MĚŠICKÝ ZPRAVODAJ Duben 2007

MĚŠICKÝ ZPRAVODAJ

Duben 2007

Maminkám k Svátku matek. Maminko, mámo, sluneční ráno přeji ti dneska. Buď pořád hezká! Kytici z tónů svážeme k tomu, všechno ti dáme. Rádi tě máme!

V zahrádce kytičku pro svoji matičku natrhám. S kytičkou srdíčko, má zlatá matičko, Tobě dám.

Členové Redakční rady a všichni zaměstnanci OÚ přejí všem ženám k jejich Svátku matek vše nejlepší!!!

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení čtenáři, milí spoluobčané, vítáme vás na stránkách dubnového čísla našeho listu a zveme vás k jarní procházce naší nabídkou. Nejdříve ale dovolte malé ohlédnutí. K dnešnímu dni jsme pro Vás připravili za uplynulé tři roky na 400 stran textů všeho druhu. To už je slušná knížka. Ne vždycky se nám všechno povedlo. Ale ze srovnávání s obdobnými periodiky obcí a měst, jak nám náhodně přijdou do ruky, vycházíme se ctí, a máme neskromný pocit, že patříme k těm lepším. A to hlavně proto, že Zpravodaj si vyprofiloval svou tvář, má svého ducha a není zaměnitelný se stovkami, možná tisíci jiných místních novin. Od počátku vydávání se snažíme dodržovat několik pravidel. První z nich je, že nebudeme suplovat obecní úřední desku nebo webové stránky obce, nýbrž je chceme doplňovat informacemi stálého nebo dlouhodobého určení. Při našem dvouměsíčním intervalu to ani jinak nejde. Chcete-li tedy znát nejaktuálnější informace, používejte ty dva jmenované zdroje. Další zásadou je zveřejňovat jen ověřitelná fakta - alespoň ze dvou zdrojů. Nechceme být tribunou pro řešení osobních sporů všeho druhu, což neznamená, že bychom se vyhýbali kritickým a polemickým příspěvkům. A nakonec, ale ne v poslední řadě, se snažíme ctít ducha češtiny. Je to krásný jazyk, ale obtížný a záludný, tak nám občas taky něco uteče. Bráníme se ale prosakování takových jazykových hrůz, jako jsou „ou - tú Vánoce“ , nebo „v tuto chvíli je to o něčem jiném“. Valí se to na nás ze všech stran, ale my vás takto oslovovat nechceme. Tento úvodníček, dnes trochu delší, vznikal o Velikonocích, jmenovitě na Velký Pátek. Přitom jsme si uvědomili, že je škoda, že svátky Velikonoční v našem listě, na rozdíl od Vánoc, jaksi šidíme. Je to zase díky našemu intervalu vydávání, kdy Velikonoce vždy vyjdou přibližně doprostřed. Tak těm svátkům věnujme alespoň těchto pár řádek. V ten Velký Pátek svítilo sluníčko a obcí hlučela mechanizace čistící ulice, aby obec na svátky byla čistá. To bylo příjemné a symbolické, tak si tu očistu nekažme házením odpadků na zelené trávníky. Povězte o tom hlavně dětem, aby věděly, že toto se ve slušné společnost prostě nedělá... Ale ještě jedna věc, a to taky velmi příjemná, se v obci udála. Vítání jara! Vznikla hezká tradice zdobení břízky před radnicí symboly Velikonoc. Teď už ale konečně k obsahu čísla. Naši redakční radu posílila paní Milena Kalinová. Přišla k nám do obce ze Vsetínska a tak její první článek je věnován tomuto námětu. Rodiče dětí předškolního věku, ale i ti ostatní, by neměli přehlédnout malou anketu, kterou připravil školský výbor Zastupitelstva obce. Jejím účelem je zjištění, čím by obec, z pohledu rodičů, nejlépe přispěla své mateřské škole. Další rubriky jsou už tradiční. Tip na výlet vás tentokrát zavede do Průhonic. Na tradiční „Vejšlap“, letos 21. dubna, jsme už vás pozvat nestihli, tak možná jen malou zprávu o jeho průběhu ještě zařadíme. Pozveme vás na jubilejní X. ročník rybářských závodů a IV. ročník

Dětského dne. Budeme se opět toulat historií obce, už po šestnácté, a nechybí ani informace z Obecního úřadu. Na stránce, kterou jsme vyhradili naší Obecní policii, Vás osloví vaše policistka Lída Žemberyová. To vše a ještě ledacos jiného, jak to čas do uzávěrky přinese, si dnes můžete přečíst. A nakonec znovu připomínáme: a) pište nám, b) prosíme opět a znovu o zapůjčení jakýchkoliv materiálů se vztahem k obci a její historii. Děkujeme těm, kteří už nám své vzácné sbírky zapůjčili nebo darovali, jmenovitě paní Švehlové, panu F. Kratochvílovi a panu Fabiánovi. Krásné jarní dny přeje Vaše redakce

Slovo starosty Vážení spoluobčané, každý, kdo někdy hledal někoho na adrese podle čísla popisného, kterým však nebyla nemovitost označena, nebo se snažil doručit dopis do schránky, kterou nenašel a nakonec se na nikoho nedovolal a nedozvonil, protože zvonek není, ví, jak je to slušně řečeno k vzteku. Určitě si zanadává na vlastníka, který je bezohledný ke svému okolí. Zkontrolujte si proto označení svých budov a případně je označte číslem popisným tak, jak Vám ukládá zákon. Pro lepší komunikaci s okolím si opatřete schránku na dopisy a zvonek. Poštovní doručovatelé i jiní Vám budou vděční. A ještě postřeh z prvního dubnového termínu odvozu komunálního odpadu /popelnic/, kdy nebyly firmou odvezeny neoznačené popelnice. Znamená to, že si postižení zapomněli známky vylepit, nebo si je začátkem roku vůbec nevyzvedli. Podle počtu vydaných známek je možná mají jen dobře uloženy. Zdravím všechny, Petr Lanc

Informace z OÚ Rozpočet obce na rok 2007 Obecní zastupitelstvo schválilo na letošní rok rozpočet se schodkem ve výši 7.450.000,- Kč. Není to schodek ve vlastním smyslu slova, ale v našem případě se jedná o čerpání peněz z naspořených financí z let minulých. Již plánovaný rozpočet na rok 2006 byl tzv. schodkový (dokonce 7.797.902,- Kč), ale protože se proinvestovala na plánovanou intenzifikaci ČOV pouze částka 1.050.000,- Kč, přesunula se tato stavba a její financování na letošní rok. Pro tento rok se podařilo zatím zajistit státní dotaci z MŽP ve výši 4.190.000,- Kč a proto se již se stavbou, jak se sami můžete přesvědčit začalo. Vlastní čistírna bude stát obec ale

8.400.000,-Kč. Budeme se snažit na výstavbu získat ještě nějaké peníze, ale dokud nejsou jak se říká „doma“, nemůžeme s nimi ve svém rozpočtu počítat, a proto musíme předpokládat, že rozdíl mezi cenou za čistírnu a dosud obdrženou dotací musíme zafinancovat sami. K těmto investicím pro letošní rok zastupitelstvo plánuje další např.: nákup společného služebního automobilu pro obec a obecní policii, opravu místních komunikací a chodníků, nákup pozemků, investiční půjčky občanům atd. V průběhu roku se mohou vyskytnout a určitě vyskytnou další důležité nebo méně důležité výdaje nebo situace, kdy obec peníze může dostat nebo naopak bude muset vydat. Částky schválené v rozpočtu na jednu akci se mohou přesunout na druhou, aniž se měnily součty původně schváleného rozpočtu. K tomu účelu slouží rozpočtová opatření, která tyto položky a změny v rozpočtu zohlední. Z uvedeného je patrné, že rozpočet obce je jako živý organismus, který se vyvíjí a mění. A nyní ve stručnosti strohá čísla o rozpočtu obce Měšice na rok 2007, která si můžete přečíst na Úřední desce nebo si je vyhledat na stránkách obce (www.mesice.org). V příjmové části rozpočtu je počítáno s částkou 17.077.000,- Kč (v ní je započítána již přiznaná dotace z fondu MŽP na ČOV-jak je výše uvedeno). Výdajová část je v částce 24.527.000,- Kč. Rozdíl je oněch 7.450.000,- Kč, který jsem se Vám pokusil v tomto příspěvku zdůvodnit a objasnit. Jiří Bejlek - místostarosta obce Upozornění na možnost půjčky od obce z Fondu rozvoje bydlení (FRB) Znovu připomínáme, že obec vypsala výběrové řízení na možnost čerpání půjčky z FRB. Termín pro podání sice již vypršel, ale na poslední opozdilce se ještě nějakou chvíli počká. Proto všichni, kdo máte zájem a splňujete podmínky pro čerpání této půjčky obraťte se na OÚ pro podrobnější informace. Ve stručnosti základní podmínky: Půjčku mohou čerpat pouze vlastníci bytového fondu (tzn. obytných domů a bytů určených pro trvalé bydlení) staršího 10 let na území obce Měšice. Na co vše se může žádat?: Nástavba domu – částka 200.000,- Kč. Obnova střechy domu, fasáda domu, obytná vestavba, zřízení elektr. nebo plynového topení – na každou z těchto akcí je možno požádat o půjčku ve výši 100.000,- Kč. Jednotlivé druhy půjček se mohou kumulovat do max. výše 200.000,- Kč. Všechny druhy půjček mají splatnost do 5 let a jsou úročeny 3% úrokem. Tolik ve stručnosti, podrobnější informace na OÚ, Úřední desce nebo stránkách obce www.mesice.org. Obecní úřad

Společenská kronika Výpis z matriky a evidence obyvatel k 1.1.2007 Počet přihlášených obyvatel V roce 2006 se přihlásilo k trv. pobytu V roce 2006 se narodilo V roce 2006 zemřelo

1225 (605 žen a 620 mužů) 70 lidí 16 dětí (9 chlapců, 7 děvčat) 5 spoluobčanů

Věkové rozmezí občanů: 0 - 10 let 11 - 20 let 21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let

51 - 60 let 61 - 70 let 71 - 80 let 81 - 90 let 91 a více

149 obyvatel 127 „ 170 „ 220 „ 140 „

201 obyvatel 116 „ 62 „ 40 „ 0 „

Průměrný věk je 40 let. Nejstarší občance je 89 let. Nejstaršímu občanovi je 89 let. Další zajímavé údaje: První písemná zpráva o obci je z roku 1294. Nadmořská výška: 203 m V obci je 420 čísel popisných. Zemědělské pozemky jsou obhospodařovány soukromými zemědělci z obce, celkem 535,2 ha, z toho 267,7 ha orné půdy. Z podkladů matriky zpracoval Jiří Bejlek Po všech těch číslech a úředních informací se je třeba uvolnit a možná i zasmát Narozený syn: Potkají se dva kamarádi a jeden se ptá druhého: „Tak co je doma novýho?” „Ále, narodil se mi kluk.” „Kluk? No to ti gratuluji, a co tvoje paní?” „Ta to ještě neví, to zas bude kravál!” Přípitek na syna: „Člověče, mám syna, čtyři kila padesát. Fantazie. Pojď, musíme to zapít!” „A co manželka?” „Ta se to snad nedozví!” Ženáč: Stěžuje si chlápek u optika: „Pane doktore, můžete mi pomoci? Od té doby, co jsem se oženil, nevidím vůbec žádné peníze!” Zlatý dárek: Paní jemně naznačuje manželovi, že bude mít narozeniny a mohl by se trochu vytáhnout. „A co by to jako mělo být?” „Cokoliv zlatého!” O narozeninách rozbalí balíček a tam... Zlaté stránky!

MŮŽE SE JEDNOU HODIT - praktický rádce Dědictví, dědění, dědické řízení Téměř každý z nás se někdy dostane do situace, kdy někdo z nejbližších zemře, a měl nějaký majetek, o němž je třeba rozhodnout, komu připadne. Zrovna tak i na každého z nás čeká převozník Charón a měli bychom stanovit, komu svůj majetek odkážeme. V těchto situacích leckdo přesně neví, jak si počínat a může se z neznalosti dopouštět i různých chyb. Přicházíme tedy se stručným a přehledným návodem o různých aspektech dědického řízení. Co tedy dělat, jestliže někdo z našich příbuzných zemře a předpokládáme, že bychom po něm mohli dědit (zemřelou osobu budeme v dalším textu nazývat zůstavitelem)? Zprvu dost dlouho nemusíme dělat nic. Celý proces dědického řízení se totiž úmrtím zůstavitele rozběhne samočinně tak, že matrika oznámí příslušnému soudu úmrtí a ten začne konat, to jest pověří provedením dědického řízení příslušného notáře. Ten si pozve osobu, která byla k zůstaviteli zřejmě v nejbližším vztahu (je to zpravidla ten, kdo zařizoval pohřeb) a s ním bude zjišťovat, kdo další bude účastníkem dědického řízení. Výsledek svého šetření sdělí soudu, který učiní konečné dědické rozhodnutí a to pak sdělí dědicům. Vy, než se ozve notář, můžete zabezpečit majetek, o který se jedná, třeba tak že byt kde žil zůstavitel sám, necháte notářem zapečetit. Rovněž je třeba vyhledat závěť, existuje-li a tu dobře uschovat. Je-li závěť v úschově u notáře, pak je vše v pořádku. Jinak nemůžete s majetkem zůstavitele nijak nakládat, i když jste, třeba na základě znalosti závěti, přesvědčen, že jste jediným dědicem. Aby další výklad byl přehledný, rozdělíme si ho na dvě části: a) - co by měl vědět budoucí dědic, b) - co by měl vědět budoucí zůstavitel. Začneme částí a): Jsou dvě možnosti: 1) - závěť existuje, 2) - závěť neexistuje. Pokud závěť neexistuje, pak se dědí tak zvaně „ze zákona“. Za tím účelem se dědicové dělí do 4 skupin. Nepatří-li dědic do vyšší skupiny, přesunuje se do skupiny následující. * I. skupina: děti a manžel (dědí rovným dílem). Pokud děti zůstavitel neměl, přesouvá se manžel do II. skupiny. Pokud děti z nějakého důvodu nedědí, dědí jejich děti (vnuci zůstavitele). * II. skupina: manžel, (pokud neměl zůstavitel děti), dále pak rodiče a „další osoby“, pokud žily se zůstavitelem alespoň rok před jeho smrtí. Manžel dědí půlku všeho, ostatní rovným dílem. * III. skupina: sourozenci a „další osoby“ - dědí rovným dílem, * IV. skupina: prarodiče rovným dílem, pokud už nežijí, tak jejich děti nejsou-li ani takoví, připadá dědictví státu. Když závěť existuje a je platná, dědí se podle závěti. Závětí lze odkázat všechen majetek, nebo jeho část. Ta část, kterou závěť neobsahuje, dědí se podle zákona. Dědění podle závěti má přednost před děděním ze zákona. V závěti musí ale být pamatováno na tzv. neopominutelné dědice, což jsou děti a vnoučata. Tito musí dostat alespoň polovinu svého podílu ze zákona a pokud jsou nezletilí, dostávají podíl celý. Některého z dědiců může zůstavitel vyloučit z dědění (tzv. vydědění), pouze ale z důvodů uvedených v občanském zákoníku.

Část druhá: Pořízení závěti. Závěť můžete sepsat sami: V tom případě musí být sepsána vlastní rukou, pak je platná i beze svědků. Napíšete-li ji psacím strojem nebo na počítači, musí zde být kromě vašeho podpisu i jména a podpisy dvou svědků. Dále závěť musí obsahovat: jasné a jednoznačné určení kdo a co komu odkazuje. Nezapomeňte na své základní údaje, stejně tak u svědků a u toho, komu odkazujete (jména, příjmení, bydliště, rodné číslo). Pokud by zůstavitel nemohl číst nebo psát, pak musí závěť podepsat tři svědci. Vůbec nejvhodnější a nejbezpečnější formou sepsání závěti (čili poslední vůle) je ale notářský zápis, pořízený u notáře a tam také uložený. Dědictví lze také odmítnout (jen ale vcelku), pokud by pro dědice znamenalo dědění nějakou újmu. Dědí se totiž i zůstavitelovy dluhy. Pro úplnost si ještě na závěr povíme o dědické dani. Pro účel zdanění se dědicové dělí na 3 skupiny: I.: Děti, vnuci, rodiče, prarodiče - daň neplatí II.: Příbuzní v řadě pobočné - platí 1,6 - 6 % III.: Ostatní dědici - platí 3,5 - 20 % Daň se neplatí z movitých věcí, vkladů, peněz či cenných papírů v hodnotě do 60 000 Kč, ev. 20 000 Kč. Tato stručná informace je určena jen pro základní orientaci v problematice. Skutečná realita je však většinou složitější a pak je potřeba nahlédnout do Občanského zákoníku, případně se informovat u příslušného notáře nebo právního zástupce. - red -

Zasmějme se ještě jednou: Chlápek k sousedovi: „Musím se ti přiznat, tvá žena tě podvádí se mnou.” „To je ale lhářka, tvrdila mi, že její milenec je hezký a chytrý!” Negativní přijetí: Žena představuje kamarádce svého manžela: „Co mu říkáš?” „No, mohla jsi dopadnout hůř!” „To odvoláš!” „Tak jo, hůř už jsi dopadnout nemohla!” Člověk a žena: Člověk vydrží víc než zvíře. Ale žena vydrží víc než člověk! Rozdělené role: Každý člověk má svou roli - ženy vysávají, chlapi nasávají. Nenadálé potěšení: „Dnes jsem po dvaceti letech měla poprvé radost, že vidím svého muže.” „A co se stalo?” „Pozvali mě na identifikaci!”

TIP NA JARNÍ VÝLET PRŮHONICE, zámek a park Cíl dnešního výletu je poněkud vzdálenější, než je u našich „Pozvánek na výlet“ obvyklé. Poněkud zdlouhavé cestování se však vyplatí. Navštívíte jedno z nejkrásnějších míst nejen v okolí Prahy, ale i v Čechách a dokonce i v Evropě. Prohlédnete si totiž Průhonický park. Právě měsíc květen, který stojí před námi, je vhodný k návštěvě, nejen kvůli tomu, že je všechno v květu, jak název měsíce napovídá, ale zejména kvůli zdejší specialitě, kterou jsou keře rododendronů čili pěnišníků. Je jich tady kolem 700 exemplářů nejrůznějších barev a druhů. Především jak se tedy do Průhonic dostaneme. Tentokrát je vhodné cestovat autem (naopak výlet není vhodný pro cyklisty). Z dálnice D 1 je blízko Prahy sjezd 6 do Průhonic, nebo lze z Měšic použít místních vedlejších silnic (třeba přes Horní Počernice, Běchovice, Uhříněves a Újezd - městskou část) - možností je řada - viz automapa. Kdo nepojede autem, může použít městskou dopravu - od stanice metra C - Opatov jedou až do Průhonic autobusy příměstské dopravy. A pro toho, kdo by si chtěl prohlídku parku ještě zpestřit pěší vycházkou, je nejvhodnějším východiskem Hostivař - přehrada. Tam se dostanete tramvají linkou 22 nebo 26 do zastávky Hostivařská, jedou tam i autobusy (třeba linka 154 od stanice metra A - Skalka, nebo linka 181 z Vysočan). U zastávky tramvaje vyhledáte červené turistické značení, které vás dovede k hostivařské vodní nádrži. Odtud pokračujete stále po červené značce po trase Petrovice - Dobrá Voda Fantův mlýn -Křeslice do Průhonic. Jdete většinou proti proudu potoka Botiče, délka trasy je 9,5 km. Oba způsoby lze zkombinovat - třeba tam pěšky, zpět autobusem, nebo naopak. Auto zaparkujete na parkovišti u zámku. První, co v Průhonicích spatříte významného, je zámek. Je veřejnosti nepřístupný, ale to nevadí, přišli jsme hlavně kvůli parku. O zámku si přesto povíme několik údajů. Do dnešní podoby ve stylu tzv. české renesance nechal zámek přestavět v letech 1889 - 1894 hrabě Arnošt Emanuel Sylva Taroucca. Osoba tohoto pána je pro nás zajímavá mimo jiné i tím, že se v roce 1885 oženil s Marií Antonií Gabrielou z rodu Nostic - Rhienecků, vlastnícího m. j. i zámek v Měšicích. Vedle zámku uvidíme i nejstarší stavbu Průhonic, románský kostelík. Novorománskou branou vstoupíme do cíle naší cesty, průhonického krajinářského parku (pozor, platí se zde vstupné). Park se rozkládá po obou stranách potoka Botiče, který tvoří jeho přirozenou osu, napájí četné vodní nádrže a můžete se podle něho orientovat. Tento nenápadný potok se dokáže i pořádně rozvodnit, naposledy v 80. letech 20. stol., kdy dokázal park důkladně zdevastovat.

Velkorysý projekt krajinářského parku největšího v Evropě vytvořil koncem 19. století již zmíněný Sylva - Taroucca, mimo jiné i díky svému výhodnému sňatku. Park má rozlohu 260 ha, protíná ho přes 50 km cest a je silnicí rozdělen na dvě části přední a zadní, přičemž ta přední má klasickou parkovou a zahradní úpravu a zadní část, zvaná Obora, má přirozenější krajinářský ráz. Do okolní krajiny však park plynule nepřechází, s výjimkou potoka. Najdeme zde na 1200 druhů stromů, keřů a rostlin, a také rozárium s tisícem kultivarů růží a také alpinum. Je zde i iridarium s 1500 klony kosatců. V parku je několik rybníků a vodních staveb na potoku Botiči. Parkem lze v celé jeho délce absolvovat pěší okruh v délce 8 km. Nebudeme ale popisovat a určovat trasu, po které máte jít, tu si nejlépe každý vybere sám, podle místního značení. Procházku můžete libovolně přerušovat a krátit podle chuti, cest a pěšin je tu dostatek. Pouze si vyjmenujeme některá důležitá místa, která cestou můžete vidět. Tak třeba to je Podzámecký rybník, na stráni najdeme umělou zříceninu Glorietu. U potoka si všimneme mohutného Faustova dubu. V části „Obora“ za silnicí najdeme rybník Labeška a spatříme zde i tzv. Českou chaloupku. Dalším pěkným rybníkem je Bořín, po další cestě objevíme i Hlavní vyhlídku a od ní se dostaneme ke Krousovým rybníčkům. Asi posledním místem naší vycházky bude již zmíněné alpinum na skalnaté stráni se 700 druhy rostlin. Po parku můžete samozřejmě podle chuti a nálady bloudit i celé hodiny. V obci Průhonice pak, již příjemně znaveni, najdete celou řadu možností občerstvení Pokud si vyberete příjemné počasí, tak zcela jistě nebudete výletem zklamáni. Prameny: Turistický průvodce a mapa Okolí Prahy. Příjemné voňavé putování přeje Vladimír Novák

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ - díl XVI. Úvod: Jsme v roce 1933. V Německu se dostává k moci Adolf Hitler a jeho nacistická strana. Tato událost měla klíčový význam pro další osudy Československa na dlouhá léta a v podstatě až dodnes. Teď ale je teprve první polovina 30. let minulého století, je mír a naše vesnice se rozvíjí svým poklidným tempem. Není zde žádný průmysl, automobil je na místních cestách stejně častým jevem jako zatmění Slunce, zemědělci hnojí jen kravským hnojem a podle tvrzení tehdejšího pana starosty „není v obci jediného komunisty.“ Nicméně pokrok zasahuje z okolního světa i sem - elektřina, telefon.... Pojítkem obce se světem zůstává železnice, pošta, noviny, ale pozor: přichází nový fenomén - rádio! Už 10 let vysílá Radiojournal, a právě od roku 1933 už z nové moderní budovy na Vinohradech. V textu se dozvíte, kolik zde bylo koncesionářů V obci se toho roku a ani v několika dalších letech nic světoborného nestalo. Jen drobné příběhy, které se v paměti obce uchovaly. Ale dějiny, to jsou přece příběhy. A tak se pokusme z těchto episod sestavit celek poznání, jak se tehdy žilo.

Díl šestnáctý: Třicátá léta a pokračující rozvoj obce Dnes se na své cestě proudem času nejdříve podívejme, jaká tehdy byla vybavenost obce pro její obyvatele - dnes bychom to nazvali infrastrukturou. Kdepak třeba asi mohli nakupovat? Obchodů se smíšeným zbožím zde bylo pět - označme je jmény majitelů: pan Černohorský (nároží ulic dnes Hlavní a Revoluční), paní Neumannová (dnešní ulice Měšická), Srchová (?), pan Malina (dnešní Revoluční ulice) a „Konzum“, což byla prodejna spotřebního družstva (dnes ulice Hlavní). Ani jeden z těchto obchodů se na svém místě do dnešní doby nezachoval.

Spolková činnost - Cech řezníků. Na snímku v první řadě sedících, třetí z levé strany, pan Josef Jetel.

Dále tu byly čtyři hostince: U Valentů (u nádraží), U Černohorských (Hlavní ul.), Na Poště (později též Zámecká hospoda, na Hlavní ulici), a Bobek (též u Klejzarů, dnešní ulice Měšická). Z těchto hospod se též žádná nezachovala. Pak tu byli drobní řemeslníci a živnostníci: kovář (Urban), zámečník (Šindlauer), kolář (Bobek) a dva obuvníci (Suldovský, Šíla). Lidem sloužila také pošta, ve všední dny s dvojí donáškou. Od roku 1933 zde byla veřejná telefonní ústředna, tehdy se 14 účastníky. Rozhlasových koncesionářů bylo tehdy (prosinec 1933) 298. Při 160 domech v obci to znamená, že rádiový přijímač vlastnila prakticky každá rodina. Rozhlas přinášel i do malých vsí, jako byla naše, kulturní pořady a informace, které by se k lidem jinak ani vůbec nedostaly. K lékaři se chodilo do Líbeznic (MUDr. Hetteš) nebo do Sluh (MUDr. Klepl). Do Sluh se tehdy chodilo příjemnou polní cestou se stromovou alejí. (Díky socialistickému hospodaření byla v 60. letech cesta rozorána. Na pole se ale nějak jezdit muselo, tak jezdili po poli v desetimetrovém pruhu. Cesta by stála za obnovu jako cyklostezka - pozn. autora). Místní komunikace (ulice a chodníky) byly tehdy v celé obci samozřejmě ještě nezpevněné, se štěrkopískovým povrchem, takže za sucha lidé chodili prachem, za mokra v blátě. Tehdy tomu ovšem na venkově nikde nebylo jinak.

Další údaje o obci si už necháme na jindy a podíváme se, co se tu dělo v onom roce 1933. Pokračovala elektrifikace prostřednictvím „Elektrizačního družstva“ - o něm jsme se už dříve zmínili. Tady je třeba jako zajímavost uvést, že tehdy obec kupovala proud od elektrárny Dražice, ta celkový odběr účtovala obci a ta pak vybírala úhradu od jednotlivých odběratelů. K elektrické síti obce se připojil za příslušný obnos hrabě Nostic. (Pozn. autora: Dobové prameny tehdy důsledně požívají pro Nostice titul „velkostatkář“, protože šlechtické tituly byly v novém státě v návalu republikánského nadšení zrušeny. Byl to nesmysl a stejně se to neujalo - je-li někdo hrabě, tak mu to dost dobře zrušit nejde. Takže my pro příště zůstaneme u toho pane hraběte). Usnesením zastupitelstva byla ustavena letopisecká komise a kronikářem se stal p J. Kozler. (Letopiseckou komisi bychom měli mít ze zákona i dnes, ale zatím nemáme pozn. autora). Obec pronajímala pole (na r. 1934 - 1939) a také honitbu též do roku 1939, tu panu Šalanskému z Veltěže za 1400 Kč ročního nájmu. Opět proběhly tradiční oslavy - 7. 3. TGM (83), 5. 7. M.J.Hus a 28. 10. výročí čs. samostatnosti. V obci se opět stavělo: přibylo 9 domů (čísla popisná 152 až 160). Proběhla i další výsadba stromů: v dnešní ulici Měšická to bylo 25 ořešáků a v dnešní ulici U Školky (tehdy u hasičské zbrojnice) to bylo 17 švestek.

„Stará náves“ - dnes ulice Měšická, 30. léta

V tom roce zemřeli jen tři lidé. Na vojenskou službu nastoupili 4 branci. Údaje o výsledcích zemědělského hospodaření se příliš neliší od těch loňských. Snad jen konstatování, že rok byl pro úrodu příznivější, ale srážek bylo od léta velmi málo. Taky nám přibyla nová ulice - byla otevřena ta, co dnes nese jméno Nádražní, a tedy vedla k nádraží. Na závěr událostí v roce 1933 si pro zpestření dáme „černou kroniku“ - má tři části: 1) Dne 29. července se rozpoutala prudká bouře s orkánem, který vyvrátil a zpřelámal velké množství stromů podél silnic a v bažantnicích. Vichřice způsobila škody i na budovách. (Kam se hrabe Kyrill - pozn. autora).

2) 10. března v noci byla vyloupena pokladna v zámku, zmizelo 23.000 Kč. Lupiči byli nalezeni, peníze ne. 3) Dne 11. ledna na nádraží usmrtil vlak jakéhosi vlakového zloděje z Neratovic. Tyto tři perly jsem zařadil proto, abychom viděli, že život na vesnici za první republiky taky nebyl jen samá idyla. Jak v roce 1933 naši předkové oslavili příchod Nového roku 1934, dobové prameny neuvádějí. Tak se rovnou přehoupneme do roku 1934. Opět pokračovalo prodlužování elektrovodné sítě do okrajových míst obce - tentokrát se elektřiny dočkala oblast kolem dnešní ulice 5. května. Ani letos nechyběly obvyklé oslavy (7. 3. TGM - 84 let, 5. července M. J. Hus). U poslední z větších oslav, 28. října, se pozastavíme podrobněji. Kromě 16. výročí samostatnost to bylo i 20. výročí založení čsl. vojsk na Rusi a ve Francii. Oslavy začaly už 27. října slavnostní akademií v hostinci u Černohorských. Druhý den u památníku padlých byl odpoledne koncert, pak průvod obcí a návrat k pomníku, kde byl uspořádán tábor lidu. Po jeho skončení se odešlo s hudbou do hostince „U Klejzarů“, kde byla veselice s tancem. Nejen že se slavilo, ale také se stavělo. Vyrostly další 4 domy a to čp. 161 až 164. V tomto roce nebylo branců - odvod se nekonal. Důvodem toho byly změna služební doby z 18 na 24 měsíců. Zemřeli toho roku 3 občané. V tomto roce údajně dostoupila vrcholu nezaměstnanost, bohužel prameny neuvádějí konkrétní čísla. U hospodářských poměrů, neboli zemědělského hospodaření se opět trochu pozastavíme. V tom roce (1934) bylo totiž zcela mimořádné sucho a rok byl nejteplejší za posledních 160 let (teploty až 33 °C). Následkem toho byla špatná úroda, musely být hloubeny studny a dokonce vyschl i potok Makovka. Výnosy plodin byly (v q/ha): pšenice 11, žito 16, ječmen 15, řepa 270, seno 64, brambory 180. A za kolik se prodávalo (v říjnu, cena v Kč za 100 kg): pšenice 160, seno 40, brambory 30. Přehled událostí roku třicátého čtvrtého zakončíme konstatováním, že na poště (čp. 54) byla otevřena veřejná telefonní hovorna. Dnešní putování zakončíme nahlédnutím do dějů roku 1935. Jako zajímavost, kterou dnes asi už nikdo neví, musíme uvést, že 9. května byl na schůzi obecního zastupitelstva zvolen čestným občanem obce president T.G.Masaryk. Pokud to nikdo nezrušil, je jím snad dodnes a po nějakou dobu se tedy ocitl ve velmi nevábné společnosti - tím se ale budeme zabývat někdy jindy. Jako závažnou událost toho roku musíme jmenovat jeden významný prodej a koupi. Dne 10. června prodal hrabě Ervin Nostic svůj velkostatek, vyjímaje Velkou bažantnici a prostor s rybníčkem před zámkem panu Antonínu Schallkovi za 3 miliony a 100.000 Kč (asi 64 ha). Velkostatek Hovorčovice prodal řediteli Živnostenské banky Dr. Preissovi za 2 miliony a 132.000 Kč. To znamenalo do budoucna zásadní zásah do majetkových poměrů v obci. Že proběhly obvyklé tradiční oslavy, je už samozřejmostí 5. 7. M.J.Hus, 28. října čsl. samostatnost). V obci vznikl nový spolek - 7. září byl ustaven „Výbor pro zvýšení brannosti lidu“. První příznak obav z nebezpečí nové války máme zde. Událostí roku, ale jaksi nad rámec obce, byla abdikace presidenta Masaryka a volba nového presidenta dr. Beneše.

Stavební ruch pokračoval. Postaveny byly 4 domy - čp. 165 až 168. Pro sbor dobrovolných hasičů obec postavila sborovnu a sušák pro hadice. U sborovny byla zřízena studna, čímž měla obec již studny tři. Do vojenské služby nastoupili tři branci. Zemřeli 4 občané a jeden cizí příslušník skončil sebevraždou oběšením v lese „Na Křížku“. U výsledků hospodaření rolníků prameny uvádějí, že úroda byla slabá, následkem opětného sucha. Jako zvláštnost se uvádí mráz (-17 °C) a sníh v březnu. Ještě 29. března se rozpoutala silná bouře se sněhem. Na závěr dnešní exkurse do dějin obce před 2. světovou válkou musíme konstatovat, že se z dostupných pramenů nepodařilo zjistit údaje o finančním hospodaření obce (příjmy a výdaje rozpočtů). Také jsme pro nedostatek místa vynechali návštěvu na některém zasedání zastupitelstva. Vynahradíme si to jindy a možná že i věnujeme zvláštní článek některým raritám z tehdejších schůzí. Příště se projdeme roky 1936 a 1937 jako posledními ve svobodné republice. Pak už nastanou zlé časy.... - ale o tom až někdy jindy. Pokračování příště Vladimír Novák Ad: „Pozor na klíšťata“ (MZ 1/07) Upozornil mě jeden pečlivý čtenář, že v článku o nebezpečí klíšťat jsem zapomněl na prevenci. Je to tak a je zde tedy doplňující informace: Při pobytu v místech výskytu klíšťat noste světlý svrchní oděv, to proto, že na něm hmyz lépe uvidíte. Po návratu domů je pak potřeba všechno svléknout a venku vyklepat. Na těle je vhodné nosit přiléhavé hladké prádlo (punčocháče, legíny a podobné), které hmyz na kůži nepustí. To ovšem není zrovna příjemné v letním vedru. Je zde tedy ještě další možnost, přikročit k aplikaci přípravku odpuzujícího hmyz - repelentu, ale jen určeného pro ten účel a jen podle návodu, na celé tělo kromě obličeje. Pozor ovšem: repelent hmyz jen odpuzuje, nezaměňovat s přípravky, které hmyz hubí (různé Biolity, Actellic, Raid a pod.). Ty na pokožku přijít nesmí. Stejné opatření lze použít i pro psy a kočky, ale opět jen přípravkem k tomu určeným (Diffusil), podle rady veterináře. Absolutní ochrana ovšem neexistuje, je jen třeba být velmi opatrný. Vladimír Novák

VÝZNAČNÁ KVĚTNOVÁ VÝROČÍ Dne 5. května uplyne 62 let od zahájení ozbrojeného vystoupení českého národa proti nacistickým okupantům v roce 1945. Výročí konce druhé světové válka si pak připomeneme 8. května. Doba, kdy se tato výročí slavila okázale a pateticky, je už pryč. Zapomínat bychom však neměli, už jen proto, abychom toto neblahé období českých dějin nemuseli prožít znovu. V tyto dny bychom měli s úctou a vděčností vzpomenout těch několika statečných, kteří se konce války už nedožili. Jejich jména najdete na památníku v obci. Udělejte si chvíli čas a položte na to místo kytičku, jako symbol, že jsme nezapomněli .....

Kousek dál je ještě jeden památník, nenápadný a skromný kus kamene s pamětní deskou věnovanou příchodu sovětské armády v roce 1945 do obce. Neměli bychom tento pomníček vnímat jako symbol komunistického režimu. Je to upomínka na historickou událost, den porážky nacismu a také výraz poděkování a úcty těm obyčejným, bezejmenným uprášeným a k smrti znaveným vojáčkům, kteří nás přišli osvobodit od nacismu a mnozí se sami už domů nikdy nevrátili. Sem květiny jako symbol patří také. -redPoznámka pod čarou: Ještě jeden památník jsme v obci měli, ten už ale bohužel není. Pamětní deska, kterou vidíte na obrázku, byla na domě čp. 16, kde žil pan Bohumil Doležal a také zde na následky svého zranění z přestřelky na barikádě v květnu 1945, zemřel.

Jak vidět, paměť věčná nebyla.... Kam deska zmizela, na to se, vážení spoluobčané ptejte nynějších majitelů domu čp. 16, manželů Pánkových. My vám na tuto otázku odpovíme sami. Pan Pánek ji, podle vlastního sdělení, vyhodil (sic!). K tomuto výrazu úcty a piety nemáme komentář. - red -

Slovo obecní policie Vážení občané, tak a máme víc než tři měsíce za sebou, musím konstatovat, že žádné veliké zázraky se nestaly, ale v určitých věcech došlo k zlepšení. Například po opravdu preventivním měření rychlosti, které provádím maximálně 2x do týdne po dvou hodinách, se celkově dopravní situace v naší obci zklidnila. Není to pouze můj názor, ale především to slyším od Vás. Také mi někteří občané říkají abych měřila víc a v jiných hodinách než dopoledních a odpoledních, například ráno kolem šesté hod, nebo večer, v sobotu...apod., ale to prozatím nebylo možné vzhledem k časové a personální vytíženosti firmy, která nám měřící zařízení (radar) zapůjčuje. Ale i v této věci jsme již podnikli určité kroky k tomu, že v nejbližší době budeme provádět měření rychlosti v časech a dnech, na které nás upozornili občané Měšic i Mratína.

Dále bych ráda touto cestou poděkovala rodičům za to, že dohlížejí na to, aby jejich děti při jízdě na kole měly přilby a zároveň chválím děti, že opravdu tuto povinnost, kterou jim ukládá zákon, dodržují. Během mé praxe jsem byla u několika nehod cyklistů a bohužel v jednom případě i u nehody, kdy došlo ke smrtelnému zranění dítěte, které nemělo zmíněnou ochranou přilbu. Dle lékaře zasahujícího na místě nehody, mu mohla zachránit život. A pokud sledujete televizní zpravodajství, tak nedávno tam byla reportáž o tom, že v jednom městě došlo za sebou k několika dopravním nehodám cyklistů, kteří jezdili bez povinného vybavení a především bez povinného osvětlení kola a až po smrtelné nehodě se touto záležitosti začala zabývat místní městská policie tím, že začala provádět namátkové kontroly povinného vybavení kol a následovně začala cyklistům ukládat vysoké blokové pokuty na místě. Já nebudu čekat na to, až se někomu něco stane! Myslím si ale, že v našich obcích nemusím ,,zatím“ provádět kontrolu povinného vybavení cyklistů a jejich kol a ukládat jim blokové pokuty, protože mám ,,zatím“ dojem, že naši cyklisté jsou uvědomělí a celkem ukáznění oproti jiným cyklistům z okolních obcí a měst, ale přichází léto a cyklistů přibývá, takže uvidíme. Také se mě občané ptají jak je možné, že služebním vozidlem jezdí pan starosta a místostarosta, a proč někdy stojí vozidlo OP tak dlouho před úřadem? Je to naprosto v pořádku, vozidlo bylo pořizováno pro potřeby Obecního Úřadu a Obecní policie a nejen já, ale i pan starosta a pan místostarosta jsme absolvovali testy a zkoušky a máme profesní doklady k řízení tohoto vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo OP Měšice nemělo prozatím kde parkovat a čekalo se na instalaci GPS systému, který zaznamenává každý pohyb vozidla a je napojen na satelit, parkovalo vozidlo OP na pozemku pana místostarosty. Dnes je již ve vozidle OP umístěn GPS systém, který nejen že zaznamenává veškerý pohyb vozidla, čas, místo pohybu, ale automaticky vede i knihu jízd. Každý kdo má oprávnění řídit toto vozidlo má svůj identifikační čip, kterým se před jízdou přihlásí a poté je automaticky zaznamenán jako řidič v knize jízd. A to, že vozidlo OP stojí i několik hodin před místním úřadem neznamená, že policie nepracuje, jezdím i na kole a někdy projíždím obec svým vozidlem. Někteří občané říkají ,,paní policistko všimla jste si, jak ti řidiči vidí to auto u úřadu, hned šlapou na brzdy“, ano všimla, protože i toto je prevence a nejen proti neukázněným řidičům, ale i proti různým kriminálním živlům, kteří během dne projíždějí obcemi a vyhlíží si kde a co si přijdou večer, nebo v noci vzít. A věřte mi, že pokud zjistí, nebo vidí, že obec má svojí policii, tak si to hodně lumpů rozmyslí a jedou někam kde to bude jistější. To je taky praxe a zkušenost. Já myslím, že není co dodat. Jinak Vám přeji krásné jaro a jen hezké a příjemné zážitky. Lída A ještě jednou něco pro zasmání: Slíbené botičky: „Maminko, ten pán před školou mi řekl, že když s ním půjdu do sklepa, koupí mi botičky.” „Ježíši!!, jaký botičky?” „No přece tyhle!” Krásné kytičky: „Co to máte na balkóně za krásné kytičky?” ptá se na návštěvě paní Nováková. „To jsou opravdu moc krásné kytičky,” přisvědčí hostitelka. „Je to marihuana.” Paní Lído „Bděte“!!

Nyní na našich stránkách vítáme novou členku redakční rady paní Milenu Kalinovou. Jsme velice rádi, že jsme do našich řad získali člověka, který Měšice vidí trochu z jiného pohledu než většina z nás starousedlíků. Dívá se na ně očima člověka, jenž se zde teprve zabydluje a vidí věci, kolem nichž mi chodíme léta a nevnímáme je, a třeba si jich ani nevážíme, protože jsou pro nás samozřejmostí. Redakce

Ratiboř kontra Měšice Členové redakční rady Měšického zpravodaje mně požádali, abych do tohoto čísla napsala článek o valašské vesnici Ratiboř, ze které jsme se v loňském roce do Měšic přestěhovali. Píši tedy ještě stále s pocitem určitého stesku, který se pomalu rozplývá. Dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Milena Kalinová, 37 let jsem pracovala jako učitelka mateřské školy. Nyní jsme s manželem již na zaslouženém odpočinku. Chtěli jsme být blíže naší rodině (hlavně vnukovi Honzíkovi). Mnoho přátel nás varovalo rčením: „starý strom nepřesadíš“, přesto jsme prodali rodinný domek a odstěhovali se do Měšic. Bydlíme v jedné ze dvou bytovek na Hlavní ulici. Tolik na úvod. Vrátím se k valašské vesnici Ratiboř, která v loňském roce slavila 700 let od svého založení. Vesnice je obklopena kopci a horami. Z dříve chudobné „dědinky“ je teď dynamicky se rozvíjející vesnice s 1744 obyvateli. Svým obyvatelům nabízí celou škálu různých služeb, počínaje obvodní lékařkou, zubní ordinací, gynekologem, dobře zásobenými a fungujícími obchody, prodejnou textilu, obuvi, kadeřnictvím, čtyřmi restauracemi a jedním motelem, Základní školou (1 – 5 tř.), sokolovnou po generální opravě a Mateřskou školou. Vesnici dominuje krásný renovovaný evangelický kostel, nad ním ve svahu pečlivě udržovaný hřbitov. Širokoúhlý kinosál je v provozu od šedesátých let a slouží i k mimořádným událostem. Velká budova OÚ má v přízemí poštu a lékárnu, první patro patří zdravotnictví. Ve druhém patře jsou kanceláře OÚ. Proslavený hasičský sbor má vlastní budovu. Velký prostor za domem je využíván k veselicím, kulturním akcím, dětským slavnostem a Valašským jarmakem. Samotné oslavy 700 výročí obce byly až bombastické, kromě velké výstavy předmětů, které se dříve používaly na Valašsku, navštívily Ratiboř spousty rodáků, kteří se do své vesnice rádi vracejí. Mohla bych ve své chvále pokračovat, ale je čas něco napsat o Měšicích. Kopce, hory, lesy se postavit nedají, obě vesnice mají svůj ráz. Každá má svůj půvab. Člověk si zvykne i na to, že tady fouká vítr ze všech stran. Co v Měšicích opravdu obdivuji je zámek. Park však k ozdobě nepatří, i když při procházkách už nevidím plné pytle odpadků jako před lety. Ještě jsou však na mnoha místech poházeny umělohmotné lahve, spousty papírků a obalů, které by měly skončit v popelnicích. Chápu, že obec nemá tolik finančních prostředků a možností, aby bylo všechno bez poskvrnky, tady může ale pomoci každý z nás. Měšice se rozrůstají obdivuhodným tempem, na každém kroku se staví, určitě se rozrostou i služby občanům k jejich spokojenosti. Milena Kalinová

Z kultury a sportu

Poděkování: Dovolte, abych poděkoval všem, kteří se zasloužili o založení nové tradice – vítání jara v naší obci. Pokud jste v době Velikonočních svátků projížděli nebo procházeli okolo Obecního úřadu, jistě jste si všimli krásně vyzdobené břízky. Všimli si toho i lidé z okolních obcí, kteří byli třeba navštívit naši matriku a všem se tento nápad zamlouval. Byli jsme v okolí zkrátka zase v něčem první. A to je dobře. Děkuji proto všem, co tento nápad měli, všem co reagovali na naší výzvu a donesli vejce a jiné ozdoby na břízku a v neposlední řadě všem, kteří se na vlastním zdobení podíleli. Pojďte, dáme hlavy dohromady a budeme se snažit obnovit staré tradice nebo založit úplně nové. V letošním roce bude opět probíhat soutěž „Vesnice roku 2007“. V předchozích ročnících jsme se umístili vždy mezi prvními a takovéto aktivity občanů jsou v soutěži vysoce hodnoceny. To by bylo, abychom také někdy nezvítězili a když se to nepovede, nevadí, alespoň jsme to zkusili a udělali něco pro zviditelnění, ozdobu a propagaci naší obce. Jiří Bejlek

Vítání jara - zdobení Velikonoční břízky

Pozvání na 10. ročník Rybářských závodů a Večerní zábavu u „Kruhu“ Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí, ale letos je to již opravdu desátý ročník rybářských závodů. Začátek bude tradičně od 7:00 hodin v sobotu 19. května. Účastníci se mohou také tradičně hlásit v restauraci „U Václava“ již začátkem května. Prezentace končí v den závodu v 6:45 hod. Cena zůstává stejná jako v loňském roce, 200,- Kč za osobu. Po celý den bude zajištěno bohaté občerstvení pod nově zastřešeným přístřeškem. Ceny pro vítěze závodu budou tak, jako byly vždy i v minulosti, velice hodnotné a pěkné. A navíc letošní vítěz bude jubilejní desátý a to mu již nikdo nikdy nevezme. Vzhledem k malému průměru „Kruhu“, je omezený počet míst. Proto, kdo zaváhá nechytá, a tak si včas zajistěte lístek na tento závod.

A co nás čeká večer? Zábava, samozřejmě. Začíná od 19:00 hodin. Opět se můžete těšit na živou muziku, příjemné posezení a poklábosení s přáteli, tancování pod skoro už letním nebem nebo jenom tak relaxací a přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta. Chystáme i ohnivou šou. V době psaní tohoto příspěvku je to teprve ve fázi vyjednávání, ale snad to dopadne a šou bude. Co to ta ohnivá šou vlastně je? To uvidíte, když se přijdete v sobotu 19. května od 19:00 hodin podívat na rybářskou zábavu. Vstupné je lidové, pouhých 50,- korun českých. Ještě jednou Vás všechny zve výbor rybářského klubu!!!!!!! „Petrův zdar“ Jiří Bejlek

Dětský den 2007 Další velká akce, kterou pro děti chystá sportovně kulturní a školský výbor s pomocí Klubu rybářů. Zveme všechny děti malé prcky i větší, všechny dospělé, staré i mladé a všechny, kdo se chtějí pobavit a vrátit se do dob svého mládí, kdy sami soutěžili se svými vrstevníky v soubojích na život a na smrt. Přijďte se pobavit nebo jen fandit a vytvořit tak těm malým iluzi závodů velké důležitosti. Letošní den „D“, již IV. ročník Dětského dne, je naplánován na sobotu 2. června 2007 od 15:00 hod. u rybníčku „Kruh“!! Opět, tak jako každoročně, se bude soutěžit v mnoha sportovních disciplínách, budou zábavné soutěže, diskotéka, táborák s opékáním špekáčků a občerstvením. Tak jako každoročně, znovu žádám všechny sponzory o finanční nebo věcné přispění na tuto mimořádně náročnou akci. Mimořádně náročná je nejenom finančně, ale vzhledem ke každoročně se zvyšujícímu počtu účastníků i organizačně. To není stížnost, naopak, jsme velice rádi, že chodí stále více lidí a můžeme tak mít neskromný pocit, že to děláme asi dobře. Přijďte tedy všichni povzbudit naše děti, aby se zdravě vyřádily a měly pocit, že ti dospělí pro ně něco dělají. Třeba nám to jednou vrátí a jak napsal básník Jan Neruda: „Až se tobě bude třásti ruka, koryto ti synek udělá“! Snad nám v dnešní době seženou alespoň nerozbitný plastový talíř a skleničky, nejlépe z bývalé NDR. Nebojte se u „Kruhu“dostanete všichni občerstvení na plastových nebo papírových táccích z Makra. Na setkání s Vámi se těší všichni organizátoři. Jiří Bejlek

Anketa pro rodiče předškolních dětí Vážení rodiče, rádi bychom znali váš názor na otvírací dobu mateřské školky Měšice, Školská 17. Mnoho z nás rodičů dojíždí za prací do Prahy a provozní doba MŠ do 16.00 může být nedostatečná. Vzhledem k tomu, že neznáme Vaše potřeby, odpovězte nám prosím na následující otázky.

1) Navštěvuje vaše předškolní dítě MŠ Měšice? ANO

NE

2) Navštěvuje-li jinou MŠ, je to z důvodů: a) kapacity (nedostatek míst v MŠ Měšice) b) potřeby jiné provozní doby c) jiné důvody, jaké.....

3) Preferujete provozní dobu do: a) 16.00 b) 16.30 c) 17.00

4) Chcete nám ohledně školky sdělit něco dalšího?

Naše měšická MŠ má výbornou pověst v širokém okolí. Přesto bychom se rádi jménem školského výboru dozvěděli, co opravdu potřebujete. Odpovědi prosím zašlete mailem na adresu [email protected] nebo vhoďte do schránky na obecním úřadě do 15.5.2007. Děkujeme. Ilona Malá předsedkyně školského výboru

Na poslední chvíli Informace o 7. ročníku turistického Vešlapu, tentokrát do Roztok V sobotu 21. 4. 2007 se uskutečnil již sedmý Vešlap „Povodím Mratínského potoka“. Sraz účastníků byl mezi 8:30 – 9:00 hodin od restaurace „U Kouzelníka“. Sluníčko svítilo a i když bylo po ránu trochu chladno, na pěší tůru to bylo ideální počasí. Nejdříve se šlo ve větším chumlu, ale postupně se dělily skupinky podle toho, jak do toho kdo šlápl. My s menšími dětmi jsme to uzavírali. Kde jsme přecházeli přes hlavní silnice, tam to perfektně zajišťovala Obecní policie. Trasy byly tři. Pěší měli na výběr 12 a 19 km (možná to bylo o 3-4 km delší, podle většinového mínění). Kolaři měli trasu dlouhou 33 km. Cesty byly dobře označené, i když sem tam jsme už nedočkavě vyhlíželi další barevný praporek. Šlo se převážně polními cestami, ale chvílemi i přes obce. Tak jsme přešli Bořanovice, Březiněves, Zdiby, Přemýšlení a pomalu se lesem blížili do Klecánek k přívozu. Tato chráněná oblast na mě udělala velký dojem. Lesy, skály a podél Vltavy cyklistická stezka. Pan převozník byl vtipný a usměvavý muž. Také nám vyprávěl historku, jak na přívozu zažil znenadání tornádo. Dětem prý tenkrát nařídil, aby si lehly na dno loďky, takže vítr odnesl jen plátěnou střechu a nikomu se nic nestalo. Pak už jsme pokračovali do Roztok k zámku, kde momentálně probíhaly tři výstavy. S dětmi jsme navštívili výstavu autíček, alespoň mohly vidět s jakými autíčky si hrály téměř před sto lety, tehdejší děti. Další výstava byla o zvířatech. Byla tam lesní zvěř, ptáci i ryby. Tam to děti bavilo snad nejvíc. Nakonec jsme se posilnili v místní restauraci a mysleli na návrat. Cesta nám pomalu ubíhala, ale pomalu se začínala ozývat i únava. Když jsme konečně stanuli na východním okraji Beckova, odkud jsme již viděli Líbeznický kostel, byl to ten nejkrásnější pocit. A když jsme usedli v hospodě na židle, objednali si občerstvení, dostali diplomy, děti drobné odměny a muzikanti spustili pěkné písničky, no řekla bych, že už nám ke štěstí nic nechybělo. Pár dní si budu ještě „lízat“ rány (podcenila jsem vhodnou obuv), ale v září vyrazíme určitě znovu. Za měšické pěší i kolaře Anna Raková A teď už naposledy: Trouba: Paní Najmanová si u sousedky pochutnává na buchtě. „Trouba vám peče dobře, že?” konstatuje mezi sousty. „Peče,” přisvědčí sousedka. „Ale těch řečí, než ho k tomu dokopu!” Blýskající zásuvka: Manželka ke svému muži: „Miláčku, mohl bys opravit tu zásuvku? Nějak se od ní blýskalo, když jsem vytahovala zástrčku od žehličky.” „Samozřejmě, drahoušku,” odpoví manžel. Příští den se manželka chystá žehlit, a proto se táže svého muže: „Miláčku, už ta zásuvka funguje?” „Samozřejmě, že ANO, už můžeš jít zase žehlit,” odpoví muž. „A zkoušel jsi to?” „Nezkoušel, myslíš si, že se nechám zabít?” Kouzelné slůvko: Pepíček dostane od tety krásné autíčko a maminka mu připomíná: „Co se říká?” „Nevím!” „Co říkám tatínkovi, když přinese výplatu?” „Aha - neříkej, že to je všechno!”

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - Duben 2007. Ročník 4, číslo 2. Vychází v nákladu 550 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Anna Raková, Ladislava Nováková a Milena Kalinová. Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO. Toto číslo vyšlo 30. dubna 2007, příští číslo vyjde v červnu 2007. Distribuováno zdarma.