Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 13
Na konci byl exodus
Star˘ zákon líãí nespoãet podivuhodn˘ch pfiíbûhÛ a pfiedkládá nám bohatství moudr˘ch v˘rokÛ, poezie, zákonÛ, filozofick˘ch my‰lenek a více ãi ménû historick˘ch údajÛ. Ale jen málo pasáÏí tûchto biblick˘ch textÛ mûlo tak hlubok˘ a trval˘ vliv na kolektivní pamûÈ lidstva jako líãení deseti pohrom, které Hospodin seslal na Egypt. Tomu se nelze divit, protoÏe jde o skuteãnû ojedinûlou „story“. Bûhem necelého roku stíhá BÛh faraonovu fií‰i jednou katastrofou za druhou, aby tak demonstroval svou v‰emocnost. To je scénáfi, kter˘ snese srovnání i s hrÛzn˘mi událostmi právû uplynulého 20. století. Mor, niãivé pfiírodní Ïivly, zkáza a smrt – kaÏd˘ HospodinÛv úder proti obyvatelstvu nilského údolí pfiekonává svou dûsivostí a zufiivostí ten pfiedcházející. V pûti kapitolách druhé MojÏí‰ovy knihy (celkem jich Exodus obsahuje ãtyfiicet) je natûsnán hororov˘ scénáfi, kter˘ otfiásl faraonovou fií‰í v samotn˘ch základech. Celá záleÏitost pak konãí odchodem IzraelitÛ z Egypta. Motivy tohoto zásahu shÛry je nutno hledat v události, k níÏ do‰lo o nûkolik století dfiíve – ve spojenectví, které BÛh uzavfiel s Abrahamem. Hospodin Abrahamovi slíbil, 13
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 14
BIBLICKÉ POHROMY
Ïe z jeho potomstva vzejde velk˘ národ, jehoÏ domovina se bude rozprostírat „od egyptského veletoku aÏ k mohutnému proudu Eufratu“. Tento pfiíslib BÛh opakuje i vÛãi Izákovi a Jákobovi, kter˘ je ve Starém zákonû vyzdvihován jako zakladatel izraelského národa. Hospodin si vzpomene na svÛj slib, kdyÏ se dozví, Ïe jeho vyvolen˘ lid Ïivofií v Egyptû, kde je drÏen v nedÛstojném otroctví. Rozhodne se osvobodit Abrahamovy potomky a odvést je do zaslíbené zemû, která opl˘vá „mlékem a medem“. Uvûdomuje si ov‰em, Ïe jeho zámûr koliduje s vÛlí egyptského vládce a svÛj plán nemÛÏe uskuteãnit jinak neÏ za pomoci zázrakÛ. Nastávající konflikt se je‰tû pfiiostfií tím, Ïe BÛh zatvrdí faraonovo srdce. Egyptsk˘ vládce dosedl na trÛn teprve nedávno, je nezku‰en˘ a neví nic o tom, Ïe Izraelité a EgypÈané kdysi Ïili vedle sebe v pfiátelské shodû (jak nám prozrazuje Star˘ zákon). To je dávná minulost a faraon vidí pouze to, Ïe se imigranti pilnû mnoÏí, takÏe „je jich zemû plná“. ZároveÀ se obává, Ïe v pfiípadû války by se Izraelité mohli spojit s nepfiítelem. Proto je drÏí víceménû v zajetí ãi otroctví a posílá na nucené práce. Jsou nasazení pfii stavbû mûst Pitom a Piramesse, zhotovují (v úkolu) hlinûné nádoby a cihly, jsou nuceni obdûlávat pole. Ani s tím se v‰ak faraon nespokojí. ProtoÏe chce sníÏit poãet pfiistûhovalcÛ v zemi, nafiídí izraelsk˘m porodním bábám, aby zabíjely v‰echny muÏské potomky, které pfiivedou izraelské Ïeny na svût. Jen dcery mají b˘t u‰etfiené. Porodní báby v‰ak odmítají plnit tak krut˘ pfiíkaz a faraon se musí uch˘lit k jiné metodû – posílá své vlastní lidi, aby nevinná dítka topili v Nilu. EgypÈané vûfiili, Ïe smrt prvorozeného syna vede k zá14
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 15
NA KONCI BYL EXODUS
niku rodiny a oslabuje spoleãenství. Pokud zemfie dokonce prvorozen˘ syn panovníka, mÛÏe to vyvolat spory v otázce následovnictví, pokusy o násiln˘ pfievrat, v‰eobecn˘ chaos. Z faraonova hlediska tedy bylo zabíjení prvorozen˘ch synÛ izraelsk˘ch rodin úãinn˘m opatfiením, jak „pfiistûhovalce“ vnitfinû oslabit a nakonec úplnû vym˘tit. Hospodin má vlastnû jedinou moÏnost, jak zachránit svÛj vyvolen˘ národ – musí ho dostat pryã z Egypta. K tomu ov‰em potfiebuje schopného vÛdce. A nachází ho v osobû MojÏí‰e.
15
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 16
MojÏí‰, boÏí prorok
Pfiíbûh MojÏí‰ova Ïivota znají lidé na celém svûtû. Na okolnosti, za nichÏ pfii‰el na svût, poukazuje uÏ samo jeho jméno – je to ten, kdo byl „vytaÏen z vody“. Jeho rodiãe patfiili k rodu Léviho a Ïili ve faraonovû fií‰i. MojÏí‰ovi hrozilo stejné nebezpeãí jako v‰em ostatním novorozencÛm izraelského pÛvodu, takÏe ho matka hned po porodu radûji vloÏila do ko‰íku, kter˘ pak svûfiila vlnám Nilu. Tak mûlo dítû alespoÀ malou ‰anci na pfieÏití. MojÏí‰ova sestra Mirjam to v‰e pozorovala z nedalekého úkrytu v rákosí. V téÏe dobû v‰ak pfii‰la k Nilu faraonova dcera, aby se na pfiíhodném místû vykoupala, a ko‰ík s plaãícím nemluvnûtem objevila. Poznala, Ïe jde o potomka IzraelitÛ, nechtûla jej v‰ak ponechat krutému osudu. V tu chvíli se pfiiblíÏila Mirjam a nabídla vzne‰ené paní pomoc. Faraonova dcera jí pfiikázala, aby sehnala vhodnou chÛvu, coÏ chytré dûvãe rádo pfiislíbilo – a tímto zpÛsobem vrátilo dítû matce. Teprve kdyÏ chlapec dosáhl jistého vûku, egyptská princezna ho adoptovala a uvedla ke dvoru. Vybrala pro nûj jméno MojÏí‰. Jednoho dne v‰ak MojÏí‰ v hádce zabil otrokáfie, kter˘ málem ubil k smrti jednoho z izraelsk˘ch otrokÛ, a musel 16
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 17
MOJÎÍ·, BOÎÍ PROROK
uprchnout ze zemû, aby ho nestihla faraonova pomsta. Jeho cesta vedla do Midjánu, pou‰tní horské krajiny, která se nachází v severozápadní ãásti Arabského poloostrova, v˘chodnû od Akaby (jordánsk˘ pfiístav na bfiehu Rudého mofie – pozn. pfiekl.). JiÏ tady projevuje MojÏí‰ schopnosti, které bude jako prodlouÏená ruka boÏí jednoho dne potfiebovat. U jedné studny se zastane sedmi dcer místního knûze Jitra, kter˘m koãovní pastevci brání naãerpat si vodu. Odmûnou za tento ãin si smí jednu z tûch dívek vzít za Ïenu. Uzavfiel tedy manÏelství, z nûhoÏ se brzy narodil syn. Dal‰ích ãtyfiicet let pr˘ MojÏí‰ strávil ve své nové vlasti jako pasák ovcí. Ze Starého zákona se ov‰em dozvídáme, Ïe se tu nikdy necítil jako doma. V Egyptû mezitím zemfiel star˘ panovník a na trÛn usedl nov˘ vládce, kter˘ proti IzraelitÛm postupoval je‰tû krutûji neÏ jeho pfiedchÛdce. Náfiky pfiíslu‰níkÛ vyvoleného národa proto stoupaly k nebi stále ãastûji a naléhavûji. BÛh se rozhodne jednat – a pfiichází MojÏí‰ova hvûzdná hodina. Jednoho dne se MojÏí‰ovi, kter˘ jako obvykle pase ovce svého tchána, zjeví v hofiícím kefii andûl Pánû. Zvûdav˘ MojÏí‰ pfiistoupí blíÏ k hofiícímu kefii, protoÏe chce zjistit, proã oheÀ nespaluje jeho vûtve, i kdyÏ jsou vysu‰ené pou‰tním Ïárem. V tu chvíli k nûmu promluví BÛh, aby mu sdûlil, Ïe je vyvolen˘m vÛdcem izraelského národa, kter˘ má vyvést Abrahamovy potomky z egyptského zajetí a dovést je do zaslíbené zemû, „na místo KenaancÛ, ChetejcÛ, EmorejcÛ, PerizejcÛ, ChivejcÛ a JebúsejcÛ“. MojÏí‰ ale váhá a chce vûdût, co má IzraelitÛm fiíct, aÏ se zeptají, kdo ho posílá. Odpovûì zní takto: BÛh fiekl MojÏí‰ovi: „JSEM, KTER¯ JSEM.“ A pokraãoval: „¤ekni IzraelitÛm 17
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 18
BIBLICKÉ POHROMY
toto: JSEM posílá mû k vám.“ BÛh dále MojÏí‰ovi poruãil: „¤ekni IzraelitÛm toto: ‚Posílá mû k vám Hospodin, BÛh va‰ich otcÛ, BÛh AbrahamÛv, BÛh IzákÛv a BÛh JákobÛv.‘ To je navûky mé jméno, jím si mû budou pfiipomínat od pokolení do pokolení...“ (Exodus 3,14–15) Teologick˘ v˘znam tohoto poselství je více neÏ jasn˘ – napfií‰tû mají Izraelité vyznávat pouze jednoho Boha. BlíÏí se zásadní náboÏensk˘ obrat, iniciovan˘ Stvofiitelem a do praxe zaveden˘ s pomocí ãlovûka, jehoÏ si BÛh pro tento úkol vybral. MojÏí‰ si ale je‰tû stále není jist˘, zda tak obtíÏnou misi dokáÏe zvládnout. Hospodin ho povzbuzuje a aby mu dodal odvahu, ukáÏe dva dal‰í zázraky. Velkou symbolickou sílu má hÛlka, která se pfiemûÀuje v hada a naopak. Ta MojÏí‰ovi umoÏní dávat nadpozemská znamení. Stejnému úãelu bude slouÏit i zvlá‰tní schopnost jeho ruky, která dokáÏe krátkodobû zbûlat jako sníh. A správná slova mu bude sám vkládat do úst, ujistil BÛh MojÏí‰e. Jako fieãník se ov‰em mûl profilovat hlavnû MojÏí‰Ûv bratr Áron, kter˘ mûl lep‰í rétorické nadání. Hospodin fiekl MojÏí‰ovi: „Pohleì, ustanovil jsem tû, abys byl pro faraona Bohem, a Áron, tvÛj bratr, bude tv˘m prorokem.“ (Exodus 7,1) Partnerství je uzavfieno. MojÏí‰ se tedy spolu s manÏelkou Siporou a synem Ger‰omem vrací do Egypta, aby si na faraonovi vymohl propu‰tûní izraelského lidu – Hospodinova „prvorozeného syna“. Pokud to egyptsk˘ vládce odmítne, zemfie jeho nejstar‰í syn. Bûhem MojÏí‰ovy cesty do Egypta dojde k pozoruhodnému incidentu – BÛh pohrozí, Ïe svého posla zabije. Od této hrozby upustí teprve poté, co Sipora vezme kamenn˘ nÛÏ a provede malému chlapci obfiízku. Tato scéna patfií k nejtemnûj‰ím a nejnesrozumitelnûj18
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 19
MOJÎÍ·, BOÎÍ PROROK
‰ím pasáÏím Starého zákona (Exodus 4,24–26). O nûco pozdûji se k malé skupince pfiidá Áron a kdyÏ v‰ichni dorazí v pofiádku do Egypta, oba bratfii pfiedstoupí pfied izraelskou radu star‰ích, aby jí zvûstovali radostné poselství. S pomocí MojÏí‰ov˘ch zázrakÛ se dá izraelská obec celkem snadno pfiesvûdãit, v neposlední fiadû i proto, Ïe Ïivot ve faraonovû fií‰i je pro Izraelity stále obtíÏnûj‰í. Dál se totiÏ pilnû mnoÏili a uÏ jich bylo víc neÏ pÛvodního obyvatelstva. Faraonovi bifiici proto vystupÀovali represálie a mezi Izraelity se brzy zaãaly oz˘vat hlasy, které za to dávaly vinu právû MojÏí‰ovi a jeho bratrovi. I v této zdánlivû bezv˘chodné situaci v‰ak BÛh znovu ujistí svÛj vyvolen˘ národ, Ïe jej osvobodí z egyptského jafima: Vyvedu zástupy svého lidu, syny Izraele, z egyptské zemû... (Exodus 7,4) Jako projev vdûku za své osvobození mají Hebrejci (jak jsou Izraelité ve starozákonních knihách také naz˘váni) pfiinést v pou‰ti obûÈ – zjevné vyznání víry v jediného Boha. Ve Starém zákonû se doãítáme, Ïe kdyÏ oba bratfii pfiedstoupili pfied faraona, bylo MojÏí‰ovi osmdesát a Áronovi tfiiaosmdesát let (Exodus 7,7). Biblick˘ text uvádí jména jednotliv˘ch klanÛ a sled jejich potomkÛ. Dodnes ov‰em není jasné, kolik IzraelitÛ vlastnû v Egyptû Ïilo a kolik jich uposlechlo MojÏí‰ovy v˘zvy. Skupinu, která se chystala k exodu, tvofiilo podle biblick˘ch údajÛ 603 550 dospûl˘ch muÏÛ schopn˘ch nosit zbraÀ. K tomu musíme pfiiãíst starce, Ïeny a dûti. Dostaneme se tak k doslova astronomickému ãíslu, které je podle kritick˘ch badatelÛ buì dÛsledkem chyby v pfiekladu nebo propagaãním trikem. Stejnû „pohádkovû“ zní i pfiíbûh o zázraãné hÛlce, kte19
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 20
BIBLICKÉ POHROMY
rá udává takt katastrofickému scénáfii z Hospodinovy dílny. Áron hodí hÛlku na zem a ta se podle oãekávání promûní v hada. Na faraona to ov‰em neudûlá pfiíli‰n˘ dojem – dá zavolat své dvorní mágy, ktefií pfiedvedou stejn˘ kousek. ÁronÛv had sice ty ostatní spolkne, egyptského krále v‰ak nepfiesvûdãí ani tato demonstrace nadpfiirozené síly. Faraon dál odmítá Izraelity propustit. Trest pfiijde vzápûtí – svÛj první úder Hospodin ohlásí jiÏ na pfií‰tí den.
20
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 21
Deset egyptsk˘ch pohrom – co o nich pí‰e bible
Hospodin dále fiekl MojÏí‰ovi: „Vyzvi Árona: ,Vezmi svou hÛl a vztáhni ruku nad egyptské vody, nad prÛplavy, nad fiíãní ramena, nad jezera, vÛbec nad v‰echny nahromadûné vody.’ Stanou se krví. V celé egyptské zemi bude krev, i ve dÏberech a dÏbánech.“ (Exodus 7,19) MojÏí‰ a Áron uãiní, co jim Hospodin pfiikázal. Ve faraonovû pfiítomnosti se vody Nilu zbarví do ruda, ryby pojdou a fieka zaãne ohavnû páchnout. Pohroma trvá dlouh˘ch sedm dní, lidé zoufale hledají ãisté prameny, ale nenacházejí je. Na scénu v‰ak opût vstupují faraonovi mágové a pfiedvádûjí své vlastní kouzlo s krví. Faraonovo srdce proto zÛstává zatvrzelé. Potom Hospodin fiekl MojÏí‰ovi: „Pfiedstup pfied faraona a fiekni mu: Toto praví Hospodin: PropusÈ mÛj lid, aby mi slouÏil. Bude‰-li se zdráhat jej propustit, napadnu celé tvé území Ïábami. Nil se bude Ïábami hemÏit, vylezou a vniknou do tvého domu, do tvé loÏnice a na tvé loÏe i do domÛ tv˘ch sluÏebníkÛ a mezi tvÛj lid, do tv˘ch pecí a díÏí. I po tobû, po tvém lidu a po v‰ech tv˘ch sluÏebnících polezou Ïáby.“ (Exodus 7,26–29) Áron ten zázrak vykoná, egypt‰tí mágové ho znovu napodobí. Tentokrát ale faraon souhlasí s tím, Ïe Hebrejce nechá 21
Biblické pohromy - zlom
26.1.2011
23.54
Stránka 22
BIBLICKÉ POHROMY
odejít, jakmile pohroma ustane. Hned na druh˘ den pojdou v‰echny Ïáby s v˘jimkou tûch, které jsou ve vodách Nilu. Celá zemû je poseta zapáchajícími mr‰inami. Faraon v‰ak své slovo nedodrÏí. Áron je tedy nucen potfietí udefiit kouzelnou hÛlkou do vyprahlé egyptské pÛdy. Po celé egyptské zemi se ze v‰eho prachu zemû stali komáfii... A komáfii byli na lidech i na dobytku. (Exodus 8,13–14) Tentokrát byli faraonovi mágové se sv˘m umûním v koncích. Pfiiznali poráÏku a sdûlili panovníkovi, Ïe jde o znamení seslané cizím boÏstvem. Jejich pán v‰ak ignoroval i toto varování mudrcÛ. Následujícího dne MojÏí‰ znovu pfiedstupuje pfied faraona s následující v˘zvou: Toto praví Hospodin: PropusÈ mÛj lid, aby mi slouÏil! JestliÏe mÛj lid nepropustí‰, po‰lu na tebe, na tvé sluÏebníky, na tvÛj lid i na tvé domy mouchy. Domy EgypÈanÛ budou plné much, i ta pÛda, na které Ïijí. Ale zemi Go‰en, kde se zdrÏuje mÛj lid, v onen den podivuhodnû odli‰ím. Tam mouchy nebudou, abys poznal, Ïe já jsem Hospodin i uprostfied této zemû. Uãiním rozdíl mezi lidem sv˘m a lidem tv˘m... (Exodus 8,17–19) Hmyzí invaze je tak hrozivá, Ïe se faraon rozhodne pfiedloÏit hebrejsk˘m vyjednavaãÛm nov˘ návrh: Dovolí jejich lidu, aby v Egyptû pfiiná‰el obûti svému Bohu. To v‰ak MojÏí‰ odmítne s poukazem na to, Ïe Izraelité obûtující Hospodinovi by mohli b˘t místními obyvateli ukamenováni. Faraon nakonec souhlasí s odchodem HebrejcÛ, pokud se nepfiíjemn˘ hmyz vytratí. Na druh˘ den není po mouchách ani stopy. JenÏe egyptsk˘ vládce znovu poru‰il svÛj slib. Bohu tedy nezb˘vá neÏ vyslovit ústy MojÏí‰e dal‰í varování: ...Toto praví Hospodin, BÛh HebrejÛ: PropusÈ mÛj lid, aby mi slouÏil! 22
