Dne 17. 8. 2005 NNO Růžový panter
Monkey business ministerstva zábavy Včera zveřejnil deník Mladá Fronta Dnes šokující článek o prodeji významné kulturní památky - kostela sv. Michaela na Starém Městě v Praze. Touto kauzou se zabýváme od roku 2002 a vydáváme v této věci následující tiskovou zprávu. Prohlašujeme, že jsme znechuceni přístupem 1. náměstka ministra kultury a současného ředitele Národní knihovny, která poněkud vyráží klín klínem a domáhá se získání peněz na opravu Klementina prodejem jiného významného kulturního objektu . Tento hokynářský obchod podepsal za ministerstvo kultury 1. náměstek Ing. Novák. Na naši otázku, proč nepovažoval za vhodné počkat, až bude jmenován nový ministr kultury odpověděl, že vše probíhalo standardní cestou podle zákona v řádném termínu. Po úmrtí ministra kultury Pavla Dostála jsme se shodli, že bude vhodné vydat aktuální tiskovou zprávu k této kauze až po jmenování nového ministra kultury, neboť nám to takto připadalo etické a také jsme si neuměli představit, že by se v civilizované zemi takováto transakce mohla obejít bez vědomí vlády a obecného širšího veřejného diskurzu v přijatelné atmosféře. Dne 20. 6. 2005 sepsala řada předních českých odborníků v oblasti památkové péče otevřený dopis Vládě České republiky. Podle posledních informací se Vláda dodnes neobtěžovala tyto osobnosti vyrozumět a zaslat odpověď na kontaktní adresy. (Dopis vládě viz příloha). 20. 7. 2005 se pak 1. náměstek ministra kultury rozhodl podepsat schválení kupní smlouvy, čímž naprosto v tichosti a bez skrupulí posvětil prodej této nesmírně významné a historicky cenné stavby v Praze. Týž den zveřejnila Národní knihovna v Praze tiskovou zprávu tohoto znění: Národní knihovna ČR prodala objekt bývalého kostela sv. Michala Ministerstvo kultury ČR dnes definitivně schválilo návrh kupní smlouvy, kterou Národní knihovna ČR prodává objekt bývalého kostela sv. Michala z majetku Národní knihovny ČR jeho současnému nájemci (Michal Praha, spol. s r.o.). Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek požádal ministerstvo o souhlas s prodejem kostela v dubnu 2005. Díky této transakci nyní NK získá 46 milionů Kč na rekonstrukci části Klementina – dokončení oprav střech a vnějšího pláště a provedení rekonstrukce traktu do Karlovy ulice, který byl několik posledních let pro havarijní stav objektu zcela uzavřen. Platnost kupní smlouvy ještě musí potvrdit zápis do katastru nemovitostí. Kostel sv. Michala, přesněji ovšem kostel svatého Michaela Archanděla, je poprvé zmiňován jako farní v roce 1311. Církevním účelům sloužil do roku 1786, kdy byl zrušen přilehlý klášter. O tři roky později byl areál kostela a kláštera prodán za 2150 zlatých. V kostele a přilehlých stavbách se nejprve usadila manufaktura, později zde byly sklady
oleje a v druhé polovině XX. století sklady Velkoobchodu průmyslovým zbožím. Uživatelé postupně radikálně proměnili vnitřními přestavbami interiér - už v 18. a 19. století objekt rozdělili horizontálně na čtyřpodlažní; pro potřebu skladišť vestavěli ocelové schodiště, nákladní výtah a téměř úplně zničili zbylou výzdobu. Národní knihovna (resp. Státní knihovna ČSR) získala značně zchátralý areál do své správy v roce 1984 a podle původních záměrů zde měla vybudovat depozitář knih. Záhy se však zjistilo, že jde o stavbu, jež je k zamýšleným účelům zcela nevhodná. V roce 1990 pak chátrání kostela urychlil požár, který zničil krovy a způsobil propadnutí stropu. Na základě usnesení vlády ČR se Národní knihovna v říjnu 1993 pokusila objekt prodat v dražbě s vyvolávací cenou 19 milionů korun. Po jejím neúspěchu zvolilo vedení NK variantu dlouhodobého pronájmu. Podle smlouvy uzavřené dne 1. 6. 1994 měl nájemce uhradit rekonstrukci objektu a investici si odbydlet; nájem byl sjednán na dobu třiceti let od kolaudace, tedy do roku 2029. Navrhnout prodej objektu bývalého kostela sv. Michala se Národní knihovna rozhodla po analýze různých variant, mezi nimiž bylo i odstoupení od uzavřené nájemní smlouvy, nebo naopak její dodržení. „Kdybychom chtěli najít jiné řešení, než je prodej současnému nájemci, tak bychom museli buď čekat do roku 2029, nebo od nájemní smlouvy jednostranně odstoupit. A v takovém případě by Česká republika byla povinna uhradit nájemci rozdíl mezi odbydlenou a neodbydlenou investicí, který stále ještě představuje téměř 300 milionů korun,“ vysvětluje Vlastimil Ježek. Podle úředního odhadu z března letošního roku přitom současná cena objektu po rekonstrukci nedosahuje ani 180 milionů korun. Mezi zvažovanými variantami se neukázala jako ideální ani možnost, že by Národní knihovna ponechala třicetiletou nájemní smlouvu v platnosti. „Pro areál Klementina potřebujeme peníze hned a ne až za čtvrt století,“ zdůrazňuje Vlastimil Ježek. „Jednoduchou logikou a kombinacemi racionálních úvah jsem tedy dospěl k jedinému řešení: odprodat objekt současnému nájemci, bez jehož soukromé investice by dnes objekt již pravděpodobně ani nestál. Navrhoval cenu 42 milionů a tu jsme jednáním zvýšili na 46 milionů. Když připočítáme to, co už zaplatil na nájemném, dojdeme k celkové částce 74 milionů korun. A to se mi zdá v porovnání s vyvolávací cenou původně vyhlášené dražby (19 milionů Kč) jako velmi dobrý výsledek.“ Při rozhodování o prodeji objektu byl klíčový fakt, že sama Národní knihovna ani jiný subjekt státní správy neměly pro tento objekt využití. V rámci zákonného postupu prohlásil kostel za stavbu pro Národní knihovnu nepotřebnou. Ta ho zároveň přednostně nabídla desítkám dalších státních institucí, žádná z nich o něj zájem neprojevila. 20.7.2005
K tomuto uvádíme následující:
Tento styl kupčení s nemovitostmi vysoké kulturní a historické hodnoty považujeme za nepřípustný. Nevíme, kde ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek bere tu jistotu tvrzení o proinvestovaných nákladech. Naše informace jsou naprosto jiné a značně znepokojivé. V nájemní smlouvě uzavřené mezi nájemcem kostela a pronajímatelem (Národní knihovna) jsou specifikovány finanční podmínky, za kterých může stát nájemci vypovědět nájemní smlouvu. Tyto podmínky bezprostředně souvisí s proinvestovanými náklady. Bývalý manažer firmy Michal Praha s.r.o. Markus J. M. Bloching v jednom z televizních
dokumentů tvrdí, že se jedná o částku téměř 250 miliónů Kč a ministr kultury Pavel Dostál na dotaz týdeníku Euro prostřednictvím své tiskové mluvčí tvrdil, že se jedná o částku cca půl miliardy Kč. Náměstek ředitele NK ČR Michal Hora dne 14. 5. 2002 odpověděl na náš písemný dotaz, že investice byly následující: • náklady na stavební rehabilitaci+archeologický průzkum, statika, posudky Kč 277.146.914,09 • zhodnocení stavby (topení, výtah, elektroinstalace…) Kč 89.951.306,69 tj.celkem:
Kč 367.098.220,78
Dne 18. 7. 2002 jsme požádali o bližší specifikaci těchto položek a dne 25. 7. 2002 nám bylo náměstkem ředitele NK ČR PhDr. Michalem Horou sděleno následující: “… Jenom na zhodnocení stavby jako takové vynaložil nájemce kolem 360 mil. Kč. Tato částka vyplývá z informací, které poskytl Národní knihovně nájemce v souladu s nájemní smlouvou a které nebylo možno jinak ověřit…” . Vznesli jsme opět dotaz, zda-li skutečně stát dodnes nemá k dispozici přesný rozpis proinvestovaných financí, který by bylo možné konfrontovat se skutečným stavem věci. V odvolacím řízení jsme obdrželi následující odpověď: “Nejsem si jistý co míníte slovy přesný rozbor proinvestovaných financí, nicméně NK ČR má k dispozici podklady od firmy Michal Praha, ze kterých je zřejmé členění nákladů na jednotlivé soubory.” Odpověď Národní knihovny pokládáme za nedostatečnou. Během šetření na základě námi podaného trestního oznámení nám vyšetřovatel na otázku, jak to vypadá s účetními doklady firmy Michal Praha s.r.o., odpověděl:“myslíte s tím torzem účetních dokladů?“ Je zjevné, že s přesným doložením proinvestovaných nákladů bude problém. Je tedy nasnadě otázka, proč to nevadí ani Národní knihovně a ani ministerstvu kultury, také není jasné, zda-li dodnes všechny doklady ředitel Ježek na vlastní oči viděl, když o investicích do stavby dokáže tak přesvědčivě hovořit. Dalším znepokojujícím momentem je fakt, že nájemce investoval značnou část nákladů do kostela zcela dobrovolně, na základě pokrytí svého podnikatelského záměru a stát se dnes tváří, že je mu za to vděčen a že udělal „dobrý obchod“. Jaká částka je však proinvestována na úpravy, které interiér kostela vlastně znehodnotily a jaká částka je proinvestována v nákladech, které souvisejí čistě s podnikáním nájemce v kostele, to se občané nikdy nedozvěděli.
Nájemce mj. v kostele zničil významné pohřebiště. Pozůstatky zemřelých z 12. - 17. století (mj. Petra Zmrzlíka ze Svojšína, hrabat Bredovských, významných představitelů řádů servitů), které byly vyjmuty z hrobů, skončily zazděné v podzemní spojovací chodbě mimo půdorys stávajícího kostela (chodba spojující kryptu stávajícího kostela a sklep sousedního domu), uloženy v papírových pytlích s tříděním na lebky a kosti. Část pozůstatků byla vyhozena do kontejneru a odvezena spolu se stavebním odpadem na skládku během provádění stavebních úprav. Minimální část kosterních ostatků zůstala uložena pod dřevotřískovou deskou v kryptě. K dispozici jsou záznamy dokumentů České televize a televize Nova, které se kauzou zabývaly a svědectví mnohých fyzických osob. Dodnes není nijak právně ošetřeno umístění pozůstatků v této chodbě. Na náš někdejší dotaz, jakým způsobem je umístění ostatků v této chodbě právně ošetřeno, náměstek ředitele NK ČR Michal Hora odpověděl: “…Jak vyplývá z potvrzení o provedení archeologického průzkumu z 28. 4. 1998, byly všechny ostatky uloženy zpět do nového hrobu v kryptě a do prostoru mezi gotickým a barokním závěrem na severní straně kostela-severní lodi. Žádný zvláštní režim těchto prostor není v nájemní smlouvě zakotven. Nájemce však souhlasil se zpřístupněním prostoru pro uskutečnění příležitostných akcí. Proto tedy platí zákonná úprava.” Vznesli jsme dotaz, kdo je
majitelem tohoto úseku chodby, který je mimo půdorys stávajícího kostela a jak je právně ošetřeno umístění těchto ostatků (tedy např. kdo má práva o tomto místě rozhodovat). V odvolacím řízení nám byla doručena absurdní odpověď: “Majitelem celé nemovitosti je stát, Národní knihovna ČR má právo hospodaření s tímto majetkem.” Na porušování rozhodnutí MK ČR z roku 1994 a na porušování zákonů o památkové péči bylo reagováno důraznými protesty odborné veřejnosti, avšak bezvýsledně. Ministr kultury Pavel Dostál a bývalý ředitel Národní knihovny Vojtěch Balík dlouho operovali pouze argumentem “byla opravena památka, na kterou stát neměl peníze, jedná se o přijatelný kompromis”. Tento argument se velké části odborné veřejnosti dlouhý čas jevil jako irelevantní alibismus především proto, že stát v době, kdy objekt chtěl původně prodat a posléze jej pronajal, nevyvinul adekvátní úsilí k sehnání vhodného investora, který by kulturní památku rekonstruoval dle zákona. Ve věci jsme podali 2 trestní oznámení. Obě policie odložila, především druhé vyšetřování bylo vedeno amatérsky a bez zájmu. Poté, co si policista z Útvaru pro odhalování korupce stěžoval, že policie nemá prostředky na vyhotovení soudního znaleckého posudku k této kauze, jsme iniciovali vyhotovení tohoto posudku u tehdejšího Státního ústavu památkové péče. Tato instituce na vyžádání policie dodala znalecký posudek do trestního spisu, který nyní poprvé poskytujeme veřejnosti v plném znění. Ve znaleckém posudku se jasně hovoří o spáchané škodě, přesto nebylo během vyšetřování k těmto údajům naprosto přihlédnuto. Znalecký posudek ignorovala jak policie, tak státní zastupitelství. Důkazem toho jsou závěry vyšetřování i námi pořízené šokující záznamy telefonních hovorů s policií a dozorující státní zástupkyní, které máme k dispozici a které předáme kontrolním orgánům. Policie např. v hovorech uvádí, že nadřízený jednoho pracovníka ministerstva kultury zakázal tomuto pracovníku poskytnout policii jakékoli konzultace v průběhu vyšetřování a policie se s tím následně smířila a nepodnikla ve věci žádné další kroky. Dále policie uvádí, že odpovědní pracovníci magistrátu si nic nepamatují a tvrdí, že dokumenty se ztratily, není dále zjevné, zda-li policie vůbec pátrala po kopiích těchto ztracených dokumentů na jiných institucích apod. Nájemce dokonce získal jakýsi grant z veřejných prostředků, o této dotaci se nám zatím nepodařilo získat podrobnější informace. Rozhovor s dozorující státní zástupkyní z doby ukončení vyšetřování je zmatený, státní zástupkyně nebyla schopna sdělit srozumitelné stanovisko k odložení případu. Nyní dochází k prodeji kostela, v tichosti, bez většího zájmu veřejnosti, na webu ministerstva kultury není o prodeji ani zmínka. Národní knihovna uvádí jako jediný argument, že zrovna v těchto dnech se muselo rozhodnout proto, že Národní knihovna potřebuje nutně finanční prostředky na opravu Klementina.
Žádáme Vládu České republiky, aby prověřila platnost vládního usnesení z roku 1993, týkajícího se kostela sv. Michaela, protože zde existuje pravděpodobnost, že náměstek Novák rozhodl o prodeji v rozporu se zákonem. Jerry Nowikovsky, který byl a stále je spolumajitelem firmy Michal Praha s.r.o., která kupuje od státu kostel, figuroval dále ve firmě Petersburg, která po Kontakt Moravia převzala zámek v Buštěhradu (Kontakt Moravia je podle obchodního rejstříku spoluvlastníkem firmy Petersburg, dále spolu s firmou Egosta, ve které je zainteresován Nowikovsky a exkonfidentem STB Huňáčkem), zámek roky chátral, na firmu byl uplatněn exekuční nárok, zámek byl kvůli exekuci vzat do dražby a následně prodán městu Buštěhrad. Jerry Nowikovsky také figuruje ve firmě Grazina, která po firmě Petersburg převzala další zámek privatizovaný původně firmou Kontakt Moravia a sice zámek ve Tmani. Tento zámek rovněž chátrá a firma se ho marně snaží prodat. Zajímavé je, že podle tvrzení starosty Tmaně Jerry Nowikovsky nepřevzal poštu s upomínkami na úhradu
dluhu cca 35.000,-, který jeho firma v obci Tmaň stále dluží. Na adrese zámku dále mělo být hlášeno po jistou dobu několik ukrajinských dělníků, kteří po dotázání centrální evidence obyvatelstva na cizinecké policii byli náhle odhlášeni. Věc necháváme prošetřit odborem kontroly a stížností PČR. Podle našich zjištění je Jerry Nowikovsky bratrem Roberta Nowikovského, který byl šetřen kriminální policií několika států z důvodu podezření z praní špinavých peněz. Podle zahraničních médií firma Roberta Nowikovského Jurimex Kommerz Transit významně figurovala v kauze expremiéra Ukrajiny Pavla Lazarenka, který byl kvůli praní špinavých peněz zatčen v USA. (více viz texty v příloze). V tomto kostele, ve kterém kdysi kázal Mistr Jan Hus a ve kterém se až do příchodu nabyvatele nacházelo jedno z nejvýznamnějších pohřebišť v Praze, se pořádají programy, které naprosto nekorespondují s významem této stavby, v minulosti nebyl výjimkou striptýz, diskotéka či technoparty s názvem Saint party, na kterou lákal plakát obsahující znevažující pojetí duchovních symbolů. Bezpečnostní informační službě jsme již předali řadu podkladů, předpokládáme, že by v této době měly být již zpracované. Jelikož ze zákona nemůžeme být adresáty informací BIS, vyzýváme Vládu, aby si veškeré dokumenty k osobám, které jsou zainteresované na nákupu tohoto cenného a významného objektu, promptně od BIS vyžádala a seznámila následně veřejnost s obecnými fakty, komu Česká republika prostřednictvím pánů Nováka a Ježka prodala tak cennou kulturní památku a podle zjištěných informací přijala adekvátní opatření a případně z jednání nevýhodného pro Českou republiku okamžitě vyvodila jasnou odpovědnost. Rovněž vyzýváme Vládu České republiky, aby si vyžádala informace od příslušných zpravodajských služeb k firmě T.I.P.T.,která se nedávno stala majoritním vlastníkem nabyvatele kostela a která je zapsána v Lichtenštejnsku a ke které není možné dohledat z veřejných zdrojů žádné relevantní informace.
Podáváme stížnost odboru kontroly a stížností PČR na neprofesionální práci vyšetřovatelů kriminální policie v trestním řízení, které bylo zahájeno ve věci kostela sv. Michaela, na základě námi podaných trestních oznámení a stížnost na dozor několika státních zástupkyň, které řízení dozorovaly.
Dále vyzýváme občany, zejména poslance PSP ČR, aby nás kontaktovali v případě dalších zjištění lobbyistických tlaků některých vlivových skupin na ministerstvo kultury v této věci. Některá média informovala v minulosti o tom, že Kontakt Moravia sponzorovala politické strany. Ustanovili jsme krizový výbor, který zváží varianty možného postupu a po zahájení školního roku bude kontaktovat vysoké školy s úmyslem zahájit protestní akce.
Pozn. Uvádíme, že se distancujeme od počínání pana Jiřího Peška, který se představuje jako prezident Evropského centra starého sakrálního umění v chrámu sv. Michaela Archanděla a Rytíř Řádu sv. Michaela Archanděla a intenzivně veřejně prezentuje své představy o rehabilitaci této kulturní památky. S Jiřím Peškem naše organizace neudržuje žádný kontakt a nemá s ním nic společného.
Nevládní protikorupční organizace Růžový panter Iveta Jordanová, ředitelka
