B, A, u hrany MA úhel I) Account of the observations and calculations of the principal triangulation, and oť the figure, dimensions and mean specific gravity of the earth as derived therefrom. Drawn up by capt. Alexander Ross Clarke under the direction of lt. col. H. James. - Ordnance Trigonometrical Survey of Great Britairi and Ireland. - London 1858. - 784 str. 2) Verhandlungen der XV. allgemeinen Konferenz der Internationalen Erdmessung I. Bertin 1907. Str. 191-234. J) Hayford, The Figure of the Earth and Isostasy from Measurements in the Unite States. Washington 1909. Str. 178. -'- Supplementary Investigation in 1909 ofthe Figure of the Earth and Isostasy. Washington 1910. Str. 80. Záhlaví obou spisů: Department of Commerce and Labor. Coast and Geodetic Survey. 4) Odvození rovnic 8, 9 viz Jordan, Handbuch III, 6. vyd., str. 377 a další. Zde čítáme podle Hayforda azimuty od jihu přes západ a sever, kdežto Jordan je čítá od severu k východu. Obojí azimuty se liší od sebe o 180° a jedny formule přejdou ve druhé, píšeme·li v nich 1800 - CI. místo CI..
1934/68
rovný r = 1800 - ao' Úhel (J se poněkud liší od úhlu stanoveného azimutem, neboť BM neni normála, takže @ a - 180 o+?;. Strany trojhranu jsou AB = :t, AP = 900 - Po, BP = 90 - P2, je-li P2 úhel, jejž tvoři BM s rovinou rovnika. Vyjádříme-li pomocí vzorců sférické trigonometrie tangens polovičního součtu a rozdilu dvou úhlů resp. dvou stran, obdržíme 5) cos t(90o - Po- :t) ao cotgtCa + ?; ID)= 1 (90U _ I 0.) tg2 cos:f Po T v . sint(900-Po-:t) ao cotg Ha T ?;-ID) =- sin .H900 _ Po +:t) tg "2 (10)
=
=
+
sin ·Ha + , -+- ao) .!!..sin t (a ?;_ ao) tg t . V trojhranu, jehož vrchol je v B a jehož hrany tvoří tetiva BA, BM a normála BK, je úhel při hraně BK (úhel mezi vertikální rovinou a polednikem v bodě B) roven 3600 - a, úhel při hraně BM jako dřive a + ?;- 1800, takže podle věty sinové sin (a +?;) : sin a = sin KBA : sin MBA. (11) Se zřetelem ke vztahu plynoucímu z trojúhelnika .ABM sin MBA: sin MAB = .AM: BM obdržíme z (11) kladouce sin?; = , a cos, 1. 1
__
+
tg:f (P2 -' Po) - -
=
1+ r t _ BM sin KBA _ BM cos ""2 (12) ",cogaAM sinMAB - N1coS""1 . Sklony tetivy AB pod horizont ""11""2 V jejích koncových bodech jsou 6) totiž doplňky úhlů BAM, ABK. Při malých vzdálenostech jsou ""17 ""2 malé a můžeme psáti cos""d COS""1 = 1, při čemž je chyba řádu e2 :ts. S tímto omezením obdržíme ze (12) vzhledem k (9) přibližnou hodnotu _ 1 e2:t2 2 • ,- - 4 1 _ e2 cos Po sm 2 ao . (13) Je to veličina nepatrná 7) a Clarke ji v dalších rovnicích vypouští, neboť při jeho malém území byly oblouky :t nepatrné. Také Hayford , vypouští, ač při větších vzdálenostech e2:t2 se blíží 1". Označíme-li zlomek v (lOs) na pravé straně k a rozvedeme v řady, obdržíme a+a] = k:t [.:t 1 + 12 cos 2~ , neboť ve jmenovateli zlomku k je přibližně a + ?;- ao = 180 o a v čitateli 'vypustíme. Značí-li n koeficient zlomku (S/N)3 v (8) plyne z ní s = N:t (1 - n:t V bodě A' na poledníku bodu B v zem. šířce Po je A'M = N, úhel A'MB = P2 - Po
:t2
Pa - Po = k:t [1 + 12 (1 -
k2)
2
]
2
2).
a tudíž podle rovnice právě uvedené je délka oblouku A'B = S, S = N (P2 - Po) [1 - n' (P2 - PO)2], kdež n' se liší od n tím, že je v něm ao = O, cos ao =;: 1. Z posledních dvou rovnic plyne ~ = P2 - Po 1 - n' k2 :t2 _ k (1 :t2 cos2 a + ao ) 8 :t 1- n' cos2ao:t2 12 2' 2 2 neboť ve zlomku obsahujícím n' je v čitateli přibližně k = cos ao, nehledíme-li ke sbíhavosti poledniků a píšeme-li ve zlomku k při menších vzdálenostech a = 1800 ao. Délku polednikového oblouku S možno vyjádřiti 8) pomocí rozdilu zeměpisných šířek
+
+
5) Rovnice tyto jsou psány tak, jak je uvádí Hayford vzhledem k různému Clarke, str. 249 a 616. 6) Sklon tetivy v azimutu ao činí (Jordan, III., str. 386) !LI
7) Tabulku
=;
{jo
hodnot'
8) Jordan, III. 222.
(I +
2
1 e e2 cos2'f'oCOs2ao)
vizClarke,
+ ~ {jo21 ~
str. 250.
1934/69
e2 sin 2'f'o cos au.
čítání azimutu
LI P = P - Po á poloměru křivosti polednika R = a (1 slušného středni zeměp. šířce PI = (Po p) 12
+
S=RLlP+R(Lli)se2COS2PI takže LI
P
=
P
_
Po
a naopak Llp=
+ aao + + s)s)
= _ s sin t( a R sin tC a-
(1"';"" Q),
o
I
e2) 1 (1 - e2 sin~PI) s/ 2 při~ -
~ LlpSe2cos2PI'
Q _ :f2 -
12 cos
9
a
+ ao
í14)
2-'
(Pokračování.
-
\
A suívre.)
Příspěvek k vynášení výsledků měření do map. Ing. Zdeněk Richter. Má-li se zakresliti do mapy nový bod, v jehož okoli je několik pevných, v mapě v dovolených odchylkách zobrazených bodů, zaměří se často nový bod pravoúhl~'mi souřadnicemi na osu, jdoucí dvěma vhodně volenými pevnými body. Počáteční a koncový bod zajistí se kontrolními měrami a ostatní blízké pevné body se zachytí též na osu. Při vynášení do mapy však nepatrné rozdíly mezi polohou pevných bodů, jak jsou v mapě zobrazeny, a polohou, kterou by v mapě měly míti, třeba jsou v dovolených mezích, způsobuji, že nový bod nestanovíme v mapě zcela určitě. A to ani tehdy ne, kdybychom předpokládali, že měření situace bylo absolutně přesné a též vynášení nového bodu do mapy bylo vykonáno bez nevyhnutelných chyb. Druhý měřič, který by za osu zvolil spojnici jiných dvou bodů, došel by k jiným výsledkům: Vynesení nového bodu bude vždy záviseti do jisté míry na subjektivním usuzování vynášejícího. Pokusím se v' následujícím udati metodu, jak tuto nejistotu můžeme skoro odstraniti. Používám při tom myšlenky, ve výpočtech sítí jíž často použité, kterou jsem upravil, aby vyhovovala detailním pracím, běžným v praxi katastrální. , Nejistota, zaviněná nevyhnutelnými chybami v měření S'ituace v přírodě, ve vynášení do mapy, a odměřování odchylek oVŠemzůstane. Dáno je na př. v přírodě 5 pevných bodů: A, B, C, D, E, v mapě v dovolených mezích zobrazených (v obr. 1. označeny kroužkem). Poloha šestého, bodu F byla zaměřena C
+0 II
° body v
mapě dané + body vynešené
:I
B
!I I ~! I
~i= Q
,[
, 1401'
,
:
tÁl.
I I
A
~
- -
I I
__ L -
II
Tli
~
I I I I _.L. _ L
, I I
E :4.t TQ=-+
_
~
I
I I I
+
O
D pravoúhlými souřadnicemi na osu A-E, na kterou byly zachyceny též hody B, C, D. Známe tedy vzájemnou polohu všech šesti bodů v přírodě. , , Jedná se o to, zhodnotiti tento poznatek při vynášení do mapy. Kdyby nebylo nevyhnutelných chyb měřičských a grafických a .nestejnoměrného sražení mapy a jiných okolností, byl by 'lbrazec A, B, C, D, E, vynesený v měřítkll mapy dle měření v terénu, úplně shodný s obrazem na mapě daným, tomu však tak není a nutno příslušné d.iference mezi oběma 'obrazci učiniti co nejmenší. To se stane na př. tím, když obrazec z měření vynesený (po srážce mapy) nezmění své podoby,' ani velíkosti, avšak otočíme jej kolem jehO těžiště o malý úhel, posuneme ve směru osy AE a ve směru kolmém o nejpravděpodobnější hodnoty, odpovídající posunu bodů v tě~hto směrech, a osnovu ",yneseme s opravenou srá,žkou. . Za tím účelem vyneseme v mapě OSil A-E. Souřadnice, opravíme o střední mapovou srážku, a vyneseme je k počátku A.
1934/70
Vynesené body odchylují se od bodů v mapě daných o malé hodnoty a jejich souřadnice o hodnoty Li x, Li y. Ztotožní se jen počátek A. V obrazci 1. jsou body, ze zaměření vynesené, označeny křížkem, body v mapě od dřívějška zakreslené označeny kroužkem. Utvořme aritmetický střed souřadnic vyplněním příslušné rubriky tabulky 1. Ob· Tabulka Body
y
x
Lix
I ""
p
c-
I
[J]
[~r.
Těžiště=[~l,
I
I
ryl
I
[Li x]
I
Posunutí = [A;'l;l,
Korekce
I I
I
I
I
I
1 I
"
[]=
Lis
LiK
s
I ,,'j
,.",,,,
""
D E
Liy
I 'i'-
,
A B C
1.
[Li y]
! [S]
I
I
[Li ,K]
I
[LiB]
[A '1!]. Otočení kolem těžiště v %=rAsKI.l00=KI
5
střední mapové srážk~ =
lfs;]·
(V procentech
[tsls1. 100.)
,f'''i
držíme, soúřadnice těžiště T soustavy bodů A, B, C, D, E, které po opravě o střední map. srážku vyneseme do mapy. Odchylky ve směru os A x a A y - změříme přesně u každého bodu a zaneseme do tabulky 1. Znaménko volíme dle. vžitého zvyku takové, aby algebraickým součtem se dospělo od bodů vynesených k bodům daným.' Vzdálenost těžiště -1' od bodů vynesených zmenme přibližně měřítkem na celé metry a zaneseme do tabulky 1. Jsou označeny s. Rozdíl As změříme přesně a zaneseme do tabulky 1. Jest to rozdíl mezi vzdále· ností bodu vyneseného od těžiště T, a bodu v mapě daného od těžiště T. Třeba dáti pozor na znamení. Poněvadž, jak dále uvedu, zužitkujeme rozdíl As pro stanovení korekce střední map. srážky, volíme kladné znamení pro ús, je-li bod vynesený dále od těžištěoož daný bod v mapě. (Lokální srážka mapy je větší, než se předpokládalo ze srážky mapového listu.) Konečně -potřebujeme jestě hodnoty A K, což jest kolmá vzdálenost bodu daného v mapě od spojnice těžiště s bodem vyneseným. Změříme ji přesně, zaneseme do tabulky, dávajíce opět pozor na znamení. Volíme pro A K znaménko kladné, když bod v mapě daný leží kladným směrem otáčení od spojnice těžiště s bodem vyneseným, neboť potřebujeme A K k výpočtu pootočení soustavy. Další postup je už jednoduchý. Utvoříme součty změřených hodnot, jak je v tab. 1.naznačeIio, a vypočteme dle vzorců tam udaných: posunutí, otočení kolem těžiště v "% a korekci použité srážky mapové. Takto posunutá soustava, pootočená a vynesená s opravenou srážkou, dává záruku, že poloha novéhO bodu Fbude stanovena s ohledem na dané body A, B, C, D, E, nejpravděpodobnějším zpllsobem. • Máme-li vypočteno [A~'l;l, [At] (posun), K' (otočení v %), rtsi1 (korekce srážky mapové), můžeme přistoupiti k vynesení nejpravděpodobnější polohy nového bodu F, eventuelně i opraviti zákres daných pevných bodů na mapě. Postup vynMení je znázorněn na obraze 2. Naneseme od paty těžiště směrem k po~ M1 •
Pc: vyneseno
~~' ~..
v,y1Je'.Hno
3JI. ,r.
#
":"
W -1f'
+
T
S
I
rn_L_~ _ ~ ----1-+
:'
M.
.,[~]
'"9r~' 17
.se .sIl: sr.
_..J. _ __~ __
T'
korekce
:Je;
I
J~"dn~~ ri. 'OOm
••
.
n· 'OOm
Obr. 2. čátkuA:
n .100 m-
násobek
sto metrů).
[A;'], a směrem Obdržíme
[A x1• (n .100 ~ jest vhodný 5 body M, N. V nich vztyčíme kolmice a na ně
opačným:
pomocné
n . 100m
1934/71
+
naneseme
pořadnici:
YT (rovněž [1l5xJ,
YT o (zmenšenou
zmenšenou)
-
n. K'
o střed.
[11 yJ
+ ~.
map.
srážku)
+ n. K' +
fiJ
Obdržíme body M', N'. Dále posuneme
respektive: těžiště
o:
[ll/J do bodu T'.
Body M', N', T' leži na přímce, a těžiště T' spojnici M'-N' piUí. Považujeme ji za novou osu. Počátek nové osy, na obr. 2. označený P, dá souřadnice x T, vynesená se srážkou, zvětšenou
o korekci
ft:]
(na obrázku
X'T).
Nový bod F (event. i dané body A, B, C, D, E) vyneseme na novou osu k počátku P, ovšem teď už se srážkou zvětšenou o korekci. Nová osa je však posunuta o pořadnici Y T, proto všechny měřené pořadnice o tuto hodnotu opra,víme. Jsou-li jednotlivé body určeny polární metodou, úhlem a vzdáleností, aneb polyg. tahem, bude nejjednodušší vypočísti nejprve souřadnice na vhodnou osu, a pal( postupovati obdobně. Těžiš,tě možno určiti též ze souřadnic bodů v mapě odpíchnutých. - Na konec uvádím, že větší Mst tohoto postupu lze vykonati číselným vypočtern. ,Stačí odměřiti odchylky 11 x, 11 y -. Z těchto, a z rozdílu souřadnic těžiště a jednotlivých bodů lze vypočísti hodnoty: s, 11 s. 11 K; i otáčení osy a jeji posuniltí lze nahraditi číselným výpočtem. Pro specielní případy by to bylo výhodné, neboť výsledek bude přesnější. Ovšem musíly by se vyvinouti transformační rovnice a upraviti je do jednoduchých, lehce počitatelných tvarU. Výhody navrženého způsobu \'ynMení do mapy jsou tyto: Vyneseni nového bodu (řady bodli) stane se s ohledem na dané, pevné body nejpravděpodobnějším způsobem. . _ Bude nezávislé na subjektivním posouzení případu zaměřujícím a vyn,gejícím -zeměměřičem. Bude stejné, i když se zvolí z řady pevných bodů jiné dva vhodné body za osu souřadnic. Způsobu toho dá se dobře využíti, když měřená partie zasahuje na různé listy mapy. Při vytyčování hranic dle katastr. mapy určíme hledané body přesněji, když si do mapy zaměřenou situaci vyneseme dle u vedeného postupu.
Résumé. S u l' I a c o n str U cti o n des r é s u It a t IS, dem e s u l' a g 6 d a n s, I e,s p I a n s cad a str a u x a n c i e n s. Dans son rapport l'auteur fait une étude sur la position la plus vraisemblable ďun nouveau point sur la carte qu'on a détermíné sur le terrainpar rapport aux plusieurs points fixes. Aune directrice AE sur la carte on rarport les positions des poínts fixes A, B, C, D, E - avoir eu regard au retrait moyen du pa.píer (flg 1.). Les points marqués au petit cercle O sont ceux propres a la carte et ceux marqué:s a la croix sont les points tracés. Les coordonnées du centre de gravité T 1lont crulculé au ta.bleau I. Sur 131 carrte OIDJ détermine les écarts f:::,x, f:::,y, s, 6, K, 6,s et
+
on calcule au tableau:
le déplacement
en % = K', et une correction
[~x],
du systeme
due art retrait
mo;en
[~y]
du papier
le déplacement
angnlaire
[~]S J •
Le figuré 2 représente une construction ďune nouvelle directrice passa.lIt par le centre de gravité T et deplacé a celui de T. La direction de 131 nouvelle directrice est angulairement déplacé de la correction K' dans la direction M' T' N'. L'origine des coordonnées P est donné par l'abscisse XT corrigé de 131 valeur due au retrait du papier 6,s 1 O .1 ra-pport ~ ., P Ia posltlOn .. Ia p Ius vraIsembla : b-le d' un nouveau pom.t .. _cornge . '" IorJgme
1Sf'
de la valeur
du retrait
du papíer.
Son ordonnée
y est
a
réduire
de 131 valeur
YT.
~e změně ministerského nařízení o civilních technicích (civ. inženýrech a civ. geometrech) ze dne 7./V. 1913, c. 77 ř. z. V lG. částce Sbírky zákonů a nařírreni státu če·skOlMovenského, vydal1lé dne 1. března 1934, vyšlo vlúdní nařízeni č. 38 ze ooe' 9. února 1934, kterým Se mění min. naiř. ze dne 7. května 1913, Č. 77 ř. 'z., o civilních technicích (civliilníoh iniženýrech a civilních geometl'ech). ZI1lění nového vládního naJřízenj by~o oltištěno v čís. 4. Z. V., a jak jsme tam uvedli, přimišíme tímto bližši jeho rozbor. Vlád. naŤ. Č. 38/1934 zavádí k ďosavadním d e IV í t i (a-i) další tři nové kateglorie civIlnich techniků, asi~.e: j) civilní inženýry konstruktivní a dopravní, k) civilni inienýry v:odlOhospodářSlké a kultUJmí, l) CÍV'mniittJ.ženýry zeměděl1ské. Po tě-to ůpravě má stav civ. techniků oe~kem 12 kateg'orli. P,oněvad,ž se citované naří,z,ení dotýlká také cLvilních geo-_
1934/72
mlllr,fŮ, j,sme nuoeni zabývati Se jím p,odJrobněji jak po stráJllce formální, tak i z hlediska vě'cného. Je,st Ili8'spOil'lJlé, že tímto nad'ízením vyhověno bylo kcnečně naléhavému a 'oprávněnému požadavku absolventů inže1llÝrskélho s,tavite~ství směru A (konstruktivního a dopravního) i směru B (vodohoSlpedinou kateg'orii civ. inžený;rů pro toto stavitelství? Nemohly by se zemědělsikým inženýrům ,svěJřiti všechny !stavby a !práce' pno t,ec.hnické a hospodáře-ké zvelebení !půdy (ptošné meliorace), aby oprr-ávněrú jim př:i~čená mohlla b~·ti také skutečně základem jejich sam()sta,tné existence'( Tím hy se těchto 5 kMeg'orií civilnlch inženýrů zmenšilo na dvě s dOiwa.tečným okruhem působnosti a mO~IlJostí spec.iaJisace';-) pro různé d'luihy inženýI'ských sta,veb dle daných poměrů a přestailo by za.sahovaní jednotJiyých kategortií do cizícilI oprávněni, k iíemuž by jistě ve zvětšené míře vedlo nynéjEií roztřídění civilních techniků. Úvahy tyto nes o u v i ISí sijce pří m o s oprávněnim civilníl'!h geometrů, a,však pomělrY zde vyUčené moholll míti nepřímý v1iv na tl'07;sah .lejich opI1á.vnění, neboť následkem nedostatečného okruhu ipiŮsohnostribudou se některé odbOlrY civilních inženýrů dOlŽadova.ti oprávnění vyhrazených jiným kategoriím civilnich techniků, jak moižno pozorovaltj u civ. inž. vodohosp. a kultur., jimž byly nařizením čís. 38/1934 při'lnány práce při scelování *) Op'rávnění civ. iniž. stavebních a civ. inž. konst1r. a dopl'. ku stavbám železničnim, civ. inž. p·ro kult. techniku a oív. inž. vodohoBpod. a kult. ku stavbám mel10račnim mohlo by zůstati ja]{o s pec i e 1n f oprálvnění pro tyto s.tavby.
1934/73
pozemků s výjimkou v'ra.cí z,eměměři,č,ských, ačkoliv rozsah pŮlsOIhuosti této ka,tegmie jest značně větší než u civ. inž. konstr. a doprav., kteří bud,oru moci některé 'f>oučálsti svého oprávněni prov~ova,ti jen v míře značně omez:ené (železnice, spec~elnisitav,ební konstrukce.) Není roké vyloučeno, že Ipři nejblíž,ší změně nebo úpravě poměrů oivitlních techniků pl'lojeví se sna,hy () I1o'lšíření oprávněru na úkor civilních geometrů v toIIllto, přLpadně i dalším ještě směru. Není jistě bez zajímavosti - která nutí k ostra,žitosti -', že hned první změny nařízení o civilních technicích bylo poUIŽito určitými veřejnými činiteli k prosazení stanoviska jim! hlásallého a zastáV'aného, že sceloválllí po'z,emků jest považo
1934/74
do oprávnění civilních inženýrů vodJohospodářských a kulturních, oVlšem s výjimkou zeměměřiČtských prací? Jest 10g'ícké vyvozovati 'z onoho faktu závěr, že činnost civilních geometrů pří ·soe,lování p'o'zemJků m{t býrbi omezena pouze na pr~l.eespojené s vyhotofV1ením nových katastrálních operátů? Jest tento názor možno pode,přiti zákonitými předp,i"y a normanli? Abyc,hom si mohli na tybo otázky odpověděti, uja,sněme si především, Co jsou a co nejsúuzeměměřičské ipráce při :scelování poz,emků. Při tom mějme na zřeteli, že k pracím zeměměřičským nutno počítati i ony pl~,oe a vYk.ony, při nlchž ·se přimo neměří, ale které jsou připmvou nebo důsledkem prací zeměměřičských. Za práce zeměměřičské nutno, pova,žovati: Zjistění, připadně ohraničení ka.tast'rálního nebo scelo:vadho území, triangulaci, p,olYg'onisaci. detařlní měřeni Ist:arého stavu, kartírování, výpočet ploch a vyhot,oveni příslušných výkazů, dále návrh, vytyčeni a zaměí'ení společných zařízení, návrh a vytyčeni nového stavu, zamě,ření náhradních pozemků, vyhotmfení nových katastrálnich map a operátů. Do prací měřičsk)"ch by Ipřímo nespadalo: 'odhad a třidění pozemků a s tím &ouvisíd vypracováni odhadního plá.nu, dále vypmcování detailního proj,ektu a -provedeni společných zařízení (síť oest a příkopů). Tyto práce mohli by event. Ipři koma,sacích pmváděti nebo při nich býti úča,stni civ. inž. vod,olwsp. a kulturní, a M jediné v tom případě, když by ,se tyto jednot.lLvé úkony za.dávaly odděle:ně. Při zadání celkového koma,sačního opeTátu přicházeli by však v úvahu jediné civ, geometři, kterým je-srt sděláváni plá,nů komasačních vyhra:z,eno § 5 min. nař. Č. 77/1913, a s,ice práce pro j ek ční i vy m ě řo va c í, tedy vei'keré práce, kt,e:ré js,ou nutné, aby komasace byla úplně dokončena. Nemoihou tudíž býti civ. geome.tři vylučováni Ipd'i s:celování' poz,emku z oněch prad, kte,ré ne&padaji p,řimo pod ,pcráce měřické, avšak jsou jejich nezbytnj'm doplilkem, jako součást úpravy pozemko,vé držby (bonitace, odhadni plán). Zásada - že každý mUže provést,i i 'Prác.e, spadající do oprá,vnční jin)'ch osob, pokud prá,ce tyto j.sou nezbytným doplňkemvla.stního oprávněnI - p,rovedena jelst dusledně nelen v ž~vnostenslkém l'ádě, nýbrž také v p'ředpisech o civiil. technicích. CivHní ínženýři Sltavelmí, kulturní, konstruktivni a vodohospodářš.ti mají pra.vo prováděti li>taJvby pozemní bez ,stavitelské kOlllces,e, souvisí-li tyto přímo s pracemI inženyl'skými, a v této ,souvislosti té,ž Jednoduchá stl10jní a elektrotechnioká zařízení. Rovněž civ. ínž. strojní a elekt.roteohničtí, případně i jmé ješltě kate'g'orie civ. techniku mohou projektovati a prováděti stavby pozemní, jsoucí v bezprost,ředním spojení s jejich ulJ.rávněniru. ~Iají-li o,,'tatní kateg-orie civ. tcchlllku pra,vo na prováděni prací, které tvoří podstatnou "oučá,stop,rávnění jiných kategorií, případně jsou souč'á,stí živnolstenských oprávnční, a které jsou nutné p110dokončení vla,stnie.h praci, není duvodu, proč by měli býti civ. geometři z tét,o zásady vylučováni a nemelí mítí pTáva, aby při komalsacích provedli všechny piráGe pot,řebné k jejich úplnému dukončenÍ. To by odIPorov:lJI.ozásadě rovnosti a spravedlrlOst,i, nehledě ani k to'mu, že inženýři mbí'ičští mají pro tyt,o práce vyšší teoTetickou FÍlp~avu než inženýři vodohospodářští a kulturní. (Pokračování, - A suivre,)
t Ing.
Josef Valcha.
Dne 5. dubna 1934 jsme doprovodili ke hrobu na ústřední hřbitov u sv. Václava v Plzni přednostu kaJ. mě'ř. úřadu v Plzni,' měř. radu Ing. Josefa Valchu. Zemřel na zákeřnou chorobu, která ho předčasně sklátila v hrob dne 2. dubna. 1934 a smrt byla mu vykoupením z útrap, které mn nemoc od září 1933 připravovala. Litujeme jeho předčasného odchodu tím více, že ze.s!l1ulý byl vzorn)'m a svědomitÝm Ú!ředník,em, který všechen svuj zájem a vlšechnu 'svou pěčin, energ,i,i věnova.l úřadu a rodině. Úřad v němztra,tillpilného úředníka, spravedlivého předn05till a rodina pečlivého otce a starosrtlivého manžela, Ing. Josef Valchanamdil se, dne 16. červ3nce 1880 v Ha.janech (okTes B[atná) a Istud,oval na čelSlké státní reálce v Pisku, kde mat1lJroval v r. 1901. Po absolvování zeměměřičských studií nastoupil jednoTUoní vojenskou ,službu. Svou dráhu ve službách poz,emkového kata,stru započal v Rychn:ově n./Kně,žrno:ua po,té v Novém Bydž'Ove. ROlku 1909 byl :pově,řer. správou evidence kat. daně pozem. v Mi1evsku, kde pU'Siobil a:ž do začátku světové války. Jak,o příslušník píReckého pěšího pluu Č. 11 zúča.stnil se rooju na s.rOske frontě, kde byl též raněn. V r. 1915 byl z vojenské služby propuštěn a převzal &právu evidence Ikat. daně poz. v LiOlmech. Po pře1vratn byl ustanoven sp,rávcem v Táboi'e, odkudlž byl povolán k de1imitačni komisi ~e s,id1em v Budějovicích a od r. 1924 se sídlem v Bratislavě, kde IpÚis,obiljako doziorčí orgán do r. 1920. V r. 1926 byl jmC;1lován ppedllltostou kat. měř. úřadu v Phni, kde působil až do své smrti.
1934/75
Zesnulého doprovodili na poslední cestě vedle členů rodiny a přátel za, zemské f~n. ředitels.tví v Praze měř. rada Ing. Josef Prokop a zástupci všech plzeňských úřadů, cIvil. technIkové a kolegové z Blatné, Domažlic, HořQvic, Klatov, Kralovic, Přeštic a Rokycan. Se zesnulým se u hrobu rozlouml měř. rada Ing. Ludvík Dolažal za Spolek čs. inženýrů stát. měř. služby a vrchní měř. komisař Ing. Václav Kondr za úředníky kat. měř. úřadu v Plzni. Če,st Jeho památce! Ing. Kondr.
Zprávy odborné. Polární koordinatograf Ottův. V desátém čísle minulélho ročníku Zeměměřič:ského Věstníku bylo POPSWlO několik typů kruhových transportérůnebolli polárních ,lwordinatografů. Dovolím si zde pops3Jti pří. Stl10j, s'loužicí témuž účelu, avšak konstruovaný na zcela, jiném principu. Polá~ní koordinatograf Ottův náleží do skupiny trMlJsportérů valivých, neboť nanáM úhly odvalováním dráhy kolečka přimo na, plánu. HodnotJa odvaleného úhlu registmje se na čise,lniku a bubínku vahvého kolečka. Vzdálooost na,náší se pornod verniera na rameni s dé!LkJovoustupnicí a vynešený bod se fixuje p11OpichOV'llicímzařizením. Princip valivého translportéru jest starý, avšak Ottova Jwnstrukoe Jest zcela, moderní, do všech podrobnosti domyšlená, a zárukou její je!st jméno š,výcarského konstruktéra Wilda, v jehož díJnách se původně vyráběla. (Nyní ji vyrábí fa. A. Ott, KJempten.) Ottův polární koordinatogTaf skládá se ze dv,ou ramen. Na Jednom je,srtnalflazena délková stupnice k nanášení vzdálenosti, na druhém vaJivé kolečko s bUlbínkem a čiís,elruíkem k nasltavení příslušného úhlu. Jest vyráběn ve dvojím proV1edooí. Jednodušší konst:rulkce má na hraně ,pravítka jediné milřitko (1: 1000) v déIce 30 cm. Druhé, značně dokoma,Ie.jší provedelllí obsahuje zprav.idla stupnioe pro dvě různá měřítka s jelzdcem, na němž jsou verrni,ery a zaří.7Jení nastavovací i pl1rwiclhovací (viz. obr.).
Úhloměrrnézařizeni dodává se v sta~ém i novém děIení stupňovém. V obou pnpa· dech odpovidá jeden dílek čÍse~niku 20 stupňům, jeden dílek bubÍlllku na valivém kolečkll 20 minutám a jedem dílek v-erniema dvěma minutám. tak,že odhadem můž·eme b&.lpečmě 00staviti úhel až na jednu minutu. Při plmém ot,oěeni pmstroje kolem jeho pólu otočí se vaJivé kolečko 'přesně dvacetkrát ,plíi 400e, l'eSlp. osmnáctkrát při 36<J1l. ,Nepatrné odchylky, které mohou Vlznikmouti použ,itÍm různéhio kre'sliciho papíru, lJJeh opotřebením vaJlivého krO· [ečka, dají s,e sna,dno 'Ods~a.Il'iti Ivyrovmávacím i3roubkem. Přístroj dodává, se v pěkném, sametem vyloženém a rooží potaženém pouzdře', se 3 re·servnimi rp6lovými jehlami, 1 reservní jehlou prropichovací, 1 šorouboiváčkem a 1 korekčním klíčkem. Při jednoduchém provedení s měřítkem na hraně pravitka jsou všechny s'oučálsti, kromě prav~tka, ste'jně zařizeny. Pravítka s různými mělitky dají se vyměňovati. Použití jest podobné, aVlšak s tím rozd,Hem, že' vyrnášeni se děje pomolcí mčmÍ propichovačky. Fřednosti tJohoto přísotroje spočívají hla vně v jedlwduché konstrolkci a velkém vÝkonu. Malé l10změry a nepatrrná váha prospěly k nízké oeně. PracOiVní plocha je,st úplmě volná. Volný střed umožmi lehké a přesmé U1S'tředění.Přisrtrojem dá se snadno vynášeti na okraji neb v rohu plámu, rovně'ž tak i body velmi 'blizké ,středu. Nepoškozuje paán a umoržňuje neustálou kontrolu během p~áce. VLiv ne.rovné podložky jest odsotraněn kloubovým spojením ramen. Četné zkoušky přesnosti uká1zaly, že jedootiivé body jlsou vynflSleny s ,přesnosti asIi 0'05 mm. Při vymášenÍ jedmotlivých bodů ,polstupujeme takto: Lupou nastavíme pól přiswoja přesmě na s,tanovisk,o stroje vynesené v plánu. Pak vyměníme iLupu za jehlu a přilsltrioj odentujeme na počáteční ,soměr (Oe) pomoci Z:lJstavovacího zařizeni. Směry jednotlivých bodů mstavujeme na čiselníku s bubínkem a po nastav;ení vzdálenosti v potřebmém měřítku na pralvitku fixujeme bod jemmým propíchnutim. DbáJme-li všech pravidel, docí-
1934/76
lime pomocí tohoto přís1!roje takovýťJh výsledků, že jes.t ·to vzhledem k jeho rozměrům, válze a ceně ~ překvapující. Př~8ItroJ Ibyl zalwupen prostřednictvím gene'rálního zástupce fy Wild Ing. Jeřábkem, Praha II., Vlad[slavova ul. 1 a, za oonu 168.1)'- Kč. Ant. Prokeš.
Zprávy spolkové. Zpráva o valné schůzi moravské odbočky Spolku čS. inženýrů st. měř. služby, konané dne 13. ledna 1934. Valné schůzi předCJházeJa prothlídka kat. měř. úřadu v funě, kde byly kolegům dány odborné a informační výkJ1ady u jednotLivých oddělení a ukázány jim vookeré Dlové stroje a pomůcky. Konala se v hotelu Passa;ge a byla zahájena předsedou Ing. J. Brychtou. o 14. hod. čtení zálpÍlSu na návrh kol. Ing. Vmmce odpadlo, je~tozá.pis byl uveřejněn v ZeměměřiČSlkém Věstníku. Za onemocnělého jednatele ,přečetl j.eho zptl'ávu koL Ing. Pavlik. ~oté přednesl svoji zprávu kol. Ing. Syrovátko jako pok~adnik. Kol. Ing. VHímeo za rewSlory prohJáJBil, ž.e účetnIÍ dOlklady byly :vevidovány, vše bylo nalezeno v pořádku a proto mivrhuje koL pokladníkovi i výboru absolutorium. Bylo dáno jednomysrně. členský příspěvek na rok 1934 byl stanoven na pade.sáJt korun, je.stliže se p<Xbl.řívymoci na ústředí snížení Ipříspěvků na člJena, k čemuž valná schůze výbo'r zplnomocnila. Na to p'řikrooono k volbám, při nichž byli zvoleni ak!.am3Jci: Ing. J. Brychta, pře d sed o u, a členy výboru kole·gové: Ing.: K1.1lpica, Syrovátko, Vláčil, Ma,cháček, Nedoma, Mařík; jich náhradníky Ing.: Hanák, Baňoch, Pavlík. R~sory úótů koL Ing.; Vilímec, Lysý. - PoM bya,o přikročeno ok projednávání v.o[nýCJh návrhů a usneseno jednomyíslně, aby IpO dohodě se slovenskou odbočkou byl podán ústředí náJvrh na změnu § 4 a § 19 s
1934/77
Zpráva o valné hromadě ústředí Spolku čS;. inženýrů státní měřické služby, konané dne 18. března t. r. v Praze za přítomnosti 77 členů, 2 hos,tí a 4 de~eg"á.tů odbočky moravské a slovenské. . Piedseda Ing. Kavalír zahajuje schůzi vzpomínkou Jla kolegy během roku zemřelé: Ing. J. j<'ackenberga, Ing . .M. Klobuczkiho, Ing. K. Riemera a Ing". A. Nedělky. Jejich pamá,um uctěna pov1stáním. Kolega Ing". Pour [llřednáší j e dna tel s k o u z pTá v u. Konstatuje další zhoršení situace stát,nkh zamě:strnanců a, podává pře;Med o práci vrcholný'ch o'rga.Disací státně-zaměstrlaneckých k rnpravení dnBšních tísnivych poměrů. Pak pojednává o vlastní činnosti spolku. Počet členů jest 513, vyřizeno uylo 196 čísel protokolu. Během roku podal spoJek min. financí "Soupis páv!hů ~i př~ni .. č~enů" ve ,vě?i zie~nod~š~ní ka,tastrální sluzby a ".Memorandum", obslrne po]ednava.11Cl o katastralm sluzbe zeJmena na Slovensku. Spolek přispěl k vydání kalendáře čs. zeměměřičských inženýrů na rok 1934. Odbočky spolku protestovaly memorandy proti zamýšlenému zrušení studia zeměrriěřič,· ského inženýrství na. brněnské technice, ústředí učmí tak též v příhodné době, spolu se Spolkem čs. zeměměl-ičů. Výbor se usnes~ vstoupiti korpo'rativně do "ústředí správních inžepýrů". . ' ' Kolega Ing. Suchánek podává z p r á v u p o k I a dní. Obra,t ve spolkovém jmění v r. 1933 byl Kč 26.701'64; čisté jmění spolkové činí Kč 8475'44. Pro příští rok schvá leny příspěvky ve výši 50 Kč, zápisné sníženo na 5 Kč a příspěvek odboček za člena snížen na 10 Kč. Na návrh revísorů účtů bylo odstupujícímu' výboru uděleno absolutorium. Nový výbor byl zvolen aklamací následovně: pře d sed a Ing. J. Kavalír, místopředseda Ing. Fr. Čermák, 1. jednatel Ing. B. Pour, II. jednatel Ing. J. Rajtr, pokladník Ing. S.' Suchánek, zapisovatel Ing. V. .Menčík, členové bez funkce Ing. V. Hlavsa a Ing. A. Sokol. Náhradníci: Ing. T. Klepáček a Ing. Dr. J. Pokorný. Nato přistoupeno k projednání náiSledujících volných ná,vrhů: Kolegů z katastrálního měřického úřadu v Opavě ohledně směrnic povyšovacích a poměrů členů spolku s 3letým odborným studiem. Koleg"y Jánského ohledně titulu Ing. absolventům posledního ročníku učebného běhu pro zeměměřiče na čs. technikách. Po obsáhlé rozpravě zmocněno předsednictvo, aby k oběma návrhům za.řídilo čeho Ueba ve smyslu vý,sledku debaty. Pak byl přijat návrh odbočky moravské na změnu §$§ 4 a 19 stanov. (Znění změny stanov bude publikováno po schválení politickým úřadem.) Dále nlečten dopis kol. Ing. V. Hlavsy, a usneseno bylo, aby byl pojat do zprávy o va.lné hromadě. Dopis zní: "Na str. 89 ,Zeměměřičského Věstníku'. ročník 1932, v ,stručné zprávě o valné hro, madě ,Jednoty úř. aut. civ. geometrů' jest mezi jiným uvedeno: V debatě o výroční zprávě bylo usneseno upozorniti kolegy, že není jejich povinností obstarávati ke' geometrický'm plánům potvrzení st:webního úřadu, že geometrický plán souhlasí se stavebně parcelačním a,regulačním plánem. Potvrzení to má si opatřiti strana u příslušného stavebního úřadu. Ve většině případů obstarává potvrzení ono právník, pověřený sepsáním smlouvy. K tomuto projevenému názoru dlužno podotknouti následující: Poněvadž takovéto upozornění koleg-ů civilních geometrů jejich spolkem by snadno mohlo 8
1934/78
Z Jednoty čs. úř. autorisovaných civilních geometrů v Praze. Valná schůze. Jednota konala 26. řádnou valnou schůzi v Praze dne 24. března t. r. za přítomností 22 členů. Za nepřítomného předsedu Ing. FUrsta, který se řádně omluvU, zahájil a řídíl schůzí místopředseda Jednoty Ing .• Janč. Po uvítání všech přítomných členů a hostů věnoval posmrtnou vzpomínku zemřelým členům Jednoty, kteří od poslední valné schůze Jednoty, konané dne 26. března 1933, navždy opustilí naše řady. Jsou to koleg"ové: Ing. František Secký, Vinohrady, Ing. Leopold. Novák, Olomouc, Ing. František Zuklín, Praha, Ing. Bohdan Haspra, Bohumín, a Ing. Max. Srba, Lipník n./Bečvou. Z nich obzvláště kol. Zuklín, který byl zakládajícím členem a pr,vým jednatelem naší Jednoty a pozdějí dlouholetým místopředsedou, si získal nehynoucích zásluh jak o Jednotu, tak o celý stav čs. zeměměřičů a obzvláště o stav civilních geometrů. POVístáním uctili všichni přítomní památku zemřelých členů. Zprávu j e dna tel s k o u přednesl kol. Prokůpek, ve které uvedl veškerou činnost naší Jednoty od poslední valné schůze. Jednacích čísel a vyřízených spisů a podání bylo v běžném roce 1933 celko,vě 414. Schůzí výborových bylo konáno 9, z toho bylo schůzí pracovního výboru 7. Schůzí těch se ze 17 členů výboru zúčastnílo nejvíce 13, nejméně 7. Průměrná návštěva výborových schůzí byla 10 členů. Všech 9 schůzí se zúčast.nili 4 členo,vé, ani jedíné schůze se nezúčastnilí 2 členové výboru. Veškerá činnost Jednoty byla soustředěna v praeovním výboru. Zprávy o schůzích pracovního výboru byly uveřejfíovány ve Věstníku Inženýrské komory a v Zeměměřičském Věstníku. S ohledem na to uvedl jednatel o celkové činnosti jen stručné zprávy. Ministerstvu financí podali jsme pHpomínky k návrhu "Návodu B", jak vykonávati katastrální měřické práce, pro vedení pozemkového katastru. Návod jest velice obsáhlý, má 130 stran textu, 40 příloh a 18 tabulek. V ministerstvu financi jsme intervenovali se zástupci kolegů moravských ve věci výkladu § 14 kat. zákona a ve ;věci změny výnosu min. fin. č. j. 94.2!J0/28-1I1/6b ze dne 16 .října 1928 o výhodách, poskytnutých při používání pozemkového katastru úř. oprávněným civílním geometrům. Dále jsme se domáhali, aby bylo zadáváno nové měření kat. území na Slovensku též civilním geometrům. Též jsme se domáhali u min. financí, aby byl žádán na stranách při žádosti o da,ňové osvobození novostaveb geometrický plán novostavby jako příloha k žádosti. V této věci nám bylo vyhověno. U mín. železnic jsme se domáhali, aby měřickým úředníkům, majícím autorisaci civilního geometra, bylo zakázáno provo, zování soukromé zeměměřičské praxe. U Zem3kého úřadu v Praze jsme se domáhali, aby byl změněn oběžník, vydaný pod Č. j. 115.119/28 ze dne 2. ledna 1929 o mezníkovlíní hranic veřejných nestátních silnic a vodních toků, ve prospěch civílních geometrů. Letošního roku byla vydána novela k min. nařízení o civ. technicích, Č. 77 ř. z. z r. 1913. Novela provedena byla vládním nařízením ze dne 9. února 1934 s {tlatností od 1. března t. r. Novelou tou zřízeny byly nové tři kategorie civilních techmků. Pokud se týče civilních geometrů, tu vládním nařízením bylo vyholvěno našemu dávnému a oprávněnému požadavku, aby totiž autorisaci civ. geometra mohl získati napříště jen ten uctlazeč, který má státní zkoušku zeměměřičskou na vysoké škole technické. Na žádost min. veř. prací. jednala Inženýrská komora o snížení doposud platnych sazeb. Inženýrskou komorou byla svolána schůze zástupců všech kategorií, na které bylo po náležitém uvážení všech okolností usneseno, navrhnouti snížení sazeb časových a tabulkových o 10%. Současně bylo usneseno žádati, aby takto snížené sazby byly prohlášeny za sazby minimální, a ne směrné, jako jest tomu doposud.. . Letošního roku byl vydán po pI1Vékalendář čs. zeměměřičů za součínností a hlavně finanční podpory všech zeměměřičských spolků. Kalendář vyšel ve slušné úpravě a s bohatým obsahem a hodí se velmi dobře co stálá příručka zvláště pro civilní geometry. Bylo vydáno jeden tisíc exemplářti, ze kterých jest doposud prodáno asi 600 kusů. Doporučujeme všem kolegům, aby si ka.lendář koupilí, jest ještě k dostání u Spolku čs. zeměměřičů v Praze, za sníženou členskou cenu 36 Kč. Krámská cena bude obnášeti 56 Kč. V tomto roce se bude konati 5. mezinárodní kongres zeměměřičský v Londýně, a sice v době od 18. do 21. čer,vence. Bylo by' záhodno, aby se kongresu za naši Jednotu zúčastnilo několik členů. Přihlášky členů přijímá předsednict,vo Jednoty, které da,lší, pokud se týče cesty, ubytování atd., obstará a zařídí. Úmrtím kol. ZukIína ztratíli jsme jednoho člena v představenstvu Inženýrské komory. Vymohli jsme, že nám byl přiznán alespoň náhradník, kterým byl zvolen na valné hromadě Inženýrské komory kol. Ing. Gustav Vlk z Prahy. Pokud se týče stavu členstva Jednoty, tu stav nedoznal žádných velkých změn. Dne 1. ledna 1933 měla Jednota celkem 159 členů, z těch bylo v Čechách lOĎ, na ~fora,vě 40 a na Slovensku 14. Během roku přistoupílo 10 nových členů, zemřelo 5 členů, vystoupili 3 členové a autorisace se vzdal 1 člen, takže dne 1. ledna 1934 měla Jednota 160 členů. Zpráva je dna tel s k á byla po debatě schválena. Nato přednesl za Moravu podrobnou zprávu kol. Janč a za Slovensko kol. Ročák. Obě zprávy budou uveřejněny příště.
1934/79
Výroční p o k 1 a dní zprávu přednesl Ing. Kural, zprávu o revisi účtů Ing. Hruška. Obě zprá,vy byly jednomyslně schváleny. Za vzorné vedení všech účtů a za energické vymáhání členských příspěvků bylo kol. Kuralovi jménem všech členů předsedou poděkováno. • Za prvého místopředsedu Jednoty n,,_ místě zemřelého kol. Zuklína zvolen na návrh výboru kol. Prokůpek. Tím uprázdnilo se místo jednatele, který bude zvolen na příští výboro.vé schůzi dne 7. dubna 1934. Za revisory účtů pro rok 1934 zvoleni Ing. Cerný z Lysé a Ing. Hruška. Do výboru zvo[en nově Ing. Dítě z Nuslí. Clenský příspěvek ponechán po návrhu výboru na dosavadní výši, to jest 80 Kč ročně. V,olné návrhy, podané Ing. Bukačem, Ing. Parchomenkem, Ing. Rozsypalem a Ing. Fučíkem, přikázány pracovnímu výboru Jednoty k vyřízení ,v nejbližší příští schůzi. Ret. Prokůpek. Z Jednoty čs. úř. aut. civilních geometrů v Praze. Výborová schůze Jednoty konaJ!31 se dne 7. dubna 1934 za přitomnosti 12 členů. Kol. Ing. Bukač blahopřál předsedovi Ing. Fiirstovi k jeho šedesátinám jménem výboru a všech členů Jednoty, děkoval za jeho dlouholetou záslužnou činnost a provolal mu k další jeho činnosti srdečné nazdar! Po poděkování Ing. Fiirsta, našeho předsedy a čestného člena naší Jednoty, přikročeno k jednání. Za prvního jednatele zvolen kol. In~. Vlk a za druhého jednatele kol. Ing. Petr:ik. V záležitosti stížnosti několika pražských kolegů, že dva civ. geometři kryjí za nepatrnou odměnu některé magistrátní úředníky, na zakročení Jednoty vzdal se jeden autorisace a proti druhému žádáno za zavedení čestného řízení. Projedná,vány stížnosti kolegů: Ing. Škacha, o vyhotovování regulačních a parcelačních plánů neoprávněnými; Ing. Bukače, o přidělování spisů k posudku o praxi kandidátů; Ing. Petráka, Ing. Parchomenko a Ing. Štěcha, o jmenování substituta po zemřelých členech; Ing. Žerta, neplnění zákonných ustanovení některými soudy při změně držitele k jedné nebo několika parcelám ze souboru parcel téhož držitele. Ve všech těchto případech usneseno zakročiti u příslušných úřadů. - Kol. Ing. Janu Cernému poděkováno za podrobnou práci, spojenou s výpočtem režijních nákladů a odměn za na,še prá.ce, ku porovnání malé výše nynějšího tarifu, Zpráva pokladní, přednesená kol. Ing. Kuralem, schválena. Kol. předseda, Ing. Fiirst, omluvil svou nepřítomnost na valné schůzi, byl potěšen, že průběh její byl důstojný a vítal nově zvoleného člena výboru Jednoty, kol. Ing. Dítě. Dosavadnímu jednateli, kol. Ing. Prokůpkovi, srdečně poděkoval za jeho nepřetržitou čtrnáctiletou obětavou a účinnou práci. Za předsednictví kol. Ing. Prokůpka jednáno o stížnosti kol. Ing. Nekvasila z Uh. Hradiště a o dotazu kol. Ing. Filkuky, o vytyčování řemenových parcel. Usneseno v obou případech jednati k úspěšnému vyřízení. Mimo to projednáno několik důvěrných věci. Přiští schůze prac. výboru koná se dne 5. května t. r. Konec "chůze 20·55 h. Zapsal Vlk.
Z ministerstva veř. prací. Do 6. pI. stup. jmenován~ Ing. F. KredJba, Ing. M. WittingCll",Ing. E. Kruťs a Ing. L. Klika. Změny v osob. stavu katastrálních měř. úředníků: A. na Pod k ar pat s k éRu s i (leden ruž březen): Ing. Fr. Vacek od kat. měř. úřadu v Pran.e jmenován měř. radou ve 4. pl. st. pro obvod zem. fin. řed. v Užihorodě. M. rada Ing. K. Růžička uSlianoven přednostou vceňov:l!cLho ,odděLení (Užhorod), Ing. O. Kadeřábek předn{)Srtou archivu map kat. (Užhorod). Povýšeni dále Ing. Fr. Jiroš (Volové) a Ing. H. Sooweydar (11aěovo) <10 5. pt stup., m. kOlfiClÍlp. Ing. J. Kern do 6 pl. stup. E. V C ech á c h: Ing. K. Zdeněk a Ing. V. Tomášek jmenováni měř. konusaři. C. Na Mor a ~ ě: Přednostou autenJtifiklačníJlo ·oddělení u kat. měř. úřadu v Brně jmenován m. rada Ing. J. Fe.jlek. .. Změny ve stavu úředně oprávněných civilních geometrů: a) ,oPll'ávnění n a oby I i : Ing. Jakub Dubrava, Praha; Ing. Vladimír Mizera, Praha"Smícho!V;· Ing. František DanU, Lipník n.IB.; Ing. Vojtěch Křo,váěek, Jizerné Vtel:Diou Ml. Bolesffavi; fug. Sergěj Twranovský, Praha-Michle; Ing. Ka-rel Zavře[, če8iký Těšin, a Ing. GUlstruv UngCll",Bratislava. b) O práv n ě n í se v z d a.l i: Ing. František Vočka,Praha-Smíchov; Ing. JOlSIef Mrkvička, Čes. Budě~O'vice; Ing. Emil Kardasch, Něm. Jahlonné; Ing. Adolf Korhe[, Praha, a Ing. Alexander Klimkó. Král. ChlnTI1e~ c) Oprávnění z 'u. n i k 1a: Ing. Maxmilián Srba, Lipnik n.IB. (úmrtí); lng. František Zuklin, Praha (úmrti); Ing. Bohdan Haspra, Bohumín (úmrtí); Ing. Ludevít Dvorský, Bratislava (úmrtí); Ing. Pe,tr Més'záros, Biskupice !při Dunaji (úmrtí); Ing. Bohdan Gold, Jíhlava (úmrtí), a Ing. Alexander Schmidt, Ceský Těšín. Právo k užívání stavovského označení "Ing." nabyli kole'g'ové: J. Javůrek (Qrrlík n.Mt.), K. Čapek (Přerav) a F. JÍi1'oš (Vio~ové).
1934/80
y
y
y
y
,
6
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS
_ •••••••
_XXII.
SPOLI\U
ROČNiK
-
Abak pro ortometrickou Dr. Jaroslav
1934
ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ
V BRNĚ
5. ČERVNA
1934.
opravu nivelace. Mrkos.
Starší teorie geometrické nivelace předpokládala, že hladinové plochy zemské tíže, t. j. plochy, které stojí v každém svém bodě kolmo ke směru tíže, jsou soustředné kulové plochy. Výškou (nadmořskou) nějakého bodu se rozuměla vzdálenost bodu od základní kulové plochy, měřená po normále k této ploše. Tento předpoklad mohl se udržeti jen potud, pokud byly měřické chyby při nivelaci větší než chyby z něho plynoucí. Ve skutečnosti nejsou hladinové plochy všude spolu rovnoběžné, jak ukazuje jednoduché užití principu zachování energie spolu s faktem, že urychlení tíze je proměnné. Chceme-li přejíti od výšky n~jakého bodu A (t. j. vzdálenosti bodu A od základní plochy, měřené po normále k této ploše) k výšce jiného bodu B, nestačí připočísti k výšce bodu A převýšení zjištěné nivelací, nýbrž je nutno připojiti ještě t. zv. ortometrickou opravu. Velikost této opravy je odvozena na př. v práci Ch. LaIlemanda: "Note sur la théorie du nivellement et sur les procedés pratiques de transformation des résu1tates bruts des opérations en altitudes orthométriques et en cotes dynamiques", str. 5-9, vzorec 3 bili. (C. R. des séances de la commission permanente de I'Association géodésique internationale [Nice 1887J, Annexe No. V.). Výška bodu B dá se psáti takto: R
VR
= VA
+2 A z A
J
R
2 a v sin 2 P d p. A
B
2 LI z je součet částečných převýšení naměřených při nivelování na trati A B, koeficient a = 2'64 . l0-s, p zeměpisná šířka. Poslední člen na pravé straně je právě ortometrická oprava (o) nivelace. Lallemand ji počítá ve skutečném případě graficky. V díle "Die astronomisch-geodatischen Arbeiten des k. u. k. militl1r-geographischen Institutes in Wien", sv. VII, str. 10, pak str. 174, se výraz pro ortometrickou opravu zjednodušuje tak, že se píše přibližně:
.4.
B
Vs. (PR-PA)=
-2aJvsin2pdp~-2asin2Ps'
Opř.,
A
kde Vs je přibližná střední výška uvažované trati, Ps střední zeměpisná šířka uvažovaného území. Je·li (PR- PA) vyjádřeno ve vteřinách, v. v metrech a chceme-Ii míti ortometrickou opravu v mm, musíme psáti Opř
= - 2 ~ sin 2 ps . 103• Vs(m). (PH-
ť
PA)'"
V uvedené publikaci byla pro bývalé Rakousko-Uhersko zvolena střední zeměpisná šířka 48 a pro opravu vypočtena tabulka s dvojím argumentem. Chyba, která byla učiněna tím, že byla v integrálu zavedena střední hodnota ps = 48 0, činila podle udání ve j!llenované publikaci na nejzazších hranicích 1'7 % hodnoty uvedené v tabulce. Pro Ceskoslovenskou republiku zvolme střední zeměpisnou šířku. ps = 49° 23'. Vzhledem k značně menšímu rozsahu naší republiky, pokud jde o zeměpisnou šířku, bude tato chyba ještě menší. Snadným výpočtem (krajní rovnoběžky
°
1934/81
pro ČSR byly brány 47° 43', 510 4') zjistíme, že pro ČSR činí tato chyba nejvýše 1'08 % opravy, počítané podle formule (1). Tak dostaneme konečnou formuli Opř= -- 2'52991 . 10-5 • '!J.(m) (PIJ - PA)'" Pro absolutní hodnotu této opravy Opř byl sestrojen připojený spojnicový abak a to tak, aby dával opravu na setiny milimetru a aby dilky stupnic neklesly pod 0'7 mm. Jde tedy o abak závislosti Opř=2·52991. 10-5• V.(m) . [PH--pAI". (1) Pro rozdil I pn-pA I" byly voleny meze od 30" do 300", pro Va meze od 120 m do 1200 m, tedy 30" ~ Ipn - PAl" < 300", 120 m ~ Va ~ 1200 m. Pro I pn - PA I" v mezích od 3" do 30", resp. od 0'3" do 3", stačí užíti abaku pw hodnoty lOkrát, resp. 100krát větší a pak výsledek děliti deseti, resp. stem. Logaritmováním přejde rovnice (1) na tvar fa (z) =11 (x) + f2 (y), takže se dá pro ni sestrojiti spojnicový abak, a to tak, že na jednu ze tří rovnoběžných stupnic vynášíme délku lllog Ipn - PA /", na dl'uhou l210g(2'52991 . 10-5 v.) a na stupnici pro výsledek délku llll2
l lT2
log Opř (viz přílohu *).
Rozbor přesnosti. Abychom určili moduly II a l2 jakož i celkové roz· vržení abaku, provedeme nejprve rozbor přesnosti. Uděláme-li při nastavování na stupnici v. celkovou chybu .dva, při nastavování na stupnici pro [PIJ-PAl celkovou chybu .LIlplJ-PAI a konečně při čtení na stupnici pro výsledek celkovou chybu LI' Opř, dopustíme se při určení veličiny Opř, jak plyne z rovnice (1), chyby
.dOpř = 2'52991.10-
5
[.dv.·1 PB - PA
I +.dl
C{J/l-
PA
I· v.] + A'
Opř
Při tom se skládá každá celková chyba ze dvou chyb: z chyby nahodilé, kterou označíme indexem n, a z chyby zaviněné tím, že interpolujeme lineárně na stupnici funkce, která není ob e c ně lineární. Tuto chybu označíme indexem i. O chyběnahodilé předpokládáme, že je co do abso1. hodnuty nejvýše rovna desetině příslušného stupnicového intervalu. Je tedy zJv.=
,dv.n
+ ,dv ••,
,dIPH-PA ,d'
Chceme.li, aby hodnota
I ,d Opři < l~3 mm.
Oph
Opř=,d'
1= .LIIPR'-PA Opřn +,d'
In +.LII
PB - PA
li,
Opři.
určená abakem, byla na setiny mm správná, musi
K tomu cíli stačí, aby vždy
2·52991.10-6 { I ,dv./·I
P B - PA [
+ I ,dl PH -PA
II· Va} + l,d'
Opř I
<
1~3
(2)
PA lil]}
+
a to bude splněno jistě, bude-li
[+ I .LIv•• !] -:- v. [1.LI,jPH -PA + l,d' Opřn I + I ,d' Opři [< l~a'
2.52991.10.-5 {I PH - PA I [I,dv ••
Ini
+ l,dl
PH-
(2')
*) P O zná m k a l' e d a k c e. Z technických důvodů ne,b~y10 možno v tomto čísLe reprodukovati hlavná abaJk lpII'oortometrickou opravu nivelace, jehož sest'l'oj-ení je popsáno večlánku. Aba.k bude reprodmlwván v některém z daiLšíchčísel a momě tolho bude určitý pooet kusů vydán z~lášrtě na n6SJ.oWnémtuhém papíŤe. Úřady (miJnisterstVlofiJnancí, veřejných prací, vojenSJký zemělpii,gnýústav, zemské úřady atd.), ústavy vysokoško~i>kéi jednotlivci, kteří mají co činiti s přesnou nirvemcí, mo:housi jej ()Ibjednamiv redakci tohioto ča.sOlPÍJSu. Abak jim bude ZlII.Slán v Lepenkovémpouzdře ne)lřelOlŽený,cena bude asi 15 Kč 'za kus a ~tanovena definitivně :lJŽ dle došlého počtu přihlášek. PwSÍIl1eo včasné přilh1ášky (nejpozději do klOnce červenť!e t. 11'.), aby mohlI býtipřúslušný počert abaků zhotoven.
1934/82
Tato podmínka je však přílili složitá~ Zjednodušíme si ji tak, že zanedbáme nejprve chyby z interpolace a teprve dodatečně, až· bude abak navržen. zjistíme, je-li splněna ve vší své složitosti. Máme tedy splniti pod,mínku zjednodušenou
Protože jsou na stupnici pro Opř možné jen intervaly ... 0'05, 0'02, 0'01, ... , plyne z (2'), že musí IA' Op;' I <0'002. Označme v dalším značkou 1(x) interval stupnice pro veličinu x. Protože předpokládáme, že největší možná chyba při čteni na nějaké stupnici je co do absol. hodnoty rovna desetině příslušného stupnicového intervalu, musí I max(O) < 0'02. Zvolme pro další I max(O) = 0·02. Pak tedy I LI' O př I max< 0·002 a poamínka (2") bude jistě splněna, bude-li ti
ti
252991.10-5 [IAvsn 1·1 PB - PA 1+ IA Ip B -
PA_I
ti
I v.]
~ 0·003.
Aby to platilo pro všechny případy, stačí, když to bude platit pro pHpad nejnepříznivější 2'52991.10-5 [[Av." Imax·300
+ 41A
]AV.n 1max
+ IA i P lJIP B -
PA I ni max'1200] ~ 0'003,
PA In I max< 0'3953.
Přejdeme-li k intervalům, dá se tato podmínka psáti
+
1(v.) max 41(
I PB -
PA]) max< 3'953
(3)
Je patrno, že na př. musí 1( I PH - PA I )max<1, t. j. 1(1 Pe-- PA I) max= 0'5,0'2, ..• Volíme 1(!PlJ-PAI)max=O·5. Pak plyne z (3), že 1(v.)max< 1'953. Pro dalši volíme I (vs) max= 2. Tím je podmínce přesnosti téměř vyhověno-:-Vzhledem k tomu, že jsme stále uvažovali připad nejnepříznivější, vidime, že prakticky bude abak dávati žádanou přesnost. Ostatně se ukáže v dalším, že je požadovaná přesnost zaručena. Všechny stupnice jsou logaritmické, největší intervaly tedy budou vždy na konci stupnic. Kdybychom dosadili v. = 1200,1PR -PA I = 300, IAv.1 = 2, IAIP'I- PA II= = 0·5 do levé strany podmínky (2'), dostali bychom, že je levá strana 'této podmínky menší než 5·U36.1O-3• Ptejme se nyní, jaké musí býti moduly stupnic, jejich rozvržení a vzdálenosti. I. Stupnice Zllog[Pn-PAI. - Z podmínky, aby nejmenší dilekstupnice neklesl pod 0'7 mm a z toho, že je maximální interval pro tuto stupnici 0'5, plyne II(log 300 - log 299'5) > 0'7 , tedy II> 966 mm. Pro Zl byla zvolena okrouhlá hodnota Zl= 1000 mm. Délka stupnice by podle toho byla Zl(log 300 - log 30) = 1000 mm, tedy příliš velká. Proto byla rozdělena na dvě části přibližně stejně dlouhé. a) Prvá část stupnice (95" < I PB - PA I <300") byla vynesena od zvoleného počátku s modulem Zl= 1000 mm po pravé straně přímky. b) Druhá část stupnice (30" < 1pIJ - PA I <95") vynesena s týmž modulem po levé straně téže přímky, ale od jiného počátku tak, aby začátečním bodem obou částí stupnice byl týž bod přímky. Pro obě stupnice byl ponechán týž interval 0'5, ačkoliv by bylo možno volit na začátku· stupnic interval menší, což by však pro náš účel bylo zbytečné. II. Stupnice Z2Iog(2'52991.10-ó.v.).Nemá-li klesnouti nejmensí dílek této stupnice pod 0'7 mm a protože byl pro ni zvolen maximální interval 2 m, musí Z2 (log 1200 -log
1198) > 0'7,
z čehož plyne Z2> 966 mm. Zde však už nemůžeme volit Z2 libovolně, jen aby bylo
1934/83
větší než 966 mm, protože modul stupnice výsledné je l11~212 a její nejmenší dilek nesmí rovněž klesnouti pod 0'7 mm, což vede k podmínce 9'10) > 0'7
~II
9'12 -log + 1 (100' o
=
2
.
Nejmenší dHek výsledné stupnice bude totiž zase na jejím konci, kde je okrouhle 9·12.
> 734'2
Odtud plyne 111~2r;
a
Opř
rovno
protože 11 = 1000 mm, musí
l2 > 2762 mm. Bylo voleno l2 = 2800 mm. Stupnice by pak měla délku 2800 (log 1200 - log 120) = 2800 mm. Proto byla rozdělena tak, aby jednotlivé části nebyly delší ne~ 500 mm. a) Prvá část stupnice platí pro 1200 > v. > x, kde pro x platí podmínka
2800 (log 1200 -log x)
--=- 500.
Odtud by plynulo x = 794'5. Bylo voleno okrouhle x =800. Modul ponechán l2a = 2800 mm. Interval mohl býti pro tuto část stupnice volen jednotně 1 m. V rozboru přesnosti jsme předpokládali, že zvolíme interval 2 m. Protože se nyní ukázalo, že je možno voliti interval 1 m, je požadovaná přesnost zaručena úplně. b) Druhá část stupnice platí pro 800 >v. > y. Pro I PB- PA I = 300" a v.= 800 je Opř. = 6'07. Zakončíme příslušnou .část stupnice pro výsledek hodnotou 6'10. Pro modul této části stupnice v. platí podobně jako pro část a) dvě podmínky: 798) > 0'7,
12b (log 800 -log l112~
II T l}
(log 6'10 -100'6'08»0'7. o
=
Z prvé plyne l} > 643'9, z druhé l2b > 963'9. Bylo zvoleno okrouhle 12b = 960 mm. Tím nebylo sice podmínce druhé vyhověno přesně, ale rozdH je tak nepatrný, že nepadá na váhu. Z podmínky pro y 960 (log 800 -log y) = 500 plyney=241'1, bylo voleno zase okrouhle y=250, čímž se stupnice poněkud zkráti. Pro celou druhou část stupnice byl ponechán interval 2 m. c) Třetí část stupnice platí pro 250 > v. > z. Pro I PB- PA 1= 300", v.=250m vypočteme Opř = 1'90. Výsledná stupnice byla zakončena hodnotou 1'92. Pro modul 12c třetí části stupnice máme zase dvě podmínky 1/ (log 250 - lo~ 248) > 0'7, l112c
1
1
+ l2
(log 1'92 - log 1'90) > 0'7. ,
c
Z prvé plyne 12c > 200'7, z druhé 1/ > 181'9. Bylo zvoleno 12c = 210 mm. Protože je 210 (log 250 -log 120) = 66'9, mohla býti za z zvolena dolní hranice hodnot v., t. j. 120 m. Také pro tuto část stupnice byl ponechán interval 2 m. -- V příloze jsou označeny části stupnice pro v., jak byly uvedeny pod a), b) a c), písmeny O, B, A.I III. Stupnice pro Opř. Obě části stupnice pro IPB-PAI byly umístěny na téže přímce, jedna vlevo, druhá vpravo. Tři části, na něž byla rozdělena stupnice pro byly umístěny na třech různých přímkách A, B, O. Stupnice pro Opř bude tedy míti šest části. Protože dále modul obou částí stupnice pro I PB- PA I je stejný, budou umístěny stupnice pro Opř celkem na třech přímkách A', B', O'. Stupnice na obou stranách každé z těchto tří přímek budou míti stejný modul. Strany přímek
v.,
1934/84
A', B', 0' odpovídají stranám přímky, která nese stupnici pro I PB- PA I. Stupnice na přímkách A', B', 0' mají po řadě moduly 173'554 mm, 489'796 mm a 736'842 mm. Moduly stačí hráti, jak se snadno přesvědčíme, na tři desetinná místa. Interval byl pro všechny výsledné stupnice ponechán týž a to 0'02 mm. Vzdálenosti stupnic A, B, O od stupnic pro I ps - PA I byly zvoleny po řadě 380 mm, 500 mm a 550 mm, při čemž byl brán zřetel na to, aby při užití abaku index (žíně) neprotínal žádnou z výsledných stupnic pod úhlem menším než 45°. Poloha stupnic A', B' a O' je již uvedenou volbou stanovena a je vzdálenost přímek A', B', O' od stupnic pro IpB-PAI po řadě 314'05 mm, 255'10mm a 144'74 mm. Na stupnici pro I ps - PA I byl na obou jejích částech volen jediný interval 0'5". Na stupnici pro Vs byl volen v části A a B jednotný interval 2 m, v části O interval 1 m. Na stupnicích pro Opř byl volen interval jednotně 0'02 mm. (Pokračování.
-
A 8uivre.)
Nabyti vlastnictví vydržením. Ing. E. Jel í n e k, vrch. měř. kom., Žilina. V čís. 1. Z. V., roč. 1926, poukázal jsem na zajímavé případy číselného vyjádření podílů spoluvlastníků ve slovenském katast ru. Podobná "parádní" vyjádření vyskytují se i u samého očíslování parcelního povstalého z dělení. Tak ku př.: A. V. archu čís. 102: Szénásy (Janová), rod. Toltésy Julianna, Osallókozaranyos, jest obsažena parcela čís. 816/112. ~ I . 305 306 371 Ve vložce čís. 67: ullos štefán - Apáczaszakállas, s parce aml ~ _ a' :& _ a' ~ _ a Ve vložce čís. 328: Greschner Pavel a spol. ěíslo parcelní. .. k rovar V1ozvka ClS.431: D"' IOszegl,cu V'
Apáczaszakállas, má
2 ~3~4_ 1
"k'll v. ápaczasza a as, ClS.parc. 2 _ 416 i_2.
'''1 vk v' 98: Bugar ' BenJamm .. v oz a CIS. -
., ma parce Iu CIS. v. 11341z . •Nagy k eszl, Katastrální arch čís. 222: Horváth ště pán a manželka - Os. Ananyos, zapsána jsou ,416 416 čís. parcelm 1 _ b _ 2 - b' 1 - b - 2 - a . Areh. čís. 223: Horváth Jozef a manželka - Osalkókozaranyos, zaneseny parcely 416 1- b- 3 _ (J,' 416/1/b/3/b. B. Arch. čís. 170, vlož. čís. 65: Terdi Juraj a spol. - Nagy Keszí, obsahuje násle.. . v. 1765 1767 1768 1770 1772 k . I v , dUJICIparc. ClS.: 532' 51:113'734' 735' 736' 'tere v astne spravně dle mapy znějí: 532/2, 533/2, 734/1, 735/1, 736/1. Arch. čís. 137, vlož. čís. 249: Nagy Zigm., rod. Nagy žofia a spol. - Nagy Keszi . . ,1764 1766 1769 1771 1773 . ., "." , JSou zapsana parc. cia. 532' 51:13' 734' 71:1'>' 7136' ktere maJI byb Clslovany: 532/1, 53311,734/2, 735/2, 736/2. V těchto dvou vložkách číslování znamená, že: jmenovatel = běžné aríthm. číslo parcel v obci posledni. ěítate-l-= Čís. parcely, která se dělí. Poslední parc. čís. v obci je 1763 a dělí se parc. 532, tedy: 1764/532, 1765/532, což zna. !i32 532 Oba t yto způsoby parc. ClS.JSou v.. oovd'ostl starej'v pre d'plsovaI'Je ta k vynos . mena: 1 .l' JIZ "a M. Kir. országos kormány bel és igazságiigyi osztály" (vnitřní justiční oddělení maď. krokrajinské vlády) ze dne 1. května 1887, čís. 5801/1886. Při této skutečně velké rozdělenosti a rozdrobenosti parcel i podělení uživatelského práva společníků, nemožno se ani diviti, že setkáváme se ča~to s usurpacemi a s tak zv. "nabytým vlastnictvím vydržením" (něm. das Ersitzungsrecht, maď. szerzett jog) o čemž se krátce zmíním. I Podmínky a předpoklady nabytí vlastnictví t. zv. vydržením, t. j. zvlášť kvalifikovaným držením věci movité i nemovité, trva jicim určitou dobu, jest posuzovati dle ustanovení § 1453 a násl. všeobecného občansk ého zákona. Objektem vydržení může býti každá v ěc, která jest předmětem právního obchodu, ovšem jen taková, která svou podstatou a ji nými zákonnými předpisy, jakož i zcizitel-
1934/85
ností nevylučují dl žbu, t. j. faktické vládnutí osoby nad věcí, spojené s úmyslem míti věc pro sebe. . Vydržeti lze však jen takovou věc či právo, kterou máme v držbě zvlášť kvalifikované, a sice: pořádné, bezelstné a pravé. "Pořádnou" držbou nazývá zákon takovou, nabyl-li kdo ji z určitého právního důvodu (titulu) a sice takového, který by byl stačil k nabytí vlastnictví, kdyby zcizitel měl sám k věci právo vlastnické. Takovými tituly jsou na př. odkaz, dar, zápůjčka, koupě, prodej, směna, zaplacení a pod. Věřitelé, dále ti, jimž byla věc půjčena nebo dána v uschování či k požívání, nemohou nikdy nabýti držby věcí, které jim byly dány v zástavu, půjčkou, v uschování nebo k požívání a to proto, že se jim nedostává řádného titulu právního. Ani dědicové těchto osob nemohou nabýti držby k těmto věcem, pouze osoby třetí, které mají něco v držení řádném, mohou po uplynutí níže uvedené doby nabýti vlastnického práva k takové věci. Další náležitosti jest držení "bezelstné". O takovém mluvfme, je-li držitel z pravděpodobných příčin přesvědčen o tom, že jest věc jeho. Do doby vydržeci se započítává též čas, po který držel bezelstně právní předchůdce. Držel-li tudíž obmyslně, započítává se jeho nástupci vydržecí lhůta teprve ode dne, kdy se sám beze lsti ujal držby. Držba budiž také "pravá". Kdo se zmocnil věci nějaké násilím, lstí nebo kdo se vloudil v držbu potajmu nebo si věc jen na neurčito vyprosil, nemůže ani on, ani jeho dědicové této věci nabýti vydržením. Ohledně doby ustanovuje zákon, že vlastnické právo k drženi movitosti lze nabýti jen držbou, trvající nejméně tři leta, nemovitost může býti vydržena tím, kdo není v pozemkových knihách jako vlastník zapsán, drží-li tuto věc za shora uvedených podmínek a předpokladů po 30 let, a sice může býti vYdržením nabyto nejen právo vlastnické k této nemovitosti, ale i jiné knihovně nezansané věcné právo. Jde-li o právo, které bývá zřídka vykonáváno (na př. přidržovati někoho k tomu, aby přispěl na opravu mostu, cesty a pod). musí ten. kdo tvrdí, že nabyl vydržením takového práva, dokázati, že uplynulo 30 let a že po tu dobu alespoň třikrát se naskytla příležitost použíti tohoto práva a že ho po každé použil. . Mimořádné lhůty vydržecí se vyhledává, pakliže předmětem vydržení jest něco, co náleží státu, pokud lze vůbec takových věcí soukromníku nabýti, dále, jde-li o statky cirkevní, obecní a statky, náležející jiným dov.oleným útvarům společenským. Tu je třeba míti věc movitou nebo věc nemovitou, služebnosti (servitut) nebo jiná věcná práva, vykonávaná na nemovitostech á nemovitosti i práva ta pokud jsou pro držitele zapsána v knihách pozemkových v držbě po 6 letech. Nejsou-li tato práva zapsána knihovně, vyhledává se 40tiletá doba vydržeci. Zdržuje-li se vlastník dobrovolně nebo nezaviněně mimo zemi, kde se nalézá věc, počítá se řádná vydržecí doba pouze z polovice, tedy rok jen za 6 měsíců. Vzdálil-li se vlastník jen na krátkou dobu, netrvající nepřetržitě ani rok, neplatí toto ustanovení. Kdo vlastní vinou se vzdálil' ze země, pozbývá s,ého práva, uplyne-li řádná lhůta. Ten, kdo obdržel movitost od někoho. kdo ji neměl v držbě způsobem pravým a bezelstným, jakož i ten, kdo nemůže pověděti, od koho má věc. může nabýti ji vydržením, trvajícím dobu dvojnásobnou. Kdo však drží věc již více než 30 nebo 40 let nemusí se vykazovati řádným důvodem právním. Prokáže-li mu však někdo, že drží obmyslně, nemůže po této ani delší době ničeho vydržeti. Pokud každé vydržení zahrnuje v sobě také promlčení, dokonává se obé v téže době. Pouhým promlčením však zaniká právo, když ho po 30 let nevyužil ten, kdo měl k němu příležitost, zaniká proto po uplynutí této doby jeho právo bez ohledu na to, zda jest zapsáno v knihách pozemkových či ne. Ve třech letech pomíjejí nároky, kterými se někdo může domáhati toho, co má býti plněno ročně, jako zejména úroků, rent, dávek výměnkářských, jakož i splátek, jimiž má býti dle úmluvy dluh umořován (anuit); právo samo však promlčuje se teprve ve 30 letech. Kdo nabyl vydržením nějaké věci nebo práva. může žádati u soudu, aby posavadní vlastník uznal za jeho vlastnictví to. čeho nabyl, také může si dáti právo mu přiznané intabulovati do knih pozemkových. Právě tak zavázaný, jemuž uplynula lhůta promlčecí, se domůže toho, aby závazek jeho v knihách vtělený. byl z nich vymazán. Právo nabyté vydržením nemůže však býti na újmu tomu, kdo dříve ještě. než bylo vloženo do knih, na sebe převedl věc nebo právo, důvěřuje v knihy veřejné. Přetrhuje se tudíž tímto knihovním převodem doba vydržecí právě tak jako na př. podáním žaloby vlastníkem proti držiteli, jakož i jiným přerušením držby nebo uznáním cizího práva vlastnického. Toto "přetržení vydržení" má za následek. že předcházející drženi jest bezvýznamné a držitel by musel započíti dobu vydržecí za shora uvedených podmínek znovu. Od přetržení vydržení musíme lišiti t. zv. "stavení držení". Tu totiž přestává lhůta běžeti, jakmile však důvod stavení (na př. nezletilost vlastníka, šílenost a pod.) zanikne, běží lhůta dále se započtenim doby předešlého držení. Jak patrno z výše uvedeného, záviSÍ vydržení jednak na kvalifikované činnosti držitele, v některých případech však následkem promlčení práva z jedné strany, nabývá se právo pro druhou stranu.
1934/86
Ke změně ministerského nařízení o civilních teclmicích (civ. inženýrech a civ. geometrech) ze dne 7.jV. 1913, č. 77 ř. z. (Dokončení.)
Abychom se o tom přesvědčili, stačí porovnaJti studijní pI1og-ram odboru zeměměřičskéiho inženýrstvÍ na české teohnice v Bmě, jehož ahsudventi mají 'snad nejlV'íce příilež,itosti 'zúčastniti se pmci komasačnich, prováděných tou dobou pouze IUl.Moravě, Slov~lnsku .a na Podkarpatske Rusi, s pwg-ramem odboru inžený
Předmět: Geologie.
I}
Meteorologie a klimatologie . . Základy nauky o zemědě'ství " ,. " I Základy nauky o zem' dělství II Pedologie (půdoznalství) Agrární operace . . . . Zákony komas. a o poz. ref. . Právo voduí a zákon meliorační
1.
a
Cvič. 2
z. 1. z. 1. 1. z.
2
1
z.
1.
a a 2 3 3 1 1
Odbor inž. stav. B: Sem. {z. 1. z.
~}
'z.
)I.
2 4
O O
1. z.
z.
Před.
a a
Cvič. 2 2
2
1
3 2 3 3 1
1 2 3 4 O
Z tGhoto srOtvllání jest patron, že tooIretioká prŮlprava v uvedených předmětech jest u ohou oborů až na. nepatrné od.chylky téměř ISt.ejná. UVlÍJžime-li dalt.., že absolventi odboru 'Zeměměřičskébo iJnž.enýrství pos1oUCJbru1i tM encyklopedie IbtaviwLstvi kOIliStrnktivniho, dopravního, v1odohospodářského a kuLturního, musíme dojíti k jediné správnému sta.novisiku, že zeměmčřičští inien~'n jsou p'ro práce komaJsačni lépe kvalifikováni už také z toho důvodu, že mají ne.len nejoibsáhlejší vzdě,láná pI10!práce mGřiéské, nýbn i přímější průp'ravu pro sce1oyuni, neboť agrární olperace (v nichž se probírátež odhad půdy pro účely komasačni, prujekt společných ;zařízení atd.) jsou predmětern li. M-átní zkoušky na odboru :zelllěměřičskehc> inžený-j ství, nikoliv však na odboOl"Uiu;;enýrské,ho stavitellltvi směru H, kde j"ou zařazeny pouze j~tko lpi'edmět ;'P[lospěchových zk'oušek. Vyloučime-li ze scelování pozemků veškeré pnic,e zeměmGřic6ké, kit.eré' přísi!uší civ. geometrům, a všechny pioi'né meliiJo'l'ace (viz § 15 zák. Č. 49/1931 Sh. 'z. a 111.), je~ spadají do oprávlll"lí civ. mž. pro kult. techniku a civ. inž. VOUQhospod. a kult., omezoval.a by se uča.st těchto po,s,ledních ;při Iplracích koma,sačních jell na llOnitacl pl'ldy, ne,boť jest 00sporné. že i IipolečnlÍ. zařízení, pokud by &Had nebyla součástí plošných meliorací současně .pru'Váděn$'ch, mtlže genprelně navrhnouti c;iv. geometr. Odhad a t,rídění pozemků při úředních koma.sacich provádí komise pod dozorem úředního h ú ~ TJod á ř s k é ho znaJ1c·e.Pili koma:,acích ncúřet!nkh mMe úředního zn.alce nahraditi Gsoba hospodářských poměrů dok,ooole znalá a dúvčry lllXlIllá, jako jsou na. př. civil. inženýři zemědělští, kteří jsou dle § 5 a) Vl1ád. na,ř. č. 3811004 oprávněni pmváděti jako samostatný \ikon bon i ta c i půd y a vykonávati činnol'it z n ale c k O' u pro strany, úřady, soudy a kO'fI)Oraoe ve věcedv svélho oprá:vněni. Bude tedy odhad a třídění pozemkl'l vždy oďborným výkonem hospodá.i1&kým, prováděným úředru nebo odbornou komisí, při, němž olrgán!, yy~o~vají~í O1~tatní práce s~el
1934/87
odst. k), čI. 1. vlád. nař. č. 38/1934 Sb. z. a n., () oprávněDiÍ civM. illl'ž. vodohospod, a kulturnícJh prosceloVláni poz~mků VII1áší se, další chaOlS a ne.jistota d,o řad ClÍvilních techniků. Ustanovení ,toto jest noodůvodněným zásahem do výhradneho opravllJění civil. geometrů v otoru vyměřovacím, do něhož nutno počítati i komasace pozemků, jakož,to všeobecnou úpravu pozemllwvé držby. Po vylouěern všech p.raeí zeměměřiěSlkýoh při soelování poz.emků stává se vJa.stně oprávnění civ. inž. vodohospod. a kult. k pracím koma-sačním ilusOll1ilím. StudFjní QSIllova odboru zeměměřiČ\Ského inženÝJ1ství podle zákJona č. 115/1927 Sob. z. a n. byla schválena výn. mm. 'školství a nár. osvěty ze dne 3. záři 1928, Č. 101.640/28IV, a bylo jí prohloubeno dosavadní studium na učebném běhu pro vzděláni zeměmělíičů, a to hlavně v naulkiáoh, které úz,ce s,ouVÍlSíse scelováním poz,emků. Bude proto jen v iut.encíeh zákonodárce, jestlliže scelování pozemků a jiné všeobecmě úpravy pozemkové držby zůstanou i dále vynr%zeny nez,tenčené absolv'entům tOOlOtO,odboru, jako budol\lCiÍm ťJivilnim geometrům. Plroto také doufáme, že pasus v nař. č. 38/1934 o oprávnění civ. inž. vodohospod. a kulturních k pracím scelovacím blUde při nejb1iilší příležÍJtosti tak změněn *), aby 'Plně vyhovoval spIl'avedlivým požadavkům vše' c h zem {;měř i Č ů, oož zajisté zástupci civ. goome.trů nepustí se. zřetele. Předcházející naše vývody jednaly o změnách § 1 min. nař. Č. 77/1913 ř. z. Změna § ,2 týká se pouze rozšíření oprávnění tam uvedených též na civ. inž. kategorii j} konstr. a dopravní a k) vodohosp. a kulturní. K bodu 3. tohoto paragrafu nutno připomenouti, že oprávnění v něm vypočtená (t. j. předsebráti ohledání, měření, nákresy a výpočty a zhotovovati příslušné plány polohy a svahoměrné) nemohou se týkati měřičských praci při vše o b e c n Ý c h up r a v á c h p o zem k o v é drž by, nýbrž jen měření a zhotovování plánů pro obory každé kategorii přidělené podle § 1. Rovněž § 3. nař. o civ. technicích byl doplněn pouze ustanovením ohledně. civ. inž. konstr. a dopravních a vodohosp. a kulturních, dle kterých jsou tyto kategorie oprávněny provésti také práce, příslušejíci jiným odborům civ. techniků, pokud jsou nezbytným doplňkem jejich vlastních prací. Oprávnění civ. geometrů, vymezená v § 5, zůstávají nezměněna. Jsou upravena mimo rámec kategorií ostatních (a-g, j, k) podobně jako oprávnění civ. inž. pro techn. chemii (§ 4) a civ. inž. zemědělských (§ 5 a). Již z tohoto uspořádání možno usuzovati, že oprávnění civ. geometrů ve vyměřovacím oboru jsou naprosto odlišné povahy od oprávnění ostatních kategorií civ. techniků a přísluší proto v ÝI u č n ě civilním geometrům. Charakter oprávnění civ. geometrů jest určen větou: "V šel i k é pro j e k t o v á ní a v yměřování ve vodorovném a svislém směru ve vyměř ovacím oboru." Jako příklady oprávnění civ. geometrů uvádí § 5 ze j m é n a: sdělávání plánů polohy a sVahoměrných (t. j. polohových plánů měst a obci, plánů regulačních a parcelačních), plánů na rozdělení pozemků (knihovní - výkupní plány), plánů komasačních a arondačních (s příslušným situačním a výškovým projektováním), určeni a upraveni hranic, měření výšek (nivelace), práce fotogrammetrické, kartografické a pod. Z tohoto příkladného výpoč~u jest zřejmo, že se jedná v podstatě o dvojí druh prací ve vyměřovacím oboru a sice 1. o p r á c e s poj e n é s ú p r a vou p o zem k o v é a m a jet k o v é drž by: plány geometrické - polohopisné (knihovní, výkupní, vyvlastňovací), ohraničování pozemků, t. j. plány pro účely pozemkového katastru a veřejných knih, 2. o p r á c e v yměř o v a c í a pro j e k ční: polohové a regulační plány měst a obcí, plány topografické, nivelace, fotogrammetrii, t. j. práce, které samy o sobě tvoří ho t o v é dílo m ěř i c k é, jehož možno použíti pro další práce v jiných technických oborech. Při některých pracích zeměměřičských jsou oba druhy spojeny, ku př. při plánech regulačních a parcelačních (upravovacích a rozdělovacích) a komasačních. Můžeme říci, že konečným výsledkem činnoati civ. geometrů jest vyhotovení plánů, t. j. ve ř e j n Ý c h I i s t i n v o bor u vy měř o v a c í m, na základě kterých mohou býti provedellY ve veřejných knihách vklady a záznamy některých věcných práv jako ku př. práva vlastnického, služebností a pod. (plány knihovní), nebo že tyto veřejné listiny jsou autentickým zjištěním přítomného stavu pozemkové a majetkové držby, nebo jiných právních poměrů a skutečností (plány polohové, koma8ační), nebo konečně dlužno považovati veřejné listiny civ. geometrů za úřední potvrzení, že to, co bylo v plánech civ. geometrem vyznačeno, shoduje se plně se skutečnými poměry (pl:j.ny topografické, situační a výškopisné a pod.). Bylo již vzpomenuto, že oprávnění civ. geometrů při úpravě pozemkové držby bývá určitými veřejnými činiteli považováno za výhradné, pouze pokud jde o výhotovení nových katastrálních map a operátů. Vyhotovením geometrických (polohopisných) plánů nebo katastrálních map a operátů není však činnost civ. geometrů při úpravě pozemkové držby ještě vyčerpána. Tyto plány bývají vždy výsledkem celé řady předcházejících měřičských výkonů, jako se vyskytují na příklad při scelování pozemků: triangulace, polygonisace, zaměřeni starého stavu, vy h o t o ve ní drž e b n o st n í c h r e j s tři k ů, t. j. zjištěni a Úřední osvědčení skutečných a právních poměrů přítomných, jako jest tomu též u polohových plánů evidenčních, jichž účelem jest úředni osvědčení skutečných stavebních, stavebně důležitých a právních poměrů pří tom n Ý c h v obci. Sdělání těchto *) Text ,odst. k) moha by býti náJsledujicí: "... vání ,pozemků, vyjíma.jíc z-eměměřič>ské pIl'áce •.. "
1934/88
me1lioll'aúe všeho
druhu
i při sceilo-
plánů však předpokládá dle nálezu Nss. ze dne 19. února 1904, č. 1813, úřední autorisaci pro práce zeměměřičské a jest tudíž vy hra d n Ý m op r á v n ~ ním c i v i ln í dh ge o me tr11. D I u ž not e dym í t i z a t o, že t a k é veš ker á čin n o s t, jej í m ž pře dmětem jest zjištění a ověření skutečného stavu pozemkové a majet k o v é drž b y a jej i c h z měn, n e boj i n Ý c h p r á v n í c h p o m ě r ů a s k utečností při všeobecných \úpravách pozemkové držby, spadá dle cit o van é hon á I e z u N s s. d o v Ý hra d n é h o o p r á vně n í c i v i I n í c h g e 0metrů a nemůže tudíž býti podstatou součástí oprávnění jiných k a t e g o ri í civ. tec hni k u. Z výrazu ,.z e j m é n a", použitého v § 5, možno usuzovati, že pracemi tam vypočtenými není ještě oprávnění civil. geometru plně vyčerpáno, nebo přesně vymezeno, nýbrž že civ. geometrům jsou vyhrazeny veš ker é práce spojené s úpravou pozemkové a majetkové držby, tedy nejen práce vyměř ovací, ale také projektování ve vodorovném a svislém směru, zjišťováni přítomných právních poměru a jich úprava atd. Nový jest § 5 a, kterým jest vymezeno oprávnění zemědělských inženýrů, hlavně v oboru výzkumnictví a pokusnictví pro zemědělskou výrobu, bonitace a odhady, organisování zemědělských a zemědělsko-prumyslových závodu, projektování a provádění jednoduchých zařízeni při hospodářských melioracích, činnost poradni a znalecká. Následující §§ 6-9 zustaly nezměněny. _ Oástečně byl změněn a doplněn § 10 o odborných studiích. Změněn byl odst. d), jednající o studijním prukazu pro dosažení opráv. civ. geometra. Dle nového znění tohoto odstavce mohou v budoucnu dosáhnouti autorisace civ. geometra jen uchazeči, kteří vykonali druhou státní zkoušku na oddělení zeměměřičského inženýrství některé tuzemské vysoké školy technického směru, nebo na bývalém učebném běhu pro vzděláni zeměměřičl1 některé technické vysoké školy, nikoliv však osoby, které absolvovaly některý jiný odbor vys. školy techn. směru, jehož statní zkoušky obsahovaly též zkoušku z vyšši geodesie. Poněvadž vlád. nař. č. 38/1934 Sb. z. a n. nabylo účinnosti dnem vyhlášeni, t. j. dnem 1. března 1934, a jelikož tato novela neobsahuje žádných přechodných ustanovení, dle kter$-ch by bylo možno osobám posledně jmenovaným dosáhnouti oprávněni civ. geometra též po tomto datu - pokud by snad již před ním nepodaly úplný průkaz zpusobilosti podle § 9 nař. 77/1913 - lze míti právem za to, že bylo úmyslem zákonodárcovým, aby se po 1. březnu 1934 udělovalo oprávnění civ. geometra jen těm uchazečl1m, kteří podají studijní prukaz, předepsaný odst. aj § 9 dle zněni § 10, odst. d) vlád. novely č. 38/1934. Bude snad namítáno, že absolventi oni\ch odboru, kteří dosud mohli dosáhnouti oprávnění civ. geometra bez průkazu zeměměřičského vzdělání (§ 42, odst. 2. vlád. nař. č. 64/1930) mají toto právo vydrženo, a že ustanovení odst. d) § 10 novely Č. 38/1934 vztahuje se pouze na ony kandidáty, kteři vstoupí do praxe až po 1. březnu 1934. Kdyby tomu bylo tak, pak by jistě ve vládní novele bylo na to pamatováno a bylo by v přechodných ustanoveních právo těchto absolventů zaručeno, pódobně jako byla v přechodných ustanoveních min. nařízení č. 77/1913 ř. z. zaručena práva, získaná předcházejícimi předpisy o civ. technicích. Dále nutno uvážiti, že čI. III. katastrálního zákona (čís. 177/1927) zrušil všechna oprávnění k vyhotovování geometrických plánů, udělená úřadum nebo oSllbám podle dosud platných ustanovení a že § 51 téhož zákona stanoví, že geometrické (polohopisné) plány pro účely veřejných knih a pozemkového katastru mohou vyhotovovati vedle úř. opráv. civ. geometrů (opráv. zeměměřičl1) též státní a autonomní úřady pro účely vlastního služebního oboru, pokud tyto .úřady (podniky) zaměstnávají úředníky se v z d ělán í m zem ě měř i č s kým, kteří mohou prokázati alespoň pět i let o u praxi zeměměřičskou pod v e den í m o db o r n í k a. Zeměměřičské vzdělání pro ú čel y § 5 1 k. z. prokáže se podle § 42, odst. 2. vlád. nař. č. 64/1930 vysvědčenim o státní zkoušce ze zeměměřičského inženýrství nebo na býv. učebném běhu pro vzděláni zeměměřičů. U státních úřadu a podniků a u úřadů autonomních byly předpisy o zeměměřičském vzdělání a praxi důsledně provedeny, jakmile vlád. nař. č. 64/1930 nabylo účinnosti, t. j. po 3. červnu 1930. U jmenovaných úřadů není tudíž možno, aby plány pro účely poz. katastru a veřejných knih sdělávaly a podepisovaly osoby bez zeměměřičského vzdělání (na př. inženýři stavební a kulturní). Jest proto samozřejmo, že pro tentýž účel musí i civ. geometři vykazovati pro budoucnost stejnou kvalifikaci teoretickou a praktickou jako měřičti úředníci státních a autonomních úřadů. Tato zásada byla však pokud se týče zeměměřičského vzdělání - provedena u kandidátů stavu civ. geometrů teprve vlád. nařízením č. 38/1934 Sb. z. a n., a to změnou odst. dJ § 10 o odborných studiích. Proto nemůže býti oprávnění k vyhotovováni geometrických (polohopisných) plá!1ů pro účely pozemk{)vého katastru a veřejných knih a tudíž také. oprávnění úř. aut. ClV. geometra udělováno nadále osobám, které neprokáží odborná studia (zeměměř. vzdělání) podle odst. d) § 10 min. nař. č. 77/1923 ve znění vlád. nař. č. 38/1934. Nemůže se tedy jednati vůbec o vydržení práva k získání oprávnění civilního geometra, nebylo-li toto právo výslovně i dále uznáno za platné zákonem, kterým byly do-
1934/89
savadní předpisy zmeneny. Konečně mohli absolventi v úvahu přicházejících odborů, jestliže vážně pomýšleli také na získání autorisace civ. geometra, od doby účinnosti vlád. nař. č. 64/1930 složiti aspoň autorisační zkoušku zeměměřičskou a odbýti si pJtřebnou praxi, neboť jde pouze o odbory stavebního a kulturního inženýrství, které byly již zrušeny a jejichž poslední posluchači ukončili studium v roce 1924 a jsou tedy již aSI deset roků v praxi. V době tísnivé krise hospodářské a finanční, kdy stále vice se uplatňuje snaha po zamezení dvojího výdělečného zaměstnání a dvojího důchodu, není ani na místě hromadění autorisací u civ. techniků, zvláště není-li toto v naprostém souladu s platným právním řádem. Po provedené reformě zeměměřičkého studia (které klade nejen zvýšené požadavky osobní, nýbrž i hmotné na jeho posluchače), bylo toto studium zrovnoprávněno s ostatními technickými odbory a neni tudíž myslitelno, aby někdo dosáhl autorisace civ. geometra, kdo neabsolvoval odbor zeměměřičského inženýrství a způsobilost pro tento odbor neprokázal úspěšnou II. stát. zkouškou, podobně, jako jest tomu u ostatních technických odborů. Požadavek § 51 kat. zákona o pětileté praxi pod vedením odborníka nebyl však ani novelou č. 38/193·i splněn a bude tudíž dalším úkolem zástupců civ. geometrů působiti k tomu, aby také § 11 nařízení Č. 77/1913 byl přizpůsoben kat. zákonu. Jest značně důležité, aby ustanovení o praxi pod vedenim odborníka bylo pojato do předpisů o civ. technicích, aspoň pokud se týkaji civ. geometrů. Mohl by se totiž opakovati případ, že by Nss. uznal praxi uchazeči o oprávnění civ. geometra, potvrzenou starostou města (které nemělo ani stavebního ani zeměměřického úřadu) z toho důvodu. že v předpisech o civ. technicích není podmínky, že praxe musí býti vykonána pod vedením odborníka. Ustanovení o pětileté praxi pod vedením odborníka bylo však pojato do vlád. nař. č. 65/1930 Sb. z. a n. o oprávněných zeměměřičích v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, které vyšlo současně s nařízením č. 64/1930. Podle § 6 nař. č. 65/1930 vykáže žadatel o zeměměřičské oprávnění praktické zaměstnání věrohodnými vysvědčeními, že aspoň po pět let po předepsaných studiích byl t l' val e pod vedením odborníka zaměstnán zeměměřičskými pracemi ve veřejné nebo soukromé službě, nebo v podnicích nebo ústavech, které jsou způsobilé, aby v nich bylo získáno technických znalostí pro obor zeměměřičských prací. Tyto podmínky jsou přísnější ohledně trvání praxe a určitější co do jejího způsobu, nežli ustanovení § 11 nař. č. 77/.1913, ačkoliv oprávnění, získaná podle nař. č. 65/1930, jsou omezena pouze na zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou a nemají platnosti v zemi České a Moravskoslezské, kdežto autorisace, nabytá podle předpisů o civ. technicích, opravňuje k vykonávání oprávnění civ. geometra na celém státním území čSR. Proto vidíme zajímavý zjev, že mnozí kandidáti stavu zeměměřičského ze Slovenska a Podkarpatské Rusi žádají o připuštění k alltorisační zkoušce a za udělení oprávnění civ. geometra u zemských úřadů v Praze nebo v Bmě. a nikoliv u zkušební komise při vrchním soudu v Bratislavě, poněvadž mohou dosáhnouti úřední autorisace civ. geometra za lehčích podmínek, než zeměměřičského oprávnění, omezeného na zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou. Tyto poměry nejsou zajisté nadále udržitelny a musí býti upraveny jednotně na celém státním území ve smyslu kat. zákona a jeho prováděcích předpisů. V souvislosti s ustanovením odst. d) § 10 o zeměměřičském vzdělání nutno změniti také podmínky o osvobození od zkoušky, uvedené v odst. b) § 12 nař. č. 77/1923, který by správně zněl: b) uchazeči za oprávnění kategorií v § 1 d) (pod lit. a) až t) a j) až k), vztažmo g) uvedených, když vykonali zkoušku pro státní službu stavitelskou, vztažmo zkoušku pro lesní technickou státní službu, nebo pro lesní techniokou službu politické správy. Doplněnim tohoto odstavce kategoriemi ti a k) a vynecháním kategorie i) odstraní se nesrovnalosti, na něž jsme na počátku poukázali. Dále bylo by třeba doplniti odst. c) takto: Uchazeči za oprávnění civ. geometra, když odbyli v § 11 dotčené praktické zaměstnání ve státní službě měřické a vykonali předepsanou ustanovovací zkoušku zeměměřičskou. Tím má býti zdůrazněno, že jen pragDllitikální státni měřičtí úředníci mohou dosáhnouti autorisace civ. geometra s prominutímautorisační zkoušky. nikoli však úředníci smluvní. kteří bývají zpravidla přijímáni jen k vykonávání určitých úkolů, při nichž nepřicházejí ve styk se stranami a nemohou tudíž nabýti takových znalostí, aby mohli býti od zkoušky osvobozeni. Konečně bude třeba zrušit vyhlášku min. financi ze dne 10. dubna 1929, č. 32.334/ 29-III/6 o výhodách, poskytovaných při používání pozemkového katastru civ. geometrům a jejich asistentům, kandidátům stavu civ. geometra, kteří sice neprokázali zeměměřičské vzdělání podle ustanovení § 51 kat. zák. a odst. 2. vlád. nař. č. 64/1930, avšak prokázali jiné předběžné vzdělání, uvedené v bodě d) § 10 nař. č. 77/2913. Poněvadž však od 1. března 1934 platí pro tento bod znění vládní novely č. 38/1934, může býti kandidátem stavu civ. geometrů jen ten, kdo prokáže zeměměřičské vzdělání podle cit. předpisů kat .. zákona, a jen tomu může býti vystavena průkazka, opravňující k používáni výhod, pOllkytnutých civ. geometrům a jejich kvalifikovaným asistentům. Též přechodná ustanovení v nařízení o civ. technicích nutno pozměniti, zejména UIltanoveni § 15 o udělování oprávnění civ. geometra státním evidenčním geometrům na odpočinku s prominutím studijního průkazu a předepsané zkoušky, jelikož platnost
1934/90
tohoto ustanovení uplynula již dne 10. května 19!13. Ponechalo by se pouze ustanovení 2. odst. § 15 o přeložení sídla takového civ. geometra. R é s u mé: Vládním nařízením ze dne 9. února 1934, č. 28 Sb. z. a n., bylo přiznáno opr~vnění ke scelování pozemků, vyjímajíc zeměměřičské práce při scelování pozemků, nebo jiných všeobecných úpravách pozemkové držby, též civ. inženýrům vodohospodářským a kulturním, ačkoliv komasace pozemků spadaly dosud do výhradného oprávnění civ. geometrů. Ustanovením tímto mohou býti civ. geometři citelně poškozeni, zvláště v tom případě, když by se také uplatnil názor určitých kruhů, že za práce zeměměřičské při scelování pozemků lze považovati pouze zaměření náhradních pozemků a vyhotovení nových katastrálních map a operátů. Civilní geometři, absolventi zeměměřičského inženýrství, mají pro práce komasačni vyšší a přísnější teoretickou průpravu než civilní inženýři vodohospodářští a kulturní, neboť vedle uceleného vzdělání zeměměřičského prokázali svoji vyšší zpfisobilost i složením státní zkoušky z agrárních operací, kterážto disciplina jest na odboru B. inženýrského stavitelství pouze předmětem zkoušky I?rospěchové. Po vyloučení všech prací zeměmčřičských stává se vlastně oprávnění civ. Inženýrů vodohospodářských a kulturních k pracím scelovacím ilusorním. Ode dne účinnosti vlád. nař. č. 38/1934 Sb. z. a n., t. j. od 1. března 1934, mohou získati autorisaci cív. geometra jen absolventi zeměměřičského inženýrství nebo býv. běhu ku vzdělání zeměměřičů některé vysoké technické školy. Toto u8tanoveni jest v souhlase s katastrálním zákonem a jeho prováděcími předpisy. Nebylo však dosud provedeno další ustanovení katastrálního zákona o pětileté praxi pod vedením odbornika v zemi České a Moravskoslezské, nýbrž pouze na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Ap1"ímťnSOl".
Zprávy odborné. Logaritmické pravítko ako ponWcka mernickeho inženiera. V praxi merníckeho iJnženiera logaritmi~ké p'ravítko ďaleko ešte nie je tak známe a rozširené,a.ko je to v iných odboroch technickej č.iJnnostL Z1epěeuie konstrukcie a výroba specia.lných logaritmkkých pravitiek pre jednotlivé porvollanie zdokonalilo lch dnes už v takej miere, že tieto aj ~re g-eodéta v mnohých prípadJoch znamenajú zna,čnú úsporu ěasu a ufahčenie práce. F..c~"č.1 P",hťad "'-vrc.h.u. (JÝorn:uilne porla.'."ie J=!lka..)
..E~.é.2. ~
si'r=tA]4.:Jl'fk.i>...
Samozrejme je čím ďaJ.ej tým viac počítlWis1a'Ioj spolu &0 zvlášť k tomuto sostav611ými tabulkami najlepšou pomóckou moderného mernírJkeho inž,eniera. Ani význam logčtritmických tabuliek - hl:avne v poli,keď stroj není k diiSp0SÓJci- ako ajnomo~amov a prehfadných tabWiek tým1Jo článkom nemá byť ~menšený. Me oka chcem v následujúe.Ích ukázať, ie č3lSto :pre :pom,ocné a kontrolné výpočty a prezistenie hrub Ý c h c h Ý b presnosť loga.rltmickéhopra.ví·tka úplne do8!tatočná a pri tom je výkon o vefa vačší ako pri počítáni strojom. .
1934/91
Viae aJko kedykolvek je treba dnes hospodáme pracovat a iPlfácu si Č() najúčelnejšie zamiradiť. Čim viJaJe Ba inženier ,vri svojej práci zbaví mechanických a práve tým tak unavujÚC'Ích vý:k(}tlJO'V,tým viae pozornosti a koncentJráeie može venovať vlastne'j, odbornej práci; námaha bude meJ1lšia a výkon vačší a tým vznikne radosť z *Istnej úspeŠlllej pr~. Práve v merníokej praxi má tento psychologický faktor najvačši vliv na Jakosť práoe a na výkon. Pr'e účelJ1(}sť ~ogaritmic3.(élho pravítka pre merníekeho inžen:iera je smerodajným údanie, pre ktoré druhy [lločtov sa hodí a prelillost, kto'rej mo~no docieHť. Pl'es.J1Josť zase závJÍ,\:;í vedIa pečliV10lSti vÝl'Oby hlávne' od dIžky delenia pravítka. Dnes možeme dostať Pll"avítka v dIke' od 10 cm do ca. 100 cm. S ohIadom na naše poweby hude asi naj~e'Pšie dIžlka ca. 25 cm. Tak(wé pravítklo má už dOlstatočnú presnosť pre úkoly, ktoré od neho ž'iadame, a vojdie p,ri tom ešte' do aktovky (pomé [llfáce!). Já použijem už neko[1(o ·rokov pravítko v dIžke 25 cm značky Ne8tle!l' "UniVelrsal" a okrem t'oho kapelsné prav:ítko 12 cm dIhé. K voli porovnaniu presno'sti som Č3J8to prMoval aj s tachymetriekými log-arůtmickymi pravítkami o dIžke 50 cm. V ná.sledujúcich je \podrobnejši plOpÍ!Sprác, ktoré sa dajú výhodne prevád'z,ať logaritmickÝ:ffi pravitkom "UmversaJ" o dIžke delenia 2'5 cm. Menované pmvitko je v prvom rade konstruované pre potreny g-eodéta. VIO fig. I je loga,ritmicJké praví,tko "Univell'sa~" sehemaJticky znávomené, abych m!Olhol na základe, obrazov v hrubých ,rysoeh vyložiť druhy počtov, ktoré sa nim dajú výhodne previe'8ť. Pri tom pIl'edpokládam všeoiooenú zna,Losť teo!l'Í!e Iogmri.tmického pravítka. Najvňac pOUIŽivané sú delenia čís. 3 a 9, ktorými 183, dá násobit a deliť. Čísla je možnourč:ovať na 3 a,ž 4 miesta. DIa údania ~Í!rmy Ne,stler je stredná re.Iativn:í chyba 0'86100, a[eh(} 1/1250. Moje vlastné skúseno&ti tJieto údanie plOtvrdily. DIa toho sa dtí najlepšie posúdif, pre jaké počty ,sa dá pravítko účelne použiť. Na prlklad, !S!l'áJžka mapy a vyrovnavaJCia diferencia :pr,i vý!pOč,tu ploch sa dá s wOlStatocnou presnosťou a rýchlejšie pra vitJkom rozdeliť ak!} stro~om. Delenia čís. 7 a 8 sú tach:nnetl'ickti delema funkcÍÍ cos~ a a ~in a cos a. Vo spojeni s de,lenim Č. 2 sa výpočitajú nimi vzdialenosť D a výška H dIa vZlOroov: ])= k.l.cos2a. H = k.l. sin a ('os a. V tom je k = kostanta, obyčajne 100, a 1 je čitanie na lati. Cos a jero 0° až 450 (staJrého delen:ia) a sin a co~ a od 00 34' až 40°. V1ičšie úhly ak,) 40° n:ebÝ,vajú a nemajú byť aj z teoretických dúvodov. Pre úhly menšie aJko 34' vypočitajú sa výšky - jestli sa neda~y nive~ovať - tým s.posobom, že sa vypočíta vý,ška pre n-násobok žiadaného úhia a výM'ewok sa zase dellí n-nom. Piresnosť, ktorej docielime, je asi tak veLká ako u obvyklých tllJchyme,trických praVÍitiek 50 cm dIhých. RI1e úhly menšie ako 5°, aleho jestli potrehujeme 'z U!l'čitébJol dovodu vaéšú prelsnosť (nap!l'. p,re vzdialenost,i s.tanovisiek), počítame dIa toho vzorca: D = k.l. cos2 a = k.l. (1 - sin2 a) = k.l.- k.l.~in2a. KOifekčný faktOif ~;. 1. sin2 a počítame pomocou delenila tifÍglOnome'tm0kých funkcii (fig. 2). Pre Iubov
=.
1/cP a hodnotu
kombinovaného
vlivu
skrivenia
'Zeme a refraikcie
-.-;
C;;/
(;2) .
. Logaritmickom pmvitk,om vypočiúané hodnoty skri.venia 'zeme a refraikcie zodpovedaJú velmi dobre hodnotám, ktoré udáva prof. Dr. ing. E. Dmežal v tabulkách na st!!'. 248 šics,timiestných 10gal'i
1934/92
Z uvedenýoh bude zre,jme, že logaritmické pmvítlw, pre naše potreby účeli!1é výbrané, je velmi dobrou pomóCik!ou; Já a,spon by S10mho už nemohol postrádať ani v kanceláJrií ani vonku. aže ho vidím tak málo v rukách p. koleg1ov, vysvetJ1ujem &i len tým, 1.e ešte nepoznajú doslillJtočne jeho dobré v'lastnosti. 111!J. R. Kube.
Literární novosti. Posudky. Ing. K. K o n e II; s c h n y: Einrichtung der IlI8trumente fUr die optische Liingenmessung und fiir das tachymetrische Me6verfahren, Bmo-PmharLipsko-Vídeň, 1933, R. M. R'ohrer, 92 stran, cena 30 Kč. PŮiV'odně byly ta,chymetry používány s ,'e1ikou oblibou a v l1ozsá.hlé míře v-e s,tavebně-inženýmkýcll 'P'racích, v zeměměiííčských pmCÍch však jen pro měření výšková,. Ale záslwbiou švý'carských gc'ometrů z poslední doby by~o 7doiklona[eno na nich opt,j,cké měření vzd:áJleno,stí tou měrou,že byly p'ře,budovány převážně na, op,tické dálk011lěry a převzatv i dlo praxe měřič.ské pro metodu polá.rnou, také zvlá,ště ve Svýcarsku hoin~ noužívanou a zdokonalI:enou. K četným8itarším konstrukcím tachymetrů př
i
1934/93
kreré n;dakce ročenky otiskla na přednich stmnách a urcuJe je též ku čtení osobám, kt,en1' žádají sí odborné rady. Citována Je tu zejmcna, definicé povoláni zeměměřičova a jeho pilJsobnol:llt,dále poukazáno na je:l1OspoilupracJlVniky (notiá.ře, soudce, agrOllloma, advokáta,· architektA, ostatiní inženýry různýClh kateg'orií' a ,obécní přec1stavenstva). Eit;ručně vypsáno je, v jakých záležitostech Ueba obrátiti se nazeměměřičského inže~ nýra (pořízení plá.nu, informace· o ·právním l'ozsahu 1llaj€tku, o hranicích a služehnO'stech, děleni a mezníkování pozemků. s,ce,loválllí, od- a zavodněni, plllreelace ploch zwsltaNite'1nýcl1, ocenění pozemků a lesů a Slprrwvanemovitostí). Pěkně řečeno je, jaké vlastnosti má míti zOOlěmě'řič: ,počestnost, odborné zna1osti,ztručn!Oist pracorvní (kterrou technik z j5.ných odvěrtví pocházející, se nemůže prokázat a tím klienta .vlastně poškozuje). Čtelllář Se zde inf,ormuje o příčině, pro'č existují zeměměřičské !komory (Chambres 8yndj,cales), jak .1z(J' nllJbýti díplomu zeměměřičské!ho" co vš,e musí chril. Izeměměft.č vykonati, Ip'řeve(lme'-li od kHenta 'nějaký výlklon odborn.ý, jak jednotlivý ko[ega sí má poČlÍna,ti ve styku s jínýmkole,g'ou, s' odbornými kor/poracemi, a na jakém podikladě se 'účtují p'ráce. Připojeny jsou stanovy unie franc. civil. ze'měměřičů a pak násLeduje se(lnam členů, sdrružených v komory krajské (arrondissemeut) a pak seznam alfabetický. Z této ročenky je patmo, že je sestavena s' programem informovati o h1a,vnich právech a povinnostech kHenlta i civil. zeměměřič,eolpnJJ1:isobě. Oba ilpoz,orňuje, že činnost zeměmělřiěe je veřejný úkon velké váhy a vyžaduje tudíž vedle oc1lborn5.ctví,mravní OO(lúhonnosti. Ovodní /Stránky jsou psány jaaw vzor, který
Odborná pnjedná'ní
v časopisech.
Zprávy veřejné služby technické, čis. 9. Dr, J. Pe t e r k a: Přednáška prof. Grubera o řadovém připojeni leleclrych snlmkú. ---.--.- .... Jo_" des Oéometres-Experts et Topollraphes Fran~ais, čfs. 162 (duben). Ma r t in: Sur les methodes· appJiquées da",-;l'etucle de la défúrmatlon des grands barrages. Ta t ()n: Note Sur Je nouveau niveau du Service du nivellement genéral de la France. L a com b e: La clóture lorcée. Čis. 163, Ma r t ln: Les planimetres Coradl. Pe y r a u d: La grllvure des plans Cadastrailx, Zeltschrlft flir Vermessungswesen. Č, 5. S c h ra mm' Das Winkelbildverlahren zum Abstecken von Bggen (konec I. čís. 3.), O I a n der: Ule Nelgungskorrektion bei der Grundlinienmessung mit Jiiderin·Driihten, C. 6. R o s e h: Johann Georg v' Soldlier, 100,lodestág. B u n ds c h u h: l3esonderer Fall der Wiederherstellung eines .,;erloren gegangenen trigon. Punktes. C. 8. Fen n e I: Gro6en-Stufung und Typun/( von Nonien TheodoJiten. C.' 9. Ph I I i P ps: Zur verkllrzten Berechnung des Widerspruches Laplaceseher Gfeichunl(en. B I a s s: Landesvermessungszllge in Hessen. Fr i es: B itrag zum Emfernungsme'ser Bo6hardl·Zeiss lm Waldgebieten. Lil d ema n n: Die PythagorasRechentalel von GrUnert und Herrmann. Č. 10. Ber rot h: Richard Schumann 70 lahre alt, Lip s: Zur -Au.schaltung des Ein!fusses der Meereshohen aul die Strecken'llessungen. F. S. Schwelz. Zeltschrift f. Vermessungswesen u. Kulturtechnlk. Č. 5. Alb rec h t: Eine Korbboge nfrlll(e aus der Praxis, F, S. AlIgemelne .Yermessungs-Nachrlchten. Č. 6, Mi t tel s t a e d t: Weiteres liber die Gruppe der Kon· vergenzm"lle. Č. 7. K o h r: Mittelwerte der mi!lleren Koordinatenlehler als Genauigkeitsma6 fllr Punktbestimmungen. Č. 8. R, Fin s t e r w a I der: Die geodlllischen und photogrammetrlschen Aufgaben der deutschell Himalaja-Expeditlon 1934, Č· 13 Dle Kaufpreissamlu 1gen und die Werlkarten - Ihre Verwendung fUr Bewertungszwecke, Dr. Ul br i c h: (dokonč. dřlvějšího článku). Č. H. A I b re c h t: Arbeitsbescha!lung fUr die Hersteller von Vermessungsinstrumenten, - Uber den Stand der Normung jm Vermessungswesen. Dr ec h s I e r: Die UmJegung landwirtRchaftlicher, GrundstUcke (konec Č. 15). K oh r: Zur Berechnu'ng des Liingen- und Querlehlero in Polygonzllgen. Č 15, R o s c h: Die Gro6e der Exzentrizitllt bei unmittelbaren Winkelmessungen. F. S. "H3BilcTÍlI" (Časopis ruských zeměměřičú). Vychází v Bělehradě ve dvanáctém ročniku za redakce Vladimira S a d y k o v a. Obsah Č, I. z r. t93t je,t rozdělen na několik diltl a sice: "J stavovský, b) informačnl, c). llpecielni čili vědecký, a d) rúzné zprávy. cizf literatura atd. V specielnim dUu se uveřejňuje pojednáni .0 geodésii" (pokračováni), v němž autor A B. se zmiňuje o slerickém $lipsoidu, o speclelnim badánf o tvaru země, o geometrickém určeni geoidu pozorovánim tlznicových odchylek. Casopis vycházi měsicně tiskem hektografickým, formátu 25/17'5 cm o 80 stránkách. Admirtistrace a.redakce Bělehrad, Kosovská 51. K, Blldmessung und Luftblldwesen, či,. 2. Dr. W a I t her: Ober A~chite1
1934/94
Zprávy spolkové. Klub inženýrů měřických hlav. města Prahy kona~ dne 26. března 1934 valnou hromadu v re'stauro.ci "U Sojků" v Praze vn. Předseda vrchní m. rada Ing. Beneš zahájil valnou hromadu v 6 hod. uvítáním přítomných a vzpomínJkou na zemř·elého člena měř. radu v. v. Illlg. HlořešolVského a civ. goometr:1 Ing'. Zllklína. SouČl!Jsně zdraví valnou hromadu jménem Uníe s přláním mnoiha zdaru k dallií činno.stikIwbu. Po zlprávě kol. Ing-. Kvíse o č;innos,ti s1)Ů'1eČ
R ů
Z
n é.
Účastníkům mezinárodního' sjudu zeměměřičů v Londýně. Pan Ing. Rer.é Danger zve jménem komory francouzských zeměměřičů čsl. kolegy, účastníky sjezdu v Londýně, aby ztrávili den 16, července v Paříži. Pro tento den připravili francQuzšti kolegové následující program: v 10 hodin prohlídka ústavu pro výšková měření ve Francii. účastníci budou přijati přednostou tohoto úřadu' Ing. Vignalem. Poté procházka Paříží a oběd, uspořádaný francouzskými kolegy. Odpoledne vycházka do Saint-Germain-enLaye, prohlídka nových .. zařízení francouzského katastru pro reprodukci map' a pláilů:: Večer pak je volný. Druhý den 17. července odjezd dále do Londýna. Jistě všichni kole~ gové, kteří se zúčastní sjezdu v Londýně, vyhoví milému pozvání a přispějí tím k utu~ žení přátelských styků s kolegy francouzskými. .' 1fJ'f! . Zeměměřičské otázky v rozhlase. MinnlL n'f~~v vySIla,] momvsk,oostravský rozhlas přednáJŠlku "Geometr vykládá o me,trn", kteTO:I pmsJovil Ing. F.F al t~ měř. rada V Mor. Ostrave. Byla to' populární causerie o tustorií m.ezinárodní míry metro ve, a o její funkci ve výrobě v období re,voluce strojů atd. Autor dotkl se zábavným, způsobem veřejněhos. podářských aktualit a nezapomněl ani na starosti civilních kolel!iů. Přednesl v reportáži osobních dojmů z návštěvy mezinárodního ústavu PJ;'o míry a vány y Sévres u Paříže své vzpomínky na rok 1927, kdy se v Paříži konal mezinárodní sjezd zeměměřiČŮ, jehož se zúčastnil. .'. Dne 14. a 16. dubna přednášel v pořadu zemědělského rozhlasu v Praze ,,0 pozemkovém kat3.'ltru"kol. Ing. Zd. H e.i 1 z Falknova. tomže thematu dle programu pojednal v neděli 21. dubna prof. Ing. Jos. Pe tří k.
°
1934/95
Rádi zaznamena,vame účast zeměměřičských pracovníků v rozhlase a doporučujeme zvýšení zájmu o popularisaci naší činnosti tímto moderním prostředkem. Jak jsme zjistili, našly tyto přednášky u posluchačů rozhlasu zna.čný ohlas, jak je patrno z dopisů, adresovaných přednášejícím. Kdo začal s výpočtem polygonových ploch. "II geometra italiano" uveřejňuje dopis prof. R. Dang'eM, redaktora Journalu des Géometres-E~perts v Paříži,' za.sJaný jeho redaktoru a týka.jící se dějin polygonometrie. Danger, souhlalsně ,s dopis,ovatelem časoDisu ,.II geom. ital.", zjišťuje, že se omylem připÍJSuje R
Doktoráty zeměměřičů. Dne 1. června t. r. byli promovam: Ing. Jan C í s a ř (z Bratislavy) doktorem terhn. věd na Českém vysokém učení technickém v Praze a Ing. Václav L u k á šek, štábní kapitán Voj. zeměp. ústavu, doktorem přírodních věd na Karlově universitě v Praze. Blahoořejeme. Doktorem technických věd byl prohlá,iíen dne 5. května t. r. Ing. K. K on 'e t s e h n y, dooent lIlěmecké vys,oké šmoly technické v Brně, as~stent ústavu p,rof. Drn, Loschnera .. Je to druhý dokrtJor, který na. brněnské německé tec:hniJce hyl pI1oma-várn'za práci z oboru zeměměř. in~enÝT'Sltví. Blahopře,jeme! Z německé vysoké školy technické v Brně. Druhou státní zkoušmu na ,odd,61ení zeměměř. inženýrství 'složili 17. mvětna t. r. pámové: Ing. Jos. Eschiner z Brna, Ing. Alfren. Fedra ze SllMe ve Rlezll,ku, Otmar Stifter ze Znojma a Bedřich Zdiara z Rýmařo'Va na Mor. Úmrtí. DiIJle17. května t. r. zemřel Ing. Lud. K os tel e' c k ý, měř. rada ředitelství stá,t. drah v Bruě. Ze služby katastrální. Na Mor a v ě: Jmenováni Ing. Pavlík a Ing. J. Bohm měř. komIsaři. Přeložen Ing. A. Fuks 2;, Opavy do Brna (al'chiv m;;;,p. kat.). Na Mor a v ě: Jmenová.n:i Ing. M. PavUk a Ing. J. Bllhm měř. komisaři. Přelož-en Ing. A. F\uh z Opavy dio Brna (archiY map kat.). Na Slovenlsku) 1. měř. b:mcipisty přijati: Ing . .J:lJr. Žižka (LelV'loo), Ing. Jan Pet'řík (Dol. Kubín). Ing. Em. Pa.rtyng;l (Turč. Sv. :Martin), Ing. Em. Urbam (Košioe), Ing. Rud. OeClh (Thenčín). Ing. Huberrl Kokeš (Bmtislavlli), Ing'. J(1,s. Srhwarz (Sečovoe) a Ing. Otto Císař (Tmč. Sv. Martin). Za smluv. mělřickélho úředJÚJka: Inl!'. AI. Perf!iÍdi~oY (Rim. Sobota). II. Jmenov:áni měř. komisaři v 6. pI. stup.: Eugen Kotzian (Bra.-tisliaJva), Jo8ief Lafant, (Bratislava), Ing. Karel HaJV'e1ka(~. M()II'avoe) a Pavel Tyrolt (Trenčin, i. k. v.) ZeslUlžby V)'lstoupiJl: Ing. Kamil Hllmig (Galanta). U zemského úřadu v Bratislavě jmenován Ing. F. 8trohel měř. momisařem.
za
Op'rava •. Ve č1áll1ku Ing.
Zd. Richte,ra "Piříspěvek
k vynášeni
map", čís. 5 Z. V. z 1934, má státi na str. 71, řádka první pod tabulkou:
výsledkú
měřen!Í do
místo [A11:1.100=
K',
8
spr á·vne:v
V.
lAK] 100·= K'
spr á vn ě: YP (zmenšenou.
;
na str.
72,rade v,
k prvnl • s h'ora-, mlsto
. .).
1934/96
YP O
v (zmensenou ...
)
y
v
v
v
"
7
ZEMEMERICSKY
VĚSTNÍK
1934
ČASOPIS SPOLKU čs. ZEMĚMĚŘIČŮ XXll. ROČNíK V BRNĚ 5. SRPNA 1934.
_________
Výpočet zemského
elipsoidu z odchylek tížnice. Václav
Špaček.
(Dokončení
-
Fín.)
Rovnice (101), (102), (14) slouži k odvozeni koeficientů rovnic (5), v nichž jsou Po, },.01 ao, a, e2 neodvisle proměnné. Derivujeme-li (10), (14) podle těchto proměnných, obdržime 15 rovnic obsahujicich parciálni derivace veličin P, a, ~, fO, .[} v prvé mocnosti, lze je tudiž snadno vypočisti. Derivujme (101) dle ao, při -čemž však položime a '10 ao = O, o .[}/aao = 0, neboť jsou zcela nepatrné vzhledem k (13) a (8). Dělíme-li rovnici, kterou jsme takto derivaci obdrželi, rovnici původni .a vypustime-li ~, obdržime (151) a obdobně (152) z (102) a a . ow sin (a + w) a !J. ow sin (a - w) aao oao sinao' oao oao
---r---oa
-~--
sin a cos w
aw
sinao
oao
, oao
-
Hledime-li k rovnicim Delambreovým . a+w cost(900-po+.[}) ao. a-w sint(900-po) ao .sIn-2- = O) cos -2' SIn--,-,;, = --. cost(90-P2 sin-§-(900-P2 ) cos -2 ' plyne z (1O[) a (102) derivaci dle Po aa o w _ _ sin2t (a + w) sin.[} t ~ _ _ sin.[}sin ao o Po + 0po cos2t (900 - Po +.[}) g 2 2 cos2 t(900 - P2) aa ow sin.[}sin ao a Po- 0po 2sin2 t (90 - P2) • Vzhledem k tomu, ,že COSP2= sinao sin.[}jsinw, bude aa sin2 w aw . ;:;--. . a.' -",-= smwtgp2' upo smao smv upo při čemž lze psáti P misto P2' neboť se jedná jen o přibližné hodnoty. Pravá strana (101), (102) neobsahuje },.o,ani .[}na něm nezávisi, i obdržime derivujice dle },.O napravo O a je tedy
aw_ 'o Ao - O
~-O
o Ao --
OA l', Ježto ",=w +'"'o· rr= o 1
Při derivaci (14) dle Po a ao měni se činitel (1 + Q) sjR tak nepatrně, že jej můžeme považovati za stálý, takže o P c= _ ~ 1 + Q) sina (1 + cos w) o ao R ( :2 sm"(a--ao)j2 '"
• 2
~=1-~(1 'Q). sm w . apo R T 2sm[}sm2 (a-ao)/2 . '. d oa aa'a[) bdbě VIe ičiny a, e2· JSou ob saženy Jen ve .[},Je te· y a a = a.[} o a a o o n
1934/97
u
d e-
rivaci ostatnich. Nejprve nalezneme z (101) a (102) po krátké úpravě jako u rovnic (15) ~ --L a úJ _ sinaocospo aa a úJ sinaocospo aff I a ff - 2 cos2 (900 - P2)/2 a ff - a ff 2 sin2 (900 - Pa)/2' z čehož plyne se zřetelem k větě sinové sin ao : cosPa = - sin a : cos Po aa. aúJ sin ao cos Po sina ílff = sm a tg P2, ílff cos2 Pa - cos Pa Z výrazu pro ff (8) obdržime aff s (1 a' )'!2_ ff ff =!-. (1 - e2 sin PO)'/2 íla =- a2 .-e smpo a
--a'
aa
ff aa =-atgpsma
.
ílúJ aa
ff sin a
-O; cosp'
Pti derivaci dle e2 je třeba podržeti i druhý člen výrazu (8) aff ff sin2 Po sff2 (1 - e2 sin2 p)';' cosa P cos2 ao ae2- -21- e2sinp + 6a(l- é)2 aa = t sin a aff aúJ _ sina a.:t ae2 gp ae2' íle2 cospíle"' Ze sférického trojúhelnika ARP plyne sin P2 = sin Po cos .:t - cos Po sin .:t cos ao - cos P2 cos a = sin .:t sin Po + cos .:t cos Po cos ao. Derivujice prvou z těchto rovnic nalezneme cos P2 aa~ = - sin Po sin ff
-
cos Po cos .:t cos ao = cos P2 cos a
a%
a~~
íl.:t = cos a.
Oblouk A'B = R (p - Po) = N (Pa - Po), z čehož ) N _1/f1-e2sin"(p+po)/2j3 P Po R P2 Po , kdež R - V (1 _ e2)" (1 _ e2 sin" Po) . Odtud obdržime vypouštějice členy s mocnitelem vyššim než e2 _
=N(
_
íl~" (~) = 4(1-=- e2)2 [1 + 2 sin" Po + 3 cos (Po + p)] N a P2 a.:t
ap
aa
ap ae2 = -
N.:t
.:t
N
=][ 'O.:t íla =
-lIcOS ao;
N a P2 a.:t
a
=lI aff íle2 + (P2 - Po) oe2-
sin"Po cosa
II "2 1 - e2 sin2 Po
P -- Po R [1 4 (1 _ e2)2 N
Z rovnice (18,,) pro A.plyne ještě aA. OúJ aA. aúJ a ao = a ao' ílpo = a Po'
(N) = ][
+ 2'sm Po + 2
aA. aúJ aA. a a = a a ' a e2
3
( cos Po
+ p )].
aúJ a e2
=
a ze (14) ap/a A.o o, neboť napravo (14) žádná z veličin na A.onezávisi, ani
1934/98
(26) (27)
a
vzhledem k (10).
Zde jsme stanovili všechny derivace vyskytující se v (5) a tím jsou určeny i koeficienty v (6). Ježto g, 1] jsou vyjádřeny ve vteřinách, musí býti ve vteřinách vyjádřeny i všechny členy na pravé straně (6). Koeficienty při ó Po, o Ao, o ao jsou bez rozměru a kde se vyskytuje samotné 3-, značí arcus 3- podle odvození. Vedle ď a v (5), (6) stojí vždy 3-/a; vyjádříme-li 3- ve vteřinách děIíce are 3- sinem 1", bude třeba vyjádřiti a v téže jednotce jako o a, totiž v metrech. Koeficienty při oe2 obsahují činitele 03-/0 e2, jenž je vyjádřen (23) pomocí are 3-. Je třeba převésti jej na vteřiny dělením sin 1" stejně jako arc (p - Po) ve výraze (25) o p/o e2• Výpočet 3- a s provádí Hayford zkráceně pomocí koule poloměru N = = alJl1 - e2 sin" (p Po)/2 příslušného střední zeměpisné šířce; střed koule je v bodě, kde tato normála protíná osu zemskou. Pás elipsoidu i koule mezi oběma šířkami Po, P téměř splývají. Vzdálenosti ve směru poledníků od střední rovnoběžky (Po p)/2 jsou naneseny na kouli v téže velikosti, jako jsou na elipsoidu. Poměr poloměru křivosti R a normály N ve střední šířce je
+
+
R/N
= (1 -
e2)/[1 - e2 sín2 (Po
+ p)/21·
Úhel poledníkového oblouku délky s rovné šířce' uvedeného pásu na elipsoidu bude na kouli roven R (Po -- p) N N
p) (1 - e2) 1 -- e sín2 (Po p)/2
s
a je menší než úhel Po (
_ Po
) __ P
(Po -
+
2
P na elipsoidu o
(po-p)(1-e2) 1 _ e2 sin2 (p
+ Po)/2
_(
_
Po
)
+ p)/2
e2eos2(po e2 sínt (p
P 1-
+ Po)/2
7) '
(2
kdež ve jmenovateli lze člen s e2 vypustiti. I je patrno, že na kouli bude střední šířka (p Po)/2 stejná jako na elipsoidu, kdežto šířka bodu severního Po bude podle (27) o x = t (Po - p) e2 eos2 (p Po)/2 zmenšena, šířka bodu jižního o totéž zvětšena. Trojúhelník PAB na kouli má pak u P úhel = O' jako na elipsoidu, strany b' = PA = 900 - Po x, a' = PB = 900 - p -- x. Nejdříve se stanoví x podle vzorce právě uvedeného, pak z Napierovýeh rovnic tg (A' +B')/2, tg (A' -B')/2, A', B' a pro kontrolu dvojmo
+
+
(J)
+
sin 3-
= sin c' = sin O' sin a' cosec A'
= sin O' sin b' cosec B'.
+
Odtud arc 3-, ao = 1800 - A', a = 1800 B', s = N arc 3-. Správnost tohoto postupu ukazuje Hayford na případu oblouku délky 2647 km. Chyba nějaké vteřiny vazimutech ao, a neb na 6. místě mantisy log s nemá významu pro výpočet koeficientů rovnic (6). Pro všechny výpočty jsou podána vhodná schemata. K přesnosti výpočtu je třeba poznamenati: Hayford vychází od rovnic Clarkeových (101), (102), (14), jichž přesnost nezkoumá - výraz pro , a (14) jsou jen přibližné. Odvození koeficientů k, 1... o je zde podáno podle jeho postupu, ale mnohem stručněji. Při tom se předpokládá, že s přesně známe, jak tomu skutečně bylo u malého území Clarkeova, Hayford však vypočítává s = N 3-. Přibližně je s = a.{) a je tedy patrno, že se při změně a mění s tak, že L1 s/s = 3- L1 a/a 3- = = L1 a/a. Dává-li výpočet Hayfordův opravu o a = 182 m, je o a/a = 3.10-5, t. j. chyba hodnot s použitých k výpočtu koeficientů k ... o činí asi 3 cm na 1 km. O Hayfordově elipsoidu samém pojednáme jindy. Résumé. Détermination de l'ellipsoide terrestre ďapres les déviations de la verlicale. Dans eet arlicle, on déduit les équations de Clarke (l'an 1858) et les formu1es de Hayford qui en résultent pour la déviation de la verticale; puis on désigne le procédé pendant le caleul de l'e\Jipsoide qui représente lemieux possible le geoide dans la région ou les travaux de mesurage ont été laits.
1934/99
Měřické práce prováděné v režii Státním pozemkovým úřadem v zemi Podkarpatoruské. Ing. Václav Z í t e k, měř. rada.
Přídělové řízení, prováděné S. P. Ú. v zemi Podkarpato'l'Uské, jest dosud v plném proudu. Příčina toho není v tom, že snad se tam v prvých letech nic neprovádělo. Ta vězí jinde. Jest jistě širší veřejnosti ,dostatečně známo, že na Podkarpatské Rusi se počala přid:ělovati půda ze zabraných velkoSltatků po'zději než v historických zemích a pro různé potíže rázu: technického a právního nepostupovaly práce takovým tempem, jako na pHklad v (Čecháchnebo na Morravě, kde těchto překážek nebylo. Vždyť v zemi Podkarpatoruské leží ohromné latifundiebývalého SchOnborn-Buchheima o rozloze cca. 133.000 ha ve 140 katastr. územích. Tento soubor nemoivitostí je co do velikosti na třetím mísM v čsl. republice po maje1tku Schwarzenbergově a Liechtensteinově. Dnes patří veškerý majetek SchOnborn-Buchheimův akciové společnosti Latorica. Na tomto majetku provádí se pozemková reforma od prvorpočá;tku a dJosud není skončena. Vedle toho se přiděluje půda v zemi Podkarpatoruské i z jiných zabraných velkostatků a ze státního lesního m:ajetku, spravnvaného ministerstV1em zemědělstvi, resp. ústředním ředitelstvím státních lesů a statků v Praze a jemu podrízenými ředitelstvími státních lesů a statků v Užhorodě, Ruštině a Ra,chově. Ze státního majetku bylo diOkonce roku 1933 přiděleno 11.893 kat. jiter půdy a jest ještě k disposici cca. 48.000 kat. ji:ter lesní půdy. Uvážíme-li, že většina půdy v zemi Podkarpatoruské p~ltřila buď velkostatkům nebo státu a že obecný lid vlastnil jen velmi málo půdy nebo žádnou, pochopíme, že lidi, nemaje doma dlo,s!tatečnéobživy, byl nu c'en pracovati bucTna cizím majetku, nebo se za živobytím stěhoval do krajů zámořských. Toto vystěhovalectví v době popřevratové nabylo takového rozsahu, že se mnohé kraje skoro vylidňovaly. Bylo proto třeba v zájmu celostátním hledati cesty, jak tomu čeliti. Příděl půdy byl jedním z mnoha jiných opatření, jimiž byl vystěhovalecký ruch omezen na minimum. Lid našel práci a obživu doma a je vázán k půdě. Přídělem půdy rozšiřují se skrovná hospodářství chudého lidiu podikarpatoruského na hospodářství soběstačná, pokud tomu ovšemdiovolu!jí poměry půdní a finanční schopnosti přídělců. Snahou Státního pozemkového úřadu jest, aby výlohy s přídělem spojené byly co nejmenší a prot,o učinil celou řadu vhodných opatření. Jedním z nich bylo, že se Státní pozemkový úřad rozhodl prováděti tam měřické práce z větší části ve vlastní režii svými odbornými silami. Dříve než přistoupíme k jádru věci, jest třeba zmíniti se stručně o mapovém materiálu a jeho upotřehení pro vyhotovení měřických elaboráltů pro za·knihování a pro pozemkový katastr. Všem odJborníkům z ř,ad: čsl. státních měřičských úředníků a civilním technikům (úředně oprávněným civilním zeměměřiČŮm),kteří po převratU' prováděli v zemi Podkalrpatoruské měřické práce, jest jistě dostatečně známo, j!aký chaos tam vládne v majetkových poměrech a s jakými obtížemi zjišťovali na příklad identitu určité nemovitosti při porovnání stavu v přírodě s pozemkovou knihou a se zápisy katastrálními. Není tam z větší části jedJnortnosttimezi pozemko,vou knihou, písemným operátem katastrálním a skutečností, a přece je nutno použíti těchto různých údlajů jako podkladu pro vypracování pozemnoknižního operátUl pro zaknihování přídělu a pro vyhotovení měřického elaborátu pro pozemkový katastr. Podobné poměry jsou i na Slovensku. Příčina toho spočívá v tom, že bývalá uherská státní správa, pod M,erou tyto země dříve patřily, nevěnovala diostatek péče tomu, aby majetkový stav v přírodě shodloval se s údaji pozemkio,véknihy a, s údaji katastrálními. Referát ministerstva veřejných prací v Užhorodě sestavil a vydal v roku 1928 přehlednou mapu Podkarpatské Rusi v měřítku 1: 300.000, v níž vedle jmen obcí a měst vyznačil hranice jrednotlivých politických okresů a obcí a roz-
1934/100
nými barvami položil plochy obcí (nyní katastrálních území) s označením, jaká pozemková kniha a mapa v tom, kterém katastrálním území existuje, a uvádí tuto rozmanitost: . a) Stará pozemková kniha" původní mapa, b) stará pozemková kniha, komasovaná mapa, c) stará pozemková kniha, reambulovaná mapa, d) nová pozemková kniha, reambulovaná mapa, e) započaté před válkou a nedokončené založení nové poz,emkové knihy, reambulovaná mapa. ad a) Vyskytuje se v nejvýchodnějším cípu českosl. republiky; v politických okresech: Racho,v a Ťačevo', částečně v okrese'ch Sevluš a Užhorod. ad b) Přichází v politických okresech: Velký Berezný, Užhorod a částečně v okresech Sevluš a Rachov. adi c) Převládá převážně v politickém okrese Chust, částečně se objevuje v okresech: Berehovo, Mukačevo, Užhorodi, IrŠ8,va a Sevluš. ad d) Zaujímá vesměs politické okresy: Volové, Svalava, z převážné časti okresy: Mukačevo a Iršava, méně již se vyskytuje v okresech: Užhorod, Berehovo, Chust a Sevluš. ad e) Pracováno bylo v okolí Chustu, Berehova a Mukačeva (kat. území Velké Lúčky) a v katastr. území Doryha (poUt. okres Iršava), kde leží majetek Řádu maltézských rytířů. P o zem n O> k niž ním ap y jsou různého druhu, jakosti a měřítka. U obcí se starou pozemkovou knihou tvoří mapu pozemnoknižní buď různé náčrtky bez měřítka nebo ručně vyhoto'vené snímky původnf katastrální nebo komasační ma,py v různém měřítku, kdežto v obcích s novou pozemkovou knihou, jest mapou pozemnoknižní litografický otisk (snímek) reamhulované katastrální mapy. K a t a str á I n í op e r á t Y vykazují taktéž velkou rozmanitost. U obcí s původní nereambulovanoru mapou katastrální, neshoduje se očíslování parcel na mapě ani s písemným opeTátem katiastrálním ani s pozemnoknižnimi protokoly. U obcí s reambu1ovanou mapou katastrální a se starou pozemmorvoru knihou: je jiné očíslování a různý počet parceL Jediné u: obcí s reambulovanou katastrální mapou aJ s vložkami nové pozemkiové knihy je o'číslování parcel shodné. Jest na bi1edlni, že pifáce zeměměřičského inženýra v těchto neurovnaných poměrech držebnostních jest velice obtížná a namáhavá. Od doby, kdy země Podkarpatoruská byla přičleněna k československé republice. vykorna,la finanční správa našeho' státu ohrovský k u spr á c e v tomto desolátním stavu pozemkové držby. Katastrální měřické úřad'y pracují tam plnou parou, zatím 00 zakládání nových vložek vlo'žkářskými komisemi postupruje velice pomalu. Zbývá ještě mnoho vykonati, aby dědictví po bývalé uherské vládě bylo likvidováno a aby ve všech z'emích našeho státu panovaly poměry jednotné a zajištěna byla na pro stá bez peč n o s t Ul aj e t k u a drž b y p o z e mk o v é. Státní pozemkový úřad spolupracuje na tomto díle tím, ž,e urychleně knihuje příděl v těch katastrálních územích, v nichž katastrální měřické úřady začínají prováděti buď práce reambulační nebo nové měření, nebo v nichž vložkářské komise hodlají zakládati vložky nových pozemkových knih. KaždOlročnÍ bohaté pracovní programy státní finanční správy jsou t,oruto spoluprací usměrnovány s výsh:l,dkypráce Státniho po'zemkového úřadu. V'eškeré práce přídělové a měřické pro Podkarpatskou Rus jsou koncentrovány 11 Obvodorvé úřadovny Státního pozemkového úřadu v Užhorodě a provádějí se u pŤÍdělových komisařů v Užhorodě, Mukačevě a Berehově. Agenda přídělového komisaře v Užhorodě sloučena byla s agendou tamní obvodové úřadovny presidiálním oběžníkem čj. 26.399j33-pres. od 1. ledna 1934. Každý přídělový komisař 5e exponovaným úřed'níkem obvodové úřadovny a má svůj p'racovní obvod přesně vymezen a to: 1. Agenda přídělového komisaře, resp. Obvodorvé úřadlovny v Užhorodě
1934/101
vztahuje se na politické okresy: Užhorod, Velký &rezný (Velké Kapušany) 1). 2. Agenda přídělového komisaře v Mukačevě vztahuje se na politické okresy: Mukačevo, Svalava (Užhorod) 1). 3. Agenda přídělového komisaře v Berehově vztahuje se na politické okresy: Berehovo, Sevluš, Chust, Ťačevo, Volové, RacbJOiv (Mukačevo, Svalava) 1). Pro měřické práce zřízeny byly v sídle ka,ždého příd.ělového komisaře měř i c k é s k u p i n y, a to původně ďvě, které později rozšířeny na tři u každého komisaře, takže dnes jest stav měřických skupin tento: ad 1. U příd. komisaře, resp. Obv. úřadu v UžhorolC1:ěměřické skupinyIa, lb, Ic. ad 2. U příd. komisa,ře v Mrukačevě, měř. skupiny lIa, lIb, lIc. ad 3. U příď. komisaře v Berehove, měř. skupiny lIla, IIlb, IlIc. Mimo to u Obvodové úřadovny v Užhorodě zřízena je k o 101 n i s ač n í s e ke e I V., sestávajiící z jednoho měřického a jedinoho hospodářského úředníka. Tato sekce pracuje výhradně na, koloniích z východ'ního Slovenska a Podkarpatské Rusi. K až dám ě ř i c k á s k u p i n a bestává z jednoho měřičského úředníka jako vedoucího a z jednoho pomocného technika jemu přiděleného. Měřická skupina pracuje samostatně. Nadi všemi měřickými skupinami (počlt,em 10) v zemi Podkarpatorusk:é má přímy dozor "v e d o li C í Ú ř e din í k měř. p r a c í" u Obvodové úřadovny v Užhorodě, který podléhá měřickému oddělení pro Slo:vensko a Podikarpatskou Rus v V. odboru techniokém Sitá,tního pozemkového úřadlu v Praze. Měřické skupiny byly vybaveny všemi potřebnými technickými pomůck:ami jak pro polní, t.ak i pro kancelářské práce.
K plánu na zrušení Vysoké školy speciálních nauk v Praze. F a k u I t ní s c h ů ze nač e s. v y s. uč e n í tec hni c k é m v P r a z e. V budově české techniky konala se d!ne 26. června 1934 schůze, na které předmětem jednání byl návrh ministerstva školst,víla nár. osvěty na zrušení vysoké školy speciálních nauk při čes. vys. učenítechn. v Praze. Na schůzi, které předsedal J. M. rektor prof. Dr. In~·. Mi I b a li e r, byli přítomni děkan prot Ing. P e tří k s profesorským sborem vysoké školy speciálních nauk, dále zástupci S p O' I k u p o s I uch a č ů zem ě měř i č s k é h o i n žen Ý r s tví, zástupci S P o I k u P o s I uch a č ů poj i s t n é tec hni k y, zástupci S bor u i nžen Ý r s k é hod o r o s t u, zástupci rúzných státních a civilních spolkú, sdružujících zeměměřičské inženýry a pojistné techniky. Po zahájení J. M. prof. Dr. Ing. Milbauerem, děkan vysoké školy speciálních nauk ve své řeči uvedl a vysvětlil všechny dúvody proti zrušeni této školy. Další projevy učinili přítomní zástupci všech spolků. Také jejich projevy vyzněly proti zrušení vysoké školy speciálních nauk. Na to byla přečtena a jednomyslně schválena resoluce, zaslaná ministerstvu školst:ví a nár. os:věty a všem interesovaným ministersltivllm. Zaslaná reso!Lucezní: Shromáždění uznávají obtížnou finanční sítuaci státní za dnešních tíživých poměrů, leč neshledávají účelným dosahovati úspor státních rušením vysokých škol. Dle zpráv časopiseckých a dle sdělení p. ministra Rkolství a národni osvělty v kult. výboru projed. nává se zrušeni vysoké šmoly speciáJnÍch nauk při českém vysokém učení technickém v Praze. Vysoké učení technické vybudováno bylo po převratu dle usnesení ministerské rady ze dne 20. srpna 1920 z české vysoké školy technické. Sbory profesorské pečovaly o to, aby vysoké učení vybudováno bylo ve smyslu přání Národního shromáždění jako vzorná 1) V závorce uvedená jména značí (okresní úřady, ,politické ok:re,sy), patřící do ob· vodu jiného přídělového komisaře. Provádění pří dělového řizení v těchto okresech bylo z důvodů vhodnosti svěřeno IZMsti a pře,chodně komisaři, u něhož tato jména jsou zaznamenána.
1934/102
technická škola republiky československé. Tato snaha byla dořešena teprve nedávno dobudováním vysoké školy obchodní, čímž podařilo se soustřediti všecky směry technické vědy a práce v jediném účelně vybudovaném učení technickém, jediném v naší republice. Tato organisace ukázala již všecky výhody a přednosti svoje, neboť tvoří nejúspornější školu, poskytující studentům vzdělání všestranné. Tomuto dobudování má nyní následovati, účelná organisace studia a cvičení praktických ve vzájemném vnitřním vztahu jednotlivých škol. Pokud se týká vysoké školy sp,eciálních nauk, do,sáhl0 se nyní pifohloube!.ú zeměměřičského studia a je nyní třeba jen několika let klidného vývoje, aby nová úprava mohla se vžíti a přímé výsledky přinésti, aby čeští zeměměřiči mohli v mezinárodní soutěži uhájiti svou starou dobrou pověst odbornou. Podobně vyvíjí se zdárně iučebný běh pro pojistnou techniku, jehož absolventi se s plným úspěchem uplatňují a neméně i přípravný běh pro kandidáty učitelství na středních školách. Kromě toho na obecném oddělení jsou zařaděny nejen vědy právní a správní, nýbrž i národní hospodářství, jež se přednášejí na vědeckém základě s užítím na technickou prak si. Dále jsou tu zahrnuty předmlá.šky, ISlpM3Jjícív ,obor branné výchotvy t.echnické, jakož i výklady obecně vzdělávací. Tyto výklady, zvláště ná.roCWhospodářské, mají důležiJtý význam ne'jen pro výe-hovu budoucích inženýru, kteří budou zaměstnáni ve službě státní, ale zvláště pro ty, kteří věnují se práci v soukromém podnikání. Výklady tyto mají význam pro předpoklady národohospodářské v průmyslových závodech, pro právní poměry inženýra k dělníku po stránce právní i hospodářské, přiWížíme-li na součinnost veřejné správy a soukromého hospodářství. Těmto výkladům věnuje se na vysokých školách technických v cizině již dnes mimořádná péče. Bude-li vysoká škola speciálních nauk zrušena, zůstane zde nerozřešen odganisačni prablém těchto otáJzek a bude se mus,iti ta,to š~ola wovu zříditi. Shromáždění usnáší se a žádá, aby ministerstvo školství upustilo od rušení vysoké školy speciálních nauk, poněvadž úspora 20.000 Kč v miliardovém rozpočtu je velice malá vůči škodě, která by tím vzešla na výchově vysokoškolského dorostu.
Pamětní spis Spolku čs. inženýrů
státní
měřičské služby o postaveni
měřičských
inženýrů
ve státni službě.
V poslední době uveřejnily denní listy zprávy O návrhu směrnic na povyšováni státních úředníků, který má býti předložen k projednávání ministerské radě. Podle těchto zpráv mohl by býti povýšen státní úředník, který vyhovuje všem podmínkám, vyplývajícím ze _ona č. 103/26 a vlád. nař. č. 132/31 Sb. z. a n. jen tehdy, vykazuje-li v dosavadní i v předchozích plat. stupnicích služební dobu: ve služební třídě Při povýšení do Ia lb Ic 5. platové stupnice 4. platové stupnice 0. platové stupnice
6 11 16
tl 13 18
11 18 25
Státni měřičtí úředníci, kteří jsou podle plat. zákona zařazeni do služební třídy lc, cítí se navrhovanými směrnicemi opětně mimořádně a neodůvodněně zkracováni. Při projednávání zákona č. 103/26 Sb. z. a n. pro dnešní p1a.tový !sY'stém byla stJanovena zásada, že státní zaměstnanci mají býti placeni jednak podle svého vzdělání, jednak podle významu, odpovědnosti a obtížnosti služby, kterou konají. Státní měřičtí úředníci IJřijali to s povděkem, neboť byli přesvědčeni, že jedině pod zorným úhlem této zásady dostane se jim a jejich práci jistě správného ocenění. S lít ost,í kIOllstatu:jí, že' byli a opětně mají býti'"e svém očekávání~kIlamálni; stálé a soustavné ústrky, mezi mmiž navrhované směrnice hrozí býti dalším článkem křivd, nutí je, aby - ač tak činí jen velmi nemdi opětně upozornili na stáJle vzrů·smjíci význam a odpovědnost jejich obtížné služby, která klade také stále vyšší požadavky na odborné i povšechne vzdělání měřičského úřednictva: Význam, odpovědnost a obtížnost měřlčské služby. Koncem minulého stoleti vynutil si vývoj hospodářského života řádné vybudování měřičské služby. Aby co nejrychleji bylo pro státní správu opatřeno měřičské úřednictvo v potřebném počtu, bylo zřízeno zvlálštní :studium zeměměřičské na vysokých školách technických tak, že obsáhlý studijní program byl stlačen do 4 semestrů. Tehdejší státní sprava byla si vědoma nadměrné namáhavosti 1'ltudia tak rozsáhlé látky ve čtyřsemestrovém studijním programu i obtížnosti služby mě řičské a proto výslovně slíbila absolventům tohoto studia, že budou míti ve státních službách s t e j n é v y h 1í d k y a n e j m é n ě t o též P o s a ven í j a k o o s t a t n í tec hn i k o v é! (Výnos ministerstva financí č. j. 30.754 z 13. VI. 1899.) Odborné vědecké kruhy, posuzujíce studijní látku, zařazovaly tehdy zeměměřičské :studium i odbornou státní zkoušku mezi nejtěžší na vysokých školiách technických. Skutečně posluchači zeměměřičského studia byli tak přetíženi, že nemohli zpravidla skládati státní zkoušku v době studijním programem zamýšlené.
1934/103
Státní správa, dobře znajíc tento stav i skutečné příčiny, pro něž bylo provisornězavedeno dvouleté studium, připravovala v době před válkou úpravu studia s rozšířeným stu.dijním programem. Po státním převratu při budování nového státu se opětně ukázalo, že řádně zavedená měřičská služba a výsledky práce měřičského úřednictva jsou nepostradatelným podkladem technického podnikání i hospodářského života ve státě. . V zemích Slovenské a Podkarpatorúské se projevila naprostá potřeba, aby byl opatřen chybějící měř i č s k Ý pod k 1a d pro p o zem k o v é k n i h y; seznal0 se, že bez něho nelze odstraniti dosavadní právní nejistotu v pozemkovém vlastnictví a s ní spojenou drahotu a nemožnost získání hypotékárního. úvěru, kteréžto obtíže v těchto zemích beztak neutěšené poměry hospodářské - zejména v zemědělství - ještě zhoršují. Provedení měřičských prací jest předpokladem konečné konsolidace poměrů v těchto zemích. Royněž pozemková reforma. nemohla býti provedena bez významné součinnosti měřičského úřednictva. Nedostatek měřičRkhho podkladu nebo jeho vady v některých oblrustech, zejména v zeITÚch Slov,enské a Pod 'zarpat,orUR!kP, Re projevily v pomalejším pracovním tempu· pozemkové reformy a překážky byly zdolány jen velkým úsilím měřičského úřednictva. Neobyčejného rozsahu jsou měřičské práce, jež j<esttřeloo vykon3lti, aby výsledky pozemkové reformy byly trvale zajištěny. Další požadavky na měřičskou službu vyplynuly z nutností z a j i s t i t i stá t ní hra nic e značné délky a netřeba ani zdůrazňovaJtÍ důležitost a nalélhalvost měřiěs.kých praci pro potřeby voj e n s k é obr a n y stá t u, stejně tak, jako pro úkoly státu rázu ho·spodáJřského, jako jsou: s 'c e lov á n í p o zem k ů, s t a v b a k o m u n i k a c í a l' ep;u Ia c í, v Ý s t a v bam ě s t a o b c i atd. Všechny tyto naléhavé potřeby nutily dotčená jimi ministerstva a ústředni úřady, aby soustavně zjistily požadavky, které hospodářský vývoj státu klade na státní měřičskou službu a aby se staraly o opatření dostatečného počtu odborně školeného měřičsF.ého úře
1934/104
Užší poradní komise pro úpravu zeměměřičského studia na Vysoké škole speciálnich nauk při Českém vysokém učení technickém v P.raze, s~ožená ze zá,stupců státních úřadů, vysoké školy a kruhů odborných, uznala v letech 1931 a 1932, že ve skutečnosti vyžaduje měřičská služba ve státní i veřejné správě ještě dalšího prohloubení a znalostí ještě dalších disciplin, které do nynějšího šestisemestrového studia nemohou býti pojaty. Jest také uznáváno, že znalosti potřebné k výkonu státní mčřičské služby vyžadují rozšířený studijní program a proto jest nezbytno,. aby k jeho úpravě v krátké době došlo tak, jako dochází k řádnému vybudování zeměměřičského studia ve státech jiných. Stá t ním ě ř i č s k á s 1 u ž b a v y ž a duj e ves k u teč n o s t;i v z děl á n í, které se vyrovná - je-li posuzováno podle obsahu a· nikoliv jen podle délky předepsané studijním programem vzdělání jiných k a t e g o r i í v y s o k o š k o I s k Ý c h ú ř e dni k ů, z a ř a ze n Ý c h d o s I už. t ř. lb, ti m spí š e, ž e t a k é u n ě k t e r Ý c h z nic h byl d ř í ves t u d i j n í pro g r a m kratší než osmisemestrový. ' Platy státních měřičských úředníků. Význam, odpovědnost i obtížnost měřičské služby ve státní správě byly - jak výše uvedeno - často a opětovně uzná.vány. Také zeměměřičské vzdělání bylo i vědeckými autorítami uznáváno za namáhavé i rovnocenné vzdělání jíných oborů. Jinak se vyvíjely puměry tam, kde se toto uznání mělo projevovati, t. j. v platech měřičských úředníků, přel> to, že organisace ostatních vysokoškoláků požadovky měřičského úřednictva uznávaly za oprávněné a je podporovaly. Ihned v roce 1919 zákonem č. 541 ztratili měřičtí čekatelé dosavadní rovnost s ostatními vysokoškoláky a byli postaveni na roveň čekatelům z kategorie středoškolské a nižší; propočítáním let přišli měřičtí úředníci o rychlejší postup, slíbený jim státní správou již v roce 1899 a do té doby dodržovaný. Státně zřízenecký a rozpočtový výbor poslanecké sněmovny usnesly se v r. 1921 na návrhu, aby měřičtí úředníci byli zařazeni tak jako ostatní vysokoškoláci, avšak návrh tento nedostal se shodou okolností k projednávání před celkovým řešením úpravy platových otázek státně zaměstnaneckých. Platový zákon č. 103/26 přeřadil sice měřičské úředníky do služ. třídy I. (vysokoškolské), avšak rozdíl službuí třídy I c, v níž jsou zařazeni, jest oproti služ. třídě I b tak veliký, že nemůže jej měřičské úřednictvo uznávati za spravedlivý, neboť: 1. Čekatelské adjutum pro služeb. tř. I c jest značně nižší než pro sl. tř. I b,a mnohem více se blíží adjutu II. služ. třídy. 2. Po čekatelské době jsou úředníci služ. tř. I b zařazeni do platového stupně 6 a, kdežto u úředníka služ. třídy I c předchází tomuto stupni ještě tříletý počáteční stupeň se s~užným, rovnaJícím ,se plat. stupni 7 b, tedy středoškolské. Tím jsou měřičtí úředníci po druhé citelně zkráceni a ihned při počátcích 'své úřednické kruriéry zdržení v postupu o tři léta. 3. Činovné úředníků služ. tř. I c jest stanoveno ve stejné výši jako pro úředníky středoškolské. 4. Náslužných přídavků dosahují úředníci služ. tř. I c vždy po čtyřech letech, kdežto u všech ostatních i nejnižších kategorií jsou pro náslužné přídavky určeny lhůty tříleté. . Tak veliké zhoršení platů úředníků služ. tř. I c oproti služ. tř. I b nemůže býti odůvodněno rozdílem v .délce vysokoškolského studia, zejména pak ne úřednictva měřičského a jest mu zcela neúměrné. Státní měřičtí úředníci pociťují toto poškození tím více, že těsně po platovém zákonu byly vydány zákony č. 115/27 (o úpravě zeměměřičského studia) a zákon č. 177/27 (katastrální zákon), které lépe n~ zálkony .llředcihooi vyjádřily význam a odpovědnost státní měřičské služby i vzděláni měřičského urednictva. Tím, že oba zákony vyšly po platovém zákonu, nemohly býti při jeho projednávání oceněny poměry těmito zákony vzniklé a důsledky neprojevují se přirozeně ani ve výši platů měřičských úředníků. Měřičské úřednictvo očekávalo, že alespoň pozdější administrativní opatření jako jsou systemisace a povyšování úřednictva v důsledku platového zákona vezmou zřetel na změněné poměry měřičské služby a že měřičskému úřednictvu nahradí aspoň další shodou okolnosti vzniklá nedocenění. Avšak systemisace v r. 1927 je trpce zklamala a ani resystemisace z r. 1930 neocenila je spravedlivě, neboť počet míst ve vyšších platových stupnicích jest oproti ostatním vysokoškolským úředníkům služ. tř. I b neúměrně malý a v nejvyšších stupnicích zcela mizivý. Jsou i případy, že všestranně vyhovující měřičský úředník je po 25 a více služebních letech ještě v 6. platové stupnici, poněvadž systemisace nedovoluje mu postup, který po takové době dávno již získal nejen středoškolský úředník, ale dokonce i úředník III. a IV. služ. třídy. Jest patl1l0, že dřívější rozdíl v délce studia, který již při platovém zákonu byl neúměrně hodnocen, se neustále objevuje ve všech dailsích platových opatřeních i za změněných poměrů v měřičské službě. Ten to ne o d ů vod n ě n ě v žit Ý n á z o r p r oj e v u j e s e v s o u h r n u vše c h p lat o v Ý c h o pat ř e n í t a k o vou m ě r o u, ž e - a č jde n y n í u měř i č s k Ý c h ú ř e dní k ů op rot i sl. t ř. I bor o zdí 1 p o u h é hoj e dno hor ok u v d é Ice studia - přibližuje platově měřičské úředníky úřednictvu se
1934/105
v z děl
á ním st ř e do š k o I s kým d a I e k o víc e než ú ř e dni c t v u s I u Ž. t ř. lb. V nespravedlivém oceňování měřičského úřednictva pokračuje se také nánhem směrníc pro povyšování státních úředníků. Pro povyšování úředníků služ. tř. I b je v uvedeném návrhu požadována celková služební doba 8, 13 a 18 služ. let při povýšení do 5.,4. a 3. platové stupnice. Naproti tomu měřičtí úředníci, jejíchž studijní doba je šestisemestrová, a s I u ž b a s v Ý m v Ý z na m e m nes t ojí n i k tel' a k z a s I u ž e b n í tří d o u lb, maji býti povyšováni - ježto jsou zařazeni do služ. tř. I c - teprve po 11, 18 a 25 služ. letech. Rozdíl jednoho roku ve vysokoškolském studiu znamená zde pro měřičské úředníky ztrátu 3 let v postupu při pov~'šení do plat. stupnice páté, při povýšení do 4. plat. stupnice se ztráta zvyšuje na 5 let a při pov~'šení do 3. platové stupnice se zvyšuje dokonce na 7 let. Rovněž nové nařízení, jímž mají býti přijímáni na místě čekatelů úředničtí aspiranti, dokazuje, že se nic nezměnilo v dosavadním nespravedlném nazíráni na význam zeměměřičské služby, neboť o honorování aspirantů služební třídy I c jeví se stejný křiklavý nepoměT. Tak měsični pH~'P'ěvky asp.frantů v prvnim roce j<sou n služební třídy I b toliko o 60 Kč menši než ve služební třídě I a, ale o 120 Kč větší než ve služební třídě I c, kdežto rozdíl mezi T c a II činí jen 60 Kč. A ještě s větším nepoměrem se shledáváme v příspěnich, přiznávaných aspirantťlm po jednoroční službě, neboť zde činí rozdíly mezi služebními třídami I a a I h - 90 Kč, I b a I c - 180 Kč a I c a II toliko 60 Kč. Požadavky. Státní měřičtí úředníci upuzorňují, že předpokladem zdaru jejich díla, jehož dťlležitost z výše uvedeného jest zřejma, jest vedle řádného odborného vzdělání a spravedlivé úpravy jejich existenčních poměrů také odborné vedení a žádají: Státní měřičtí úředníci upozo~-ňují, že předpokladem zdaru jejich díla, jehož důležitost z výše uvedeného jest zřejma, jest vedle řádného odborného vzdělání a spravedlivé úpravy jejich existenčnich poměrů také odborné vedení a žádají: 1. Aby ve směrnicích pro povyšování státních úředníků hyli postaveni na roveň se služ. tř. I b a aby při všech dalších platových úpravách i při řešení jin~'ch osobních otázek státně úřednických bylo jim u srovnání s ostatními v~'sokoškolskými kategoriemi spravedlivě měřeno. 2. Aby zeměměřičské studium bylo definitivně tak upraveno a rozšířeno tak, ahy vyhovovalo všem požadavkům kladeným na novodobého zeměměřičského inženýra. 3. Aby vedení měřičské služby ve všech úřadech, kde tomu tak ještě ne ni, bylo svěřeno výhradně měřičským úředníkům. Podepsaný spolek jako representant všech státních měřičsk}'ch úředníků předkládá tyto jejich požadavky, jsa přesvědčen, že jest v zájmu spravedlnosti, jež jest a musí býti základem každého státu, zejména stojí-Ii na pilířich demokracie, aby tyto požadavky byly nejen slyšeny a podporovány, nýbrž i splněny, neboť jsou v plné shodě se zájmy našeho státu. V Praze,
v květnu
1934.
Ing.
t
Jan Kavalír,
t.
Č.
pl·edseda. Ing. Boh. Pour, t.
Č.
jednatel.
Ing. Hugo Šrůtek.
Dne 2. če!rvence t. r. r10lzšířila se v Hradci Králové vzrušujkí zpráva, že měřický rada Ing. Hugo Šrůtek tragicky ukončil svůj život. Narodil se 17. února 1881 v Úpici, studoval na reálce v Hradci Králové, kde v 1'. 1901 maturoval. V roce 1904 ukončil státni zkouiikou zeměměřičská studia na české vysoké škole technické v Praze. Po vykonané jednoročni službě vojenské vstoupil v roce 1905 do služeb zem. fin. ředitelství v Praze a byl přidělen kat. měř. úřadu v Oeském Brodě a v Hradci Králové. Pro svou píli a svědomitost byl jiz v roce 1909 jmenován přednostou katastrálního měř. úřadl' v Novém Bydžově, potom v Zamberku, a od 1'. 1922 působil v Hradci Králové. Byl činn~'m členem Spolku čsl. inženýrů a architektú a jedním z nejagilnějších členů Spolku čsl. inženýrů státni měř: služby, jemuž prokázal svými politickými znalostmi často neocenitelnou pomoc a stavovskými články přispíval do časopisu Zeměměřič sk}' Věstník . .Mimo to byl horlivým spolupracovnikem politickým a podporovatelem četných národních, osvětových a dobročinn}'ch spolků. V každém svém působišti dovedl si svoji veselou povahou získati mnoho přátel. Vi úřadě byl pro své osobni vlastnosti ctěn a vážen. Všichni, kteří ho znali, vždy ochotného přispěti radou i pomocí ze studnice svých zkuiieností, ztrácejí v něm spravedlivého a dobrého pi·ednost.u, kolegu a přítele. Zemřelý byl pOlhřben žehem dne 6. červehce t. r. v pa,rdubickém krematoriu, kde oe s ním roz!ouč,il jménem kMlastr. měř. úřadu hradeckého měř. komisař Josef HoIIl.CŮ,za spo-
1934/106
lek inženýrů stá.tní měliíické služhy vrchní měř. rada Ing. Kavalír, za spolužáky a kolegy v IIa-adci Králové p;rom[u:vlil vrchní lltJavebni rada Ing. Friedrych. Na poslední oo,stě dopl1ovodil zesulého záJstupce 'zemského finančního ředitelství vrch. měř. rada Ing. František Tamchyna" přednolilta l1eprr-odukčního ústavu mínistel1Stva financí vrch. měř. rada Ing. Jan KavaJir, kolegové z Čáslavi, Dvora Krát, Chrudimi, Lirtomyšte, Něm. Brodu, Prwhy, Pardubic, pomSky, Rychnova n. Klll. a VYlsOtkéhoMýta, někteří přednostové ,Mát. úřadů a všichni úř~dníci katastr:Uního měřického úřadu v Hradci Kr:U,ové. ůe'8It jooo pamá,roe! Hoiwťt.
Literární novosti. Posudky. Ing. Dr. AI. Ti c h ý: Zaměřováni stavebnich mist situaěně a výškově. Zvláštní otisk z Vilímkova kalendJáře čIs. sJtav:itelů. Plrah8. 1934. Stran 84 (formátu 9 X 15'5) se 121 obrázky. Cena 6 Kč. Je třeba uvítati tuto malou příručku zeměměřickou. Ač napsána vlastně pro stavitetele a stav. asistenty, má přece značný význam i pro zeměměřiče. Zhuštěnou formou podává na 84 stranách mnoho látky; více než 121 vyobrazení osvěžuje text. Měření situačnímu je věnováno 32 stran se 56 vyobrazeními a měření výškovému 52 stran se 65 obrázky. Autor ukazuje v odd. 1., jak se zaměřuje situačně území malého rozsahu, kde lze vystačiti se síti malých trojúhelníků nebo čtyřúhelníků, jichž strany jsou měřeny přímo ocelovým měřickým pásmem nebo latěmi. Stručně, avšak výstižně probírá principy měřických metod, z nichž pro zeměměřiče přichází v úvahu pouze metoda souřadnicová a polárná. Hojnýini, dobře reprodukovanými obrázky doprovází výklad. Zvláště nutno ceniti pojednání o měření délek na svazích, kapitoly o vytyčování kolmic a vypracování polních náčrtků. Ve 2. oddíle je probráno podrobně výškové zaměřování malých ploch. V názorných několika vyobrazeních ukazuje terénní tvary pomocí vrstevnic a popisuje pak měřický postup při v.ýškovém měření podle různých metod (nivelace, tachymetrie). Velmi důkladně zabývá se také přístroji pro výšková měření, ukazuje na strojích čs. výroby jich zařízení i rektifikaci a způsoby měření. Dále probráno optické měření délek dle Reichenbacha, 'stanovení konstant dálkoměrných, plošná nivelace, tachymetrie s výškovými úhly a vypracování vrstevnicového plánu. Příručka podává dobrý přehled po výkonech praktické geometrie, hlavně v podrobnostech a zasluhuje, aby byla vřele doporučena každému zeměměřiči. Cenově je to nejlacinější příručka a možno souditi, že bude v krátké době rozebrána. Hanák. Ing. Dr. K. K o s t k a: Encyklopedie inženýrského stavitelstvi vodohospodářského a kulturniho. Vydal litograficky Donátův fond. Brno, Česká technika 1933. žádný jiný obor technický nepřichází v praktickém působení do styku s tak rozmanitými stavbami inženýrského stavitelství, jako zeměměřičský. Mělo-li býti původní studium zeměměříčské reformováno, pak bylo právě nejpotřeibnější rozšíř&ti jeo encyklopedii nauk ínženýrských vedle prohloubení a doplnění odvěltvi. g"eodeticikých. Dřívější absolvent geodetických běhů býval totiž stavěn v praksi často před řešení mnohých úloh měříckých, plm něž neměl vůbec studijní piředp·avy. Bylo to právě zaměřování inženýrských děl, o kterých neslyšel nikde a níčeho během svých studií, ačkoliv aspoň přehledná znalost jejich byla naprosto nutna. Nová osnova reformovaného geodetického studia přinesla tedy nápravu. Uvedený spisek p. docenta Dra K o s t k Y představuje zhuštěné přednášky na oddělení zeměměřičského inženýrství při české technice v Brně, které obsahují vše nutné k přehlednému poznání vodohospodářských a kulturně-technických děl. Je v nich obsa'ženo vše potřebné z hydrologie, úpravy toků a hrazení bystřin, z nauky o jezích, údolních přehradách a využití vodní energie, z umělých vodních cest (průplavů a splavně ní řek) dále z meliorací (odvodňování a zavodňování), z vodárenství a kanalisace. Každá, stať je zpracována nejen s' technického hlediska (definice, rozdělení staveb, zásady konstruktivní a potřebné teoretické vztahy), nýbrž obsahuje i pokyny pro zaměřování vodních děl, kde to přichází v úvahu a poučení o různých technických projektech. Celá příručka má celkem 77 stran, podání je tedy na množství obsažené látky velmi zhuštěné, stručné, ale přece obdivuhodně jasné a dostatečně úplné. Stručnost textovou doplňuje 11 dvojstránkových tabulek s četnými obrázky. Na konci každé stati je uvedena hlavní literatura pro případ speciální potřeby. Přednášky p. Dra K o s t k y jsou tedy zdařilým úvodem do nauk o vodohospodářských a kulturních dilech inženýrských. Vřele je doporučujeme pozornosti všech pp. kolegů, zejména starší generace. Dr. Tichý. Jan Brdička: Trigonometrie rovinná i sférická celotětivná Nákladem vlastním. Tiskem a v komisi Jednoty českoslov. matematiku a fysiku v Praze, 1930. Cena Kč 7'-, stran 24.
1934/107
V úhledné knížce podává autor ukázku trigonometrie na základě kruhové tětivy celé, které se původně k měření úhlu užívalo; později sloužila tomu účelu těti va poloviční a té se užívá dosud obecně. Ale autor v předmluvě své knížky tvrdí, že poloviční tětiva neusnadňuje tri~onometrii tou měrou, jak se za to mělo, a že celou tětivou lze zcela dobře a jasně vyjádřiti a vyvinouti všechny vzorce trigonometrické; to právě chce svým dílkem dokázati. I rozeznává v trigonometrii celotětivné, v obdobě s půItětivnou, čtyči funkce goniometrické. Je-li v kružnici o poloměru OA = OB = OC r jednak AOB = a a tětiva (chorda = corda) AB= t, jednak CO s OA v přímce, tedy A(jC= AO + UC= r + r =2 r= d
průměrem
a
tiva, corda
AOC -
AOB = 7t- a, tak autor nazývá pcměr AR =..!. = cor a (tě-
OA
a), BOAC = suc a (podtětiva,
succorda
r
a), BAB= cor a = cI a (cordalis a, cordála \, C suc a .
BBC.= su~ = sl a (succordalis a, succordála). Na těchto základech vyvozuje dalH vzorce poA cora . dobným způsobem. jak se to činí v půltětivové goniometrii a trigonometI-ii, a řeší trojúhelník pravoúhlý a kosoúhlý a jiné obrazce rovinné i sférické analogickým způsobem jako v trigonometrii půltětivové; dochází ke vzorcům formou máJo a podstatou vůbec se nelišícím od obvyklých, v půltětivové trigonometrii užívaných. - Ctenář si může čtení knížky usnadniti, vzorce a řešem přezkoušeti neb vzorce tamní se vzorci půltětivovými srovnati, jakož i některé doplňky a opravy provésti přechodem do půltětivové trigonometrie, po případě zase návratem do celotětivové těmito základními a vzájemně platnými vztahy: .
cora=2.sInlf'
a
suca=2.cos2,
a..
cla=tg2,
a
sla=cotg2·
a
Nutno sice uznati, že autor celkem velmi pěkně svou trigonometrii celotětivnou zpracoval a ukázal, že skutečně stačí na hlavní úkoly praktické gecmetrie. a bývá i nutno mnoho přičísti síle zvyku, ale přece nejsem toho názoru, že by celotětivná trigonometrie byla účelnější a přehlednější než pŮJtětivná. Předností trigonometrie půltětivné totiž přece jen zůstane větší bohatost a rozmanitost, účelnost a příhodnost, jasnost a přehlednost, umoiněná pravoúhlými sour'adnicemi, kvadranty, znázorněním funkcí úhlových v jednotkovém kruhu a znaménky poloos i funkcí úhlových v témže kruhu, jednotkovými trojúhelníky (v jednotkovém kruhu obsaženými), tudíž větším rozsahem nebo větší názorností a souhlasem s příslušným obrázkem (bližší odůvodnění je níže), dále lepším - věcným přimknutím se k pravoúhlým souřadnicím analytické geometrie a geodetických sítí (včetně řešení příslušných pravoúhlých trojúhelníků a výpočtu souřadnic a směrníkfr) atd. Neboť I. až IV. čtv erní k u a pl-íslušným úhlfrm trig-onometrie půltětivové odpovídá I. až IV. pů lk ru žn i c e a příslušné úhly trigonometrie celotětivové; jenže u této se 1. pfrlkružnice s nr. a II. se IV. kryjí, aniž funkce příslušných, též se kryjících úhlů by měly vždy totéž znaménko, na pr·. cI (4 7t+ a) = cI (2 7t + a) =cla, sl(47t + 0.)= sl(27t + a) = sl a, ale cor(47t + 0.)=cor(27t + 0.)= + cor a, suc (4 7t + a) = - suc (2 7t + a) = + suc a. Tedy n á z o r dle obrázku vede k jinému znaménku, než v Ý poč e t vzorcí, provedený (abychom neužili kontroly a nepočítali přechodem k trigonometrii půltětivové a zpět k celotětivové) postupným upotřebením vzorců 11. -16. v § 5. a fcí 7t neb fcí n.7t v § 3. Č. 1. (neb i vzorcfr 1-2 v § 1.), tedy na př. suc (47t + a) = suc { 7t+ (3 7t+ a) } = - cor (3 7t+ a) = - cor {7t (27t + a)} =-suc (2 7t+ 0.)=- suc {7t+ (7t+a)} =+ COI·(7t a)=+suca; po1 ~ dobně suc (- a) = suc (o - a) = 2 suc o.suc 0.+ cor o.cor a = + suc a, ale suc (2 7t- a) = suc
+
+
{ 7t + (7t- a)} = - cor (7t- a) = - suc a, takže teprve suc (4 7t- a) = + suc 0.= suc (- a), nebo cor (27t - a) = ... = + cor a, ale cor(o0.)=cor a, takže opět teprve cor(47ta)= ... = -cor a = cor (O -- a) = cor (- a). T. j. u půltětivové trigonometrie mají funkce různou velikost a znaménka do 3600, což odpovídá u celotětivové trigonometrie 720°, kdežto tato sahá jen do 360°, což odpovídá u půltětivové trigonometrie jen 180°; buď tedy musíme rozsah celotětivové trigonometrie omeziti na 0° až 360°, nebo ona vede při úhlech mezi 3€00 a 7201} k uvedeným zdánlivým nesrovnalostem a nesouhlasu s obrázkem, je méně bezpečnou. přesvědčivou atd. Podobně u trojúhelníku pravoúhlého je půltětivová trigonometrie mno};em sn adl'J\jší, neboť pro jeho řešení lze všechny vzorce zpaměti napsati, neb ryc h I e odvoditi; • naproti tomu celotětivová trigonometrie musí zde užívati funkcí dvojnásobných úhlů onoho trojúhelníka a často i polovičních neb dvojnásobných stran. Nicméně spisek doporučujeme kolegům i pro jeho zajímavost, i k prohloubení znalostí odborných, ke cviku; má sloh stručný, jasný a svědči o tom, že autor dobře ovládá SYOU látku. Dl'. Bruuan. Vyšlé knihy. , • Prof. Or. Jos. R y š a v ý: Oeodesle nt: M, d i I I I. O r u h é vydánf litografické (psací stroj). Nékladem Ustřednf nakladatelské komise při Českém vysokém učeni techn., Pnha 1924.UHn.451-8í8, 6 tabulek. Cena je velmi nfzká : jen 50 Kč plO stucenty, 80 Kč krárnská. Ob j e d n á v k Y vy ř í d i Ustav geodesíe, Praha II., Kateřinská 40. Nauka o pozemkovém katastru čsl. republiky. I. č á s t. Ole plednášek prof. Ing. Jos. Pe tři k a. Nákladem Ústředni komise pro vydáváni přednášek při čes. vys. učeni tecbn., Praha 1934.
1934/108
Mu ret - Pat r i x: Topographle. Vydal Balličre, I l, rue Hlutefeui1le, Paříl 1934. Cena 21 fr. Dr.~. Hart.mant:1: Dle Umlegung der Orandstlicken in ihrer Bedeutung fUr die Behebung der Ar b e 1t s los I g kel t, f lt rdI e H e mm u n g der Lan d'f I uch tun d di e Ve r b e s s e run g der St e u e r k r a ft. (Dissertační práce.) Vydal Eduard Klinz, Halle 1934. Stran 82. pro Th. S i e w ke: Kartenkunde unler besonderer BerUcksichtlgung der antlichen topographischen Karten lm Oeutschen Reich. Cena 2'5 ř. m. Nákladem fy Oietrich Reimer, Berlin SW. 68. H. F i s c her: Kurventafeln. Vydal I. Neumann. Neudamm 1934. Ing. Or. _A. Hor noc h: Elne neuerllche fehlerteoretlsche Untersuchung der Ergebnlsse der Bonner Nachmessung. Soproň 1930. Stran 79. O. B a u m g a r t: Oelilnde- und Kartenkunde. II. vydáni. nově zpracované. Vydal Mittler & Sohn, Berlin SW. 68, 1934. Cena 6'50 neváz. Or. Ing. F. Br e s c h I i n-Or. M. Z e II e r: Lehrbuch der Stereophotogrammetrle tnit besonderer Berucksichtigung der Oeriite der Fir.nl Wlld. Stran 315. Cena 35'2) ř. m. nevát. l3d·tO ř. m. váz,). Vydal Orell FUssli, Curych a Lipsko 1934.
Odborná pojednání
11
časopisech.
Vojensko·technlcké zprávy, ~ís. 5. Ing, K. Ma h r: Pokus o chybovou teorii zvu koměřic tvi. Pozemková reforma, čís. ~. Ing. A. P a ve I: Kolonisací proti nezaměstnanosti. Zprávy vel'. služby technické, čís. 12. Rozvrh technické služby u zemského úřadu v Praze. v Brně, Bratislavě a Užhorodč. Ing. K. Sr ba: Fotogrametrické měřeni údali řeky Sázavy, provedené min. veř. prací v letech 1931-1931. Sborník Masarykovy akademie práce, čfs. 12, 1933. Ing. L. K u b í k: Nové názory na budoucí vÝVOj velkoměst. Techn,cký obzor, čís. 13 a 14. Ing. O. Krčmář: Hrmice republiky českoslovens'ré (prvni část). Ing. Or. K. J ú va: Řešení vodoholpod!řských otázek při pozemkových úpravách scelovacích (v Č. 14 dokonč.). Měrnleclbas un Kultiirtechnlkas Vestnesls, čís, 3-1. L u k a t s: Organisace prací měřických v Kanadě a Spojených státech severoamerických. L u k a t s: O Lincolnově systému v pracech vym~řovacích. (Vedle toho jsou otištěny tři práce zemědělsko-technického rázu,) I Przeg1l\d mlernlczy, roč. 1934. Čls. ;!. Memorandum svazu přísežných zeměměříčú zaslané ministerstvu zemědělství a ministerstvu relorm zemědělských o obsahu: Cesty k ožívenl, usměrnění a zlevnění prací agrárnlch, zejména praci scelovacich. We s t e r s k i: Oesetiletí zákona o scelováni pozemkú (pokrač.). J ach i m Ov s k í: Vyrovnání polygonálních sítí se současným zřetelem na vliv chyb pří měřeni stran a úhlit (poKraČ.). Přehled písemnictví. Běžné zprávy. Čís. 3. W e s t e r s k i: Oesetiletí zákona o scelováni pozemkú (po~rrač.). S u r m ar c k i: Zeměměřičstvi v)ugoslavii. Ze rw a nit z e r: Na marginese projektu o státní pozemkové daní. M a I e s i IÍ s k i: Naše chyby a jejich následky. Přehled písemnictví. Běžnč zprávy. C. Journal des Oéoml!tres - Experts et Topographes fran~als. Čís. 164.R o c a : L'évaluation des immeubles aux Ftats Unis d' Amérique. 1'. O a n g e r: Panage du lit d'un cours d'eau. Čís. 165. Raymond O a n g e r: La phototopographie aéríenne. Mo n" s a r a t: Propriété des plantations des chemins ruraux. P o i v i II i e r s: Pro· príété pérspective de certaines surfaces et son application aux levés phototopographiques aériens. Jar r e : Le nivei1ement de France. Tljdschrift voor Kadaster en Landmeetkunde: Sešít I. Ve r m e u len: Švýcarský katastr. H o v ing: Katastr a silniční zákon. 11sen: Zpráva ze scllÍlze ko nasačnlho odděleni holandského p8stvinářského družstva. Mathem. úlohy, soudni rozhodnutí, Iiterárni a osobnl zprávy. Sešit 2. Ti e n str a: Výpočet vah. Ve r m e u len O katastru v Turecku, AIsasku, Ita1ii, Belgii, Hol. Indii a Holandsku. M ,zinárodnf zeměměřičský kongres v r. 193t. Zpráva ze schUze oprávněných zeměměřičú ve Wageningách. Administrativni úlohy. Literárni zprávy. Sešit 3. On t z m a u s: Zaměřováni v plsČinách. BlIdmessung und Luftbi1dwesen, čís. 2. Br u c k I ach e r: Praktische Untersuchung Uber die Auswertegenauigkeit im S[ereoplanigraphen. O a st: Oie ersten Versuche mít der optischen Pyramide. S a m e t z k y: Die Wirtschaltlichkeit des kommunalen Planwesens nach Luftbildaufnahmen. Ne u m a n n: Zur Orientierung der terrestrischen Aulnahmen. Kr e i s: Oas Entzerrungsgeriit Wlld-Odenkrants. B uch h o I t z: Ergebnisse einer Prulung des Correclostat·Papíeres. Zeltschrlft fOr Vermessungswesen. Č. 11. S c h m e hl: Ober dle Zeitgleíchung. H r i s t o ff: Weitere Bemerkungen zu KrUgers Koordinaten·Transformatíonen. Ti e n str a: Einige Bemerkungen Uber die Ausgleichung von Polygonzugen nach der Methode der kleinsten Quadrate. S c h a II hor n: Koordinaten-Umwandlung mit Hi1fe von Zahlen- und graphischen Tafeln. L Ude m a n n: Ober die Oenauigkeít von Fliichenberechnungen mit dem Beilschneidenplanimeter nach H. Prytz. J o r d a n: Anwendungsmllglichkeit der Rechenmaschine bei trigonometrischen Rechnungen. Č. 12.W e y h : Oas verbesserte El1ingsche Fliichen~echnungsverlahren. P!l s c h e I: Beitrag zur Ausgleichung von Hllhennetzen nach vermittelnden Beobachtungen. ~. 13. L Ude m a n n: Ober den Einllu6 von Temperaturlinderungen auf die Multipli ~ationskonstante eines Ooppelbildentfernungsmesssers. S c h i e r d e c ker: Koordinatenumformung zwischen 2 Systemen verschiedenen Ursprungs. U I b r i c h: Stabi1isierung von Polygonpunkten in Osterreich. O rec h s e I: Neuzeitliche Formen des Agrarkredítes (č. 12, 13). F. S. AlIgemelne Vermessungs-Nachrlchten. é. 16. L Ude m a n n: Beitriige.zu einem Vorllnschlag der Winkelma6genauigkeit bei der Einschaltung von Kleíndreiecks- und Zugpunkten. C. 17. R. Fin s t e qy a Id e r: Die Bedeutung der neuen photogrammetrischen Methoden lUr das Vermessungswesen (a čis. 18, 19). C. lB. O r a ke: Untersuchung der Oenauigkeit und Wirtschaftlichkeit der Entfernungsmessung bei Polygonisierungen mit den Wi1dschen Invarbasíslatten unter gleichzeitíger Verwendung der Zwangszentrierung (č. 19 a dále). F. S.
Zprávy spolkové. I. manifestační sjezd českOSlovenského inženýrského dorostu v Moravské Ostravě ve dnech 26. až 30. května 1934. . Technické fakultní spolky v Praze, Bměa Příbrami svolaly do M<J1f8V1Ské Ostravy na. dny 26. až 30. května 1934 sjezd, kiteIfýbyl rá.mcem k utvořem Svazu ČIS,I. itntŽ,enýrkého d'orOSltuv R. Č. S. (SID). Programem a cílem SID je v ool1odnim, hospodMsky, sooiálně a kuiliturněvyspělém státě postaviti čsL inželllýra na !l"oa:hodujicímista v organi'saci a vedení hOlSlpodá.řského ,života, kam podle svý,ch schopností patří a kteirá, ibohu~el, :liŽ dosud nezaujímá. TytonejlZ.ákladnější požadavky byly shrnuty v hes,Ie manJifestačníJhosjezdu: "Technici llIa svá nrlsta." Sjezd byl zaMjen. v sobotu 26. května vše,toohmrJkýmTautem v Nrurodmímdomě moravskoo&travsikém Z3I přítJomnosti J. M. pl"of.Ing'. Dr. M.ilbauera, reiktJOll"a čes. vys. učeni
1934/109
technického v Prnze, Istarosty města Mor. Ostravy P~okeše, pos~ance NM. shromáždění, profesorů vy,s,. škol! a záJstupců měsrta. V neděli 27. května klonaJJa 'se slaV1Ilostní schůze v NáTOdním domě, na které mimo proď,evů poslanoe Ná.r. shromáždění Spačka, zástupců vš'ech vyso'koškoLSJkých spo~ků hyl přečten abouřlivě schválen manifestsje,zdu čsL inženýrského dorostu, kJte,rý obsaihovaJ program a cíle sm. Na Ischíiz,i promluvi'l dále J. M. prof. Ing. Dr. Milbauetr, rektor čes. vys. učeni techn. v ~ze, na téma: "Dě.i'iny 3i vývoj české techniiky." Ze schůze byly zaslány teleglll'amy p. rpl'e,s. T. G. M1&sa.rykovi, mini~rům škoLství a ná,r. 'os,vělty, veřejných pil'aoÍ a obchodu. Večer bylo pořád'áillJo slavnoSltní představení "Libuše" v M!OIra.VlskoslelZském Nl'ÍJrodnlÍm divadle. Ve dnech 28. až 30. kvěltna byly konány exkurse do význačných osltravsk;Tch průmyslových závodů, které poskytJ1y praktické doplňky teoretickým znaLostem posluchačů všeoh odborů vysokýc,h škoo technických. Další činnosti svazu inženýrského dorostu mnoho zdaru! Vlk. Ze Spolku čsl. inženýrů státn! měřicl{é služby. Schůze předsednictva ús,tředi konala se dne 8. května 1934. - Vyřízena běžná ag'enda spolku. - Odbočka v Brruti"lavě žádá za intervenci ve věci žádos,ti propuštěných měřič .. skýcl1 koncipistů za nové pňjetí 00' smluvnich měřičských inženýrů. Táž odbočka žádá za inte,rvence v min. financí ve věci udělování bezplat.ných doV'CJI1enýchke složení II. státní Z!koušky a v min. školství a :národní oSIVěty o prodlouženi termínu ke složení II. státní zkoušky přes 31. říjen 1934, podle přechodných us,tal1Ovení zákona 'o re~ormě studia zeměměrřičlského inženýl1S1tví. Usneseno vyhověti přán:Ím odbočky. K dopisu kol. Pavlika a drUihů z Brna bude se předsednictvo informolVam o praxi min. veř. prací při uděLování titulu "Ing.". V přEšiti .schůzi bude usnesen další pos,tup. Ko[ega C. Niovotný z Hořovic bude ipIO!zvándo příští schůze. Kolega Ing. Hlavsarefelruje o schilzí Ústředí správních illlženýrů. - Kolega předJsed3J !by[ zmocněn k zadání tis']{u 200 kusů "Pamětního spisu spolku čsl. Ín.ž,enýrů Istá,tní měiiické s,lužby ve věci postavení ~eměměři.čskýcih inženýrů ve státní službě", jehož ,text byl schváJIen na mhnořádné schůzi před'sednictva dne 3. května 1934. Součrusně byly stal1Oo/enyadresy hlavních institucí, úřadů, korporací a osob, kterým se t,ento pamětníspÍis zašle-. Mčk. Ustavující valná schůze Svazu spolků čsl. inženýrŮ zeměměřičských v ČSR., konamé dne 18. května. 1934. Předseda prof. Petřik sd'ěluje-, že podLe stan.ov vystoupili ze SV3JZUpá>nové: Ing. Krčmář, Lukášek, Moc, Hlaváček, a ježto nedošly ooMcy nových záSItJupců, nlllVlrhuje, aby vystupující byli< zV'o!Leruido Svazu znovu. Zla zemřelého záJstupce Jednoty úř. aut. civ. geům. Ing. KI'ej>zu a ZukHna jmenuje .Jednota Ing. Kurala a fug. G. Vlk~. Předistavenstvo píipravilo následu,jíci návrh na obsazení funkcí ve Svazu: předseda prof. PetJřik, 1. mÍistlopře,dJseda Ing. Prokilpek, 2. místopředseda Ing. Kaivalír, jednatel Ing. Kural, z,á,stupce ,jeďnate-Ie Ing. Janč, pokladník Ing. HlialVáčiek, 1. reVÍJsor účtů Ing. Lukášek, 2. revisor účtil Ing. Souček, smírčím'i soudci Ing. Krčmá.ř, Ing. Pudr, dalšími členy Svazu pak jsou: Dr. Ryšavý, Ing. Mikula, Moc, NObek, Vlk, Roziňák, Růžička. Návrh by} jednomysl:ně scihválen a navrž,ení zvoleni. Nato podal předseda z;piII'á,vuo přípravách na meziná.rodní koogTe,s v Llondýně. Oznamuje, ž,e doš·e[ re,ferát odi kol. K'ožouška 31 že k referátu byl pořízen překlad. Zprávy kol. Proikeseo m~ře,ní pro Isporto·vní účely a klol. PeňálZe o zastalVovac.ích p,w.nech d·osud nedošly. K seznamu smluvených značek by~ pořízen iirancouzský IpřekLad, kt.e-rý je pll'ávě rozmno~ován rtiiskem. Předsed3. 'Oznamuje dále, že doš!lJo z předsedndctva mezináJrodní federace vyzVlání k za,;pravení dop~atl]{u k členskému p'řÍJSp,ěv'ku ve, vý.ši 22 c. JelŽto volných návl1híi nebylo, skončil před8leda schů'zi. Z Jednoty ČS. úř. autor. civilních geometrů v Praze. Schůze pra.oovního výboru Jednoty konala se dne 2. če,rvna 1934 za přftomno.stli 11 členů. Nepřítomnost omluvili kolegové Ing. Bukač a Ing. Faltus. Po z·ahájení schůze >předsed:a Ing. Fur&t info'l1Il!ovaJ prac. výboll' i() llá.vrhu vládlního na-řízení o r..kouškách autorlsal\ních, učinil návrh, aby byla k toJIrUJto návrhu Vl1Jádnfhonaří· zení poruina připomínk~ k ministerstvu veř. pra.cí proSltřednictvim InlŽ. komory. Dál\:! ínformoval! o výsJedku projedruílní připomínek k Mvrhu ins,trukce B !pro katastrální měřické práce v m:iniste·rstlVU fin3illoí. ZvlúS,tě uháj.eno naše stanoviJsko, že mOlŽDo užítí měř. stJroje ~ude a. ne- jen v připi3J(1ech, kde není možno užiti měř. stolu, jak původně iJustnukce předpU'Iovala. PlIojednány připomínky k zá!konu, kterým ,se vydává Všeohecný občanský zákoník, jež podalla zvlJáštní komi·se, stanovená IV poi81ední sc\hůzi. RřipominJky doplněny a budou podány prostl'ednictlVím lnJž. kJomory m1inisters,tlVU B'plltwedlnosti. . K!oI. Ing. Prokdpek upozoll'llli[ na zprávu o va1né 1lIl'0madě ústředí Spolku čs. inženýrů Bltátní měiíické ShlŽby, uveřejněné IV Zeměměřiěském V~8ItID.íkunalstraně 78, ročník 1934 (odst. 8. až 13.), pokud se týče povinmosti obsrtamti ku ~ome,trickým plánům potvrzení stavebniho úřadu, ž,e geometri.cký plán ~ouhl3lSí se stavebně-parcemOOím a regulačním plánem. UsneBieno, w nemáme příčiny něčeho měllJiti nw nAAem ISltanoviJsiku, uveřejněném na str. 89 Zeměměřiěského Věst.níku, ročník 1932.
1934/110
Vzato s díky na vědiomí sdělení koL Ing. Kurab, že' jménem Jednoty blahopřál vifch. meif. kom:isaři Ing. Dif. Janu C í s a ř o v i, předno,stovi nového mffi'ení kat8Jstrálního úřadu' v BratiJsla,vi, k j.eho promoci lila dok tma věd techniclký,ch na vY1&oké škoLe, teohnické v Praze dne 1. če,rvna t. T. Dále p['o,jednláIllYnásledující záleži.tos,ti: Požádat,i Inž. komoru, aby U1po'lornila obec Bu&o,vice (okrr-es Rokycany) a okmsní úřad v Rokycanecih nl3lnál,ez sprrá.vního sloudu ze dne 19. úllloifa 1904, č. 1813, Budw. XXVIII, roč. 1904, str. 264, č. 2389, pod1el kt,erého nepřísluší stavitelum sdělání polohopiJsných p,Lá,nu.-- Usneseno urg'ovati vyřízení stížností, p{)lda,ných ministerstvu železnic, pro nrovádění soukromé mělřiciké pra.xe některými měří'ckými úředníky stá,tních drrah. - KOlllečně U1fmesenodOtázati se Inž. komory, v jakém stadiu šetření j'sou rnzné běžné záležitosti, dosud nevyřízené. Kollegové ,se upoZOll"ňují, že kalendář zeměměřičských illŽený;rů 1934 je z větší čas,ti rozebirám a doporučuje &e, kdo je'š1tě jej nemá, aby tuto cennou příručku &i opatřil, jelikož v d:ohledné době vzhLedem k velkým J1inančním náikladům nebude vydán. Cena pro člena. ::>6 Kč, pro ne člena 54 Kč. Dále upOIwrňujíse koJegové, zvlálŠtě ti, kte,ří Y poslední době ,oprávnění nabyli, že mnohéokl'C1sy jsou bezmv. geometra. JSiOUto: Královice u Pizně, Slavkov, Myj:wa, Kežma,rok, Velké Kapušany, Kiremnice, Rožnava, Micha,IOiVce,Ja.s,ina, a j. v. Po schválení zpl'lávy pOlkladní, přednesené kol. Ing. KUl'alem, schu:ze, skončena. Ref. Vlk.
~ ů Z n é.
I
Termín pro složení II. stát. zkoušky ze zeměměř. inženýrství dle pře-I c hod n Ý c h předpisů končí dnem 3 O. I i s top a dul 9 3 4. Doložené žádost i bude v Praze na českém vysokém učení technickém přijímati zkušební komise pro II. státní zkoušku na oddělení zeměměřičSkého inženýrství n e j p o z děj i dol 5. I i s top a d u 1 9 3 4. . Aspiranti, tedy quasi čekatelé na čekatele, mají být "uvedeni v život" platy, jež odpovídají asi polovině platů čekatelských. Pro zeměměř. inženýry určen plat 480 Kč měsíčně V1edle odměny 420 Kč pro II. služ. třídu, 630 Kč pro I b a 660 Kč pro I a. Uplatnil se tu velmi markantně vliv osobní zaujatosti proti zeměměřičům. >Snad nebude osoba, takto rozvrhující platy aspirantům, daleko od onoho ministerskéhorady-právníka z min. financí, který div že nebyl po trefen šlakem při zjištění, že pro kaLLstrální měř. úředníky je dosažitelnou (provetlenou resysltemisací) tatáž plat. stupnice, která jemu byla přiznána. - Doba mu dala příleŽItost, by nyní řádil! Lze věru litovati, že osobní názor, hodný starorakouského byrokrata, se uplatňujev ustanovtní vládním. Zaspal referent, že zbměměřičský inženýr má vysokoškolské studium se dvěma stát. zkouškami a že dává-li čekateli platový zákon plat neuměrně nízký, že je holou nezpravedlností postiženou kategorií poškozovat dalšími zařízeními, vytlačujícími ji z platu vysokoškoláku? Obnos 600 KIl by měl býti pro I c minimálním platem při srovnání odměn lb a Ic, dle významu služby plat dle lb. jar. Tiskový fond, který dle posledního vý Je1ín1GlJ,,v. m. komisaře v Ži1ině, o obnos 3663 Kč, byl zvýšen loňským darem p. Ing. E.kazu (viz Č. 7 z 1933, str. 127) dosáhl cifry 50 Kč. - Doporučujeme k následování zvlášť kolegům, kteří v 1933 a 1934 byli povýšeni a dosud nepřispěli na zvýšení tiskového fondu. Na Českém vysokém učení technickém v Praze, na oddělení zeměměřičského inženwství. složm ve šk. r. 1933/34 druhou státní zkoušku: " 1. Podle výno.f;u min. školství a nár. o,světy ze '1. VII. 1928: Ladislav Bernard z Modřišic v O., Jaromír Kořínek ze Železnice v O., Ladislav Kučera z Božkova v O., Leopold' Švejda z Rokycan v O., František Volek z Dobřejic v O., Vladislav Veis z Kladna v O., Miloslav Desort z Bušovic v O., Jaromír Štěp'in z Kamilova v O" Karel Pecka z Brandýsa n./L. v O., Vladimír Morávek z Pardubic v O., Diu Stefanov Diev z Orchanie v Bulh., Sergěj Bartolomějev z Ekaterinodaru v Rusku, Michail Paramonov ze Starokorsunskaje· v Rusku, Josef Zubkovič z Velikyje Žuchoviče v Polsku, Myron Jaňukz Kotelanky v Ukrajině, Ivan Ivanov Sta.ikov z Pop Rusevce v Bulh., Emanuel Port z Prahy v O., František Vozka z Prahy v O., Viktor Panin z Luniňce v Polsku, Isaak Baruch Mendrzyckr , z Lodže v Polsku, Jan Petřík z Loun v O., MičiOMičev z G.radnice v Bulh., Jindřich Martin z Horní Police v O., Otto Chabera z Mor. Ostravy na Mor., Jaroslav Zoula z Neratovic v O., FrnnJtišek Martínek z Humpo1ce v O., Bojllm Atanasov z Novi Pazaru v Bulh., Emanuel Partyngl z Makova v O., František Koubek z Prahy v O., Otto Císař z Bohinjské Belé z Kraňska, Jaroslav Plavec z Vršovic v O., Asen Gazdov z Vratca v Bulh., Stanislav Vopěnka z Prahy-Dejvic v O., Emil Ulm z Plzně v O., Václav· Oížek z Vrbičan v O., Ljuben Cočev ze Stanimaky v Bulh., Karel Šalovský z Brna na Mor., Ladislav Kadeřábek z Dačic na Mor., Radoslav Ukropina ze Sarajeva v Jugoslavií, Marie Hadincová z Prahy v O., Karel Sýkora z Košíř v O., Boris Oarkovský z Kamenec-Podolsku z Ruska, Dimo Conev z Ezerce v Bulh., Miroslav Schwarz z Prahy-Dejvic v O., Karel Mestek z Rigy v Lotyšsku, Juraj Bandler ze Šalgotarjanu v Maďarsku, Zdeněk Fleischmann z Prahy v O., Viktor Šlechta z Oděsy
I
1934/111
v Rusku, Zdeněk Hauer z Citolib v Č., Jiři Musil z Křivoklátu v Č., Karel Hrubec z Prahy v Č., Jowf J\'lnoušek z Vys. Mýta v Č., RNDr. Jruroslav PII(JIcháizka z Prahy XII. v Č., Bohu· mil Hn1ina z Vršovic v Č., Bohumil' Ková.řik z Vrbic na Mor., Antonín Machalka ze Sobě· ohleb na .Mor., Václav Haužvic z Bezna v C., Marie Baarová z Prahy v Č., Václav Černý ze Srb v Č., Jaroslav Kotera z Nepřevázky v Č., Vlasta Kubínová z Prahy v Č., Bartoloměj Mika z Michalovcu na Slov., Jiří Petrák z Prahy v Č., Jan Rudolf ze Smichova vČ., Jiři Rybka z Loun v Č., Adolf Černý z Dobrušky v Č., Josef Kmoch ze žižkova v Č., Vojtěch Kiiováěek z Jiz. Vte~na v O., JIOIsefMelounek ze žižkova v Č., Jaroslav Oudran z Přibramě v Č., Emilie Ptáčková z Horního Dobřejova v Č. 2. Podle výnosu min. školství a nár. osvěty ze 14. VII. 1928: Jurku Erlich z Prosku· rova v Ukrajině, Antonín Mirovský z Prahy v Č., Dmitrij Kopanyca z Romny v Ukrajině, Konstantin Platonov z Batalpašinska v Rusku, František Kozelka z Libšic n.fVlt. v Č., Serg'ej Sobole1skýz Petrohradu v RUlsku,Jiří Kinský z Král. Vinohrad v Č., Josef Hru~ý z Veliše v Č., Alexandr Alexiev z Kočrinova v Bulh., Jan Hoidn z Drnového Dvorce v Č., Ivan Novikov z Tuly v Rusku, Konstantin Sokolovský z Rogotny v Rusku, Ján Gašpar z Budiše na Slov., Veniamin Ivančenko z Labinsky v Rusku, Jan Čochnář z Černilova v Č., Rudolf KolIer z Uher Brodu na Mor., Václav Farka z Čes. Budějovic v Č., Bedřich Tržický z Mečíře v Č., Karel Pilný z Újezda pod Troskami v Č. Na české V1Ysokéškole technické v Brně složili dne 18. června 1934 II. stát. zkoušku: 1. Podle výn. min. škol. a nár. osvěty ze 4. VII. 1928 páillJové:Stan. Bdoža z PikarCB, Leopold Dostálek z Přílep, Václav Halásek z Benetic, Jan RalollZ;k:a2Podolí, Tomáš Střída z Křelova a Vrat. Vlach, vesměs zieměMo,rank'Ol~lezlská, dáile Ludevít Šlahor z Hlboké na Slovensku. 2. Podle výn. min. škol. a nár. osvěty z 14. VII. 1928 pánové: Bedř. Karas z Tuřan (Momva) a Karel Radnioký z OpOČmt (čeooy). - -Na německé vysoké škole technické v Bmě složili dne 23. června 1934 II. státní zkoušku: Gr. Adam z Rýmařova na Moravě, Valter Blihn z Mladkova u Králík v Čechách, Vladimír Hubatschek z Biskupic na Moravě, Max Itze z České Kamenice v Čechách, Jos. Kliment z Přerova na Moravě, Rud. Konig z Rýmařova na Moravě, Karel Kraus z Vítkovll. na Moravě, Bohuslav Melzer z Rýmařova nll. Moravě a Fr. Modes z Lokte v Čechách.
Osobní. Děkanem vysoké školy speciálních nauk Ipři Če,sikém vylsokém učení toohll1cKéll1 v Pmze byl pl10rok 1934-35 zvolen Ph. Dr. Jindřich S v O' bod a, řádný profesor sférické a5tmnom~e a základu vyšší matematiky. Na české vysoké škole technické v Bmě zvolen děkanem pro odbor mženýr. stavitelství a ze'něměřičSlkého inženýrství prof. Ing. Th:. A. Š ty s. Padesátiny slavil dne 1. července t. r. Ing. Vladimír F i I k u k a, emer. řádný profesor vysoké školy technické v Záhřebě, úř. aut. civ. geometr a honorární konsul krá· lovství S. H. S. v Brně. t Ing. Hugo Be'Ter, úř. aut. civ. geom&tr ve Vyškově na Moravě. Z katastrální měřické služby. Morava. Pře I o žen i: Ing-. V. Weisser do Slavkova co přednOlSta,Ing. Srt. Viaclovský do Hustopeče coslp~lÍivce,Ing. B. Vrtal, Ing-. MIÍil.Stejskal, Ing. V. Soucha k min. fi· nancí, Ing. KoWka do VeL Merziříčí,Ing. R. Slánský do Boskovic, Ing. K. Blecha do Brna; Ingo.V, Criha do Vítkova, Ing. J. Sláma dlo Napajedel, oba co předn0l8itovéúřadu. Ing. J. Baal1'ustanoven přednostou archivu map kat. v Brně. JmOOlovánIng. B. :Michalíkměř. klon· cipistou v K1'fnově.Na l1JrvaJýod~ěinek odešel v. m. kom. Ing. L. Schind1e'r. Slovensko. I. P ř jat i: A. za měř. koncipisty: Ing. Bohumil Heršálek (Galanta), Ing. LadistlruvKade!řábeik(Vel. Kapušany), Ing-. František - Paška a Ing. Karel Svoboda ('I'renčín, i. k. v.), Ing. Ani. Hel'lold a Ing. Fr3Jnt. Mial1'ek (Turč.Sv. Martin, i. k. v.). B. Za smluvní měř. úredníky: Ing. Alois Kaláb (Turč. Sv. Martin), Ing. Jan Pilař (KomáJrno), Ing. Richard Rl1ZiělrraJ(Trenčín,'i. k. v.), Ing. Karel Jaroš a. Ing. Bohumil Nádvorník (Turč. Sv. Martin, i. k. v.). li. Jme n o v á n i měř. komisaři: Fr. Záruba (Zvoleň),Ant. Chochola (Tor. nala), Ing. Dij Levkin (Kežmarok), Ing. VlllSilijZavodnrov a Ing. Ivan Lukyn (Tl'Ienčín,i. k. v.), Ing. Frant. Stodola (Michalovce), Ing. Josef Kupka a Ing. Vasil Sauch (Turě. Sv. Martin, i. k. v.). III. Z e s I u ž byv y s t o u P i I i: Ing. Emil Marek (Košice, i. k. v.), Ing. Adolf Pluhař (Trenčín, i. k. v.) a měř. konc. Ing. Lad. Kučera (Turč. Sv. Martin, i. k. v.). IV. P f'e I o žen i: Ing. Ivan Korž do Vel. Kapušan a Bedřich Linhart do Lipt. Sv. MikuláJše,v. měř. kom. Ing. Fr. Nedba[ do Upit. Sv. Mikuláše. Podkarpatská Rus. Ing. Otto Chabera piíijat jako měř. koncip. a přidělen ku k. m. úř. V' Užhorodě. Ze státnlho pozemkového úřadu. Jme n o v á ni: měř. rady ve 4. plat. stup. Ing. Fr. K r i e g-ler a Ing- Fr. Halík, vrch. měř. komisařem Ing. Martin Dobrovolný. Ze Zemského úřadu v Praze. Jme n (1 v á nim ě ř. k o m i s a ř i: Ing. Ivan Krav· čenko, Ing. Stan. Kovák a Ing. Jos. Ve,setý.
1934/112
y
y
y
y
,
8
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK
1934
ČASOPIS SPOL~U ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXlI. ROČNíK - V BR NĚ 5. ŘíJNA 1934.
________
Abak pro ortometrickou opravu nivelace. Dr. Jaroslav Mrkos.
(Dokončení
-
Fin.)
Přistupme nyní k vyšetření chyb z interpolace. Uvažujme stupnici nějaké funkce f(x), vynesenou s modulem l na přímce od počátku O a nechť jde o to, stanoviti na stupnici bod B, odpovídající hodnotě argumentu x. Hodnota x nechť spadá do dílku Bl B2 stupnice, bodům Bt resp. Bs nechť odpovídají hodnoty Xl resp. X2 argumentu. Je tedy Xl < X < X2, OBl = lf(xt), OB2 = lf(X9)' Interpolujeme-li mezi body Bl B2 okem, dospějeme k bodu Bo takovému, že OBo
-, = OB
BlIBl
-j- -----
l
(x - Xl),
Xli-Xl
Pak je vzdálenost BBo =/lff(X)
- f(xl)
I
-
X-
Xl
X2 -
Xl
(j(X2) - f(Xt)}I.
Dá se dokázati, že X -
f(x)-f(xl)----(f(XlI)-f(xl)=(X Xli -
kde číslo
;1
leží v intervalu B Bo
Xl
- Xl) (x-XlI)-2
Xl
f" (;t) '
Tedy je
Xt X2'
= ~ll(x
- Xt) (x - X2) fff (;t)l.
+
Označíme-li kotu, která odpovídá bodu Bo přesněx LI Xi, můžeme také psáti BBo= llf(x LI Xi) - f(x)1 = l·ILlxil·lf'(;2)1, Xt <;2 < Xli' Porovnáním obou výrazů plyne
+
I LI Xl 1--21(X-Xt)(X-X2
)1 . \1'(;1) f'(;2)
1
II
a uvážíme-li ještě, jak se snadno zjistí, že
I( X
-
.
)1
xd (x -
Xli
<
(X2-Xl)lI
4
'
V našem případě jde vesměs o funkce logaritmické, t.j. f(x)=logx.
I
A
il
.\
x.
< =
(Xli -
Xt)lI
8
.
-.k ;12
<
1934/113
(Xli -
:,ct)lI
8
.
Xli xt2'
Tu je patrně (4')
Tak
ILlxtl < ,
najQme
lig?, t>i'
I p~-
pro stupnici
druhou část (95" -300")
ccj~
při nasta'Veni teU17je pro první část
tJ stupnice pro I
.1.
I 'pro
P.A
v.
.·c."
I Llx I < 5'1,06 10~ ,pro
druhou část I Llx
je celková chyba v části A (120-250m) ....
-'
2'02
.'
95"), že
ILlx; I> ~~~,Celkováchy~a
pak
IL1v.! < --ro-' v části
; části f,(250-800~)
'její prvni 6l.st (30"-
.. O,(SOO-1200m) i
I < 5'034 lOS'
I LI v.1 <
2'~~2 ,
1'002
ILlv.1 < 10'
.
RovněŽ při ětení na stupnici výsledné lsfa (z) se dopouštíme jednak chyby nahodilé (index ri), o niž zase předpokládáme, že je co ,doabsolutnílIodnoty nejvýš rovna desetině stupnicového intervalu, jednak chyby z interpolace (index i). O posledni se dá dokázati, že L f"a(~) jdg 1'/ [fa(zs)-ja(Zl)]S I ~ S ' '1 [1'a (~)]3 , interpolujeme-Ii Il1e~i dvěma sousedními čárkltmi, odpovídajícími hodnotám Zl a z~ argumentu. Jde-li zase specielně o funkci /3 (z) = log z, je .
I
I Llzil
< ~ (log
::f.~~< ::f. (log
S~~"
kde M = 0'43429 .. , je modul pro převod logaritmu přirozených na dekadické. Dá se dále dokázati (pro tento specielní případ), že v úseku stupnice výsledné, v němž je i = S2 - Zl stálé, má posledni výraz maximum na začátku úseku, Označíme-li A'l levou stranu výsledné stupnice A', A'p její pravou straim a stejně pro stupnice·B'a O', vypočteme pomocíuvedetiéhovzorce snadno, že je pro stupnici A'l A'p B'l B'p 0'1 . O'p , 6'224 1'785 2'776 S'063 8'063 2'604 horni ;tnez I LI Opř, i I ~ 104 1()4 105 105105' Nyni se mužeme konečně přesvědčiti, zdali je skutečně splněna nerovnost (2), beřeme-li tali:.é ohled na chyby z interpolace, které jsme v dřívějším rozboru přesnosti zanedbali.· Snadným počtem najdeme, že je horni mez, levé strany nerovnosti \2) pro stupnice Az' Ap' Bz' Bp' Oz' Op' 3'44 4·05 3'HO 4'63 3'87 4'31 ,10a 103 103 103 10a 103' Je tedy
I LI Opř I < 4~~~,
Opř. se' dá z abaku určiti skutečně na setiny milimetru.
Jak bylo řečeno už na začátku, píše se ve vzorci pro órtometrickou opravu místo středního P uvaž ovane tratě střední p=p. celého státníhoúzemLTím vzniká chyba, která muže pro naši republiku dosáhnouti hodnoty ~,OS% ortometrické opravy, určené podle ~zorce (1) resp. podle abaku. Nebylo by správné tuto chybu zanedbati, počítáme-li' Dít. setiny milimetru, neboť mUže dosáhnouti pro ČSR aŽ. 0·1 mm. Správná absolutní hodnota ortometrické opravy je dána vzorcem O = Ksin 2p.v.1 PH - P.A I, kde K = 2'52991.10-5, přibližná, tak jak ji dává náš abak, vzorcem Ópř -~ K sin 2
+
(sin
__
o
•••
__
1934/114
o
.a /byl~sťrojen:abak pro tuto rovnici a to tak, aby dával d "ínetrťr'přesně; Patrně je d pro p ~ p.. Pro" p = p.
o~ o
;..
zase naseiiny milije dO - O, tedy
,.J
l~g 4 O:±:;:
--:- ct;l.
Abychom se tomu vyhnuli, ptejme se, kdy je Id O
5'
I < lOs'
když
má Op,. největší hodnotu 9'12 mm, tedy k zamídbálli, žádáme-li na aba-kujen setiny milimetru. Zjistíme, že je tomu tak pro 49° 16' 49'0" < p < 49° 29' 2'5". Tak se nám rozpadá abak přirozeně na dvě části. I. část a baku pro d O (pro 47° 43' < p < 49° 16' 49'0"). Má-li dávati abak požadovanou přesnost, musí platit Sin2p ( sin 2 p. -
) 1 .( ILI Op;'" I
+ Id Op;', I) + sin20-2
P
cos 2 p
;.,
+ Id (dO)" I + Id (dO),
I<
I· (Id
p"
I + Id Pt I) +
5
lOs'
Podobně jako pro první abak byla tato podminka zjednodušena tím, ze byl zanedbán nejprve vliv chyb z interpolace. Z podmínky takto zjednodušené
P)
sin 2 . 2 p. -1 ( sm
2 Opi' Icos2 . 2 p. sm
·ILlOpi'"I+
P I ·ldp"I-r-ld(dO),,1<10S
plyne nejprve, že musí Id (d O)" I < l~s' t. j. Imax(d O) minka(bereme-li
= 0'02,
5
takže zbývápo~-
d p v minutách)
2 p _ 1) I ( sin . 2 p. . sm
A il
o.pr"
I
+ 2 Op" Icos2 2 P I . I ,
.
~ sm
A
il
p.
P
,
n
I < ~lOs'
Tato podmínka musí býti splněna i v tom nejnepříznivějším případě, což vede k podmince nebo, přejdeme-li k intervalům, k podmínce 7'275 Imax (Op;')
+ 0'7\J9 I
max
(p') < 30.
Z ní plyne, že promaximálni interval stupnice pro ppořadě ľ, 2', 5', 10', 15', 20', 30', smi býti maximální interval pro Opi' po řadě 2, 2, 2, 2, 2, 1, 0'5. Skutečně byl volen pro stupnici p maximální interval 10', pro stupnici Op;' 1 mm. Jde ještě o meze proměnných. Meze pro p byly již udány, byly jen pro skutečné vynesení abaku vhodně zaokrouhleny, aby byly v souhlase s volenými in· tervaly (dolni mez 47° 40', horní 49°20'). Horní mez proměnné Opi' volena vzhledem k intervalu 1 mm hodnotou 10, dolní by vlastně měla býti Omm, což by zase vedlo k potíži, protoze log O = -
00.
Protože však má výraz
(~in; Ip - 1) největší sm
p.
hodnotn 0'007275 a chceme dostati d O na setiny mm, můzeme vypustiti' z úvah ty hodnoty Opi', pro něZ Op;' 0'007275 < 0'005, t. j. Op;. <0'6873. Abak pro dO je sestroJen tak, ze na jednu stupnici jsou vynášeny délky II log Op;', na druhou délkyl21og( s.in;p " 1.),na stupnici výslednou pak délky lslog d O. Bylo volenl? . " . smp. 11- 100 mm, l2= 100 mm tedyls -.:-.50 mm. U; část abaku pro dO' (pro 49° 29' 2'5"
-
Op;'
(1.
1934/115
2
s~n p ). sm 2p.
Podobně jako v prvním případě najdeme, že stačí volit meze 0'4-10 pro Opř, meze pro cp zaokrouhleny vzhledem k volbě stupnicových intervalů na 49 o 28' a 510 10'. Požadavek, aby bylo zaručeno LI O na setiny milimetrů, vede k volbě maximálních intervalů 10' pro cp a 1 mm pro Opř stejně jako prve. Také moduly stupnic mohly býti voleny stejně, t. j. Zl = Z2 = 100mm a Z9 = 50 mm. ~ 51"10' .0'
~'
O"iO 0"09
10
0'08 0'07
9
4Q'
47'4cf
006
8
&f
0"05
W
4f>"0'-
?
004
6
003
10'
5
002
~
10'
(,O' 4 00'
2.0'
10'
50"0'
50'
3
50'
49"0' O"~ 2. 40'
~
hO = Op (:t::::l:s
- 1)
1cf 12'
14'
Pro p.rovvu levou
<stranu&fUlln;Cc ,-
9' J'e .10 rárwrne Moc/ni,. .
'6'
36'
M" 32'
310' 29"
'5
49"2tf
Je zřejmé, že můžeme sestrojiti abak pro LI O (viz obraz) tak, že stupnice pro Opř je pro obě části stupnice cp společná (jde ovšem od 0'4 do 10 mm). Stupnice pro cp jsou vyneseny tak, že je první část po levé, druhá po pravé straně téže přímky. Vzdálenost stupnic volena (v originále) 150 mm. Stupnice výsledná bude pak pro oba případy uprostřed mezi stupnicemi pro Opř a cp a zvolíme-li ještě vhodně vzájemnou polohu obou stupnic pro cp, bude dokonce společná pro obě tyto stupnice. Výsledek, který čteme na této výsledné stupnici, musíme opatřiti znaménkem nebo - podle toho, bylo-li cp na levé nebo na pravé straně přímky, jak je také v abaku vyznačeno. . Jde ještě jen o to, zaručuje-li abak pro Li O skutečně setiny milimetrů i když přihlížíme k chybám z interpolace. Odhad těchto chyb se provede podle stejných
+
1934/116
obecných vzorců jako shora, zde uvedu jen výsledek výpočtů: pro levou část stupnice P je horní hranice absolutní hodnoty chyby v A O 3~~~, pro pravou část 4~~?, tedy méně než l~S mm. Protože stupnice pro A O byla sestrojena v rozsahu od 0,004 do 0'10, znamená to, že horní mez absolutní hodnoty celkové chyby v A O je 4;~?, tedy skutečně abak dává setiny milimetru. Spojíme-li nyní výsledky vyšetřování chyb pro oba abaky, vidíme, že horní mez absol. hodnoty chyb v hodnotě . 4'63 4,30 8'93 O = Opř A O Je lOS 103 = 103 ,
+
+
tedy menší než setina milimetru (tedy je O určeno jistě na 0'02 mm správně). U žívání a bak u. K danémupR, PA a Vs určíme I PB- PA I", pak z prvého abaku hodnotu Opř.. K hodnotě Opř a P = PR
+
1
PA určíme z druhého abaku AO
(pozor na znaménko!). Pak je 0= Opř. AO a hledaná ortometrická hodnota je 0= + O podle toho, je·li PB'S PA. Číselný příklad: PR=50037'25", PA=50035'12", vs=230'5 m. Zde PA IpB-PAI=133", PRt =50°36', tedy Opř.=0·776, pak AO=-0'0058, takže 0=0'770 a 0= - 0'770 mm. Ke konci práce děkuji p. prof. Dr. B. Kladivovi za podnět k práci a různé rady, pp. Ing. M. Ryhníčkovi a Ing. A. Štefkovi za vynesení abaku pro Opř. a kol. Ing. J. Potočkovi za vyneseni abaku pro AO. Z Il. geodetického ústavu české techniky v Brně. Bésumé. Dans l'article précédent l'auteur décrit la construction ďun abaque a points alignés pour la valeur absolue de la correction orthométrique de nivellement géométrique pour le territoire de la République Tchécoslovaque. La valeur absolue de cette correction est donnée par la formule (1) ou. on désigne par 'PB - 'PA la différence de latitudes des extrémités dn cheminement, par Vs l'altitude moyenne approchée du meme cheminement. Pour obtenir la précision voulne 0'01 mm ľéchelle de I 'P R - 'P A lest double, le cóté gauche va de 30" a 95" et le cOté droit de 95" a 300". Quant a l'échelle de Vs elle est divisée en trois pal'ties de 120 a 250 m, de 250 a. 80U m et de 8UOa 12CO m (les échelles A, B, O). Le résu1tat se trouve ďune fac;onanaloque sur les trois écbelles doubles A', B', O' dont les deux cOtés correspondent a. deux cótés de ľéchelle I 'P B - 'PAl· Dans la formule pour la correction orthométrique la latitude moyenne du cheminement partiel été remplacée par la latitude moyenne de la République Tchécoslovaque. Pour corriger l'erreur ainsi provenant (jusqu'e 1'08 p. c. de la val eur prise de 1'abaque), on a posé: la valem exacte de la correction orthométrique = la valeur prise de l'aoaque Ll O et pour Ll Oon a construit l'abaque auxi'iaire. - Tous les deux abaques out été construites de fac;on pour qu'elles garantissent les centiemes de mm. Par la cause téchnique l'abaque pour la correction orthométrique sera publié dans nn des prochaines numéros.
o
+
Měřické práce prováděné v režii Státním pozemkovým úřadem v zemi Podkarpatoruské. Ing. Václav Z í t e k, měř. rada.
(Dokonč. -
Fin.)
Aby přídělové řízení v zemi Podkarpatoruské pokračovalo rychleji, bylo třeba rozmnožiti také úřednický persunál, který půdu přiděluje. Obsazení přídělových a měřických skupin u přiděl. komisařů stalo se přesunem uvolněného úředniotva z historických zemí, kdle přídělové řízení na půdě zemědělské jest takřka již skončeno.
1934/117
Jak výše uvedeno, pro-vádíí dnes Státní pozemkový úřad v zemLPodkarpatoruské většinu měřických prací oboru vlastní působlIlosti na základě § 51 k~tastrál. zákona svými měřickými úředníky. Mimo to zadává dosud část 1rrěřických prací civilním technikům (úředně oprávněným civilním zeměn:rěřičům), jimž v 'dTívějšich letech byly svěřovány k provedení veškeré mNické prác'e; '. ,P r a c o v n í p r >O g r a m měř i c k Ý c h s k u p i n j1e velmi rOlZsáhl,ý;a vztahuje se na veškeré t,echnické úkony od!zahájení přídělového řízení a během jeho provádění až podefinifivní zaměření přídělu a vyhotovení pozetnnokniž": I,líhooperátu pro pozemkovou knihu (v případě odlíšností pozemkové knihy od kat astru) a měřického Blaborátu pro pozemlko'Výik:atastr.Měřic.ké skupiny prová.dJějí:Opatřují si pomůcky z katastrálních operátů a map, vyhotovují soupisy přejímané půdy (parcel) a elaborráty pro poznámku záboru a zamýšleného převzetí, připravují data k sestavení elaborátů odihadních. V letním období pro'Vádějí polní práce venku jako: zaměřují si1Juaci převzatých poz:emků k přídělu určených tam, kde není shody skutečnosti. s katastrem, provádějí s 'hospodář. ~kými úředníky a místními por~ími sbory bonita ci půdy za úče~em rozvrhu přídiělové ceny a tuto bonitaci zakreslují do polohopisného plánu, který dřív.e zhotovili na základě zaměřené situace. Tohoto, po'lohopisného plánu pak použijí pro návrh a vypracováni grafického plánu přídělu. Ze schváleného· gr~fického plánu' zhotovují pak vytyč ovací náčrtky, jichž použijík'yyznačení a ohraip.čení přídělu v přírodě (omezniko'Vání). Poté provádějí definitiVní zaměření přídělu ve smyslu katastrálnihozákona č. 177 z rOrou1927 a prováděcího nařízení č. 64 z r'o~u 1930 a podle vydaných instrukcI Aa B pro· lmtasilJrální měřické práce, které pro účely Státního poz1emko'Véhoúřadu byly upraveny QJběžníky č. j. 23.881/32-pres. a 25.091/33-pres. V zimních měsících v kanceláři zpracuji měřické skupiny výsledky své polní práce. Počítají pořadniceze zapisníků měřených úhlů a dé~ek a do katastrálních map, vyžádaných od příslušného .katastrálního měřického úřadU. ve smyslu § 42, instrukce B zakreslujívyšetřené a zaměřené změny nejprve tužkou apo revisi a schválení katast!rálním měřickým úřadem tyto změny vyrýsují rumělkou, a no'Vě vzniklé parcely označí po dohodě s místně příslušným lmtastrálnÍIIl/ měřickým úřadem parcel:aími· čísly černou tužkou tak, aby byla proz.atím zachována spojitost ještě platného stavu katastrální mapy s písemným orperátem katastrálnrm. Nato provedou v mapěvýpočet parcel a dílců nově vzniklých do předepsaného tiskopisu a podte katastrální mapy a s použitím vlastních polních náčrtků, zápisníků měřených úhlů a délek; Výpočetních protokolů a pod. vyhotovi přesnou matrici geometrického (polohopisného) plánul,tak zv. o r i g i n á 1, k,terý se pak suchou, zinlwgrafickpu cestou tozmnoží potřebným počtem kopií. Změny zobrazí měřioké skupiny také v příruční katastrální mapě rumělkovou tuší. Dále vyhotoví návrhy. ohhLšovacích lis:t,ůo všech nastaliých změnách katastrálních. Potřebné tiskopisy jako: zápis. ník měřených úhlu a délek, Výpolčet polygonových pořadů aj pod. dodává měřiek,ým skupinám aJ'chiv map katastrálních v UžhlOlfodě. Z uvedeného je1st patrno, žel měřické skupiny obstarávaj~ j!edJnakveškeré technické p1fácepři řízení přídělovém, které jinde konají měřičtí úředlníci zvlášť k těmto úkonům ustanovení, kteří mají na starosti j1enpřídělo",é řízení a dozor nad jeho pro'Váděním, jednak práce měřické polní i kancelářské, které se dříve v daleko větším měřítkw zadávaly civilním technikům:(úředně oprávněným civilním zeměměřičům). Při tom dlužnozdůrazniti, že úkony, kte,ré uklád:á § 42 instrukce B státním úřadům, oprávněným podle § 51 katastr. zálwna vyhotovov;ati geometrické (polohopisné) plány jako: zákres změn do ka~str. mapy a do mapy příruční, výpočet ploch a vyhotúvení ohlašovacích archů, přicházejí k dobru státní finanční správě, poněvadž, když měřické práce provádějí civilní technici (úředně opráv. civilní zeměměřiči), vyloonávají tyto úlwny k3ltastrální měřické úř.adry. Měřické skupiny zahájily svoji činnost v červenci r. 1932 na zkušebních
v
1934/118
objektech Ho~ubiné a Dolha. za účelem usměrnění a jednotného postupu práce. Pracovní' výklon měřických skiupin za první rok byl dosti uspokojivý a, &tále .stoupá, :takže Se dá očekávati, že po úplném zapracování a seznání místních pomědi. docílíme výsledků Vlelmidobrých. Nesmíme ovšem zapomínati, že měřické práce se. dnes provádějí v krajích převážně hornatých a zaros·tlých, plných strží a srázd, tediy v terénu k měření nejhorším. Odstraňování poroSltu prosekáváním, ba i porážení mohutných kmenů ze záměrnýCih linií značně zdržuje polní .mě~ické práce. D.aJší potíže spočívají v nedostatku pevných bodů, na kterétřBba měření navazovati, takže mnohdy n'ezbývá než několik objektů v sousédství zajišť'O~ati společně a vzájemně. JBdnou z nesnází, která velmi zdržuje práce měřické,je často se vyskytující projednávání hraničních změn proti selské půdě, kde systém spoluvlastnický (ideální dělba pozemkti) značně ztěžuje, ba někdy i· naprosto znemožňuje projednání t,ak!ové změny v hranicích mezi půdou přejímanou a půdou ve svobodnémvlastnictvi. Přídělci sami také mnohdy brzdí řádný chod přídělového řízení a i měřické práce tím, že buď z fina,~čních nebo i z jiných důvodů odstupu:jí od! přjdě~u, takže je třeba hledati náhradníka na uprázdněný příděl. U státní půdy přistupuje mnóhdly i ta ,okolnost, že státní správa nemůže včas odkliditi zporážené .dřetvoze zalesněného a· přidiělova.néhó majetku státního. Z těchto uvedených důvodu je v'e,lmi obtížno sestavo'Vati pracovní program na jeden i .více"roků' předem. jak pro akci přidiěloV1QtU, tak i pro práce měncké. " . Za účelem posouzení celkové výkonnosti měřických skupin uvedu zde několik dat: ,.
:a
,•...'"
o Po<
Druh
práce
1
2
a
Pro grafické plány se zaměřuje. Pro grafické plány zaměřeno . . . . . . . Vytýčení se provádí na ploše . . .'. . . . . Vytýšení proveden,o na plose ..... '... Definitivně· se zaměřuje Definitivně zaměřeno . Elaboráty se vyhotovují Elaborátů vyhotoveno . Elaborátů odvedeno; lÍstředí . "
b C,
d
e
f
,f
i
CELKEM:
ke dni 1. listopadu 1933
3
4
5
2209 kj
1500 kj
-
-
-
1990
3647
4912 kj
4912 k:j
4376 kj
-
-
/536
1805 754 926 6792 946
1805 754 826 6892 611
1560 668 1110 1199 1857 1256
.
408
II
Stav měřických prací
Pracovní výkon !i:a1 rok. Ke dni 1. srpna 1933
" " " " "
"
"
"
12.257 k}
140
I
ke dni ke dni 31. ledna 31. prosín1934 ce 1933 f
"
"
.
1805 754 3297 4767 1182
"
482
"
16.626 kj
I
6
7
.
1550 2685 " 2934 " 2506 " 1182 " 482
1
ke dni 1. bře!i:na. 1934
\17.199
" " " " " " kj
1064
"
" "
"
"
"
117.199 kj
1399
" " " " "
"
"
\ 17.199 kj
Z3I první rok (od! konce července 1932 do konce července 1933) pra"cováno bylo na ploše 12.257 kat. jiter. Pracovní výkon koncem října 1933 sltioll1p~ na 16.626 kat. jiter a ke konci roku: 1933 vykazuje již 17.199 kat. jiter zaměřené půdy. Z. přehledné tab:ulky je patrno, že nejen pracovní výkon měřickýc~ skupin stoupá, ale je i zřejmý postup venkovských i kancelářských měřických pracL Z celkové Vý1ffiěry17.199 kat. jiter připadá: . I 1.. N.3J půdu státní • '. 6740 kj ležící v 26 kat. úz. 2. Napůdll z velkost. MJukačevo (Lrutorica) . = 6666 kj ležící v 28 kat. úz.. 3. Na půdu z jinýC!hzabranýcns.ouborů. . = 3793' kj ležící ve 23 kat. úz. Celkem 17.199 kjležící v7G "kat. úz.
=
1934/119
Civilním t,echnikiim (úředně oprávnenym civil. zeměměřičiim) od konce července 1932 do konce února 193'4 zadáno bylo k zaměření 3085 kat. jiJt1erpřidělené. půdly. Poz,emkovou reformu čsl. možno právem zařaditi mezi největší revoluční činy popřevratové. Svými CM. 500.000 nabyvateli piiHy zpiisobila hluboký zásah nejen do sociálních poměrii čsl. zemědělců, ale vyvolala i významné změny národohospodářské, národnostní a jiné. Je a ziistane nespornou sIDutečností, že to byli čes~oslovenští zeměměřiči, kteří značnoo měrou přispěli k rychLému :li správnémlll vybudJování tohoto díla. Od počátku pozemkové rreformy až po její skončení je všud!e patrna jejich znrucnáJ činnost, Ilieboť pozemková re~orma je ve své podstatě rozdělením velikých vlastnických ikbmplexii na drobné jednotky a vždy všechny práce spojené s opatřením a přípravou měřičských elaborá,tii jako technického podkladu pro knihovní žádlosti, které pordle stávajících předpisii, byly vyhrazeny činnost,Í zeměměřičů. A nejen to, zleměměřičiim připadl i úkol zanésti po zaknihování všechny změny do kat,astrálních operátii, což při množství změn v pozemkové držbě, vzniklých provedením pozemko'Vé reformY1,VJV'0lalo rozsáhlou činnost úředníků pozemkového katastru. Mohou se tedy českoslovenští zeměmiěřiči, civilní i státní, právem považovati z,a účinné spolubudovatele velikého díla, kterým byla pozemko'V'á reforma. Résumé: Les t.I' a v a u x dem e s u I' a g e é x é c u t é s d a n S I a R u s s i e S u b· c a I' pat h i q u e pen d a n t 1a I' é f o I' ID e a g r a i r e. L'Office FoncieJ" d'Etat pratique dans la Russie Subcarpathique le procédé ďattribution sur le sol d'Etat, sur la propriété de la Société Anonyme de Latorica et sur les autres complexes saisis. De la propriété d'Etat, jusqu'ft la !in de I'année 1933 on a attribué 11.893 a. c. des terres et 48.000 a. c. sont encore ft la disposition. Le mesurage de la plupart de partage est exécuté par O. F. E. dans sa propre compétence, tandis qu'une partie de ces travaux par les géomětres-experts autorisés. Pour l'exécution des travaux de mesurage en propre régiede O.F. E., dix équipes de mesurage ont été consituées. Le programme des travaux des équipes de mesurage englobe toutes les fonctions techniques děs le commencement du procédé d'attribution et durant son exécution jusqu'au mesurage définitif de paTtage et l'établissement de l'oeuvre pour le Iivre foncier et le cadastre. Les équipes de mesurage ont commencé leur fonctionnement en juillet 1932. A la fin du juillet 1933 on a travaillé Sur une superficie de 12.257 a. c., ft la fin d'octobre 1933 l'action des équipes de mesurage est augmentée aux 16.626 a. c. et ft la fin de l'année 1933 les équipes de mesurage ont présente 17.199 a. c. des terres mesurées.
Stanovení průsečíku spojnice dvou pevných bodů se sekčnf čarou grafickým způsobem. Při zakredlování změn do katastrální mapy je třeba často stanoviti průsečík spojnice dvou pevných bodů se sekční čarou. Pokusím se popsati čtenáMm našeho listu daI8i možnosti jednoduchého a přesného gra:fickéhořešenÍ této úlohy pomocí podCllbnostitrojúhelníkll v nái!ledujících příkladech: I. Jsou dány dva pevné body; bod 4 na sekčním listu č. 4 a bod 7 na sekčnÍm listu Č. 7 (viz obraz). Jde pak o to, sestrojiti průsečík spojnice bodů 4 a 7 s jižní sekční čarou listu mapy čís. 4 a sevemí sekční čarou listu mapy čís. 7. Postup řešení: 1. Sestrojíme kolmici z bodu 4 na jižní čáru sekčního listu čís. 4 a kolmici z bodu 7 na severní sekční čáru listu mapy čís. 7. Známým způsobem přeneseme patu kolmice bodu 4 z jižní čáry sekčního listu čís. 4 na severní sekční čáru listu mapy čís. 7 a
1934/120
naopak, při čemž jest nutno dbáti rozličného sražení papíru na jižní sekční čáře listu Jll.apy ěia. 4 a na severní sekční čáře listu mapy čís. 7. Tímto způsobem zjístíme na listu mapy čís. 4 a čís. 7 součet úseček d4 d7 a to dva výsledky v dovolených mezích od sebe odchylných o rozličnou srážku popiru obou JistiL Správnost přenesení koncových bodů úsečky d4 d7 (souřadnicového rozdílu bodů 4-7) možno kontrolovati od nejbližších společných znaků obou sekčních listů, zejména od společných průsečíků zobrazených hranic držebnostních se sekčními čarami. 2. Vzdálenost x4 bodu 4 naneseme bez ohledu na srážku papíru na prodlouženou kolmici bodu 7 do bodu 7'. 3. Sestrojíme-li kolmici na spo inici bodů 7 -7' ve vzdálenosti x4 od severní sekční čáry listu lUpy č. 7 až ke spojnici bodů 7' - 4', zjistíme úsečku d7. 4. Úsečku d7 přeneseme na severní čáru sekčního listu čís. 7 na západ od paty kolmice bodu čís. 7, kde obdržíme hledaný průsečík spojnice bodů čís. 4 a čís. 7 se sek ční čarou. Podobně přeneseme úsečku d4 ze sekčního listu čís. 7 na jižní sekční čá,ru listu mapy čís. 4; pří tom jest nutno dbáti rozličné srážky papíru obou listů. Tímto způsobem byl promítnut bod 4 do bodu 4', bod 7 do bodu 7', čili souřadnicový trojúhelník byl posunut směrem jižním, až jeho jedna odvěsna splynula se severní sekční čarou listu mapy čís. 7. Hledaná spojnice 4-7 jest rovnoběžná s přímkou 4' -7'. II. Jsou dány dva pevné body; bod 7 v sek čním listu čís. 7, bod 5 v sekčním listu čís 5. Běží o sestrojení průsečíků spojníce bodů 5-7 se sekčními čarami listů mapy č. 5, 7 a čís. 8. Postup řešení: 1. Sestrojíme kolmici z bodu 7 na severní sekční čáru listu mapy čís. 7, a z bodu 5 kolmici na jižní sekční čáru listu mapy čís. 5. 2. Přeneseme délku y7 z bodu p s rozdílem příslušné srážky papíru na listu mapy čís. 7 a listu mapy čís. 5 do bodu 5'. LJ•••.•.•.• 3. V bodu 5' vztyčíme kolmici a naneseme na ni délku (součet kolmic) x7 x5 do bodu 5". 4. Vztyčíme-li kolmici na spojnici bodů 5' - 5" ve vzdálenosti x7 od bodu 5' až se protne se spojnicí bodů 7" - 5", obdržíme úsečku d5, rovnající se délce vztyě('né kolmice. 5. Z bodu p (paty kolmice bodu 5) na neseme ve směru západním úsečku d5 a tím jest zjištěn průsečík spojnice bodů 7-5 s jižní sekční čarou listu mapy čís. 5. 6. Podobně sestrojíme průsečík spojnice bodů 5-7 se sekčními čarami listů map čís. 7 a 8 pomocí úseček 177 = 178 a pomocí úsečky d8 dle obrazce. Při řešení této úlohy byl souřadnicový trojúhelník přenesen na list mapy čís. 5 do bodů 7" - 5" - 5' až delší odvěsna trojúhelníku splynula s jižní čarou sekčního listu mapy čis. 5. III. Spojnici bodů 4 - P nelze sestrojiti způsobem v odstavci 1. a II. uvedeným pro velké rozměry jedné z odvěsen souřadnicového trojúhelniku (v naší úloze y4 yP). Jsou dány dva pevné body; bod 4 v sekčním listu mapy čís. 4, bod P v sekčním listu mapy čís. 5. Jde o sestrojení průsečík u spojnice bodů č. 4 - P s východní sekční čarou listu mapy čís. 4 a se západní sekční čarou listu mapy čís. 5. Postup řešení: 1. Sestrojíme kolmici z bodu P na západní sekční čáru listu mapy čís. 5 a kolmici z bodu 4 na východní sekční čáru listu mllJlY čís. 4. Vzájemným přenesením paty kolmice bodů 4 a bodu P na obou sekčních listech zjistíIIie délku úsečky (174 17P). 2. Na kolmici z bodu 4 naneseme směrem východním odsunutou délku y.. (y4 !fP) do bodu Q bez ohledu na srážku papíru. 3. Vztyčíme-li v bodě Q kolmici o délce y.. (174 17P) odsunuté na listu mapy čís. 4 a spojíme koncový bod této kolmice s bodem 4, sestrojíme směr spojnice bodli 4 .a bodu P, viejim prodloužení jest hledaný průsečík spojnice bodů 4 - P s východní sek ční čarou listu mapy čís. 4. Způsobem vpředu popsaným byl sestrojen poloviční souřadnicový trojúhelník s jedním vrcholem v bodě 4. Měřítko, v jakém se má zmenšiti souřadnicový trojúhelník, jest tehdy nejvýhodnější, když delší odvěsna v měřítku mapy rovná se přibližně polovičnímu součtu kolmic v měřítku zmenšeném, v našem případě %. (y4 yP), t. j. poloviční měřítko mapy. Posledniho způsobu lze užíti i v případech, uvedených v odst. 1. a II., avšak tam by byl zdlouhavější. Ing. P. Holý.
+
+
+
+
+
+
+
+
Praktická novinka na měření výšky stroje. Prof. Dr. AJ. Ti c h ý. Výška stroje i (obr. 1.) se skládá z konstantní části i1, která se odměří pro dotčený stroj jednou provždy a zapíše do skřínky, a z části proměnlivé i2, kterou nutno odmě· řovati na každém stanovisku.
1934/121
Na měření výškyi2 se uvádí nyní do obchodu velmi praktické ocelové pásmo ze známé pružné oceli (rolo-stabil), v délce 2 m (obr. 2.). Pásmo a je navinuto do kovového pouzdra ,b, z něhož se dá snadno vytahovati, uchopí-li se Zl!- výstupek c na konci. Na~ lloře kruhového pouzdra je upevněno drážkov'é vedení d, kterým se pásmo vypřini.uje. Celý mechanismus je upraven tak, aby pásmo setrvalo dostatečně pevně v každé vytažené délce.
Číslování vyleptané stupnice (ve skutečnosti na r u b u pásma, v obr. 2. je však nakresleno na líci) začíná osmým cm, poněvadž drážkové vedení d je 8 cm dlouhé. Při měření výšky i2 (obr. 1.) se přidrží povytažené pásmo za výstupek c na bodě (botou nebo pomocník) a vyzvedne se pravou rukou krabička, až horní konec vedení narazí na spodek' háčku centrálního šroubu. Potom se odečte i2 pro spodní okraj vedení na stupnici pásma. Měření je tedy velmi pohodlné a nejsnazší ze všech způsoM. , PřesIiostpřistroje je 'velmi dobrá, Předně je nanesení milimetrové stupnice na pásmu velmi pečlivé, jak bylo zjištěno srovnáním s přesným měřítkem, a pak lze čísti až na desetiny 'mm, což je zajisté více, než' nutno 1.). ' , " Résumé. Dans l'article précédant l'auteur décrit un nouveau ruban ďacier (di:t "rolo-stabile") pour- le mesurage Japide et commode de lil. hauteur de ľinstrument. Le ru" ban (fig. 2) est remis dans une bOite et peut etre tiré par un appendice a son bout. J~ ruban, étant tiré, glisse dans une coulisse, 8 cm de longueur. La marche de' lamesure est montrée dans lil. 11\re figure. On lit lil.hauteur sur une échelle en mm,
Zprávy odborné. Některé zkušenosti získané při přesné dálkoměrné metodě. , V teoretických úvahách o používání polární metody nedošlo se u nás dósud k celkovému a jednomyslnému úsudku. Zatím co se s jedné strany metoda zavrhuje, pohlíží na ni druhá strana, odvolávající se, na zkušenosti učiněné v cizině, celkem příznivě. Tento článek nemá snad rozmno,žovati tako,vé úvahy, nýbrž podati jen přehled zkušeností, nabytých při praktickém, použití polární metody při obnovování poz. katastru v Pražském Předměstí u Hradce Králové. " Touto metodou zaměřena byla již dří ve část k. ú. Rakovníka !li v minulém roce větší část ,k. ú. Pražské Předměstí u J;iradce,Králové. V obou případech použito bylo přesp,ého Wildova. dálkoměru, s horizontálními latěmi, a je tedy v dalším pojednáno spe,cielně o tomto stroji. ' , Uvedu nejdříve, jaké přesnosti bylo dosaženo v, přímém odečtení vzdálenof;ltí. V úvahu přicházejí tu přirozeně chyby jak systemlJ,tické, tak nahodilé. Prvé z nich vy. žádají ,si pre;>sV9U zajímavost zvláŠtního po'jednání.(Zmiňuji se jen např. o, chybě vzniklé chybným posunutím laťové stupnice pro odstranění záporné adični konstanty:) Do druhé skupiny nutno zařaditi chyby v odečítání, které mohou n~býti ,značného rozsahu při únavě: oka pozorovatelova, mimořádně namáhaného nezvyklostí dvojobrazu. V průměru z ca. 1300 pozorování zahrnuty jsou, tyto chyby společně a nejlépe bude viděti velikost chyby na následujícím' grafickém znázornění: " Je' patrno, že chyba v měření, porovnáme-li ji zhruba kvadratickou křivkou, roste se čtvercem ,vzdáleností. Průměrná chyba, taJ{, jak óyla zjištěna,pohyoufes6'tedy' oďľdo2 cm při vzdálenosti do 50 m, do 15' cm při vzdálenosti do 15Q m. ~ obrázku je však patrna i jiná :yěc. Uvážíme-li, že kartirovací mez pro poměr 1: ,10~O jest, 10 cm, vidíme, ž~ body do 1) Dodá V. K I a b a uch, pouzdrem.
Brno, U severní dráhy 15. -
1934/122
Cena 25 Kč i ,s kožéIiýtti
vzdálenosti asi 100 m jsou určeny B touto přesností. Pro zjednodušení možno tedy říci: body až do vzdálenosti 100 m od stanoviska stroje možno stanoviti j e d i n o u visuru dostatečnou přesností a není třeba dalších záměr k jejich určení, zvláště, jsou-li určovány po slunci. Body za touto mezí, pokud jde cm ovšem o hranice držebnostní, je třeba v zájmu přesnosti měření zabezpečitá ještě druhou kratší 15 záměrou z jiného stanoviska, při čemž prvé mil.že býti užito toliko jako kontroly. Určovati tedy body blíže stanovisek dvěma záměrami, není hos- 10 podárné, použitím obou záměr se lepM určení jen znehodnocuje. Z tohoto předpokladu se vychá5 zelo při provádění polních prací metodou polární v katastrálním území Pražské Předměstí u Hradce .,50 ~oo tJO m Králové. Jelikož toto měření provádíme strojem, budou zde na překážku též všechny vlivy povětrnostní. Vibrace vzduchu mnohdy znemožňuje měření. Hledíme proto měřiti, zvláště je-li parno pokud možno v hodinách ranních a večerních, kdy se vzduch tolik nechvěje. Duiežitým činitelem je též osvě~lení latí. Visury po slunci určíme s daleko větší přesností a na větší vzdálenost, než visury proti slunci. Dpporučuje se tedy. měřiti v dopoledních hodinách se stanovisek od východu k západu a odpoledne od západu k~~od~ . . . Podkladem měření jest stejně jako při měření polygonovém síť polygono~ch PO" řadů, z nichž každý bod je stanoviskem stroje. Poněvadž možnost určení bodů jes,t dána vzdáleností až do 150 m, jest nutno polygonovou síť pro území polárně zaměřované pří'slušně zhustiti. Vlastní polní práce při polární metodě rozdělena je na dvě části: a) práce II stroje a b) práce s vyhotovením polního ll.áčrtu. . a) Pro práci u stroje nutno uvažovatil1vě složky: jednak stroj sám, jednak příslušnou dálkoměrnou lať. Stroj je třeba orientovati vždy na bod co nejvzdálenější, ležící v témžesekčním listu a pokud možno k se~eni položený. Důležitost takto provedené orienta.ce ukáže se nejlépe při kartirování, kde je nutno vynášeti vždy od nejdelší záměrné přímky, aniž by se musel počítati prusečík se sek ční čarou. Na krátkou záměrnOU přímku nedá se vyná.šecí přístroj přesně nastaviti. To jsou dvě hlavní zásady, na .které Je třeba upozorniti při práci strojem. . Stavění dálkoměrných latí je prací figurantů. Lať staví se do výšky stroje, aby nemusely býti počítány rózdíly z ~šky stroje a latě. Staví-li se lať přímo na určované body, není třeba uvažovati chybu' z centrování; pokud snad by se stala, musí býti pod dovolenou mezí. Také chyba z nevodorovného postavení latě nebo z nesprávného zařízeni latě do kolmé polohy na záměrnou přímku dalekohledu, nepřichází v úvahu, neboť obé pozorovatel zjistí snadno přímo v dalekOhledu tím, že střední čára' lati neztotožňuje se s horizontální nití nitkového kříže. V{-iimkou byl by jen případ uchýlení latě z roviny kolmé na záměrnou přímku dalekohledu, když střed latě by .byl v stejné výšce jako střed dalekohledu. . . . Daleko nebezpečnějším zdrojem chyb jest však nemožnost postaviti lať přímo na některé body, jako jsou rohy domů, středy sloupů a pod., kde v tom zabraňuje konstrukce stativu latě. V těchto případech je nutno stavěti lať mimo (v prodloužení stěn do směru záměrné přímky) a délku prodloužení k skutečnému bodu přímo odměřovati. I -to jest prací pomocníků, a je tedy v tomtop'řípadě pozorovatel na' nich zcela závislý. Je to jedna z velkých nevýhod této metody. b) Podobně jako u metody polygonové vyhotovuje se· polní ná,črt venku v poli v určitém měřítku. Tu jest třeba upozorniti na jedno: Je dobře orientovati okraje listů polních náčrtů vždy jedním směrem (obyčejně k severu), poněvadž jinak se lehko stane. že, ačkoliv jsou všechny polyg. body na polních náčrtech, objeví se při ruzné orientaci okrajů volný úsek mezi listy, a body do něj náležející není pak možno zobraziti. Další důležitou složkou je pak orientace polního náčrtu. I v tomto případě orientujeme pro pohodlnější a přesnější vynášení na bod vzdálenější, tentokráte ovšem na, takový, který Jest ještě na příslušném polním náčrtu. Ve většině případů není tento orientační bod totožný. sorientaěním bodem stanovíska,. voleným, jak výše uvedeno, se zřetelem na pohodlnější zobrazení, a proto je nutno orientovati při většině stanovisek dvakráte. T~to druhá orientace ostatně velmi dobře slouží jako kontrola při uzávěrce měření. _. PO;lěv.adž při. obnovováni poz. katastru., v .Pražském Předměstí u Hradce Králové byly omezníkovány všechny držebnostní hranice. i jejich lomy, nebylo přirozeně pOe užito k označování podrobných bodů kolíků, nýbrž' byly tu číslovány přímo zasazené I1lezníky, kdežto body, které nebyly hranicemi,' jež nebylo t~eba oměřovati (na př. hra~ice vodních náhonů a příkopů, kultur v jedné držbě atd.), nebyly označovány vůbec a. příslušná čísla byla zanášena jen v zápisnicích .0 polních n.áčrtech. Takto vyhotovený polní náčrt doplňoval se pak potřebnými ohvodovýmiměrami a současně vytahoval tuší. .. Oměřování postupuje velmi rychle, takže denně dokpnčí. se několik náčrtů; adjus· tovati riáčrty je po'ťřebné prá.vě tak, ,jako u metody pravoúhlé, ale kromě toho !'le musí doplniti číslováním bodů a rayony. Dále jest třeba prováděti v zápisníku i redukci urče-
s
.
1934/123
ných délek o výškový úhel, která však ve většině případů je nepartná, a do 10 30' na 100 m nepadá vůbec v úvahu. Tuto práci jest třeba provésti každý den po ukončeném měření. Tím se práce kancelářská, nehledě k jejímu nahromadění, prodlužuje asi o Ya času proti oné při měření metodou pravoúhlou. _ Z uvedeného jest patrno, že je při měj-ení polární metodou třeba dvou technickýeh w'edníků, jednoho k stroji a druhého, který řídí celé měření, ke skizze. Polární metodou v Pražském PředměRtí u Hradce Králové zaměřeno bylo za spolupráce měř. koncipisty Ing. Ceynara 100 ha meliorovaných luk s příslušnými náhony a propustky v době 31 pracovních dnů i s komisemi a omezníkováním držebnostních hranic. Ačkoliv má tato metoda některé "tinné stránky, možno ji celkem doporučiti pro obnovování pozemkového kata,stru vhodných území. Bylo by pojednati ještě, jak úsporně zaříditi práce kancelářské, aby i po t(;to stránce metoda vyhOtvovala dnešním požadavkům. O tom později.
Ing. Ignác Háva.
Literární, novosti. Posudky. Geodesie nižši. Podle přednášek prof. Dr. J. R Y š a v é h o. Praha, 1934. Nákladem Ústřední vydavatelské komise při Oes. vys. učení techn. Stran 878 litogr. a 6 dvojitých tabulek. Cena I. a II. dílu úhrnem 100 Kč. Ústřední vydavatelská komise, která je složena ze zástupců sborů profesorských a odborných spolků posluchačských, stará Se o zlepšení organisace studia našich techniků přes obtížné poměry finanční. Vydané dva díly geodesie nižší jsou ukázkou práce odborných spolků studentských s profesory, kterou má se usnadniti a prohloubiti studium zvláště hlavních předmětů jednotlivých odborů. Geodesie nižší je takovým základním předmětem pro zeměměřičské inženýry, neboť na ní jsou vybudová.ny další podrobné přednášky a aplikace v různých směrech. Právem zařaděna byla do prvého ročníku, aby poskytla posluchači náležitý přehled o jeho budoucí práci a jeho úkonech. V litografovaných přednáškách můžb autor upraviti si látku a probírati ji podle svých pedagogických zkušeností s ohledem na zavedený postup cvičení praktických a rýsování, v němž je jistě určitá výhoda proti knize tištěné. Po vysvětlení základních rozdílů meZI nižší a vyšší geodesií, přechází autor k mírátr. délkovým, úhlovým, k přístrojům měřIčským, k dalekohledům, popisuje olovnice, libely a přístroje pro měření malých délek a úhlů, vernier, klín a šroub. Autor opustil u nás užívaný výraz nonius a nahradil jej vhodnějším vernierem. Pak probírá, ustanovky, ložiska os, stojany, stabilisování a signalisování bodů, jednoduché stroje úhloměrné, dále theodolit, stroje magnetícké a btůl měřičský. Na to popisuje latě, pásma a přístroje k nepřímému optíckému měření délek až po nejnovější konstrukce. Na to zabývá se zásadami vyrovnávacího počtu pro pozorování přímá, zabývá se theorií chyb. Chyby dělí na hrubé a nevyhnutelné, nevyhnutelné na systematické a nahodilé, leč ani systematické ani nahodilé nejsou dosti případným pojmenováním, dosti přiléhavým k pojmům, které má autor asi na mysli. Na to probírá aritmetický průměr a chybu průměrnou pro přímá pozorování. Na to probírá stati z výkonného měřičství, vytyčení přímky, měření délek, úhlů vodorovných a vertikálních. Na to uvádí řešení úloh v pravoúhlé soustavě souřadnicové, předpokládaje severní větev meridianu nulového za kladnou osu X a hodnoty y na východ od osy X a hodnoty - y na západ. Opírá se při tom o usnesení kongresu Mezínárodní federace zetr.líměřičské v Paříži. Katastrální předpisy republiky československé vycházejí z opačného předpokladu. Nato odvozuje autor základní rovnice pro výpočty v soustavě souřadnicové, řeší protínání vpřed, zpět. polyg-onový a busolní tah a některé další úlohy. Pak přikračuje k úloham o vytyčování oblouků, načež přístupuje k mapování katastrálnímu a topografickému a končí transformací souřadnic z jedné soustavy do druhé. Ve druhém díle začíná měřením výškovým, probírá trig-onometrické měření výšek a jeho přesnost, dále nivelací. stroje nivelační, methody nivelačn'í, zase zkoumá přesnost a vyšetřuje dopustné odchylky. Popisuje mezinárodní přesnou nivelaci a značky užité v republice československé. Nato probírá vrstevnice a úlohy v nich řešené. Poté přistupuje k barometrickému měření výšek, odvozuje základní rovnice a probírá práce polní. K tomu druží se stať o tacheometrii, práce pro zaměřování a postup prací polnich i kancelářských. Na to probírá polární methodu s optickým měřením vzdáleností a různé druhy vynášecích přístrojů. V následujícíCh statích zabývá se tr,ěřením a výpočtem výměr jednotlivých pozemků z měřených délek, ze souřadnic, planimetrem a uvádí předpisy katastrální. Končí pak vyrovnávacím počtem prú pozorování zprostředkující a závíslá, k čemuž připojena jsou řešení pro vyrovnání souřadnic a nivelací. Autor zařadil do svých
+
1934/124
+
přednášek všecky i nejnovější novinky a kromě toho zařadil při jednotlivých statích stručné historické poznámky. Je třeba oceniti snahu autorovu, ab)' ve svých výkladech obsáhl zásady celé nižší geodesie, aby tak usnadnil posluchači zememěřičského inženýrství vniknouti do látky ve speciálních přednáškách dalších vykládané. J. Petřík. • B a e s c hli n - Z e 11 e r: Lehrbuch der Stereophotogrammetrie mit besonderer Beriicksichtigung der Gerlíte der Firma Wild in Heerblugg. Stran 515, cena 44 šv. franků. Vydáno v nakladatelství OreH Fiissli v Curychu, 1934. Spis obsahuje: 1. díl: Všeobecnou teorii stereofotogrametrie s teorií chyb, fotografii, optiku s příspěvkem továrníka Wilda, stereoskopické vidění, vnitřní orientaci komor, popis autografil. s příspěvkem Dra Wilda o autografu, zvláště o jeho korekčních zařízeních. - I I. díl: Pozemní fotogrametrii se zvláštním zřetelem na švýcarské stroje. švýcarské práce a zkušenosti. Hlavní rysy této metody, použité na výzkumných cestách s poukazem na práce R. ř'ínsterwaldera na Pamíru. Popis Wildovy soupravy pro fotografování blízkých předmětů a její užiti curyšskou policií. - I I I. díl: Leteckou fotogrametrii. Popís různých komor a způsobů fotografování, problém vnější orientace a jeho řešení na autografu, zpracování leteckých snímků, určování nových vlícovacích bodil., přesnost letecké stereofotogrametrie, její hospodárnost a užití. Za zvlášť cenné partie díla lze považovati: Dokonalé teoretické rozbory, teoretický podklad a konstrukce Wildova korekčního zařízení, vylíčení organisace fotogram. prací ve švýcarsku s detailním popisem všech příslušných úkonů. Čtenář může se obeznámiti nejen se všeobecnou i specielní teorií stereofotogrametrie, vypracovanou prof. Baeschlinem s obzvláštní, jemu vlastní důkladností a hladkostí, ale též s praxí fotogrametrickou, o které píše známý pracovník ze švýcarské Landestopographie docent Dr. ZeHer. Okolnost, že jsou ve spise probírány z valné částí stroje a metody švýcarské, možno pokládati za určitou přednost z toho důvodu, že při obsáhlosti dnešní fotogrametrické vědy může býti vše popsáno do úplných detailů. čtenář, který nemá příležitost prakticky provádět fotogrametrii, je zde upozorněn na každou maličkost, jejíž znalost bývá nutná pro získání náležitého pojmu o fotogrametrických pracích, lišících se v mnohém od běžných geodetických metod. Ti, kteří jsou zaměstnáni u jiných aparátů než Wildových, mohou obohatiti své zkušenosti novými, velmi cennými poznatky. Význam spisu pro majitele Wildových souprav není tudíž třeba zdůrazňovati. Přesný a přehledný popis polních a kancelářských prací dává praktické části spisu ráz úplné fotogrametrické instrukce. Jest to zajisté výsledek bohatých zkušeností švýcarských inženýrů, kteří dovedli výborně zorganisovat fotogrametrickou službu ve svém státě a mohou se vykázat také krásnými výsledky. Tyto výsledky možno vysoko kvalifikovati, neboť vyhovují přísným předpisům pro katastrální a topografická měření švýcarská a to jest jistě nejlepším vysvědčením tamním přístrojům. Škoda, že se autoři omezili na stereofotogrametrii a nevložili stati o fotorestituci, která jest také v Bernu vydatně užívána, jak jest známo z referátů Ing. Schneidera. Pravděpodobně čekají na zkušenosti s novým Wildovým restitučním strojem, na které jest i naše odborná veřejnost zvědava, do jaké míry se liší jeho funkce a výkonnost od čs. Kolář-Mahrova !!troje, konstruovaného na stejné myšlence Dr. Odllnkrant;l:e (pět volnvstí). Celkem možno říci o této nové knize, že jest dokonalým dílem v oboru vědecké i aplikované fotogrametrie a skvělou representací nejen vysoké školy technické v Curychu, ale i švýcarska vůbec, neboť mezi řádky autorů projevují se stále stopy vzácné a příkladné spolupráce vysoké školy, úřadů a soukromých podniků. Mes. Vlad. Háj e k. Dr. techn.: Vojenská výchova na vys. školách technických. Přednášky o brannosti. Sv. 1. Praha 1934. Str. 44. Pozdě, ale přece přistupují technikové k řešení otázky brannosti. Po převratu bylo obecné přesvědčení, že technikové v armádě budou míti, ne-li vedoucí, tedy aspoň rozhodující vliv. Také prvé návrhy na místa v důstojnických sborech byly přiznivé pro techniky, bohužel že technikové nevyužili těchto okolností, následkem toho při systemisaci byla místa seškrtána a dnes už jsou jim dostupna jen místa při ústavech vojenských. Ve zbraních pozbyli míst svých a do hlavního štábu se jen mimořádně dostanou. Pod titulem, že jsou "vzácným materiálem", je jim odňata možnost dosíci vedoucích míst v armádě. Zachmuřená situace zahranični a těžké poměry dnešní žádají řešení otázky branné výchovy techniků odvedených i neodvedených, poněvadž v případu mobilisace budou všichni povoláni. Autor - do letošního roku velitel inženýrské koleje sestavil ve svém spisku zajímavé zprávy, jak se provádí branná výchova v Rusku, v Italii, ve Francii, v Polsku, v Anglii a ve Spojených státech amerických, v Německu a Maďarsku. Kromě toho zpracoval svůj návrh na vojenskou technickou výchovu na vys. učení technickém v Praze, takže zavádí všeobecně povinné přednášky, a kromě toho pro dobrovolně se věnující posluchače - po absolvování odborného studia - tak zvaný vojenský průmyslový semestr, pro vybrané posluchače v počtu asi 80. Tento vojenský průmyslový semestr měl by sekci strojnicko-elektrotechnicky-báňskou, sekci chemickou a sekci hospodářsko-technickou. Všecky tyto návrhy jsou opatřeny programy pracovními.
1934/125
Spieek je psán s láskou a nadšením technika pro práci technickou v armádě a měl by býti čten a podrobován diskusím v odborných spolcich~ inženýrských, aby veřejnost dovedla lépe oceňovatí práci techniků v armádě. A >
~ V,'lJšlé knihy. . Ústřědní vydavatelská komise při Čes. vys. učeni technickém v Praze vydala v tomto stud. roce následuJlci přednášky: O r. K u b e c: Zákony komasační Kč 7'-. Ing. Dr .. ' R y š a v ý: Geodesle nižší 1. dli. Kč 50'-, II. dlLKč 50'- .. 1n g. j. Pe tři k: Nauka o poz. katastru čsl. repubflky. Kč 18'-. Dr. K u b e c: Lesnt zákony. Uvedené ceny JSou platny pro posluchače vysokého učeni technického. . E. P révo t et P. Co t t in e t: Tralté théorlque et p.ratlque de Topométrle (Planlmetrle et altlmétrle). Vydal J. B. Balliere et Fils, 19, Rue Hautefeuil1e. pans (VI'), 1934.Stran 608. Cena 130 fr. brož.
Odborná. pojednání'"
časopisech.
. věstčnik Inženýrské komory pro CSR., čls. 16. Dr. j. C h o c h o I: Osnova řádu stavebniho a osldlovacl plánováni. ; 18. Unifikačni zákon o civilnich techniclch. Hornický Věstník z 1934. Dr. F. Č ech u r a: Měřické základny dúlnÍch map Stát. báňského ředitelstv! v Jáchymově. Týž: Frlčova souprava pro dúlnl měřenI. H. D. I. Mlttellungen, čls. 17/18. Dr. H. L 11s c hne r: Uber die Arbeiten der Baltlschen Geodlitischen Kommission. Beltrlige zur angewandten Geophyslk, čls. 2 z 1934. F. Č ech u r a: Untersuchungen aus dem Gebiet der angewandten Geophysik des Staatl. Geophys. Instituts der Tsch. Republik in Praha. Sobota, čls. 33 z 1934. Ing. O. C v r k: Potřeba nové úpravy vyvlastňovaclho řizenl pro ziskánl pozemkit na pritce veřejné. '. . Věstnik ministerstva spravedlnosti, čls. 78. Výnos min. sprav. ze dne 12/6 1934 Č. 28.431o obnoveni map knih pozemkových, zemských desk, knih zelezničnich a otisclch katastrálnlch map pro zakládáni nových knih pozemkových. Stavba měst a venkovských obci, č. 12, roč. V. Dr. E. Hru š k a : Komunikačni siť v krajinném řešeni (pto nedostatek peněz bude dalšl vydáváni tohoto cenného časopisu zastaveno). Journal des GéomHres - Experts et Topographes Fran~als, čls. 166 (srpen) .• Le congres de Londres; S a h n a z a r o ff: Recherches géophysiques. R. Dan g e r: Le géometre en jougoslavie. Cis. 167(záři). Dan g e r: Conservation du cadastre. Bar rot: Coordinatographe it correction. R e d o u x: Vieux cadastre de la Savoie. Geometarskl I geodetskl G1asnlk. 1933, čís. 6. M i I O šev i é: Nejvhodnějšl rozděleni váh úhlťt v základ· nové siti. (Pokrač.) Mil j a n i é: Ohraničováni katastrálnlch obci a parcel. Perko j o sip: Použiti některých článkit zákon" o pozemkovém katastru v praxi. R.: Terenní výzbroj Zl měměřiče. Geodeti v desetíletém boji o zlepšeni hmotného i morálnlho postavení. 1934: Cls. 1. Typ internacionálniho katastru. V i <10j k o v i é : Zkoušeni polygonálních pořadťt. Trh u I j: O paušalnlm placeni zeměměfičit u nového měřeni. CIs. 3. Geometr v jihoslavii. K r a I j : Ustanovovánl prostorových hranic práv na pozemku. - S v e čni k o v: Co je dosud vykonáno na novém kataRtrálnlm měřenI. K o s ti č: Katastr Bělehradu. S v i š t o v: Výpočet souřadnic uzlového bodu v polygonálnl slti. U n g a$o v: Dřívějši katastr v Dalmaci!. K o h r: O výpočtu délkových i přičných odchylek v polygonálnich pořadech. Z i van č e v I č: Výpočet polygonální sltě připojené na trigonometrické body budapešťské soustavy. Přehled cizlch časopisit. Zeltschrlft fllr Instrumentenkunde. R o čn I k I 933. Seš. I. Rec ker: Rťtzné závěsné theodolity Brandenberg-Hildebrandt. (Popis 3 tYPú2ávěsných theodolitťt.) Str. 38. We r km e i s t e r: Zkoušky přesnosti autoredukčnlho tachymetru fy G. Butenschon. (RozdU mezi timto strojem a tachymetrem Hammer-Fennelovým. V dalšlm člselné výsledky zkoušky přesnosti.) Seš_ 2. M e ye r: Kinematický rozbor mathematických přlstrojťt. (Kinematické zákony hnaclho soustroji.) W e r km e i s t e r: Zeissúv tachymetr. We r km e i st e r: Dvojobrazový dálkoměr Fennelťtv. (Popis principu. rozdlI mezi Kernovým dálkoměrem a srovnáni s dálkoměrem Bosshard -Zeissovým. Použiti při polygonálních pořadech do vzdálenosti 150 m. Clselné výsledky praktických zkoušek.) W e r kmel s t e r: Odeéltacl mikroskop s čočkou posuvnou ve směru dělenI. (Nově zavedeno fou Heyde. Pomocná stupnice s nejmenšlm dflkem 10". Odhaduje se I ".) Str. 95. Z přehledu literatury: Obsáhlý cenlk Geo 107 fy Askania Werke v Berllně. (Popis geodetických a astronomických přístojit a pomťtcek.) Cenik Geo 111 od 'téže fy. (Popis magnetických přlstrojťt.) Nové ceniky fy W. Breithaupt a syn v Kasselu a fy Max. Hildebrandt ve Preibergu. Seš. 3. Weber·Kernťtv planimetr. GerhardGrUss, Berlln. (Popis a theorie tohoto planimetru.) Recense .Pruského měřeni země. Hlavni trojúhelníky". Vydáno triangulačnl kanceláří říšského zeměměřičského ústavu. Recense .VýroČni zprávy řlšského zeměměřičského ústavu". Str. 143. Recense .Zeměměřičského kalendáře". Seš. 4. We dem a y e r: Nový odečítacl mikroskop. Seš. 5. F u s s: Nový logarithmlcký počítacl stroj a v sešitu 6. Seš. 6. Lil dem a n n: NovÝ busolový theodoht fy Hildebrandt. Seš. 7. B e c ker: Dvojobrazový nivelačnl stroj. Seš. 8. Lil dem a n n: Vyšetřování Hildebrandtova tachymetru se šroubovým dálkoměrem. Seš. 11; Mil h I i n 11::Zkoumáni děleni kruhu dvěma zpitsoby a vJ.světleni rozporit při tom vzniklých. Seš. 12. Ber n d t: Zkresleni fotografických vrstev. We r k m e i st e r: Počttaci stroj Sprossenrad na elektrický pohon.
e.
Dr. Ing. A. Pokorný.
Zeltschrlft fllr Vermessungswesen. Č. 14. Pf i s t e r: Das Gesetz vom 3. VII. 1934 der Grundstein zur Reichsvermessung .. S c hne í der: Steilwinkel-MesRungen mit ZeiB-Theodolit II. (lIl. und IV.) und Zusatzprismen. Č. 15. Ne b e: 1st eine Herabsetzung der Ermlldung heí genaueren Kreisteilungsablesungen an geodiitischen Instrumenten durch Zwischenschaltung von Farbfiltern mllglich? (a čls. 17). E f ing e r: Dle Auflllsung eines Systems linearer G1elchungen mit mehreren Unbekannten und groBen Koeffizienten und Absolutgliedern mittels der OauB'scJren Additions· bzw. Subtraktionslogarithmen. E g g e rtu n d Br e n JI e c ke: Das Institut fl!r Vermessungskunde der Technischen 11.0chschule Berlin in seiner neuen Unterkunft. C. 16. L Ude m a n n: GrllBe und Leistung von Nonientheodoliten. C. 17. Lil dem a n n: E. Wandhoff t. S c h u m a n n: Vektorísche LlIsung der Bundschuh'schen Auf~abe. Hristow: Noch weitere Bemerkungen zu Krllgers Koordinaten·Transformationen, Nit t ing e r: Eimge Bemerkungen zu Fehlerverteilung bei Polygonzllgen. Her r m a n n: Indirekte Streckenmessung mit dem BoBhardt-ZeiB'Tachymeter. Č. 18. Zur Frage der Westwanderung von Hauptdreieckspunkten im bayrischen Alpenvorland. r. S. AlIgemelne vermessungs-Nachrlchten. Č. 20. K é t t e r: Neue Wege der Enteignung. Dr a ke: Unter" suchungčder Genaulgkeit und Wirtschaftli chkeit der Entfernungsmessung Sltd. (pokrač. z Č. 18, 19,ukončeni v čls. 21, 22). . 22. D rec h s e I: Die Agrarpolitik des faschistischen Italiens. Č. 23. M e r k e I: Zur maschenweisen Abbildunj!' von Dreieckspunkten (a Č. 24). Ker I: Fehlerg-Ieichunl(en fllr g-ebrochene Strahlen. F. S. Schwelzerlsche Zeltschrlft flir Vermessungswesen und Kulturtechnlk, č. 6. Moll: Eine Korbbogen· aufgabe aus d$'r Praxis. Poznámky: Mllller, k čls. 5 J. Sommer. Č. 7. M o II: Das neue Trassieren von Bahnen und StraBen. C. 8. Berichte Ilber den Londoner KongreB. A I b rec h t: Die Anwendungsmoglichkeiten der Kurven· absteckung verrnittels Evolventen. F. S.
Zákony, nařízení a měřické normy. Zrušeni expositury kat. měř. úřadu v Jablunkově nabývá účinnosti dne 1. října 1934 a od toho dne přechází působnost expusitury na kat. měř. úřad v Čes. Těšíně. Nové předpisy o zkouškách pro uchazeče oprávněni civil. technika jsou obsaženy .vevlád. nař. ze 4. července 1934 Sb. z. a n. 149.
1934/126
Norma1isovaný formát geometrických plánů Izavádí vládní naříz.ení ze 4. června 1934, č;.100 SIi): z. a ID. Ve čI. III je uvedeno: UstanoV'eIIlIíJ § 43, pdism.A, a), bb)vlád. nař. z·e dne 2:t '..krv&na 1930, Č. 64 Sb. z. a li., lnění se, pokud se týče rozměru geometrických (polohopiJsných) plánů a jejich Ipiřílohtak, že ode dne' účinnosti tohoto nilliřizeniwž do 31. proS i ne e 1936 j s o u při pUlSt n y kromě dOlsavadlnichmozmerů 21 X 34 cm též r o zm ě T Y 2 1 OX 297 mm, kdežto od 1, ledna 1937 jsou příPUMnYtoliko rozměry, stanovené platnýW SI01ldnímijednacími řády- pro sbírky ve'řejný(')hl~stin, t. j. lPOuzeformát normlllisovaný.
Zprávy spolkové. z Jednoty čs. úř. autor. civilnich geometrů v Praze. Schůze pracovního výboru Jednoty konala se dne 4. srpna 1934 za přítomnosti 10 členů. , Po zahájení schůze předsedou Ing. Fiirstem sestaveny připomínky k návrhu zákona o civilních technicích (unifikačního). Připomínky tyto podány byly Inženýrské komoře. Vzhledem k tomu, že za Slovensko a Podkarpatskou Rus neměli členové na pracovní schůzi výboru svého zástupce, usneseno požádati Inž. komoru, aby. Prac. sekci Inž. komory v Bratislavě vyzvala k podání samostatných připomínek. Usneseno dále, aby předseda Ing. Fiirst s jednatelem kol. Vlkem ohledně některých připomínek v Ini. komoře si sjednal informa.ci. Kol. Faltus podal stručný referát o své cestě a účasti' na pátém mezinárodním kongrese geometrů v Londýně' a slíbil uspořádati podrobnou přednášku. Usneseno blahopřáti p. Ing. Dr. techn. Josefu Růžičkovi, měř. radovi, redaktoru "Zeměměř. Věstníku" atd., k jeho promoci na doktora věd technických na vysokém učení technickém v Praze. Usneseno požádati Inž. komoru, aby zakročila proti dvěma kolegům pro přestupky jednacího řádu Inž. komory, resp. přestupky § 13 ř. z. č. 77 ze 7. května 1913 a § 14 nař. st. minist. z 11. prosince 1860 a předvolala je před čestnou radu. Mimo to vyřízeny interní věci Jednoty a po přednesení pokladní zprávy kolegou Kuralem schůze skončena. Příští schůze pracovního výboru bude včas svolána. Opr a v a. Ve zprávě o schůzi pracovníhovýboni Jednoty, konané dne 2. června t. r., v odst. 6. a 7. na řádku 4. má správně býti: "sdělání regulačních plánů". Ref. Ing. Vlk. Z Jednoty čs. úř. autor. civilnich geometrů v Praze. Schůze pracovního výboru Jednoty konala se dne 1. září 1934 za přítomnosti sedmi členů (kol. Fiirsta, Prokůpka, Janče, Jana Černého, štěcha, Vlka a Hrušky; omluvili se kol. Faltus, Ročák, Petrák a Dítě). Předseda Ing. Fiirst přednesl informaci získanou v Inž. komoře o některých připomínk'ách a o dodatečných připomínkách kole~ů Janče, Talaše a Faltuse, týkajících se návrhu unifikačního zákona o civilních techmcích. Dne 10.t. m. na schůzi představenstva Inž. komory bude rozhodnuto o stanovisku k referentskému návrhu tohoto zákona. V záležitosti substituce kolegů, zvláště zemřelých, usneseno intervenovati v Inž. komoře, jelikož dosavadní způsob stanovení substituta neodpovídal jednacímu řádu Inž. kom()ry. Bylo nám referováno kol. Prokůpkem, že ke konci tohoto roku vyjde zvláštní číslo "Zpráv veřejné služby technické", věnované zeměměřictví. Usneseno požádati pana Ing. O. Krčmáře, měř. radu ministerstva veřejných prací, aby požádal kol. Janče napsati pojednání o jeho výškových měřeních, provedených v minulých letech v poddolovaném území v Oslavanech a ssedání novostavby teplárny v Brně. K návrhu kol. Jana Černého usneseno dopsati "Čs. normalisační společností v Praze", aby k jednáním o změnách normy ČSN. 1134/34, týkající se oboru zeměměřičského, do kterého patří zejména plány upravovací, byla též pozvána Jednota. Po vyřízení interních ,věcí Jednoty schůze sk'ončena. .... Ref. Vlk. Schůze předsednictva ústředi Spolku čs. inženýrů státni měiické služby konala se dne 7. září 1934 v Praze. Schválen zápis o poslední schůzi předsednictva, konané dne 5. června t. r. President zemské finanční správy v zemi České Dr. BrachU slavil dne 14. srpna 1934 svoje OO-ténarozeniny. V uznání zájmu, který jevil president Dr. Brachtl vždy. kdy se jednalo o činnost státních zeměměřičů, usnesli se měřičtí úředníci v zemi České za· ložiti při spolku fond pro podporování vdov a sirotků po jeho členech. Za tím cílem uspořádali mezi sebou sbírku, která vynesla 2290 Kč. O prozatímní správu tohoto fondu bylo požádáno předsednictvo spolku. Usneseno přijmouti žádanou správu fondu. Presidentu Dru BrachUovi byla zaslána vázaná adresa 8 blahopřáním a oznámením zmíněného projevu měřičských úředníků v zemi české. Pan president dopisem spolku poděkoval a věnoval na účel fondu 300 Kč, za l~terýžto dar spolek mu poděkuje s oznámením, že též mčřičtí úředníci v zemi Slovenské se připojili k akci, uspořádali sbírku a 1934/127
vybraný obnos přes 2000 Kč, věnovali fondu. Valné hromadě se předloží návrh, aby stanovy spolku byly doplněny dodatkem o zřízení uvedeného fondu. Jmění fondu se prozatím uloží u Pražské městské spořitelny. K91ega matrikář oznamuje, že spolkové legitimace se stanovami byly vyčerpány. Ježto, budou stanovy příštiho roku měněny vzhledem k založení fondu pro podporování vdov a sirotkil, usneseno nové prozatím nevydávati. Budou vydány 'legitimace provisorni. Vlastní účel schilze byl určen projednávání návrhu "Exekutivy veřejných zaměstnancil" na stanovy všezaměstnanecké ústředny, ke kterým se má zaujmouti stanovisko na žádost Vysokoškolského svazu. Jednatel Vysokoškolského svazu zaslal k návrhu stanov připomínky, o kterých bylo konstatováno, že i našemu spolku celkem vyhovuji. Po debatě, do které zasáhli všichni přítomní, bylo usneseno, že kol. předseda Ing. Jan Kavalír a jednatelé vypracují odpověď Svazu ve smyslu debaty. Mčk.
Charles Ed. Guillaume, ředitel Mezinár. ústavu měl' a vah v Paříži, byl universitou vyznamenán udělením čestného doktorátu. Doktorem technických věd byl prohlášen dne 30. června 1934 na Českém vysokém učení technickém v Praze zeměměřičský inženýr Jos. R il ž i č k a. Jeho disertačni práce zpracovává náměty z oboru fotogrametrie. ~ Touto promocí dostalo se i zemi Moravskoslezské, resp. českým zeměměřičiim v ní pilsobícím kolegy, který zkouškami získal nejvyšší akademickoli hodnost. Při té příležitosti musim však poukázati na trapnou skutečnost. Kolega Rilžička, druhý doktor technických věd mezi inženýry zemského úřadu v Brně, jakkoli docílil i odborného ocenění na vysoké škole technického směru jev y děd ě n z n o l' m á ln í h o p o s tup u, jaký mají kolegové jiných úřadil státních: ve svém dvacátém sedmém roce úspěšné veřejné služby (viz seznam měř. úřednikil, přiložený ke Kalendáři čs. zeměměřičských inženýril pro r. 1934) je posud zařaděn do š e sté plat. stupnice, tedy vlastně podle textu zákona platového nebyl ani jednou povýšen. Takový drastický případ - nemá u čs. úřednictva obdoby! Je to zjev smutný, snižující stav zeměměřičský vilbec. Vždyť t a k o v Ý p o s tup nemá ani prilměrný úřednik služ. tř. II. a náš kolega, zeměměřičský inženýr, doktor technických věd, známý pracovník i ve veřejném technickém životě, má takovýto úděl! - Věc ta ovšem nejde jen na konto platového zákona - výmluva podobná byla by přímo rovna sofistice, případně hrubé lži - a proto zodpovědnost minísterstva verejných prací za tento poliček celému stavu technickému a ožebračení kvalitniho pracovníka z řad našich, musí zde býti zmíněny, aby kolegové i příštích generací poznali, jak hodnocena byla práce zeměměřiče ve státní stavebni službě v zemi Moravskoslezské. H. Změny ve stavu měř. úředníků poz. katastru: S loven s k o: I. Za měř. koncip. přijat Ing. Václav Halásek (Kežmarok). II. Měř. komisaři jmenováni: Ing. Jan Harašta (Skaltca), Ing. Vladimír ILoužil (Humenné), Ing. Frant. Doležel (Sečovce) a Evald Liška (Ban. Bystrica). III. Přeloženi: Ing. Boh. Pernica do Nového Mesta n. Váh., smluv. měř. úředníci Ing. Juraj Vladykin do Ban. Bystrice a Ing. Ivan Varakin obráceně. IV. Zemřel měř. komisař Ing. Jind. Hrubý (Nitra). Pod k a l' pat s káR u s: Ing. M. Korobčenko a Ing. Iv. Koloč povýšeni do 6. plat. st.; Ing. V. Pokrovskij jmenován měř. koncipistou .. M o l' a va: Ing. J. Čtvrtníček a Ing. K. Jeřábek povýšeni do 6. pl. st. Č ech y: Ing. št. Veverka, měř. rada rozhraničovací komise čsl. německé povýšen do 3. pl. st. Ze zemského úřadu v Praze: Ing. V. Silra, měř. rada, povýšen do 3. pl. st. Změny ve stavu úřed. opráv. civ. geometrů: a) Oprávnění na byl i: Ing. Adolf Winkler, Cstí n. Lab.; Ing. Bedřich Keil, Čes. Budějovice; Ing. František Helsner, Olomouc; Ing. Prokop Basel, Třebíč; Ing. Alois Kaps, Duchcov; Ing. Konstantin Platon, Pardubice; Ing. Alfred Lenz, Praha; Ing. Nikolaj Ganitkevič, Pezinoki Ing. Alfred Lechne 1', Lučenec; Ing. Josef ILiebich, Trutnov; Ing. Josef Losel, Teplice-sanov; Ing. Václav Dorschner, Liberec; Ing. František Kolín, Praha-Vršovice; Ing. Jiří Anosov, Zbraslav n. VIt.; Ing. Arnošt Lejsek, Olomouc; Ing. Egbert Sittig, Frýdlant v Č.; Ing. Jan Mazura, Plzeň; Ing. Josef Barták, Pardubice; Ing. Oskar Wawřinek, Mohelnice. b) Oprávnění se v z d a I i: Ing. (Ludvík Doležal, Plzeň; Ing. Josef Kubias, Křivoklát; Ing. A. Sýkora, Smíchov a Ing. Karous, Louny. c) Oprávnění z a n i k I a: Ing. Andrej Halászi, Mukačevo; Ing. Fr. Mach, Horšilv Týn; Ing. Hugo Beyer, Vyškov a Ing. 19. Buchhocher, Broumov (vesměs úmrtí). á) Od n ě t í práva vykonávati praxi: Ing. A. Pich, Hustopeče (na rok) a Ing. J. Motyčka, Skalice u Boskovic (na. rok).
1934/128
y
y
v
v
,
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK
9 1934
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXII. ROČNíK - V BRNĚ 5. listopadu 1934.
••••••••••
Nový důlní theodolit Dr. Fr.
Č
ech
II l'
Fričův.
a, Příbram.
Profesor Dr. Aug. Semerád' dal fě J. & J. Frič popud k výrobě nového typu malého universálního stroje, který podrobil zkoušce výkonnosti ve svém ústavě. Popis přístroje a výsledky labm'atorních zkoušek byly uveřejněny 1). Nový typ liší se podstatně od starších, přibližně stejně ,velkých typů Fričových několika zvláštnostmi. Vnitřní zaostřovací čo'čka se posunuje pastorkom uloženým v klopné ose dalekohledu, takže dalekohled jest trvale utěsněn a má pro téhož pozorovatele stálou délku. Nivelační libela na dalelwhledu .íPst opatřena sklápěcím zrcátkem. Jemný pohyb alhidady i jemný pohyb dalekohledu ve smyslu vertikálním jsou zprostředkovány kruhovými svěracími ust:1novkami osovými, které chrání osy před jednostranným tlakem, a drobnoměrnými tečnovými šrouby. Vidlice dalekohledu jest z jednoho kusu. Ložiska pro klopnou osu dalekohledu jsou zhotovena tak pečlivě, že závod zaručuje správnou polohu osy klopné k svislé ose alhidady; proto nemá přístroj pomůcek, které by umožnily zdvíhání nebo snižování jedllOho čepu klopné o'sy. Uspořádání odčítacích pomůcek jest takové, že pozorovatel může po zaměření odečísti jeden nonius horizontálního kruhu i nonius kruhu vertikálního, ev. při nivelaci libelu na dalekohledu, aniž při tom potřehuje měniti místo. , Vertikální kruh má protisměrné dělení O 360 o na průměru 85 mm a jeden nonius, horizontální má průměr 95 mm a dva no'nie s diferencí 1'; oba Obr. 1. kruhy jsou zakryty. Universální stroj téže konstrukce, avšak s repetiční osou, byl lehce adaptován na důlní theodolit (obr. t). Za tím účelem byly vroubkované hlavy stavěcích šwubů umístěny pod rameny třínožky a do třínožky bylo zašroubováno na spodu rotační těleso na způsob freibergské centrační koule.
0+
1934/129
Pod zemí se staví theoďolit nru stojan při měření s body trvale zajištěnými ve stwpu, po příp. ve spodku důlních staveb nebo na hlavice při měření s body přechodně zaj1ištěnými. Hlavice, které jsem navrhl pro nový důlní theodolit Fričův, se podobají celkem hlavici malé soupravy freibergské, ale přes to se od ní liší podstatně (obr. 2.). Hla'vice Fričova má v hořejší části jemně opracovaný čep ve tvaru protáhlého komolého kužele o výšce 50 mm. V hořejší základně kužele jest vysoustruhován malý hrot~ chráněný as do dvou třetin výšky obrubou mělké jamky před poškozením. Spodní základna kužele splývá s kruhem, který ohraničuje svrchu nákovek, osoustruhovaný hladce do tvaru koule jako u hlavice Kohlerovy. Z koule vychází šroub, jímž' se hlavice přitáhne k rozpěře. Aby bylo možno postaviti osu hlavice svisle i tehdy, když rozpěra není vodorovná, zapadá koule hlavice do bronzového kulového loži~a, vyhloubeného v desce o průměru 70 mm; deska spočívá na rozpěře. Podložka šroubu, jímž se hlavice utahuje, jest vyhloub€lna sféricky pro tělísko podobné plankonvexní čočce. Toto tělísko svou rovinou tlačí na mosaznou deštičku~ která doléhá na spodní plochu rozpěry. Osa hlavice se urovnává do svislé polohy podle krabiwvé libely, která jest opatřena dutou, čepu přizpůsobenou tulejkou. Na urovnanou hlavici se nasadí t. zv. podložka pro theodom. Mosazná podložka má vose dutý kužel, zabroušený přesně na čep hlavice; podložka nedosedá na polokouli, nýbrž odstává od ní 1-2 mm, aby i po částečném opotřebení dutiny stále doléhala na hlavici a nevikla,la se na ní. Podložka se přichytí na hlavici svěracím šroubem, jehož jádro tlačí na pérorvaný kolíček. V hořejší části podložky jest· širší válcová dutina,; do ní přesně zapadá rotační těleso na spodku třínožky, čímž se oocil'llj.el)samočinného dostředění theodolitu na: hlavici. Podložka má podobně jako pod[ožka fy NeuhOfer tři plochá ramena pro stavěcí šrouby theodoHtu. J'edn~ rameno má malou pevnou de~tičku, jejíž rýha, vyhloubená v průměru, směřuje k ose podložky, druhá: dvě ramena mají dvě kruhové deštíčky, opatřené jmnkami a pohyblivé v malém okruhu; o tyto deštíčky se opírají hroty stavěcích šroubů theodolitu. Na pod'ložku shora jest nasazen prstenec, který se dá natáčeti o úhel asi 30 o. Z prstence vystupují tři zalomená ramena, která se natočí tak, že ploché konce jejich jsou blízko (asi 1 mm) nad hlavami stavěcích šroubů a účinně· zajišťují theodolit proti náhodnému spadnutí s podložky. Vi té poloze se prstenec s rameny zajistí svěracím šroubem. pož ad avku, Popsané zařízení měřické má vyhovovati základnímu aby o s a h I a v i c e, o sa d u t i n y v pod I o'ž c e, o s a centračního. I
1934/130
tělesa na třínožce a vertikální točná osa theodolitu po n á 1e žit é m p o s t a ven í při měř e n í byl y n a též e přím c e s v i s 1é. Rozhodl jsem se vyzkoušeti celé zařízení v dolech za poměrů, za kterých se ho užívá obvykle k měřickým pracím, vyžadujícím značné přesnosti. Účelem zkoušek bylo hlavně zjistiti, zda se při měření popsaným zařízením vyskytují v pozorovaných úhlech systematické chyby, ev. určiti jejich velikost a vyšetřiti průměrné chyby, které mohou sloužiti za měřítko pro po'souzení kvality celého zařízení s hlediska měřického. K tomu cíli byly proměřovány obrazce, které měly velikost připojovacích čtyřúhelníků úhlových o průměrné délce stran 2'9 m. Vrcholy čtyřúhelníků byly po dobu měření zajišMny i vyznačeny měřickými hlavicemi, které byly urovnávány podle libely a ve svislé poloze pozorně pevně utaženy do dřevěných rozpěr, t. j. fošen, které byly spolehlivě upevněny mezi boky chodby. Byly měřeny dvě skupiny ,obra2.ců. Ve skupině A, která zahrnovala 8 čtyřúhelníků úplných, byly měřeny M každém stanovisku ob~ vnitřní úhly čtyřúhelníka i úhel vnější, každy čtyřnásobnou Gaussovou repeticí v obou polohách dalekohledu. Skupina B měla 7 obrazců a byly v nich měřeny násobením }l()vněž vždy tři úhly na každém vrcholu. Postup měření však vzhledem k dřívějším zkušenostem byl upraven tak, že po druhém zaměření na pravý cíl byla podložka na hlavici i se strojem otočena o 180 o, limbusovými šrouby byl zaměřen levý cíl a pak byl měřený úhel ještě dvakrát repetován; v druhé poloze dalekohledu byl měřen po každé úhel doplňkový stejným způsobem jako úhel hledaný. Po propočítání protokolu byly všechny tři ú4ly na každém stanovisku vyrovnány na 360 o. Z odchylek uzávěnl -na jednotlivých stanoviskách byla odvozena průměrná chyba úhlového měření pro skupinu A i B 'ln.A. = + 4'36" 'ln.H = + 4'64". Z uzávěrů trojúhelníkových vycházejí přibližné hodnoty průměrných chyb úhlových 'lnllA = + 5'19" 'lnllH = + 4'64". Vyrovnání jednotlivých obrazců vyrovnávacím počtem podle metody nejmenších čtverců poskytlo pro každý obrazec průměrnou chybu; se zřetelem na všechny obrazce obou skupin byly odvozeny výsledné hodnoty moA = + 6·25" moH = + 4'66". Řad!y chyb v uzávěrech úhlových na stanoviskách i řaďy chyb V' uzávěrech trojúhelníkových mají ráz chyb skutečných; mají vyhovovati zákonu Gaussovu o výskytu nevyhnutelných nahodilých chyb v pozorování, vyhovuji-li mu pozorování jednotlivých ~hlů. Řady chyb byly proto zkoumány podle různých kriterií 2) frekvenč'ními křivkami, kriteriem Abbeho a p., zda mají povahu chyb nahodilých. Ukázalo se, že chyby v uzávěrech trojúhelníků skupiny A jsou zatíženy chybami systematickými, chyby v uzávěrech trojúhelníků skupiny B mají ráz chyb nahodilých. Chyby v uzávěrech úhlových na stanoviskách mají v oboU!skupinách charakter nevyhnutelných 'nahodilých chyb v pozorování. Průměrná chyba m.A - + 4'36" udává čistou průměrnou chybu úhlu, měřeného čtyřnásobnoU! repetici Gaussovou V' obou polohách dalekohledu Fri2) R. F. Helmert: Ausgleichungsrechnung nach der Methode der kleinsten Quadrate, 1907, str. 333. I ,~ I
1934/131
čovým novým důlním theodolitem. Tato chyba jest způsobena pouze nahodilými chybami v zaměření a v odčítání při nezměněné poloze theodolitu v době měření. Rozdil v hodnotách m,A a moA dokazuje, že úhlová pozorování obrazců A jsou zatížena systematickou chybou. Průměrná chyba obrazců skupiny B moB jest značně menší než moA a zmenšení bylo docíleno natáčením podložky o 180 o; jest proto, na snadě závěr, že systematická chyba byla způsobena výstředností vertikální točné osy přístroje proti ose hlavice. Průměrné chyby úhlového měření v obrazcích skupiny B jsou stejně veliké Velikostí liší se tyto chyby poněkud od průměrné chyby m,A. Rozdíl jest vyvolán chybou: z nahodilé excentricity, která má svůj původ! v tom, že otáčení podložky se neděje přesně o 180 o a že svěrad šroub podložky se neutáhne v obou polohách matematicky stejně. Z rozdílu průměrných chyb m.J. a moB byla se zřetelem na průměrné rozměry obrazců, na po'stup při měření i na způsob signalisace vypočtena průměrná nahodilá excentricita hodnotou 11'1. = + 0'045 mm. Průměrná chyba v jednom odečtení na noniu, který má nonickou diferencí 1', byla odvozena (1= + 17'9". Výsledky, docílené praktickými ,zkouškami nového Frič:o,va theodolitu a příslušných pomůcek lze označiti za velmi dobré. Oprávněnost tohoto tvrzení vysvitne jasně, porovnáme-li výsledky, docílené novým theodolitem Fričovým s výsledky, jichž bylo docíleno při vyšetřování malého t.' zv. kapesního theodolitu firmy Hildebrand a t. zv. malé soupra-ry freiberg'ské 3). Průměrné chyby, uvedené v tabulce, byly odvozeny z dat, získaných stejnými postupy při zkouškách, které byly vykonány za stejn)rch okolností, a stejnými postupy při výpočtech. Sloupec H obsahuje údaje, týkající se přístrojů .Hildlebrandových, sloupec F se týká theodolitu a pomůcek Fričových. Prům, chyba
moA moB m.A m.B m.
~
H ='::14'4" -j7'5" -:;.:4'5" +: 6'5" +: 0'13 mm 18'9"
3:
F -I-
6'51 " -L
+ --I-
-
4'66" 4'36" 4'64"
+ 0'045 mm ±17'9"
Z této sestavy výsledků zkoušek vyplývá zreJme, že s o up r a v a Fr i č o v a pře d čís O' u p r a v u fr e i ber g S k o u, neboť průměrné chyby v sloupci F jsou vesměs menší než v sloupci H, Průměrná chyba úhlového měření z uzáťěrů na stanovisku m.A jest u theodolitu Fričova menší o 0'14", chyba v odečtení na noniu o 1"; souvisí to patrně s tím, že průměr horizontálního kruhu u Fričova stroje jest o 15 mm větší. Stupnice Hildebrandových thBodoIitů jsou všeobecně uznávány za velmi dobré; z praktických zkoušek vyplývá, že stupnice nového Fričova theodolitu nO'lliového jim nezadává. Pozoruhodná jest ve sloupci F skvělá shoda hodnot m.B a moB. Tytéž chyby v sloupci H se liší o 1'0", kterýžto rozdíl nebylo možno vysvětliti. 3) Dr, Fr. Č ech li r a: Připojovací čtyřúhelník Referát v Zeměměřičském věstníku 1928, str. 336.
1934/132
úhlový.
Hornický
věstník,
1928.
m.,
Nejnápadnější rozdíl jeví se v hodnotě nahodilé excentdcity která u soupravy Hildebrandovy jest přibližně třikrát tak velká jako 11: soupravy Fričovy. S tím souvisí, že chyby mon a m.•n Sě liší o 8'0" a 2'0" od chyby m.A u soupravy Hildebrandovy, kdežto u Fričovy aparatury jen o ca. 0'3". Nový theodolit Fričův jest poněkud těžší (váží 3'2 kg) a větší než kapesnítheodolit Hildebrand,ův - váži 1'8 kg - nebo malý theodolit Morinův - váží 2'0 kg -; zato jest ve všech svých část,ech silněji stavěn. Solidnost konstrukce jistě vyváží prohlematickou výhodu úspory 1'2-1'4 kg na váze a 2 cm na výšce. Při n á lež i t é m o d bor n é m z ach á: z e n í lze n o v Ý m F ri č ov Ý m důl ním t h e o d o li tem d o cíli t i t a k ov Ý c h v Ý s led k ů, které plně uspokojují po'žadavky prax!el i při pr~~~sh o dp o věd n Ý c h, jež n a v Ý k o n str oj e i s c h o p n o st m e fl c e k 1a d o 11: ne j vět š í n á r o k y. Stroj Fričův nám může nahraditi plně zahraniční výrobky přibližně stejné veliko\sti. Doufejme, že firma Frič doplní popsané pomůcky také vhodnými signály a konsolami, jichž se užívá s oblibou při polygonálním měření v dolech a vyt,voří úplnou soupravu pro důlní měření; základy k ní položené jsou slibné a opravňují k největším nadějím. Résumé: Le nouveau théodolite des mines de la maison J. & J. Frič Prague. Maison J. & J. Frič a construit un nouveau théodolite des mines et les dispositifs divers (des pieces verticals conoides, une plate-form) rendant possible un centrage automatic du théodolite dans les sommets d'une polygonale, pendant le levé souterrain. Les appareils étaient soummis a des épreuves detaillées dans les mines a des circonstances a les quelles on les utilise en général dane la pratique téchnique. ' On a examiné aux points de vue differants les valeurs résultantes des mesures, en tenant compte des erreurs accidentelles et systématiques. Lés résultats des recberches documentent la qualité supérieure des nouveaux instruments de la Maison FriČ. I
V. mezinárodní zeměměřičský kongres v Londýně. Ve dnech 18.-21. července t. r. konal se v Londýně V. mezinárodní zeměměřičský kongres pořádaný Mezinárodním svazem zeměměřičů. Pořadatelem byla anglická organisace zeměměřičů "Cbartered Surveyors Institution". Na kongresu bylo zastoupeno celkem 21 států s více jak 300 delegáty. Československo zastoupeno bylo čtyřčlennou delegací, a to pp.: prof. Ing. J. Petříkem, prof. čes. vys. školy technické v Praze, Ing. V. Kolomazníkem, měř. radou za min. financí, Ing. E. Faltusem, civ. geom. z Brna za Inž. komoru a Jednotu čs. úř. aut. civ. geometrů, a Ing. Jar. Pudrem, měř. radou za hl. m. Prahu. Cestou do Londýna zastavila se čs. delegace v Paříži, aby prohlédla si na pozvání prof. R. Dangera ústav pro generální nivelari Francie (Nivelement géneral de la France), jakož i reprodukční ústav kat. map v St. Oermaine. Spolu s čs. delegaci zúčastnila se těchto prohlídek delegace jiboslovanská, polská, litevská, švédská, italská a francouzská. Kolegové francouzští ukázali se nejenom dobrými hostiteli, ale i dobrými odborníky. Vlastní sjezdové jednání započalo ve středu dne 18. července v Londýně, v hodinách odpoledních a to společnou schůzí všech delegátů, na které zvolen v prvé řadě předseda a gen. tajemník kongresu (colonel H. C. Cole a major A. H. Killick) a předsedové jednotlivých komisí. Dále projednala tato schůze zprávu pokladní, revisi stanov, jakož i různé zprávy přednesené gen. sekretářem kongresu. I Většina schůzí (komise) konala se v budově Chartered Surveyors Institution, neho v blízkých budovách civ. inženýrů a strojních inženýrů ("Institution of civil Engineers" - "Institution of mechanical Engineers"). Týž den večer byli delegáti všech národností přijati v Lancaster House, ministrem veř. prací, jménem anglické vlády. Oficielní zahájení kongresu stalo se tepne druhý den ve čtvrtek dopoledne v budově londýnského County Council Hallu, kde pozdravil sjezd lord Snell, president rady londýnského hrabstVí, a kde vlastní otevření kongresu učinil ministr zdravotnictví Bilton Young, který zároveň pronesl přednášku "o výstavhě domu a měst.", Poté učiněn projev I. S. Roupcinským, -čestným předsedou "Mezinárodního svazu zeměměřičů", prof. R. Dangerem, čestným místopředsedou, a A. Arnoldem, předsedou anglické organisace. Posledním bodem byla pak volba předsednictva Mezinárodního svazu zeměměřičů pro příští čtyřletí. Zvoleni nás.ledující pánové: předsedou col. H. C. Cole (Angličan), místopředsedy E. FanU
1934/133
(ltal) a pluk. IJ. Surmacki (Polák), gen. sekretářem zvolen major A. H. Killick (Angličan) a pokladníkem Ch. Gott (Angličan). V tomto shromáždění byl přečten holdovací telegram zaslaný J. V. anglickému králi a jeho odpověď, kteréžto telegramy byly přijaty celým shromážděním bouřlivým potleskem. Doba polední hyla věnována formálnímu ustavení všech technických komisí. Odpolední čas byl pak věnován okružní jízdě Londýnem. Celý třetí den kongresu (20. července) věnován byl jednání technických komisí. Večer, na pozvání londýnského Lord Mayora, zúčastnili se delegáti koncertu a plesu v Guilhanu (zaqedací sín londýnské městské rady). Tohoto večera zúčastnil se i princ Jiří. V sobotu dne 21. července skončeno během dopoledních hodin zasedání všech komisí. V 11 hodin dopoledne pak zahájeno závěrečné shromáždění v budově "Chartered Surveyors lnstitution". ve kterém předneseny všechny zprávy z jednotlivých komisí a příslušné resoluce. Odpoledne zakončen sjezd Garden-Party v zámeckém parku Hampton Court, kde všechny přítomné delegáty upoutala svým vystoupením vojenská kapela královské skotské gardy. Při této příležitosti utuženy navázané styky s cizími delegáty. Vlastní sjezdové jednání rozděleno bylo na šest komisí, které, jak jsem se vpředu článku zmínil, konaly svoje schůze po vice jako plné dva dny. Československá delegace zúčastnila se práce ve čtyrech komisích. První komise byla "Zeměměřič a pozemkový majetek". Zde jednáno o správě a odhadu pozemků, odvodnění, pachtu, o vlivu světové krise na hodnocení majetku, o plánu měst atd. Druhá komise jednala o pozemkové knize, t.j. o vyhlídkách na založení mezinárodní pozemkové knihy, rozdělování velkých hospodářských majetků atd. Třetí komise zabývala se thematem "Methody a přístroje praktického měření". Zde předneseny referáty pojednávající o měření Vel. Britanie, o leteckém měřeuí a konečně o nejnovějších vynále~ech. , Ctvrtá komise - "Povolání měřiče budov", byla pro českosl. delegáta novinkou. lSkoda, že referáty dostaly se do rukou delegáta až při příjezdu do Londýna. V této komisi jednalo se o definici povolání a jeho činnosti, jakož i předneseny v několika referátech návody k měření a k odhadu stavebních prací. Pak byla přednesena různá přirovnáni před válečných a poválečných cen. P á t á k o m i s e pojednávala o vzdělání zeměměřičů. Š e stá k o m i s e byla vlastně podkomisí komise předcházející, kde mladší generace zeměměřičů (do 30 let) jednala o vzdělání zeměměřičů v různých státech, jakož i kde projednávány různé otázky se stanoviska mladší generace zeměměřičské. Po celý čas kongresu byla otevřeua v budově "Institution of civil Engineers" výstava katastrálních map všech zemí. Jednací řečí kongresu byla řeč anglická, francouzská a německá. Bylo by si přáti, aby slovanští národové uplatnovali na příštím sjezdě, nebo na nejbližší schůzi permanentního výboru, aby další jednací řečí byla některá slovanská řeč. " . Konče stručný tento referát, vzdávám upřímný dík francouzským kolegům v čele s prof. R. Dangerem. kteří zasloužili se o příjemný pobyt v Paříži, jakož i kolegům anglickým, kteří po celou dobu kongresu byli nejenom dobrými rádci, ale i příjemnými hostiteli. Těm všem patři náš upřímný dík! Rovněž nutno zde vzpomenouti tiskového ataché čs. legace v Londýně, p. Hyky, který věnoval svůj volný čas čs. delegaci. Po skončení sjezdu rozjela se čs. delegace různými směry do vlastí s přáním, aby tento sjezd přinesl ty nejlepší výsledky do budoucna *). Ing. Jar. Pudr.
Nahradí přesná polygonometrie podle prof. V. V. Danilova trigonometrické sítě nižších řádů? A. š tvá
n a O. J u rek.
Zdá se, že budování trigonometrických sítí nižších řádů dozná así v nedaleké budoucnosti určitých principielních změn. Příčina, proč se o ně usiluje, neleží snad v malé přesnosti bodů určovaných dosavadnim způsobem, jako spíše v nákladnosti signalisačních staveb, v pomalejším pracovním tempu a v nemožnosti určiti vždy bod řádným způsobem tam, kde je ho třeba. Na takové snahy a nápory zvrátiti vžitou organisaci (Bastl, Forstner, Weigel) byli naši čtenáři již upozorněni'/byť i jen letmo, v posledních ročnících Z. V. Nyní bychom je rádi seznámili - ovšem, zase jen stručně s novinkou ruského zpracování, o níž lze míti za to, že je pevněji založena a co hlavní, že je již i částečně vyzkoušena prakticky. Příští léta teprve ukáží, osvědčí-li se novinka, či zapadne-li bez odezvy, jako tak mnohá v životě vůbec a v geodesii zvlášť. Rozlehlé, geodeticky dosud jen nepatrně zpracované území sovětského Ruska poskytuje odborníkům vhodnou příležitost, aby se, uplatnili. Uváží-li se, že jen topografických přesnějších map chybí tu na 94 % plochy a že k zdolání základní úlohy mapovací *) Referáty z jednotlivých komisí budou předneseny jednotlivými čs. delegáty na členské schůzi "Spolku čs. zeměměřičů" dne 15. listopadu v hudově S. I. A. v Praze. (Viz insertní část.)
1934/134
obvyklými metodami bylo by potřebí podle dnešního stavu věcí nejméně sto let, je zřejmo, že stojí za pokus vyzkoušeti každou novinku, která práci může urychlíti nebo zlevnití. Rychlý a levný způsob, jak opatříti základní mapy, poskytuje na př. letecká fotogrametrie. Ale ani tato metoda nemůže postrádati sítě pevných bodů, určených buď trígonometricky nebo polygonometricky, a tak půjde vždy o to, jak pokrýti rozsáhlé teritorium dostatečným počtem pevných bodů. Základní triangulace, započatá v Rusku v r. 1924, má se v evropské části ukončiti během 20 let. A pak by tedy bylo třeba doplniti ji sítěmi II. a III. řádu. Očekávaný pomalý chod těchto prací a velký signalisační náklad v doplňovacich sitich v ruské rovině stepni nebo zalesněné vedl prof. Danilova, šéfa geod. sekce ústavu pro geodesii a kartografii, k úvaze, zdalí by bylo možno rozvinouti se ze sítě I. řádu ihned polygonometricky, když by se podařilo urychliti přesné měření délek. Strany pořadů, dlouhé asi 5 km a rozložené v úseky po 1 km, změřily by se nepřímo použitím invarových drátů délky 24 m a vrcholové úhly pořadů přímým obvyklým měřením se zvýšenou přesnosti. Svoji studii uveřejnil na 65 stranách Sborníku kubánského zemědělského ústavu v r. 1929 a poté ji prakticky vyzkoušel *). Myšlenka navazovati topografické práce na sít bodů, určených měřením délek, pochází vlastně z Ameriky. Území Spojených států i Kanady je rozdi\leno poledníky a rovnoběžkami na sférické líchoběžníky o stranách 20 chainů (t. j. 402'3 m), jež se proměřují přímo. Ing. Gast při zakládání sítě v Argentině předložil již metodu paralaktické polygonometrie, při které pro výpočet strany pořadu (asi 5 km) měřil na jednom konci krátkou základnu, přilehlou a kolmou k straně pořadu, 96 metrovým ocelovým pásmem při zatížení 15 kg a paralaktický úhel s přesností i" z 10 skupin. Vyšetřiti přesnou vzdálenost mezi dvěma body na zemském povrchu patří k obtížným měřickým pracím. Pojem "přesná vzdálenost" nelze bráti ovšem doslova; míní se tím jen dosažení určité nejzazší hranice přesnosti, kterou věda čas od času posunuje podle toho, jak se zdokonalují měřidla nebo měřické metody. Přímá přesná měřeni délek konala se do konce minulého stoleti tuhými základnovými přístroji s klínem, noniem nebo drobnohledy. Tyto poněkud těžkopádné přístroje jsou v posledních desítiletích zatlačovány měřidly invarovými z pružné slítiny ocelí a niklu ve tvaru drátů JiiderinaGuillauma. Měření nepřímá, dálkoměrná, jsou v podstatě založena na pevném paralaktickém úhlu a proměnlívém úseku na lati anebo naopak. Při tom lat může míti polohu svislou nebo vodorovnou; svislá lat dává výsledky méně jisté než lať vodorovná následkem refrakčního zjevu v ovzduší, jenž je velmi proměnlívý ve svislém směru. Metoda Danilovova je obdobou nepřímého měření délek s proměnlívým úhlem a pevnou základnou ve vodorovné poloze. Podstata je tato:
0.0 O2 Obr. L Abychom určili vzdálenost (délku) d mezi body A a B (obr. 1), napneme někde uprostřed délky a kolmo k ní v bodě O na zvláštních stojanech a s obvyklým zatížením invarový drát ve vodorovné poloze o známé délce MN = l a změříme-lí s největší dosažitelnou přesností horizontální úhly a. a ~, bylo by cotg a. - tg~ d = di d2 = E l . 1 tg2 ~ .
+
•Jednodušší
případ
nastane,
bude-lí
+
bod N ležeti v základně
AB; pak
*) Uvedená publíkace nebude asi u nás na knižním trhu ke koupí. Má ji Ústřední zemědělská knihovna O. A. Z. v Praze XII., Slezská 7, se značkou II C. 952; je psána rusky. O Danilovově metodě psal také, pokud víme, prof. Ing. Sopocko v ruském časopise Geodezist č. 8/1929, v ruském časopise Techničeskij bjulleten 1929 a ve. francouzském Journal d. g. exp. č. 112 z r. 1930 a č. 156 z r. 1933. Prof. Danilov psal o vyhlídkách metody v Geodezistu č. 10/1931 a v r. 1932 vydal v Moskvě další knihu s úplnou studií ve Zprávách ústavu pro geodesii a kartografii. Nyní prý se chystá další uveřejnění výsledků z let 1932-33.
1934/135
konečně
může
býti
drát
k AB (obr. 2) a pak
symetrický
1 a d= 1; 2' cotg 2' Z tohoto vzorce činí pak D. další vývody teoretické; všimněme si jich. Závislost délky dl na úhlové chybě 6 0., pro případ, že je drát k délce symetrický, b;e odvodit diferencováním rovnice (3) podle ap Chyba bude Lld,
=
Z.Lla,
.
4.sin'2 ;' Pro
malý úhel, na př. al = 2° 45' (při dl = a l = 24 m) možno položit za
= 500 m
N •
0.1
1
8m2=~d, '
Ll d, dt ~=l.p".i.la"
•
(4 ) a
"
Tento známý vzorec ukazuje, že relativní chyba měřené vzdálenosti je přímo závislá na její délce d a na velikosti chyby paralaktického úhlu, nepřímo pak na délce drátu. Pro celou délku d je relativní chyba d _ d.Ll a" .1-2 d Z.p" . V
(4b)
Á
•
Pro praxi navrhuje D. opakovati měření v bodě O postupně dvěma dráty na jedné dvojici stojanů; z takového dvojího měření úhlu bude relativní chyba v měřené délce V2=-krát menší. Pro hlavní pořady navrhuje opakovati měření šestkrát vždy třemí dráty v bodech 01 a 02, vzdálených od sebe asi 5 m. (Pokračováni. - A .uivre.)
Skúsenosti pri rekognoskácii povodných trigonometrických bodov na Slovensku. Ing. R. K u b e, mel'. kom., Rim. Sobota. V lete 1932 a 1933 rekognoskoval som - v začiatku sám a potom s troma prídelenyml ~erníckymi úrarlnikmi - v ca. 70 katastrálnych územiach Rimavská-Sobotského a Lučeneckého merníckeho okresu povodné trigonometrické body, ktoré boly určené a v stereografickom zobrazení vypočítané v rokoch 1860-1867. Povodné trigonometrické body sú skoro jedine spolahlivé pevné body pre reambuláciu alebo zameranie viičších ploch na Slovensku. Nakolko ešte mnoho rokQv bude trvať, kým tieto vo všetkých obciach budú riadnestabílisované a popisané, bude ešte často treba, aby civilný geometr alebo mernícky úradník si sám vytýčil povodně trigonometrické body. Z toho dovodu nepovažujem za zbytnčné napísať praktické skúsenosti týchto prác. Prí naších rekognoskačných prácach mali sme d.Q ěinenia s troma druhmi povodných trigonometrických bodov: / 1. Trígonometrické body s prírodzenoutrvalou stabílisáciou (veže. kostolov atď.). 2. Trigonometrické body viac alebo menej stabilisované v zemi, ale bez povl'chovej značky. 3. Stromové signály. Rekognoskácia prvej skupiny obmedzila sa na kontrolu, či bod nebol porušený od doby určenia a popís terajšieho stavu. Stromové signály boly asi postavené centrícky na strome, takže stabilisácia nebola možná. Aspoň sme vždy pri stromových signáloch museli konštatovať, že po stabilisácii není stopy. Napriek tomu sme pri trigonometrických bodoch, ktoré neboly výslovné úvedené ako stromové signály, aj keď stabilisácia nebola úvedená vo výpisu z triangulačných operátov, obyčajne našli nejaké isté stopy bodu.
1934/136
Ťažkosti alebo zvláštnosti pri rekognoskácii 1. a 3. druhu trigonometrických bodův nebolo a v následujucích bude len reč o trig. bodoch skupiny druhej. Ako pomocky k rekognoskácii mali sme k disposicii: 1. Fundamentálne listy trigonometrických bodov. 2. Výpisy z triang. operátov. 3. Príručné (a orig.) mapy. 4. Specialky 1: 75.000. Z toho sú najdoležitejšie spolahlivé súradnice trigonometrických bod ov. Najlepší prehlad tých súradníc a položenia trig. bodov dajú fundamentálne listy. Ale doporučuje sa udanie hodnot súradníc kontrolovať výpisom z triang. operátov, alebo odpichnutím z originálnej mapy. V nekolko prípadoch sme našli chyby vo fundamentálnych listoch. O údaniach o sposobe sta,bilisácie a o povodnom miestopise z výpisuv z triang. operátov ešte prehovorím. Indikačné mapy nám slúžily skoro jedine len k orientácii. Do aké miery sa nám podarilo vytýčiť trig. body dIa mapy, o tom napíšem nižšie. Velmi dobré pre orientáciu sú specialky, jesli do ních zakreslíme najprv sieť sekčných listov (dIa trig. bodov, ktoré sú zákreslené v mape, ako kostoly, trig. body vyššieho rádu atď.) a potom trigonometrické body. Pomocné body sa dajú týmto sposobom v prírode určiť na ca. 100 m. V rozsiahlých lesoch, kde indikačné mapy obyčajné nemajú detailu, je často jednoduchšie príbližnú polohu trig. bodu určiť specialkou ako indikačnou mapou. Ešte lepšie k tomuto účelu by bola topografická mapa 1:: 25.000. Vytýčenie trigonometrických bodov dra mapy alebo dra orig. mier, udaných vo výpisoch z triang. operátov, je obyčajne velmi ťažké. Zaujimavé je, že aj v takých prípadoch, kde i kontrolné miery dosvedčily správnost vytýčenia, hradaný bod bol áž o nekorko metrov vzdialený od správneho miesta. Tento fakt bol nesporne pozorovaný v mnohých prípadoch aj jinými merníckymi úradníkmi. Já si to vysvetlujem tým, že behom tých ca. 70 rokov od záloženia povodnej trigonometrickej siete, často celé skupiny pozemkov zmenily v jednom smere hranice. Súvisí to s onou zvláštnosťou držebnostných pomerov na Slovensku, že držitel vždy kladie váhu len na to, aby mu bola zachovaná velkosť svojej plochy, i keď držebnostné hranice sú zmenené. Z toho dovodu je obyčajne účelnejšie trigonometrické body vytýčiť strojom. Zásada pri vytyčovaní strojom je, aby sa zabránilo zbytočn)'m cestám a aby signalisácia bola čo najjednoduchšia. Sposob práce sa musí prísposobiť terénu a možnému rozhladu. Pri otvorenom terénu s dobrým rozhIadom sa najlepšie osvedčil následujúci sposoh vytýčenia: V bodu A sa postaví stroj a vytýči sa smer na hfadaný bod C. Výpočet úhlLl a a strany AC sa robí v tom čase, kým robotník dojde na už z mapy príbližné známe miesto g. Potom zameranie úhlu j' v bodu C', výpočet úhlu 8' (doplňok na 180), a b'. Vo vzdialenosti b-b' od bodu C na čiare Ai: je hladaný bod C. Jestli nový bod je v lese, je najvýhodnejšie v blízkosti si určiť pomocný bod (stromový signál) a z toho bodu potom povodný trigonometrický bod. Jestli je výhlad z blízkosti nového bodu na najmenej tri dané body a vzdialenosti sú vMšie, bude často najúčelnejšie si určiť pomocný bod zpatným pretnutím. Nakolko často konfigurácia určujúcich trojúholníkov tých bodov, ktoré práve sů viditelné, je dosť zlá a človek pravidelne zamerá len dva úhly v trojúholníku, je potrebný dobrý, ale pri tom dra možnosti lahký stroj. Výkopanie podzemnej značky povodných trigonometrických bodov je viac al.ebo menej obtížné dIa sposobu a hIbky stabilisácie bodu. V tom ohradu sú značné rozdlel~ v jednotlivých kat. územiach. Často nejaká úmyselná stabilisácia vobec není, ale aj v týchto prípadoch človek obyčajne najde zbytky podzemnej čiastky dubového signalisačného stipu. Pod hladinou spodnej vody sine vo dvoch prípadoch našli celkom zachovalé silné dubové koly aj so spodným krížom. Často sú zbytky, ale velmi malé a už hnilé a je treba velkej opatrnosti, aby človek ich neprehliadol. Pre centralísáciu je nekedy doležité zistiť, jestli zbytky dreva sú svislé (zo st1pu) alebo vodorovné (z priečných klieštin). ' Ako iné stabilisačné značky sme. našli: ručné klince (velmi často), črepiny škrýdiel, hrncov a pod., drevené úhlie a sklo v rozn~-ch hibkách od 0'20 až 1'00 m. Najlepšie je na určitom mieste, kde má byť trig. bod, najprv v priemeru ca. 2 m zem až na nedotknutú vrstvu celkom odstraniť ostrou lopatou tak, aby spodok jamy bol hladký. Potom obyčajne rozdiel v barv~ pody už ukáže, kde už bolo kopané.
1934/137
Ohladom presnosti takto obnovených trigonometrickýchbodov bude len vtedy možno si utvoriť jasný posúdok, až bude priemeraný počet z nich viazaný do jednotnej čs. siete triangulačnej a exaktne vypočítaný. Bolo by zaujimavé, keby niekto, ktorý patričné podklady bude mať k disposici, výsledky úverejrtil. Pre prax každopádne stačí fakt, že (aspoň v kat. mel'. úradu v Rim. Sobote) ešte nebolo zistené, že by polygonový tah, zavesený a orientovan)' na póvodné trigonometrické body, nebol zodpovedal platným predpisom z dovodu nepreSnosti povodného trigonometrického bodu.
Zprávy odborné. Nivelační ústav francouzský. Nivelační ústav francouzský (Service du Nivellement Général de la France) slavil v červnu letošního roku padesátileté jubileum svého trvání za předsednictví ministra veř. prací F I a n d i n a v nové budově své (Rue Gay Lussac). Ředitel ústavu p. V i g n a I vzpomenul historie ústavu, p. Des I a n dr e s promluvil za Bureau des Longitudes, p. C o t za IService hydrographique de la marine. P. L a II e m a n d - ač churav dostavil se a vzpomenul svých spolupracovníků, načež promluvil ministr veř. prací p. F I a n di n. P. Vignal sestavil zprávu i) litograficky, která byla účastnikům rozdána. Některá historická data budou zajisté zajímati i naše čtenáře. První soustavná nivelace Francie a vůbec v Evropě provedena byla Paul Adrien B o u I' d a I o u e e In v letech 185'1 až 1804 v rozloze 15.000 km. Bourdaloue ziskal pověst svou přesnounivelací, kterou prováděl v r. 1842 na Suezské úžině. Byl tam pověřen revisí práce, kterou v r. 1799 provedl Lep é I' e za Napoleonovy egyptské expedice. Lepére zjistil totiž, že hladina Rudého moře leží za odlivu o 8'12 m výše než hladina moře Středozemního. Bourdalone zjistil jen několik decimetrů. Po návratu do Francie doporučil (I'. 1855) ministerstvu veř. prací, aby provedena byla po Francii nivelace vztažená k hladině rr.oře Středozemního v Marseille. Když ministr Fr e y c i n e t vypracoval v r. 1878 velký program veřejných prací, svolal meziministerskou komisi, která v letech 1878 až 1885 zpracovávala zásady a mezi ně pojala i novou nivelaci Francie. Komise doporučila v r. 1884 zřízení ústavu nivelačního (Service du Nivellement Général de la France). Vedení ústavu svěřeno panu Lallemandovi, který - 44 let - až do r. 1927, jej vedl. Jako jeho spolupracovníci jsou uváděni Eugéne P I' é v o t a Maurice d' O c a g n e. Tento ústav provedl za 50 let 150.000 km nivelace a osadil 200.000 bodů pevných celkovým nákladelL. 39 mil. franků.
Mapový materiál v zemi podkarpatoruské
a katastrální
zákon.
Katastrálni zákon a všechny instrukce v posledni době vydané kladou nesporně ohromné požadavky na katastrální mapy. Nelze upříti všem těmto přiručkám modernost a velkorysost. Jedná se však o to, jsou-Ii dnešní katastrální mapy způsobilé k tomu, aby všechna nařízení mohla býti v nich provedena. Jak známo, dnešní podkarpatoruské mapy vznikly reprodukci map původnich z roku 1865, jež byly re.ambulací v letech 1906--1912 doplněny a pak mokrou litografickou cestou reprodukovány. Ještě před reprodukcí byly snad doplněny měřením podle XVI. seznamu vložkářské komise. Prohlídka reambulačnich polních náčrtů potvrdí, že se reambulace prováděla dosti povrchně. Mapy podlepením plátnem· zhadrovatěly a mají samozřejmě velké a nepravidelné srážky. Maďarská evidence nelámala si mnoho hlavu s pozdějšími změnami. Ty byly většinou zakreslovány podle t. zv. vázrajzů, t. j. velmi neumělých náčrtků zhotovených stranami, notáři neb advokáty. V katastrálních mapách se tyto náčrtky zakreslovaly čárkovaně, přibližně podle plochy. Maďarské úřady ovšem nepočítaly s dlouhým trváním těchto map. Byly to vlastně pokusy, vyčkávalo se, jak se další poměry utváří, a správně se začalo s krajem horským, méněcenným. Počítalo se s tím, že s rostoucí praxí se pak ukáží nejlepší cesty a pak, po období snad asi čtyřicetiletém, že bude map použito jako podkladu k novému definitivnímu měření. Byla ovšem snaha, aby katastrálni mapa byla aspoň pokud možno věrným obrazem majetkových poměrů. Instituce civilních techniků byla pramálo známa, neboť náklad na samotné smlouvy a převodní poplatky při stálém dělení a parcelování pozemků byl již tak veliký, že další vydání na zeměměřičské práce neb!lo majitelům realit snesitelné. Katastrální zákon z roku 1927 v § 51 však jakékoliv dělení parcel povoluje pouze kat. měř. úřadu neb podle plánů civ. techniků. Poplatky za měření úřední nejsou sice velké, ale měření mohlo by se díti teprve po provedení soudního výroku v kat. operátě. Je však otázka, provede-Ii dále soud tOto rozdělení ohlaš. listem sdělené, což je dosud velmi sporná otázka. Náklad na plány, zhotovené civ. techniky, peněžní potence stran prostě nesnese. Je to patrné z toho, jak málo plánů dochází měř. úřadům. Dochází tu k přei) Le Nivellement ment Général. Paris.
général
de la France.
Par
1934/138
Jean
Vignal,
directeur
du Nivelle-
vodům ideálních částí, nastává mnoho spolumajitelů, zmatky v držbě a placení daní, zkrátka celý chaos, o němž zde bylo již napsáno. Katastrální zákon nařizuje zákres (§ 53) elektr. vedení, melioračních, vodárenských, kanalisačních zařízení, zaplavovaných území, dále všech historických památek, důlních měr a jiných zařízení. .Je tu dále otázka, zda měřítko mapy všechny tyto zákresy snese. V dnešním měřítku bude brzy těžko zakreslití všechny dnešní dělby. I v měřítku 1 :2000 bude za krátký čas, nenastane-li nějaká zákonná změna, kat. mapa podobna šrafované kresbě. V hornatých krajích ve zmenšeném měřítku 1: 4000 a zvýšené dělbě, způsobené velkou populací, bude i to znázornění, nejméně. řečeno ztíženo. Jak již dříve bylo řečeno, byly kat. mapy za maďarského režimu aspoň' obrázkem skutečnosti držby. V dnešní době se však odchylujeme i od toho obrázku. Dosud se zaměřovaly po celých patnáct roků jenom domy. Zná-li kdo ty dřevěné chaloupky, lehce přenositelné, uzná, že zaměřování těchto "domů" mimo města a bohatší vesnice znešvařilo mapy úplně. Místní trati jsou úplně začervenalé neustálými zákresy, ale je tu ještě jiná velká vada. Naši technici, kteří sem přišli z poměrů úplně cizích, se zde zaučovali. V nedostatku jednotného a záměrného vedení učil se každý na té ubohé kata:strální mapě. Co jeden zakreslil, přeměnil druhý. Nebo aspoň plochy změnil. A ohledně zákresů děleb společného majetku, tu teprve nastal chaos. Pozemková kniha přirozeně neprovádí tyto dělby. Se stanoviska právního jsou nemožné, nejen v ohledu na nestejné zatížení a jiné právní závady, ale nedovoluje to dnešní platný maď. knihovní řád, vyžadující právních listin. Přejaté dědictví jest dosti smutné: Mapy zhadrovatělé, s nestejnou srážkou papíru, znehodnocené nedostatkem zapracovaných sil a nejednotností vedení mají býti podkladem pro další evidenci. Těžko říei, zda a kdy nové zaměření obcí bude v pozdější době provedeno. Při těch zásadních konservativních předpisech nebude to jistě brzy. A tak je to práce úmorná pro vykonavatele, drahá pro poplatníky, neplodná pro předpis daní, neschopná pro účely veřejnoprávni. Žádná revise a žádné bezmyšlenkovité fajfkováni čísel a měr v mapě ovšem věc nenapraví. Zodpovědní činitelé mRsí si uvědomiti, že je nutna rychlá zásadní miprava, musí býti potlačeny proudy, řídicí se heslem: "po nás ať přijde potopa." Ing. Frant. Sigmund. Vliv regulaěních a parcelaěních plánů na ceny pozemků v nově upravovaných oblastech Velké Prahy. Ing. Ant. Beneš, V'I'ch. měř. rada města Ptrahy, otiJsikl ve Věstn4ku hlav. mě,SIta Pmhy, čís. 44 z 1933, pod tímže titulem 'pa-o zeměměli''iěe zajímavý článek, a proto uvádíme jej ve výtalhu: Bozemky zastavite1né jsou zahrnuty do stavebních skupin (bloků). Pro tyto skupiny jlsou předlepslány různé zastav,ovaJcí podmínky s omezením z.asta vitelnos~ jak ve směa-u vod o r o vn é m, tak. ve směru s v i sl é m. Pod:Ie do~oleného způsobu zastavění ve směa-u vod o r 10 v n é m vznikaji skupmy: Pro volné zastavěn! (domy rodinné, vily), sdružené zastavěn! souvislé (Činž. obchod. domy), továrruí objekty, remisy, živnostenské prov:ozovny, veřejné budovy, pomníky, hiíiště s tJribunami a kiosky, hřbitovy, obřadní síně a pod. Ve směru s vi s I é m jest zastavován! řečených sllmpin omezeno dovolenou výškou stavby, s do>čooeným zru8lt:avěnímstavbami j:edno-, dvou-, tří-, čtyř-, pět,ipatI'ovými, po pd'ípadě s podkrovím, sutel'ény atd.; v různých skupinách rozllillnlitě. Zp'ŮJsobdioVlotené zaJsta~telnosti skupiny, jak ve ,směru vodo11ovném, tak i ve směru 8visllém, jelS,tl'ozhodujícím činitelem pro s,ta,vební vyu~ití pozemku, pil!Opříští Zlhodnooem jeho po,strránoe výnosové a tím přiifo:z,eměi přímým regulliátJocem jeho ceny. Cena pozemku jest tím vyšší, čím výnosnějši objekt možno na něm postaviti. Vzn:iknou tedy l'egulací sta.vební skupiny pozemků, jic'h~ ceny jsou navzájeGl velmi odliŠll1éa j.sou úměrny p'oměru upotřebitelnosti zaJstav,orvaci, ěiJIi pfíŠltlÍ předpoMádané výnosové hodnotě objektů na nich pos,tavených. . Plán parceiliační ;rozdělí ka.ždJou z těchto TŮzn)-ch stavebnich skupin na jednotLivá s,tavemště, pa.rcely. Ceny těchto parcel, položených v jedné stavební skupině, opět nejsou stejně, nýbrž jeou l'elativně odstupňovány, neboť i při stejné zruSlta,VÍt,elnOls,ti rozhodují o ceně paroely ještě da;lší IzvlJáištníok'omosti, 'zejména výhodnOlSt nebo závadnost parcely. Výhody i nevýhody pail"cel mají přímý vliv na jeji'ch cenu, která se zvyšuje nebo sniiuje podle m~stilliícih: poměrů o 1/6-X-U normálních cen parcell sousedních. Při piaOOelách pro domy čiI1lŽ'oV11Íi a obchodDí dostupuje toto odstupňoiVání X, mnohdy ještě vyššího koeficientu jak Ve snÍiŽ,ení,tak i ve zlvýšení ceny různě výhodin~ch paa-ce1. Můžeme tedy říCi všeobecně, že regml:ační pi\án vytvořuje' základn! celllY pozemků c.elý1oh IAAUpinpodle plřípustné zastavitelnosti ve směru Vlodol1ovném i svislém, plán parce1Jační pak vytvoruje ďáile,v každé skupině oeny re~ativní jednotlivých parcel, podle j~jich zvláš,tní vlhodnosti DJebo nevhodnlOst1. OpráVJniID.ézvýš'ení ceny 'poz,emků změně hrubé plOOhy na ěistou zaviňuji vydám.í se změnou 1SIpOjená.,a sioe: Převodní poplatky, výlohy za s8lPlSání smloU!vy tJrhorvé, z,alrnihování, provise z.prostředkovatelsike, řízení parceillačllIÍ, popll_y 'P3Il'ce1ační, honoa-á,ř za pl:ány, vytyčení, obJI1aničeni,dláNka z p,řírůstku hodDJoty, intea-kalax, nahodilé úpravy remJlli
pn
1934/139
atd. Na zdrralŽení čisté plochy má značný vliv bezplatný postup uličnícI} ploch do v{llřejného 'statiku, neboť plochy tyt,o do,sahují X, Y-, někdy Y. pWvooilli plochy hrobé. Chceme-li urtiti cenový poměr pozemků různých stavebních skupin, Znázorňující poměr ceny 1 m2 parcely ku počtu různě zastavítelných. čili chceme-li pater (podlaží) budovy na ní postavené. posouditi, jak by stoupla cena po(Činž(}vní dům. Příz.: I. p.: II: III: IV = -: 9 : 15: 20: 25) zemku, když by místo viIového zastavění bylo dovoleno zastavovati skupinu jiným typem staveb nebo stavbami s větším počtem poschodí, postačí, vyřešíme-li tento poměr pouze mezi jednotlivými parcelami. Poměry cen celých skupin budou přibližně stejné. K vyznačení cenového poměru parcel zvolíme dva typické vzory: I. Parcela pro zastavění volné (rodinný dům, vila). II. Parcela pro zastavění souvislé (činžovní dům). Z těchto dvou druhů parcel zjistíme poměrné stoupání jejich cen s rostoucí výškou staveb na nich projektovaných. Přízemí, 1., II., III., IV., V. poschodí, resp. podlaží. Ceny parcel ostatních typů stavebních skupin můžeme pak přibližně odvoditi z těchto vzorů podle poA • uiIa měrné zastavitelnosti plochy parcely .§JU :I;xzt '/lp:z!. 'H'? a. podle poměrné příští výnosové hodnoty, zjištěné z celkové plochy všech podlaží budovy, na této parcele projektované. Tabulka ukazuje, že cena 1 m2 parcely pro zastavění, volné, vilově A, roste s výškou stavby v poměru 3 : 5 :7 = přízemí: I. p.: II. p. a pro zastavění souvislé, činžovní dům B, roste v poměru 9 : 15 : 20 : 25 : 29 = I. p.: II. p. :III. p.: IV. p.: V.p. Mansardu možno bráti jako půl patra, rovněž tak suterén. V některých oblastech ovšem mohou nastati značné odchylky od tohoto průměru. V centru Prahy a oněch částech města, kde regulační poměry jsou ustáleny a ceny usměrněny podle zvláštních místních poměrů, s tímto příměrem cen nevystačíme. Můžeme však naznačeného řešení cenového poměru i zde použíti jako vodítka. Uvediené hodnoty c,ooové stačí nám k tomu, aby byLo ukfvzámo, jak dfIlež~tý význam má způsob regulování pozemk.ů pro jich využití a. jak roWilných hodnot cenových moono l'e'gulová.ním ;pozemků docíliti. Ovšem nutno připomenouti, že při regulť}vání není možno bráti zřetel jen na ohledy výnosové, nýbrž nutno respektovati stránku architektonickou, estetickou, zdravotní, poměry místní a pod. Nelze všude stavěti činžovní domy, nelze všude stavěti jen vily a podobně. Podle uvedené úvahy možno sestaviti přibližný cenový výpočet regulované oblasti. Takový prop'očet objasni národJohospodá.i"skou stráDlku re,gula,ce. ve smysLu cenového zhodnocem reguLovaných pozemků. Ohled na tuto stránku vedle zásad ostatních má také svoje oprávněni. I
Posudky. Nauka o katastru, I. část. Podle přednášek prof. J. Pe tří k a, 1934. Nákladem (;střední komise pro vydávání přednášek při Oeském vys. učení technickém v Praze a Spolku posluchačů zeměměř. inženýrství s podporou min. školství a nár. osv. lLitografované přednášky. Krámská cena, 24 Kč. Autor, který již drahnou řadu let přednáší o katastru na české technice, mohl až nyní přikročiti touto I. částí k soustavnému a ucelenému vydání svých přednášek
1934/140
o československém katastru, neboť teprve katastrálním zákonem z r. 1927 a vydaným návrhem katastrálních instrukcí z let 1932 a 1933 nabyly práce katastrální v našem státě v podstatě jakési stability a možno posluchačům z nich podati ony poznatky, jež budou míti pro ně trvalou cenu. Přednášky mají za úkol seznámiti posluchače s katastrálním operátem, jaký máme dnes v republice. Za tím účelem po krátké historické retrospektivě o vzniku po7.emkového katastru v zemích českých obírají se přednášky mapou katastrální v československé republice, tak, jak jsme ji přejali po převratu, jejím vznikem a geodetickým podkladem dosti různorodým v jednotlivých zemích našeho státu, jakož i výčtem a rozborem zákonů a nařízení, jež vztahují se k založení a evidenci map katastrálních. čtenář nalezne v této stati vývojovou linii našich map katastrálních v různých správních územích, z niohž náš stát vznikl, obrážejicí se v právních předpisech pro ně postupně vydávaných. Poněvadž pro posluchače je důležité, aby seznal způsob, jakými metodami a z jakých měřických prvků byl prováděn výpočet výměr, což znamená poohopení pro plošné výkazy a pro dopustné odchylky, zařazuje profesor Petřík do svých přednášek dále stať o měřeni pozemků, v níž přikládá zvláštní důležitost poukázati posluchači na obtížnost jednoznačného vyt}'čení-mezníkování pozemku a tím absolutně přesného, chyb prostého určení jeho výměry. Při tom jsou shrnuty všechny předpisy pro mezníkování pozemků. Jednotlivé způsoby výpočtu výměr, ať početní, grafické neb smíšené, jsou podrobně probrány pro mapy vzniklé ze stolového měření i na základě měření polygonálních podle instrukcí z r. 1907 a 1904. Ve zvláštním odstavci je vysvětlen výpočet výměr pro jednotlivý katastr podle návrhu Návodu A z r. 1932. K tomu se nezbytně váže teorie chyb ve výměrách a dopustných odchylek předepsaných instrukcí a při vyšetřování plošném z mapy znalost způsobů, jak určovati plochy vzhledem k srážkám mapovým. V následujících odstavcích zabývají se vydané přednášky zaměřováním změn při dělbě pozemků, kdež vytčeny jsou různé měřické metody k tomu po~ité a zvláštní zřetel je vzat na spouštění kolmic, kdež rozbor chybový ukazuje, do jakých mezí a s jakou přesností možno s kolmicemi operovati, dále jsou probrány zásady číslováni parcel, jež máme v republice prováděno hodně nejednotně, konečně udržování souhlasu katastrálního operátu se stavem venku v přírodě. Na konec přednášek je zařazen odstavec, týkajicí se zákonných předpisů o dani pozemkové. Z obsahu vydaných přednášek patrno, že 1. část Nauky o katastru zahrnuje ustanovení technicko-správní, ovšem v přehledných rysech, aby posluchač mohl zvládnouti látku a mohl si učiniti představu o tom, s čím bude celý život pracovati, ať je to státní nebo civilní, železniční nebo městský inženýr. Přednášky jsou psány ručně, doporučovalo by se však, aby pro příště byly napsány na stroji, čímž by po formální stránce doznaly značného zlepšeni. Fiala. Prof. Dr. AI. Ti c h ý: Fotoletecké zaměřeni žaběického školniho závodu zemědělského s přihlehlým územim. (Druhá zpráva.)Rozšířený otisk ze Zprávy Žabčického školního závodu zemědělského za r. 1932. Stran 12 a 3 přílohy. Referát je pokračováním zprávy, o níž Z. V. psal v čís. 7 z 1933 na str. 119 a 120. AutOlr z ni u~l stručně záMad fotorestituČiní metody, ma,k na zliíeteH přístroj ScheinpfiugKammerův (fotoperspektograf), kterého použil ku převedení snímků ve fotoplán měřítka 1 : 10.000. Základní body pro fotorestituci - autOll' je jmenuje "vstavné" body, ač běžnějši terminologie česká, uplatň~va.ná hlavně voj. zeměp. ústavem, označuje je termínem "vlicovací" body - voleny byly dle kresby dané katastrální mapou, redukovanou do měřítka 1 : 10.000. Dle údaje otištěného na konci pojednání pohybují se chyby od ± 0'1 do _-2= 0'2 mm, 00~ odporvidá 1-2 m, tedy dostatečné přesnosti pro plán zmíněného měřítka. Recensent dovoluje si však podotknouti, že bylo by za účelem hlubšiho prozkoumání kvality fotorestituce i přesnosti plánu vhodným, kdyby "vstavné" body byly vázány novým zaměřením, neboť dle jeho soudu katastrálni mapy v tak rozsáhlém území při sekčních ča,rách vykazují zpravidh značné diference; je tudíž pravdě podobné, že základní body, zvolelllé [lm fotorClStituci, mohou vyk:l4ovati větší chyby než 1-2 m. Věc sama je ovšem více rázu teoretického a dosáhl-li autor výsledků prakticky přijatelných, může vzhledem na účel práce - jimi býti spokojen. Dr. Rilžička. JUDr. Jiří Č i s tec k ý: Vliv stavebnich předpisu na hodnotu městských pozemku a Itytovou otázku. - Nákladem Masary-kovy akademie práce v komisi knihkupectví Fr. Řivnáče v Praze. Stran 90. Cena Kč 15'-. Zabývaje se nejprve pojmem bytové otázky, konstatuje autor, že i bytová otázka v době poválečné se projevuje v nedostatku malých, zdravých a I e v n Ý c h bytů a že i nyní je významnou příčinou vysokých činži hodnota městských pozemků. Na hodnotu městských pozemků nejsou - kromě polohy místa a pozemkové spekulace - bez vlivu ani stavební předpisy, uváží-li se, že i městské pozemky podléhají zákonu o nerozmnožitelnosti půdy a že tudíž jejich vylučováním ze zastavění resp. omezením jejich stavební využitelnosti se omezí i možnost ukojeni bytové potřeby, projevující se ve stoupání činží. Měly by proto regulačni plány, vykazující určité plochy hodnotných městských pozemků pro plochy nezastavitelné a určující způsob a míru ploch zastavitelných, dbáti
1934/141
toho, aby regulační úprava nevybočila z mezí opravdových potřeb veřejného zajmu li vědomí, že většina stavebního podnikání je v rukou soukromých, takže od stavbychtivosti soukromoprávní sféry závisí vlastně rychlá realisace regulačního plánu a tedv i rychlé uskutečnění veřejného zájmu, sledovaného regulačním plánem. . Zejména by se měly regulační plány toho vystříhati, aby nepřeceňovaly budoucí stavební vývoj města a neregulovaly území příliš rozsáhlé, což je tím ožehavější, že dnešní praxe některých úřadfi správních - opírající se o málo životná a k svízelným hospodářským poměrfim samosprávy málo přihlížející rozhodnutí nejvyššího správního soudu nepřipouští znemožnění neorganického parcelování a zastavování pozemkfi vzdálených městského centra a nečelí účinně nepříznivým vlívům pozemkové spekulace. Publíkace vidí řešení ve střední cestě, která by vyrovnala vzájemné rozpory mezi sférou veřejnoprávní a soukromoprávní a oslabila tak, ne-li vyloučila, nepříznivé účinky stavebních předpisfi na hodnotu městských pozemkfi a bytovou otázku. Spisek tento, který formou přístupnou, ale přísně vědeckou, zabývá se nejen vlivem stavebních předpisfi na hodnotu městských pozemkfi, ale celým souborem otázek regulačních a zastavovacích, jak vyplývají z dnešních předpisfi stavebních řádfi a dnešní judikatury, jest velmi cenným příspěvkem k objasnění řady problémů, z nichž má vyrfisti náš nový stavební řád. Pro svou časovost a vnitřni hodnotu neměla by tato publikace chyběti v knihovně žádného inženýra ať služby veřejné nebo praxe civilní, který přichází do styku s předpisy stavebních řádfi. Ing. Technika. Lie tu vos un i v ersitet o te c hniko s fakul tet o peri o d inis Leí din y s. (Edition periodique de la faculté technique a l'Université Lithuanienne. Kaunas 1933.) Obsahuje příspěvky a práce profesorfi technických z jednotlivých odborfi. Kromě toho jsou ke konci zařaděny zprávy z jednotlivých stolic, mezi nimi je též zpráva stolice geodesie prof. S. Dirmantui. Experimenti di fotogrammetria aerea per la formazione delle mappe del Catasto Italiano. Direzione generale del Catasto e dei Servizi technici. Roma 1934. Je to brožura, věnovaná 5. mezinárodnímu kongresu zeměměřičskému v Londýně. Italské ředitelství katastru popisuje výsledky pokusfi. pro sestrojení katastrálních map leteckou fotográmetrií. Chtělo zjistiti metodicky vhodnost a hospodárnost letecké fotogrametrie pro své potřeby. Pokusy konají se na území asi 44.400 ha. K; tomu cíli uzavřeny smlouvy se dvěma společnostmi, a to Rilievi Aerofotogrammetrici di Roma, která užívá zpfisobu N i str i h o a Officine Galileo di Firenze, která užívá zpfisobu S a n t o n i h o. Mapy jsou provedeny v měřítku 1: 2000 a opatřeny vrstevkami po 2 m. Vybráua obec Campagnano u Ríma. :lIietody pracovní jsou stručně popsány, uvedeny i zkoušky přesnosti mezi délkami přímo měřenými a délkami s mapy odečtenými a zjištěno 56'5% odchylek pod polovinou dopustné meze, 36'0% nad polovinou a přes dopustnou mez 7'5%. Podobně provedena zkouška pro fotogrametricky vyšetřené vrstevnice. Revue pro italský kata str. Revue pro katastr a technickou službu státní (Rivista del catasto e dei servizi tecnici erariali) jest dvojměsíční publikace, vydávaná ministerstvemfinancí v Rímě. Reditelství a redakce svěřeny jsou generálnímu ředitelství katastru a technických služeb. Administraci vede státní nakladatelství v Rímě (piazza Veroli). Cena sešitu 6 Lit., roční abon. 60 Lít. pro cizinu. Redakční radě předsedá podsekretář min. financí univ. prof. Arcangeli a generální ředitel katastru Ing. Dr. Grandi. V čísle prvém jsou tyto články: Pokus sestrojení katastrální mapy s vrstevnicemi leteckou fotogrametrií. Dr. Gillo C a s s i n i s : Pro rozvoj industrie fotogrametrické v ItaIii. Dr. Gior. B o a g a: Přesné vyrovnání úhlfi v trig. síti, měřených metodou sektorovou. Dr. C. Tom m a s i na: Oceňování porostft 'pro vyšetření výtěžkfi. V druhém čísle, zaslaném výměnou za Z. V., je článek Ing. Dra Giovanni Cicconettiho, profesora na vyšší inženýrské škole v l\filáně, o nivelačních přístrojích pro zaměřování reciproční. Vysvětluje teoríi i praxi těchto přístrojfi a uvádí italskou konstrukci dílen A. Salmoiraghi. TI mberto N i s t ri ve článku o hranicích účelIiosti metody aerofotogrametrické při sdělávání plánů uvažuje o některých zvláštnních způsobech měření pro plány ve, větším měřítku. Prof. Dr. Gino Gi o t t i v pojednání Druhý nárpdní veletrh optických přístrojů a první zasedání ital. optické spol. ve Florenci provádí čtenáře letošním veletrhem optických přístroj ft, pořádaném v rodišti Galileově a přináší obrázky exposic vedoucích firem italské optiky, zeměpisného ústavu a oddělení pro fotogrametrii. S hlediska hospodářského stoupl poměr mezi vývozem i dovozem předmětfi italské optiky z 15% na 83% (hrubý vývoz roční dosáhl 11,000.000 Lit.). V galerii slavných optikfi italských shledáváme se vedle Galilea, Torricelliho, Amici, Porro i s jmény Františka ryt. Kořistky a Dra Karla Kořistky. Výstavu navštivilo 100.000 hostí. Ing. Dr. Cesar Tommasina: Hodnoty lesů a ovocných porostů v teorii a technice odhadní. Autor je profesorem zeměděl. hospodářství a vceňování na inženýrské škole v Turinu a napsal v tomto oboru několik větších prací. Ing. Dr. S c og n a m i g li o: Soudní odhady pro státní správu. Prof. Dr. Guido Rossi: Základy a praxe aerometrická. Jedná o přístrojích pro ur-
ct.
1934/142
čování specifícké váhy kapalin a jich použiti pro účely jak vědecké, fiskální. Další stránky revue, jež dosahují celkového počtu 200, pnnaseJ! hospodářského a finančního, a referují o pracích, vyšlých v italských i téhož oboru. Z cizích ponejvíce věci psané francouzsky a německy. Ze zprávy, kterou podává generální ředitel kat astru každoročně o vykonaných pracích katastrálních, dovídáme se mimo jiné, že italští tali výměry 1,079.000parcel a 805.864 ha v období jednoho roku.
průmyslové, tak zprávy ze života cizích časopisech ministru financí kolegové vypočíIng. Falta.
Vyšlé knihy. Milan J. T e r z i é, brig. I(enl'rál: "Vlša geodezlja". I. kniha, Bělehrad 1934, ~tran 470, rozměr 21 X 28 cm, váz., cena 200 dinári'!. litografované přednášky. plsmo strojové v cyrilici. Objednávky vyřídil Ing. Vladimír M. Buligin. Beograd, Stiška ul. 9. H. F i s c her: I(urventafeln zur elnfachen Absteckung von Krelsbllgen bel gegebenen Tanll'enten und Radlen. Vydal Julius Neumann, Neudamm 1934. 1"4ř. m. Dr. Ph. L li t z b e ye r: Theorte und Praxi s der Tafeln und des Tafelrechnens. Vydal L. Ehlermann, Drážďany 1934.Cena 3'2 ř. m. L é f e b r e e tLi on: Des contestations relatlves II la valeur des Immeubles en matll!re de drotts d'enreglstrement. Paris 1934. Dr. P i a z z o Ila - Belo c h: Elementt dl Fotogrammetrta terrestre ed aerea. Padova 1934. U I der i g o S o m ma: Estimo rurale. 1934. Bolo2na. Nic. Zanichelli. R o u s s i I h e: Nottons sur le calcul des probabllltés. Theorie des erreurs, methodes de compensation. Librairie de l'Enseignement tpchnique. 3 Rue Thénarn, Paris. Bor e I: Tralté du Calcul des probabllltés et des applicatlons. Gautier-ViIlars. Paris 1934. J. B. T o u r r i o I : Optlque géométrlque. Gautier-Villars Paris 1934. l'. Ta rdi: Tralté de Oéodésle. Préface du général Perrier. Gautier-Villars. Paris 1934. A b r a h a m: Surveylng Instruments, tbelr design, constructlon. Cassel & Co., London. S u rve y o f Ind i a: Oeodetlc keport •. 1933. I-ublished by ordre of H. J. Couchman, Surveyor general of India. Dehra Díln 1934.
Odborná pojednání"
časopisech.
Sborník Masarykovy Akademie Práce 1934. Seš i t 41: Plukovnlk Dr. L. B e n e š: 'Některé poznámky k základnlm otázkám nového mapováni republiky Československé. (Autor pokládá za nejvhodnějšl mět!tko pro mapy vojenské 1: 75.000 a nejlepšl zobrazeni v jednoduché normální kuzelové prjljekci.) Dr. A. Se mer ád: Stereoautograf I. S. G. Brno a rozbor jeho výkonnosti. (Autor lJopisuje přistroj pořlzený v ústavu I. stolice I(eodésie na české technice v Brně a jeho výkonnost.) Seš i t 44: Dr. A. Sem e rád: Konečná úprava souřad· nicové soustavy pro jednotnou triangulačnl slť Československa. (Autor sděluje stav této otázky a navrhuje znovu volbu jednoduché konformnl.normálnl kuželové projekce pro nové mapy katastrálnl i vojenské, dovOlávaje se i doporučeni této projekce pro Ceskoslovensko francouzským odbornlkem - geodetem P. Labordem v dOl?lse, který poslal autoru v roce 1932.) Hanak. Przeglad miernlczy 1934, či~. 4. We s t e r s k i: Desetiletl zákona o scelovánl pozemki\ (dokonc.). J ac h i m o w s k i: Vyrovnáni polygonálnich slti se současným zřetelem na vliv měřeni stran a úhli'! (pokrač.). Program pracl V. mezinárodniho kongresu zeměměřiči'! v Londýně. G rYl( o r c z u k: Na marginese konference o zlevněni prací měřičsko-agrárních. Úřednici měřičské kanceláře ministerstva komunikaci: Zemřelý podplukovnik Witold Oracjan Sok61ski. Přehled plsemnictvl. Běžné vědomosti. Cís. 5. J ach i m o w s k i : Vyrovnáni polYl(onálnich siti se současným zřetelem na vliv chyb v měřeni stran a úhli'! (pokrač.). By c h a ws k I: Upotřebeni optického měřeni délek při polygonisaci a měřeni p'odrobném (pokrač.). S z c z erb a: Zásady pro zjl~těnl obtiž I při praclch scelovaclch. Do r o ž y ň s k i: Rozhramčeni a rel(ulace v bývalém Polsku (pokrač.). Přehled plsemnictvl. Běžné vědomosti. Čís. 6.. H a u s br a n d t: Zisk ze scelovanl jako základ scelovánl. L a· ti n e k: Výlohy pracl niěřičských v Wielkopolsku. S i e n k i e w i c z: Klasifikace pozemkl't pro vyměřeni státnt pozemkové daně. Do r o ž y ň s k i: Rozhraničeni a regulace v bývalém Polsku (pokrač.). Memorandum svazu přlsežnvch zeměměřiči'!. Běžné vědomosti. Ing. Cingroš. Blldmessung und Luftblldwesen, čls. 3. O. K.: 25 Jahre Oeutsche Gesellschaft fUr Photogrammetrie. v. G r u ber: Wie weit vermag Aerophotol(rammetrie den Genauigkeitsansprtlchen an Katasteraufnahmen Gentlge leisten. R. Fin s t e r wa I der: Genauigkeitsuntersuchung an den Stereoplanigraphen. Wo I f: Bestimmung der lIu6eren Orlentierung bei Senkrechtaulnahmen. K e II: Bestimmung von Bildkoordinaten von Kernpunkten. v. G r u ber: Photol(rammetrie auf den internationalen Kongressen London und Warschau 1934. S I a w i k: Luftbildarbeiten in USA. Memleclbas un I(ulturtechnlkas Vestnesls, čfs. 7-8. Z a r in š: O ratifikaci hranic a o měřeni vlastnictvl v městech. jun g s . T r e i j s: Souřadnice zvonice sv. Petra v Rize. Z.: Instrukce pro zaměření státnich statkl't v měster.h. Žemetvarka Ir melloraclja 1934, čls. I. J n Ž. B čel i s a in Ž. S t a n i š a u s k a s: Oesetiletá pi'!sobnost ministr' zemědělstvl Dr. J. Aleksy. J n ž. Va i t k e v i č i u s: Ptlrodnf krása a technika. G e o m. Š a k o č i u s a k u I t. Š i u r na: Scelovaci a melioračni práce v domovské obci presidenta republiky. J n ž· B u t r i m a s: Dosud provedená přesná nivelace v Litvě. In ž. Mo n k e v i č i u s: Hydromodul pro střednl letnl záplavu určený z denních maximálních srážek. In Ž. K a čin s k a s: Statistika melioračnich a scelovaclch praci v Litvě za rok 193."1· II geometra Itallano. Svazek IX. (1934', čls. I. Fa n t a si a: Je polygonometrie pi'!vodu Italského? R o· man o: Prof. Bordoni je autorem vzorce pro výpočet polygoni'!. F.. O.: Zápis o schi'zi stálého výboru v Rlmě 16.-18. zátll933 (pokračováni). Čis. 2. R e n é O a n g e r: Latinská a italská tradice v zemčměřičstvl. Veliký italský topometr Porro (životopis Porri\v podle G. Schiaparelli a jeho dllo). Články jsou pi'!vodnl přispěvky pro Geolll. Ital. a obsahuji množstvl historických dat o dlle tVÍ\rée tachymetrie. Ran e II a' Ještě k otázce dějin polygon. pofadi'!. R o ma no: K otázce výpočtu pOlygonú. Či s. 3. F a u t a s i a, R o m a no: Danger o historii polygonú. Fa n t a s i a: Nový zpi\sob výpočtu polyg. Cis. 4. P a S C o I a to: Reforma studia na techn. školách. R o m a no: Antonlo Bordoni. S o m ma: Ptlspěvek k hospodařeni melioračnímu. Čls. 5. For ne r o: Změny' v katastru ne· proveditelné. B o a g a: Úlohy z vyt}čovánl. Fa n t a s i a: Řešeni polygoni'!. Čis.6. Fa n t a s I a : Rešení pol!gon. u Bordonlho (pokraČ.). G i o van ni: Úloha vyrovnáni hranic držby (Wildova zrcátka a hranoly. Ve n d i t 1.: UŘloha vytyčeni tunelu. Čls. 7. E I(I d I o: Reforma studii. Zpráva komise pro kata str při stálém výboru F. I. G. v Imě (záři 1933). ČiA. 9. Don a to: Možnosti utvořeni katastru typu mezinárodního. M a z z e i: Měřeni ohsahu sudú. S per a n i: Dějinami italských katastril. Zpráva komise pro katastr při F. I. G· (pokračováni). Ing. Falta. Oeometarskl I geodetskl glasnlk. Od březnového sjezdu jihoslovanských kolegi'! vycházl časopis v nové úpravě. Vedou jej nyni Milan Mr a vIj e a Alex K o s t i é a to, jak ukazuji svazky 3. a 4., s dobrým uspěchem. Přeměnili ho na dvouměsíčnik a značně rozmn žili obsah, po svazku asi na 90 stran. Z časopisu se upřimně ra· dujeme a přejeme jihoslovanským bratřim, aby vytrvalí. Čis. 4. To š o v i é: Vyúčtováni kanc. dop1atki'! při novém měřenI. Svečnikov: Co se dosud vykonalo v novém měřenI. Kostié: Bělehradskýkatastr. Frost: Určeni astronomického polednlku a zeměpisných souřadnic bez chronometru. U n g a r o v: Starý katastr dalmatinský. Lim i é: Návrh na zaměřeni horských kraji\. S o p o c k o: Přehled cizlch časoplsi\. Redakce a adminlstrac,!! ča· sopisu je v Bělehradě, Gepratova ul. 68; ročn! předplatné činI 50 dinarú. . Sro.
1934/143
Oeo4ezl.t Č. 11-12. 1933. Státní geodetický sovět. L o t k o: Státní geodetický dozor. K a g a n: Výsledky použitI aerofotogrametrie při vodnlch stavbách. E n ti n; Měfení základny na ledě. K ob YI ln: K otázce o postupném vyrovnání trigonometrických sítí KrUgerovým způsobem. Prof Dan II o v: K otázce o převzetl azimutu pti přesných polygonálnich pracích. K u r I in: Kombinovaná metoda fototrlangulace. J a z ev: Zaměřeni města Níkolajeva. P 01 j a k: Pro ma!'u jest třeba geograficko-topografického popisu. K ur 1ln: Zařfzenl tralls~ormačniho oddělení. K u r I in: Převod snímkť1 na společné měřitko. R o ž k v: Přístroj pro topogra(ické rýsování (patent). V i r o v e c: Rozbor přesnosti jednotliv-ých sítí triangulace I. ř. K a g a n: Tabulka pro výpočet meridianové kon· vergence. AD f i m o v: K otázce o peciálni geodetické nomenklatuře. Angl(l-ruský geodetický slovník. V cizině. Bib\l\lgrafie. IzvěstlJa č. 2, 1934. (Bělehrad). B o g d a n (l v: O geodezii (dokqnčenl). Informační oddíl.
Zprávy spolkové. z
Jednoty čs. úř. autor. civilních geometrů v Praze. Schůze pracovního výboru Jednoty konala se dne 6. října 1934 za přítomnosti 11 členů. Kol. FaItus se omluvil. Předseda Ing. Fiirst po zahájení schůze referoval o schůzích v Inženýrské komoře, kde bylo jednáno o připomínkách k referentskému návrhu unifikačního zákona o civilních technících a přednesl hlavní body připominek, jichž jest nám před ostatními hájiti. Jednáno o třech substitucích a usneseno požádati Inženýrskou komoru o zakročení ve smyslu nařízení stát. ministerstva ze dne 11. prosince 1860, § 5 a 16 a jednacího řádu Inženýrské komory, §1, odst. 5. K stížnosti jednoho kolegy usneseno požádati Zemské finanční ředitelství o přiděleni jedné kancelářské mistnosti pro Katastrální měřický úřad ve Dvoře Králové, jelikož u tohoto úřadu neni vhodného místa pro opatřování kopií katastrálních map. V zájmu kolegiality a vážnosti našeho stavu dovolujeme si znovu upozorniti vše(lhny kolegy, aby při vytyčováni hranic pro strany jednali velice opatrně. Jest třeba, aby se kolega při přeměřování hranic, jednou již civ. geometrem měřených, informoval u dotyčného, od kterých pevných bodů vycházel a jakým způsobem k výsledku došel. Dále nutno uvážiti dovolené meze odchylek, platné pro katastrální vyměřování a pro vyhotovování geometrických plánů, které také platí pro vytyčování hranic. V z á jmu e x i sten c e a v á ž n o s t i s t a v u jest, nepatrn é diference s ohledem na dovolené meze odchylek nevykazovati a nevyvolávati zbytečných sporů, kterými se stranám způsobuje úplně zbytečné vydáni a tím se vyvolává u stran jen nenávist pťoti našemu stavu. Za člena Jednoty přijat kol. Ing. Vladimír Mizera, úř. autor. civ. geometr, Smichov, Holečkova 14. Konečně vyřízena žádost jednoho kolegy za intervenci o jeho stížnosti a po přečteni pokladní zprávy kol. Kuralem schůze skončena. Ret. Vlk.
R
ů zn
é.
Mezinárodní ~o~gres fotogrametr.ický v Paříži konati se bude ve dnech od 26. listopadu do 1. prosince 1934. Přihlášky ~asílají se do 1. listopadu 1934. Účastníci kongresu platí 125 franků za legitimaci, cena dámských legitimací je stejná. Přihlášky a poplatky zaslati je p. Ingenieur en chef H. Roussilhe, secrétaire de la Société internat. de Photogrammetrie. 18. Rue Soufflot - Paris 5. Návštěva. Prahu navštívila studijni komise španělská. Přednosta geografic:kého a katastrálního ústavu (Institut o GeográflCo y Catastral) Eduardo ToralIas To n d o a jeho zástupce Cípriano Arbex G u s i sbírají zkušenosti o zeměměřičském studiu, o katastru a o scelování pozemků. Cestují přes Paříž, Berlín, Prahu do švýcarska a ltajie. škoda, že krátká doba jim nedovolila, navštíviti aspoň Moravu. - f' .....,. Fotogram4i!trická společnost italská. V květnu 1933 utvořila se fotowametrická spoleiSnost italská (Gruppo fotograwmetrico italiano) jako skupina autonomm při Op t i c k é 8 P o leč n o s t i i t a I s k é (Associazione Ottlca ltaIiana). Dříve již od r. 1923 byla skupina fotogrametrická při ll,erotechnické společnosti itl\,lské (Associazione ltaIiana di Aerotechnica). Jejím úkolem je rozšířovati užití fotogrametrie všude tam, kde se ukáže výhodnější než dřívější metody. Předsedou zvolen prof. G. Cicconetti, místopředsedou prof. E. Soler, jednatelem prof. G. Cassinis. Na letošuí výstavě při IV. kongresu fotogrametrickém budou vystaveny itl\lské přístroje. - tJ -
Osobní. Padesátiny slavil dne 27. října t. r. Ing. EmíI Faltus úředně autor. civil. geometr v Brně. Kolega Faltus znám je naší veřejnosti jako číIý pracovnfk ve Spolku čs. 2<eměměřičů, odbočky v Brně, jejfž býval vzorným jednatelem. Jednoty úř. aut. civ. j.teometrů a InženÝrské komory a také SVÝmi přfspěvky v našeIn časopise. Jeho dru~ná povaha kažc;léqlU, kdo !! ním je ve styku vždy utkvěla v dobré paměti. Mnoho práce čeká na jubilanta a přejeme InU ve všem podnikání plného zdaru v další řadě desetiletí. Právo k užfvánf stavovského označeni "Ing." zfskali kolegové: Ing. O. Beneš, Užhorod, P. Friedl, Nejdek a Ferd. Zehle, Planá.
1934/144
y
y
y
y
/
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS
•••••••••
XXII.
10 t 934
SPOL~U ČS. ZEMĚMĚ~IČŮ - V BRNĚ 10. prosince 1934.
ROČNfK
Tachymetrické tabulky. Antonín
Pro keš.
Přes to, že poslední doba zaznamenala ohromný pokrok v optickém měření vzdáleností 1L výšek, zůstává přece obyčejná tachymetrie dosud převládající metodou pro získání podrob. ných plánu vý~kopisných (vrstevnicových) jakožto podkladd pro veškeré projekty inženýrské. Její účelnost stupňuje se použitím moderních, jednoducbých, stabilních a výkonných strojl'1, jakož i použitím vhodných pomdcek pro vyčíslení hodnot naměřených v poli. Nejpřesnější a nejroz~ířenější pomdckou pro výpočet tachymetrických údajft jsou a snad na dlouhou dobu zůstanou tachymetrické tabulky, kterých bylo sestaveno již velké množství 1L každé splňují v největší míře poslání, určené jim jejich autorem. Nevýhodou všech dosavadních tabulek tachymetrických jest jejich rozsah, čímž se velmi stěžuje vyhledávání potřebných hodnot. Pro orientaci pokusím se zde vyjmenovati známé mi tabulky tachymetrické a uvésti jejich charakteristické znaky. N ejrozšířenějšf jsou snad tabulky J o r d a n o v y (Hilfstafelu fur Tachymetrie, Stuttgart 1917). Obsahují výpočet vzdáleností a výšek příslušných úsekil.m na lati od 10 do 100 pro IDax. sklon do 300 s t a r é hod ě len í, od 100 do 175 pro mall:. sklon 20° a od 175 do 250 pro max. sklon 10°. Každá stránka tabulek obsahuje veškeré výšky a redukované délky příslušné jednomu úseku a všem úhlům v uvedených mezích. _ Poněvadž rozsah těchto tabulek v praksi nestačil, .sestavil k nim Reger doplňky '(Tachymeter-Tafeln alB Erglinzungen der Jordanschen Hilfetafeln fur Tachymetrie, Stuttgart) pro úseky na lati od 251 do 350 a sklon do 10°, pak pro sklon od 300 do 45° a úsek až do 101. L o u i s a C a u n t, autoři anglických polygonálních tabulek, sestavili v tabulky (Tacheometer tables, Londýn 1919) násobky hodnot cos~ a. a t sin 2 a. jednou až deseti (podobně jako Jadanza, který i svoje níže uvedené tabulky pro setinné dělení přepracoval též pro staré dělení kruhu v intervalech jednominutových pro úhly sklonu do 30° (zenitní vzdálenosti od ~o do 120°) s t a r é hod ě len í. Han i s c h o v y tabulky (Hanisch, Tafeln fiir optische Distanzmessung, Stuttgart 1916) jsou pouze pro výpočet vzdáleností příslušných úhlů sklonu až do 30° s ta r é hod ě len í ·v r&zných intervalech: při menších úhlech sklonu jsou intervaly větší, pří větších úhlech menší tak aby vypočtená horizontální vzdálenost byla vždy určena bez interpolace 1 přesností asi 1 dm. Jednotlivé základní hodnoty 100 cos2 a. uvedeny jsou pro násobky čísel od 10 do 200 'V intervalech po 10 a výsledná délka stanoví se sečítáním. . Máme-li těchto tabulek l'0užíti pro tachymetrii, musíme výšky počítati z jiných tabulek. Předpokládáme li stanovení vyšky, z vypočtené vzdálenosti a měřeného úhlu sklonu, hodí le pak k výpočtu nejlépe tabulky tangent. Ha mm e r (Tafeln znr Berechnung des Hohenunterschieds, Stuttgart 1895) sestavil tabulky k výpočtu výšek z daných horizontáluích vzdáleností a měřených výškových úhlů pro vzdálenosti do 400 m a výškový úhel až do 25° s t a r é hod ě len í v intervalech dvoumin\;;tových. 'Tyto tabulky obsahují násobky tangent čísly ID, 20, 30 ... 100 a 200 a výsledná výška se .stanoví sečítáním. Podobné tabulky (Tafeln zur Berechnung von Hohenunterschieden, Brugg 1905) byly vydány nákladem švýcarské .Landestopografie" v Bernu. Jsou to násobky přirozených hodnot 1;an~eut čísly 10, 20, 30 .•. až 90 pro úhly sklonu do 100 (n o v é děl e n í) v intervalech minutovych, od 100 do 510 v intervalech dvouminutových, pro úhly sklonu do 10° (staré dělení) v intervalech minutových, od 10° do 46° v intervalech dvouminutových. Trto tabulky jsou i pro účely trigonometrického určení výšek. Obsahují též (kromě pomocnych tabulek k přeměně úhlů starého a nového dělení) tabulky zakřivení země a refrakce. 2 Poněvadž mají rovněž hodnoty l00sin a. pro úhly a. do 500 (nového dělení), resp. 48° (starého dělení) v intervalech desetiminutových, dají se použíti pro úplný výpočet tachymetrického zápisníku v libovolném dělení kvadrantu. Jadanzovy tachymetrické tabulky pro setinné dělení kruhu (Jadanza: Tavole eentesimali per la celerimensnra. Milán) obsahují násobky čísel od 1 do 9 hodnotami cos2a., resp. sin a. cos a. příslušnými úhl/lm sklonu do 310 v intervalech dvouminutových. Německé vydání těchto velmi praktických tabulek vyšlo ve Stuttgartě 1909 péčí E. Hammera.
1934/145
~ng. Giovanni P o z z i sestavil velmi dfimyslně tabulky pro redukci vzdáleností tachymetrovaný,:ch bodů na vodorovnou, vypočet výšek a pravoúhlých souřadnic. Obsahují potřebné souěinitele pro zenitní vzdálenosti od 75. do 125c (n o v é děl e ni). Vyčíslení potřebných hodnot jest však tak komplikované, že myslím, nemohou )Je tyto tabulky v praksi příliš rozšířiti. .. IL. Pons, Tables tachéométriques (Paříž 1931) pro nové dělení kruhu jsou tak upraveny, že nejprve se určí vzdálenost dle vzorce D CL - CL cos2 z. potom výška dle vzorce v = D cotg z. První část jest pro zenit ní vzdálenosti od 80· do 120c v intervalech po 10'. Hodnoty CL cos2 z jsou v intervalech desetimetrových, hodnoty D cotg z po 1 m, o to pro z od 90 10' do 109c 90' v mezích od 10 do 300 pro délky a 21 do 300 pro výšky, pro z od 90., resp. 110c do BOe, resp. 120· v mezích od 10 do 200 pro délky a od 21 do 200 pro výšky. V druhé části jsou hodnoty sin2 z a cotg z pro z od 12U·, resp. 80"00 150·, resp. 50. v intervalech 5'. L. N om i c o s (Tables tachéométriques, Athény 1928) uvádi ve svých tabulkách rovněž v setinném dělení hodnoty v=CLisin2z a D=CLsin2z pro z od 80c do 120· vintervalech po 10' a pro CL=1-300 příslušné úhlům sklonu do 10·,1-200 příslušné úhHlm sklonu od 10c do 15. a 1-100 pro úhly sklonu od 15c do 20c. V druhé části pak pouze hod2 noty faktorll tsin2z a sin z pro z=120. až 140. resp.60· až 80c v intervalech 2' *). Nevýhodou všech uvedených tabulek jest jejich objem, potřeba neustálého listováni a počítání v hlavě neb na papíře, složitá interpolace a u některých komplikuje se ještě užití tabulek odlišným uspořádáním v různých mezích úhlů sklonu neb vzdáleností. Posledním nedostatkem netrpi snad pouze tabulky Jadanzovy neb uvedené tabulky anglické. Rovněž rozsah tabulek, který byl vždy volen s ohledem na malý objem, v praksi často nestačí a musím pHznati, že jsou to opět Jadanzovy a Louis-Cauntovy tabulky, které při malém objemu jsou nejobsažnější. Hodnoty příslušných vzdáleností a výšek vypočtou se z nich sečítáním. Sestavil jsem si tabulky, analogické tabulkám Louis-Cauntovým, kde však místo předpokládaného sečítání používám násobení. Tím se mi zmenší objem tabulek na desetinu. Zvolením intervalu desetiminutového místo minutového zmenší sc opět na desetinu, takže takové tabulky jsou již jen jedním procentem obsahu původních tabulek. I při zvětšení jejich rozsahu až do maximálně použitelných úhHI. sklonu nepřesáhne jejich objem 2 stránky při starém nebo 4 stránky tiskové při novém dělení. Pro zjednodušení jsou' již hodnoty cos2 a a tsin 2a násobeny konstantou 100. Výpočet jednotlivých vzdáleností a výšek provádíme tím zpusobem, že si .nastavíme na počítacím stroji (neb obyčejném logaritmickém pravítku) hodnotu vypočteného úseku na lati a násobíme jedenkrát příslušnou hodnotou cos2 a, po druhé tsin 2a vyjmuto u z tabulek a opravenou jednoduchou interpolací, čímž obdržíme vzdálenost i výšku. Způsob výpočtu jest velmi jednoduchý, dá se tak zmechanisov'at, že i méně kvalifikovaná kancelářská síla může jej bez obtíží prováděti. Jest zároveň velmi rychlý .a dostačí pro všecky případy v prak si se vyskytující, bez ohledu na velikost úhlů sklonu neb vzdálenosti tachymet,rovaného bodu. Jest však také tak přesný, že teoretická přesnost výpočtu daleko překonává praktický požadavek tachymetrie, resp. její skutečné možnosti a vyrovná se svými výsledky i výsledkl'lm dosaženým největšími a nejlepšími tabulkami. Nevyžaduje žádných písemných meúpočtů, do zápisníku se píše přímo vypočtená vzdálenost neb výška. Jest ovšem také mOžno užíti těchto tabulek bez spojení s mechanickou počtářskou pomůckou a násobení provésti prostě z hlavy neb tužkou na papíře. To znamená, že jejich upotřebení jest skute4ně všestranné *).
==
0
Nahradí přesná polygonometrie podle prof. V.' V. Danilova trigonometrické sítě. nižších řádů ? A. štván a Č.J u rek. (Dokončeni - Fin.) Při menších vzdálenostech d bude pro ,;liv'stranové refrakce příznivou okolností,. že v malém úhlu a budou atmosférické podmínky prakticky stejné'. Diferencováním rovnice (3) podle l dostane. se závislost na chybě v této délce dd 1 dl d 2-l' (5) t. j. relativni chyba v měřené délce je přímo závislá na relativní chybě v délce drátu. *) Pro úplnost uvádím zde ještě tabulky gráfiéké. W e r km ei s te r (Graphische Tachymetertafel, Stuttgart) sestro.iil pro staré dělení kruhu tabulky ve formě několika abaku (nomogramů) s korespondujícími body na rovnoběžných přímkách. Vzdálenost (v mezích od 5 do· 500 m) stanoví se dle vzorce D = E - c = E sin2 a, výškové rozdíly (od 0'1 do 70 m) dle vzorce h = E si~2 a. Pro
set i n n é děl e n í kvadrantu
sestrojil jsem grafickou
tabulku
ve formě
abaku hexagonálního (Zeměměřičský věstník 1924). V přesnosti nemohou grafické tabulky konkurovati tabulkám číselným. **) Pozn. redakce: V příloze jsou otištěny tabulky pro staré dělení; pro nové dělení budou vloženy zbývající tabulky do čísla 1. r. 1935. Kdo by chtěl tabulky separátní, obdrží je u autora, Brno, Masarykova 37/39.
1934/146
Vychýlením drátu z normální polohy M-N o úhel a zpl1sobuje se v úhlu a chyba .1" l (")2 . (6) a. = d.p".. Této chybě lze se snadno vyhnouti, neboť na př. pozorovací chybě úhlové 0'3" při l = 24 m a d = 1 km hoví ještě • =27', kterážto chyba se neučiní ani při zběžném ustavení drátu hranolkem. Pro případ, že drát nelze ustaviti docela symetricky, nýbrž jen do polohy Mi-Ni, není třeba ani počítati podle (1), nýbrž po zjištění veličiny y obyčejným pásmem opraví se měřený paralaktický úhel a O hodnotu .1
,,_
8 .Z. p"
-da-.Y
aj
2
systematického charakteru, která vždy umenšuje úhel a. Pro hořejší předpoklad postačí, bude-li nesymetričnost. drátu menší než asi 2 m; v tom případě není třeba veličinu y ani zjišťovati. Jinak se s uvedenou opravou ještě vystačí i p~i Y = 63 m měřeném obyčejným pásmem, což je při pořadech velmi výhodné. Drát není třeba uváděti zcela přesně do vodorovné polohy; často by to ani nešlo. Zavede se proto oprava 1- 1 = + h2 + ~ (8 o
21
813'
kdež h je· nivelovaný rozdíl výšek obou koncl1 drátu. Pro h < 1 m lze zanedbati druhý člen opravy. Vypočtenou délku d bude třeba redukovati na mořskou hladinu. Bude-li převýšení středu drátu h, bude příslušná oprava při poloměru země R 1
do-d=-
R' h.d.
(9)
Vliv nestejného zahřívání teodolitu bude při krátké době měření zcela mizIVY, rovněž tak se neuplatní rušivě strojové chyby: kolimační, ze sklonu limbu, vodorovné otáčecí osy a j. Při rostoucí délce polygonového pořadu se délková chyba zmenšuje; aby se příční (úhlová) chyba příliš nezvětšovala, zmenší se počet vrcholových úhlů uměle tím, že místo stran d (obr. 3) vezmou se pro základní pořad teprve strany s. Tedy teprve body Pi,
/
J,
Ob:. 3.
P2 ... Pn budou pevné. Strany s se vypočtou z vloženého pořadu z délek d. Pečlivou analysou,. ostatních podmínek měření dostatečně rozvedených ukazuje Dó, že lze očekávati v pořadech tuto přesnost: Na vzdálenost
km 1 3 5 10 15 25 50 100
Přesná
II
polygon. P
systematickou na 1 m
s
I nahodIlou, . I celkovou
I
± 1'67/L
na 1 rn ±8'67/L
5'08 3·88 2'74 2·23 l-73 1·22 0'87
" "
" "
"
"
"
metoda o
I
na 1 m
I
Triangulace
I
k
Y
t
telativně
III
I~
I ± 8'83/L
1 : 113.000 189.000 237.000 312.000 358.000 417.000 483.000 531.000
5'28 4'22 3'21 2'79 2'40 2'07 1-88
c
n. e
systematickou na 1 m
II
-
-
±
I 1934/147
2'05/L
"
"
y
h
I I
b
I. ř.
u
nahodilou
I celkovou
na 1 m
na 1 m
I
-
± 1'19
1·33 1'83
-
=
-
-
-
-
f1
relativně
±2'37/L
2'44 2"75
-
1: 422.000 410.000 364.000
Přesnost vysvětluje dvěma důvody: a) počínaje 25 km stává se nahodilá chyba menší, než chyba systematická; b) uspořádáni metody snižuje počet nahodilých chyb. Aby se dosáhlo co nejlepších výsledků, doporučuje D. kromě jiných podrobností toto:
1. Paralaktický úhel a. je třeba měřiti co nejpřesněji v 6 skupinách velkým Wildovým te,odolitem, jehož dělení zaručuje prl1měrnou chybu úhlovou ± 0'3". 2. Aby paprsky měřených úhlů byly ze známého důvodu dosti vzdáleny od povrchu země, je třeba použíti pro stroj i dráty specielních stojanl1 přes 2 m vysokých a postavených na litinových podložkách v dobře udusané půdě asi 20 cm pod povrchem. Teodolit měj zařízení na optické centrování. 3. Invarový drát, který tvoří stálou pomocnou. základnu, měj na koncích místo obvyklých měřítek oboustranné značky tvaru kotouče o průměru 50 mm s černým matným povrchem a bílými kruhy o průměru 10 mm. Uprostred bílého kruhu buď ostře vyryt kříž s rameny ve směru drátu a kolmo k němu. Pro srovnání drátu na komparátoru buďtež od svislé čáry kříže vyryty na obou stranách pomocné dílky po 0'2 mm. Pro práce v noci nahradí se vnitřní bílé kruhy bílým matovým sklem a křížek se osvětlí malou kapesní žárovkou. (Obraz této záměrné značky je vykreslen v J. d. géom. exp. Č. 156 z r. 1933.) Podobných cílových značek, které byly již prakticky vyzkoušeny v Německu a Skandinavii a jež Baltická geod. komise doporučuje pro měření až do 15 km, použije se také pro měření vrcholových úhlů pořadů; umístí se na stojany stejné konstrukce jako pro teodolit a u trig. bodů nad vrcholem skládacích kovových pyramid, a obrátí se plochou vždy k měřenému směru. • 4. Deformace drátu při stejném zatížení 10 kg není skoro žádná; přesto je třeba drát na počátku a konci práce porovnati se zřením na stejné podmínky. Sledování teploty děj se ve výši drátu. 5. Měření téže délky může se konati s různým počtem drátů na téže dvojici stojanů. Ve skupině budou zpravidla dva pozorovatelé; jeden bude soustavně měřiti paralaktické úhly, druhý úhly vrcholové na bodech základních i vložených pořadů. 6. V zalesněných krajinách bude pořad vésti po silnicích nebo po pročištěných průsecích. Délku drátu bude tu asi nutno snížiti na 12, snad i méně metrů. Zkrátí-li se při tom také vzdálenost přestav, neohrozí to celkovou přesnost pořadu; jediné práce se tím zpomalí a zdraží. 7. Ve výpočtu délky podle vzorce (3) je cotg malého úhlu rychle proměnlivá. Přesto se vystačí se sedmimístnými tabulkami trig. funkcí a pro kontrolu se vyčíslí délka z přibližného, avšak postačujícího vzorce P"
= 1 ( a" -
d
a." )
12 p"
,
a.
který vznikl rozvedenim cotg 2 v řadu. Praktické, zatím ještě neúplné, vyzkoušení D. metody z let 1929 a 1930 potvrdilo prý všechny teoretické předpoklady a zcela splnilo autorovy naděje. V údolí řeky Kljazmy, asi 90 km na východ od Moskvy, byla vykonána první zkouška. Základna b = 600 m byla přímo změřena Jl1derinovými dráty s relativní přesnosti
~b
=
pak vypočteny.
1: 300.000, přilehlé úhly byly určeny z 12 skupin, a druhé strany a a c
Relativní chyba
"'II a
m a =T + 2T(cotg
ve vypočtené straně a, vyšetřená podle známého
ma2
mb2
2
2
a.
+ cotg + cotga.cotg~)' 2 ~
činila 1: 139.000. Podobně u strany c.· Nato byly měřeny všechny tři strany nepřímo, každá dvěma dráty po 4 skupinách a uěiněno porovnání. Autor tu odlišil nahodilé chyby z měření a z metody, a vyěíslil je hodnotamí ± 13'24 mm., resp. ± 6'02 mm. Pro zkušební pořad zvolil trať s málo překážkami, dlouhou přes 4 km, a rozdělil ji na 5 stran skoro stejně dlouhých. Naměření každé, strany použil dvou drátů, úhly měřil paralaktické ve 4 a vrcholové v 6 skupinách. V délkové odchylce pořadu projevila se relativní chyba 1: 123.600. Překvapila systematická chyba zvětšující pořad, způsobená těžším otáčením alhidady Wildova teodolitu. Hodnoty paralaktických úhlů byly měřeny soustavně menší. (Vliv této chyby se z velké části vyloučí připojením pořadu na trig. body.) Působení stranové refrakce se zjišťovalo měřením paralaktického úhlu v různé denní hodiny aza rozličných teplot a počasí, v terénu nestejně utvářeném. Porovnal se výsledek 33krát opakovaného měření s úhlem vypočteným z délky přímo určené invarem. Refrakce se projevovala nepatrnou hodnotou, asi ± 0'1". '
1934/148
V r. 1931 se sledovala v Kazakstaně také finanční stránka metody oddílem Gosudarstvennogo institutu geodezii i kartografii. Vyplňovala se pořady síť II. řádu a učiněno pak porovnání s prací triangulační. Shledalo se, že triangulace je dvakrát tak 4rahá a 2'4 krát pomalejší než přesná "polygonometrie.
Informovavše takto čtenáře, nemuzeme mu zatím odpovědětí na otázku, kterou jsme sami položili do nadpisu článku. Bude třeba vyčkati dalších výsledků, a to zejména odborníků, kteří nemají k metodě otcovského vztahu, jako její púvodce. Nelze vyloučiti ani možnost, že praktické poznatky dáJe pozmění navržený způsob. Výhody metody, uváděné prof. Danilovem, bylo by beze všeho uznati tyto: a) snadná a rychlá rekognoskace, (zde sluší uvážiti, že jde o teritorium bez rekognoskačních map); b) menší výška signálů; c) kompaktnost pracovních oddílů, která při triangulacích vyšsích řádfi nemlíže býti dobrá; d) schopnost zvyšovati přesnost při nepřiznivých okolnostech; e) snadnější překonávání překážek v terénu. Největší nejistotu bychom viděli v předpokladu o průměrné chybě teodolitu. Je známo, že údaje, o jakosti dělení limbu nevznikají při polním měření, nýbrž v labora,tořích, kde vliv vnějších okolností bývá podstatně omezen. Udrží-li se pi"ijatá podmínka i při běžné práci v poli a učiní-li se dokonalé dobré zkušenosti s refrakcí, mimo to pozná-li se, že se přesnost dále již neohrožuje novým pramenem chyb a že se na čase, energii a výdajích skutečně získává, pak by tento způsob budování pevných bodů v horizontálním smyslu mohl soupeřiti s normálně vyvozovanými sítěmi nižších řádů, ze· jména, bude-li sloužiti jen topografickým ůčelům. Résumé. Si la polygonométrie précise d'apres le prof. V. V. Danilov peut remplacer les réseaux trigonométriques ďordre inférieur? Dans l'article précedent on rMere sur les nouvellesépreuves de la méthode non plus nouvelle de mesurage indirecte des longueursméthode approfondie par le prof. Danilov, &fin ďexaminer, s'il serait possible de remplacer les dérivations des réseaux trigonométriques ďordre inférieur par la polygonométrie "précise. Les épreuve ďune telle sorte sont extorqueés par le fait, que la construction du réseau trigonométrique en Russie est tI"eS couteuse et exige beaucoup de temps li. cause de la forme plane du terrain. Le principe de ladite méthode est le mesurage de l'angle parallatique sur base fixe d'un plan horizontal, réalisé par le fil d'invar avec des visées parfaites. Les épreuves exécutées jusqu'aujourd'hui sUr l'arrangement nouveau des mesurages satisfont aux suppositions théorique et laissent espérer que cette méthode prendra pied dans la pratique d'arpentage en Russic.
Vyznačovanie
mostov V katastrálnych operátoch zemkových knihách. Ing. Hynek KluslÍček,
a v po-
Bratislava.
ZememeraCi v rezorte ministerstva financií snažili sa najma po prevrate o to, aby širšia technickli a právnická verejnosť nepozerala na nich len ako na výkonné orgány štátneho fišku a čiastočne aj právneho rezortu, t. j. že katastrálne operáty, vyhotovené zememeračmi a nimi stále, udržované v súhlase so skutočnosťou, slúžia predovšetkým len k zisteniu a k vymerávaniu dane pozemkovej, domovnej a ďalej že sa používa katastrálnych máp ako pomociek (nie ale ako rozhodujúcich) pozemkových kníh. Oni sa snažili dokázať, že majú porozumenie a cit pre všetky ostatné technicky práce a pre dokladné zaistenie právnych pomerov k nemovitostiam (k pozemkom), ktOlé sa možu v katastrálnych operátoch vyznačíť, alebo na podklade týchto operátov riešiť či už po stránke technickej alebo právnej. Snaha táto bola vyjádrená v označení príslušných úradov (miesto .evidencia katastru dane pozemkovej" používa sa dnes .katastrálny mernícky úrad") v katastrálnom zákone, v reforme zememeračského štúdia a ďalší odraz tejto snahy je zrejmý z roznych ustanovení obsažených v návrhu inštrukcie .A" pre katastrálne meračské práce. V tomto návrhu chýba dra mojho názoru niečo, aby sa mohlo hovoriť, že pochopenie a cit pre technické práce a právne pomery k nemovitostiam u zememeračov celkom zvíťazily. V návrhu inštrukcie chýba totiž podrobné ustanovenie o vyznacovaní mostov, silničných nadjazdov, viaduktov, stavebných objektov, nachádzajúcich sa na brehoch a v korytoch vodotokov ako samostatných parciel alebo ako častí parciel, ktoré tvoria spolu technický celok. Návrh obsahuje síce konvencné značky pre rozne druhy mostov, ustanovenie o tvorení silničných parciel, keď je silnica prerušená vodotokom a vodotok je buď preklenutý (prikrytý) aleho premostený (neprikrytý), ale viac už nic.
1934/149
Naskytá sa tuná otázka, čo s mostom? Prílohy č. 3 a 99 tejt o inštrukcie nás poučia že kataster neberie v úvahu most ako jeden súvislý, samostatný, technický objekt, ale že sa most rozdeli - doslova rozparceluje - do parciel, na ktorých sú jednotlivé časti mostu (piliere atd.) vybudované, prípadnc slúči sa s parcelami, ktoré most preklenuje. V uvedenom príklade je most cez rieku nOlše" v katastrálnom území .Malše nad Olší" rozdelený do 7 parciel a to parc. č. 1488, 1439 (silnice), 320, 321, 326, 327 (lúky), 1704 (rieka). Stavebný technik sa pozastaví nad tým to rozparcelovaním mostu a nad vyznačením do roznorodých parciel čo do kultúry aj vlastníctva a neporozumie, prečo by nemohol byť most slúčený s príslušnou komunikáciou ako organi<'ký celok, alebo ešte lepšie, prečo by nemohol byť most vyznačený ako samostatná parcela. SiJničná správa rozdeluje totiž agendu čiste silničnú od mostnej ako kataster rozčleňuje triangulaciu, nové meranie a evidenciu, Pre stavebného technika znamená niekedy taký most celoročné projektovanie a ešte dlhšiu dobu k prevedeniu stavby a potom odrazu vidí výsledok svojej práce v katastrálnej mape rozkúskovaný do všetkých možných parciel. Z finančného stanoviska reprezentuje často most pre štát. zem, okres alebo obec, ktorá stavbu financuje aj milionový náklad (na pr.: silničný betonový most cez Váh v Piešťanoch, mostná kolonáda tamtiež, silničný most cez Váh v Povážskej Bystrici atď.). Každý most má preca pre verejnosť vličší význam ako parcela s nepatrným daňovým obnosom alebo vobec žiadnym. Vieme dobre, akú pečlivosť venuje vojenský zemepisný ústav evidencii mostov pre účele vojenské. Vedenie katastru malo by razit heslo: nCím nákladnejší a významnp.jší je technický objekt, tým vačšia pečlivost sa venuje vo vyznačovaní v katastrálnom operáte." Prečo sa s mostami tak macožsky a netechnicky zaobchádza, je vysvetlené následujúcim: most je súčiastkou komunikácic a táto je obyčajne verejným majetkom, z ktoréhu sa neplatí pozemková daň. V pozemkovej knihe sa tiež s týmto verejným majetkom nezaobchádza tak, ako s inými nemovitosťami (pozemkami). Zabúda sa ale, že verejná komunikácia, mosty atď. tiež niekomu prináležajú, nech je to už štát, zem, okres alebo obec. Ba čo viac, vyskytnulsa v poslednej dobe prípad, že jedna samosprávna korporácia vykázala komunikácie medzi aktívami ako položku s príslušným peňažným obnosom. V prípade, t.ýkajúcom sa rozdelenia mostu, ktorý som vyňal z n:lvrhu inštrukcie. vlastní akiste niekto iný komunikáciu s mostom a niekto iný lúky (parc. čís. 320, 321, 326, 327). Chyba je tuná tiež na strane tých, ktorí most dali vybudovať, aj ho vlastnia, že sa nestarajú o to, čo sa robí s mostom v katastru a v pozemkovej knihe: Oni sú totiž presvedčeni, že je všetko v najviičšom poriadku a že sa nemože nič stať. Na Slovensku máme tu výhodu, že pre komunikácie a mosty máme kmeiiové knihy silničné, ktoré nahrádzajú pozemkové knihy a majú ten istý význam ako železničné knihy. S verejnými komunikáciami sa pozemková kniha na Slovensku nezaoberá ani najmenej. 80 strany katastru sa dá uviesť pre rozparcelovanie mostov to, že sa nespojujú snáď časti mostnej konštrukcie s parcelami, ale len plochy, ktoré most preklenuje a v mapovom znázornení sú zakryté mostnou konštrukciou. Dobre - ale prečo sa slučujú plochy (časti pozemkov), na ktorých sú skutočne vybudované piliere so zapustenými základmi v koryte vodného toku a iné časti stavby, patriace k mostom s vodným tokom a s inými parcelami. Tieto časti stavby zabierajú preca skutočne určitú plochu a nie sú vo vzduchu. Ona je tuná ešte jedna okolnosť, ktorá ale len zdánlive daný úkol sťažuje .a sice, že vel'ká časť mostov preklenuje pozemky a len maU časť zabiera skutočne pozemky vodných tokov, prípadne brehov. Tu by malo byť ustálené, že keď silničná správa nadobudla vlastníctva časti vodného toku, ktorý komunikácia pretina, zostavá silničný pozemok neprerušený a prerušuje sa iba pozemok dotčeného vodného toku tak, ako to platí pre železnice. Keď vie kataster vyznačiť podzemné diela a obrysy (vlastníctvo) príslušného povrchu, vie iste vyjádriť: a) plochy pozemkov, zabraných stavbou mostov. a ich vlastníka; b) plochu mostnej konštrukcie nad pozemkami sa nachádzajúcej a. vlastníka; c) plochy pozemkov nachádzajúcich sa pod mostnou konštrukcioua ích vlastníkov. čom som sa tu rozpísal nie je iba púhe teoretizovanie, ale že to može mať aj v praktickom živote význam, dosvedčuje rozhodnutie na.jvyššieho správneho súdu z poslednej doby, kde tento súd rozhodol: nMost, ktorý zriadil súkromník so svolením príslušného správneho úradu svojim nákladom na verejnom majetku s úmyslom, že tam nemá zostať stále, nie je príslušenstvom verejného majetku, ale predmetom samotným. Ten, kdo zriadil most z vlastného materiálu, stal sa aj vlastníkom mostu. K prevodu vlastnického práva k mostu sa tiež vyžaduje, aby listina, ma.júca naležitosti §§ 432, 433 obč. zák., bola uložena u súin." Z uvedeného plynie ponaučeníe, že katastrálna mapa ako pomocka pozemkovej knihy v tomto prípade ničeho nedokazuje a nevysvetluje, nie súe k tomu vobec schopná; katastrálna mapa tu úplne zlyháva. Aby vlastnícke právo k mostu bylo zaistené, musi právnik vyhotoviť osobitnú právnu listinu. ktorá sa uloží u súdu. Tu sa. javí lepšia sposobilosť právnikov oproti zememera.čom pre daný úkol z následu,júceho dovodu: čo vie právník v danom prípade vyjádriť v listine. nemože za daného stavu zememerač v teehnickom operáte ani v základnych rysoch vyzna.čiť. Tu by bolo iba treba, aby most obdržal samostatné parcelné číslo a. už je tu daná možnosť, aby vlastníctvo mostu sa mohlo zapísať obyčajným sposobom V pozemkovej v
°
1934/150
kniha a rovnováha medzi právnikom a zllmemeračom čo do možnosti výkonu je už potom úplne zaistená. Pre samostatné označovanie most ov parcelnými číslami, alebo slučovanie mostov s komunikáciami, hovor! tiež vodný zákon dosial' platný na Slovensku, dl'a ktoréh() sú brehy a koryta vod vlastníctvom pobrežného majitel'a a nerozlučitel'nou súčiastkou pobřežného majetku. Poneváč silnica hraničí priamo s vodným tokom, patrí príslušný pruh koryta a brehu tak ako tak k vlastníctvu komunikácie. O rozdelení a vyznačení korýt vodných tokov v katastrálnych operátoch ohľadom vlastníetva sa na Slovensku dosial' neuvažovalo, poneváč vličšina neregulovaných vodných tokov mení svoje korytá a tým sa menia prirodzene aj stredné čiary korýt, ktoré čiary sú jedným z doleZitých činitel'ov k určeniu hraníc vlastníctva čiastok koryta vodného toku. . Všetko to, čo je tuná uvedené ohl'adom vyznačovania mostov po stránke technickej a právnej, dá sa vel'mi l'ahko preniesť na vyznačovanie silničných nadjazdov, viaduktov a roznych vodných stavieb v katastrálnych operátoch a v pozemkových knihách. Résumé. Manilne de l'indication de ponts dans cadastre et les actes y relatifs. Le projet de l'instruction nA" sur les traveaux géodétiqucs de cadastre tchecoslovaque contient les marques conventionelles pour les ponts de constructions différentes ainsi que la prescription sur le numerotage d'une communication interrompue par un cours d'eau. Ou y discerne les constructions non couvrantes le cours d'eau et d'autres (constructions vontées) qui le couvrent. Dans la carte cadastrale modele est indiquée la maniere de jonction des parties de ponts avec les parcelles audessus deequelles ils sont érigés ou qu'ils couvrent de leUl's voútes. L'étude appuit de raisons techniques et juridiques ou qu'il faut avoir pour les ponts de numéros de parcelles indépendants ou que les communications ne soient pas au moins interrompues par les cours d'eau, quand le propriétaire de la construction l'est aussi de la partie du cours d'eau touchée par la construction. Car pratíquement il peut advenir le cas que les propríétaires de la parcelle et du pont ne soient pas les memes personnes.
XII. fotogrametrický
kurs v Jeně.
Ing. Josef K 10 b o u č e k, asistent Českého vysokého učení technického
v Praze.
Za vedení vynikajících odborníkil. ve fotogrametrii prof. Dr. phil. O. v. Grubera a prof. Dr. Ing. R. Hugershoffa byl ve dnech 24.-30. září t. r. pořádán společností ZeissAerotopograph v Jeně XII. fotogrametrický kurs. První byl poHdán již před 25 lety, v r. 1~09. Účastníci I. fotogrametrického kursu utvořili tehdy spolek, z kterého se vyvinula dnešní "Deutsche Gesellschaft fur Photogrammetrie". XII. fotogrametrický kurs byl zároveřl oslavou 25ti letého jejího trvání. Před válkou byl kurs pořndán pčtkráte, vždy za vedení prof. Dr. C. Pulfricha. Světovou válkou nastala přestávka a další kurs, šestý, byl pořádán až v roce 1929. Vedl ho prof. Gruber. Od té doby je pořádán každoročně za společného vedení prof. Grubera a Hugershoffa. Na všech dvanácti kursech bylo celkem 354 účastníkil., z toho asi 60% N ěmcil. a zbytek tyořili ptíslušníci 29 různých národů z celého světa. Poslední kurs měl 36 účv&stníkil.(Cípa 1, Ceskoslovensko 2*), Dánsko 1, Holandsko 2, Holandská Indie 1, Lotyšsko 1, Svédsko 1, Svýcary 1, Turecko 1, Německo 25), kteří byli pro praktický výcvik rozděleni do tří skupin. Prvou skupinu tvořili cizinci (výcvik vedl Ing. Hess), ve druhé a ve třetí byli Němci. Počet cizích účastníků byl omezen, aby se každému dostalo patřičného výcviku. Pedagogicky byl kurs veden dokonale. Byly to jednak teoretické a praktické přednášky v sále Zeissových závodil. a pak praktické předvádění a výcvik ve vedlejším sále, kde je tlbírka fotogrametrických a geodetických strojů a pomil.cek. Jeden den byl věnován polnímu
1934/151
Pan Messter, činný člen společnosti Z. A., který se vrátil z delší cesty po Americe,. přednesl zprávu o fotogrametrických pracech, konaných v posleduí době v USA a v Kanadě, kde byly leteckou fotogrametrií vyhotoveny mapy některých hornatých a nepřehledných ú~emí v měřítku 1: 250.000. Letecké snímky byly vzaty za velmi jasného dne z veliké výše 7000 m. Při fotografování vyskytlo se však mnoho obtíží, z nichž největší byla rozdílná teplota, která při zemi činila 250 C a ve výši 7000 m -35 o C. Ing. Neubauer (Hansa-Luftbild-GmbH., Berlín) měl velmi zajímavou odbornou přednášku o negativním materiálu a jeho zpracování. l'řednášel o deskách, filmech, citlivostí, filtrech, o vyvolá vání, o smršťóvání negativii a o chybách nej"astěji se vyskytujících, jak je rozpoznati a odstraniti. Pro fotogrametrii pozemní užívá se dnes skoro výhradně desek střední citlivosti, jemnnozrných, ortochromatických. Při exposici užívá se vždy žlutého filtru. V poslední době pracuje se též s deskami panchromatickými. Ve všech případech exponuje se vždy spiše více než méně. Exposice bývají nejčastěji 5 -7- 30 sek. Pro f'otogrametrii leteckou se užívá dnes většinou filmů, a to pan chromatických, vysoce citlivých a při tom jemnnozrných. Snímky se berou prakticky s výše 700-4000 m. Exposice se pohybuje okolo 1/11)0sek. Panchromatické filmy se vyvolávají ve specielní vývojce v úplné tmě. Ing. Ne u b a ue r ukazoval snímky téhož předmětu exponované 0'25 sek., 1 sek. a 10 min. Snímek vyžadoval správnou exposici 1 sek., tudíž první byl 4 krát pod exponován, drnhý normálně exponován a třetí 600 krát přeexponován. Ve specielní vývojce, jejíž recept také uvedl, dostaly se z těchto tří tak ruzně exponovan}'ch snímků pro praxi dobl'e upoti'ebitelné negativy. Vykhídal také o výsledcích fotografování s filtry žlutými, zelenými a "ernými a o t. zv. blesku, který se jcví jako černé klikaté čáry na negativech. "Blesky" vznikají tím. žc na kovových kasetách a na celuloidových filmech se hromadí ve výšce vlivem atmosferické elektřiny elektrické náboje, které se při přetáčení filmu vybíjí. Této závadě se nyní odpomáh}i vhodně umístěnými elektrickými kondensátory. Prof'. G r u ber přednášel o upotřebitelnosti letecké .fotogrametrie pro účely katastrálnÍ. Uvedl, jakou přesnost požaduje katastr v Německu a ve Svýcarsku a jak'Ju přesnost naproti tomu poskytuje fotogrametrie. P.odle praktických měi'ení, prováděných ve Svýcarsku přístroji Wildovými, v Holandsku a ve Svýcarsku přístroji Zeissovými a podle dvou měření v Berlíně, dochází prof. Gruber k závěru, že letecké f'otogrametrie pro účely katastrální je možno užíti jen v územích, kde jsou velké parcely a malá cena pozemků a kde by jiné měření Oylo nepoměrně nákladnější. S dobrým výslcdkem bylo užito letecké fotogrametrie ve Svýcarsku pro vyhotovení přehledných plánů v mH·ítku 1: 10.000 a k doplnění katastrálních map 1: 5O(JO.Pro měřítka katastrálních map 1 : 2000 až 1: 5000 poskytuje letecká fotogrametrie dostateěnou přesnost v územích přehledných s rozsáhl}'mi parcelamí. Kratší hranice parcel musí býti však měřeny dodatečně přímo. Letecká ťotogrametrie nemllže nahraditi dosud užívané metody katastrálního mapování, ale fotogl'afický obraz pořízený z letadla stává se novou, velmi užitečnou pomůckou dosavadních měřických metod a je dobrým podkladem pro pi-íruční a přehledné mapy Rozpravou o fotogrametrických problémech skončil se kurs, z něhož si každý úěastník odnesl mnoho cenných vědomostí a poznatků.
+
Min. rada Ing. Josef Křovák padesátníkem. Není v novodobé pllsobnosti zeměmčřické oboru, ve kterém bychom se nesetkali se jménem Ing. Křováka; množství, všestrannost a důležitost prací, které provedl s obdivuhodno uíplí a vytrvalostí, činí jej autoritou uznávanou nejen u nás, ale i v cizině. Ing. Josef Ki'ovák narodil se dne 12. října 1884 v Pečkách na dráze; po absolvování niž. reál. gymnasia v Praze, Křemencové ul. a vyšší reálky v Praze, Ječné ul., studoval na českém vysokém učení technickém v Praze, načež v r. 190[) vstoupil do státní zeměměřičské slJlžby a postupně pusobil u katastr. měi-. úřadu v Jičíně v Cechách, archivu katastr. map v Praze, katastr. měř. úi'adů v Č. Brodě a na Smíchově a u oddělení pro nové měření v Praze, kde jej stihla světovii válka. Zúčastnil se jí od počátku a byl v r. 1915 v Haliči těžce zrančn; po vyléčení v r. 1916 nastoupil do triang. kanceláfe ve Vídni, kde setrval do převratu. V těchto dobách byli jeho učiteli zuámí zeměměřičtí odborníci inženýři Hloušek, ;\'landys, Hajný, Skrbek, Leipert a EngeI. Po pi'evratu působil s počátku jako organisátor čs. zeměměřictvi, zejména geodetických základů, v ministerstvu vCí'ejných prací, od r. 1919 pllsobí pak v ministerstvu financí, kde Z>iloži! triangulační kancelář, jejímž se stal prvním přednostou; due 1. ledna 1931 byl jmenován ministerským radou. V době do světové války vedle činností u jmenovaných katastr. úl-adů spolupůsobil zejména při triangulaci pro nově měřená kat. území Krocehlavy, Dubí, Jablonec n./Jiz., Buštěhrad, Ústí n./L., Dobřichovice, Chlumec u Ti'eboně atd. a samostatně provedl triangulace měst a obcí Beroun, Lipniěka, Smihce, Pacov a vykonával technickou evidenci
1934/152
katastI. map měst Ml. Boleslav, Beroun, Čáslav, Kutná Hora, Kladno a Král. Městec. Světová válka a jí přivoděné těžké zranění a dále pobyt ve Vídni mění směr jeho působnosti j blízek čs. maffie, spolutvoří pozdější organisaci čs. zeměměřictví, když před tím přepracoval a nově upravil tabulky pro výpočty ve válcovém zobrazení v desetinném dělení starého stupně v Gaussových pásech pro celévRakousko, v témže dělení sestavil desetimistné číselné tabulky goniometrických funkcí a pro Cechy navrhl úhlojevné normální kuželové zobrazení. Převratem a utvořením Československé republiky stupňuje se horečně jeho činnost. navrhl a zavedl nové jednotné zobrazení pro nové katastrální triangulace, zakládá a organisuje čs. triangulační kancelář, unifikuje dřívější a nové tríangulace na území republiky a s poměrně nepatrnými prostředky podniká dílo, které teprve budoucnost dovede náležitě oceniti; pH tom nepřevzal žádný známý způsob měření nebo řešení geodetických úloh, aby se nepokusil jej zlepšiti a velmi často se mu to zdařilo. Tak zejména zavedl nové způsoby vyrovnávání velkých trigonometrických síti (řešil najednou 559 normálních rovnic). Své zkušenosti a poznatky vkládal do př/ldpisli a jejich návrhli, upravil a zjednodušil geodetické počtářské práce, sestavením tabulek a konstruováním důmyslných diagramů a zhospodárněl je účelnou dělbou práce a intensivním využitím počítacích strojů. Vedle jednotné trigonometrické sítě katastrální buduje čs. základní trigonometrickou síť, již připojuje na základní trig. sítě sousedních států; za tím účelem provedl řadu mezistátních jednání, jichž výsledkem jsou mezinárodní úmluvy s Polskem, Rumunskem a Rakouskem (jednání s Německem a Maďarskem jest zahájeno). Těmito pracemi není však činnost Ing. Křováka vyčerpána. Brzo po převratu zúčastnil ••e příprav pro rozhraničovací práce, spolupracoval na katastrálním zákonu. jemuž vdechl duši, přispěl svojí prací do právnického slovníku (heslo "Pozemkový katastr"), navrhl nový způsob sazeb pro progresivní zdanění (dávka z majetku, důchodová daň) atd. Tato obsáhlá a plodná činnost min. rady Ing. Křováka, jíž nelze cele vylíčiti v tomt() příležitostném článku. byla již částečně oceněna; Ing. Křovák jest členem čs. komitétu geodetického a ~eofysikálního při Národní radě badatelské, členem redakce úř. časopisu "Zprávy veřejné služby tachnické", zástupcem člena kvalifikační a disciplinární komise ministerstva financí, meziminil:lterské komise pro udílení inženýrského titulu atd. Naopak ale přivodila mu v r. 1932 těžké onemocnění, z něhož se dosud úplně nezotavil. Českoslovenští zememěřičtí inženýři tuto záslužuou činnost min. rady Ing. J. Křováka znají, plně ji oceňují a vděčně jej k jeho životnímu jubileu vzpomínají, přejíce mu mnoh() zdaru pro další práci a všeho dobra pro jeho osobu. M.
Zprávy odborné. Mapový materiál v zemi Podkarpatoruské a katastrální zákon. Pod tímto názvem kritisuje v čísle 9. Zeměměř. Věstn. z r. 1934 autor (patrně pod p~eudonymem) Ing. Fr. Sigmund katastrální zákon a mapový materiál v zemi Podkarpatoruské. Clánek podobného druhu, jednající o příbuzném thematu, se objevil t. r. v témže věstníku čís. 3. Poznamenávám předem, že autor má jistě právo kritisovat, ale doporučovalo by se, aby kritika v odborném zeměměřičském listu byla přísně objektivní, aby skutečné poměry nezkreslovala, a zároveň aby pisatel podal případné svoje návrhy nebo náměty, v jakém směru by se dalo docíliti nápravy nebo zlepšení dosavadního stavu. Autor však se omezuje ke konci článku pouze na zdiiraznění, že je nutná rychlá, zásadní náprava, aniž by alespoň naznačil, jak si ji představuje a v čem má náprava ta spočívati. Konéí slovy, že musí býti potlačeny proudy, řídící ••e heslem "po nás ať přijde potopa". Uvedení tohoto hesla je zde, mírně řečeno, nemístllé a netaktní vůči celému stavu měř. úředníkii, pracujících v tomto oboru, ježto jistě velká většina z nich chce podati podle nejlepšího svého svědomí a podle svých sil výkon jak kvalitou tak i kvantitou co nejlepší. Doufáme, že snad pisatel sám nepatří do řad těch, kteří prý se tímto heslem řídí. V předcházejících odstavcích člá:qku uvádí autor, že na Podk. Rusi se odchylujeme od dřívější maďarské zásady, aby kat. mapa byla alespoň "obrazem" skutečné držby. V tom směru mu skutečně dáváme za pravdu, protože nejsme mam-i, kteří by v mapách malovali pouhé obrázky, lJýbrž jsme techniky, abychom změněnou situaci držby podle zaměření konstruktivně zakreslovali do map. Připouštíme, že toto zaměřování venku a pozdější zakreslování do mapy není vždy věcí snadnou. Technici, kteří poznali zdejší poměry, vědí z vlastní Zltu.ieAQsti,jaké obtíže nutno zde překonávat a nebudeme se tudíž o nich sířeji rozepisovati, ježto není to účelem tohoto článku. V diisledku zmíněných poměrii, které se odchylují 'od poměrů v jiných zemích, bylo třeba i zkušeným a zdatným zeměměřičům nově se přizpiisobiti a zapracovati. Tím spíše pak bylo toho potřebí kolegll.m novým, tedy začátečníkům. Jednotnou směrnicí pro ně byly dřívější rakouské instrukce, které však nijakou zaostalostí se nevyznačovaly, takže bylo. jich možno v praksi použíti. Bylo tedy na technicích samých, aby příslušné předpisy ovládali. Jest také pochopitelné, že v době popřevratové bylo nutno nejprve připraviti zdatný kádr měřičských úřednikii, jichž byl s počátku citelný nedostatek, dále zřizovati postupně nové úřady, zkoumati a poznati druhy a cenu kat. operátů pozemkových knih, psaných úplně cizím jazykem, vyšetřiti jejich vzájemný poměr i souhlas se skutečným stavem, poznati poměry místní a podle toho zaříditi methody dalšího postupu i organisaci práce.
1934/153
Výtka autorova, že po celých 15 roků se zaměřovaly jenom domy, a to "domy lehce přenositelné", neodpovídá pravdě. Kromě doplňovacího měření podél nově zakreslené státní hranice a výpočtů ploch eelých obcí, jež státní hranicí byly dotčeny, provedeno nové měření a reambulace clllé řady kat. území, jakož i vyhotovení celé řady nových kat. operátiL Kromě toho proveden zákres rozsáhlých plánů úř. opráv. zeměměřičů, týkajících se pozemkové reformy, jakož i zaměřen veliký počet parcel, jež byly děleny na základě seznamu XVI vlož. komise při zakládání nových pozemkových knih. Dále bylo prováděno slučování obcí, rušení enkláv a jiné změny hranic katastrálních území, zaměřování vodotoků, komunikací a elektrických dálkových vedení. PH vedení pozemkového katastru bylo vi-dy snahou vycházeti dai'lovým poplatníkům vstříc a k jejich žádosti společnou jejich držbu fysicky rozděliti a tím komplikované poměry zjednoduš~vati. Při občasných přehlídkách držby byl značný počet fysicky dělených parcel zaměřen. Ze se při zaměřování změn věnovala velká pozornost i místní trati, jest věcí samozřejmou, a to tím spíše, že po převratu byly založeny jednak celé nové kolonie, jednak vznikla v každé obci celá řada novostaveb, které za jedno letní období nebylo možno všude zaměHt. Zjišťování a zaměřování domů bylo nutno dále prováděti též pro přepisování kat. {)perátů do nových tiskopisů v míře metrické podle předpisů unifikačního návodu z r. 1925, který předpokládal přesnou znalost celkového počtu domů v obci, a na kterých parcelách tyto domy leží. Byly-li snad později některé di'evěné, a tudíž lehce přenositelné domky o pár metrů dále přemístěny, neměla změněná jejich poloha zpravidla podstatného významu pro zápis v katastrálním operátě a záleželo tedy na jednotlivém měř. úředníku, aby je pro zatím nezaměřoval a věnoval se úkolům významnějším. Po několika letech konsolidaění práce byl vydán r. 1927 nový kat. zákon, který zahrnul kat. měř. úřady dalšími novými obsáhlými pracemi, které nelze ovšem v krátké době zdolati. Ze shora uvedených okolností je patmo, že činnost kat. úřadů od dobypopřevratové až do dnešní doby byla velice obsáhlá a neomezovala se toliko na určitý úzce ohraničený úsek práce. Pokud jde o katastnílní mapy, nelze je paušálně odsouditi jako snad elaborát povšechně méně cenný. Aěkoliv byly' tyto mapy vyhotoveny před několika desíti roky, kdy teorie nestála na dnešní výši, kdy instrukce' se teprve tvořily, kdy nebylo praktických zkušeností a kdy měřické stroje nebyly tak dokonalé jako dnes, jsou mapy tehdy vyhotovené elaborátem velice eenným a přesným: Podlepení jejich plátnem skoro ve všech katastrálních územích bylo provedeno s nejlepším úmyslem uchovati je' k potřebě na delší dobu a nebylo proto přiblíženo k vzniklé tím závadě. že deformace papíru se tím zvětšuje. Několikaletou zkušeností bylo potvrzeno, že tyto mapy zůstaly po většině velmi dobře uchovány, že nejsou "zhadrovatělé", jak se ve zmíněném ělánku tvrdí, a že jsou táké technicky velmi upotřebitelné. Nové zaměřování nebo reambulace katastrálního území se provádí systematicky podle předem stanoveného programu a předpisů, a je tudíž výtka o "zásadně konservativních předpisech" úplně bezpředmetná. - Itb Pruské měřeni \Země. Základni trojúhelniky. Třetí díl. A. Spojovací řetězec Berlín-Schubin. B. Základna u Berlína a pHpojovací síť. Měřeno a zpracová.no triangu!ační kanceláří říšského zeměměřičského ústavu. Berlín 1932. Vlastním nákladem. Cena 30 Mk. Tato zpráva obsahuie výsledky poslední větší před válečné práce mezinárodního významu. Spojovací řetězec Berlín-Schubin je složen ze 33 trojúhelníkii, pokrývajících území ~si 30.000 km2• Pro měl'ení úhlu potřebné vysoké stavby byly z největší části masivní dřevěné konstrukce. Bylo pozorováno až ve výši 40 m a heliotropováno až s výše 57 m. Použity byly theodolity Bamberg a Wannschaft s limbem o průměru 27 cm. Cíleno bylo jen za dne a na heliotropy. Měření bylo uspořádáno podle metody Schreiberovy. Průměrné chyby jednotlivého, ehyby z dělení kruhu zbaveného měření úhlu koUsá mezi ± 0'2" a ± 0'6". . Základna, zvolená na jih od Berlína, je o něco delší nežli 8 km. Byla měřena aparátem Besselovým a invarovými dráty. Aparátem Besselovvm byla provedena 2 měření; výsledky se lišily o 3'18 mm. Pracovní výkon byl priiměrně 220 m za 1 hodinu. Pro porovnání 6 invarových drátů byla zřizena v bezprostřední blízkosti základny pomocná srovnávací základna, dlouhá 96 m. Na této byly invarové dráty denně ráno a večer porovnávány. Délka pomocné srovnávací základny byla určena Besselovým přístrojem ze 4 měření; průměrná chyba aritmetického průměru byla však, dosáhnuvši hodnoty ± 0'19 mm, příliš veliká. Proto pro délky drátu bylo užito hodnot. udaných cejchovním ústavem. Každodenní dvojí porovnání drátů podalo velice zajímavý obraz o vlivu větru na délku drátů. Zajímav.ý je také vliv posunování napjatých drátů, deště a prachu. O pomocné srovnávací základně je třeba říci, že měla býti zvolena delší. Měření základny bylo provedeno tak, že jednotlivé její díly byly měřeny najednou všemi 6 dráty; je třeba však podotknouti, že by bývalo bylo lepší provésti měření vždy jen jedním neb 2 dráty. PH měření bylo používáno stativu se značkou. Za 1 pracovní hodinu bylo. změřeno priiměrně 270 m délky, pH čemž je však uvážiti, že bylo měřeno 6 dráty. Tímto způsobem byla měřena základna tam ,f, zpět. Pruměr z měření drátem liší tle od měření Besselovým přístrojem o 1'46 mm. Cenná jsou zkoumání přesnosti měření invarovýmí dráty a jejich porovnánI s výsledky měření. Besselovým přístrojem; vyšlo najevo, že měření invarovými dráty a Besselovým přístrojem jsou téměř stejně cenná.
1934/154
Připojovací síť měla 6 bodit (Překlad z Zeitschriftu fiir Instrumentenkunde,
r. 1933, str. 142.)
Dr. Ing. A. Pokorn'g. Měřeni mořské hloubky pomoci akustiky a profilováni mořského dna. 1\-ložnost podobných měření pomocí akustiky byla shledána již před lety, což mělo za následek stále vzrůstající poěet různých přístrojů, sloužících k tomuto úěelu. Většina těchto přístrojů se zakládá na měření času, kterého potřebuje vyvozený zvukový sígnál, aby dosáhl mořského -
Literární novosti. Posudky. Ing. Mir. Chl umecký: "Tabulky pro vytyčování kruhových obloukíí a přechodnic~ při stavbě a udržování železnic. vodních tokíí a silnic." 278 str., 39 obr. Vydala Ceská matice technická r. 1934. Malý, kapesní formát. Tabulky obsahují podrobný návod a dbají nejnovějších předpisii úředních. Ceny výtisku váz.: krám. Kč 60'-, čI. Kč 40'-, brož.: krám. Kě 54'-, čI. Kč. 36'- Ačkoliv tabulky byly vydány v malém nákladu a jsou podrobnější cizích, jsou mnohem levnější než tabulky vydané v cizině. Doporučuje se, aby .si je technici včas opatřili. Docent Ing. Boh. M li II e r: Vodní právo pro Čechy, Moravu a Slezsko. Nákladem Spolku čs. inženýrů, Praha 1934, v komisi knihkupectví SIA, Praha 1., dům čs. inženýrů. Cena 21 Kč, stran 204, formát 14'5 cm X 10'5 cm. . Vodní právo vydané Ing. Miillerem vyplňuje citelný nedostatek zákonných předpisů, do nedávna nedosažitelných na knižním trhu. Sbírka tato není úplným souborem - autor sám v úvodě vysvětluje příčiny, které působily na zmenšení rozsahu - ale obsahuje dosud platná základni zákonná ustanoveni vydaná do r. 1895 s některými doplňky resp. novostmi pozdějšími. V knize se uvádí: Mlýnský řád (1914). Normál o stavbách vodních (1830), Vedeni staveb na splavných řekách a zřízení normálních značek (1835), Příslušnost politických úřadů (1860), Říšský zákon vodní (1869), Zemské zákony vodní (1870), při čemž v úplném znění je otištěn zemský zákon pro Oechy a odchylky moravského a slezského zemského vodního zákona uvedeny při každém paragrafu. Vedle toho obsahuje sbírka zákon o značkách vzdutí a hamech (1872), zákon meliorační (část vodoprávní 1884), o hrazení bystřin (1884), rybnični řád (1894), vlád. nařízení () vodních knihách (1925) a důležitá ustanovení, lež se vzmhují k vodmímu právu (z oOOc' ného zákona občanského, ze živno'stenského řádu, ze zákona lesního, horniho, předpisů o převozecm, využítí vodniClh sil, trvání koncese pro vodní díla atd.). Kromě literatury je připojen rejstřík věcný. ' Spis docenta Ing. MiiUera zasluhuje povšimnutí v řadách zeměměřičských inženýrů takřlm. všech odvětví služby. státnii a.utooomní, zejména pak civilních, na které se klienti často obracejí' v otázkách, jež zeměměřičský odborník tehdy může se zdarem řešiti, je-li
1934/155
obeznámen se zákonnými předpisy vodního práva. Týče se to zpravidla stanoveni vzdutí při vodních stavbách, určení hranice držby při řeká.ch neregw10vanýcha pod. PředJnoSití sbírky jest, že jsou v ní seskupeny v jednom příručním svazku všechna záhlavní ustanovení zákonů a norem. Doporučujeme ji kolegům k zakoupení, zvlášt když cenově jest tolik přístupnou. Dr. Rftžička. Dr. techn. Viktor F e I ber: Organisace výchovy inženýrů pro obranu země. Praha 1934. Svaz čsl. důstojnictva. Str. 32. Svazekč. 8. Ve sbírce "P ř e d náš k y obr a n n o s t i" vyšla tato zajímavá úvaha, která se týká organisace výchovy inženýra pro obranu země. Autor uvádí pojem brannosti jako obranu vybudovaného dobra a potírání vznikajícího a pronikajícího zla. Brannost slouží pacifismu, který je konečným cílem. Po tomto obecném úvodu následují statě: "Význam inženýra pro brannost státu, výchova inženýrů k brannosti v cizině", v níž stručně se zmiňuje o Americe, Německu, Francii, Polsku. Dále výchova brannosti u nás a konečně stat "Ckoly technických důstojníků z povolání a podmínky pro jejich výchovu". Stručným závěrem končí se velice zajímavá knížečka věnovaná významu inženýra v armádě. ).. Po deseti letech. Pamětní spis k desetiletí mezinárodního kongresu pro vědecké řízení. Uspořádali Dr. St. Š pač e k a Dr. Ivan Z m a v c. Praha 1934. Nákladem Mas. ak. práce. Str. 124. Letos koná se ve dnech 11. až 15. září VIII. mezinárodní psychotechnický kongres v Praze pod" protektorátem presidenta republiky Masaryka, na němž vyhrazen je jeden den komisi pro vědeckou organisaci. Před deseti lety pozvala Masarykova akademie práce do Prahy prvý mezinárodní kongres pro vědecké řízení, pro něž zavedena zkratka PJMCO. Tehdy konal se sjez.l pod protektorátem presidenta Masaryka a za čestného předsednictví Hoovera. Na tomto kongresu byl organisován Oeskoslovenský národní komitét a jemu svěřena další práce. Publikace tato obsahuje též názory některých účastníků po deseti letech práce a některé proslovy přednesené při zahájení v r. 1924. Zajímavý přípis zaslal prof. Hauswald ze Lvova, Cesar de Madariaga z Almadenu, Wallace z Washingtonu, Hopf z New Yorku, Drzewiecki z Varšavy, Roe z New Yorku, paní Gilbrethová, Jusič ze Záhřebu, Maur() z. Milana a. jiní. ), Mehrsprachiges Worterbuch fiir Photogrammetrie. (Německý, anglický, francouzský, italský a španělský slovník.) Vydáno společností Deutsche Gesellschaft fur Photogrammetrie. Nákladem Herberta Wichmanna, Liebenwerda (Prov. Sachsen), 136 stran vázáno, 8 Mk. Slovník byl zpracován na podnět zástupcií prfimyslu a vědy z r.1926 a účasti celé řady pracovníkfI. Celkem obsahuje 1850 yýrazfi odborných v prvé části dle německých termínfI abecedně sestavených. k nimž jsou připojeny překlady. K tomu je připojen índex l!;nglický, francouzský, italský a španělský, podle něhož najdeme číslo termínu v prvém oddíle. Ceskoslovenská společnost objednala ]0 exemplářů pro své členy, na něž dostala slevu 25 %' Tento. slovník bude dobrou pomfIckou pro všechny zeměměřiče, kteří se zabývají fotogrametrii. Milorad J. Terzié: BI:rn;A TEO;n;E3MJA (Viša geodezija), kniha I. litografovaných přednášek pro posluchače vys. voj. školy geodetické v Bělehradě, 470 stran, 246 obr., rozměr 21/28 cm, cena knihy v pěkné celoplátěné vazbě 200 din. V srpnu 1934 vyšel 1. díl přednášek briglÍdního generála-geodeta Terziée; spěcháme, abychom o nich podali zprávu, vždyť té slovanské literatury z tohoto vědního oboru je dosud tak málo. Neznáme zatím koncepce celého díla, ale již tato první kniha dává tušiti, že je píše nejen teoretik, jistý svou věcí, ale i zkušený praktik, účastnivší se velkých geodetických prací, budovaných po světové vojně v Jugoslavii" " Kniha má 11 částí; v úvodě je pěkná perokresba zvěčnělého ruského geodeta V. V. Vítkovského, jehož byl autor své doby posluchačem. V c á s t i !. vykládá autor historii tvaru a určení rozměrfI země, hlavně pomocí stupňového měření. C á s t 2. obírá se zem;:koulí jako sféroidem, vysvětluje pojmy a přináší běžné vzorce, víZící se k němu. Odvozování není tu všude provedeno, buď se zi'ením na rozsah knihy anebo proto, že se tak děje v samotných přednáškách. Užitečné jsou tu zejména rovnice v § 2& pro převod některých veličin na sféroidech s r\l.znými elementy (na př. BesseJ-Clark). V č á s t i 3. uvádějí se LegendrfIv teorém a jiné sféroidické výpočty. C á s t 4. probírá obecnou stránku triangulací, stanoví chyby ve vypočtevých strailár.h, hledá np.jvhodně.iší tvar a velikost trojúhelníků a obrazcfi základ nových sítí. C á s t 5. obsahuje popis triangulačních znakfi, stabilisací a použivaných heliotropfi. V části 6. je podán popis měření délek základnovými přístroji a odvozeny opravy pro měření invaroyým drátem. Velmi obšírně a zajímavě> je popsáno praktické měření dráty a ukázáno porovnání na ústavním komparátoru. Část 7. pojednává v obsáhlé stati o stavbě a rektifikaci theodolitU s drobnohledy, o metodách pro pozorování směrfi a jejich přesnosti a zakoncuje úvahami o vyókytujících se chybách a o jejich vlivu. Jest tu podáno velmi podrobně, jak se má čísti v drobnohledech a jak si počínati s runovou chybou j znamenité jsou i pokyny pro měření se zřetelem na optické poměry v ovzduší. V části 8. a 9. vykládají se pojmy a tvoření rovnic úhlových a stranových, jejich řešení pomocí korelát a dávají se praktické připomínky k těmto výpočtům. Poučné jsou tu v
1934/156
;(iíselné příklady úhlového vYl'ovniní základnové sítě vranjské. Naznačuje se, jak si počínati při nu~ených podmínktteh, navazuje-li se nová triangl1lace na starou. Část 10. přináší několik zkricených metol po,tupného vyrovnání velkých sítí: Tak je tu odvozeno pJ,tupué ře3ení normílních rovnic podle Cil.UB-Kríigera s několika příklady, -no1tzovo vyrovniní směrů, Pinkwil.rtova metoda po,tl1pného zbližování, Svištevova přibližná "!leto 10. bez se,tavováni normilnich rovnic - jak byla ponžita při vyrovnání sítě v Srbsku, oCerné Hoře a Bandžaku - a Kríigerll.v přibližný zpusob pr'o o:idělené ře3eni rovnic úhlových .a stranovjch. C á st· 11. je vánováua trigonometrické mil měření výšek. Úprava knihy a tisk jsol1 vzorny. Tiskových chyb je velmi m Uo, uveďme jen, že na str. 40 mi býti CLtrkovo zploštění rovníkl1 spd vně 1: V3.700, na str.. 2B3 má býti v rovnici (d) '8prlÍvně na str. 2B5 má býti v rovnici (E) správně a (4) a n. j. To však je možno v další knize opraviti. V obsahu jsme postrádali n'l str.3B zmínku o pracích Baltické geoietické komise, dále pak celou stať o vyrovnání neúplných skl1pin ua stanovisku, jež se mohlo hned aplikovati v příkladě II přílohy za str. 224. Také pOl1kazy na látku poději probíranou namnoze chybí, takže je třeba častěji listovil.ti. Jinak je opravdl1 radostí probírati se v Tel'ziéově díle. Z každého .->dstavečku lze vycítiti, jak. autor má stále na mysli své adepty, kteří jednou hudou pokračovati ve výstavbě geoletických dkladlí jeho vlasti; proto jim ne~apomene sděliti každý i zlánlivě malicherný poznatelc, k něml1ž se dopracoval studiem a pozorováním. Podání těžké m'l.terie je metodicky dokonalé. boh'1té proplétání teorie zkušeno3tmi činí knihu zajímayou a d~~čení hodnou každému odool'Ulku, který ovlidá TerziéoVI1 mateřštinu. Stv.
+.,
Vyšlé knihy. T e y s I e r - K oty š k a: Technický slovnlk nauený, díl X. Nakladatelé Bórský a Šulc, Praha Xli. Desátý -dil tohoto velkého dila rechnického rezeoírá hesla: Pe
Odborná pojednání
ti
časopisech.
Technik, éls. 3 (Illtopad). Ing. J. Me j st tf k: Vys.ké Ikoly techltlckého rázu ve Francii (dokonč.). Redakce llibue dalšl články o vys. školách tech. v cizině. Vojensko-technlcké zprávy, 'čls. 10. Dr. E. B uch ar: Velikost a smět strnu v letecké fotografii. Jouraal del Oéom~tres-Expetts et Topographel Fran~s, čls. 168. René Dan« e 1': Tendances des travaux du congres de Londre. R u b i n s k v: La méthode .des vecteurs déformants" et son applicatlon aux calcul del compensations en topomé'rle et géodésie. Ma r t I n - S t e i n Ing e 1': La qÍléstion des jeunes a ľassemblée générale de l'Unlon et au congres de Londres. Bulletin ofllclel de l'Unlon des géom~tres-experts frall~als, čls. 67. B e i s: L'expropriation des Zones de servitudes. M ar c h é: Oe ľétablissement des Oossiers de LOlissement. - Enseignement public d1l géodésie ~t ďaltronomle de Posltlon. Oeometarskl I geodetskl glasnlk. Č. 5. Přinášl obraz a posmrtnoll vzpo'1llnku na krále Alexandra I. Sjednotitele, dále projevy soustraslÍ čestného předsedy a mfstopředsedy Mezlnárodnlho svazu ZeměměfičfJ. 'Odborný Obsah má články: K I' a I j: Londýnský kongres. K o s t I é: Co se dosud vykonalo v novém katastrálnlm 'II1ěřenl; Překlad úřednlho referátu z londýnského kongresu; Práce na novém katastrll Italie. 8 o p o c k o : Československá základ nI katastrálnl sff trfanglllačnf; Překlad: Jak dalece mitže aerofotogrametrie uspokojiti 'kataltrálnl potřebu? To š o v I č: Vyúčtovánf kancelářskfch doplatkit při novém měřeni. Oeodezlst, Č. 7-8. 1933. Pro k o f jev: Ústřednl vědecko-výzkllmnf ústav geodézie, aerofotogrametrle .a kartografie. S a f On Ov: Přlštf úkol Ústřednlho vědecko výzkumného ústavu geodézie, aerofotolUametrie a kartografie. Práce vykonané jmenovaným ústavem během prvnl pětiletky. A. A dam o v i č: Vliv pohnuti geo· detických etalonit na přesnost měřenI. N. A dam o v i č: Koeficient roztazivosli a délka invarových kopii mezi. národnlho metru. K a vraj s k I j: Volba projekce pro vyhotovenf přehledných map Urál-Kuzbassu. O r ob yš ev: Stereoautoll"raf. O o I g o v: Shorttovy hodfny. K a m e n s k a j a: Zřlzenf východiskových a mezHehlých bodit -v krajlch věčného mrazu. K a m fo n s k a i a: Oeodetlcký polygon. V ústavě geodézie. aerofotogrametrie a kartoItrafie. Seznam vědecko-Uterárnlch pracl vydaných Ústřednlm vědecko-výzkumným ústavem geodézie, aerofotoItrametrie a kartografle. Cer n o v: K otázce o přesnosti fotoschem. T Ij:a č e n k o: Výsledky praktického použiti "fotolchern. V cizině. Blbllojp'afle. O o I g o v: Momenty periodických signálit. Zeltschrlft fllr Vermessungswesen. Č. 19. P 1 n k w a r t: ZUl' Frage der Westwanderung von Haupt.
1934/157
Koordinaten (a pokrač.). E I ing e r: Oie Entwicklung der LlingenmaBe. é. 22. Ul b r i c h: Genauigkeit der Zenit distanzmessungen 'im Polygonnetz. . F. S. AlIgemelne Vermessungsnachrlchten. Č. 25. Se h ú I ze: Berechnung der Hauptachsen der mittlerell Fehlerellipse beim Einschneiden .•. Her r m a n n: Grenzwiederherstellung durch Einsucheo mil dem BoBhardtZeiss-Tachymeter. Č. 26. G r o n w a Id: Geodlitisches vom Schillshebewerk Niederlioov a čis. Zf. Hec k m a no: Eine neue graphische Talel zur Reduktioo voo Schrligmessungen. Č. ~8. Bod emU II e r: Ober die konlorme Abbi1dung der Erdoberllliche mit gunstigster Richtuogs- uod Llio~enreduktion IUr die Zwecke einer Landesvermessung (a čis. :<9 až 31). Č. ~O. K I o t z: Oas Problem der lachllcbeo Weiterbilduog ... Č. 31. (Polemika k článku Finsterwalder v čis, 17/1934.) Č. 32. Lij se h oer: Zur Geoauigkeit der optischeo Oistanzmessung mit dem BoBhardt-Zeisschen Reduktioostachymeter (a ::>okraČ.). . F. S. Schwelzerlsche Zellschrlft fiir Vermessungswesen und Kulturtechnlk. Č. 9. M o 11: Poznámky k článku A lb rec h t v čis. 8 1934. Se h o e i der: Fe1s- Isohypsen aul neueo Laodkarlen dtr Schweiz (s přllohami). é. 10. H u n z i ker: Oas Geoidprofi1 im Meridian des St. Gotthard. F. S. Osterrelchlsche Zeltschrlft liir Vermessungswesen. Č. 1. K o ber: Oas Kommassatioosverlahreo in Uogarn. Č.2. O o lež a 1: Prol. R. Schumann - Wien. Č. 3. K O P P m a i r: Probleme der Geodlisie. Č. 4. A u b e 11: Ein Hi1Isinstrumeot IUr geodlitische Telemetrie. Nic ker 1- R a g e o I e Id: Der Besitz von Gruod uod Roden. F. S.
Zprávy spolkové.
z jednoty
čs. Úř. autor. civilních geumetril v Praze. Schůze pracovního výbom
Jednoty konala se dne 3. listopadu 1934 za pHtomnosti 9 členil. Z nepřítomných se omluvil kol. Ing. Janč. Po zahájení schiize předsedou Ing. Fiirstem podal kol. Ing. Kural obšírnou zprávu pokladní. Bylo konstatováno, že mnozí kolegové nemají tolik stavovského cítění a neplatí členské pHspěvky, jež musily býti soudně vymáhány. Jednota s obětmi pracuje pro všechny své členy a proto i oni mají plniti své členské povinnosti. Bylo usneseno požádati všechny liknavé kolegy, aby v době co nejkratší dlužné příspěvky zaplatili. Předseda Ing. Fíírst podal zprávu o intervenci v Iuž. Komoře v riizných běžných záležitostech a o jednání, které se týkalo výkladu čI. III. vládního nařízení ze dne 4. června 1934, Č. 106 Sb. z. a nař., jímž se mění prováděcí nařízení ke katastrálnímu zákonu, zda neomezuje se podávání knih. plánii, zhotovených do 31./12. 1946 v dosavadním formátu 21/34 soudiim i po 1./1. 1937. O výklad v této záležitosti požádá Inž. Komora ministerstvo spravedlnosti. ", K žádosti Pracovní sekce !nž. Komory v Bratislavě, aby Jednota domáhala se, aby katastrální zákon byl novelisován trestními ustanoveními proti neoprávněným měřičiim, usneseno dopsati Pracovní sekci, aby sama zaslala zamítavé usnesení okr. úřadu v Trebošove proti její stížnosti ministerstvu financí na vědomí·s žádostí o nápravu. Usneseno, aby kolegové z Moravy předložili návrh na odstranění těžkostí při vytyčování a dělení i-emenových parcel, jelikož ve mnohalpřípadech' nesrovnává se stav skutečný s katastrální mapou.' . . Dle stjžnosti kolegů ,z Velké Prahy dopouštějí se někteří kolegové porušení vážnosti 'stavu pro krytí podpisem výkonu měření provedeného osobou neóprávněnou. Proti těmto zavedeno bylo příslušné řízení. Usneseno upozorniti mladé kolegy na závaznost dodržovati tarif, schválený ministerstvem financí, jelikož jinak by proti nim bylo zavedeno čestné řízení pro porušení vážnosti stavu dle § 19 zákona o Inž. Komože. . Po projednání interních záležitostí Jednoty schůze skončena. Ref. Ing. Vlk.
Zpráva o výborové a členské schilzi Spolku čsl. zeměměřičů, konané dne 15. listopadu 1934 v domě SIA. ,Předf'leda Ing. Krčmář zahajuje schůzi sdělením, že neúčast omlouyají kolegové Doležal a Payer. Oznamuje pak, že na.žádost Spolku čsL zeměměřičů, aby ministerstva vyslala svého z"ástupce na y. zeměměř, kongres, odpověděl!> míh.'financí, zemědělství a stát. PO'.Il. úřad.· Pak čte písemnou zprávu kolegy· pokladníka, dle níž je stav 'spolkového jmění Kč 3343'- a stav dlužných příspěvků Kč ·8662·-,;pokladník oznamuje, že vymáhání příspěvků u členii, ktei-í dluhuji déle než 3 roky předal, právnímu zástupci. K podanému návrhu, aby dlužné příspěvky byly vymáhány prostI-ednictvím záložny SIA, vyžádá si výbor dobrozdání pokladníka. Dále projednávána žádost kurátora knihovny brněnské vys. školy technické, aby Spolek prodal knihovně "Zeitschrift fiir Vermessungswesen", počínaje ročníkem 1928. Po debatě, které se zúěastniTi pp. Kr~mái" Fiala, Petřík, FaUus, bylo usneserio s ohledem na to, že redakční rada časopisu užívá a potřebuje, a dále s ohledem na to, že časopis čtenáři knihovny mají k disposici,' zmíněné ročníky neprodávati. , Požadavky inž. stát. měř. služby, uvedené v "Pamětním spise", který byl Spolku čsl. ~eměměř. zaslán, budou podporovány v dorozumění s Výborem Spolku inž.' stát. měř. služby. Zádost redakce časopisu Athenaion o zaslání "Kalendáře inženýrů zeměměř.", aby mohl býti registrován v "Knize českých architektů", doporučuje se Kalendál-ové komisi k příznivému vyřízenpí.ře d se d a I ng. K rcmar po dá'va pos I'eze zpravu ' . . o tom, ze 15. prosInce vYJ'd e Zememerrcs k'e cÍslo Zpráv. Veř. Služby technické. Administrace nabídla Spolku 50 čísel zdarma, dalších 200 čísel je ochotna poskytnonti za cenu 6'- Kč za kus. Bylo usneseno požádatijen () 50 čísel zdarma a doporučiti kolegům, aby si zeměměř. číslo objednali u admiriistrace ,Praha II., Jerusalemská 11. Ing. Pudržádá aby admiI).istrace Z. V~zaslala 9. číslo Z. V.· tiskovému attaché čsl. vyslanectví v Londýně p. Hykovi, což schváleno. V 19 hod. po schůzi výborové zahájena za značné účasti schůze členská ke které byly pozvány též Spolek inž. stát. měř. služby, Jednota úř. aut. civ. geometrů a Klub měI-. v
'v
v
1934/158
v
VV'V
inž. hl. m. Prahy. Programem schfize byly referáty účastníků V. mezinárodního kongresu zeměměřičů v Londýně. . První referát podal kol. Ing. Faltus. Vylíčil první cestovní dojmy, návštěvu francouzského ústavu pro nivelace v Paříži, ukázal na rozdíly v působnosti zeměměřiče u nás a v Anglii a zejména na působnost zeměmeřiče při kontrole stavebních nákladů, při správě majetku a při plánování obcí a měst. Uvedl též zajímavé odlišnosti v zajištění držby nemovitostí v Anglii. která nemá až dosud pozemkových knih v našem slova smyslu. Pojednal pak stručně o jednání jednotlivých komisí a konstatoval s politováním, že čas, vymezený pro jednání, byl velmi krátký. V druhém referátě vylíčil Ing. Kolomazník návštěvu francouzského ústavu pro reprodukci map katastrálních, popsal velmi podrobně způsob reprodukce map katastrálních, jakož i jejich úpravu. Pak v druhé části zajímavé přednášky promluvil o výstavě katastrálních operátů rllzných zemí, jež byla při kongresu uspořádána. . . Profesor Petřík podal nato zprávu o jednání komise, která se zabývala měřičskými metodami a stroji. V zajímavém výkladu ukázal, jaký pokrok byl učiněn v konstrukci měřičských strojfi, zmínil se i obšírně o využití totogrametrie pro katastrální vyměřování v Italii a vyslovil naději, že i u nás vyjde fotogrametrie z pokusného stadia a stane se praktickou. metodoJl měřiČskou. Radu poutavých referátů ukončil kol. Ing. Pudr podrobným vylíčením vývoje povolání stavebních měřičů v Anglii. Během tohoto líčení ukázal,vv čem spočívá povolání stavebního měřiče a jaký prospěch přináši tento měřič vei·ejnosti. Cetně navštívená schůze ukázala, že kolegové mají dostatek zájmu o odborné otázky a že by nebylo na škodu, kdyby byly podobné schůze, pořádané za účasti a spolupráce všech našich spolků, častěji opakovány. VI. schůze pfedsednictva ústfedf Spolku čs. inženýr6 s~átnf měfické služby konala se dne 13. listopadu 1934. Schůzi řídil kol. místopředseda Ing. Cermák, neboť kol. předseda si vyžádal pro úřední zaneprázdnění spolkovou dovolenou. K zápisu o poslední schůzi předsednictva sděluje kol. Ing. Hlavsa, že vykonal návštěvu u v. 1'. dra Vrby v, min. školství a národ. osvěty, aby se informovalo možnosti poskytování studijních úlev absolventfim býv. dvouletého učebného běhu, kteří by chtěli absolvovati nynější zeměměřičské inženýrství. Vrchní rada Vrba íntervenujícím sdělil, že prodloužení stávajících termínů nelze povoliti. Ministerstvo školství a národní osvěty je však ochotno posuzovati blahovolně jednotlivé odLlvodněné žádosti absolventů učeb. běhu o stanovení zvláštních studijních úlev (jako osvobození od imatrikulace, 'nepřítomnosti na přednáškách a podob.). zejména, bude-li podobná žádost též příznivě vyřízena akademickými úřady vysokých škol. K tomuto bylo usneseno vyzvati interesenty, aby se u předsednictva závazně přihlá.sili, neboť předsednictví bude tyto žádosti o úlevy u děk~nství technik a ministerstva školství plně podporovati. - Dále kol. Ing. Hlavsa sděluje, že stanovy Ústředí správních inženýrů jsou úřady schváleny a ustavující schfize se Qude konati 22. listopadu t. r. Za deleg-áty byli zvoleni kolegové Hlavsa, Klepáqek, Menčík, Cermák, Novák a Pour. Kolega Ing. Hlavsa bude navržen za I. místopi'edsedu Ustředí. Kol. Ing. Petrlík byl zvolen delegátem do pragmatikální komise při Vysokoškolském Svazu. Kolega jednatel sděluje, že spolek požádal Vys. Svaz o zakročení u ministerstva železnic o snížení kolkovného. na železniční pr~kazky. Béře' se na vědomí dopis panu Dru Brachtlovi ohledně. poděkování za dar Kč 300'- podpůrnému fondu. Ke konci schůze bylo schváleno, aby se příští schůze předscdnictva konala 4. prosince a výborová schůze spolku dne 7. prosince t. r. ' '., .. Mčk. . Z klubů mětičských inženfr6' hl. m. Prahy. Členská schůze klubu konala se dne 26., října 1934 za 'přítomno~ti. 24 členu. Po zahájení schftze předsedou vrchním radou Ing. B'enešem přečteu zápis minulé schůze a schváleny zprávy jednatele a poltladníka. Usneseno, aby námitky proti kvalifikačnímu řízení vypracovalo předsednietvo a tyto 'zaslalo Unii.vPo referátu z ústředí samosprávných inženýru byl delegován na přípravnou schůzi Ing. Sus. Předseda dále oznamuje, že se zúčastnil protestní schůze proti zrušení Vysoké školy spec. nauk a oslavy 60 narozenin kol. J.Tyla. - Nato pod;lvá obsáhlý referát o sjezdu Mezinárodního svazu zememěřičfl v Londýni! jednatel m. rada Ing. Pudr, který se ho osobně zúčastnil. Nejprve děkuje městské radě, -Dr. Kavánkovi, o~obnímu atechnickému.presidin, jakož i přednostovi měřického úřadu,že umožnili vyslati měřického inženýra na V. mezinárodní zeměměřický sjezd. - Mimo odborného referátu o sjezdových pracích zn~ínil se velmi zajímavě o stavebních úl-adech města Londýna, které vlastně tvoří pouze několik referentů jednotlivých odborů. Títo zadávají veškeré práce regulační. stavební, kanalisační atd. soukromým podnikatelům. Vlastního regulačního plánu pro Londýn není, nýbrž existuje pouze generelní řešení hlavních komunikačníc,h tepen a regulačních prvků. Takovéto řesení jest umožněno tím, že stavební místa jsou většinou stavebníkům pronajímána na delší dobu a nikoliv jako u nás prodávána. - Nato v debatě o předneseném referátu bylo též doporučeno, aby Klub dal popud k utvoření Svazu slovanských zeměměřičií, který by na podobných sjezdech vystupoval jako celek. K otázce přesloužilcfi usnesl se Klub, aby po přesném vyšetření potřebných dat zakroěilo předsednictvo klubu vhodným zpfisobem u dotyčných pánLI kolegů. S tím též projednána otázka mladých, kterým Klub slíbil při jejich požadavcích svou podporu. Současně s tím prodebatována otázka zkoušky ustanovovací, načéž 'předseda, poděkovav za účast, schilzi ukončil. D.
1934/159
Různé zprávy. Zeměměřičské číslo "Zpráv veřejné služby technické" bude vydáno dne 15. pro;since t. r. Upozorňujeme již nyní kolegy na ně a doporučujeme, by si je objednali, a to u Administrace časopisu Zprávy veř·. služ. tech., Praha II., Jerllsalemská 11. Cena čísla je 6 Kč. Kdož by se o dodání čísla hlásil později, riskuje, že by je neobdržel pro nedostatečný počet výtisk&.. Hodnotu tohoto čísla nejlépe osvětlují články, které budou v něm otištěny. Jsou to: Ing. O. Krčmář: Geometrické zajištění státních hranic. Ing. K. Srba: Přesná výšková měření, vykonaná min. veř. prací v letech 1930-1933. Ing. B. Bednář: O unifikaci a nápravě č~l. katastru. Ing. A. Novotný; O veřejnosti pozemkového kat astru. Ing. Fr. Lev: Úprava držby v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. Ing. Fr. Wiesner: Založení náhradního katastru obce .Tasina. Ing, L. Doležal: Zeměměřičská služba železniční. Ing. V. Baňoch: Scelování pozemk&. v městském obvodu. Ing. J. Riižička: Výkup pozemkt'í. pro vodohosp. stavby. Ing. A. Beneš; Změny cen pozemků době poválečné ve Velké Praze. Ing. Fr. Boguszak: Nové mapování ve Voj. zem. ústavu. 1~,-_A .• Fiker: Studium ~eměměřičského inženýl,'§tyi, I~. A. Fiker: Zeměměměřičská organisace v CSR. Ing. St. Konečný: Fotogrametrické práce na území ČSR. v pos!. I.etech. Ing. J. Pndr: V. mezinárodní zeměměř. kongres 1934. Ing. O. Kl'čmář: Ze zemepisu Ceskoslovenska. Prof .• J. Petřík: Ryšavý, .Geodesie". -p- Petřík, .Nauka o pozemk. katastru". Ing. J. Klega: Hlídek, .Fotogrametrické měření". Vyšlé knihy. Zeměměřičství v rozhlase. Dne 15. července 19340 přednášel měř. rada Ing. V. Hla vsa v zemědělském rozhlasu (Praha, Brno a Mor. Ostrava) na thema .Co je to katastrální výtěžek?". Dne 7. října 1934 spolup&.sobi! jmenovaný v rozhlasové scéně zemědělského rozhlasu (Praha, 'Brno, Mor. Ostrava). vypracované podle jeho námětu na thema • O kus meze"; na scéně poučil ve funkci měř. úředníka pozem. katastru sousedy, kteří se pohlÍdali o neznatelné hranice mezi jejich pozemky, jak si mají podle předpisu našeho práva počínati, aby se spory mezi nimi neirychleji a nejlaciněji urovnaly a aby mezi nimi nastalo opět dřívější sousedské přMelstvi. StudiUm na České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1934/35jest zapsáno celkem 1205 posluchačů řádných a 36 posluchač&. mimořádných.
v
Ve škol. roce 1933/34složili na jednotlivých odborech kandidáti vnásledujícím počtu: N a jednotlivé odbory připadá: I. státní zkoušku II. odbornou stát. zkoušku lnž. stav. konstr. A... .242 řád. 2 mimoř. 53 37 Tnž. stav. vodohosp. B. . 137 30 18 Zeměměř. inž. . 198 1 mimoř. 82 34 :Stroj. inž. . 279. 6. } 131 55 Elektroinž. . . . 180 4 13 Architektura . . 97 • 11 16 7 'Chemické inž. . 72 • 12 • 8 17 Ve šk. roce 1934/35 jest zapsáno na oddělení zeměměř. inženýrství: I. roěník 44 Md. ca 1 mimot., v II. ročníku 48 a ve III. ročníku 106 posluchačii, tedy celkem 198 řádných a 1 mimoř. posluchač. Dr. A. Semerád. Nové vojenské mapy. Vojenský zeměpisný ústav vydal v poslední době opět přepracované tyto nj)vé mapy: spec. mapy 1: 75.000 li úřed. názvoslovím a se zeleným tiskem lesft Chomutov a Žatec (3851). DJIkelský pr&.smyk (4267), Medzilaborce a Lisko (4268), Levice (4761), dále v černé barvě Tačovo (4771) a Humenné (4468). v několikabarevném provedeni Kaplice a Freistadt (4553) a list gener. mapy 1: 200.000 (310 50'), PJzeň (dopl. a opravené vydání). Ing. Ed. Jelínek.
Osobní. Změny ve stavu měř. úřed. pozem. katastru: Slovensko: I. Přijati měi\ aspiranti: Inl!:. Ludevít Slahor (Trenčín), Ing. Jiří Krej·čiřík (Nové Zámky), Ing. Václav Lieberzeit a Ing. Frant. Marada (Zl. Moravce), Ing. Václav Křikava a Ing. Frant. Chaloupka (Turč. Sv. Martin), Ing. Vladislav Sachunský (Bratislava). II. Jme n o v á ni: Měř. radou ve 4. pl. st. Ing. l!'rant~ Lysý (Tornara), vrch. měř. komisaři v 5. pl. st. Bedřich Bergmann (Trenčín) a Ing. Jaroslav SlitI' (Bratislava), měř. komisaři v 6. p!. .st. Ing. Blahoslav Dvořák (Prešov) a Ing. Václav Morche (TrenČín). Podkarpatská Rus: Jmenován Ing. V. Procházka měř. komisařem. Mor a va: Pře I o žen i: Ing. Fr. Toman do Olomouce jako přednosta, I~r. Bár~ B!,~8. IlJg. R. Vaněk do Přerova jako přednosta, Ing. V. Janoušek do BřeclaVl,lako přednosta, rng.J. Ctvrtníček do Rýma.řova jako správce, Ing. E. Hrabal do Mo!_ Rudějovic jako přednosta, Ing. L. Stepan do Č. Těšína. Za měř. a8piranty přijati: Ing. L. Se8ták, Ing. St. Jeli.nek, Ing. J. Cucla, Ing. G. lVihrich, Ing. V. BrlÍzda a Ing. J. Janíček. Pensionován: Ing. C. Bobek, měř. rada. ----. '-" y
1934/160
Příloha 1 k článku A. Prokeše: Tachymetrické tabulky - Z.V., roč. 1934, č. 10
10 20· 30 40 50
2 3 2 3 2
99'86 99'83 99'81 99'78 99'76 99'73 99'69 99-66 99'63 99'59 99'55 99'51 99'47 99'43 99'38 99'34 9929
-- --
10 20 30 I 40 50
o
10 20 30 40 50
o
10 20 30 40 50
--
4
--
~I
~I 5'52 5'80 6'09 6'38 6'67
5'23
3'78 4'07 4'36 4'65 4'94
3'49
2'04 2'33 2'62 2'91 320
1-74
0'29 0'58 0'87 1'16 1'45
0'00
50 sin 20;
II II
5
7'25 7'53 7'82 8'11 8'40
-----
6'96
-----
4 5 4 5
4
4
3 3 4 4
4
3
2
1 2 1 2
1
99'88
2
f----
f----
o
1
1
o o 1 o
a II
99'96 99'95 99'93 99'92 99'90
I
10 20 30 40 50
100'00 100'00 99'99 99'99 99'98
100'00
100 cos2 o;
99'97
1
[
II
o
~
1
1
~I~I
~
,
I
29
11
--
13
--
--
12
28
28 29 29 29
29
--
--
14
29 --
28 29 29 29
29
29
29 29 29 29
I 10 I
o
--!-
I
29 --
29 29 29 29
30
29
29 29 29 29
29
d
~gII
94'01 93'87 93'73 93'59 93'45
94-15
9i'81 94'68 94'55 94'42 94'28
94'94
95'56 95'44 95'32 95'Hl 95'07
95'68
96'25 96'14 96'03 95'91 9579
96'36
96'88 96'78 96'68 96'57 96'47
----
96'98
11100 cos2 o;
~gII
10
o
10 20 30 40 50
o
10 20 30 40 50
o
10 20 30 40 50
o
10 20 30 40 50
o
, I
II
23'73 23'99 24'24 24'49 24-75
23'47
22'18 22'44 22'70 2296 23'22
21'92
20'60 20'87 21-13 21'39 21'66
20'34
--~--
19'00 19'27 19'54 19'80 20'07
18'73
17'37 17'65 17'92 18'19 18'46
17-10
50 sin 20;
15 -----
14 14 14 14
14
13
13 13 13 14
13
13
12 12 13 12
12
11
11 11 12 12
11
11
10
~g II 11
10
a II 20
o
--
--
22
--
--
21
--
25 --
26 25 25 26
24 26 --
25 --
26 26 26 26
23 26 --
26
27 26 26 27
26
27
27 27 26 27
27
27
27 -. 28 27 27 27
I ~
10 20 30 40 50
o
10 20 30 40 50
o
10 20 30 40 50
o
10 20 :'\0 40 50
01
30 40 50
10 20
o
,
--
I
I
85'76 85'56 85'36 85'15 84'94
8597
86'96 86'77 86'57 86'37 86'17
87-16
88'11 87'93 87'74 87'54 87'35
88'30
100 cos2 o;
83'24 83'02 82'80 82'58 82'36
83'46
84'52 84'31 84'10 83'89 83'67
84'73
-----
II
I
22
22 22 22 22
22
21
21 21 21 22
21
21
20 20 21 21
21
~O
19 20 20 20
20
19
19
~O
18 19
19
a
20;
..
38'11 _ ..-
37'35 37'54 37'74 37'93
37-16
36'17 36'37 36'57 36'77 3696
35'97
34'94 35'15 35'36 35'56 35'76
34'73
3367 33'89 34'10 34'31 34'52
33'46
32'36 32'58 32'80 33'02 33'24
32'14
--_._-_
II
l50sin
I
19
19 20 19 18
19
20
20 20 20 19
20
21
21 21 20 20
21
21
22 21 21 21
21
22
22 22 22 22
22
d
Příloha 2 k článku A. Prokeše: Tachymetrické tabulky - Z.V., roč. 1934, č. 10
9
8
7
10
-
-
-
-
6
5 -
I
99-19 99'14 99'08 99'03 98'97 98'91 98'85 98'78 98'72 98'65 98'58
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50 96'98
97-46 97'37 97'28 97'18 97'08
97'55
97'98 97'90 97'82 97'73 97-64
10 20 30 40 50
O
98'06
98'44 98,37 98'30 98'22 98'14
10 20 30 40 50
O
98'51
O
.
99'24
O
I
10
9 9 9 10 10
9
8 8 9 9
8
8
7 7 8 8
7
7
7 6 7 7
6
I
6 I 6
5 6 5
5
5
17'10
15'73 16'00 16'28 16'55 16'83
15'45
14'06 14'34 14'62 14'90 15-17
13'78
12'38 12'66 12,94 13'22 13'50
12'10
10'68 10'96 11-25 11'53 11'81
10'40
8-97 9'25 9'54 9'83 10'11
8'68
I 1
1
191
18
--
17
16
--
15
20
27 --
27 28 27 28
28
28
28 28 28 27
28
28
28 28 28 28
28
29
28 29 28 28
28
28 29 29 28 29
29
28
O
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O/
10 20 30 40 50
O
II
88'30
89'22 89'04 88'86 88'67 88'49
89'40
9028 90'11 89'93 89'76 89'58
90'45
IH'29 91'12 9096 90'79 90'62
91'45
92-25 92'09 91'93 91'77 91'61
92'40
93'16 93'01 92'86 92'71 92'55
9330
I
19
18 18 18 hl 18
18
17 18 17 18
17
17
17 16 17 17
16
16
16 16 16 16
15
16 15
15 15 15
14
15
II
32,14
31'01 31'24 31'47 3L-69 31'92
3078
29'62 29'86 3009 30'32 30'55
29'39
28'20 28'44 28'68 28'91 29-15
27-96
26'74 26'99 27-23 27"48 27'72
26-50
25'25 25'50 25'75 26'00 26'25
25-00
25
~I
I
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O
23 -O 29 23 -110 23 I 20 23 30 22 40 23 50 22 -30 01
24 2.3 23 23
28 23 --
I 24
24 24 23 24
24
24
25 24 25 24
24
26
25 --
25 25 25
íl5
25
25l
:
II
71')'00
76'25 76'00 75'75 75'50 75'25
70'50
71'72 77-48 77'23 76'99 76'74
77"96
79'15 78'92 78'68 78'44 78-20
79'39
80'55 80-32 80-09 79'86 79'62
80'78
81'92 81'69 81'47 81'24 81'01
82-14
-
25
25 25 25 25 25
24
24 25 24 25
24
24
24 24 24
24
I 23
I
23
23 23 23 24
23
23
23 22 23 23
22
22
II
43'30
42'56 42'71 4286 43'01 43'1fi
42'40
41'61 41'77 41'93 42'09 42'25
41'45
-----
40'62 4079 40-90 41'12 41'29
40-45
3958 39'76 39'93 40'11 40'28
39'40
38'49 38'67 38'86 39'01 39-22
38-30
14
15 15 15 15
16
15
16 16 16 16
16
16
17 17 16 17
17
17
18 17 18 17
18
18
18 19 18 ]8
19
19
Příloha 3 k článku A. Prokeše: Tachymetrické tabulky - Z.V., roč. 1934, č. 10 70-07 69-80 69-54 69-27 69-00
10
68'46 68'19 67-92 67-65 67-37
10 [ 20 30 , 40 I I 50 I
--,--,------
68-73
O
50
40
30
20
70-34
71"66 71-39 71-13 70-87 70-60
10 1 ,20 ! 30 40 50
O
71-92
73-22 72-96 72-70 72-44 72-18
O
I
'341 f---:
~I
33
~:
32
I -1----------
,
10 20 1 30 40 50
73"47
74-75 74"49 74-24 73'99 73-73
1 0 II 2 0 30 40 50
-------31 I O
75-00
100 cos2 ex
~I_o II
, II
I
II
2~ 28 27
27 27
27
26
26 26 26
26
25
26
I •••.
------
I
~~ II 25 26
2511
d
14
14
15
41
46'78 46-88
46-47 46-57 46-68
46-36
12 12
45-79 4fi-91 46'03 46-14 46-25
11
11 11
43 11-
12
12
13 12 13 12
1
30 40 50
10 20
O
O
40 50
13 13 42
10 20 30
10 20 I 30 40 50
14 13
13\13
I
~I~\
14 14 I 14 --
I
\
45-68
45-07 45-19 45-32 45-44 45-56
44-94
44-28 44'42 44-55 44-68 44-81
44-15
43-1>9 43-73 43-87 44-01
43-!fJ
43-30'
,
51'45 51-16 50-87 50-58 50'29
51-74
5~'33 52-04
52-6~
52-91
53-20
53-49
54-94 54-65 54-36 54'07 53-78
55-23
56-67 56-38 5609 55-80 55-52
56-96
58-40 58-11 57-82 57-53 57-25
5R-oS
29
:: II
29
29
29
29 29 29 30
29
29
29 29 29 29
4998 49-99 49-99 50-00 50'00
49-97
49-90 49-92 49-93 49'95 49-96
49'88
49-76 49-78 49-81 49-83 49-86
49'73
49-55 49-59 49'63 49'06 49-69
49-51
49-29 49'34 49-38 49'43 49-47
49-24
~I
078
1
1 1
1\
~
~ 4
I
I I
1 I
! ~\
2
7 8 9
o
5
~4 I
: ~I
4 4
4
4
5 4
4
5
189 I ~ _9 __
5
1
10
~
4
~
1
11
Příloha 4 k článku A. Prokeše: Tachymetrické tabulky - Z.V., roč. 1934, č. 10
O
38
37
~
ID
20 ::l0 40 50
39
-
40
-
-
O
II
-/I
10 20 30 40 50
01
10 20 30 40 50
'-- 01
-
-
50
20 30 40
-110-
36/
l---
10 20 30 40 50
O/
-1-'/ ~I
58-68
60'11 59'83 59'54 59'25 58'97
60-40
61'81 61'53 61'25 60'96 60'68
6210
63-50 63-22 62'94 62'66 62'38
63'78
6Ed7 64-90 64'62 64'34 64-06
65'45
66'83 66'55 66-28 66'00 65'78
67-10
I I
29
28 29 29 28
29
28
28 28 29 28
29
28
28 28 28 28
28
28
27 28 28 28
28
28
28 27 28 27
27
II II
27 I
49-24
48-97 49'03 49'08 49'14 49'19
48'91
48'58 48'65 48'72 48'78 48-85
48'51
48-14 48'22 48'30 48'37 48,44
48'06
47-64 47-73 47'82 47'90 47'98
47'55
47-08 47']8 47'28 47'3} 47'46
4698
I I
5 -50
6 5 6 5
49
--
48
47
--
46
10 20 30 40 50
O
10 20 30 ' 40 50
O
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O
10 20 30 40 50
O
01\
451
6 --
6
7 7 6 7
7
7
8 8 7 7
8
8
9 9 8 8
9
9
10 10 9 9
10
10
41-32
42'75 42'47 42'18 41'89 41'60
43'04
44'48 44'19 4391 43-62 43'33
44,77
46'22 45'93 45'64 45'35 45-06
46'51
4796 47'67 47'38 47-09 46-80
48-26
49'71 49-42 49'13 48'84 48'55
5000
11
28
28 29 29 29
29
29
29 28 29 29
29
29
29 29 29 29
29
29
29 29 29 29
3D
29
29 29 29 29
29
I 29
ji
I
49-24
49'47 49'43 49-38 49-34 49'29
49-1)]
49'69 49'66 49'63 49'59 49-55
49'73
4986 49'83 49'81 49'78 49'76
49'88
49'96 49'95 49-93 49'92 4990
49'97
50'00 50-00 49'99 49'99 49-98
50'00
I
5
4 5 4 5
4
4
3 3 4 4
4
3
3 2 3 2
2
2
1 2 1 2
1
1
~ O 1
I
I
I
i
I
1 2 3 4 5 6 7 8 9
~I
1 2 3 4 5 6 7 8 9
~ d '~
1 2 3 4 5 6 7 8 9
~~\
27 3 5 8 11 14 16 19 22 24 3 5 8 10 13 16 18 21 23
2 4 7 9 11 13 H) 18 20
22
2 3 5 7 8 10 12 14 15
17
26
2 4 6 8 10 13 15 17 19
21
2 3 5 6 8 10 11 13 14
16 18
I
1
I
I
I
1
22 25
~O
3 6 8 11 14 17
28
2 5 7 9 12 14 16 18 21
23
2 4 5 7 9 11 13 14 16
I
I
I
I
I
3 6 8 11 14 17 20 22 26
29
2 5 7 10 12 14 17 19 22
24
2 4 6 8 10 11 13 15 17
19
-3 6 9 12 15 18 21 24 27
30
2 5 _ 8 10 12 15 18 20 22
--
25
2 4 6 8 10 12 14 16 18
20
