Velká Británie a počátky britského impéria

SVĚTOVÉ DĚJINY – NOVOVĚK / Velká Británie + vznik USA

Velká Británie a počátky britského impéria 1707 * Spojené království Velké Británie spojení Anglie a Skotska od r. 1714 vládne hannoverská dynastie zavázala se: 1. dodržovat svobodné volby do parlamentu 2. svobodu politického a náboženského vyznání 3. svobodu podnikání 18. století – Velká Británie = země bez náboženského a politického útisku Parlament : (soupeří mezi sebou bohaté vrstvy obyvatelstva zastoupené dvěma politickými starnami) a) konzervativnější toryové – hájili zájmy statkářské aristokracie b) svobodomyslnější whigové – hájili zájmy obchodních podnikatelů 2. polovina 18. století zvyšuje se hospodářská síla Velké Británie díky: • vynález tkalcovského člunku • vylepšení parního stroje • vylepšení tavby železné rudy ve vysoké peci + v chudších krajích S a Z Anglie vznikají v blízkosti vodních toků a uhelných ložisek nová průmyslová střediska Manchester, Leeds, Birmingham, Sheffield = !!! počátek průmyslové revoluce zahraniční politika: - soupeření o nadvládu v zámoří hlavně v Severní Americe, západní Africe a v Indii - r. 1763 – nadvláda Velké Británie v zámoří získala Kanadu (od Francie) převaha v obchodu s Indií převaha v obchodu mezi západní Afrikou, Amerikou a Evropou nejvýnosnější obchod = s černými otroky z Afriky vliv na cenu třtinového cukru, tabáku, rumu, kávy, kakaa …..potravin z USA!!!

Britské kolonie 1.britskou kolonií = americká Virginie /založená r. 1607 londýnskou obchodní společností další kolonie : - Irsko - kolonie dobyté na Španělích Bermudy, Bahamy, Jamajka, Gibraltar (viz válka o španělské dědictví r. 1704) - po porážce Francie (viz. sedmiletá válka) r. 1763 zisk francouzských území v Indii = Bombaj, Bengálsko ----- průkopníkem koloniálních výbojů do této oblasti se stala především soukromá Východoindická společnost - r. 1763 zisk původní francouzské kolonie Kanady !!!! na východním pobřeží Atlantiku mezi Kanadou a Floridou vzniklo třináct anglických osad (1624 – 1752) = založili je především vystěhovalci z Irska a Holandska

1


+ r. 1788 – do jižního Tichomoří byl vypraven 1. transport trestanců a vojáků vytvořili osady v Austrálii a na Novém Zélandě 18. 1. 1788 - v australské zátoce Botany Bay se vylodil kapitán a pozdější guvernér Artur Phillip snaha o lepší základnu 26. 1. 1788 založil 1. trestaneckou kolonii Sydney odměňoval trestance za dobré chování = stali se samostatnými a soběstačnými farmáři (r.1792 Sydney = 3 500 obyvatel)

Vznik Spojených států amerických

!!!! na východním pobřeží Atlantiku mezi Kanadou a Floridou vzniklo třináct anglických osad (1624 – 1752) - založili je především vystěhovalci z Irska a Holandska - dále přistěhovalci z Francie, Španělska a Anglie ! zapamatuj - poměrně pozdní expanze /klimatické a půdní podmínky - silnější příliv anglických přistěhovalců /viz. v jiných zemích byl lid připoután k půdě - zabírání půdy domorodým Indiánům + násilně zatlačování na západ do vnitrozemí - feudální poměry se v koloniích neprosadily volné podnikatelské úsilí, rychlý růst bohatství osadníků - demokratické poměry - úsilí o vzdělání univerzity / vliv francouzských a anglických filozofů - téměř dva a půl milionu obyvatel rozdílný hospodářský ráz a společenské poměry osad 1. severovýchod tzv. Nová Anglie - převážně horská oblast - např. Connecticut, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island - osídlen převážně anglickými emigranty – kalvinistickými puritány - menší farmy / obilí

2


-

-

zemědělská malovýroba, rybolov na pobřeží, těžba dřeva, námořní obchod /viz. přístav Boston 2. střed např. Pensylvánie, New York, New Persey národnostně různorodé obyvatelstvo = emigranti z kontinentu, především z Holandska, Německa + Židé, Irové, Skotové, pouze 1/3 Angličanů převažuje řemeslná a manufakturní výroba textilu a železářství menší farmy popř. nájem půdy výroba pro trh bohatí obchodníci centra průmyslové výroby a obchodní centra = př. New York, Philadelphia náboženská tolerantnost 3. jih např. Maryland, Virginie, Severní a Jižní Karolína velkostatkářské zemědělství plantáže s monokulturami (tabák, cukrová třtina, bavlník, indigovník práce černých otroků z Afriky /“mluvící dobytek“

před r. 1763 – anglické kolonie

dobré vztahy a Anglií / pomoc Anglii v sedmileté válce

! změna po válce: Anglie vyčerpána omezování osadníků v podnikání bránila samostatnému hospodářskému rozvoji zdroj laciných surovin a odbytiště anglických výrobků úsilí o nadvládu nad osadami finanční přítěž – anglické královské vojsko (zůstalo po porážce Francie v Kanadě v koloniích) omezování námořního obchodu /platnost navigačních akt z r. 1651 = dovoz zboží pouze na anglických lodích = zákaz přímého obchodního spojení s Evropou!!! zákaz rozšiřování hutnictví a osazování území směrem na Z od Appalačských hor (= vlastnictví anglického krále - levné kožešiny od Indiánů) vysoká cla na vnucované dovážené anglické výrobky (např. na papír, čaj, sklo) zvyšování daní + nové daně (např. na cukr) r. 1765 – kolkový zákon /na písemnosti r. 1767 Townshendovy zákony – zavedení nepřímých daní na spotřební zboží /zrušeny 1770 r. 1776 – tzv. „výslovný zákon“ = „zdaňování bez účasti“ (schvalování všeho anglickým parlamentem bez zastoupení kolonií – „o nich bez nich“ = snaha osad o sjednocení – poprvé vyslovena myšlenka r. 1754 v Albany – B. Franklin 1763 – 1775 = zhoršení vztahů odpor, protesty, protibritské akce ….ponecháno pouze clo na čaj - organizování společného odporu + myšlenka sjednocení => tzv. korespondenční výbory + provinční kongresy - požadavek stejných práv, jako mají Britové

3


osadníci: a) loajální kolonisté /tories = proti nezávislosti, na straně Anglie (anglická šlechta, plantážníci) b) kolonisté pro aktivní boj za nezávislost / patriots = obchodníci a podnikatelé c) nerozhodnutí kolonisté 1773 – „bostonské pití čaje“ = ze 3 lodí Východoindické společnosti vyhozen náklad čaje do moře osadníky převlečenými za Indiány / protest proti poplatkům tvrdý postih krále Jiřího III. Hanoverského – omezení samosprávy, posílení vojska, uzavření přístavu pro všechny lodě = osadníky nazýváno „zákony nesnášenlivosti“ !!! vliv radikálních osvícenských idejí o přirozených právech občana volit si vládu

svoboda, rovnost, právo

r. 1774 – 1. kontinentální kongres v Philadelphii / zástupci 12 osad bez Georgie - S. Adams, G. Washington, R. H. Lee, P. Henry, J. Dickinson - domluvili společný postup proti britské zvůli + slib vzájemné podpory + myšlenka úplného rozchodu s Anglií = Deklarace práv a stížností osad - vznik ozbrojených oddílů – milic - většina zástupců je stále ještě pro vyjednávání /viz. John Jay - požadavek plných práv britských občanů, samosprávy, bojkot anglického zboží

VÁLKA ZA NEZÁVISLOST 1775 – 1781 1775 - 1. ozbrojené střetnutí milic s britským vojskem u Lexingtonu a Concordu = začátek války 1775 – 2. kontinentální kongres ve Philadelphii nutnost boje za nezávislost a práva Američanů vznik americké kontinentální armády – v čele G. Washington 4. 7. 1776 - Prohlášení o nezávislosti a unii - autorem Thomas Jefferson - založena na 2 principech demokracie : a) všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem b) všechna moc vychází z lidu, vláda musí chránit individuální svobody, jinak ji nutno odstranit a zvolit novou /= odůvodněna odluka od Anglie - vliv osvícenských filozofů / viz. J. Lock Vznik Unie (USA) – odmítnuto anglickým králem a anglické vojsko se vylodilo v Americe bojující strany : britská armáda dobrý výcvik nejlepší námořnictvo žoldnéři z Evropy

osadníci / Američané stateční, vlastenci špatný výcvik neukázněnost dobrovolníci – pomoc z Francie (markýz de La Fayett), Španělska, polského generála Tadeusze Kościuszka 4


1. fáze - boje na severu, zpočátku neúspěch osad (kolísavost Kongresu, !! ochota uzavřít mír s králem) - převaha britských jednotek ( 1776 britská evakuace Bostonu; obsazen New York) - předáci revoluce, zvláště politik+žurnalista+agitátor TOM PAINE (spis : Zdravý rozum) – alarmují veřejné mínění ====== nutnost svrchované koloniální nadvlády, myšlenka svobody a rovnosti + diskuse o cílech revoluce 2. fáze - trvalý obrat zásluhou Benjamina Franklina - spojenectví s Francií (půjčka, 6. tisíc vojáků, francouzské loďstvo == znesnadňovalo zásobování britských vojsk), se Španělskem a Nizozemím - 1777 = bitva u SARATOGY vítězství Američanů / Angličané (North) nabídli příměří - Boje na jihu - 1781 = bitva u Yorktownu ve Virginii vítězství Američanů (americké + francouzské námořnictvo) !!!!britské vojsko se vzdalo === !!!! konec britské nadvlády nad Konfederací 13 osad (!!! Ponechala si Kanadu) - KONEC VÁLKY - 1782 = uznána nezávislost Spojených států amerických (USA) - hranice stanovena na severu na Velkých kanadských jezerech, na západě na řece Mississippi, na jihu na Floridě - Francii a Španělsku byla vrácena část zámořských kolonií - o míru vyjednává Benjamin Franklin - 1783 = versailleský mír / evakuace britských vojsk ze země ROZHODOVÁNÍ O SMĚRU VÝVOJE NOVÉHO STÁTU směry: - zemědělská země - anglická cesta k průmyslové revoluci 2 názorově odlišné skupiny: a) přívrženci decentralistické ústavy a volné konfederace, pokračování zemědělské politiky státu === farmářsko-měšťanské demokratické republiky, orientace na Francii (Thomas Jefferson) b) přívrženci federativního systému se silnou ústřední vládou, průmyslovou cestou vývoje === vyspělý průmyslový stát s kladným vztahem k anglickému ekonomickému partnerovi (Alexandr Hamilton) -

zpočátku volný svazek nezávislých států == Unie (zachování ústav, samostatnost ve vnitřní politice) 1781 vstoupily v platnost tzv. ČLÁNKY KONFEDERACE (vytvořeny a přijaty 1777), = 1. ústava nezávislého státu, demokratické prvky, zákonodárný a výkonný orgán = jednokomorový Kongres (zástupce z každého státu) --- právo vyhlásit válku, uzavřít mír, řídit zahraniční politiku, volební právo rozšířeno na všechny muže platící daně

5


-

-

-

-

konfederační období trvalo do roku 1789 === neosvědčilo se – slabá neefektivní vláda (bez pravomocí stanovit daně, razit peníze, regulovat obchod s cizími zeměmi …. atd.) vnitřní problémy a rozpory = hospodářská krize, za války zadlužení státu (zahraniční půjčky) a farmářských usedlostí ----- zvyšování a vymáhání daní k splacení státního dluhu + spekulace s prodejem půdy na západě + znehodnocení měny = nespokojenost farmářů a chudiny, živelná povstání (nesli důsledky obtíží) např. povstání Daniela Shayse (1786) – potlačeno vojskem === impuls k vypracování nové ústavy 1787 ústavní Kongres ve Philadelphii – schválena revize ústavy z roku 1781 (omezení samostatnosti jednotlivých států) 1789 vyhlášena nová ústava = federativní ústava --- kompromis mezi přívrženci centralismu a stoupenci volného soustátí; uchovává práva jednotlivých států (včetně otroctví na jihu), v severních státech otroctví zrušeno = vytvořena silná ústřední vláda + přijata zásada federativního státu

3 ústřední mocenské orgány: KONGRES = nejvyšší zákonodárný orgán; dvoukomorový zastupitelský sbor : Sněmovna reprezentantů + Senát PREZIDENT = výkonná moc 1789 -1797 1. prezident George Washington 1801 – 1809 3. prezident Thomas Jefferson NEJVYŠŠÍ SOUDNÍ DVŮR = nejvyšší soudní moc (předseda John Jay) – platí se změnami dodnes 1791 přijato 10 doplňků konstituce = tzv. Listina práv (zajišťuje základní práva občanů Spojených států == svoboda náboženství, slova, tisku, shromažďování, petiční právo, právo nosit zbraně, …) Odlišnost tehdejší demokracie od současné – volební právo omezeno na dospělé, svobodné muže, kteří měli majetek = práva bílých obyvatel !!! ženy, černí otroci, Indiáni bez politických práv -

rychlý průmyslový rozvoj + další obsazování území západně od Appalčských hor – kolonizace směrem k Tichému oceánu X Indiáni odstraněny překážky svobodného rozvoje průmyslu a obchodu

USA = 1. nezávislý národní stát na americkém kontinentě od příchodu evropských kolonizátorů, vznik nového národa; obyvatelé osad = Američané Přínos americké revoluce – boje za nezávislost : - boj za národní osvobození z koloniálního útlaku a za demokratické zřízení - nový druh vlády - nové vztahy mezi občany (ovlivněny evropským myšlením) - inspirace a posila evropské zápasu o emancipaci člověka od feudálního útisku a za uvedení lidských práv do praxe - vzor pro národně osvobozenecký boj v Jižní a Střední Americe (počátek 19. století vlna revolucí proti španělským kolonistům) - vývoj světa směrem k občanské společnosti

6

Velká Británie a počátky britského impéria

Recommend Documents