VERŠE KE VZPOMÍNCE NA ZESNULÉ

VERŠE KE VZPOMÍNCE NA ZESNULÉ LISTOPAD





V kapuci, na níž mží, jdeš, listopade, lupenů spadalých rzí stromořadími ke hřbitovům.









Jen plísní smytých jmen, Zapomenutím Mží tento břeh. A krůček jen od máje vede k listopadu.













Slzící kámen, mříž, a tu jsi doma: z vyhaslých důlků tlíš, zhasínáš s knůtky, opadáváš.



Měšický zpravodaj - 1



Fráňa Šrámek

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM



Editorial

Milí čtenáři, vážení spoluobčané, úvodní verše dnešního čísla nám připomínají, že před námi stojí doba, na kterou se z celého roku těší asi málokdo z nás. Listopad, co to je za radost. Většinou chlad, mokro, šero. Ta básnička je sice dost pochmurná, smutná, ale cosi nám připomíná. Budeme vzpomínat na naše blízké, kteří už mezi námi nejsou, a  Dušičky či Památka zesnulých jsou dny k  tomu předurčené. A  neměli bychom při té příležitosti zapomínat ani na ty, kteří už dávno odešli a nemají už nikoho ani zde ve světě lidí. Třeba právě náš památník obětem válek je takovým pietním místem, kde by se v tyto dny mohla objevit kytička nebo zapálená svíčka ještě jiná, než ta oficiální od obce. A shodou okolností je i součástí naší „Pozvánky na výlet“ připomenutí, že trocha úcty a obdivu k našim předkům je namístě. Národní pohřebiště na Vyšehradě, cíl našeho tipu na výlet, je místem posledního spočinutí mnoha slavných lidí, jejichž dílo zde zůstalo a žije s námi. Přicházející dny podzimu a  počátku zimy nemůžeme ale očekávat jen s  nedobrými pocity. Život není jen černobílý. Naši prapředkové byli moudří a věděli, že pokud nemají v tyto dny propadat zoufalství, že sluníčko odchází a kdoví jestli se zase vrátí, musí mít před sebou naději, nějaký světlý bod. Tím byl slunovrat, pak vánoce, před nimi advent, prostě příjemnosti, kterými si život osladili a prosvítili. Zůstalo nám to dodnes, i když v trochu pokřivené podobě, protože už i připomínka blížících se svátků u některých lidí vyvolává představu spěchu, stresu, nervozity. Zbytečně, samozřejmě. Teď si asi řeknete, proč už v říjnovém čísle píšeme o Vánocích. Jednak je to číslo už spíš listopadové (je to jako s tou říjnovou revolucí, co byla v listopadu), a jednak příště vyjdeme až těsně před svátky. Takže už teď musíme upozornit a pozvat vás na několik tradičních předvánočních radostí. Potěšení dětem přinese lampiónový průvod, mikulášská nadílka na zámku a  rozsvícení vánočního stromu na návsi k radosti nás všech - to vše, dá-li Bůh a příroda, je před námi. Blíže k tomu najdete ve společenské rubrice na konci listu. Že minulost je matkou moudrosti a světlem poznání, to věděli už staří Římané. Abychom na to nezapomínali ani my, ohlédneme se do minulosti hned dvakrát. V seriálu „Toulky...“ si o historii naší obce budeme povídat dnes už po třiačtyřicáté. Tentokrát je oživení naší paměti zvlášť na místě, dostáváme se totiž k jednomu z roků stěžejních pro naše dějiny 1968. V  jiném příspěvku, o  slavných a  neslavných výročích si povíme o  dalších takových zlomových rocích - 1917 a 1918. Další obsah listu má obvyklou podobu. Ve zprávách z radnice nepřehlédněte informace o dalším vývoji situace kolem letiště Vodochody. Jsou věci, o kterých už člověk nerad píše, a toto je jedna z nich. Ale je to věc natolik vážná, že ji nelze jen tak fatalisticky pominout, že už to je stejně rozhodnuto a podobně. Rozhodnuto není nic a čas hraje pro nás. Čím více budeme svým odporem konečné řešení oddalovat, tím lépe. Další nepříjemnou zprávou je, že se na nás začnou začátkem roku valit každoroční platby. Abychom vám tím nekazili vánoční pohodu, tak na ně upozorňjeme s předstihem již dnes. Důležitá informace je také o  ukončení možnosti zažádat si o  vystavení nového Občanského průkazu na místním OÚ. Měšický zpravodaj - 2

Do tohoto bloku ještě můžeme přiřadit redakční úvahu o bezpečnosti v dopravě, přesněji o vztahu cyklista - chodec na chodníku. Něco ale nenajdete, v  této informačně - zpravodajské části listu, která má být jeho základem. Jsou to informace o  činnosti zastupitelstva obce, respektive jeho výborů. My do redakční rady ale takové příspěvky nedostáváme. To je nedostatek, který musíme nějak napravit, jak - to je problém náš a zastupitelů. Co si ještě jiného přečtete, zjistíte procházkou po stránkách sami. Není ještě po uzávěrce, tak se jistě ještě něco najde. Rádi bychom, kdyby vám četba Zpravodaje zpříjemnila některý podzimní večer. Ale je možné sáhnout i po jiné četbě. Třeba po dobré knize. Jeden moudrý člověk řekl, že kniha je jeden z největších vynálezů lidstva. Vskutku, vždyť nás provází už od dětství celým životem. Kniha - přítel člověka, se říkávalo. Ale platí to vůbec ještě i dnes? Zdá se, že ten slogan už trochu omšel. Lidé, a  zejména pak děti a  mladí lidé čtou stále méně. Když vidíme ty hromady knih v knihkupectvích, tak to ani tak nevypadá. Knížku dnes napíše každý, kdo si vzpomene. Herci, sportovci, „celebrity“, politici na jedno použití, občas i spisovatelé, a kvalita jde dolů - podbízením se čtenářům, aby se to prodávalo. A děti - ty čtou jen to, co ve škole dostanou jako povinnou (pardon, doporučenou) četbu. A to je špatně, je to často kontraproduktivní snaha, děti to může od četby zcela odradit. Někdo už teď možná pochopil, kam psaním o četbě knih mířím. Ano, nenápadným oslím můstkem k pozvání na návštěvu obecní knihovny. Bohužel tam mnoho lidí nechodí, a je to škoda. Knihovna má pestrý a  bohatý fond, jak klasiky, tak i  výběr posledních novinek. Najdete tam i knihy, které byste jinak už těžko sháněli. Výběr je obohacován obměňovaným fondem z  jiné knihovny. Jsou tam i  časopisy, které si kvůli jejich ceně sami nekoupíte, a tady si je můžete pročíst nebo vzít domů. Je tu i veřejný internet, je tu i výstava o historii obce. Zkuste přijít, třeba jen tak, a vezměte s sebou hlavně děti. Na to, že je malá návštěvnost, můžete říci, že si lidé knihy sami kupují. To jistě, ale při dnešních cenách ne zas tak moc. Namítnete - proč číst, všechno je na internetu. Ano, dají se tam najít všechny možné informace, ale umí s nimi třeba děti naložit, využít jich? Těžko. Kromě toho tam hlavně hledají hry, filmy, video, facebook, hudbu.... A  ještě namítnete: knihy nahradí elektronická čtečka. Možná. Ale je to dobře? Kniha je totiž nejen ke čtení, ale je to i umělecké dílo. A to šedivá studená plocha obrazovky nenahradí. Tak to jsme trochu odběhli jinam, ale už se vracíme k stránkám Zpravodaje. Příjemné, inspirativní a ničím nerušené čtení, a naději, že i v podzimním čase sluníčko občas zasvítí na barevné listí za redakční radu, vydavatele a tiskárnu přeje Vladimír Novák

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, stále se setkávám s dotazy na pronájem bytů v domě zvláštního určení, postavených obcí v rámci akce financované z podprogramu „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2009“. Použití dotace z Ministerstva pro místní rozvoj v celkové výši 12 mil. Kč sebou přináší i pravidla pro použití vzniklých pečovatelských bytů. Tyto byty jsou určeny pro bezúhonné osoby, které mají ztížený přístup k bydlení z důvodu nepříznivé sociální situace vzniklé věkem nebo zdravotním stavem. Znamená to, že v bytech má být zajištěno bydlení pro cílovou Měšický zpravodaj - 3

skupinu, kterou tvoří občané ve věku 70 let a více nebo občané, jejichž snížená soběstačnost je ohodnocena minimálně I. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Přednostně budou byty přidělovány osobám z cílové skupiny, které nevlastní rodinný dům, bytový dům nebo byt a  které prokážou, že jejich průměrný čistý měsíční příjem, v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy, nepřesáhl 0,75 násobek průměrné měsíční mzdy v minulém kalendářním roce. Pokud bude byt užívat s nájemcem další osoba, nesmí průměr součtu čistých měsíčních příjmů přesáhnout průměrnou měsíční mzdu v minulém kalendářním roce. Nájemné nesmí překročit limit ke dni vyhlášení programu 54,40 Kč za 1 m2. V nájemném nejsou zahrnuty poplatky za služby spojené s užíváním bytu, tj. platby za vytápění, elektřinu, vodné, stočné, úklid a osvětlení společných prostor. Pečovatelské služby si pak může každý nasmlouvat podle svých potřeb a přání. Tolik k pronájmu pečovatelských bytů. Rád bych ještě vysvětlil situaci při  provozu tlakové kanalizace. Jak jistě víte, obec rozúčtovává provozní náklady na občany, a  proto každý platíme za likvidaci odpadních vod cca o  1/3 méně, než bychom platili, pokud by ji provozoval jiný podnikatel. V mnoha případech má obec umístěn svůj majetek, to je kalová čerpadla s ovládáním, ve Vašich nemovitostech bez uzavřené smlouvy o  věcném břemeni. Zákon o  vodovodech a  kanalizacích říká, že kanalizační přípojka je od hlavního řadu ve vlastnictví uživatele. Proto obec převede přípojky včetně domácích čerpacích stanic /DČS/ darovací smlouvou do vlastnictví uživatelů. Aby do budoucna měl každý uživatel zajištěn servis stejný jako dosud, budou současně uzavírány Servisní smlouvy. Dle nich bude obec bezplatně provádět ty opravy v obci jednotných typů DČS, které uživatel nezpůsobí špatným provozováním. Obec bude i nadále zajišťovat zdarma výměny již opotřebených čerpadel. Převodem přípojek s  DČS vyhovíme platné legislativě a  vyhneme se od r. 2012 povinnému odepisování uvedeného majetku. V  platbách se pro jednotlivce uvedeným krokem nic nemění. Přeji hodně zdraví Petr Lanc.

INFORMACE Z RADNICE Aktuální téma- Letiště Vodochody Vážení spoluobčané, 18. října jsme předali za obec Měšice i  za vás všechny, kteří jste svá nesouhlasná stanoviska donesli na podatelnu OÚ (bylo jich 364 ks) na Ministerstvo životního prostředí a jejich kopie i „našemu“ hejtmanovi MUDr. D. Rathovi. Chceme vám všem, kteří tyto dopisy přinesli i těm, kteří je zaslali přímo na adresu Ministerstva poděkovat. Poděkovat i za to, že jste neposlouchali některé skeptické hlasy, podpořené i vyjádřením „našeho“ hejtmana, že protestovat nemá cenu, že je již vše hotové. Nic hotové není, tedy pokud ještě žijeme v právním státě. Pokud ČR právním státem je, nemůže nikdy tento šílený Záměr soukromé společnosti projít. Platné zákony neumožňují ještě více zhoršit naše životní prostředí, protože již současné zatížení je na úplné hranici nebo občas i za hranicí povolených limitů. Budeme proto i nadále proti letišti bojovat za vás všechny, ale zejména za naše děti, které se ještě bránit nemohou a neumí a za staré spoluobčany, kteří na to již nemají sílu. Obecní úřad Měšický zpravodaj - 4

Nesouhlasné stanovisko obce Měšice si můžete stáhnout a  přečíst na webových stránkách obce www.mesice.org v rubrice Aktuality. Další informace o dění kolem Letiště Vodochody můžete sledovat také na stránkách sdružení STOP LETIŠTI VODOCHODY, www.stopletistivodochody.cz OÚ Vážení spoluobčané, dovolte mi abych jako váš zástupce, který se zúčastňuje již od roku 2009 všech jednáních obcí sdružených v  iniciativě STOP LETIŠTI VODOCHODY, připojil pár slov k tomuto tématu. Vážení nedejme se, právo na slušný život a boj o další nezhoršování životního prostředí je naší straně. Během posledních 30 dnů, které jsme měli na prostudování celé přepracované dokumentace se naše sdružení mnohokrát setkalo na pracovních schůzkách a na besedách se svými občany. Podařilo se nám znovu aktivovat všechny odborníky, právníky, jiná občanská sdružení a ty, kteří nám pomáhali s připomínkováním již prvních verzí dokumentace. Znovu jsme v ní objevili mnoho špatně zpracovaných údajů a výpočtů, které byly někdy i záměrně překroucené a nepravdivé a byly uváděny tak, aby celý plán na rozšíření Letiště Vodochody vyšel. Věřte, že i z nás laiků, kteří se dokumentací již od počátku zabýváme a kterým doposud decibely, imisní limity stanovené pro částice PM 10 a jiné odborné termíny nic neříkaly, se za tu dobu stali v uvozovkách na toto téma „skoro odborníci“. V životě mě nenapadlo, že  se budu někdy zabývat problémem šíření hluku, pročítat odborné posudky o  tahu havraního hejna za potravou do Prahy a zpět nebo řešit nebezpečí pádu letadla do skladů výbušných plynů v Kralupech. Proto mě i trochu zamrzelo, že se našli mezi námi i takoví jedinci, kteří se pohoršovali nad tím, že je obtěžujeme stálým posíláním SMS zpráv a hysterickými dopisy ve schránkách, kde jim předepisujeme texty, jak se mají vyjádřit. My jsme ale nic nepředepisovali, my jsme pouze spolu s odborníky, které jsme si zaplatili na základě proběhlého referenda i  z  rozpočtu obce, připravili témata, která jsme našli v  dokumentaci špatně zpracovaná, nebo která přímo vás občany ohrožují. A  na každém z  vás bylo, jak s  nimi naložíte. Nyní přepracovaná a  předložená dokumentace má přes 1 500 stran textu, grafů a tabulek. Rád bych viděl, kdo by jí byl schopen celou a to ještě v  elektronické podobě, během 30 dní prostudovat, porozumět a  ještě sepsat fundované připomínky. Proto byly nabídnuty alternativy dopisů. Ještě bych rád tímto způsobem vzkázal mamince (bohužel se nepředstavila), která mě po telefonu vynadala, že jsem jí tím blbým pouštěním zvuku letadla do reproduktorů místního rozhlasu vzbudil dítě, že se jí tímto omlouvám, ale že by si měla uvědomit, že já jsem rozhlas vypnul a  byl klid, kdežto v  případě uskutečnění záměru rozšíření Letiště Vodochody, ten samý hluk vypnout nepůjde a bude ho muset snášet v době sezóny a dopravní špičky každých 5 – 6 minut od 6:00 do 22:00 hodiny. A právě hluková zátěž byla také jedním z hlavních témat nabízených v dopisech. A na závěr ještě informace, co se bude dít dál? Ministerstvo životního prostředí musí nyní všechny připomínky prostudovat a vyvodit z nich nějaký závěr, buďto: 1) Zhodnotí připomínky jako opodstatněné a znovu vrátí dokumentaci k přepracování. A nás bude čekat další kolečko a další studium znovu předložené dokumentace nebo Měšický zpravodaj - 5

2) Zhodnotí připomínky jako natolik závažné, že usoudí, že tento záměr nejde v tomto území uskutečnit a realizaci záměru nedoporučí (ano ministerstvo nezakáže, pouze nedoporučí, ještě se prý ale nestalo, aby takovýto záměr s takovými velkými dopady na životní prostředí a zasahující takový počet obyvatel, byl přes nedoporučení MŽP realizován) nebo 3) Ministerstvo vyhodnotí přepracování dokumentace jako dostatečné a  uskutečnění záměru doporučí. „Existuje ještě jedna možnost i když vím, že je nereálná a tu bych doporučil investorovi já, aby od záměru sám odstoupil. Bylo by to velice hezké, kdybychom mu to svými připomínkami dokázali natolik znechutit a otrávit, že by to vzdal. Sám však velice dobře vím, že se tak nestane, ale stejně je to hezká představa, že?“ Jak dlouho bude ministerstvu trvat prostudování všech došlých připomínek a  vydání rozhodnutí? To nikdo zatím neví, ale předpokládáme, že cca 2 - 3 měsíce. Kdyby došlo k rozhodnutí ministerstva podle bodu 3) tzn., že vydá kladné stanovisko a  uskutečnění záměru posvětí, následuje tzv. Veřejné projednávání, kde se ještě mohou uplatňovat námitky (ty ale již nebudou mít zřejmě velké šance na úspěch), potom bude následovat Územní a Stavební řízení. V tomto stádiu už bude obcím zbývat poslední šance a tím je obrátit se na soud. Nechci končit tímto chmurným konstatováním a  tak pevně věřím, že se nám podaří spolu se všemi obcemi a jejich občany, kteří by byli rozšířením Letiště Vodochody postiženi, tomuto záměru zabránit. Jiří Bejlek - místostarosta Připojení k síti Internet pomocí obecní sítě VES-NET Vážení občané, hledáte v místě bydliště možnost připojení k celosvětové síti Internet? Vyzkoušejte připojení pomocí sítě VESNET. Síť provozuje obecní úřad v Měšicích. Připojení je možné i v okolních obcích (Hovorčovice, Líbeznice, Mratín, Zlonín, Bášť). Ceny připojení od CZK 55,- měsíčně (vč. DPH). Připojení do sítě VESNET umožňuje: • žádné limity přenesených dat • žádný FUP nebo podobná omezení • žádné blokace obsahu (povolené P2P, torrenty, atd.) • nízká agregace (od 1:9 do 1:1) • připojení rychlostí až 16 Mbps obousměrně • široký výběr tarifů, veřejná IPv4 v ceně • provozu IPv6 (veřejný blok adres v ceně) • tarify se základní ochranou pomocí technologie firewall (centrální hradba) Více informací na: www.vesnet.org nebo tel.: 603 167 825 Měšický zpravodaj - 6

Informace z matriky Touto zprávou vás jistě moc nepotěšíme. Dle informace z  MÚ Brandýs nad Labem dnem 1.1.2012 vstupuje v platnost novela zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. Na základě této novely se dnem 1.1.2012 začínají vydávat nové „občanské průkazy se strojově čitelnými údaji“ a „občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem“. Co to pro vás jako občany znamená? Znamená to, že dnem 30. listopadu končí na našem úřadě v Měšicích možnost požádat si o nový občanský průkaz. Nově budete muset, tak jako v případě žádosti o vystavení nového cestovního pasu, zajet buď na pracoviště MÚ Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nebo do Biskupské ulice 7 na Praze 1. A pojedete tam ještě jednou, když si ho půjdete vyzvednout. Vydávání OP s výše uvedenými novými údaji však v žádném případě neznamená, že staré pozbývají platnosti. Všechny platí až do data platnosti, které je v nich vyznačeno. Informaci zpracoval Jiří Bejlek A ještě jedna zpráva, která vás také moc nepotěší a to jsou každoroční poplatky Za co, kolik a v jakých termínech musíme v roce 2012 platit poplatky na účet obce Měšice? 1/ Za co a kolik platíme? a) poplatky - za psy: 100,- Kč ročně za jednoho, za každého dalšího 150,- Kč - za likvidaci a  odvoz komunálního odpadu (popelnice): 500,- Kč ročně za trvale hlášenou osobu (poplatková povinnost začíná od 1. dne v měsíci, ve kterém došlo k přihlášení nebo narození), 500,-Kč ročně za nemovitost, kde není hlášena žádná osoba b) služby - odvod a čištění odpadních vod (stočné) 720,- Kč ročně za osobu bydlící v rod. domku, byt. domech, ubytovnách atd. (Tato služba se platí bez závislosti na trvalém pobytu. Každý majitel nemovitosti je povinen nahlásit počet osob bydlících v jeho nemovitosti!!) Sazby poplatků jsou stanoveny obecně závaznými vyhláškami obce Měšice. Správu poplatků vykonává OÚ Měšice. V řízení ve věcech poplatků se postupuje podle platných zákonů. 2/ Způsob, jakým můžeme platit: a) převodem na účet obce Měšice č.ú. 420553349/0800 b) složenkou, kterou si vyzvednete na OÚ Měšice c) v hotovosti na OÚ Měšice, v úředních hodinách (Po a St 8:oo – 12:oo a 13:oo – 17:oo hod.). Měšický zpravodaj - 7

U převodu na účet obce poplatník uvede následující variabilní symboly: - u  poplatku za psa uvede poplatník variabilní symbol 1341.... a  namísto následných teček uvede čp. domu, ke kterému se platba vztahuje. - u  poplatku za likvidaci a  odvoz domovního odpadu (popelnice) poplatník uvede variabilní symbol 1337.. a na místo následných teček uvede čp. domu, ke kterému se platba vztahuje. - u  poplatku za odvod a  čištění odpadních vod (stočné) poplatník uvede variabilní symbol 2321.. a na místo teček bude pokračovat, jak je uvedeno výše. - u bytových jednotek nebo domů, kde bydlí více rodin, poplatník namísto čp. domu, bude pokračovat ve variabilním symbolu připsáním prvních šesti čísel svého rodného čísla. Při platbách složenkou napíše poplatník na složenku variabilní symboly tak, jak jsou výše uvedené. V  každém případě prosím uvádějte pro snadnější identifikaci platby ve zprávě pro příjemce ještě své jméno. 3/ Kdy platíme? - za psy - za likvidaci a odvoz kom. odpadu I. pololetí II. pololetí - za odvod a čištění odpadních vod I. čtvrtletí II. čtvrtletí III.čtvrtletí IV.čtvrtletí

do 15.02.2012 do 28.02.2012 do 30.09.2012 do 31.03.2012 do 30.06.2012 do 30.09.2012 do 31.12.2012

Tyto termíny jsou daty splatnosti. Samozřejmě lze tyto jednotlivé poplatky platit kumulovaně, platbou za více období. Ne však po daných termínech splatnosti. Nastalé změny v poplatkové povinnosti během roku hlaste na OÚ Měšice vždy včas, abychom předešli vzájemným nedorozuměním. Předem děkujeme za včasné dodržování termínů splatností. Obesílání a upomínání nás stojí velmi mnoho času, energie a  finančních prostředků, které můžeme pro obec využít lépe. Znovu proto připomínáme možnost nahlásit na OÚ čísla svých mobilních telefonů, na které budete formou SMS zpráv dostávat potřebné informace o  všech termínech a změnách při platbách poplatků. Do systému zadáváme vždy pouze číslo jednoho člena z domácnosti! Upozornění: Tyto SMS zprávy jsou zasílány přes počítač a  nelze na ně odpovídat!! OÚ

Měšický zpravodaj - 8

Pozvání na výroční zasedání Zastupitelstva obce Měšice Čas utekl jako voda a  my vás všechny opět zveme na každoroční Výroční zasedání zastupitelstva obce. Zasedání se koná ve středu 14. prosince od 19:00 hodin v 1. patře v hale na zámku. Současní zastupitelé se s vámi sejdou vlastně poprvé od té doby co jsou ve funkci. Přijďte si poslechnout co se jim za uplynulý rok podařilo pro obec udělat, jak plní své předvolební sliby a co plánují v dalších letech svého funkčního období. Využijte této možnosti setkání se svými volenými zástupci, kdy i vy svými podněty a náměty můžete pomoci korigovat cestu, kterou se má obec v této nelehké době ubírat. Je škoda, že na těchto výročních zasedáních není taková účast vás občanů. Pro zastupitele je nesmírně potřebné a cenné mít zpětnou vazbu a ohlasy na svou práci v uplynulém roce. Kde jinde než zde můžete říci zastupitelům do očí co si o nich myslíte a případně je upozornit na chyby, kterých se podle vás dopustili. Mají před sebou ještě tři roky do příštích voleb a to je dost dlouhá doba na to, aby se dalo ještě mnoho věcí napravit nebo udělat, ale bohužel jak jsem již jednou ve Zpravodaji napsal i velice mnoho „podělat“. Jiří Bejlek-místostarosta

Podzimní svoz listí Tak jako každoročně provádí obec pondělní bezplatný svoz spadaného listí a trávy. A tak jako každoročně žádáme občany, aby měli pochopení a do připravených žoků a pytlů dávali pouze trávu a listí. Je také potřeba mít ohled i na partu našich pracovníků z technických služeb, kteří svoz a nakládání zajišťují a neplnit žoky až po okraj. Jsou potom velice těžké a je velmi namáhavé během pondělního svozu naložit takto těžkými žoky několik valníků. Svoz bude probíhat po celou dobu, kdy bude listí opadávat, není tedy třeba aby se každý snažil ihned shrabat celou zahradu a nechat si odvést listí za jeden svoz a žoky tak přeplnit. Protože pracovníci do žoků nevidí a obsah se ukáže až po vysypání na valník, vzkazují všem neukázněným, kteří se budou snažit zbavit jiného odpadu, nevhodného ke kompostování, že jim při příštím svozu již nebude žádný odpad odvezen. Jak již bylo výše napsáno, svoz probíhá každé pondělí od ranních hodin. Připravte proto žoky před své nemovitosti již v neděli večer. Ukončení svozu bude všem občanům oznámen místním rozhlasem a formou SMS zpráv. Pokud má někdo zájem o zakoupení nových pytlů, může si pro ně přijít na OÚ. Cena za 1 ks je 50.- Kč. OÚ

Měšický zpravodaj - 9

BEZPEČNĚ NA KOLE I PĚŠKY Jedeme na kole Dny se krátí, brzy se už stmívá, ale když to dovoluje počasí, potkáváme na silnicích cyklisty stále ještě dost často. Bohužel ale, a to taky dost často, bez jakéhokoliv osvětlení. Snad si tito lidé ani neuvědomují, jak moc riskují, a že jde nejen o zdraví, ale i o život. Asi každý řidič zná tu hrůzu a úlek, když jede za tmy, a najednou se mu ve světle reflektorů zjeví jako přízrak jezdec bez osvětlení, a zpravidla ještě k tomu v tmavém oblečení. A jede-li v tu chvíli zrovna auto v protisměru a silnice je úzká, je na malér zaděláno. A přitom, vážení hazardéři, stačí tak málo, abyste nepřivedli do neštěstí řidiče i sebe. Jízdní kolo musí mít za  snížené viditelnosti (což je i mlha, sněžení, déšť, soumrak) předepsané osvětlení, a to vzadu světlo červené, vpředu bílé. Často je slyšet argument: „na co světlo, já vidím!“ Jenže ono jde o to, aby především cyklista byl vidět! Tato výbava stojí ve výprodeji pár desetikorun a montáž na kolo je otázkou okamžiku. A tak zůstává rozum stát nad tím, že potkáte mnoho kol bez této život chránící maličkosti. Snad je to proto, že my Češi máme potřebu obcházet zákon za každou cenu, i tu nejvyšší. Ostatní pravidla o  chování cyklisty v  silničním provozu a  jak má být jeho dopravní prostředek vybaven si teď odpustíme, protože jednak se to na našich stránkách i jinde často objevuje, a jednak to má každý znát. Snad jen několik věcí z toho je dobře připomenout, protože se na ně zapomíná. Třeba zrovna to, že mnohý cyklista by nejraději vjel s kolem až do obchodu – aby na něj viděl, aby o ně nepřišel. Kola se sice kradou, a to hodně, ale kdo si koupil kolo za desítky tisíc, tak nemá na účinný zámek za pár stovek? Kola prostě nelze opírat o zeď, ta patří na vyhrazené místo – stojan. Dále se často zapomíná na to, že požití alkoholu před jízdou na kole zákon zakazuje úplně stejně, jako u řidičů motorových vozidel. Tedy nulová tolerance. Často je také vidět, jak pes na vodítku vleče svého pána na kole, nebo je sám vlečen. Obojí je špatně. Jednak je to nebezpečné, jednak to je týrání zvířat, takže hned dva přestupky. A do třetice, v poslední době se stalo módou používání přívěsu za kolo v podobě kukaně s nemluvnětem. Vypadá to všelijak, jen ne bezpečně, a legální to prozatím není. Nakonec zbývá ještě jeden konfliktní problém, a tím je jízda cyklistů po chodníku pro chodce. Děje se to na chodnících v  obci běžně, a  tak je otázkou: smí se to nebo ne? Jsou na to dva pohledy. Ten první je z právního hlediska a je jednoznačný. Chodník je určen chodcům pro jejich bezpečnost a cyklisté (stejně jako motoristé nebo bruslaři) tam nepatří. Ale – a teď ten druhý názor: Může se to tolerovat. Důvod je jasný. Nevyhánějme cyklisty, zejména děti na silnici do nebezpečného provozu. Argumentuje se i tím, že chodníky byly budovány jako cyklostezky. Tenhle problém se zdá málo významný, a bude takový, než na chodníku dojde k nehodě cyklisty s chodcem (dítětem, psem, kočárkem) s fatálními následky. A tak je třeba to trochu podrobněji rozebrat. Cyklostezkou (a  zároveň chodníkem) chodníky v  obci v  současné podobě nejsou. Mohly by se jedině stát tak zvanou „stezkou pro cyklisty a chodce se společným provozem, „obousměrnou“. To ale za předpokladu, že budou takto označeny, a to dopravní značkou č. 9 a (vyhláška 30/2001 Sb., par. 10 m). Pokud tedy připustíme pohyb cyklistů po chodnících, nezbývá než vycházet ze vzájemné tolerance a ohleduplnosti mezi chodci a cyklisty. Co to znamená v praxi: Cyklista pojede Měšický zpravodaj - 10

opatrně, pomalu a obezřetně, nebude přitom mobilovat a pít kolu z láhve, chodce nesmí ohrozit ani omezit, a musí na sebe upozornit cinknutím nebo zvoláním (slušným). Zvláštní kapitolou jsou zde děti a  výrostci. Ti tato pravidla nedodržují a  ani je asi neznají, jedou rychle, nebezpečně, zbrkle a nepozorně, rozjíždějí travnatý pás. A tady je to na rodičích. Když chcete dítě pustit na kole, tak je třeba je důrazně poučit, jak se na chodníku má chovat. A když už bez dozoru pustíte dítě, aby se projíždělo po chodníku, a dojde k nehodě, a dítě se zraní, nebo zraní někoho jiného, zákon rozhodně nebude na vaší straně. Jaký tedy z  toho udělat závěr, to vyplývá z  předchozích řádků. Když někdo pojede slušně a opatrně po chodníku, asi není třeba hned volat obecní policii a udělovat pokuty. Ale agresivní jízda na chodník nepatří nikdy, stejně jako to je s řidiči na silnici. Nebylo by ale dobře, kdyby někdo při konfliktní situaci, když si někdo třeba bude stěžovat, nebo dojde ke kolizi, tvrdil, že po chodníku se jezdit smí, že to četl ve Zpravodaji. Tak to není, znovu je třeba zdůraznit: Zákon na vaší straně nebude. Jedete-li, tak na vlastní nebezpečí. Takto to lze shrnout. Obytná zóna V řadě ulic v obci se setkáváme s výraznou dopravní značkou, jejíž význam asi ne každý chápe, a taky se to tak projevuje. Velká modrá tabule s bílými kresbami chodce, domečku, dítěte a  autíčka označuje začátek obytné zóny, přeškrtnutá pak její konec. A  co to tedy znamená v  praxi. Obytné zóny jsou určeny k  větší ochraně chodců a  zklidnění provozu vozidel. Chodci tu mají mít neomezený pohyb v celé šíři vozovky (obytnými zónami jsou zpravidla ulice bez chodníků), musí ale brát ohled na vozidla, a  ta zde mají povolenou rychlost max. 20 km/h. Hry dětí na vozovce jsou zde povoleny. Motoristé nesmějí chodce ohrozit. Stání je povoleno jen na místech označených jako parkoviště. Takový je právní výklad. A jak je to v praxi, dodržuje se to? Jistěže ne. Zkuste si jít v takové ulici prostředkem. Výsledkem bude v lepším případě troubení už zdálky, a neuskočíte-li včas do trávy, tak vás hrubé nadávky a výhrůžky neminou („příště tě babo přejedu“) Skutečný zážitek, doslovná citace. A  opačný pohled: Zkuste se celou délku ulice ploužit dvacítkou, a  kdepak máte zaparkovat, když k někomu přijedete na návštěvu? A jsme zase tam, jako v předchozí kapitole o cyklistech na chodnících. Bez jisté míry tolerance a  slušnost na obou stranách se zkrátka a  dobře neobejdeme. Ale zároveň jsme zase tam, kde jsme prve skončili – dojde-li na lámání chleba, tak platí zákon. A platí až k té modré tabuli, jenže červeně přeškrtnuté. Končíme přáním bezpečné jízdy a chůze nejen v naší obci. - red -

POZVÁNKA NA VÝLET Pražský Vyšehrad Přišel listopad, a  s  ním i  mlhy, deště, rozblácené cesty. Dny se krátí, a  proto vás tentokrát nepozveme na toulky přírodou ani k  návštěvě hradů a  zámků, které už většinou své brány uzavřely, ale uchýlíme se raději opět do města, a to přímo do města hlavního. Půjdeme po stopách historie českého státu – na Vyšehrad. Měšický zpravodaj - 11

Proč jsme vybrali právě toto místo, a  právě teď, na podzim? Odpověď je snadná. Chcete-li navštívit a v klidu poznávat historické památky města, a ještě třeba s někým kdo Prahu nezná, a chcete se ušetřit zklamání, hlavně se vyhněte Královské cestě. To je místo, kde se dav turistů valí jak těsto, postrkuje vás nelítostně dopředu, a  vy nemáte ani čas pozastavit se a zvednout hlavu. A tak uvidíte jen krámky s odpudivými cetkami a tretkami, směnárny, herny, sklo, zlatnictví, nabídku ruských lampasáckých čepic velikosti víka od sudu, a jinak nic. Něco k svačině, to tam nekoupíte. Vyhněte se i Zlatému kříži, kde vás náhončí budou obtěžovat lákáním do pochybných podniků a  kde vás nejspíš okradou kapsáři. Jednou se do těchto míst s naší nabídkou také podíváme, ale to až někdo mocný a statečný odtud vyžene kšeftaře s brakem, jak to kdysi učinil Ježíš, když vyhnal kramáře z míst posvátných. Naštěstí pro nás má Praha mnoho jiných krásných míst, kde nic z výše jmenovaných radostí nenajdete. Jedním takovým je právě Vyšehrad, kde turisty potkáte v přiměřeném počtu, a navíc, teď na podzim je už po hlavní sezóně, takže se budete procházet v tichu a klidu. Procházka to je nenáročná, areál není příliš rozsáhlý, cesty jsou pohodlné a nemůžete zabloudit. A  přitom: kde jinde byste na tak malém ohraničeném prostoru našli pevnost s  barokními hradbami, románskou rotundu, příjemné parky, unikátní hřbitov, středověké stavby a kapitulní katedrálu. To vše za hodinku nebo dvě pohodlně projdete. Než ale už konečně na prohlídku vyrazíme, řekněme si ještě pár slov k historii místa. Vyšehrad je staré knížecí sídlo na strmé skále nad Vltavou, opředené řadou pověstí a legend. Hradiště, které bylo údajně sídlem kněžny Libuše a prvních Přemyslovců, bylo založeno nejdříve na konci 9. století, a je tedy o něco mladší, než Pražský Hrad. Nejstarší zprávy jsou ale až z  druhé poloviny 10. století. Král Vratislav II. sem z  Hradu přenesl královské sídlo (1085) a založil kapitulu (1070). Stavěl zde i Soběslav I., ale po roce 1140 význam Vyšehradu klesl. Až za krále Karla IV. zde vznikla kamenná pevnost. Tu v roce 1420 husité dobyli a většinu staveb zbořili, takže původních památek se zachovalo málo. Až v 17. století zde vznikla barokní pevnost s cihlovými hradbami. Ta byla zrušena v roce 1866, byl zde zřízen národní hřbitov, a z té doby je, až na malé dílčí změny, dnešní podoba místa. V roce 1883 byl Vyšehrad připojen k Praze jako její VI. čtvrť. Tím už vše podstatné o  cíli naší cesty víme a můžeme vyjít na prohlídku. Cestou si ještě o  každé památce, kterou uvidíme, pár slov povíme. Přístup k Vyšehradu je možný ze tří míst. My zvolíme ten nejsnadnější, z pankrácké strany. Přijedeme tedy metrem „C“ Měšický zpravodaj - 12

na stanici Vyšehrad. Kdo přijede autem, zaparkuje v některé z přilehlých ulic Vyšehradu nebo na parkovišti u Kongresového centra. Od stanice metra jdeme vpravo vyhlídkovou cestou pod terasou mohutné budovy Kongresového centra (dříve Pakul, ještě dříve Sjezdový palác). Přijdeme k ulici Na Bučance a ta nás přivede ke vstupu do areálu. Táborská brána je součástí barokního opevnění z roku 1855. Jdeme ulicí V Pevnosti, vpravo míjíme důležitá místa (informace a WC), a uvidíme zbytky původního gotického opevnění, bránu Špička. Projdeme pak ještě barokní Leopoldovou bránou, a před námi stojí nejstarší zachovaná památka, rotunda sv. Martina z 11. století. Od rotundy můžeme udělat odbočku vpravo k  východní baště hradeb, odkud je vyhlídka na Nusle, most a  Karlov. Když od rotundy budeme pokračovat kousek ulicí V Pevnosti, uvidíme vpravo nad silnicí kapli sv. Panny Marie v hradbách („šancovní“). My se ale vrátíme k rotundě a odbočíme do ulice K Rotundě. Vlevo míjíme církevní kapitulní stavby (Nové děkanství, Kanovnický dům). Vpravo v parku si všimneme kamenné trojnožky (Čertův sloup). Na konci ulice zabočíme vlevo do ulice Soběslavovy, mineme Staré děkanství, a  na rohu najdeme zbytky základů románské baziliky sv. Vavřince z 11. století. Pokračujeme v přímém směru přes park a přijdeme na vyhlídkovou cestu podél opevnění. Jdeme po ní až k vrcholu skály, kde je vyhlídka do vltavského údolí. Vlevo u hradby je budova muzea, dole pod hradbou na skále nad tunelem jsou zříceniny tzv. Libušiny lázně. Pokračujeme v cestě mírně vpravo, kde v sadech jsou sousoší J. V. Myslbeka na náměty starých pověstí českých. Sochy sem byly přemístěny z Palackého mostu. A  to už je před námi mohutná stavba kapitulního kostela sv. Petra a  Pavla v  novogotickém slohu z  19. století. Původně zde byla románská bazilika, následovaly gotické, renesanční a barokní úpravy, z nichž se v dnešním stavu ve stavbě zachovalo jen velmi málo pozůstatků. Obejdeme kostel a na jeho severní straně vstoupíme na vyšehradský hřbitov. Ten byl založen jako národní čestné pohřebiště nejvýznamnějších osobností národa. Je jich zde uloženo přes 600. Obvod hřbitova zdobí arkády a dominuje mu stavba Slavína, společné hrobky nejzasloužilejších mužů a žen národa, těch je zde 35. Jména neuvádíme, ta si na náhrobcích a deskách přečtete přímo sami. U hřbitova stojí kaple sv. Ludmily. Brankou ve východní zdi hřbitov opustíme a  jdeme Štulcovou ulicí podél hradby k budovám Starého a Nového proboštství. Ve Štulcových sadech stojí socha sv. Václava. Je to kopie Bendlovy sochy, která stávala na Koňském trhu (Václavském náměstí). Zde naše procházka končí a můžeme vyjít empírovou Cihelnou branou do Vratislavovy ulice a  Přemyslovou na tramvaj k  Albertovu, nebo na opačnou stranu k  nábřeží na Výtoni. Nebo můžeme pokračovat ulicí V Pevnosti tam, odkud jsme vycházeli a k metru Vyšehrad. Pokud dnešní výlet uskutečníte v dušičkovém listopadovém čase, docela se to hodí, však tu je hřbitov hodný úcty a zamyšlení. Samozřejmě je ale procházka těmito místy příjemná v kterémkoliv období roku. Všechny další podrobnější informace najdete na internetu po zadání „Pražský Vyšehrad“. Příjemnou a ničím nerušenou cestu přeje Vladimír Novák Prameny:

Poche: Praha krok za krokem; Praha, průvodce (Rybár) Vycházky s Večerní Prahou; Praha – plán města, atlas města Měšický zpravodaj - 13

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl XLIII. Úvod: Opět se společně vydáme na pouť do minulosti malé české vesnice, a to do minulosti zcela nedávné. Dnešní padesátníci a lidé starší si dobu, do které vstoupíme, mohou pamatovat. Minule jsme se věnovali dějinám mateřské školy, a  dnes opět postoupíme o  další dva roky v  proudu času. Než to ale uděláme, podíváme se pro oživení paměti, a také pro zpestření našeho vyprávění, co se dělo v  té době ve světě kolem nás, a  zejména u  nás doma, v  tehdejším Československu. Léta 1967 a 1968 nebyla jen tak ledajaká. Bylo to období pokračování mírného politického uvolňování, a  zároveň i  jeho konce. Máme pro tu dobu označení „Pražské jaro“, nebo též obrodný proces, či demokratizace. Komunisté - někteří – nazývali to období krizovým vývojem. Cože se to ve společnosti vlastně dělo? Zjednodušeně řečeno, ozývaly se požadavky na demokratizaci socializmu. To jest třeba větší svobodu slova a shromažďování, zrušení cenzury, pluralitu politických stran, ekonomické reformy a podobné věci, dosud nevídané. Byl pro to vynalezen pojem „socializmus s lidskou tváří“. Všimněme si, že tehdy o úplné demontáži socializmu nebyla řeč. Ale právě toho se stalinisté a  hlavně naši sovětští přátelé celkem předvídavě obávali. Že socializmus není reformovatelný, to se nicméně ukázalo až o  dost později. Vrcholil v  té době i  boj o  moc uvnitř strany. Komunistická strana se stále více dělila na dvě skupiny. Zjednodušeně řečeno na stalinisty, tvrdé jádro, a na reformní křídlo na straně druhé, které sílilo. Všem reformním snahám udělala konec sovětská vojenská intervence v  srpnu 1968. Co následovalo dál, všichni víme, a ještě se k tomu dostaneme v dalších dílech našeho cyklu. A jak se toto bouřlivé dění odrazilo v životě naší obce? Navenek se zdá, že nijak. Alespoň v archivních materiálech z té doby žádná usnesení, prohlášení,reformní snahy nenacházíme. Klid, vše jelo ve starých kolejích. Však to v dalším textu seznáme. A pokud nějaké snahy o změny snad byly, tak se záznamy o tom pečlivě zlikvidovaly, stejně jako naopak nějaké obavy z kontrarevolučního vývoje. Není na tom ale vcelku nic divného. Při každé společenské změně byly snahy nežádoucí dokumenty zlikvidovat. A na venkov vždy radikální myšlenky a proudy pronikaly se zpožděním, viděli jsme to i o dvacet let později. Pro osvěžení paměti, a abychom byli v obraze, vybereme teď některé stěžejní událostí v letech 1967 a 1968. 1967: 27. leden: Při zkoušce kabiny kosmické lodi Apollo uhořeli tři američtí kosmonauti. 18. únor: V průlivu La Manche havaroval obří ropný tanker Torrey Canyon a způsobil tak ropnou katastrofu u anglických břehů. 24. duben: Při přistání sovětské kosmické lodi Sojuz zahynul kosmonaut Komarov. 5. květen: Začala šestidenní válka mezi Izraelem a  arabskými zeměmi. Izrael bleskově zničil arabské letectvo, obsadil Sinajský poloostrov, pásmo Gazy, západní Jordánsko a Golanské výšiny. 5. června: uzavřel egyptský president Nasser pro lodní dopravu Suezský průplav. 21 poslanců NS ČSSR žádalo zákaz některých filmů. 27. června: byl v Praze zahájen IV. sjezd Svazu čs. spisovatelů, kde někteří z nich otevřeně Měšický zpravodaj - 14

vystoupili s kritikou stranické a vládní moci. Za to byl list Literární noviny převeden ze Svazu spisovatelů pod ministerstvo kultury. 6. srpen: Spisovatel Mňačko emigroval do Izraele a  byl za to označen˝jako „zběh“ a „zrádce“. 30. října: Na zasedání ÚV KSČ došlo k ostrému střetu Antonína Novotného a jeho příznivců s A. Dubčekem. Veřejnost se o tom nic nedozvěděla. 9. říjen: V boji byl zabit E. Guevara, kubánský revolucionář. 31. října: policie brutálně rozbila demonstraci studentů ve strahovských kolejích, která vznikla kvůli častému vypínání proudu (strahovské události). 9. prosince: zasedání ÚV KSČ vyvrcholil boj o moc. Po kritickém hodnocení situace v zemi zde došlo ke změnám na vedoucích místech strany. Zasedání bylo odloženo na leden. 1968: 5. leden: na zasedání ÚV byl zvolen novým generálním tajemníkem Dubček, Novotný odstoupil. Tím byl odstartován obrodný proces, Pražské jaro a osudový rok 1968. 6.- 18.února: Na ZOH v Grenoblu získal zlato a stříbro skokan Raška, hokejisté stříbro, když porazili SSSR 5 : 4. 3. březen: Do USA uprchl „semínkový“ generál Šejna. 22. března: odstoupil z funkce prezident Novotný. 30. března: Prezidentem byl zvolen L. Svoboda. 27. března zahynul J. Gagarin. 23. března jednala schůzka představitelů socialistických zemí v Drážďanech o  situaci v ČSSR. První varování. 14. květen: Premiér Kosygin přijel do ČSSR „na léčení“ do lázní. 31. května: Sovětská armáda přichází do ČSSR na vojenské cvičení. 27. červen: Zveřejněn byl manifest „2000 slov“. 15. červenec: Schůzka ve Varšavě o demokratizaci v ČSSR. Druhé varování. 29. července: Ve vagóně v  Čierne nad Tisou jednají špičky ČSSR a SSSR. Poslední varování. 21. srpen: Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. 26. srpna: Čs. delegace byla odvezena do Moskvy, kde byla donucena podepsat potupný „moskevský protokol“. 16.října: V  Praze byla podepsána smlouva mezi ČSSR a  SSSR o „dočasném pobytu vojsk“. 12. říjen: V  Mexiku byly zahájeny XIX. OH. Věra Čáslavská tam získala 4 x zlato, 1x stříbro. Zlato přivezli ještě Rezková, Duchková a Kůrka. Další sportovci ještě získali dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile. 5. listopad: Prezidentské volby v USA vyhrál Richard Nixon. 14.-17. listopad: Zasedání ÚV ukončilo proces reforem, začíná „normalizace“. 21. prosinec: Americké Apollo 8 obletělo Měsíc. Tím globální přehlídku rušného dvouletí můžeme skončit, a vrátíme se na naši zahrádku. Ve srovnání s dramatickým průběhem „osmičkového“ roku to bude vypadat, že u nás v obci se v  tu dobu nic mimořádného nedělo. A  taky že ne. Prameny jsou skoupé, občas bylo třeba je doplnit tak zvanou orální pamětí, to jest vzpomínkami pamětníků. Ale i to je chudý zdroj. Ale zkusíme i z toho mála sestavit další kousek obrazu místních dějin. Ostatně pojďte s námi, uvidíte sami. Měšický zpravodaj - 15

Část čtyřicátá třetí: Snahy o demokratizační proces konce šedesátých let život obce neovlivnily. V roce 1967 měla obec 777 obyvatel, o rok později 767. Budov s čísly popisnými zde bylo 223, příští rok 225, rodinných domků z toho bylo 208. Rozloha katastru byla v obou letech 425,8 ha. Tolik říkají záznamy o  základní charakteristice obce. K  tomu přidejme, že tu bylo celkem 20 podniků nebo zařízení obce. Z  toho byl jeden podnik zemědělský a čtyři průmyslové nebo skladové. Prodejny potravin napočítáme dvě, dále jedna prodává průmyslové zboží, hospody (tehdy zvané „pohostinstvím“) také dvě. Dále tu byla lahůdkářská výrobna Jednoty a v nemocnici kiosek. Zařízení zdravotnická tu byla také dvě (nemocnice a zubařská ordinace). U nádraží byl prodej uhlí. Občanům sloužily tak zvané drobné provozovny služeb. Bylo to sklenářství a  samoobslužná prádelna a  mandlovna, v  roce 1968 ještě truhlářství a  nákladní autodoprava. Výčet vybavenosti obce můžeme skončit kulturními zařízeními (kino, knihovna), a byla zde základní škola a mateřská škola. Pro úplnost ještě samozřejmě pošta a železniční stanice. Spolků, nebo jak se tehdy oficiálně říkalo „společenských organizací“ bylo v  obou letech osm (Sokol, hasiči, zahrádkáři, Svaz žen, Osvětová beseda, myslivci, Červený kříž, a Svaz čs.- sovětského přátelství). Takový je celkový obrázek, a  teď už je možno se na jednotlivé oblasti podívat podrobněji. Začneme třeba školstvím a kulturou: Základní škola měla v školním roce 1967/68 3 třídy s celkem 53 dětmi, učily zde paní učitelky Soukupová, Havlíčková a  Neumannová. Škola organizačně patřila pod ZDŠ Líbeznice, kde ředitelem byl Václav Vacek. Chod školy poznamenala zvláštní událost, která na štěstí nedopadla špatně, byť mohla. V jedné učebně se totiž propadla podlaha. Propadla se proto, že konstrukce shnila, a to po poměrně nedávné rekonstrukci, a to v důsledku mizerné práce provádějící firmy a špatného nebo žádného stavebního dozoru. To se ovšem tehdy takto říci nesmělo. Stavební firma s opravou nespěchala a tak se postižená 5. třída musela odstěhovat, nejdříve do „kulturního sálu“, a  pak do líbeznické školy. V  roce 1968 měla škola 1.,2. a 4. třídu, učil zde pan Andrš a učitelky Soukupová a Havlíčková. Docházely sem i děti z Nové Vsi, škola v Čakovičkách byla v roce 1967 zrušena. Škola mateřská měla 25 dětí. Odešla paní Nejedlová z kuchyně, místo ní nastoupila paní Murinová, a školnicí se stala paní Kovačková. Ve školce se stravovalo 25 vlastních dětí, 37 dětí ze základní školy a 7 dospělých. Tolik se tedy vařilo ve školní kuchyni obědů. V roce 1968 bylo dětí kolem třicítky, obědů se vydávalo celkem 50. Pro školní kuchyni a jídelnu se používalo pojmenování „vyvařovna“ (!), nepěkné to slovo. Kultura v obci, to je i knihovna a kino: Knihovna měla v  roce 1967 - 1970 návštěv a  přes 6000 výpůjček. Knihovníkem byl stále J. Rytíř. V  roce 1968 byla provedena inventura. Stav fondu měl být 6485 svazků, zjištěný počet byl 6321 knih, ztráta tedy byla, údajně za 10 let, 164 svazků. Ztráta vznikla z největší části odcizením. V roce 1968 bylo zapsaných čtenářů 130, za rok jich přišlo 1918 a půjčili si 5 800 knih. Knihovník písemně oznámil, že v knihovně končí k 30. 11. 68, zdali se tak skutečně stalo, není zatím zřejmé. Kino mělo v  roce 1967  125 představení, na která přišlo téměř 8  000 lidí. V  roce následujícím mělo kino tržby nižší než předtím, zhruba 18 000 Kčs. Měšický zpravodaj - 16

Tělovýchova v obci byla výhradně v péči TJ Sokol. Pravidelně cvičilo žactvo a cvičil i dorost v tělocvičně i venku, docházeli údajně i starší muži. Společenské a kulturní akce nejsou zřejmě zaznamenány všechny. Třebaže spolků zde bylo dost, informací o jejich činností se zachovalo málo. V roce 1967 proběhly obvyklé oficiální akce. 1. máj se slavil tentokrát v Čakovicích, z obce tam jel autobus. 9. květen se tradičně slavil u památníku. Pak už byl jen slavnostní večer na závěr Měsíce přátelství. V  roce 1968 se První máj oslavoval v  Líbeznicích, 9. květen tradičně u pomníku, projev měl L. Fabián. V  lednu měli ples požárníci a  v  únoru myslivci. Ke 20. výročí února pořádal Svaz žen estrádu (sic!) a  10. března oslavu MDŽ (Dne žen). A  Sokol Líbeznice zde pořádal mikulášskou zábavu. Teď změníme téma, aby nechybělo pár slov o zemědělské výrobě. Jejím představitelem zde byl výhradně státní statek. V této době už nastává útlum provázanosti obce s činností statku, podrobné rozbory součástí jednání národního výboru už nejsou a brigády si statek zajišťuje externě. Četnost záznamů už tedy není velká, ale něco přece nacházíme. Tak třeba že v roce 1967 dodal statek 32 000 t řepy cukrové, což představovalo výnos 293 q/ ha. V následujícím roce byla sklizeň obilovin zdržována špatným počasím. Sklízely zde tři kombajny, výnos byl 38 q/ha. Na statek přijížděli na výpomoc brigádníci ze Slovenska (bylo to 11 lidí). Že byla úroda poškozena silným krupobitím, které postihlo obec, se kronikářský záznam sice zmiňuje, ale bohužel bez data. A teď už je místo na důležitou informaci z veřejného života. V roce 1968 měly totiž být volby do národních výborů, a  to 19. května. Byla už připravena volební komise (8 členů) a voleno mělo být 25 poslanců. Jenže volby nebyly, byly odloženy (zatím o rok). O  důvodech můžeme jen spekulovat, ale zřejmě to byly obavy, že v  tehdejší zjitřené společenské a politické situaci by volby mohly kdovíjak dopadnout. A tak se volební období o rok prodloužilo. Pokud jde o činnost veřejné správy (MNV), zjišťujeme konstatování pasivity poslanců. Jedno plenární zasedání muselo být zrušeno pro jejich malou účast (5). Stejně tak byla velmi malá účast občanů na těchto zasedáních. Dostáváme se k  rozvoji a  výstavbě obce. Jedinou větší akcí bylo asfaltování ulice k  nemocnici (dnes Zámecká - západ). Tato neobydlená ulice podél parku s  alejí starých stromů byla dlouhá léta bez veřejného osvětlení a  nebylo tam zřízeno ani v  tomto roce. (Když předběhneme čas, stalo se tak až téměř o  30 let později). Stejně tak o  kanalizaci a vodovodu se už ani nemluvilo. Rozpracovaná dešťová kanalizace nebyla v roce 1968 na Hlavní ulici ještě dohotovena. Vykazované činnosti byly ve skutečnosti jen běžnou údržbou (osvětlení, rozhlas). Nacházíme tu i  jarní úklid obce. Uklízelo se tedy jen jednou ročně, a to zpravidla kolem pomníků. Ve fázi návrhů byla přístavba pro prodejnu masa a rozšíření můstku přes potok na Hlavní ulici (u Malé bažantnice). Nevyhovující bylo zásobování obce vodou. Neratovický vodovod sice byl obcí položen, ale zaveden jen do nemocnice, statku a školy. Jinak se voda odebírala jen ze studní, většinou v nevyhovující kvalitě. Výstavba domů a bytů neprobíhala. Z velkého množství čísel a údajů o hospodaření obce si vybereme jen plnění rozpočtu. V  roce 1967 byl skutečný příjem 394  204 Kčs, výdaje 370  897 Kčs. Rozpočet je tedy vyrovnaný. Tržby drobných provozoven činily něco přes 26 000 Kčs. V roce 1968 činily skutečné příjmy 321  659 Kčs, skutečné výdaje 289  765 Kčs. Rozpočet tedy skončil přebytkem. Měšický zpravodaj - 17

21. srpen 1968 na Václavském náměstí v Praze

Poslední část našich toulek časem teď patří skutkům, faktům a  událostem, nehodícím se do žádné z předchozích přihrádek. Je to pestrá směs údajů, někdy významných, někdy méně, které jsme oprášili, aby nezmizely nenávratně z naší paměti. Největší a  bohužel i  nejtragičtější událostí nejen roku 1968, ale i  celé naší poválečné historie byla bezesporu okupace Československa sovětskou armádou. Kdo z  čtenářů tu dobu

nepamatuje, může se oprávněně zeptat, jak tyto události proběhly přímo zde v  obci. A  velmi zjednodušeně se na to dá odpovědět, že se tu nedělo téměř nic. Rusové obec neobsadili a  tak nedošlo k  žádnému konfliktu. Spíš zavládlo jakési ztrnulé ticho. Jedinou viditelnou reakcí bylo odstranění pamětní desky k  9. květnu, což ani moc dobrý nápad nebyl, a ve výši mezi stromy československá vlajka. Neobjevily se žádné nápisy, 21. srpen 1968 v ulici Na Příkopě v Praze plakáty, stejně tak žádné výzvy nebo provolání, o nějakém shromáždění lidí ani nemluvě. Není ani zřejmé, jak se k situaci postavila lidospráva (MNV) a vesnická organizace KSČ. Jen se stroze konstatuje, že rada MNV v srpnových dnech zasedala denně spolu s výborem KSČ, ale co se tam říkalo, a jaké byly z jednání závěry, to už se nedozvíme. Jeden z dokumentů pouze konstatuje, že „v mimořádných srpnových událostech byl v obci zachován pořádek“. Což tak skutečně bylo. Hlavní kolony sovětských vojsk proudily po silnici od Mratína přes nadjezd železnice, který tak nechtěně absolvoval neplánovanou důkladnou zatěžkávací zkoušku. A obstál. Teď už pojďme změnit téma, a vrátíme se k realitě všedního života obce. A protože už nám mnoho místa nezbývá, tak jen v poklusu to důležité a zajímavé. Pojďme do toho. Družstvo Jednota zrušilo od 1. 10. 1967 svou prodejnu masa a uzenin v domě čp. 143 (paní Marie Černohorská). Náhradou měla být pojízdná prodejna. Na železničních přejezdech byly zrušeny mechanické ručně ovládané závory. Z původních kdysi 6 přejezdů se závorami zůstaly jen dva a ty byly vybaveny automatickým zabezpečovacím zařízením (zvuková a  světelná signalizace se závorami). Zároveň byla moderním zabezpečovacím zařízením vybavena i železniční stanice. Na kojetickém zhlaví Měšický zpravodaj - 18

bylo přemístěno stavědlo 2, zrušen přejezd (říkalo se tam „u Slepičků“) a cesta do Zlonína. Nová cesta, už jen pro pěší, vede pod náspem tratě vpravo, a pod můstkem na polní cestu do Zlonína. Kronikářský záznam zde chybně datuje zrušení nádraží Těšnov. K tomu došlo ještě o pár let později. Zrušeny byly protipožární hlídky a nahrazeny stálou službou v hasičské zbrojnici (to jen v době žní). Jako zajímavost a  perlička, která asi něco řekne už málokomu, se jeví rozhodnutí o umístění obecního plemeníka (kozla) u Šťastných v čp. 81. Kde sídlí kozel, poznalo se zdaleka, vůně to byla nezaměnitelná. Ke škodě obyvatelstva byla zrušena zubařská ordinace dentisty pana Jetela v jeho domě čp. 54, stalo se tak 12. 7. 1968. V roce 1968 byl zaveden pětidenní pracovní týden. Málokdo už pamatuje, že předtím se do práce i do školy chodilo i v sobotu. Tomuto opatření přizpůsobila úřední hodiny i místní pošta. Otevřeno měla od pondělí do pátku, a to pouze do 15 hodin. Stejně tak byly otevřeny i prodejny, zpravidla do 16 hodin. Obvyklá pracovní doba tehdy končila nejdříve v 14:30 nebo o hodinu později, a tak kdo potřeboval jít na poštu nebo na nákup, měl problém. Jeden z mnoha v tehdejší době. Bylo přechodně uzavřeno pohostinství Jednoty (hospoda) pro značné poničení uvnitř i zvenčí opilými mladíky. Návrh federalizace státu se projednával v radě MNV 4. října 1968. Byla to jen formalita, nic jiného než souhlas se neočekávalo, když se návrh uskutečnil už 28. října toho roku. Rudé právo (deník) napsalo 19. 4. 1967, jak Plastimat Měšice zásobuje řadu zemí světa umakartovými deskami (nábytková krytina Ecrona). Jak výroba svým charakterem celá léta ničila zdraví zaměstnanců a životní prostředí obce, to v článku chybí. (Tenkrát se to tak nebralo, pozn. autora). Pro úplnost ještě zpráva z Černé kroniky: Při jízdě na malém motocyklu dne 7. srpna 1967 skončil život mladého člověka po nárazu na zábradlí můstku na hlavní ulici. Povídání „co rok dal a  vzal“ obvykle končívá charakteristikou počasí toho roku. Ta tentokrát není k dispozici a tak do volného místa přilepíme dvě zprávičky, které sice do historie obce nepatří, ale bezprostředně důležité pro nás byly. Jednak jsme se silně přiblížili k hranicím hlavního města. Od roku 1968 byla k Praze připojena řada dalších obcí, mimo jiné i Čakovice a Třeboradice. A 9. srpna 1967 vláda schválila výstavbu pražského metra. Pro dnešek se loučíme a  příště, za dva měsíce, se sejdeme na cestě předělem let šedesátých a sedmdesátých a ponoříme se do normalizační šedi. Pokračování příště Vladimír Novák Doslov autora: Budu vděčný za vzpomínky na události roku 1968, ale i před ním a po něm. Uvítáme pro archiv obce i snímky a jiné dokumenty z té doby - letáky, plakáty a také prosím o upozornění na případné nesprávnosti v textu. -nk-

Měšický zpravodaj - 19

VÝROČÍ SLAVNÁ I MÉNĚ SLAVNÁ 28. říjen 1918 Na přelomu října a  listopadu 1918 skončila 1. světová válka, rozpadla se rakouskouherská monarchie a jedním z nástupnických států se stala Československá republika. Toto vše se samozřejmě nestalo naráz, ze dne na den. Válečná dění končila postupně uzavíráním dílčích dohod o příměří, mírové smlouvy byly uzavírány teprve později. Válčit se začalo v  roce 1914, a  bojovalo Rakousko - Uhersko a  Německo na straně jedné jako Ústřední mocnosti, na straně druhé Rusko, Itálie, Anglie, Francie a USA jako vojska Dohody, když jmenujeme jen ty největší země. Definitivně válka skončila podepsáním příměří mezi Německem a Spojenci 11. listopadu 1918. Jako den vyhlášení samostatné Československé republiky se uvádí 28. říjen. Tehdy v Praze vydal Národní výbor zákon o zřízení samostatného československého státu. Aby se tak mohlo stát fakticky, musely ještě před tímto datem i po něm nastat ještě jiné významné události, které je třeba připomenout. Zejména to byla tak zvaná Washingtonská deklarace, čili Prohlášení nezávislosti, k vyhlášení došlo 18. října. Vypracoval je T. G. Masaryk jménem prozatímní čs. vlády. Proběhla také ženevská jednání o podobě československého státu (27. 30. října) za účasti nejvýznamnějších českých politiků té doby. Prozatímní čs. vláda vznikla 14. října v Paříži a jejími členy byli Masaryk, Beneš a Štefánik. 13. listopadu byla sepsána Prozatímní čs. ústava. 14. listopadu zasedlo Národní shromáždění, a téhož dne vznikla nová československá vláda. Na Slovensku byla 30. října ustavena Slovenská národní rada, která přijala deklaraci o společném státním životě Slováků a Čechů. V té době tam o pražském převratu ještě ani nevěděli, Slovensko drželi Maďaři v izolaci. Zatímní slovenská vláda vznikla 4. listopadu ve Skalici. Do Prahy se vrátil 21. prosince prezident Masaryk. A pak už rychle nastalo budování nového demokratického státu. A to nebylo vůbec jednoduché. V oblastech s německy mluvícím obyvatelstvem bylo nutné vojensky zakročit proti separatistickým snahám Němců. Stejně tak na Slovensku, kde se vlády v novém státě nechtěli vzdát Maďaři. A  přitom bylo nutné budovat od základů vše potřebné k  budování státu. Veřejnou správu, zákony, novou měnu, armádu, dopravu, zásobování. To vše válkou rozvrácené bylo třeba konsolidovat rychle a hned. Že se to zdařilo, byl malý zázrak, ale to už je jiná historie. Československá republika, později zvaná jako „první“, bohužel vydržela pouhých 20 let. Den 28. října slavíme jako státní svátek, den vzniku samostatného československého státu. Nebylo tomu tak vždy, na ten den připadla během doby i jiná výročí, v titulku rubriky Měšický zpravodaj - 20

nazvaná jako „méně slavná“. Komunisté tradice první republiky neuznávali, byl to pro ně stát, kde vládla buržoasie. Jenže rovnou ten svátek zrušit se jim přece jen nechtělo, byla to tradice s hlubokými kořeny, a tak alespoň nenápadně překryli jeho původní obsah jinými názvy. Nejdříve vznikl 28. října 1948 „Den znárodnění“, a  pak ještě v  roce 1968 „Den federace“. Nepřežilo znárodnění, nepřežila ani federace, a tak znovu slavíme den vzniku ČSR. 7. listopad 1917 Tak to už je výročí úplně neslavné, ale zapomenout by se nemělo. Toho dne došlo v  Rusku k  bolševickému státnímu převratu, Říjnové revoluci. A  proč „říjnová“, když se připomíná v listopadu? To je jen jedna z mnoha ruských a bolševických zvláštností. Prostě měli jiný kalendář, a tak převrat vypukl 25. října, a to v Petrohradě. Také tomuto datu předcházela a  následovala řada událostí, od svržení carské vlády únorovou revolucí, přes dočasnou vládu, až k  nadvládě sovětů postupně v  celé zemi. Listopad 1917 měl pro Rusko (a posléze i pro nás) fatální následky. Bída, hlad a milióny nevinných obětí, takovou stopu po sobě zanechali Lenin, Stalin a jejich pohrobci. Rusko, později SSSR, se stalo zemí zaostávající za celým světem, což paradoxně pozměnila druhá světová válka, která sovětskou říši přece jen mírně otevřela světu. Bohužel na úkor náš a  dalších evropských států. Listopad, ten se u  nás dlouho slavil jako Měsíc přátelství se SSSR. Už pár let se naštěstí přestal slavit dřív než začal. Ale to už zase je jiná historie. Pro listopad a prosinec by se těch rozmanitých výročí našla přehršel a docela i stoletých. Třeba že Amundsen vstoupil jako první na jižní pól, a Marie Curie - Sklodowská získala Nobelovu cenu. Nebo: ruská duma vyhlásila nezákonnost cenzury novin (1911 !) a v Berlíně se 89 bezdomovců otrávilo metylalkoholem. Tím jsme si tuto důstojnou rubriku trochu odlehčili, a  abychom si celé vydání nepřeplnili pohledy do minulosti, je to pro dnešek všechno. - dalimil Pramen: Kronika XX. století

OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Stručně o pěstování borůvek Vážení přátelé zahrádkáři, dnes si povíme o  posledním druhu z kolekce drobného ovoce. Brusnice borůvka (Vaccinium corymbosum) je známá pod názvem borůvka chocholičnatá, zahradní, kanadská, vysoká nebo také borůvka americká. V  našich zemích se nejvíce sbírají plody borůvek z přirozených porostů, které však v současnosti nestačí pokrýt zvýšený zájem o  toto atraktivní ovoce. Mnohdy se také nejúrodnější plochy nacházejí v  přírodních rezervacích nebo v místech kde je sběr zakázán. I když kanadské borůvky nemají tak silné, typické aroma jako plody lesní, je jejich chuť znamenitá a rozhodně patří na zahrádce k oblíbenému ovoci. Borůvčí z lesních porostů je velmi citlivé na emise, a proto borůvky v  poslední době na velkých plochách odumírají nebo prosychají a  zůstávají neplodné nebo plodí velmi málo. V horských polohách, kde žili tetřívci, vymírání borůvek přinesl Měšický zpravodaj - 21

i jejich ústup, protože mláďata jsou v počátcích svého života odkázána pouze na borůvky. Značné škody způsobují také sběrači s hřebeny. Pěstování lesních borůvek na zahradě není možné, protože rostlina je přísně vázána na symbiózu s mykorhizními houbami, které se zatím nepodařilo úspěšně uměle přenést, a ani soužití není dosud dobře prozkoumáno. Bez mykorhizy lze pěstovat pouze borůvky kanadské vaccinum corymbosum, které tvoří keře s většími plody, světlou dužninou, která nebarví, ale také s vynikajícími léčivými účinky. • • • • • • • •

Léčivé účinky borůvek pomáhají při průjmech a jiných střevních potížích zvyšují množství moči, napomáhají odvodňování snižují hladinu cholesterolu a tuku v krvi působí preventivně proti infekcím posilují imunitní systém chrání tělesné buňky proti volným radikálům prospívají tvorbě sliznic podporují úsilí o snižování váhy

Po úpravě kyselosti půdy můžeme pěstovat borůvky v zahrádkách prakticky na celém našem území až do nadmořské výšky 800 m. Protože netrpí závažnými chorobami a škůdci, je možné pěstovat je ekologicky a zdravotní účinky jsou porovnatelné s borůvkami lesními. Odrůdy s různým stupněm zralosti prodlužují konzumaci čerstvých plodů. Borůvkové keře vysazujeme na slunné místo do lehké, propustné půdy s kyselou reakcí. Najít v zahradě slunné místo obvykle nepředstavuje žádný problém, s kyselou propustnou půdou to již bývá podstatně horší. Celkem nejjednodušší a nejspolehlivější je vykopat díru 1x1 metr o hloubce 60 cm a tu vyplnit světlou (baltskou rašelinou). Do zvlhčené rašeliny je možné okamžitě vysazovat a keř bude s velkou pravděpodobností prosperovat. Obdobným způsobem můžeme keře vysazovat do nejrůznějších zvýšených záhonů z  rašeliny. Bezkonkurenčně nejlepším materiálem přidávaným do půdy k  borůvkám je štěpkovaná borová kůra. Sama o sobě je kyselá, pórovitá a kvůli vysokému obsahu ligninu se pomalu rozkládá, takže nám bude sloužit dlouho. V prodeji jsou většinou rostliny v kontejneru proto je můžeme vysazovat během celého vegetačního období. Způsob výsadby se nijak neliší od způsobu výsadby jiných dřevin. Rostlinu však nesmíme utopit tj. zasadit ji hlouběji než byla pěstována. Vzhledem k tomu, že kořenový systém borůvek je mělký, je vhodné přidat mulč, který zabraňuje klíčení plevelů, chrání kořeny před příliš vysokými letními teplotami a má i funkci dekorativní. Navzdory rozšířenému názoru není borůvka bahenní rostlinou a nesnáší trvalé zamokření kořenového systému. Přemokřený substrát, který má pak nedostatek vzduchu v bezprostřední blízkosti kořenů zvyšuje náchylnost rostlin k houbovým chorobám. V ideálním případě by měla být závlaha pravidelná 20 až 30 mm za týden. Závlahová voda by měla být měkká pH okolo 5. K okyselení vody je možno použít kyselinu fosforečnou nebo dusičnou. Velmi dobrých výsledků se docílí zavlažováním dešťovou vodou. Ačkoliv jsou borůvkové keře schopny přežívat v nutričně chudých půdách, zkušenosti ukazují, že správné přihnojování urychluje růst mladých rostlin a  pozitivně ovlivňuje násadu plodů. Borůvky jsou mělce kořenící rostliny, citlivé k zasolení. Nejlépe je borůvky hnojit pomocí hnojivých zálivek modrého Kristalonu 1-2x týdně. Platí že čím bujněji rostliny rostou, tím více si můžeme dovolit hnojit. Slabé rostliny hnojíme zpočátku opatrně Měšický zpravodaj - 22

poloviční dávkou. V. Corymbosum dlouhověký keř, v plné plodnosti jej lze běžně udržet 30-40 let. Ve skutečnosti u dobře udržovaného keře žádné takto staré keře nejsou, protože výhony stáří mezi 3 až 10 lety dokáží do plodů převést 50% dodané vody a hnojiva, 20 leté pouze 25%. Řez provádíme u plně dormantních rostlin, obvykle můžeme začít po vánocích a řez ukončíme nejpozději v březnu. Během prvních tří let po výsadbě se řez pouze omezuje na odstranění slabých, dvojitých nebo poškozených výhonů. U dospělých keřů odstraňujeme slabší a starší větve tak aby na keři zůstalo 4-7 silných, 3-5 let starých výhonů. Řezem se zvětšuje velikost plodů, střední až silný řez posunuje dobu zrání směrem dopředu. V současnosti existuje několik desítek odrůd. Do zahrádek vybíráme odrůdy s co možná největšími plody a delší dobou zrání. Vhodné jsou např. Duke, Spartan, Patriot, Berkeley, Bluecrop, Chandler, Brigitta, Elliot, Goldtraube, Pemberton, Blueray, Darrow, Herbert, Sunrise, Siera, Nelson. A na konec tradiční recept pro naše zahrádkářky. Borůvková omáčka – žahour 1/2 litru borůvek, 1/8 litru vody, 2 lžíce cukru, 1 lžíce másla, 1 lžíce škrobové moučky nebo vanilkového pudinku, 1/2 litru smetany Vodu s  cukrem uvedeme do varu, vložíme propláchnuté borůvky, kousek másla a povaříme. Pak přilijeme smetanu, ve které jsme předem rozkvedlali škrobovou moučku nebo pudink a  necháme chvilku povařit. Borůvkovou omáčku podáváme ke vdolečkům, lívanečkům nebo omeletám, ke kynutým knedlíkům bez náplně nebo tvarohovou náplní. Stejnou omáčku můžeme připravit z ostružin a malin. Zbývá popřát dobrou chuť, příště si něco povíme o pěstování jabloní. Mnoho pěstitelských úspěchů přeje Miroslav Šmoranc

KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE Je známo mnoho receptů na přípravu olomouckých syrečků, ale  tenhle se mi zdá jeden z nejlepších BRAMBOROVÉ SMRAĎOCHY Budeme potřebovat: 4 – 5 větších brambor ve slupce, 1 balení olomouckých tvarůžku /kulatých/, 2 lžíce hladké mouky, asi 200 ml piva, špetku soli, trochu pepře, podle chuti pálivou papriku, olej na smažení Brambory umyjeme a uvaříme ve slupce v osolené vodě. Necháme je vychladnout a pak je i se slupkou nakrájíme na kolečka, silná asi 1 cm. Kolečka tvarůžků podélně rozkrojíme a vždy jedno kolečko vložíme mezi 2 kolečka brambor. Z trochy piva a hladké mouky vyšleháme těstíčko, husté asi jako na kapání do polévky. Osolíme, opepříme. V těstíčku namáčíme brambory s tvarůžky a opékáme ve větší vrstvě oleje dorůžova. Každé kolečko můžeme posypat špetkou pálivé papriky. Nejlepší příloha je vychlazené pivo. Měšický zpravodaj - 23

Od kamarádky Dany jsem dostala recept na jablkový koláč, hned jsem ho vyzkoušela a musím říct, je výborný a tak se o jeho recept podělím s vámi JABLKOVÝ KOLÁČ Na těsto si připravíme: 35 dkg hladké mouky, 17 dkg cukru, 2 žloutky, 17 dkg cukru Ze surovin vypracujeme těsto, vyválíme placku, kterou přeneseme na vymazaný plech. Uvaříme puding z 0,5 l mléka, přidáme 1 vanilkový cukr, 8 dkg cukru a 3 lžíce rumu. Na vyválené těsto nalijeme puding, poklademe jablky nakrájenými na plátky i se slupkou a posypeme drobenkou. Pečeme zvolna asi 40 minut. Teď je čas, kdy sbíráme ořechy a já mám pro vás neobvyklý způsob uskladnění. ZAVAŘENÉ OŘECHY Ořechy vyloupeme, nakládáme do vymytých a vysušených sklenic. Dáme do mikrovlnné trouby a vlníme 1,5 minuty na plný výkon. Potom sklenice vyjmeme, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru. Sklenice se po zavíčkování orosí, ale to se rychle vstřebá. Takto zavařené ořechy vydrží i několik let a chuť zůstane nezměněná. Dobrou chuť Lála

ZE SPORTU A KULTURY Ptačí festival 2011 Nastal podzim a jak už je v Měšicích v tomto období zvykem se i letos pořádal ptačí festival. Tento festival pořádá ČSO (Česká společnost ornitologická). Procházku vedl ornitolog Martin Sládeček, který nám svým výkladem a  ukázkami z  knížek přiblížil měšickou ptačí faunu. Cestou z  nádraží, přes staré Měšice k  velkému rybníku jsme viděli a slyšeli spoustu zajímavých druhů - žluny, strakapoudy, sojky, rehky, poláky a další. U velkého rybníku proběhl odchyt ptáků za vedení p. Kubíčka a názorné kroužkování. Letošní kroužkování se i  díky vydařenému počasí opravdu povedlo. Okroužkovali jsme např. šoupálka, sýkory, konipase, strakapoudy, ledňáčka, ale i  káně lesní, což byl opravdu velmi zajímavý „úlovek“. Po kroužkování, cesta pokračovala až k Mratínským rybníkům, kde jsme viděli např. volavku popelavou. Myslím si, že to bylo opravdu vydařené dopoledne a  všichni zúčastnění mají na co vzpomínat. Těším se na viděnou na jaře, při pořádání další akce pod jménem „Vítání ptačího zpěvu“, kterou nemůže pořádat nikdo jiný než ČSO. S pozdravem Iva Vlčková Měšický zpravodaj - 24

Tak trochu jiná procházka v Měšicích Strollering – netradiční pohyb s kočárkem Jste maminka a chcete trávit co nejvíce času s Vaší ratolestí? Chybí Vám sportovní vyžití? Nemáte hlídání? Slyšela jste někdy o strolleringu? Název strollering vychází z anglického výrazu stroller, což v překladu znamená kočárek. Strollering je soubor outdoorových aktivit pro maminky s dětmi. O jaké cvičení se jedná? V jarním a letním období strollering umožňuje maminkám být se svými potomky venku a zároveň se odreagovat, zacvičit si, vyvětrat se. Nepotřebujete nikoho na hlídání, prostě přijedete s kočárkem nebo se starším děťátkem na odrážedle nebo na kole. Nyní v podzimním a zimním období jsme se přesunuly i s dětmi do tělocvičny na zámku. Lekce probíhá obdobně jako venku. Zahřátí a posílení kardiovaskulární soustavy tentokrát díky dance strolleringu včetně tanečků a říkanek pro děti. Odreagujete se na hudební hity spolu s dětmi a budete si udržovat dobrou kondici, ale hlavně vědomě a aktivně se zpevní zadní strana stehen a hýždí. Po celou dobu strolleringu se uplatňuje dýchání vycházející z Pilatesovy metody se zpevněným středem těla, takže přirozeně neustále klade důraz na posilování břicha. Ani na často ochablé paže rozhodně nezapomínáme. Uvidíte, že nadšené budete Vy i Vaše děti. Vaše dítě si tak bude již od malička upevňovat zdravé návyky a lásku k pohybu, budete mu tak vštěpovat, že je normální se hýbat. Cvičit může přijít i tatínek nebo prarodiče. Strollering, to je mateřská v pohybu! Informace: [email protected], www.strollering.cz

Milá návštěva V sobotu 15. října do naší obce na pozvání Zabijačkového týmu přijela vzácná návštěva. Občané z Měšic u Tábora. Oplatili jim tak návštěvu z dubna letošního roku o které jsme vás informovali v dubnovém vydání Zpravodaje. I když byli pozváni hlavně na zabijačku, organizátoři pro ně připravili pestrý program. Po příjezdu byli přivítáni panáčkem slivovice a  koláčky. Oni na oplátku přivezli pro všechny občany Měšic u  Prahy darem krásnou jihočeskou borovici, kterou po obědě starostové obou obcí společně symbolicky zasadili před budovou Obecního úřadu. Od Jihočechů to bylo velice hezké gesto. My je na oplátku provedli po obci. Navštívili jsme s nimi zámek. S jeho historií je seznámil náš pan kronikář V. Novák, a to takovým způsobem, že si několikrát zasloužil potlesk. Jeho znalosti historie obce jsou skutečně obdivuhodné a nedoceněné. Táborské měšičáky jsme vzali i na půdu zámku, kde jsme se pochlubili historickým hodinovým strojem. I zde jsme se dočkali obdivu návštěvníků. Není divu, vždyť takový krásně zrestaurovaný stroj se jen tak nikde nevidí. Po dobrém obědě se všichni měšičáci (místní i  táborští) vydali k  OÚ, kde jak se píše výše, starostové symbolicky zasadili borovici. Kdo si chtěl ještě doplnit informace o  historii obce, navštívil naši stálou výstavu umístěnou v  místní knihovně. Ostatní se Měšický zpravodaj - 25

vrátili do bývalého statku, kde za zvuků živé hudby probíhala zabijačka. Na všechny zde čekala výborná zabijačková hostina se všemi tradičními zabijačkovými dobrotami. Všichni se výborně bavili, popili, poklábosili, zatancovali si a  pozdě večer se vydali autobusem na cestu k  domovu. Sice se tu cítili jako doma, proč také ne? Vždyť jsou také z  Měšic, ale nakonec odjeli do těch svých – do Měšic u Tábora. My všichni místní jsme jim na cestu zamávali a upřímně jim popřáli štastnou cestu. Byla to opravdu velice milá návštěva a za ten nápad spojit tímto způsobem obě obce stejného jména si zaslouží organizátoři velký dík a obdiv. Jiří Bejlek

PŘIPRAVILI JSME PRO VÁS Konec roku se blíží a proto vám musíme již nyní sdělit několik informací s pozváním na všechny akce s koncem roku tradičně spojené. První akcí je již VIII. lampiónový průvod! Státní svátek a  22. výročí sametové revoluce si připomene tradiční, letos již osmou procházkou s rozsvícenými lampióny naší krásnou obcí. Opět máme pro děti připravené krásné lampióny. Kompletní lampión si budou moci všichni zakoupit za cenu 20,- Kč přímo na místě. Pro letošní rok jich máme zajištěn dostatek, tak jako v loňském roce, kdy nám jich ještě několik zbylo. K prodeji budeme mít pro dospělé i létací Vánoční přání ks za velice lidovou nákupní cenu 50,-Kč. Tradičně si také zapálíme poslední táborák v tomto roce a opečeme výborné špekáčky. Kus za 5,- Kč, včetně tácku, hořčice, kečupu a chleba. Nápoj pro děti bude zdarma. Dospělí se jako každoročně mohou zase těšit na supersvařáček dle receptu Pepy Málka. Peníze vybrané za lampióny a  špekáčky použijeme opět také jako každoročně, na nákup vánočních dárečků pro naše nejstarší spoluobčany, kterým tím vždy uděláme obrovskou radost. Naše doporučení pro rodiče kteří pošlou děti samotné: Dejte jim s sebou 25,- Kč a za tyto peníze budou mít zajištěn lampión i plný servis s občerstvením. A nyní to nejdůležitější: VIII. lampiónový průvod se bude konat v den státního svátku ve čtvrtek 17. listopadu od 16:30 u rybníčku „Kruh“ V 16:30 začíná prodej a rozdávání lampiónů, v 17:00 vyrážíme na krátkou procházku po  okolí. Po návratu celého průvodu zapálíme vatru, opečeme špekáčky. Potom ti, kteří budou mít zájem o  koupi Vánočního přání je mohou společně vypustit k  obloze. Na rozloučenou bude odpálen opět krásný ohňostroj. Nenechte si ujít spolu s dětmi tento hezky prožitý sváteční večer a 17. listopadu u kruhu na viděnou. Měšický zpravodaj - 26

A už tu máme první prosincovou super sobotu 3. prosince. Začínáme již VII. mikulášskou nadílkou! Kdy, kde a v kolik? Jak napovídá výše uvedená upoutávka, sejdeme se v sobotu 3. prosince, v tělocvičně na zámku, a to ve 14:30 hod. Na tuto akci je vstupné dobrovolné a opět se všechny vybrané peníze použijí ve prospěch starších spoluobčanů. V letošním roce znovu přijede kouzelník Čáryfuk, který zasvětí děti do svých kouzel. Mikuláš, čert a anděl přijdou samozřejmě také, aby všem hodným dětem předali nadílku. Slosování vstupenek o ceny se již stalo samozřejmostí a tak bude děti čekat i velké drama a napětí. Celou akci bude provázet živá hudba Slávka Pěničky, při které se mohou děti vydovádět. Až si děti zaskotačí, tak se přemístíme, tak jako v minulých letech na další připravenou akci. A tou je: Slavnostní rozsvícení vánočního stromu a zpívání koled! Kdy, kde a v kolik? Také v sobotu 3. prosince, před budovou Obecního úřadu po mikulášské nadílce v cca 17:30 hod. I v letošním roce jsme pro vás připravili přátelské setkání pod rozsvíceným vánočním stromem a u našeho krásného betlému. Zase si po roce společně zazpíváme známé vánoční koledy, vzpomeneme si na všechny blízké, kteří nás v letošním roce opustili nebo kteří již nemají sílu aby na toto předvánoční setkání přišli a popřejeme si navzájem hezký konec roku. Vánoční a adventní atmosféru si provoníme svařeným vínem a dobrotami. Tyto přinesené vánoční lahůdky, které nám vždy připraví naše obětavé ženy mají ohromný úspěch a proto vás všechny skvělé kuchařky a cukrářky opět žádám, přineste nám i letos na ochutnání vaše výrobky. Největší odměnou vám jistě bude pochvalné uznání nás, chlapů a všech dětských mlsounů. Rádi mezi sebou uvítáme i nové spoluobčany, kteří se k nám do obce přistěhovali a letos zde budou poprvé. Přijďte zkrátka všichni, vezměte své děti i známé a v sobotu 3. prosince prožijete určitě hezký sváteční podvečer na který budete jistě rádi vzpomínat. Nezapomeňte však doma nechat všechny všední starosti a  předvánoční stresy. Na setkání se sousedy načerpáte novou sílu před vánočním šílenstvím a zažijete při podání ruky a popřáním hezkých svátků sousedovi tu pravou adventní atmosféru. To bude pro nás pořadatele tou největší odměnou. Na závěr si večerní oblohu ještě přisvítíme předvánočním ohňostrojem. Na všech těchto avizovaných akcích se s vámi těší na viděnou organizátoři! Jiří Bejlek

Měšický zpravodaj - 27

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - říjen 2011. Ročník 8, číslo 5. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Anna Raková, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail: [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 31. října 2011, příští číslo vyjde v prosinci 2011. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 28