Verměřovický zpravodaj léto 2007

Verměřovický zpravodaj – léto 2007 nás tyto práce provádí si již několikrát rozbila o sklo schované za pomníkem sekačku a pro příště bude osekávat pouze širší cesty, okolí hrobu si upraví majitel sám. Romány by se mohli sepisovat o špatných sousedských vztazích a to hned na několika místech v obci. Smutné je, že důsledky nekonečného handrkování někdy odnesou i lidé zcela nevinní. Chtěla bych upozornit i na nekonečné a nesmyslné vytváření umělých problémů a dusné atmosféry kolem školy. Toto se neděje pouze u nás, ale i v ostatních obcích a čas, který strávíme nad jejich řešením bychom rozhodně mohli využít smysluplněji. Na závěr chci

dodat, že výše popsané události se týkají pouze několika občanů a nevěřím, že by došlo k náhlé změně. Snažila jsem se odpovědět pravdivě tazateli a rozhodně nechci, aby to bylo považováno za fňukání, vždyť život se neskládá jenom z radostí. Všem občanům přeji příjemnou dovolenou, strávenou podle svých představ a dětem prázdniny plné radosti, pohybu, koupání, sluníčka a hlavně s tátou a s mámou.

Bavili jsme se nedávno s mladými o tom, jak se dříve pracovalo na poli, jak to vypadalo ve chlévě, ve stodole a jiných věcech. Tak jsem si přiložil svoje polínko do diskuze a popovídal jsem o svém dědovi v Čermné, snad mnohým starším připomenu jejich mládí, vše je už minulostí a mladí už o tom nevědí. Děda oral pole s kravičkami. Když jel na pole vzal dozadu pluh a dopředu dvě hromádky hnoje, aby cesta byla využita. Hnůj byl pečlivě uplácán, byl na to zvláštní přípravek zhotoven z krajínky prkna, zúžen v držadlo. Jistěže i plužňata. Na kravičky nikdy nepoužíval bič, vždy se s nimi rozumně

železňák, který byl třetinou nad ohněm. V plotně byly takové kroužky a podle velikosti železňáku se upravily – rychleji se to vařilo. Světlo ohně plápolalo světnicí, jelikož se ještě nesvítilo, šetřilo se . . . a vůně kávy a cikorky se nesla světnicí. . U sečení krmení na zahradě jsem vždy byl a hrabal, tráva voněla a bylo slyšet broušení kosy a slepičky mezi námi pobíhaly a sbíraly broučky. Když to bylo ráno, tak tu dobu šla babička s mlékem – putelicí k silnici, kde to sbíral mlékař a vozil do Verměřovic do mlékárny. Někdy jsem šel s babičkou a ta cesta nám trvala dosti dlouho, babička se zastavila s každou sousedkou a popovídaly si – nikam se nespěchalo. Večeře bývala zajímavá, jelikož ji dělal většinou děda – babička se ještě zdržela na besedě u známých v sousedství. Chlapče, co si uděláme, řekl a dal vařit brambory na loupačku, připravil sedlé mléko, hrudku másla, někdy tvaroh, někdy sýr míchaný s tvarůžkama. Brambory se vysypaly na ubrousek – zvaný luhovka a pomalu jsme se do toho pustili, než se vrátila babička byli jsme napucaní. Děda se na babičku nezlobil, ona si to mohla dovolit, měla malou penzičku, pracovala v Lanškrouně v textilce – děda neměl tu dobu nic a musel pracovat v lese, kopal písek v pískovně, dělal hajného a starost o to hospodářství. Měli 5 dětí, byl to vlastenec, bojoval za to ve válce, byl křesťan a chodil do kostela. . Já nevím, ale mě se vždycky zdálo, že chodil velice pomalu a rozvážně, nikam nespěchal a měl vždy všechno hotové. Po práci si sedl na lavičku u chalupy, přečetl si noviny a za chvíli mu ruce klesly, noviny spadly na zem a dědeček v klidu usnul. . Jací to tenkrát byli lidé??. . . co jim stačilo k životu? . . přesto myslím, že byli lidi pracovití a chudí . . . ale i chamtiví a závistiví. . . DNESKA TOTO NĚKOMU VYPRAVŮJTE!! Ze vzpomínek M.K.

dohovořil. Oral vždy pomalu, Stavění obilí,děda Ignác nechával krávy odpočinout, Pirkl a babička Františka příhodně u konce brázdy, kde Pirklová z D.Čermné si utrhly trávy. A tak udělal asi r.1937 20 brázd a zase jel domů. V případě, že se válcovalo, výjimečně nás děti posadil na válec, příjemná jízda to však nebyla a bylo to nebezpečné – říkejte to dětem. Sám stál na válci, ovšem ke stáru už nikoliv. Sel pokud se pamatuji vždy ručně a rozvážně kráčel po poli. Při kopání brambor se dělalo vše ručně, později se už vyorávaly. Pole bylo udržováno pečlivě, úvratě v pořádku. Při stavění boudek ve žních nás děti stále napomínal a učil, jak to máme dělat. Ten horní snop byl zlomen a rozestřen po boudce, aby v případě deště voda stékala dolů. Když jsme přinášeli snopy, napomínal nás, abychom s nimi neházeli, aby se nevysypalo zrní. Potom jsme ještě sbírali klasy po poli, i když se tenkrát pohrabovalo dřevěným pohrabáčem. Po práci si někdy zašel na skleničku čisté a někdy přišel domů v podroušeném stavu, stále něco vypravoval německy a rozhazoval rukama. Babička ho trpělivě poslouchala a přikyvovala mu, potom ho svalila na postel, zula mu boty a po chvilce mluvení zdravě usnul. Já spával o prázdninách vždy s babičkou a rád, až do usnutí, jsme si vždycky vypravovali o uplynulém dnu. Děda ráno brzy už pobíhal, spravoval dobytek a při tom dal vařit kávu – tak zvaný lógr. Byl na to zvláštní hrnec, zvaný

2

Děkuji místním Skautům, kteří posbírali letos na jaře odpadky z příkopů vedle komunikací v naší obci. Libuše H o r s k á

Perličky z hlášení MNV 1. Žádám o přidělení krávy, která je březí po předsedovi, který se odstěhoval. 2. Kdo nemá orazítkovaná vejce, nechť tak učiní než mu propadnou. 3. Moje žena utrpěla úraz následkem švihnutí ocasem do oka. 4. Vážení zemědělci. Dostavte se všichni ke škole, kde se bude vykupovat semeno. Pytlíky si označte, aby nedošlo k záměně.

Verměřovický zpravodaj – léto 2007

Z KRONIKY

Událo se před 50-ti lety Poněvadž je v naší obci pouze 1 průmyslový podnik malého rozsahu – mlékárna – dojíždí denně do zaměstnání kolem 180 občanů, z toho značná část do průmyslových závodů v Jablonném nad Orlicí, v Letohradě, několik i do Ústí nad Orlicí a Žamberka. V n. p. Tesla v Jablonném nad Orlicí a n. p. MEZ v Letohradě máme 6 učňů, 5 mladistvých dělnic je zaměstnáno v továrnách a do škol chodí 4 mladiství (2 do jedenáctiletých středních škol a 2 chlapci do odborné školy železniční). Místní prodejna potravin a průmyslového 30 zboží má 2 zaměstnance, prodejní doba je od 7 – 00 00 30 12 , odpoledne od 15 – 18 hod. Měsíčně sem zajíždí pojízdná prodejna s textilem. Z ostatních provozoven jsou v obci 2 hostince s 1 řeznictvím (řezník však 2x týdně dojíždí) a 1 pekařství. Kolářství, kovářství a zahradnictví se stalo přidruženou výrobou JZD. Dne 19. května 1957 se konaly v celém státě volby do národních výborů. Naše obec byla rozdělena do 12 volebních obvodů, obyvatelstvo každého obvodu registrovalo 1 kandidáta, navrhovaného složkami Národní fronty (NF) v obvodě. Na přípravě voleb se podílely složky NF, t. j. ČSPO, Sokol a ČSM za vedení vesnické organizace KSČ. Při volbách, které měly slavnostní ráz a proběhly v klidu, byli navrhovaní kandidáti do MNV zvoleni všemi hlasy přítomných voličů až na 2 hlasy proti u jednoho kandidáta. Občané Verměřovic odevzdali tohoto dne pro kandidáty NF 99,12% platných hlasů, zúčastnilo se 98,48% zapsaných voličů, z nich hlasovalo pro kandidáty NF do MNV 99,48%, do ONV 99,23% a do KNV 99,74% voličů. Tak se ujímá práce v obci nový místní národní výbor v tomto obsazení: František Hajzler, úředník ČSD Letohrad, V. 144 – předseda; Karel Junek, zemědělec JZD, V. 19

– tajemník; Stanislav Pomikálek, dělník v lomu, V. 74 – místopředseda; Jaroslav Poláček, tkalcovský mistr n. p. Hedva Letohrad, V. 36 – člen rady; Jiří Hájek, ředitel národní školy, V. 115 - člen rady; Jan Chaloupka, veterinární pracovník, V. 53; František Mlynář, důchodce, V. 100; Robert Vágner, dělník ČSD, V. 85; Václav Štěpánek, pracovník ČSD, V. 133; Bohumír Skalický, vozmistr ČSD, V. 124; Oldřich Rybka, tovární dělník, V. 68; Josef Šípek, strojní zámečník, V. 139; administrativní silou je Ladislav Marek, důchodce, V. 93. 1. máj oslavili naši občané letos v Jablonném nad Orlicí. Bylo to poprvé, kdy počet středisek májových oslav byl rozšířen a naše obec se rozhodla k lepšímu spojení pro Jablonné, nikoliv už pro Letohrad. Oslavy se vydařily, ač počasí bylo chladné a ráno dokonce proletoval sníh. V podvečer Dne vítězství dne 8. května pořádal MNV veřejnou schůzi, Měsíc čsl. – sovětského přátelství byl v obci zahájen 7. listopadu besedou místní odbočky SČSP za přítomnosti asi 45 občanů. Tradičně, už třikrát do roka, se poveselí mladí staří tancem na maličkém sálku zdejšího hostince „Jednota“. Byl-li tento sál před 50 léty nejlepším v okolí, stojí dnes prostory k provozování kulturní osvětové činnosti, zábav apod. v naší obci na posledním místě v okrese. Přece však uspořádala místní jednota ČSPO dne 2. února společenský ples s hudbou n. p. Fruta Jablonné nad Orlicí, dne 16. června po skončení okresní soutěže ČSPO na místním cvičišti taneční zábavu s hudbou OB Petrovice a konečně 29. června pouťovou taneční zábavu. Účast občanů se pohybovala od 80 do 150 lidí. pokračování příště

Povinnosti vlastníka pozemku Vážení občané, považujeme za vhodné seznámit Vás s tím, že každý z nás, kdo vlastní jakýkoliv pozemek, je povinen dle zákona „o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů“ omezovat výskyt a šíření plevele. Povinností vlastníka pozemku nebo osoby, která pozemek užívá z jiného právního důvodu (nájem, atp.) je omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevele, jsou stanoveny ust. § 3 odst. 1 písm. a) zák. číslo 326/2004 Sb., v platném znění. Nad plněním povinností podle tohoto zákona, kam určitě spadá i sekání travních porostů, dohlíží orgány státní správy ve věcech rostlinolékařské péče. Konkrétně se jedná o orgány obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pro nás tímto úřadem je Městský úřad Žamberk. Tento úřad může podle §73 projednávat přestupky a jiné správní delikty proti zmíněnému §3 odst. 1 písm. a) – tj. výskyt a šíření plevelů, které se šíří

2

z neobdělávané zemědělské půdy a neudržované nezemědělské půdy (neudržovaných pozemků) a které ohrožují zdraví lidí nebo zvířat. Těm, kteří si neplní své povinnosti udržovat pozemky, které vlastní, případně užívají, lze uložit pokutu do výše 500 000,- Kč. Víme, že pro většinu z Vás je samozřejmostí postarat se o svůj majetek a sekání trávy a údržba pozemků je pro Vás přirozenou činností. Dotazem u některých okolních zemědělských podniků jsme zjistili, že náklady na likvidaci plevele jdou u těchto do statisíců. Náklady na likvidaci plevele se přitom každoročně zvyšují. Považujeme proto za svou povinnost Vás poprosit, abyste se dívali kolem sebe a upozornili včas na každého, kdo pozemky neudržuje. Za Vaši pomoc Vám předem děkujeme, ušetříte tím peníze nás všech. Obecní úřad Verměřovice


HOSPODY

ve Verměřovicích

TA NAŠE HOSPODA JE PĚKNĚ STAVĚNÁ, STAVĚLA JI MÁ PANENKA ZLATEJMA CIHLAMA.

Naše Naše hospody jistě zlatejma cihlama stavěny nebyly, že však se tam tvořily dobré peníze je Duškovi čp. 15 také jisté. O našich hospodách z nejstarších dob nemáme žádné zprávy. Jistě, byly tady, nevíme však kde, ani období jejich provozu. Traduje se , že rychtář býval i krčmářem, krčmářem, takže hospoda se stěhovala vždy tam, kde bydlil rychtář. Za rychtářem se vždy stěhovala obecní truhla, v níž leželo obecní právo, obecní kniha – do které bývaly zapisovány smlouvy, půjčky, a všechno ostatní, obecní rada se scházela u rychtáře ve světnici, světnici, tak proč by se tam po práci nemohli scházet na trochu piva? Hostince bývaly dříve místem, kde si lidé přišli popovídat, jak se komu urodilo, sjednávaly se tu koupě a prodeje majetku. Když se ve vsi zastavil forman, nebo krajánek, vyzvídali lidé na něm, jak je v místech, kudy chodil. Co na tom, že se občas rozveselili trochu víc. Vždyť si museli také trochu odpočinout od denních starostí. Formani bývali vlastně předchůdci dnešních dopraváků. Vozívali ve svém voze zboží třeba přes celé Čechy. Od nás často hostinští posílali formany do Pruska, kde bylo lacinější zboží. Často také jezdívali zdejší formani do Prostějova pro starorežnou. Orlici či v Kyšperku. Ta ve stavení zřídila hospodu. Petr Výprachtický v rodinné kronice říká, že Panská hospoda bývala využívána při stavbě v čp. 44 sloužil 40 let Koblížek – takový obr, který prý železnice dělníky na trati. Jejich mistr tady každý jezdíval do Prostějova někdy s trakařem pěšky, týden vyplácel žold. Hospoda byla svědkem i někdy dokonce bos a v podvlíkačkách (Dušek, který vzbouření italských dělníků pro nízkou výplatu. Za toto číslo vlastnil v roce 1874 se ženou a čtyřmi hostinského Jakele v roce 1880 byla hospoda dětmi odešel do Ameriky). Před hospodou bývalo zrušena. dlouhé bidlo, na které si hosté uvázali koně. Podruh Další známá hospoda bývala v domě čp. 9. z hospody přihodil do jeslí trochu sena, do žlabu Tuto hospodu postavil František Moravec (1820trochu obroku – tomu se říkalo „futrbank“. Kůň často 1878), zvaný Pomikálek, v roce 1847 jako patrový trefil k hospodě sám zvláště, když mu kočí dával dům. Původní statek stál v místě Křivohlávkova slíznout z piva pěnu. Kůň pak čekal, až se milostpán domu v místech nultého kilometru cesty do kočí rozhodl jet domů. Jan Vychytil z čp. 14 byl hrdý , Jablonného. Na tuto hospodu vzpomínají lidé rádi. ale vznětlivý, silný chlap. Sloužil u husarů, dokonce také po tři roky dělal četníka v Bosně. Jezdil jako Vždyť tady se odehrávala většina kulturních akcí ve vsi. Po roce 1856 tu hostinský ubytoval zdejšího forman do Prostějova. Jednou si sedl v hospodě ke učitele, který však učil u Marků v čp. 93. Roku 1886 kartám – byl vášnivý karbaník. Prohrál koně i s obec v hospodě zřídila na vozem. Domů přišel jen několik měsíců jednu třídu s bičem. Doma ženu školy. V roce 1906 byl seřezal, šest dětí, které zmodernizován sál. Na měl, vyházel z domu a sále se pak (kromě hosposám se zastřelil. Jeho syn dy v přízemí) provozovalo Jan pak už jako devítiletý hedvábnictví, řízené pamusil sloužit v Mistrovinem Stránským z D. Docích u Zahradníků (Paubrouče. Lidé vzpomínají ků). Formanský život znina sál v patře, do kterého čily železnice. Také radivedly příkré schody. Když álka, která zboží vozila ze se nahoře hosté strkali, stanice. často se pak skutáleli až Nejstarší mě před hospodu. Konaly se známá hospoda u nás čp. 1 dle obrazu malíře Umlaufa z kyšperka tu všechny zábavy, plesy, byla ve stavení čp. 1 nad z r.1859 divadla všech spolků, chokamenným mostem. Býdili sem cvičit sokolové val to statek, ze kterého (orlové cvičili ve škole). Po zakoupení promítačky tu ve 30-ti leté válce, kdy vojska veškerou úrodu byl i biograf. Majitel pan Výprachtický tu měl i vybrala, hospodář utekl. Statek připadl vrchnosti na

2

Verměřovický zpravodaj – léto 2007 řeznictví. Když byl dostavěn kulturní dům, do kterého pak byla hospoda přemístěna, činnost hospody „U Výprachtických“ zanikla. Po roce 1989 – návratu soukromého podnikání – provedli manželé Brejchovi rozsáhlou přestavbu tohoto domu na hotel, který byl opravdu útulný, ale prodělával na nedostatku klientely, protože zdejší lidé si zvykli chodit do obyčejnější hospody „U pošty“, která byla zřízena o něco dříve. Krátce po zrušení provozu hotel nakonec vyhořel a již nebyl obnoven. Hospoda „U pošty“ je otevřena dosud. Nedostatek této hospody vidím v tom, že nemá oddělenou část pro nekuřáky. Když přijdu z této hospody domů, i po týdnu z kabátu cítím tabák. Jsem přesvědčen, že do nekuřácké hospody by šla občas i manželka, dala si zmrzlinu, nebo něco k jídlu a je-li takových lidí víc, snad by i návštěvnost byla vyšší. Starší vzpomínají také na vyprávění o hospodě v čp. 112 vedle Sklenářů. Petr Výprachtický ve své kronice o ní píše, když popisuje činnost hajného z Petrovic, který sem rád chodíval. Hospodu držela Františka Mikulová, znovu provdaná Sršňová. Domek byl původně výměnkem Sklenářova statku. Po pár letech činnosti hospody byl však odkoupen. V roce 1923 ale Francina – jak ji lidé říkali – přestala hospodu provozovat, prodávala pak jen tabák. Člověk se až diví, jak se v této chaloupce mohli tak vesele bavit. Francina musela být obětavá žena. Další hospoda byla zřízena v domě čp. 107. Je to původně naše stará škola, která vlastně po celou dobu své existence trpěla nedostatkem místa. Když byla v roce 1886 postavena škola nová, byla

čp. 107 v r.1924 tato obecní budova prodána a sloužila jako hospoda. Druhý majitel hospody Leopold Svoboda (kromě hospody provozoval i řeznictví) si později koupil hospodu na Orlici, kam místní za ním také rádi chodívali. Hospodu ve staré škole po něm koupil hostinský a řezník Petr Dušek, který v roce 1917 přistavěl sklep, v roce 1923 přestavěl bývalou učebnu na šenk, ale v padesátých letech byla hospoda i řeznictví zrušeno. Ve stavení čp. 20, které stálo pod školou vlevo od cesty ke statku Výprachtických čp. 22, prý bývala také hospoda. Stavení, ve kterém bývala také jeden čas kovárna, patřilo v letech 1766-1780 Floriánu Šparlinkovi, zdejšímu starostovi, který dříve sedlačil na čp. 15. Protože rychtář býval zároveň krčmářem, jak jsem už psal v úvodu, domnívám se, že hospoda fungovala jen po dobu jeho rychtářství. Mimo pracovní dny prý mu nosívala šafářova dcera

2

klíče od mlatů a špýcharu ve dvoře. Měl tedy asi povinný dozor nade dvorem v době volna. Stejně tak fungovala i hospoda v čp. 15. V zápisech je uveden starosta Josef Dušek (*1823) – po roce 1848, kdy robota skončila, už fungoval starosta – stavení statku zvýšil o jedno patro. Pro hospodu byla využívána velká světnice dole, kde také se scházela obecní rada. Při této úpravě byl do fasády vytvarován kruh v podobě jakéhosi erbovního znamení, který vidíme za vraty. Hospoda fungovala i ve Vejsadní rychtě. Bylo to stavení na Dolňáku, v místech kde dnes stojí domek Miroslava Mlynáře. Tato hospoda vznikla dělením statku čp. 23 dne 16.9. 1787 na čp. 23 a 27. Statek si totiž rozdělili bratři Antonín a Josef Moravec, přičemž na čp. 27 byl pak Josef. V roce 1891 Vejsadní rychta i s hospodou vyhořela. Majitel Jan Rus ji už neobnovil a odstěhoval se do Ameriky. Nový dům na tomto místě byl postaven až v roce 1963 a dostal čp. 37. Z vejsadní rychty tu zbyla jen studna, která při stavbě nového domu panu Mlynáři nadělala dost starostí. Proti zastávce ČSD v roce 1920 postavil Jan Hubálek, který pocházel z domku Na obci čp. 81, dřevěný domek. Hubálek byl ruský legionář a vrátil se z války až v roce 1920. Rodný domek měl bratr Leopold s rodinou. Proto si postavil u zastávky dřevěné stavení, kde prodával potraviny a nápoje. V roce 1925 domek přestavěl na zděný. Jeho život však mířil na Orlici, tak stavení prodal Josefu Rypkovi, který sem přišel z Mistrovic. Byl to válečný vysloužilec. Narukoval už v mobilizaci a v roce 1915 byl u Lublína raněn. Šest měsíců nemohl vůbec mluvit. Byl propuštěn jako invalida domů, ale sedmičlennou rodinu nemohl z příspěvku (1 korunu 80 haléřů na den) uživit. Opravdu trpěli hladem. Využili toho, že tu byla zastávka ČSD a že tu také čekal autobus do Lanškrouna a v domě udělali hospodu. Brzy hospodu rozšířili a zedníci, kteří prováděli fasádu na ní obnovili půlměsíc s hvězdou a nahoře, kde bylo vše dobře vidět i z vlaku udělali nápis „Cařihrad“. Rypka brzy pochopil, jakou reklamu tím získal. Každý kdo jel kolem, ať vlakem, autobusem či autem, se usmíval tomuto názvu. Průvodčí ve vlaku i řidič v autobuse žádali často z legrace k jízdence i pasy atd. Samozřejmě se hosté do hotelu, kterým se přestavbou hospoda stala, jen hrnuli. V Cařihradu obsluhovala hezká paní

čp.124 – hotel Cařihrad po r.1929 zleva: Václav Rypka, jeho otec, sl.Marie Rypková (později provdaná Skalická), p.Fryč z čp.110 (domek ČSD) a sl.Růžena Rypková

Verměřovický zpravodaj – léto 2007 Rypková, což také přispívalo ke spokojenosti hostů. Ve vsi se prodávala výborná turecká káva přímo v místě mletá. Sto metrů od hotelu vyrůstal penzion pro rekreanty z Prahy, kteří v hotelu také nějakou korunu utratili. Prosperující podnik byl, jak vidíme strategicky dobře postavený, ale v nešťastnou dobu. Levicová vláda podnikání nepřála, stejně jako hospodě ve staré škole. Sám si vzpomínám, jak na plakátech té doby všude vlála veliká ruka

s vyhrnutým rukávem montérek, která v obrovské pěsti mačkala maličké, ustrašené holiče, řezníky, mlynáře, faráře, kterým se z kapes sypaly americké dolary. Pod tímto obrázkem byl nápis ve smyslu: „S KEŤASY ZATOČÍME!“ Tuto nepřízeň osudu nepřežil ani prosperující hotel Cařihrad. Nám z této doby zbyla jen vzpomínka na zašlé časy. A ta přezdívka „Turecko“. J. Mařík, kronikář

Koncem léta 1929 byla dokončena rekonstrukce železobetonového mostu na trati Verměřovice–D.Čermná do Jablonného nad Orlicí. Po kolaudaci tohoto na tehdejší dobu vynikajícího železničního mostu přes řeku Tichou Orlici byla uspořádána malá slavnost. Současně na popud pracovníků, kteří se na této akci podíleli, bylo dáno tehdejšímu bufetu u zastávky ČSD jméno „Hotel Cařihrad“, který v příštím roce 1930 byl skutečně postaven a slavnostně otevřen. Této slavnosti se zúčastnilo mnoho lidí nejen z místa, ale i z okolí. Většina pamětníků na snímku již nežije nebo je mimo obec. (Foto i popis snímku věnoval pro obecní kroniku pan Václav Rypka z Letohradu, někdejší náš občan „Cařihradu“ – čp. 124.) 1) bubeník Jan Jakeš, švec, syn Ambrože Jakeše cestáře; 2) zřízenec na zastávce ČSD p.Háva, tragicky zahynuvší; 3) za heligonistou (v čepici) Josef Moravec čp. 44; 4) s trubkou obecní strážník František Kacr; 5) klarinetista p. Novotný z Orlice čp. 31; 6) Marie Fidlerová, provdaná Záleská; 7) kapelník s klarinetem a notami Vincenc Macháček, zvaný „srubák“; 8) Leopold Macháček; 9) Josef Rypka, majitel hotelu „Cařihrad“ (s fezem na hlavě); 10) v pozadí vlevo za J.R. manželka zřízence ČSD pí Hávová; 11) vlevo v pozadí v šátku manželka obecního strážníka Marie Kacrová; 12) vlevo vedle pí Hávové Jaroslav Appl z čp. 17; 13) za ním v klobouku Alois Moravec, obchod smíšeného zboží čp. 120; 14) s dítětem v náručí Anna Felgrová, rozená Rypková se synem Emanuelem z čp. 124; 15- 16) montéři železničního mostu;17) v pozadí vlevo v klobouku Emanuel Felgr starší z čp. 124; 18) vedle vlevo dcera obecního strážníka Hedvika Kacrová; 19) vlevo v pozadí s fezem opět montér žel. mostu; 20) dcera obecního strážníka Anna Kacrová (drží cíp parporu); 21) montér držící rudý prapor s půlměsícem a hvězdou, bohatě vyšívaný fy Neškudla Jablonné nad Orlicí; 22) za ním v klobouku František Jelínek, syn kováře čp. 102; 23) za ním vlevo v pozadí v klobouku Jan Mikula čp.82 (Na obci); 24) zcela vlevo v pozadí v klobouku Jan Macháček, zaměstanec ČSD z „Poříčí“; 25) vedle praporečníka mostař žel. mostu; 26) zcela vlevo v klobouku (za dětmi) Václav Faltus starší, zaměstnanec ČSD z čp. 127; 27) vpravo od něho (chlapec) Ladislav Faltus, syn V. Faltuse staršího a bratr zahradníka Václava Faltuse; 28) v popředí z kraje snímku chlapec Miroslav Budiš, syn Josefa Budiše, obchod a pražírna kávy čp. 109; 29) za praporem ve fezu montér žel. mostu

Změna sídla operačního střediska Hasičské záchranného sboru Pardubického kraje Dne 1.4.2007 bylo v Ústí nad Orlicí zrušeno operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru s ohlašovnou mimořádných událostí. Tísňová linka byla z celého okresu Ústí nad Orlicí přesměrována na krajské operační a

informační středisko do Pardubic. V Ústí nad Orlicí nadále zůstává územní odbor HZS. Pro občany se při ohlašování mimořádné události nic nemění, stále funguje jednotná telefonní síť s tísňovým voláním 150 a 112.

Připomínám postup při oznámení mimořádné události: 1. 2. 3. 4. 5.

adresa události (pokud možno co nejpodrobněji i s místními názvy) druh události (požár, dopravní nehoda, živelná pohroma nebo jiná mimořádná událost) bližší údaje o události potřebné pro jednotku (ohrožení a počet osob, charakter objemu atd.) jméno osoby podávající zprávu, telefonní číslo a adresu, odkud je voláno obsluha provede zpětný dotaz na osobu podávající zprávu o události Velitel HZS Žamberk Ing. Libor Dušek

2


Několik vzpomínek na Československého Orla.

Dva kluci z dolního konce, nevěděli co je legrace, nalili do truhliny s krmením – ptáte se CO? Vonělo to hnojnicí. Honzík Schejbalu tělesně umořen, byl na rozcestí alkoholem povalen, dobrý kamarád Franta Jůliňák, jel proň ho – naložil ho na valňák. . Pod strání přes řeku byla lávka uzoučká a vysoká, pro starší osoby snad nepřekonatelná, starý Frantáček kráčí z Cařihradu křížem krážem namíří na lávku bez potíží – je na druhé straně rázem!! Hudba hrála u Výprachticku na sále, tančilo se vesele, šibal mladík postavil se před muzikanty, a přikládal si ostrý citron na rty!! M.K.

Zde ve Verměřovicích měl dosti velkou základnu. Chodili jsme cvičit už od začátku školy. Cvičil nás p.Suchomel, p.Macháček, Olda Štěpánek. Chodilo se do tělocvičny – čítárny ve škole. Chodili sem i Sokoli, každý měl jiný den a ještě i děvčata. Do cvičení jsme byli diví a docházka se zapisovala. Po prostných a cvičení na nářadí jsme hráli různé hry. Nejoblíbenější byla hra na zhasínanou. Zhaslo se a jeden hledal a musel ho poznat, koho drží. Dospělí též cvičili i ženy. Hrála se divadla až třikrát do roka i více. Každý rok byla okrsková cvičení a to střídavě po všech vesnicích. Bylo to v Mistrovicích, Nekoři, na Orlici, v Dolní Dobrouči, Dolní Čermné, Bystrci, Výprachticích a několikrát u nás. Na zahradě Moravcových – invalidových, na Javůrkově zahradě. U nás se dělaly slavobrány, věnce. Joska Urbanu vylezl na vysokou lípu u řeky a donesl tam státní vlajku. Zatloukaly se mety na hřiště a stavěla se tribuna pro muzikanty, toto vše jsme kluci měli v patrnosti. Odebírali jsme časopis Květy mládí a měli jsme orelský kroj. Chodili jsme v kroji na Boží Tělo, Vzkříšení a dospělí i na pohřby svých členů. Naposledy byli členové na pohřbu Alžběty Krejsové zde. Byli jsme i na župním sletě v Hradci Králové v roce 1947, slet celonárodní měl být v roce 1950, ale socialismus se deroucí k nám tomu zabránil. Lidová a orelská knihovna byla u nás doma a lidé si půjčovali knihy. Za rajchu byly knihy uschovány v kostele na věži a mnoho se jich nevrátilo. Zbytek se uložil u Pepy Maříka. Památník Čsl. Orla je u mne uschován. Jako památku na okrskové cvičení : 15.6.1930 na zahradě Josefa Moravce čp. 44 uvádím, že bylo zaměstnáno celkem 33 lidí, kteří nezištně pomáhali. Byla pokladna, pivo, likéry, limonády, trafika, párky, bufet, káva, kolo štěstí, úschova kol a ještě uvádím, že byl hrubý příjem 6.016,-Kčs, z toho vydání 4.016,- Kčs. Později bylo zakoupeno loutkové divadlo v ceně 1.780,- Kčs a 18.1.1931 bylo první představení, uvedl ho L. Štěpánek. M.K.

PRŮPOVÍDKY NA OBČANY V MINULOSTI Vidět koně v poklusu, to nadělá mnoho rámusu, ale krávy v trapu – ocasy vzhůru, to dokázal Joska Urbanu v klidu! Pamatuji, jak se zlobil Olda Čadu v Poříčí, komín mi netáhne – běhá kolem chalupy a křičí! Kluci odvedeni na vojnu, vůz i s kolama přinesli ke komínu.

2

Zdražení plynu? V sázce je zdraví lidí Impotence, potraty, vrozené vady. To je důsledek znečištění vzduchu, na kterém se z velké části podílí právě topení uhlím. Výrazné zdražení zemního plynu (pro domácnost se má cena zvýšit o 4,2 procenta), přitom může přimět i další lidi, aby namísto ekologického paliva přešli na levnější uhlí. Odborníci přitom upozorňují, že negativní vliv topení uhlím je výrazně větší, než se dříve soudilo. Zatímco ještě před několika lety se soudilo, že špinavý vzduch způsobuje především dýchací potíže, vědci prokázali, že špinavý vzduch poškozuje celý organismus. Nastávajícím maminkám hrozí, že se jim narodí dítě s nižší porodní váhou, častější jsou také vrozená postižení. Kvůli znečištěnému prostředí také hrozí vyšší riziko potratů. Děti bývají častěji nemocné a mohou mít vážné zdravotní potíže v dospělosti. Jsou náchylnější k vysokému krevnímu tlaku, respiračním a kardiovaskulárním nemocem. Odborné studie naopak zcela jednoznačně dokazují, že opatření realizovaná pro zlepšení kvality ovzduší mají okamžitý pozitivní dopad. Především u dětí jsou rychlá zlepšení dobře prokazatelná, což zřejmě souvisí s růstem plic. Rozsáhlý výzkum provedený v severních Čechách například zjistil výrazné zlepšení zdravotního stavu obyvatel poté, co v celé oblasti došlo k rozsáhlé plynofikaci. Provedené analýzy jasně prokázaly, výrazné snížení úmrtnosti. U mužů se snížila úmrtnost o sedm procent, u žen o tři a půl procenta. Úmrtnost mužů na srdeční onemocnění se díky čistšímu ovzduší snížila dokonce o jedenáct procent. Pokles množství škodlivin v ovzduší se však zastavil kolem roku 2000. Tehdy totiž došlo k prvnímu výraznějšímu zdražení plynu. Ve stejné době se také v České republice přestala prodlužovat délka života, která od počátku devadesátých let nepřetržitě rostla. Řada domácností se totiž kvůli drahému plynu začala znovu vracet k lacinějšímu uhlí, v kamnech lidé spalují dokonce i odpadky. Dnes už v zimních měsících v podstatě na celém území republiky není jediné místo, kde by znečištění nemělo negativní vliv například na vývoj plodu u těhotných žen. čerpáno Orlický deník


POKÁCET STROM, NENÍ JEN TAK? VÍTE , CO POTŘEBUJETE? Vztahují se na kácení stromů a keřů regule? Pokud ano, tak jaká, jakým způsobem by mělo být kácení provedeno, aby bylo bezpečné? A kdy je ta nejvhodnější doba? Zasadíme-li strom nebo keřový porost na nevhodném místě, může se snadno stát, že za několik let nám budou nejen vadit, ale i ohrožovat. Nebo pokud je strom napaden škůdci tak silně, že nejenže umírá, ale může ohrozit zdraví okolních stromů. Pak nezbývá, než jej porazit. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., je třeba mít na paměti několik faktů.

Kdy je třeba žádat o povolení? Podle zákona povolení NENÍ potřeba v případě dřevin „na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy s obvodem kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí (pokud se nejedná o chráněný druh nebo o významný krajinný prvek) nebo souvislé keřové porosty do celkové 2 plochy 40 m “. Dále zákon spolu s vyhláškou stanoví, že „povolení není třeba ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí (viz výše). Dále není povolení třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je obecnímu úřadu do 15 dnů od provedení kácení“. Na kácení při vodních tocích, podél elektrických vedení či pozemních komunikací se vztahují specifická pravidla – kácení je zde v určitých případech možné i bez povolení. Zcela odlišná pravidla platí pro kácení lesních porostů (platí zde lesní zákon). I ve městech přitom mohou být některé pozemky evidované jako lesní a dřeviny na nich lze kácet bez povolení.

Jak o povolení žádat? Nespadá-li Váš případ do výše uvedených variant, pak napište žádost, která bude obsahovat Vaše jméno a adresu, jakožto údaje o žadateli; doložte vlastnický nebo nájemní (v takovém případě budete potřebovat souhlas vlastníka) vztah k pozemkům a dřevinám rostoucím mimo les; specifikujte ty, které mají být pokáceny a zakreslete je do situačního plánku; udejte jejich obvod ve výšce 130 cm nad zemí a v neposlední řadě žádost zdůvodněte. Pokud jste však právnická osoba, o povolení musíte žádat pokaždé a za každé situace bez výše uvedených výjimek. Připravte se na to, že úřad Vám může uložit náhradu – vysázení nových či zaplacení odvodu do rozpočtu, který bude použit na zlepšení životního prostředí.

Jak bezpečně kácet? Zvolit místo podle přirozeného sklonu stromu, s ohledem na stavby a jiné porosty. Pokud je třeba výrazně změnit směr pádu, pomozte si kladkou nebo lany na alespoň dvě strany. Očistěte základ

2

kmene stromu a uvolněte všechny vyčnívající kořeny, začněte s tím největším. Je-li strom silnější jak 20 cm, proveďte klínový zářez do hloubky jedné pětiny až čtvrtiny průměru kmene; jinak stačí vodorovný. Poté veďte proti klínovému řezu vodorovný řez a udržujte jej otevřený měkčími klíny, aby se Vám nezakusovala pila. A pokud se kácení vzhledem k Vašim silám, vybavení a podmínkám zdá nebezpečné, zavolejte si odbornou firmu. Disponuje horolezeckou technikou a Vy se můžete z bezpečí přiučit.

Nejste si stále jisti? Obraťte se na soukromou specializovanou firmu nebo na státní Agenturu ochrany přírody a krajiny (Kališnická 4-6, 130 23 Praha 3, telefon: 222 580 013, fax: 222 580 012, e-mail: [email protected], www.nature.cz) a získejte nezávislý posudek.

Prevence je lepší než represe Proto při výsadbě myslete na budoucnost. Na to, jak daleko od sebe stromy vysázíte, jak daleko budou mít od sebe koruny a větve, jak velký budou poskytovat stín, nakolik budou zasahovat do zahrady, jak blízko domu porostou, nakolik jejich kořeny změní povrh zahrady. zdroj: profipark.com

Soužití více generací v rodinách Při posledním setkání redakční rady našeho „Verměřovického zpravodaje“ jsem slíbil přispět do tohoto vydání malým zamyšlením o rodině. Vím dobře, že to je téma obsáhlé a citlivé, každý máme trochu jiné představy o tom, jak by rodina měla vypadat. Soužití dvou i více generací v jedné domácnosti, které bylo v minulosti běžné, v posledních desetiletích téměř vymizelo ze scénáře české rodiny. Pokud se objevilo, jednalo se spíše o přechodný stav, než si mladí lidé našli vlastní bydlení. Odvykli jsme žití v jednom bytě spolu s babičkou a dědou našich dětí, protože jsme toužili po soukromí. Dnes se však zdá, že se k tomuto alespoň částečně vracíme. Řada lidí se rozhodla postavit si dvoubytové domky, dosti často za městem a zjišťují, že vůbec není špatné mít babičku vedle sebe po ruce. Není to jen otázka bydlení, ale také ekonomické řešení. V jedné domácnosti se tak sejde více příjmů a přitom se v rodinném domku nemusejí jednotliví členové tísnit nebo si překážet. Je jen třeba dohodnout si určitá pravidla a ochránit soukromí všech osob v domě, aby rodina mohla žít harmonicky. Rozmach staveb rodinných domků umožňuje řešení bydlení více generací, bude v nás i nadále zřejmě převyšovat bydlení „každý zvlášť“. Ať už ale zvolíme jakoukoli možnost vzájemného soužití, vždy bude jen tak dobrá , jak dobré jsou naše vzájemné vztahy. Pokaždé vyhraje obyčejná lidská slušnost, tolerance a především láska. Václav Čada

Verměřovický zpravodaj – léto 2007 Příroda uzdravuje, lékař léčí V minulých dobách měli lidé a příroda k sobě daleko blíže. Mnoho národů ctí dosud jako svůj symbol nějaké zvíře lva, medvěda, orla, kondora, klokana, jiné si ho vybraly z říše rostlin, jako např. Kanaďané javorový list. Původní obyvatelé Ameriky nazývali stromy svými „stojícími bratry a sestrami“. Stromy a lidé patří odjakživa k sobě, jen na to často zapomínáme. Pro slovanské národy patřila k posvátným stromům lípa. Byla vysazována na důležitých místech, návsích nebo náměstích jako symbol ochrany a bezpečnosti, snášenlivosti a pohostinnosti. V Německu se těšila v 18. a 19. století velké slávě v poezii a umění. Pobaltské národy uchovaly lípy jako posvátné stromy po celé křesťanské období až do dnešních dnů. V řeckém bájesloví je lípa „pramátí“ medicíny – „stromem útěchy“. Ve středověku se stala symbolem svobody ve Francii a Švýcarsku. Francouzi vysadili mnoho lip na připomínku konce svatých válek. Od toho nejsme daleko ani my. Jen kolik „lip svobody“ bylo vysázeno v Československu na památku 28. října 1918. Vzpomeňme si na úlohu lípy v Jiráskově Lucerně. Lipová snítka patří také k našim národním symbolům. S tolika pověstmi a pověrami je spojen málokterý strom. Všeobecně platí lípa za strom dobré povahy, jejíž dobrota zahání všelijakou nečistou sílu. Bojí se jí zejména zlí duchové, chrání také prý před uhranutím a různými nekalými silami. V Polsku například věřili, že uzdou z lipového lýka dají se čarodějnice snadno chytit a zneškodnit. Srbové se zase domnívali, že ohněm z lipového dřeva lze přemoci i sebevětší tělesnou slabost. Rusové zasvětili lípu staroslovanské bohyni Ladě, která symbolizuje plodnost, bojovnost a bratrství. Odedávna lidem poskytovaly nemalý užitek. Byly štědrým zdrojem nektaru pro včely a čmeláky, proto se jim v Americe říká také „včelí stromy“. Lipový med byl vždy ceněnou zdravou pochoutkou. Zemědělci od pradávna každých pět až osm let prořezávali lípy a tím získávali zdravou píci pro dobytek. Protože mladé výhonky jsou bohaté na mastné kyseliny, získávali mléko s vyšším obsahem tuku. Tradice krmení listovou pící je prastará – nález ve Švýcarském Lucernu dokázal, že tomu tak bylo už za neolitických časů (4 3OO let př. n.l.). Mladé jarní lístky a lipové výhonky byly rovněž součástí tradiční stravy člověka. A dokud nebylo známé konopí, potřebné lýko na provazy, tětivy, rybářské sítě apod., se také získávalo z lípy. Pro řezbáře je ideálním dřevem, jen kolik sošek z ní zdobí naše kostely. Je proto přirozené, že tak vážený strom musel sehrát rovněž důležitou úlohu v přírodním a lidovém léčitelství. Od nepaměti se používá lipový květ především při chorobách z nachlazení. Mnoho lidí si chválí jeho mírné uklidňující působení, uvolňuje napětí a podrážděnost. Čaj z květů je vynikajícím nápojem, má blahodárný účinek na krev, pomáhá snížit hladinu cholesterolu i vysoký krevní tlak. Je rovněž užitečným nápojem pro děti, oslazený medem (med se může rozpouštět pouze v čaji o teplém nanejvýš 40 C, jinak ztrácí na účinnosti), zmírňuje jejich neklid a podporuje klidný spánek.

2

Horký čaj působí také proti průjmu a čistí ucpané dutiny. Utišuje křeče a rozpouští hleny. Při zevním použití působí čaj z květů hojivě na kožní záněty. Lípy začnou kvést co nevidět, tak si nezapomeňme udělat zásobu na zimu. Květenství lípy se sbírá hned na počátku rozkvétání za suchého počasí a rychle se suší v průvanu (na slunci je to nevhodné). Uměle se o dá sušit teplem nanejvýš do 35 C. Květenství s poupaty ani odkvetlé květy s malými plody se nesbírají. Při vaření lipového čaje počítáme s 1 lžící na sklenici, denně lze vypít 3 – 4 sklenice horkého nápoje při infekčních nemocích, chřipkách, horečnatých onemocněních, kdy je potřebná potná kúra (rýma, kašel, zahlenění dýchacích cest, zánět průdušek). Dobré účinky má také při onemocnění ledvin, měchýře i jako prostředek podporující žaludeční a střevní činnost. Má vlastně stejné použití jako květ bezu černého, proto se s ním může kombinovat. A ještě jeden z receptů známého léčitele pátera Františka Ferdy. Na upravení funkce ledvin doporučoval čaj z lipových větviček (ne květů) – 1 lžíce na 1/2 l vody, vařit 7 min., pít po 3 týdny, a zároveň zevně potírat ledviny slivovicí. Při sběru si musíme dát pozor, sbírají se pouze květy tradiční slovanské lípy velkolisté a lípy srdčité, ne lípy americké nebo plstnaté, které jsou často u nás vysazovány v parcích (u citlivých lidí mohou vyvolat nežádoucí reakce). Lípa je krásný strom a měla by právem mít naši úctu. Pomáhá nám pochopit, že bychom měli, tak jako naši předkové, žít daleko více v harmonii s přírodou. (Podklady z knih „Moudrost stromů“ od F. Hagenedera, Zentrichovy „Věčně zelené naděje“, „Naše rostliny v lékařství). B. Hrubantová

BEZ HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ V ZAHRANIČÍ ZBYTEČNĚ RISKUJETE Víte co dělat, pokud máte nehodu v zahraničí? 1. Každý motorista musí mít ze zákona tzv. povinné ručení, jež platí i v cizině (zelenou kartu). 2. Pokud se chcete vyvarovat možným problémům, uzavřete před cestou také havarijní pojištění. 3. Před odjezdem si zjistěte telefonní číslo asistenční společnosti, se kterou vaše pojišťovna spolupracuje. Asistenční služby bývají rozmanité, nevztahují se zdaleka na všechny typy pojištění. 4. Vždy dbejte na zdokumentování nehody a požadujte příjezd policie (plánek, popis, místo, datum, čas, okrsek přivolané policie…). 5. Potřebujete znát jméno, příjmení, adresu (i o majiteli vozu), pojistitele a číslo pojistné smlouvy, SPZ a údaje z rubriky č.4 zelené karty. 6. Vyfotografujte škody na automobilu. 7. Zajistěte co největší množství svědků. 8. Dáte-li vozidlo opravit, je vhodné nechat škodu posoudit znalcem, nejlepší je spojit se s pojišťovnou viníka přímo ze zahraničí a ověřit si, zda ten, kdo nehodu způsobil, ji skutečně nahlásil. Druhou možností je kontaktovat ji až z domova, a to buď sami, nebo prostřednictvím advokáta či vlastní pojišťovny, kteří vám pomohou v řešení. čerpáno z internetu


ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ Vážení občané. Obracím se na Vás s prosbou. Několik let naše obec řeší problém školy. On vlastně žádný problém není, jen někteří lidé nechtějí nebo nedovedou přijmout dané rozhodnutí nebo názor jiného. Mám možnost celou situaci hodnotit jako členka zastupitelstva i jako člen Rady školy. Mohu zodpovědně prohlásit, že konkurz byl naprosto legální, škola funguje po všech stránkách dobře a rodiče nemusí mít obavy z toho, že jejich dětem nebude věnována péče. Nechci zbytečně vířit staré problémy, ale protože se neustále setkávám s tím, že jsou po okolních školách a mateřských školách rozšiřovány

ŠKOLA

nepravdivé informace o tom, co se ve verměřovické škole děje, musím se ozvat. Prosím, kdo má nějaké pochybnosti nebo připomínky, ať se obrátí na obecní úřad, ředitelku školy nebo přímo na mě. Je potřeba zamezit zbytečným fámám a pomluvám. A těm, kdo budou takové nepodložené a nepravdivé informace rozšiřovat, připomínám, že existuje trestný čin pomluvy podle trest. zákoníku 140/1961 Sb., §206. Věřím, že už všechny tahanice a spory skončily a přeji všem dětem a hlavně personálu ZŠ šťastný vstup do nového školního roku 2007 – 2008. Jana Sklenářová

PRÁCE DĚTÍ ZE ZŠ

Martin Krejsa, 2.třída

PRÁCE DĚTÍ Z MŠ

Helenka Dombajová, 3.třída

Dan Syka, 3.třída

Ivetka Adamcová Tomášek Pyzsný

Gábinka Filipová

Dokážeš přečíst následující větu?

Perličky ze školní lavičky . . . O potravě

V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VLŠZO NJAVEO, ŽE NZEÁELŽÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEŮITŽÁ VĚC JE, ABY BLYA PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽŮE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORLBMÉŮ PEŘČETŠ. JE TO PORTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŽÉ PENSÍMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK.

Cukr je rafinovaný, protože se po něm tloustne.

2

Pravý hovězí vývar se dělá ze dvou kostek. Švestkové knedlíky dělíme na jídlo a pecky. Sardinkám se uřezávají hlavy, aby se vešly do konzervy. Děda povídal, že alkohol sice kazí zrak, ale že má radši brejle než žízeň. Tatínek řekl, že na svůj svátek nechal pití, ale neví kde. Tři potraviny, bez kterých člověk nemůže žít, jsou snídaně, oběd a večeře.


F O T B A L Před zahájením jarní sezóny jsme si dali za úkol udržet pro “A” mužstvo I.B třídu a u “B” mužstva se pokusit o postup do III.třídy. Bohužel však tyto cíle se nepodařilo naplnit. “A” mužstvo sehrálo řadu kvalitních utkání s nejsilnějšími mužstvy skupiny. Dokázalo remizovat ve Vysokém Mýtě a v Králíkách. Porazili jsme mužstva Poličky “B” a Sebranic. Mužstvo však nedokázalo udržet slibné vedení 3:0. Obdobný průběh mělo i utkání s Kamennou Horkou. Je třeba připomenout, že mužstvo za celou jarní sezónu nehrálo ani jednou v plné sestavě. Stále někdo chyběl pro zranění, pracovní povinnosti a podobně. Takže výsledek je jednoznačný. Mužstvo Verměřovice “A” sestupuje do okresního přeboru II.třídy a bude se opět setkávat s mužstvy Mistrovic a Jablonného nad Orlicí. Zkusili jsme si zahrát vyšší soutěž a získali jsme řadu cenných zkušeností. Všichni věříme, že mužstvo má na to, aby se za rok do I.B třídy vrátilo i přesto, že nám někteří hráči odejdou a my budeme shánět posily. Ale to už je záležitost přípravy na novou sezónu. Výsledky “B” mužstva jsou relativně lepší. Mužstvo je před posledním kolem na třetím místě tabulky a pokud v posledním kole doma porazí Mladkov toto místo jim zůstane. Bohužel ani “B” mužstvo se nevyvarovalo některých výpadků což znamenalo ztrátu bodů, které nyní chybí. I zde však byla zranění a jiné zaneprázdnění. Máme i družstvo mladších žáků, které ale získalo velmi málo bodů. Pro příští sezónu se však počítá s tím, že budou organizační změny ve vedení. Do školy byly dány letáčky aby se přihlásili ti, kteří by měli zájem o fotbal. Začíná se tedy od začátku. Vladimír Beran

Dne 30.6. proběhne na našem hřišti 15.ročník „Memoriálu Josefa Mlynáře“ za účasti mužstev Dolní Dobrouče, Jablonného nad Orlicí, Verměřovic a Rosic u Chrudimi. Tato akce „starých pánů“ bude spojena s oslavou 30-ti let trvání fotbalového oddílu ve Verměřovicích. V 1000hodin se utkají “A” mužstva Verměřovic a Rosic. Od 1230 hodin začne vlastní turnaj memoriálu. Zveme všechny příznivce fotbalu na tuto akci. Občerstvení bude zajištěno v bohatém sortimentu. Přijďte na oslavu nejmasovějšího sportu. Budete vítáni!

Skautské okénko Uběhlo dalšího čtvrt roku a opět máme příležitost se ohlédnout zpět a podívat se, jak vypadala naše činnost. Kromě běžných týdenních schůzek proběhlo i pár větších akcí: • V pátek 27.4. jsme u příležitosti Dne země uspořádali oddílovou schůzku (všechny tři družinky

2

dohromady) a za spolupráce s Obecním úřadem vyčistili naši vesnici od odpadků. Do igelitových pytlů jsme sbírali odpad nashromážděný v příkopech okolo silnice. Čistili jsme od naší vesnice směrem na Letohrad (k odbočce na Mistrovice), na Jablonné a na Dolní Čermnou. Jedna skupinka sbírala odpadky také kolem břehů řeky Orlice. • Dne 12.5. 2007 se naše skautky zúčastnily Okresního kola Svojsíkova závodu (ve všeobecných skautských dovednostech) v Žamberku, kde obsadily pěkné 9. místo. K disciplínám, které naši soutěžící družinu nejvíce překvapily, patřilo například stavění neobvyklého typu stanu nebo rozmotávání tajemného detektivního příběhu. • První sobotu v červnu jsme se byli podívat, jak to vypadá na opravdové svatbě ... Největší radost máme z nové podlahy v klubovně. Velice bychom za ni chtěli poděkovat všem, kdo se na její stavbě i na přípravných pracech podíleli, především však p. Jiřímu Moravcovi, p. Václavu Sykovi, Bobrovi a dalším. Co se chystá dále? • V sobotu 23.6. 2007 se chystáme se skautkami a skauty na poslední výpravu v tomto školním roce. • Přes prázdniny plánujeme velký úklid a úpravu interiéru klubovny tak, abychom měli více místa na hry a nástěnky.

Před námi jsou prázdniny a s nimi jako každoročně skautský tábor, kterého se opět zúčastníme v hojném počtu. Místem našeho stanování je tento rok Posekanec (Budislav) u Litomyšle. Se skautskými dětmi se těšíme na viděnou na táboře a všem ostatním přejeme krásné prázdniny. Daniela Vacková, Marie Marková

Dne 13. dubna 2007 provedla firma KOS s.r.o. Jablonné nad Orlicí sběr nebezpečných a objemných odpadů v naší obci. Po loňské zkušenosti, kdy se množství těchto odpadů zvýšilo, jsme rozhodli, že sběr uspořádáme dvakrát ročně. Překvapila nás však fakturovaná částka ve výši 28 000,- Kč. Nejvyšší byla položka za pneumatiky ( bylo jich celkem 11q ), kdy jsme zaplatili skoro 3 500,- Kč. Je zcela zbytečné odevzdávat je při sběru, když je od vás odebere prodejce při nákupu nových. Děkujeme za pochopení, protože touto cestou bychom chtěli ušetřit. Obecní úřad


HASIČI

Několik nej- k Pardubickému kraji:

Aktivitu letošního roku započali místní hasiči pořádáním tradičního Hasičského plesu. Oproti loňskému roku měl vyšší návštěvnost, díky dobře zvolenému termínu, hudební skupině, občerstvení. . . Další veřejnou akcí byla Pomlázková zábava, kterou s nadšením navštěvuje nejen zdejší mládež. Zapomenout nemohu na jarní čarodějnice pořádané v areálu hasičského sboru. Koncem června se koná 5. ročník letního lyžení – ale o něm až příště. Mezi akcemi pořádanými členy hasičského sboru pro veřejnost patří soutěž v Mistrovicích, kde se ženy umístily na 4.místě, děti na 3.místě, muži 1. na 3.místě a muži 2. na 5.místě. Uskutečnilo se také námětové cvičení v Sobkovicích – opět s aktivní účastí našich členů hasičského sdružení. Cílem cvičení byl nácvik záchrany lidských životů v terénu po havárii pádu letadla. Naši hasiči spolu s hasiči z našeho okrsku utvořili rojnici a systematicky prohledávali pole, louky a lesy. „Nalezené osoby“ pak transportovali k ošetření a lékařské prohlídce na základnu zdravotní pomoci. Doufejme, že v těchto parných dnech nebudeme hasičskou pomoc potřebovat a raději se s hasiči setkáme na některé ze zábavných akcí. M.Beránková

· nejnižší počet potratů na 100 narozených nejvyšší počet dětí v mateřských školách na 1 000 obyvatel nejvyšší podíl vývozu strojů a dopravních prostředků na objemu vývozu z kraje nejnižší produktivita práce ze stavebních prací nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda ve zdravotnictví, sociální péči a veterinárních činnostech nejvyšší podíl osob se zdravotním postižením mezi neumístěnými uchazeči o zaměstnání nejvyšší podíl ekonomicky aktivních cizinců evidovaných na úřadech práce nejnižší podíl ekonomicky aktivních cizinců s platným živnostenským oprávněním nejnižší průměrná obytná a průměrná užitková plocha dokončených bytů v rodinných domech nejvyšší počet narozených telat na 100 krav nejvyšší počet slepic na 100 ha orné půdy nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení nejnižší produkce podnikových odpadů na obyvatele druhý nejnižší podíl HDP na zaměstnance druhý nejvyšší objem vývozu na obyvatele druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu druhý nejvyšší podíl skotu na 100 ha zemědělské půdy druhý nejvyšší podíl obyvatel starších 15 let používajících osobní počítač a internet druhá nejnižší průměrná cena za ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel třetí nejnižší počet živě narozených na 1 000 obyvatel třetí nejvyšší počet dokončených bytů v rodinných domech na 1000 obyvatel třetí nejvyšší volební účast při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje třetí nejvyšší podíl obyvatel žijících v obcích do 999 obyvatel třetí nejnižší produkce komunálních odpadů na obyvatele třetí nejnižší počet trestných činů na 1 000 obyvatel čtvrtý nejnižší počet cizinců na 1 000 obyvatel čtvrté nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj na obyvatele čtvrtá nejnižší průměrná výše plného starobního důchodu čtvrtý nejnižší počet osob stíhaných a vyšetřovaných na 1 000 obyvatel čtvrtý nejnižší počet dopravních nehod na 1 000 obyvatel

SDH Verměřovice pořádá dne 30.6.2007 5.ročník závodu v lyžení Start od 1500hodin. Startovné 50,- Kč zahrnuje 3x občerstvení na trati. Kategorie: děti do 15-ti let, ženy, muži. Hudba, občerstvení a chutná krmě zajištěna. Povinnosti lyžce je řádně se vybavit lyžemi a odíti se zimními svršky.

V každé obci jsou v současné době majitelé automobilů velmi rádi, když mají možnost si zajistit opravu porouchaných vozů a servis doma. U nás ve Verměřovicích máme to štěstí, že autoopravnu máme. V rodině Jaroslava Čady se vztah k autům dědí z generace na generaci. Mnozí z nás se ještě pamatují na Jaroslavova dědu – pana Karla Čadu z Letohradu, který byl známým autodopravcem. Velmi kladný vztah k automobilům po něm získali i jeho synové Karel i Ota. Není proto nic podivného, když majitel autoopravny, Jaroslav Čada jde v jejich šlépějích. V polovině roku 1991 zahájil provoz autodopravy dvěma vozy (JFA a AVIE), kterou se zabýval do roku 1996. V letech 1994 až 1996 se rodina podílela na výstavbě dílny. Na podzim roku 1996 byl zahájen provoz autoopravny. Ta se postupně vybavovala potřebným zařízením. O zákazníky nebyla a ani není nouze. V roce 2001 do firmy přichází nový zaměstnanec a to syn Jára, který v rodinné tradici Čadových ve vztahu k autům pokračuje. Majitel autoopravny Jaroslav Čada st. oslavil v letošním roce významné životní jubileum, a tak jemu i všem, kteří se na provozu autoopravny podílejí, přejeme hodně úspěchů i za redakční radu V.Č. spokojených zákazníků.

2


PUTOVÁNÍ POHÁDKAMI

I přes nepřízeň počasí,se nám i tento rok podařilo dne 26.5. uskutečnit Pohádkové putování pro děti. Celkem se zúčastnilo okolo 100 dětí, což bylo oproti dřívějším rokům o něco méně. Děti v doprovodu rodičů absolvovaly trasu, na které je čekala stanoviště s pohádkovými bytostmi a plnily různé úkoly. Za jejich splnění pak obdržely odměny. V cíli jejich cesty na ně čekalo občerstvení. Dětem i rodičům se Putování pohádkami líbí, a tak doufám, že i příští rok se podaří tato akce opět zorganizovat. E.Ž.

Výdělky z těchto a dalších akcí jsou využity ve prospěch dětí místní ZŠ a MŠ, nyní bylo přispěno na školní výlety dětí z MŠ a ZŠ. DĚKUJEME rodičům i sponzorům za pomoc a poskytnuté dary.

KAM NA VÝLET VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH O PRÁZDNINÁCH? 29.6.07 – 01.07.07 141. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ (Hradec Králové) Ukázka dobového ležení na Velkém náměstí, nástup jednotek k průvodu na Masarykově náměstí, pochodňový průvod, trh lidových řemesel, život v táboře. Příjezd císařské rodiny a rakouského jezdectva, bitevní ukázka, ohňostroj.

DĚTSKÝ DEN NA ZÁMKU KARLOVA KORUNA (Chlumec nad Cidlinou) 30.06.07 Den plný her nejen pro děti se skupinou šermířů. 08.07.07 SOKOLNÍCI SOKOLNÍCI NA KUNĚTICKÉ HOŘE (Kunětice) Výstava dravců s ukázkami výcviku. 13.07.07 SVOJŠICE 2007 (Svojšice) Oblíbený hudebně taneční festival v malebném letním amfiteátru. 14.07.07 – 15.07.07 HARRACHOVSKÝ JARMARK NA ZÁMKU HRÁDEK U NECHANIC (Nechanice) Tržiště na náměstí zámku, ukázky řemesel, krčma. Šermíři, lukostřelci, sokolníci, prohlídky zámku s průvodci v dobových kostýmech. V sobotu večer divadlo, ohňostroj, noční prohlídky zámku. 20.07.07 – 21.07.07 FESTIVAL ČESKÉ HRADY KUNĚTICKÁ HORA (Kunětice) Putovní letní kulturní festival, kde se představí špičky české a slovenské hudební scény. 21.07.07 – 21.07.07 PŘEPADENÍ V KUKSU (Kuks) Rekonstrukce přepadení Kuksu z 26. července 1729, kdy byl hrabě Sporck na základě kritiky jezuitů a v návaznosti na hradecké vydání Koniášova Klíče a tisk „paskvilů“ obviněn z arci-kacířství. 28.07.07 FESTIVAL DOBOVÝCH ŘEMESEL KUNĚTICKÁ HORA (Kunětice) Předvádění starých řemesel, dobové tržiště. 11.08.07 – 12.08.07 ZAHRADNÍ SLAVNOST NA ZÁMKU HRÁDEK U NECHANIC (Nechanice) Zábava s dobrým jídlem v zámeckém prostředí a v dobové krčmě, hudba,šermíři, prohlídky zámku s průvodci v dobových kostýmech. V sobotu večer program, ohňostroj, noční prohlídky zámku. 18.08.07 CIHELNA 2007 KRÁLÍKY (králíky) Nonstop program, pořádaný k 62. výročí konce II. světové války, od 9 do 17 hodin.

DIVIDÍLKOVÁNÍ ANEB DIVADELNÍ JARMARK RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 24.08.07 Nonstop program jednotlivců a souborů, prezentace a prodej rukodělných výrobků. www.ceskevylety. cz

2


Společenská kronika Vítejte mezi námi: 13.04. 30.05 07.06.

Lukáš Doleček, V. 19 Tomáš Hlavsa, V. 222 David Novák, V. 230

Sňatek uzavřeli: 31.03. 02.06.

Jana Šmoková a Jiří Stejskal Helena Voksová a Tomáš Vondra

Blahopřejeme k jubileu: 50

60 75 80 81 82 84

85 87

05.05 14.05. 06.06. 08.04. 05.05. 19.04. 25.05. 02.06. 01.04. 25.04. 06.05. 17.06. 09.05. 01.04.

Sudek Pavel Faltus Jaromír Macháček Miroslav Sklenář Jaroslav Motyčka Oldřich Výprachtická Olga Horáková Růžena Sklenářová Antonie Poláčková Vlasta Vacková Vlasta Švecová Ludmila Motyčka Vladimír Hoffmannová Marie Šípková Milada

Rozloučili jsme se: 06.06. Sklenář Jan

V. 27 V. 181 V. 192 V. 127 V. 46 V. 149 V. 98 V. 10 V. 36 V. 34 V. 164 V. 76 V. 146 V. 70 V. 10

JEDNÁNÍ ZO USNESENÍ ZO Č. 4/2007 : ZO schvaluje - závěrečný účet Obce Verměřovice za rok 2006 bez výhrad - bezplatný převod pozemku 763/1 o výměře 23 m2 Pardubickému kraji - smlouvu o pronájmu uzavřenou mezi Obcí a Kulturní dům, s.r.o. na části KD a moštárny, mimo kanceláří obecního úřadu, knihovny, učebny na klavír, kulturní místnosti, archivu, bytů, hasičárny a části moštárny, kterou využívají zahrádkáři na dobu určitou od 1.5.2007 do 31.12. 2010 - zvýšení nájemného za užívání garáže u čp. 14 na 100,- Kč/ měsíc panu Janu Křivohlávkovi čp. 14 od 1.5.2007 - začlenění území obce do MAS KAREL a bere na vědomí Strategický plán Leader a Strategii MAS KAREL USNESENÍ ZO Č. 5/2007 : ZO schvaluje - uzavření mandátní smlouvy na stavební dozor s firmou Jafis s.r.o. Litomyšl na vestavbu 2 bytových jednotek v přístavbě Kulturního domu - uzavření smlouvy o dílo s firmou Kulturní dům, s.r.o. Verměřovice na vestavbu 2 bytových jednotek v přístavbě Kulturního domu - přijetí dotace od Krajského úřadu na zhotovení projektové dokumentace na odkanalizování a stavbu ČOV obce - prominutí částky ve výši 15,64 Kč/m3 za stočné pro rok 2007 za poplatníky připojené na obecní kanalizaci - uzavření smlouvy s firmou ASEKOL s.r.o. Praha na zajištění zpětného odběru elektro-odpadu - příspěvek ve výši 1.000,- Kč Centru pro zdravotně postižené Ústí nad Orlicí na konání 31. ročníku sportovních her zdravotně postižených v Oboře Lanškroun

VÝROBA A PRODEJ DŘEVĚNÝCH BRIKET Jan a Martin Frkovi Horní Čermná 241 561 56 tel.: 775 104 482

ceny již od 280 Kč / q Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvovatelů. Verměřovický zpravodaj – léto 2007, vydává Obec Verměřovice, Verměřovice 14, 561 52 e-mail: [email protected], tel: 465641897, registrováno u MK ČR pod č. MK ČR E 10310, čerpáno z internetu redakční rada: M.Beránková, V.Čada, J.Hlavsová, I.Kloučková, J.Sklenářová, P.Smetanová, E.Žerníčková

2


2

Verměřovický zpravodaj léto 2007

Recommend Documents