vesele i vážně o nás pro nás Nezávislý časopis od zaměstnanců pro zaměstnance Ročník: 2 číslo: 5 datum vydání: 1. září 2012

Véčko vesele i vážně o nás pro nás

Nezávislý časopis od zaměstnanců pro zaměstnance

Ročník: 2

číslo: 5

datum vydání: 1. září 2012

Křížovka s tajenkou Omalovánky a spojovačka pro děti

Redakce vaří

Nové recepty Nedoceněné ovoce - banán

Další díl Jak jsem začínal/a v ACTHERMU

www.acthermservis.cz

www.acthermstrojirenstvi.cz

Další díl fotoškoly – tentokrát na téma „detaily a makro“

… a mnohem více zajímavého čtení 

Slovo šéfredaktora

Tak jsme se konečně dočkali dalšího čísla našeho časopisu. Léto je v plném proudu – celá příroda září barvami. A snad i lidé jsou tak nějak veselejší a více se usmívají.

Věřím, že za ty tři měsíce, co nevycházel náš časopis, jste prožili plno pracovních i osobních úspěchů a máte spoustu zážitků z dovolené. Budeme rádi, když se s námi o některé z nich podělíte.

Pavel Kühn, šéfredaktor

Redakce vaří V minulém čísle jsme slíbili, že otiskneme recept na čokoládové mufiny, které vytvářela naše milá děvčata z finančního oddělení přímo ve firmě pomocí mikrovlnné trouby. Jak jsme slíbili, tak také plníme a přinášíme recept, který rozhodně není nijak obtížný a může si jej vyzkoušet kterýkoliv náš čtenář. Pánové mohou doma překvapit své drahé polovičky a upéct tyto skvělé rychlé mufiny jako

překvapení. A jak na to: všechny přísady dobře promíchejte, naplňte směsí větší hrnek, navrh položte kostičku tmavé čokolády a vložte hrnek do mikrovlné trouby na cca 3min. Že je mufin hotový poznáte jednoduše – krásně vykyne a udělá na hrníčku bambuli. A kdo nepozná, že je již hotový si může pomoci špejlí – pokud se na špejli nebude těsto lepit – máte hotovo.

Na jeden větší hrnek: 4lžíce hladké mouky 0,5 čajové lžičky prdopeče (kypřící prášek do pečiva) 4 lžíce moučkového cukru 2 lžíce kakaa 1vejce 3 lžíce oleje 3 lžíce mléka kostičku tmavé čokolády



Jak jsem začínala v ACTHERMU – příběh zaměstnance Nástup do ACTERMU dne 10.09.2007 byl pro mě zároveň nástupem do prvního zaměstnání. Předtím jsem jako studentka pracovala pouze přes prázdniny brigádně a většinou manuálně. Práci v kanceláři jsem zažila jen v rámci praxe při škole. No těšila jsem se jak malá holka. Kolegyně, kolegové i celková atmosféra byla pro mě úžasná. A do dneška mám svojí práci i kolektiv ráda, je to součást mého života.

Jak vše stihnout a nezbláznit se Po hodně krátké době, kdy mi stihla kolegyně Šárka vysvětlit pracovní náplň účetní, musela nastoupit před mateřskou na nemocenskou. Takže jsem do všeho spadla rovnýma nohama s nulovými zkušenostmi a mínusovým sebevědomím. Práce se na mě valila ze všech stran a měla jsem pocit, že nic nestíhám. Dívala jsem se zpětně do historie, jak se co dělá nebo listovala v zákonech, příručkách a na internetu a učila se věci, na které mě ani studium na střední a na vysoké připravit nemohlo. Abych vše stíhala a pro svůj klid, že mám vše v pořádku, brala jsem si práci domů a do práce jsem chodila o hodinu dřív. Většina vedoucích a techniků v tu samou dobu už byla v práci a brzy si zvykli, že mi můžou nosit pracovní podklady takhle brzo. Což mě trošku rušilo. Tak jsem si jednoho rána (poprvé a naposled) řekla, že se do práce musím vplížit potají, aby mě nikdo z techniků neviděl a nechali mě v klidu pracovat. Pomalu jsem otevřela plechové dveře od dílen a proplížila se jako růžový panter podél zdi, abych nerozsvítila pohybové čidlo na světlo. Díky tomu jsem si málem vyvrkla kotník, ale to mě nemohlo odradit. Opatrně jsem odemkla dveře, za nimiž se schovávalo schodiště vedoucí k nám do kanceláří. Vklouzla jsem za ně opět bez rozsvícení. Naťukala jsem kód a potmě vyběhla schody a usmívala jsem se, jak jsem dokonale provedla svůj plán. Otevřela jsem kancelář, zašmátrala po vypínači a v tu chvíli do božského ranního ticha a tmy začal na celou budovu řvát alarm. Byla jsem prozrazena…

První firemní večírek Blížil se čas vánoc a ve firmě páteční vánoční večírek v Kulisárně v Chomutově – můj první večírek, kde jsem měla šanci pořádně vidět úplně všechny kolegy z práce včetně vedení. Ale pro mě pátky znamenaly naprostý „press a stres“ - do 12hod stihnout všechnu práci (a protože chce mít každý čistý stůl před víkendem, bývá to někdy opravdu honička), jet do školy, odsedět si pár přednášek, složit nějaký ten zápočet a zkoušku a pak jet na večírek pořádně se seznámit s kolegy. Bystré oko si možná všimlo, že jsem vynechala zmínku o jídle – to protože není o čem se zmiňovat. Do kulisárny jsem přijela uštvaná a hladová. Kolegové mi hned přinesli řízečky a než jsem stačila popadnout dech, půlku mi jich snědli. Jako pravá dáma jsem se přece nemohla hned vrhnout na stoly s jídlem. Ale kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. A s prázdným žaludkem se začalo připíjet na tykání, tancovat, pořizovat první společné fotky a znovu připíjet. No jak probíhal zbytek večera a jak jsem se dostala domů nevím. A do dneška mi kolegové s potěšením vypráví, jak jsem se v opojné veselé náladě pořád ptala - a nevidí Míša (vpravo) s kolegyní Erikou mě ředitel, neslyší mě ředitel, takhle mě nesmí vidět, nechci udělat špatný dojem.

Škola vs. Práce Na toto téma bych asi mohla vyprávět nejvíc, ale ve zkratce: S nástupem do ACTHERMU jsem přestoupila z denního na dálkové studium a začal poslední rok bakalářského stupně – výběr specializace, napsání bakalářské práce a příprava ke státnicím. Následovaly pak ještě 2roky na inženýrském stupni. Skloubit učení do školy a učení náplně mého prvního zaměstnání bylo někdy hodně těžké, ale hezky se na to nyní vzpomíná. Pamatuji si, jak jsem se před zkouškami učila v práci a naopak pracovala na některých „nudných“ přednáškách. Ale všechno nakonec dobře dopadlo. Nic z toho by ale nešlo, kdyby mě ve studiu nepodporovali v práci, a za to všem znova moc děkuju. Takže když jsem úspěšně složila zkoušku, první komu jsem volala nebo psala, byly mé kolegyně. A po státnicích jsem samozřejmě jela hned do práce, abych to mohla oslavit s nimi.

Michaela Kubalová (Kolářová), ACTHERM servis,a.s.



Firemní akce obrazem - oslava výročí 10 let fi ACTHERM servis, a.s.



Jak fotografovat – kurz správného fotografování cm), na extrémně plaché tvory, jako jsou např. vážky, dokonce 50 a více cm.

Fotografujeme detaily a makro Jaro a léto je nejvhodnější část roku pro fotografování květin a hmyzu.

V úvodu je potřeba upozornit na některé neseriózní údaje používané výrobci (a převzaté i prodejci), které uvádějí kupce či majitele fotoaparátů v omyl. Detaily, např. květin, lze již dnes fotografovat i nejlevnějšími typy fotoaparátů. Makrofotografie již však vyžaduje poměr zvětšení 1:1 (a více), což v praxi znamená, že 1cm fotografovaného předmětu má na snímači fotoaparátu velikost 1cm!! Někteří výrobci však za ,,makroprogram“ vydávají schopnost fotoaparátu zvětšení pouze 1:2, někdy dokonce i menší! Dalším ,,chytákem“ je zdůrazňovaná ,,přednost“ zaostřit již od 1cm. Ano, dosáhne se tím značného zvětšení, ale za cenu zastínění fotografovaného předmětu tělem fotoaparátu. Výsledkem je, že automatické zaostřování ve stínu nespolehlivě pracuje, je potřeba delší čas expozice (což má často za následek rozmazání snímku chvěním ruky) a v neposlední řadě i to, že jakýkoliv plachý hmyz se cítí ohrožený ,,čímsi velkým“ těsně před sebou a okamžitě prchá. Vhodné jsou, proto fotoaparáty u nichž lze dostatečného zvětšení dosáhnout z většího odstupu (alespoň cca 8-10


Pokud je pro amatéra hl. kritériem nejnižší cena fotoaparátu (a případné výbavy), vyhrávají ,,ultrazoomy s elektronickým hledáčkem“ (tzv. EVF nepravé zrcadlovky). Velký výběr modelů již od cca 3500,-Kč nabízejí firmy Fujifilm (FinePix) a Panasonic (Lumix). Co dokáží v rukách amatéra, nejlépe uvidíte na stránkách: http: //www.majorfoto.cz/ Velkou výhodou je, pokud vlastníte (nebo koupíte) model fotoaparátu, který umožňuje na objektiv přišroubovat filtry. V tom případě lze za cca 1600,-Kč dokoupit tzv. makropředsádkovou čočku (např.Raynox 250 - pozor aby se průměr závitu pro filtr u vašeho fotoaparátu shodoval s průměrem této předsádky), která se na objektiv upevní místo filtru a umožní fotografovat velké detaily a z větší vzdálenosti. Lze ji samozřejmě použít i na teleobjektivy digitálních zrcadlovek. Největším problémem makrofotografie je velmi malá zaostřená část fotografovaného předmětu (vše před a za touto vzdáleností je rozmazané). Čím je větší zvětšení, tím je tato zaostřená část menší (může to být i jen pár milimetrů) a proto je důležité přesné zaostření. Pokud chceme tuto zaostřenou část zvětšit, je nutno nastavit větší clonu a abychom následným delším časem ,,nerozhýbali“ snímek, je potřeba zapnou stabilizaci (případně nastavit vyšší citlivost) a fotoaparát pevně držet. Za slunečného počasí a dobře nasvíceného předmětu by to neměl být problém a uspokojivě lze použít i nastavení fotoaparátu na tzv. Makro program. Fotografování ve stínu a za šera už vyžaduje různé speciální nástavce a použití blesku, tato problematika je ale už nad rámec tohoto článku. Na závěr několik nepsaných pravidel makrofotografa: 1) Na neznámé druhy hmyzu nesaháme, protože hrozí bolestivé štípnutí či kousnutí (obzvláště nebezpečné pro alergiky), ale existují u nás i druhy, které vylučují jed, který může být (za určitých okolností) pro dospělého člověka i smrtelným. Z pavouků je to na prvním místě (naštěstí vzácná) Zápřednice jedovatá, která žije ve vysoké trávě hlavně v teplejších jižních částech ČR.


Bohužel podstatně hojnějším nebezpečím je brouk Majka obecná, který žije na sušších místech s nízkým porostem a v ohrožení vylučuje z nožek silný jed, který ve styku s pokožkou způsobuje puchýře až otoky a při kontaktu se sliznicí už dochází k otravě. Tohoto brouka jsem několikrát nafotografoval na cestičkách v rekultivované okrajové části hnědouhelných dolů u Března za Chomutovem (viz foto).

Závěrem pár užitečných odkazů kam pro radu, kde možná najdete vám neznámý druh, který jste nafotili a nebo se jen pro inspiraci podívat jak fotí profíci s výbavou za několik desítek tisíc korun:

http://www.macrophotography.cz/index.php?option=co m_content&view=article&id=67&Itemid=56&lang=cs http://fotoblog.in/galerie/ http://www.macro-world.cz/gallery.php http://makro.matonoha.cz/ http://davidjobi.megashot.net/photostream http://hmyz.naturfoto.cz/ http://www.lepidoptera.cz/klic/

2) Fotografovaný hmyz netrápíme pomocí šťouchanců větvičkou (nebo dokonce zchlazovacím sprejem na obstřiky) aby nám postál v námi požadované poloze. Opravdový makrofotograf je obdivovatelem a ochráncem přírody.

http://www.martinpustelnik.com/ http://www.photoearth.cz/clanek-svojrazny-mikrosvet/

3) Nejpůsobivější snímky jsou tzv. ,,od země“, což obnáší válení se v trávě, na prašné cestě apod., proto zvolte vhodné oblečení a důkladně se chraňte před klíšťaty! 4) Makrofotografie vyžaduje trpělivost nejen při fotografování, ale i při zpracování v PC. Zpočátku určitě většinu fotografií smažete, protože budou zaostřené do špatného místa, nebo celé rozmazané pohybem rukou. Nenechte se odradit, svět hmyzu (který běžně nevnímáme) má své kouzlo a znám hodně lidí kteří mu následně naprosto propadli.

http://www.sme.sk/c/6088635/fascinujuci-minisvethmyzu.html http://www.meloidae.com/cs/kategorie/animaliazivocichov

BEŠ



Banán – nedoceněné ovoce Pravý původ banánů, jakožto nejoblíbenějšího ovoce, pochází z regionu kolem Malajsie. Odtud se dostaly díky cestovatelům do Indie, kde je o nich zmínka již v 6 stol. př.n.l., a rozšiřovaly se dále do světa. Rostlina, na které banány rostou, ve skutečnosti není strom, ale je to největší bylina na světě. Banány obsahují tři přírodní cukry – sacharózu, fruktózu a glukózu spolu s vlákninou. Banány poskytují okamžitý a podstatný zdroj energie. Výzkum dokázal, že už dva banány dodají dostatečné množství na tvrdý 90minutový trénink. Není divu, že jsou banány mezi světovými sportovci ovocem číslo jedna. Banány mohou pomáhat překonat nebo předcházet mnoha nemocem a stavům a to je staví do pozice, kdy by se měly stát součástí naší každodenní stravy. Od čeho nám tato svačinka do práce pomůže: Deprese: Banány obsahují tryptofan – aminokyselinu, kterou tělo přeměňuje na serotonin a činí nás uvolněnými, zlepšuje náladu a obecně se cítíme šťastnější. Premenstruační syndrom: Zapomeňte na prášky – jezte banány. Vitamín B6, který je v banánech obsažen reguluje hladinu krevní glukózy, což má vliv na vaši náladu. Anémie: Bohaté na železo mohou banány stimulovat tvorbu hemoglobinu v krvi, a tak pomáhat v případech anémie. Vředy: Banány se používají jako potravina, která má pozitivní účinky proti poruchám činnosti střev, kvůli jejich měkké struktuře a jemnosti. Je to jediné syrové ovoce, které můžete konzumovat bez rizika nebezpečí vzniku vředů. Také neutralizuje překyselenost žaludku a redukuje podrážděnost vnitřní vrstvy žaludku. Stres: Draslík je životně důležitý minerál, který pomáhá stabilizovat srdeční tep, posílá do mozku kyslík a reguluje tělní vodní rovnováhu. Když jsme ve stresu, zvyšuje se metabolická aktivita a tím klesá hladina draslíku. Tato rovnováha může být znovu obnovena s pomocí svačinky v podobě banánu, který obsahuje velké množství draslíku. Bradavice: Ti, kteří preferují přírodní alternativy, přísahají, že když se chcete zbavit bradavic, vezměte kousek slupky od banánu a přiložte ho na bradavici vnitřní stranou a opatrně to přelepte náplastí. Krevní tlak: Toto jedinečné tropické ovoce je vysoce bohaté na draslík a zároveň skoro bez soli, což z něj dělá výborného bojovníka proti krevnímu tlaku. Zácpa: Bohatě zastoupená vláknina dokáže obnovit normální střevní činnost. Pomáhá překonat tento problém, aniž byste museli užívat projímadlo. Pálení žáhy: Banány představují přírodní prostředek na snížení kyselosti v žaludku, takže pokud často trpíte pálením žáhy, zkuste konzumovat banány pro utišující úlevu. Nervy: Banány obsahují velké množství vitamínů skupiny B, které pomáhají zklidňovat nervový systém. Nadváha a stres v práci: Studie institutu v Rakousku zjistila, že tlak vyvolaný v práci vede k tomu, že se lidé cpou potravinami jako je čokoláda nebo brambůrky. Když se výzkumníci podívali na 5000 pacientů v nemocnici, zjistili, že lidé nejvíce obézní mají práci, ve které jsou vystaveni velikému tlaku. Studie končila tím, že máme každé dvě hodiny doplňovat cukry, abychom se vyhnuli nárazovým konzumacím výše zmíněných potravin. Banán obsahuje: 86 kalorií ve středně velkém banánu 1 gram bílkovin 3 gramů vlákniny 26.9 g sacharidů 467 mg draslíku 43 mg hořčíku 27 mg fosforu

7 mg vápníku 1.3 mg selenu 0.4 mg železa Také stopové množství zinku, manganu a mědi 95 IU vitamínu A 11 mg vitamínu C

22.5 mcg vitamínu B9 (důležitý v těhotenství) .7mcg vitamínu B6 .6 mg Niacinu (vitamín PP, kys. nikotinová) .31 mg vitamínu B5 .67 IU vitamínu E

Banány jsou opravdu přírodní léčivý prostředek na mnoho nemocí. Když srovnáte banán s jablkem, zjistíte, že obsahuje 4krát více bílkovin, 2krát tolik sacharidů, 3krát tolik fosforu, 5krát tolik vitamínu A a železa a 2krát tolik ostatních vitamínů a minerálů. Co možná o banánech ještě nevíte:  Řada lidí používá vnitřek banánové slupky k potěru pokožky po komářím bodnutí. Snižuje pálení a podráždění kůže.  Snažíte se skoncovat s kouřením a trápí Vás abstinenční příznaky? Dostat se z nich Vám pomohou vitamíny B6 a B12.  Kousky banánu mezi jídly pomáhá udržet hladinu cukru v krvi v rovnováze a tak tiší nebo odstraňuje ranní bolesti.  Výzkumy ukazují, že banán je skvělý prostředek na zvýšení výkonnosti mozku a soustředění.  Přehnali jste to s alkoholem a trápí Vás kocovina? Zkuste banánovo-mléčný koktejl s medem. Uklidňuje žaludek a obnoví narušenou hladinu cukrů a vody v těle. Michaela Kubalová, ACTHERM servis, a.s.



Všeználek 1. tajenka = země našeho obchodního partnera 2. druh kávy 3. nádoba na víno 4. strach 5. indoafrická organizace (zkr.) 6. druh hudby 7. SPZ Karviné 8. chemická značka kyslíku

1 1 R 2 3 4 5 6 7 8

2

3

4

5

6

Pro naše děti Najdi 10 rozdílů a vybarvi

Spojovačka

Spojovačka



7

8

Recepty kuchtičky Dany

Hrníčková bábovka V minulém čísle našeho časopisu jsem vyhlásila soutěž o nejlepší velikonoční sekanou. S politováním však musím konstatovat, že nemáme žádného výherce. Dovolené a celé prázdniny nám utekly jako voda, ale snad se všem vydařili a je tady září a spolu s ním i nový recept. Dnes jsem si pro Vás připravila klasiku naší kuchyně – bábovku. Bábovky můžete udělat při každé příležitosti, jsou snadné, chutné, levné a rychlé. Kuchařské knihy a časopisy nabízejí celou škálu různých druhů a to piškotové, tvarohové, kakaové, kynuté, majolkové, ovocné, oříškové, zdravotní i kalorické, prezidentské a na další si už ani nevzpomenu. Z vlastních zkušeností mám nejraději ty klasické piškotové, které se dají kombinovat s rozinkami, kakaem, oříšky, kandovaným ovocem a nakonec i ochutit rumem. Už Vás ale nebudu napínat a tady je recept na velmi jednoduchou hrníčkovou bábovku. Připravíme si následující suroviny: 2 hrníčky polohrubé mouky (asi tak 2,5 dl) podle velikosti formy 1 hrníček krystalového cukru (krupice) ½ hrníčku rozpuštěného tuku – Hera, Stela apod. 1 hrníček mléka 2 vejce 1 prášek do pečiva 1 sáček vanilky Rozinky, kakao Všechny suroviny mimo kakaa smícháme v těsto. Polovinu těsta vlijeme do vymazané formy, osobně nejlepší je vymazat ztuženým tukem a vysypat strouhankou. Je tak jistota, že vypadne. Do druhé poloviny dáme kakao a nalijeme do formy se světlým těstem. A nyní jedna taková rada do života. Víte jak dosáhnout toho, aby tmavá vrstva byla po rozkrojení uprostřed té světlé? Že ne? Je to velmi snadné. Vezmete si vidličku a vidličkou projedete několikrát těstem ve formě. Těsta se spojí a při pečení to tmavé klesne do světlého. Uvidíte, funguje to. Pečeme v předehřáté troubě asi 45-50 minut, podle toho jak ji máte nastavenou, já dávám tak 170 stupňů. Po této době ještě zkusím píchnutím špejlí, jestli je uvnitř upečená. Pokud ne, ještě ji nechám na horkovzduchu asi 10 minut. Ale to už opravdu záleží na Vás, jak jste zvyklí.

Dobrou chuť Vám přeje kuchtička Dana

Ale nebyla bych to ani já, kdybych nevyhlásila zase nějakou soutěž. Naše příští číslo vychází v prosinci, takže se nabízí recepty na vánoční dobroty. Budu se těšit na všechny Vaše receptíky, abych je mohla i vyzkoušet. A můžete napsat nám do redakce časopisu i recept na vaši bábovku, jakou máte nejraději, jak ji děláte. Ráda se přiučím nejen já, ale i ostatní čtenáři.

Dana Štarmanová, ACTHERM strojírenství, s.r.o.



Cestománie

Beroun a okolí na kole Každoročně podnikáme s manželem a naší 9 letou dcerou výlety na kolech po Čechách i na Moravě. Jarní příroda se teprve probouzí a zelené aleje stromů na mě působí jako balzám na duši, proti všedním starostem a každodennímu rytmu života. Je ale škoda, že cyklostezek je stále málo a pokud jsou, tak jsou často obsazené bruslaři a chodci, nebo se na nich procházejí páníčkové se svými „miláčky“. Některé trasy jsou vedeny po hlavních silnicích a to je ta nejhorší varianta, která může být. Auta jsou dnes všude i na místech, kde je opravdu nečekáte. Ale s tím asi nic nenaděláme. Zkrátka někdo vychutnává přírodu z krabičky na 4 kolech a někdo jenom z kola na vlastní pohon. Když se Vás někdo zeptá, kde je Beroun, jistě se Vám vybaví město ve středních Čechách, nedaleko Prahy, směrem k Plzni. To je správná odpověď. Ale je to i nádherná oblast kolem řeky Berounky se svou krásnou rozmanitou přírodou a krajinou v okolí Karlštejna, Koněpruských jeskyní a celého Českého krasu. I naše rodina využila krásného jarního počasí a volných předmájových dní k tomu, abychom se vypravili na cyklovýlet do této oblasti. Vyrazili jsme v sobotu 28. dubna dopoledne, venku vedro jako v létě a zhruba za 1,5 hodiny jsme byli na místě. Zamluvili jsme si předem penzion s krásným výhledem na Beroun. Sice jsme špatně odbočili z dálnice, takže

jsme projeli celým centrem města, které se provozem aut podobalo hlavnímu městu v největší dopravní špičce. Ale protože jsem měla malou podrobnou mapku a myslím i dobrou orientační schopnost, dostali jsme se k penzionu docela snadno a to i díky


směrovým šipkám, které nás tam zavedly. Nejdříve jsem sklidila od nejmladšího člena rodiny vlnu kritiky za místo na nejvyšším kopci nad městem Berounem, ale po shlédnutí pokoje s výhledem na město a bazén v zahradě, mi bylo odpuštěno. Hned první odpoledne jsme vyrazili na kolech do okolí Berouna. Na náměstí právě končily farmářské trhy, takže všechna auta odjížděla z centra náměstí. Nás to ale neodradilo a proplétali jsme se mezi nimi. Najeli na hlavní silnici směrem ke Královu Dvoru a hledali místní medvědárium, které mělo být v centru města. Nejdříve jsme ho minuli, ale při

zpáteční cestě (cyklostezka vedla po chodníku) jsem si všimla rozhledny, která je dominantou města. Podle informačního průvodce se nachází v městském parku nad medvědáriem. Strmým stoupáním k rozhledně jsme hledali medvědy – Jakuba, Vojtu a Matěje. Asi po hodině jsme našli nejen rozhlednu, ale i medvědárium. Jenže v tom horku jsme viděli jen jednoho „huňáče“ jak odpočívá ve stínu. Ostatní dva se někde schovávali. Osvěžením pro nás byla zmrzlina. Vrátili jsme se zpátky k náměstí a najeli na nově vybudovanou cyklotrasu „Po stopách českých králů.“ Krásnou krajinou po novém mostě přes řeku Berounku směrem na Nižbor a zpět. Večer si naše Hanka ještě dala 10 koleček na bruslích na městské dráze a k tomu koupání v osvěžujícím bazénu. První den se nám opravdu vydařil. Nedělní výlet byl trochu náročnější, ale protože nebylo tak velké vedro, zdálo se nám, že jsme ho zvládli lépe než ten první. Ráno po snídani jsme vyrazili po cyklostezce směrem na Karlštejn. Podél Berounky po krásné asfaltové cestě podél vápencového lomu Alkazar. Skály jsme obdivovali na každém kousku až do obce Karlštejn. Cesta k hradu je


lemována místními prodejci všech možných suvenýrů, pohlednic, restauracemi a občerstveními. O jídlo a pití není opravdu nouze. Pro našince jsou ceny sice trochu vyšší, ale když je žízeň a chuť, tak to nevadí. Hrad Karlštejn jsme dobyli jen na nádvoří, přes ceny vstupenek a davy lidí z Čech, Polska, Itálie, Německa a dalších zemí, jsme nešli dále. Vrátili se zpět a odbočili na cyklostezku směrem k Lomu Malá a Velká Amerika. Ale protože jsme věděli, že značení není zrovna nejlepší, bylo nutné se párkrát zeptat místních obyvatel nebo turistů, kteří nám vždy poradili. Po žluté turistické značce jsme vystoupali lesem a kopcem na Lom Malá Amerika. Odtud jsme pokračovali na Velkou Ameriku. Značení se nám občas vytratilo, ale náš 6. smysl a turisté nás nakonec k cíli dovedli. Poté jsme se vrátili přes obec Mořina zpět na Karlštejn, což bylo krásně z kopce. Ještě nás čekala cesta zpět na Beroun. Celkem jsme ujeli tento dne 39 kilometrů, ale protože nebylo vedro a vál mírný vítr, tak nám to ani nepřipadalo tak náročné. V pondělí jsme se rozhodli pro „nenáročnou“ trasu do Koněpruských jeskyní. Z Berouna jsme vyjeli směrem na Tetín. Ze zříceniny hradu Tetín jsme se kochali výhledem na Beroun a řeku Berounku. Jedná se o velmi malé zbytky skalní zříceniny hradu z 13. století s překrásnou vyhlídkou do okolí. Z Tetína jsme pokračovali po silnici směrem na Koněprusy. Naše představy, že se bude jednat o lehkou trasu, se rozplynuly hned po výjezdu z obce. Po silnici jsme stoupali cca 5

kilometrů na odbočku k autobusové zastávce do Koněprus. Poté chvilku z kopce, ale k jeskyním opět do kopce. Za odměnu jsme ale navštívili místní Koněpruské jeskyně. Protože bylo poslední pondělí v měsíci, měli jsme prohlídku s baterkami. Celá trasa byla ve tmě a my jsme si svítili lucernami, kam jsme chtěli. Připadali jsme si jako skřítkové. Byl to pro mě a Hanku krásný zážitek. Manžel, jelikož není příznivcem různých návštěv zámků, hradů a jeskyní, dobrovolně hlídal naše kola, takže o tento zážitek přišel. Zpáteční cesta byla už příjemnější, protože byla téměř celá z kopce. Dostali jsme se do Králova Dvora, který je spojen s Berounem, jak se moderně říká 2 v 1. Jedná se o město s velkou frekvencí, aut je zde 2x víc než jinde. A tak jsme se rozhodli, že co nejdříve dojedeme do našeho penzionu Primus a osvěžíme se v zahradním bazénu. To se Hance hned zamlouvalo a v mžiku jí přestaly bolet i nohy. Ještě jsme se zastavili v cukrárně „Meruňka“ (provozuje ji manželka redaktora

Zbyňka Merunky) na zmrzlině. Ujeli jen 25 km, ale zato velmi náročných a ve velkém vedru. A tak zazvonil zvonec a to je konec našeho putování. Možná, že jsem se víc rozpovídala, ale snad jsem Vás svými zážitky moc neunavila, to bych opravdu nechtěla. Chtěla jsem Vás inspirovat k tomu, když nebudete vědět kam vyrazit na výlet nebo dovolenou, není nutné hledat cesty u moře, ale krásnou krajinu u nás doma. Hezký výlet Vám přeje Dana s rodinou

Dana Štarmanová, ACTHERM strojírenství, s.r.o.



Spokojení zaměstnanci jsou produktivnější Při přípravě tohoto dílu časopisu jsem narazila na pár zajímavých článků z časopisu Moderní řízení a Účetnictví v praxi a proto se o ně s vámi podělím a udělám „výcuc“ toho nejdůležitějšího. Když se ekonomická situace nevyvíjí dobře, zdá se být zcela od věci klást otázku, do jaké míry se zaměstnanci cítí ve firmě a ve své práci dobře – mají být rádi, že mají vůbec nějakou práci. ALE…. Výzkumy prokazují, že spokojení zaměstnanci jsou z dlouhodobého hlediska produktivnější až o 16%. Nemají tolik absence, neopouští své zaměstnání a jsou ochotní udělat ledacos nad rámec svých povinností a přitahují do firmy lidi s podobným pracovním zaujetím. Ale co to znamená – být šťasten v práci? Nemá to být samolibá spokojenost, která vyústí v pasivitu. Je to pocit spokojenosti, který energizuje, motivuje a podporuje iniciativu a angažovanost. Tito zaměstnanci se dokáží vyhnout syndromu vyhoření, mají méně absence a méně problémů se zdravím. Autoři výzkumu G.Spreitzer a Ch.Porath identifikovali dvě složky pocitu štěstí a spokojenosti, které fungují ve vzájemném propojení, a jedna bez druhé se delší dobu neudrží. První je radost z toho, že žijeme a pracujeme s nadšením. Zaměstnanci, kteří mají vitalitu, probouzejí energii v sobě i v druhých lidech. Firmy mohou podporovat tuto složku tím, že pomáhají svým zam-cům k nalezení smyslu a důležitosti jejich práce. Druhou součástí je možnost učit se a růst, získávat nové znalosti a osvojovat si nové dovednosti. To posiluje jejich sebedůvěru: jakmile se dokáží naučit něčemu novému, začnou věřit, že se naučí i dalším novým věcem, které přinese technický pokrok.

Jak podporovat spokojenost zaměstnanců Někteří zaměstnanci jsou spokojení a vnášejí vitalitu a učení do svých pracovních aktivit. Většina zaměstnanců je však pod vlivem prostředí. Jednají tak, jak na ně působí jejich sociální i věcné a organizační prostředí. Pro uvolnění stresu a udržení nadšení zaměstnanců existují čtyři mechanismy: 1.

Prostor pro samostatná rozhodnutí – v každé organizační úrovni je důležitý pocit odpovědnosti za svou prácimít něco pod kontrolou a třeba se učit i něčemu novému.

2.

Sdílení informací – pracovat v informačním vakuu je nudné a obtížné. Pokud člověk nevidí širší obraz skutečnosti, chybí mu jakýkoli důvod hledat nějaká inovativní řešení. Lidé mohou přispívat k úspěšnosti podniku mnohem efektivněji, když rozumí tomu, jak jejich práce navazuje na vizi a poslání firmy, na její strategii. Systém, který zpřístupňuje nejrůznější informace širokému okruhu zaměstnanců, pomáhá budovat vzájemnou důvěru a dává možnost zaměstnancům projevit vlastní iniciativu.

3.

Minimalizovat hrubé jednání – cena za hrubé, nezdvořilé jednání je vysoká – snižuje pracovní úsilí a kvalitu práce. Zároveň brání lidem, aby mohli mít ze své práce dobrý pocit. A ti, co zažili hrubé jednání ze strany nadřízených, jsou pak často sami hrubí vůči svým kolegům, sabotují jejich práci, šíří pomluvy, zužují svou pozornost a vyhýbají se všem rizikům. Dnes již existují firmy, které nepřijmou ani vysoce kvalifikovaného uchazeče o místo, pokud nesplňuje podmínku slušného chování.

4.

Zpětné vazby k pracovní výkonnosti – vytváří příležitosti ke změnám a k učení. Bez zpětné vazby může být zaměstnanec v nejistotě, zda to, co dělá, je v pořádku. Čím rychleji zpětná vazba následuje po určitém výkonu a čím je adresnější, tím větší užitek přináší.

Tyto čtyři mechanismy pomáhají zaměstnancům k tomu, aby se při práci cítili dobře a pracovali s radostí nebo dokonce s nadšením. Není dost dobře možné a účinné soustředit se na jeden nebo dva mechanismy a zbývající pominout. Jak mohou například zaměstnanci efektivně rozhodovat, když nebudou mít včas zpětnou vazbu? Jak by mohli pracovat s radostí, kdy se jim hrubě vytkne kdejaká malichernost? Pomáhat lidem, aby se při práci učili, uplatňovali a rozvíjeli svůj potenciál, dodávat jim energii do pracovního úsilí vyžaduje odvahu a každodenní úsilí. Nicméně může to významně a udržitelným způsobem zlepšit výkonnost a výsledky firmy. ! Žádný systém ani vztah ale nefunguje, pokud vstřícný přístup nebude oboustranný - tedy i ze strany zaměstnance !



Co nás nejvíce zdržuje při práci Stává se vám v zaměstnání, že nestíháte včas plnit své pracovní úkoly a dostáváte se kvůli tomu do stresu? Zkuste být k sobě otevření a upřímní – a eliminujte „žrouty času“. Pokud to dokážete alespoň u některých z nich, sklidíte ovoce v podobě lepších pracovních výsledků. Aplikujme si univerzální Paretovo pravidlo*, které říká: 20% žroutů času, přináší až 80% časové ztráty našeho pracovního fondu. Ty nejčastější problémy jsou následující: 1.

Špatně naplánovaná práce bez určení priorit – SUPERŽROUT. Nauče se proto své aktivity správně plánovat. Zaprvé si přesně definujte úkoly, za druhé určete prioritu (můžete např. použít známkování jako ve škole) a za třetí stanovte časový harmonogram. Je nutné neustále se plánu držet a mít ho pod kontrolou.

2.

Nekoncepční styl práce s poštou – pokud potřebujete být v soustavném kontaktu s klienty či obchodními partnery, stačí kontrolovat poštu každých 15min. Při běžném režimu zvolte delší časový interval-např. 1hod. Poštu, kterou lze vyřídit do dvou minut, řešte okamžitě, zbytek si rozplánujte. Pokud se budete v budoucnu potřebovat k některým e-mailům vracet - jednoduše klidněte na řádek Předmět zprávy a připište údaj, který vám urychlí jeho vyhledávání – ušetříte čas.

3.

Surfování po internetu v prac.době – SUPERŽROUT. Jestliže strávíte v pracovní době jen půl hodiny na Facebooku, za měsíc tak promarníte 10 pracovních hodin. Na druhou stranu, pokud máte klíčové úkoly splněné a cítíte se unaveni, může vám internet posloužit jako skvělý způsob relaxace. Jednoduše vypněte, dejte si kávu a pár minut mějte zapnutý internet. Pozor - tyto aktivity však musíte mít pod kontrolou. Tipněte si, kolik času trávíte denně na internetu a pak si to jednou opravdu spočítejte. Možná budete nemile překvapeni.

4.

Chaotické ukládání souborů do počítače – buďte pečliví a dodržujte systém ukládání dat. Chaotické ukládání souborů pod nic neříkajícími názvy a bez umístění do vhodných složek je sice pohodlné, ale dříve nebo později se v nich přestanete orientovat a zbytečně se zdržíte.

5. Podceňování zálohy důležitých dat – pozornost věnujte také zálohování důležitých dat, ať už se jedná o firemní poštu, tabulky, grafy, prezentace či ostatní soubory, s nimiž budete dříve nebo později pracovat. Obnova ztracených dat je náročná, pracná a někdy i nemožná. 6. Nepořádek na stole i pracovní ploše PC – dbejte na pořádek na stole, budete ho mít i v mysli. Poházené papíry, útržky s chaoticky napsanými poznámkami mohou vzbuzovat nervozitu nebo vyvolávat dojem, že vše není tak jak má. To má za následek sníženou koncentraci. To samé platí i pro nepotřebné ikony na ploše obrazovky počítače.

*Obecné pravidlo ekonoma Vilfreda Pareta (1848-1923) podle kterého 80% výstupů je výsledkem 20% vstupů. Týká se práce, studia, efektivnosti aktivit i zisku atd. Př.: Často nosíte 20% oblečení, 80% téměř nepoužíváte. 80% problémů vám vytváří 20% vašich vztahů. 80% zábavy prožijete s 20% z Vašich známých. Zkuste použít Paretovo pravidlo a zvyšte vaši efektivitu-vaše přednosti. - najděte 20% příčin, které jsou zdrojem 80% vašich problémů - najděte 20% příčin, které jsou zdrojem 80% vašich příjmů - najděte 20% příčin, které jsou zdrojem 80% vašeho úspěchu a pohody 



Emocionální účetnictví Ve svých zaměstnáních se setkáváme denně s různými druhy komunikace, které jsou čím dál rychlejší – emaily, telefony, úkoly v Outlooku atd. Dá se však spolehnout na neosobní komunikaci? Komunikace s lidmi racionální není – jádrem mezilidských vztahů jsou a vždycky budou emoce. Ať už jsou všechny předpisy, směrnice, vnitřní řády a popisy pracovních pozic jakékoliv, na papír se nikdy nedá dostat všechno. Řada z vás se jistě setkala se situací, kdy úřednice mohla využít třicetidenní lhůtu na odpověď, a přesto vám vaši žádost vyřídila na počkání. Nebo naopak znáte případ, kdy vám mohla vyjít vstříc, kdyby chtěla, ale ona nechtěla. A takto to funguje všude – na úřadě, ve firmě mezi kolegy, s nadřízenými i podřízenými a i doma. Když člověk chápe emocionální rozměr komunikace a nespoléhá pouze na racionální část, je schopný zařídit mnohem víc než kdokoliv jiný. Zkuste si například vzpomenout na jména tří nositelů Nobelovy ceny nebo jména tří posledních Miss Word? A teď si zkuste vzpomenout na jméno vašeho nejoblíbenějšího učitele ve škole nebo jména tří lidí, kteří vám v životě pomohli?... Obvykle si nikdo nevzpomene na ty vzdělané, krásné a úspěšné lidi, ale všichni si vzpomenou na ty, kteří pro ně něco udělali. Smysl těchto otázek byl jednoduchý: Lidem nezáleží na tom, co víte, dokud neví, že vám na nich záleží. Není tedy důležité, jak jste chytří a kolik skvělých věcí jste dokázali, pokud s člověkem nemáte navázaný dobrý vztah, nepomůže vám ani 10 titulů. Pokud ale umíte s lidmi navazovat přátelské vztahy, to ostatní je už mnohem méně důležité. Víte, jaké jsou dle průzkumu klíčové faktory toho, že lidé získají práci a dlouhodobě si jí udrží? Z 15% záleží na profesní zdatnosti a odbor. znalostech a z 85% má schopnosti komunikovat s lidmi, navazovat vztahy a schopnost učit se nové věci. Zakopaný pes v oblasti vztahů je to, že jednotliví lidé hodnotí stejnou situaci většinou zcela odlišně. Každý z nás si něčeho váží, něco oceňuje a něco považuje za důležité – např. včasné příchody, dodržování termínů. A tady začíná kolize – co když pro někoho druhého tyto věci vůbec důležité nejsou a cení si – např. povídání ráno u kafe (aspoň 5min), nabídka, že mu kolega po cestě koupí oběd. Může mít pak pocit, že pro druhého děláme maximum a jsme kolikrát smutní a rozčarovaní, že on si toho vůbec neváží. Kdybychom našli ty věci, kterých si ten druhý skutečně považuje, možná by pak jen polovina snahy vyvinutá správným směrem udělala dvakrát takový účinek. Každý z nás lidem kolem sebe vede jakési pomyslné emocionální konto. Když má u nás někdo kladný zůstatek, je vše dobré a i my k němu budeme milí, ochotní a budeme se snažit vyjít mu vstříc. Jak se ale dostaneme do mínusu, vzniká problém. Pokud si u nás někdo své emocionální konto vyčerpá, pak se může stát, že se nám pak nezavděčí ničím. Pánové tento problém jistě znají. Pokud je citové konto doma plné nebo v plusu a náhodou přinesete kytku – je to dobré. Ale pokud jste v mínusu (třeba jste neposlouchal, když vám žena něco vyprávěla a ona vás nachytala), pak taková kytka může vyvolat opačnou reakci: „Cos provedl, že neseš kytku?“  Jak vypadá emocionální účetní soustava? Jde o to zmapovat, co je asi pro toho druhého vkladem na jeho citové konto a co je asi výběrem. Co ho potěší a co naštve. A pozor, tyto vklady a výběry se můžou dost lišit od toho, co byste za vklad nebo výběr považovali vy sami.

Příklad: představte si dva kolegy – Tomáše a Marii. Pracují společně už dva roky, ale nějak se jim nedaří najít si k sobě cestu. Marie je milá, tichá, zodpovědná, důsledná a dobře zorganizovaná žena. Tomáš je komunikativní, přátelský, má stále nové nápady a rád vtipkuje.



Oba se snaží spolu dobře vycházet, ale nedaří se jim vyhnout se napětí a občas i konfliktům. Jejich odlišné vidění světa způsobuje, že i když se snaží navázat s tím druhým lepší vztah, míjí se to účinkem. Oba se pak cítí jako „ten jediný, kdo se snaží“ a špatný pocit obou tak narůstá. Jak z toho ven??? Je nutné porozumět tomu, jak vidí svět ten druhý.

Vklady (co oceňuje u druhých) Chození včas Věci hotové v předtermínu Decentní vystupování Úprava dokumentů „štábní kultura“

Marie Výběry (čím u ní lidé ztrácí) Když někdo neodpoví na e-mail ani do třetího dne Zapomenutí narozenin, svátku Když se jí zdá, že se někdo snaží „ulít“ Tlachání během práce

Vklady (co oceňuje u druhých) Tomáš Výběry (čím u něho lidé ztrácí) Popovídání s kolegy Urgování úkolů Když mu někdo pošle vtipný e-mail nebo obrázek Úkoly pro úkoly Když se kolegové alespoň trošku znají a zajímají se o druhé Pocit, že ostatním záleží jen na jeho výkonu a ne na něm jako na člověku

Zkuste si vyplnit podobná emocionální konta u někoho z vaší rodiny nebo u někoho z práce. Schválně si ověřte, jak snadno nebo jak těžko se vám taková tabulka vyplňuje.

Vklady (co oceňuje u druhých)

jméno ……………….

Výběry (čím u ní/něho lidé ztrácí)

Vklady (co oceňuje u druhých)

jméno ………………..

Výběry (čím u ní/něho lidé ztrácí)

Michaela Kubalová, ACTHERM servis, a.s.



Naše zakázky ACTHERM - strojírenství, s.r.o. – Výroba a montáž ocelové konstrukce nakládacího zásobníku ZM1 (obr.1, 4) a OK na mostě U1 na ÚUL (obr.2,3) pro investora SD - 1.strojírenská, a.s.

1

2

3

4

ACTHERM servis, a.s. – Stř. 42 od května 2012 probíhají rekonstrukce výměníkových stanic v Chomutově pro investora ACTHERM spol. s r.o., OZ Chomutov



Stř. 47 Regenerace panelového domu SVJ Partyzánská Chomutov

PŘED

PO

Stř. 44 Kouřovod K1 – dilatace a oprava části kouřovodu kotle K1 na Teplárně v Chomutově

Stř. 41 Celoroční zakázky – Provozování FVE Saša a FTVA Alfa (zajištění běžné údržby, kontrola panelů, stringů, měničů, ele. rozvodů a rozvoden)

ACTHERM-energomontáže, s.r.o. – strojírenské práce a montážní práce v elektrárně Poříčí pro investora G-Team Progres, spol. s r.o.



Proč nová směrnice? Každý zaměstnanec, který používá firemní počítač, se v uplynulých dnech setkal s novou směrnicí SQ 4-3R 4 Řízení

výpočetní techniky, kterou pro firmu připravil pan Karel Witzko ze stejnojmenné firmy, který je jediným správcem výpočetní techniky a správce sítě. Každý z nás směrnici četl, protože zároveň musel podepsat souhlas s podmínkami užití firemního softwaru. Pojďme se tedy podívat, proč tato směrnice vznikla.

Nová směrnice přivede do firmy pořádek v užívání legálních programů a jejich přehled. Každý zaměstnanec, který má svěřený počítač či notebook bude podepisovat souhlas s podmínkami užití firemního software. Tímto se zaváže, že nebude instalovat žádné nelegální programy, nebude je šířit a v případě zjištění nelegálního či nežádoucího softwaru ve svěřeném počítači, neprodleně informuje správce sítě a s jeho pomocí software z počítače odstraní. Pro přehled legálních programů dostává zaměstnanec k podpisu seznam nakoupených licencí ke svěřenému zařízení. Svým podpisem se také zaváže k plné odpovědnosti za svěřený majetek a za vzniklé následky tím osobně odpovídá. Normální je nekrást a platí to i v případě software. Pro firemní prostředí to platí zejména v tom ohledu, že veškeré software na firemních počítačích by mělo mít jasný původ. Mělo by být pořízeno v souladu s licenčními podmínkami. V případě komerčního software zakoupeno, v případě Open Source používáno tak jak vyžaduje platná licence. Stejně tak je potřeba dbát na dodržení licenčních podmínek u komerčního software, tedy mít například (a zejména) dostatek licencí podle počtu instalací či zaměstnanců. Za aktivní používání nelegálního softwaru už dnes zaplatí firma průměrně skoro 300 tisíc korun. Organizace chránící autorská práva ale přitvrzují a chtějí nabídnout odměnu za udání. Podle průzkumu agentury STEM Mark by celá třetina zaměstnanců svou firmu bez váhání udala. Rok vězení a pokutu 630 tisíc korun dostal nedávno olomoucký majitel počítačové herny, který pracoval s nelegálním softwarem. Pokud na pirátské užívání programů tehdy někdo upozornil, udělal to zdarma, nyní by však mohl získat odměnu. „Tento krok nám umožní odhalit velké případy softwarového pirátství. Informátoři jsou tímto motivováni,“ říká mluvčí Business Software Alliance (BSA) Jan Hlaváč. BSA se inspiruje ve Spojených státech, kde informátor dostane deset procent z vysouzené částky. Pokud by tedy firma používala programy za sto tisíc, celková pokuta by se vyšplhala na trojnásobek a udavač by mohl dostat desetinu. Hitparádu nejkradenějšího softwaru vedou Windows, následované kancelářským balíkem Office a grafickými programy Photoshop a AutoCad. „Polovina lidí si myslí, že za nelegální software si můžou výrobci sami, druhá polovina si myslí, že je to krádež jako každá jiná,“ říká sociolog Tomáš Řehák. Policie při zátahu ve firmách kontroluje především licence. Některé programy už ale nelegální používání hlásí samy přes internet. V centrále totiž nesedí sériová čísla. Nelegální software se ale používá i ve školách. Nejvyšší částka, kterou zatím BSA vysoudila, se vyšplhala na sedm set tisíc korun. Mikuláš Ferjenčík, místopředseda pirátské strany: „Nám to přijde opravdu absurdní. Nabádá to k tomu, aby zaměstnanci do firmy přinášeli ilegální software a pak ji udávali.“ BSA je protipirátská organizace, která působí v 80 zemích světa. Členy jsou hlavní softwarové firmy jako Microsoft, Apple, Adobe, Corel či Autodesk a jejich hlavní úlohou je chránit trh a vlastní příjmy. BSA bývá v IT komunitě vnímána jako skupina lobbistů se silným vlivem, kteří si prosazují, co se jim zachce. Veškeré aktivity jsou řízeny z Londýna. Není to první kontroverzní praktika, kterou BSA během svého fungování vyzkoušela. Už před deseti lety rozeslala do firem videokazetu s nahraným zásahem policie.



Máte ve firmě nelegální software? „Zlegalizujte“ ho. A to nejlépe co nejdříve, než dojde k nějaké nepříjemnosti. Nelegální software ve firmě vás může stát hodně nepříjemností. Legalizace software ve firmě spočívá hlavně v pravidelné prověrce toho, co ve firmě je používáno a instalováno (může pomoci SAM), dozoru toho co používají a instalují samotní zaměstnanci. A okamžité reakci na zjištění nedostatků. Reakce je přitom jednoduchá – okamžitě odstranit nelegální software (software k němuž nevlastníte licence) a dokoupení licencí. Alternativně můžete v některých případech využívat software dostupné zdarma, zpravidla Open source či freeware. Ale i tady je nutné se dobře seznámit s platnými licenčními podmínkami u konkrétního software. Používání legálního software (a není řeč jenom o čistě komerčním) přináší řadu výhod. Klid a pohodu (není potřeba se obávat přistižení), dostupnost případné uživatelské podpory, možný vliv na zvýšení bezpečnosti v podnikových počítačích a síti. Budete-li legalizovat produkty Microsoftu a dalších velkých firem, tak nezapomeňte na různorodé možnosti OEM licencí či multi licencí – ty dokáži přinést výhody v podobě nižších cen. Ať už založených například na koupi operačního systému přímo s hardware, nebo v podobě „množstevní“ slevy při koupi většího počtu uživatelských licencní. Zajímavé odkazy: http://www.microsoft.com/cze/legalnisoftware/softwarenekradu/slovnik.aspx http://www.microsoft.com/cze/legalnisoftware/softwarenekradu/deti/provedu-budu-bit.aspx

Slovníček Viry dnes už nejsou v zásadě škodlivé programy – zatímco dříve spíše ničily, dnes jsou viry zneužívány k získání přístupu k počítači a jejich začlenění do rozsáhlých sítí, kde napadené počítače slouží pro další účely – šíření virů, hacking počítačů, útoky na internetové servery či rozesílání spamů. Spyware a keyloggery umožňují proniknout do počítače či do počítačové sítě a získávat odtamtud informace – odposlouchávat, zaznamenávat psaní z klávesnice, získávat obsahy obrazovek, zaznamenávat co uživatelé dělají, kam chodí na Internetu. Trojský kůň je nejčastější způsob jak se někomu dostat do počítače – jak název napovídá, je využito jiného programu, ke kterému je připojena část umožňující do počítače instalovat další software. Adware je relativně málo nebezpečné, ale dokáže být velmi agresivní a nepříjemné. Napadené počítače budou uživatele obtěžovat inzercí, vyskakujícími okny, přesměrovávat internetové adresy, vkládat reklamu do stránek. Ve všech případech lze napadení předejít hlavně pořizováním software z důvěryhodných (a tím také legálních) zdrojů. Jakkoliv pomůže antivirové software, nelze se na něco takového spoléhat. Na míru psané trojské koně či adware nemusí být prozatím známo ani automaticky detekovatelné. Karel Witzko



Aktuality Noví zaměstnanci Horák Ladislav ml. – zámečník stroj. Hampl Radek - mechanik MaR servis Jindrová Hana - technik servis Velčovský Rostislav – zámečník stroj. Kotásek Karel - montér potrubí energo Kabourek Václav – zámečník stroj. Rimpl Radek – zámečník stroj. Naštický Marcel – pomocný dělník stroj.

Narozeniny Servis Šebek Jaroslav 9. Září Pištělka Jiří 14. Září Kubalová Michaela 23. Září Lisner Jiří 24. Září Szegeny Martin 28. Září Hornová Šárka 3. Října Manduch Libor 4. Října Kalaš Antonín 6. Října

Řezáč Vladimír 7. Října Smola Pavel 26. Října Bartáková Erika 28. Října Čimpera Vladimír 30. Října Lejnar Jindřich 3. Listopadu Tůma Luboš 20. Listopadu Kazda Daniel 22. Listopadu Rosa Tomáš 26. Listopadu Bernat 30. Listopadu Energomontáže Hřeben Jan 7. Září Strojírenství Hromek David 8. Září Naštický Marcel 24. Září Šubrt Radek 6. Září Vološin Jan 6. Října Dvořák Martin 20. Října Berky Milan 23. Října Vološin Jiří 6. Listopadu Macho Martin 10. Listopadu Sojčík Martin 30. listopadu

Volná pracovní místa ACTHERM servis, a.s 1. Provozní elektrikář Směnný provoz Vyhláška 50 par. 7 VN Praxe 3 roky ACTHERM - strojírenství, s.r.o. 1. Obsluha frézy Hledáme frézaře s vyučením a min. praxí 5 let Nutná znalost programu Heidenhain Jednosměnný provoz

2. Svářeč Hledáme svářeče s praxí min. 2 roky Platný svářečský průkaz ČSN EN 287-1 Jednosměnný provoz 3. Zámečník Manuální zručnost Praxe výhodou Znalost čtení výkresové dokumentace nutná 4. Lakýrník Vyučen Manuální zručnost Praxe výhodou Vhodné pro absolventy

Časopis společností skupiny ACTHERM Vydavatel: ACTHERM servis, a.s. , ACTHERM - strojírenství, s.r.o. Datum a místo vydání: září 2012, Chomutov Šéfredaktor: Pavel Kühn Redakční rada: Bc. Jana Bžochová, Kateřina Kolářová, Michaela Kubalová, Pavel Vohralík, Dana Štarmanová Adresa redakce: Dukelská 5779, 430 01 Chomutov. E-mail: [email protected]



vesele i vážně o nás pro nás Nezávislý časopis od zaměstnanců pro zaměstnance Ročník: 2 číslo: 5 datum vydání: 1. září 2012

Recommend Documents