www.suas.cz
číslo 11-12|2009
ročník 14
zpravodaj společnosti
Skvělé časy nemohou být na věky
Velké opravy čekají v roce 2010 hlavně technologie na Družbě
Uplynulých 12 měsíců obrazem i slovem
Sokolovské muzeum bude atraktivnější pro malé i velké
Přinášíme rozsáhlý rozhovor s ekonomickým ředitelem společnosti Sokolovská uhelná Jaroslavem Rokosem na téma letošních úspěchů i úskalí, které firmu čekají v následujících měsících a letech v souvislosti s útlumem těžby. více na str. 2
V nadcházejícím roce proběhnou největší opravy technologií na divizi Družba. Ačkoliv půjde o běžné práce na zajištění provozuschopnosti tamních technologií, náklady budou v desítkách milionů korun. více na str. 3
Přinášíme ohlédnutí za uplynulým rokem nejen v provozech Sokolovské uhelné. Zkuste si připomenout některé ze zajímavých okamžiků v životě společnosti i jejích zaměstnanců, stejně jako nahlédnout do ne vždy přístupných míst. více na str. 4 a 5
Několik významných změn chystají pro návštěvníky v sokolovském muzeu. Více o nich i o výstavách plánovaných v nejbližších měsících se dozvíte z rozhovoru s novým ředitelem muzea Michaelem Rundem. více na str. 8
Provozy pojeou přes svtky pouze čstečně Krátkodobá omezení provozu čekají v průběhu prosince těžební provozy i zpracovatelskou část Sokolovské uhelné. Většina zaměstnanců firmy tak i letos bude moci strávit poklidné Vánoce a oslavy Nového roku s rodinou a přáteli. „V těchto dnech je každoročně největší poptávka po uhlí, takže je potřeba se tomu přizpůsobit,” říká Jaroslav Jiskra, vedoucí sekce Koordinace a řízení výroby Sokolovské uhelné. Všechny pátky tak budou v průběhu prosince takzvaně dlouhé, tedy technologie se budou odstavovat až večer. „Z provozů pak jako první odstavíme 18. prosince briketárnu,” konstatuje Jiskra s tím, že uhlí a skrývka pojede až do ranních hodin 24. prosince. „Od té chvíle pojede odběr uhlí jen z technologické skládky až do rána následujícího dne, kdy opět najíždíme jak uhlí, tak skrývku.” Technologie se pak bude projíždět i v těch dnech, kdy nepoběží těžba. „Je to výhoda, pokud by přišly mrazy, nic nezamrzne a vše zůstane v provozu,” konstatuje Jiskra, podle kterého se podobný postup uplatňuje v provozech Sokolovské uhelné už několik let. „Vyjde to levněji než řešit případné problémy způsobené mrazem.” K dalšímu odstavení těžby uhlí i skrývky pak dojde až poslední den v roce, kdy se těžba přeruší od ranních hodin až do nástupu noční směny 1. ledna 2010. Briketárna pak do provozu najede až o tři dni později. V průběhu Štědrého dne, Silvestra i Nového roku tak v rámci Sokolovské uhelné zůstane v provozu pouze energetický dispečink, výroba elektrické energie, tepla a některé další související provozy. (red)
Velk zjem o rhu v val m lomu Doslova stovky lidí vylákalo teplé počasí na přelomu listopadu a prosince na letos nově otevřenou in-line dráhu poblíž Habartova. Ta vznikla v dolovém území bývalého lomu Boden a zájem o ni neopadá ani v zimě. Vedle rekreačního bruslení totiž v těchto dnech slouží i ke sportovním tréninkům. Dráhu o celkové délce 3,15 kilometru a šířce tří metrů tak využívají například lyžaři z LK Slovan Karlovy Vary, i další týmy z regionu
ilance 2
9: spě n rok, př t měs ce ale uou tě Zřejmě znovu s jedním z nejlepších hospodářských výsledků posledních let ukončí hospodaření roku 2009 společnost Sokolovská uhelná. I ona se ale potýká s poklesem tržeb z prodeje svých výrobků. Se ziskem přibližně dvě miliardy korun před zdaněním ukončí hospodářský rok Sokolovská uhelná. A to i přesto, že energetický trh v České republice zažívá letos výrazný pokles poptávky. Výroba elektrické energie je přitom nejvýznamnějším zdrojem příjmů Sokolovské uhelné následovaným výrobou pevných paliv. „Příčin, proč se i za této situace podařilo udržet tržby, je několik,” říká Jaroslav Rokos, ekonomický ředitel společnosti. Podle něho se zde odráží především včasná fixace cen u kontraktů pro rok 2009, ale také některé změny ve výrobě, které společnost provedla v uplynulých letech. Ta například v minulosti prodávala celou škálu vedlejších chemických produktů vznikajících při tlakovém zplyňování hnědého uhlí. Dnes je firma naopak umí sama dále zhodnocovat. „Celkový objem těžby tak je v roce 2009 kolem 8,6 milionu tun uhlí, výroba elektrické energie by se pak měla pohybovat přibližně na úrovni 3,5 TWh,” konstatuje Rokos s tím, že v nadcházejících dvanácti měsících se tato čísla budou téměř
jistě snižovat. „Počítáme s tím už při přípravě podnikatelského plánu na další rok.” Ani to by se ale nemělo projevit v personální oblasti. Firma bude i nadále ctít své závazky z dob privatizace a nepřipravuje žádné plošné propouštění. Postupné snižování stavů, související také s postupným poklesem těžby, tak bude i nadále probíhat na základě přirozených odchodů. Stejně tak chce Sokolovská uhelná zachovat i svou mzdovou politiku. „I přes pokles tržeb společnost letos dodržela všechny závazky vůči zaměstnancům. A to jak ty, vyplývající z kolektivní smlouvy, tak ty nad její rámec,” dodává Rokos s tím, že ti zaměstnanci firmy, kteří plnili své povinnosti, nástup ekonomické krize na svých výplatních sáčcích nijak nepoznali. Společnost Sokolovská uhelná vznikla v roce 1994 spojením Palivového kombinátu Vřesová, Hnědouhelných dolů Březová a Rekultivací Sokolov. Firma kontinuálně navazuje na dlouholetou těžbu hnědého uhlí v kraji, která zde probíhá už od 18. století. Za přímého předchůdce dnešní společnosti je považována dominantní těžební firma v oblasti, jejímž zakladatelem byl J. D. Starck. V závěru 90. let minulého století pak společnost postupně začala diverzifikovat svou činnost, a začala se proměňovat v jednoho z největších
nezávislých výrobců elektrické energie v České republice. Více o hospodaření firmy v roce 2009 i výhledu na nejbližší měsíce se dozvíte v rozhovoru s ekonomickým ředitelem Sokolovské uhelné Jaroslavem Rokosem na straně 2. (red)
Vánoce čisté a bílé jak o sníh, v životě jen radost, ště stí, zdraví a smích. Silvestrovskou nálad u a příjemnou pohodu po celý rok. To vše ze srdce přeje redakční tým Zpravodaje Sokolovské uhelné
| str. 1
Z NAŠÍ SPOLEČNOSTI
www.suas.cz
Skvěl časy nemohou t na věky
Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden až listopad 2009 ve srovnání se stejným obdobím let 2007 a 2008
Předpoklad pro rok 2009 4%
Ekonomický ředitel Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos je sice optimista, co se týká budoucnosti firmy, na druhou stranu připouští, že následující roky rozhodně nebudou jednoduché. A to jak z ekonomického, tak technického hlediska. Největší lom firmy, Jiří ve Vintířově, totiž postupně přechází do těžebně složitějších partií
Sokolovská uhelná v letošním roce hospodařila opět s jedním z nejlepších výsledků v historii. Jak ale upozorňuje Jaroslav Rokos, ekonomický ředitel a jeden ze spoluvlastníků společnosti, v budoucnosti se musí firma i její zaměstnanci připravit na složitější období. Redakce: Co je příčinou očekávaného poklesu tržeb? Rokos: „Když jsme bilancovali uplynulé roky, vždy jsme očekávali rekordní výsledky. Ty za letošní rok také nejsou špatné. Očekáváme roční zisk před zdaněním opět přes dvě miliardy korun. Nicméně už je zde znatelný trend jistého poklesu, který bude pokračovat i v budoucnosti. Příčin je víc. Samozřejmě nežijeme ve vzduchoprázdnu, takže se zde odrazila i probíhající hospodářská krize. A to především v oblasti prodeje elektrické energie. A tento vliv bude ještě více patrný v roce 2010. Pro letošní rok totiž byly ceny do určité míry fixovány smlouvami ze září 2008. V nadcházejícím roce ale očekáváme jejich pokles a tím meziroční propad na tržbách o 1,25 miliardy korun. Dalším vlivem je do značné míry řízený proces, a tím je zvolnění tempa těžby a prodeje hnědého uhlí. My jsme na začátku milénia udělali výhled báňské činnosti v sokolovském revíru až do jeho vyuhlení a při nějakých přijatelných těžbách nám vyšel pro lom Jiří termín vyuhlení v roce 2027 a rok 2036 pro lom Družba. S ohledem na situaci na trhu, kdy je o tuto komoditu enormní zájem, jsme v uplynulých letech dosahovali přes 10 milionů tun roční těžby a s tím i rekordních tržeb. To vše ale za cenu, že jsme zkracovali životnost nejen těžební části pod uvedený horizont, ale zároveň tím i zpracovatelské části ve Vřesové. I její životnost je totiž determinována těžbou. A naším zájmem je udržet původní termíny. Zpracovatelská část spotřebovává kolem čtyř milionů tun uhlí ročně, jenže lom Družba v těch nejlepších letech vytěží kolem dvou milionů tun. Sám by tedy nedokázal zásobovat zpracovatelskou část, pokud by došlo k vyuhlení lomu Jiří. A my tedy musíme této skutečnosti přizpůsobit i tempo těžby. Ta se tak výhledově bude pohybovat kolem osmi milionů tun ročně.” Redakce: Bude se tím pádem nějak měnit i struktura výroby? Rokos: „Ukončili jsme výrobu tříděného uhlí, ale tady šlo spíše o otázku ekonomickou, týkající se nákladů výroby, než aby to souviselo s poklesem těžby. U briket je to také otázka ekonomiky, ale v tomto případě i toho, že dochází kvalitní briketovatelné uhlí. Nicméně v této věci jsme rozhodli o prodloužení životnosti do konce roku 2010. V té době najede do provozu investice intenzifikace výroby multiprachu, která bude využívat i část technologie briketárny. str. 2 |
To jsou dvě věci, které jsou na první pohled pro většinu lidí nejviditelnější, ale ve skutečnosti jde o marginální záležitosti v rozsahu několika set tisíc tun uhlí ročně. To, kde se skutečně tento pokles objeví, je v odbytu prachového uhlí. Budeme preferovat odběry pro výrobu tepla v okolních městech a obcích, a naopak dojde k redukci u odběrů určených pro výrobu elektrické energie.” Redakce: Vraťme se ještě zpět k letošnímu roku, jehož ekonomické výsledky se v těchto dnech uzavírají. Jaký vlastně byl? Rokos: „V úvodu roku nás potkala celkem nemilá situace s havárií na hořákovém generátoru. Tedy na investici, která měla celý rok přinášet efekty v podobě úspor zemního plynu i uhlí. Takže první dva měsíce byly ve znamení oprav této technologie a jejího opětovného najetí do provozu. To se naštěstí podařilo a vše běží už bez vážnějších problémů. Navíc se to vše seběhlo v době, kdy byly problémy s dodávkami zemního plynu do České republiky. Hrozila regulace a my byli vystaveni riziku potenciálního zastavení dodávek plynu. Na těžební části se celý rok řešily záležitosti, které souvisely se skluzem zeminy na vnitřní výsypce lomu Jiří a na Družbě s ochranou lázeňských pramenů. To do jisté míry omezovalo činnost na těchto divizích, a znamenalo vynaložení nemalých prostředků na eliminaci těchto situací. Ten rok nebyl jednoduchý, jak by se na první pohled z výsledků společnosti zdálo. Byly to nestandardní situace, které se odrážely na každé poradě vedení. A do značné míry mají tyto věci vliv na chod společnosti i nadále.” Redakce: Odrazily se tyto skutečnosti nějak i v dalších oblastech, jako jsou investice, personální oblast nebo sponzoring? Rokos: „Dá se říci že ne. Rok 2009 nebyl o významných investicích, spíše byly naplánované série menších akcí. Na druhou stranu, ačkoliv zde nedominuje žádná velká investiční akce, objem vynaložených prostředků přesto dosáhl výše kolem 900 milionů korun. Převážně šlo ale o investice související s udržením provozuschopnosti nasazených technologií. Výraznější investici očekáváme, v souvislosti s intenzifikací multiprachu, teprve v nadcházejícím roce. V personální oblasti se to odrazilo v tom smyslu, že byl vyhlášen stopstav na přijímání nových zaměstnanců, kdy nástupy byly realizovány pouze u chybějících zásadních profesí, nebo v rámci
plnění našich závazků vůči Integrované střední škole technické a ekonomické v Sokolově. Meziročně tak dojde, v rámci přirozených odchodů, k poklesu počtu zaměstnanců přibližně o sto lidí. Celkový počet se tak sníží pod hranici 4600. Další stovku lidí zaměstnávají naše dceřiné firmy, které se mnohdy rozvíjejí a přibírají další zaměstnance. Kromě toho vytváříme i další pracovní příležitosti v rámci provozů externích firem, které pro nás zajišťují například ostrahu majetku, úklidové práce a jiné služby. Naše firma tak v personální oblasti i nadále drží své závazky vůči regionu.” Redakce: A to i v oblasti podpory regionu? Rokos: „Naše společnost v rámci sponzoringu nebo reklamních aktivit vynakládá ročně přibližně 80 milionů korun. Tento rok byl velmi úspěšný jak co se týká hokeje, kdy tým HC Energie zvítězil v extralize, tak fotbalu, kdy FK Baník Sokolov přezimuje na čtvrté příčce druholigové tabulky. Kromě toho ale podporujeme i spoustu dalších aktivit v regionu, které nejsou na první pohled tolik vidět, ale o to jsou důležitější. Tady jde především o sportovní činnost mládeže, a to jak v uvedených sportech, tak i ve volejbalu, basketbalu a dalších. Je to především proto, že nám to připadá smysluplnější, než aby děti běhaly po ulici. A to jak z hlediska prevence kriminality, tak drog a jiných sociálních jevů. Držíme tedy i nadále naši dlouhodobou strategii. Nechceme využívat místní zdroje a peníze posílat na druhý konec republiky, jako to dělají jiní. Snažíme se pomáhat prioritně zde.” Redakce: Zmínil jste však, že v příštím roce se příjmy společnosti zřejmě meziročně dál budou snižovat. Jaké je očekávání, a ovlivní to nějak uvedené aktivity? Rokos: „S určitým poklesem zisku se skutečně počítá, přibližně v rozsahu propadu až o miliardu korun. Určitě se to ale neprojeví v personální nebo mzdové oblasti ani vůči našim závazkům vůči regionu. Samozřejmě paralelně s podnikatelským plánem projednáváme s odbory i kolektivní smlouvu a veškeré naše závazky budou nadále dodržovány. A pokud to situace dovolí, rádi bychom lidem poskytnuli i další odměny nad rámec této smlouvy, ale to skutečně závisí na reálném vývoji ekonomiky firmy. Letos šlo meziroční snížení tvorby zisku výhradně na úkor akcionářů, nikoliv zaměstnanců firmy. A budeme se i nadále snažit, aby dopad na zaměstnance firmy byl skutečně minimální. Tak jak zatím probíhají jednání s našimi odběrateli a jaké jsou signály ze strany nejvýznamnějších producentů elektrické energie, lze očekávat dost
5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4,0 3,9 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2
4,80 % 1. – 11. 2007
4,20 % 1. – 11. 2008
3,35 % 1. – 11. 2009
Výroba el. energie za říjen 2009 V říjnu vyrobila teplárna 155,1 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 194,2 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v říjnu vyrobeno 349,3 tisíc MWh elektrické energie.
Těžba uhlí za říjen 2009 Na velkolomu Jiří bylo v říjnu vytěženo 659,3 tisíc tun uhlí, na divizi Družba to bylo 169,8 tisíc tun uhlí. Celková těžba za obě divize činila v říjnu 829,1 tisíc tun uhlí.
Výroba el. energie za listopad 2009 V listopadu vyrobila teplárna 154,1 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 180,5 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v listopadu vyrobeno 334,6 tisíc MWh elektrické energie.
Těžba uhlí za listopad 2009 Na velkolomu Jiří bylo v listopadu vytěženo 779,8 tisíc tun uhlí, na divizi Družba to bylo 195,2 tisíc tun uhlí. Celková těžba za obě divize činila v listopadu 975 tisíc tun uhlí.
výrazný pokles především v oblasti tržeb za prodej elektrické energie. V číslech to znamená pokles o 1,25 miliardy korun. Což samozřejmě bude muset znamenat v tomto období ještě silnější tlaky v nákladové oblasti než jaké byly dosud. Ale chtěl bych uklidnit, že tyto tlaky budou směřovat do oblasti výkonové spotřeby a každodenních nákladů, ne do mzdové oblasti. Dál ale bude přetrvávat restrikce v přijímání nových zaměstnanců. Počet zaměstnanců by se pak v následujícím roce měl snížit přibližně o dalších sto. Ale opět se to obejde bez propouštění, protože roční fluktuace v rámci společnosti činí zhruba 200 lidí. Samotná těžba se pak postupně sníží na hranici nějakých 8,6 milionu tun v roce 2010, a postupně bude směřovat ke spodní hranici, o které jsem již mluvil. Což v důsledku umožní i odstavení části těžební technologie.” Redakce: Omezí se nějak například investice? Rokos: „To, co je nezbytné, se musí udělat. Takže významné investice, jako je intenzifikace výroby multiprachu, se to rozhodně nedotkne. Právě její realizace se pozitivně promítne do rozšíření možností odbytu této komodity, určené především pro energetické účely. Stejně tak budou pokračovat dlouhodobě naplánované ekologické investice, jako je například snižování emisí oxidu dusíku na teplárně, ale také do oblasti ochrany vod a podobně. Jen uvedená investice na teplárně vyjde v příštím roce na nějakých 60 milionů. Celkově budou firemní investiční výdaje přesahovat hodnotu jedné miliardy korun.” Redakce: Děkuji za rozhovor.
Z NAŠÍ SPOLEČNOSTI Pracovn ho juilea v prosinci 2
9 osahuj
Velk opravy technologi čekaj v roce 2 1 hlavně ivizi Drua
20 let Adi Doležal Fischbach Gergely Gondáš Hadrava Horváth Janošťák Karafiát Krieger Kurčík Mannert Mikeš Novák Pikrt Přerost Smolka Svitok Tobiášová Tyml Uxa Vaňha Veřtat Vodehnal Vondráček Vyleta Weber Zikmund
Jan Josef Pavel Ludvík Miroslav Robert Jozef Pavel Jaromír Roman Jan Petr Pavel Oto Zbyněk Jan Jan Pavel Alena Radek Roman Karel Vladimír Jiří Bohumil Karel Lubomír Ladislav
Divize Zpracování Divize Jiří Divize Služby Divize Družba Divize Služby Divize Zpracování Divize Družba Divize Služby Divize Jiří Divize Služby Divize Družba Divize Služby Divize Jiří Divize Zpracování Divize Jiří Divize Družba Divize Jiří Divize Družba Divize Jiří Divize Služby Divize Družba Divize Družba Divize Jiří Divize Služby Divize Jiří Divize Služby Divize Služby Divize Zpracování
25 let Bartoš Beličková Blcha Bučko Bural Burýšek Černý Dvořák Grillo Groll Hanzal Hladík Hrabák Javorský Jetmar Jilka Karásek Kardoš Klíma Koňarik Koňařík Krul Loskot Malý Mašek Odvářka Pfeifer Přikryl Rozmahel Skočovský Špetlík Štencl Tuček Van Wesemaelová Vorlíček Vraštil
Roman Divize Družba Anna Úsek technického ředitele Jaroslav Divize Jiří Luděk Divize Zpracování Martin Divize Družba Miroslav Divize Jiří Radek Divize Družba Pavel Divize Jiří Alexandr Divize Služby Roman Divize Služby Jiří Divize Jiří Miroslav Divize Jiří Karel Divize Jiří Josef Divize Jiří Luděk Divize Jiří Richard Divize Zpracování Vladimír Divize Družba Rudolf Divize Služby František Divize Družba Josef Divize Služby Ladislav Divize Družba Josef Divize Zpracování Libor Divize Jiří Marcel Divize Zpracování Zdeněk Divize Služby Rostislav Divize Jiří Kurt Divize Jiří Pavel Divize Služby Milan Divize Družba Zdeněk Divize Služby Lumír Divize Služby Zdeněk Divize Služby Luboš Divize Zpracování Dagmar Úsek výrobního ředitele Miroslav Divize Jiří František Divize Družba
30 let Doležal Plemeník Romančák Veselovský
Ladislav Zdeněk Karel Jan
Divize Jiří Divize Družba Divize Jiří Divize Služby
35 let Baier Kadeřábková Straka Takáč
František Jana Jan Jan
Divize Zpracování Úsek obchodního ředitele Divize Zpracování Divize Družba
40 let Šafr
Milan
Divize Jiří
Uzávěrka dat 4. 11. 2009
Pracovn ho juilea v lenu 2 1 osahuj 20 let Bulín Hlavová Kadlec Vágner
Petr Stanislava Josef Bedřich
Divize Družba Divize Služby Divize Družba Divize Služby
25 let Bartl Blažek Cichocká Domín Frelichová Krásná Machala Tonhäuser Veselý
Richard Divize Zpracování Jiří Odbory Hilda Divize Zpracování Julius Divize Jiří Ivana Divize Jiří Jana Úsek ekonomického ředitele Pavel Divize Jiří Roman Divize Jiří Václav Úsek technického ředitele
30 let Dunka Mikolášková Růžička Šulcek
Koloman Eva Petr Miroslav
Divize Družba Divize Družba Divize Služby Divize Zpracování
35 let Jiránková Štuka Vastagová
Drahoslava Úsek výrobního ředitele Ctibor Divize Družba Eva Divize Družba
40 let Dajč Kohnová Kratochvíl Zádrapa Zinner
Karel Soňa Josef Jozef Josef
Divize Zpracování Divize Jiří Divize Družba Divize Jiří Divize Jiří
Uzávěrka dat 2. 12. 2009 Všem jmenovaným přeje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadřuje poděkování za dlouholetou práci ve společnosti.
Opravovat se letos budou především technologie lomu Družba
Téměř dvě miliardy korun vynaloží v nadcházejícím roce Sokolovská uhelná na opravy technologií ve svých těžebních divizích i zpracovatelské části. Velké opravy technologií čekají v roce 2010 především divizi Družba v Novém Sedle a zpracovatelskou část Sokolovské uhelné ve Vřesové. Některé z těchto oprav budou probíhat dlouhodobě, plán je v současnosti zpracován až do roku 2018. „V průběhu příštího roku má na divizi Družba dojít především na generální opravy dvou rýpadel KU 300,” potvrzuje Jaroslav Švec, vedoucí sekce hlavní mechanik Sokolovské uhelné. Tím prvním je stroj KU 300/35, který na Družbu zamíří počátkem léta ze sousedního velkolomu Jiří. Na Družbě pak po generálce nahradí dosluhující velkostroj KU 800, který je o generaci starší a řada dílů na jeho opravy už není běžně dostupná. Musí se tedy vyrábět na zakázku, což provoz výrazně prodražuje. O půl roku dříve, tedy začátkem ledna, přitom odstartuje na montážním místě Marie
také plánovaná generální oprava velkostroje KU 300/21. „Samozřejmě součástí generálních oprav velkostrojů bude také částečná modernizace, která bude hrazena z investičních prostředků,” poukazuje na další významnou součást oprav Švec. Zde půjde především o výměnu řídicího systému obou rýpadel, nebo nové měniče, které výrazně zefektivní jejich provoz. To vše v souhrnné výši dalších zhruba deseti milionů korun. Zároveň budou na Družbě pokračovat také generální opravy elektrických lokomotiv E27. Pro rok 2010 by mělo opravou projít pět kusů, a připravuje se také výběrové řízení na opravu celkem 26 kusů takzvaných LH vozů, které slouží pro železniční přepravu skrývky v lomu. Další velké opravy čekají v roce 2010 také zpracovatelskou část firmy. Ve Vřesové budou především pokračovat generální opravy kotlů teplárny. Letos tak má dojít na ten s označením K2 a souběžně zde odstartuje i investiční akce zaměřená na zlepšení vlastností spalování teplárenských kotlů. To ve výsledku povede ke snížení emisí oxidů dusíku.
Velmi významné dále budou pokračující opravy turbogenerátorů teplárny. Ty jsou v provozu už čtyři desítky let, a od roku 2008 tak postupně probíhají jejich generální opravy. Během nich je potřeba vyměnit především vyžilé tepelně exponované díly, které jsou vystaveny až 545 °C a tlaku 13,5 MPa. Ročně je tak opraven jeden turbogenerátor teplárny, a celá akce bude probíhat až do roku 2011. Následně by měla veškerá technologie vydržet bez větších zásahů až do roku 2025. „Kromě toho se počítá na zpracovatelské části s velkou opravou kondenzátoru 1E4 na technologii Rectisol a výměnou trubkových svazků vysokotlakého kondenzátoru na generátorovně,” vypočítává nejvýznamnější opravy vedoucí sekce hlavní mechanik. Naopak největší těžební divizi Jiří se v příštím roce velké opravy vyhnou. „Souvisí to s modernizací, kterou prošly tamní technologie v uplynulých letech a také s předpoklady postupného poklesu těžby,” dodává Švec s tím, že zde společnost počítá příští rok pouze s běžnou provozní údržbou. (red)
Pracovn ci lomu Jiř spě ně zvlli sesuv vnitřn vsypky Příčina problémů se stabilitou navršeného materiálu leží v 80. letech minulého století. Výsypka totiž vznikla na podloží se značným úklonem, a pro její spodní vrstvy byl použit nevhodný materiál. S rozsáhlým sesuvem vnitřní výsypky v lomu Jiří se v uplynulých měsících úspěšně vypořádali pracovníci divize Jiří Sokolovské uhelné. Podařilo se jim totiž zvládnout odstranění následků sesuvu 50 milionů metrů krychlových materiálu na ploše zhruba jedenkrát jeden a půl kilometru. Ten byl vůbec největší událostí svého druhu v historii lomu. „Problém spočíval v tom, že při založení výsypky byla do spodní části v mocnosti 5 až 25 metrů umístěna neúnosná vrstva jílové sypaniny,” vysvětluje Ing. Alojz Neveďal, ředitel divize Jiří, s tím, že následně se v důsledku toho vlastně výsypka zabořila do podloží. Důsledkem propadu výsypky bylo i vytlačení části materiálu do stran, v tomto případě hlavně jižním směrem, kde leží sousední lom Družba. V důsledku sesuvu došlo k překrytí uhelných zásob ve výši 8,5 mil. tun v postupu lomu Družba. „Trvalo nám tři měsíce, než se podařilo tu situaci zvládnout,” přiznává ředitel divize Jiří. V oblasti tak bylo nasazeno sedm buldozerů v nepřetržitém provozu, které musely urovnat těleso sesuvu, aby ho bylo možno následně odvodnit. „Na předpolí Družby pak musíme postupně odtěžit všechen materiál, který tam byl po
Jeden z buldozerů pracující na zahlazení následků sesuvu
zhroucení výsypky vytlačen tak, aby bylo možné odtěžit i uhlí, které pod ním leží,” říká Neveďal s tím, že i tady si práce vyžádají značné nasazení pracovníků firmy. Odtěžení tak velkého množství materiálu totiž bude trvat několik let. „Problémy provázejí tuto výsypku vlastně už od šedesátých let, kdy byla založena,” říká ředitel divize Jiří. Vzhledem k nízké mocnosti výsypky šlo ale o události menšího rozsahu. Od roku 1995 se tak na výsypce začalo provádět penetrační měření, které mělo za úkol zmapovat dění v tělese výsypky. „Pro představu, třeba loni se u měření jednalo o 37 sond, předloni dokonce o 45 o celkové délce skoro dva a půl kilometru,” popisuje měření ředitel divize Jiří. Zatímco s penetračními vrty nebyla větší potíž, problémy nastaly při pokusu vybudování hydrosond pro stálé monitorování vývoje hladiny spodní vody. Ty byly v tělese výsypky vybudovány počátkem století, ale už v roce 2005 nebyla ani jedna ze sond v důsledku působících sil ve výsypce funkční. A 5. října téhož roku byl geodetickým měřením zaznamenán první pohyb výsypky, který místy dosáhl až 5,9 metrů. Tento pohyb pak byl zaznamenán v následujících letech znovu, až v červnu 2008 došlo ke ztrátě únosnosti výsypky. „Naštěstí nedošlo k žádným materiálním škodám. Náklady na sanaci ale i tak dosáhnou výše přibližně 30 milionů korun,” dodává Neveďal. (red)
| str. 3
ŽIVOT KOLEM NÁS
www.suas.cz
rok 2
9 ve fotog
Letošní rok v provozech Sokolovské uhelné nepatřil k těm nejjednodušším. Ať šlo o samotné těžební provozy, zpracovatelskou část nebo rekultivovaná území, jako je území budoucího jezera Medard. I přesto se ale nakonec, díky nasazení zaměstnanců společnosti, podařilo uzavřít
rok s jedněmi z nejvyšších hospodářských výsledků v novodobé historii a zároveň připravit firmu na příchod následujících, ekonomicky poněkud slabších období. Protože konec roku je většinou obdobím bilancování, ohlédla se i redakce Zpravodaje Sokolov-
ské uhelné za uplynulými měsíci. A jak je patrné z přiložených snímků, vedle nelehkých okamžiků, mají za sebou pracovníci firmy také řadu krásných chvil. Ať už jsou jimi hodiny strávené nad stránkami knihy, které vyšly díky podpoře firmy, nebo vzpomínky na výroční ples společnosti, či některé
ze společenských akcí uspořádaných pro zaměstnance společnosti. A tak nezbývá než si přát, aby i ty nadcházející měsíce byly neméně úspěšné, a firmě i jejím zaměstnancům se podařilo úspěšně zvládnout všechna úskalí, která nás v roce 2010 čekají.
I v letošním roce se podařilo zaměstnancům firmy udržet chod všech provozů, ačkoliv se museli často vypořádat nejen s klimatickými obtížemi, ale také řadou technických, geologických i jiných obtíží. Za to jim patří nemalý dík
Mezi velmi oblíbené akce pro zaměstnance patří i show Image SU. Ženy si ji skutečně užívají... Foto S9 company
Podniková vlečka letos oslavila 45 let od zahájení svého provoz
Firma i letos technicky pomáhala obcím. Jedním ze zásahů prováděných jejími zaměstnanci tak bylo i odtěžení zřícené zdi pod hradem v Lokti
str. 4 |
Byly i méně veselé dny. Jedním z nich byl ten, kdy definitivně skončil neekonomický provoz třídírny uhlí
Letošní rok byl také ve znamení prvních absolventů nově otevř
rafii
Mistři! Karlovarská Energie slavila historický triumf. Vůbec poprvé totiž zvítězila v nejvyšší domácí hokejové soutěži
Podpora vydávání zajímavých knih, převážně na téma regionální historie, patří k dlouhodobým aktivitám firmy. I letos tak mezi podpořené projekty přibyla celá řada zajímavých titulů
Chvíle slávy. Letos uplynulo rovných patnáct let od vzniku Sokolovské uhelné
Kvůli postupu těžby lomu Jiří došlo na vypuštění obou rybníků Břízáků. Ryby i ostatní zvířata se z nich proto stěhovala do okolních rybníků a řek
Léto roku 2009 zrovna koupajícím nepřálo. O to více si ale vodu v nádrži koupaliště Michal užili triatlonisté, kteří do Sokolova dorazili na své pravidelné závody. Mezi startujícími ani letos nechyběla absolutní republiková špička
Fotbalisté Baníku Sokolov zažili v roce 2009 jednu z nejlepších sezón ve své novodobé historii. Přezimují tak na čtvrté příčce tabulky
zu. Na snímku jedna z nejmodernějších lokomotiv vlečky
řeného oboru báňské geologie z řad zaměstnanců firmy
Opravy turbín paroplynové elektrárny patří už tradičně mezi jedny z nejnáročnějších operací, které se ve Vřesové v rámci letní odstávky provádějí
| str. 5
PŘEDSTAVUJEME
www.suas.cz
FK Ban k Sokolov
zn recept na spěch ceřin firmy sokolovsk uheln
přestavujeme
Ačkoliv nejviditelnější částí FK Baník Sokolov je zcela jistě druholigový tým mužů, ve skutečnosti největší částí činnosti Baníku je práce s mládeží. Ta se před časem dočkala i nového umělého trávníku u třetí ZŠ Sokolov
Mezi dceřinými společnostmi Sokolovské uhelné má Baník výjimečnou pozici. Jako jediný se totiž zabývá téměř výhradně sportem a s ním souvisejícími věcmi. Kdybychom měli jít až ke kořenům, měla by akciová společnost FK Baník Sokolov mezi dceřinými firmami Sokolovské uhelné hned dvě nej. Tím prvním by bylo, že je zřejmě jednou z nejstarších. Základy totiž má v roce 1948, kdy ve městě vznikl první český fotbalový klub. Ten nesl název SK FHDB Falknov nad Ohří a hrál na škvárovém hřišti za klášterem. Druhým nej firmy je její zaměření. Ačkoliv není jedinou firmou v portfoliu Sokolovské uhelné, která má co do činění se sportem, je jedinou, která má sport jako téměř výhradní náplň činnosti. Zastřešuje totiž od roku 2006 kompletní činnost stejnojmenného fotbalového klubu počínaje nejmladšími hráči a konče druholigovým týmem. „Právě zakoupení druhé ligy pro Sokolov bylo důvodem vzniku akciové společnosti,” říká ředitel společnosti Pavel Makoň. Dosavadní občanské sdružení totiž bylo pro fotbalový svaz a soutěž této úrovně nedostatečným garantem.
„Samotné začátky nové společnosti ale nebyly ničím jednoduchým,” vzpomíná Makoň na události před několika lety. Horečně se jednalo o převodu licence, odkoupení hráčů od Pardubic a souběžně také s městem o podpoře příchodu druhé nejvyšší soutěže do Sokolova. Už na počátku přitom bylo jasné, že ve hře není zdaleka jen druhá nejvyšší. Pro její udržení bude totiž zapotřebí rozšířit i dosavadní činnost FK Baník. „Z tak malé spádové oblasti totiž není možné udržet herně tým na úrovni ligy, pokud nemá vlastní silné hráčské zázemí,” říká ředitel FK Baník. Díky silné pozici stoprocentního vlastníka klubu, společnosti Sokolovská uhelná, i městu Sokolov, které je hlavním partnerem klubu, se tak podařilo velmi rychle rozšířit počet mužstev z původních sedmi na plných patnáct, a pokrýt tak nejen všechny věkové skupiny, ale postupně je dovést na úroveň vyšších soutěží. „Díky našemu finančnímu zázemí se pak podařilo vybudovat urychleně další tréninkové plochy, jako je umělá tráva na Baníku, nebo u sousední třetí základní školy,” říká Makoň s tím, že jen díky tomu je sokolovský areál dnes schopen pojmout tak velké
množství týmů. „Za neméně důležité pak považuji i to, že se nám během krátké doby podařilo vytvořit špičkový tým lidí, počínaje trenéry a konče obchodním oddělením nebo marketingem.” Letošní zimu tak mužský A tým stráví na vynikající čtvrté příčce ligy. Ale ani tou ambice FK Baník Sokolov nekončí. Má totiž zpracovanou projektovou dokumentaci na výstavbu nového fotbalového stadionu ve městě, což přímo souvisí se záluskem na nejvyšší fotbalovou soutěž. „To ale souvisí jedno s druhým. Bez stadionu nelze v Sokolově hrát první ligu, a stadion bez ligy postrádá smysl,” tvrdí ředitel společnosti. Ze všeho nejdůležitější tak, podle něho, v současné době pro FK Baník Sokolov je hledání finančních zdrojů, které by umožnily nejen výstavbu nového zázemí, ale především postup a setrvání v nejvyšší soutěži. „Nicméně to je taková dlouhodobá vize. Když se vrátíme zpět k dnešní realitě, máme cíl jasný. Držet se ve středu tabulky druhé ligy, v bezpečné vzdálenosti od sestupových pozic, hrát v klidu, a průběžně zkvalitňovat tým,” dodává Makoň. (red)
Mezi zásadní změny, které firma v poslední době prosadila, patřila také výstavba umělého trávníku v areálu sokolovského Baníku
Sokolovský fotbal píše svou historii už od roku 1948. Pod hlavičkou současné společnosti je už tři roky, a za tu dobu doznal velkých změn jak fotbalový stadion v Sokolově, tak způsob jakým fungují jednotlivé klubové týmy. Foto 2x archiv klubu
str. 6 |
ŽIVOT KOLEM NÁS
Dělaj si starostov starost o Vnoce? Se jmény starostů se celý rok setkáváme na stránkách novin v souvislosti s výkonem jejich profese. Mají v popisu práce řídit svá města nebo obce, a obvykle tak většina lidí slyší spíš o tom, že cosi vyřešili, řeší, nebo řešit budou. Často i v rámci spolupráce svých obcí se Sokolovskou uhelnou. Jenže život není jen práce v úřadech. Jaké jsou tedy takové Vánoce po starostensku? Zeptali jsme se na to hned čtyř mužů, kteří stojí v čele obcí v blízkosti šachty.
Ivo Zemek, starosta Habartova
Jan Hora, starosta Chodova
„Z pravidla na první advent ozdobíme okna, dům i smrčky okolo, na které dáváme světýlka, žena dělá výzdobu uvnitř… Vlastně si to užívám. Bydleli jsme celé roky v paneláku a tam se toho moc dělat nedalo. V rodinném domku bydlíme asi sedm let, a od té doby si to rozhodně nenechám ujít. Jinak ale nějaké klasické zvyky moc nedržíme. Že by se u nás házelo pantoflí, nebo lilo olovo, to ne. V poslední době jsme navíc kapra vyměnili za jiné ryby. Ostatně, dostaneme ho stejně od rodičů. Jediné, co celé roky skutečně držíme je večeře, která musí být v šest. A taky to, že svátky trávíme doma. Tak nějak si neumím představit, že bychom jeli někam na dovolenou, i když vím, že hodně lidí to dělá. Navíc, když jsme v Habartově, pokud zamrzne Boden, chodíme bruslit a je to příležitost si odpočinout. Jenže letos asi nezamrzne. I když, na druhou stranu z toho mám radost. Aspoň ušetří město na zimní údržbě.”
„My máme Vánoce v klasické podobě. Na nějaké změny jsem asi moc konzervativní. Takže je slavíme v rodinném kruhu, což dělám už od malička, kdy jsme jezdili za dědou a babičkou na Plzeňsko. Změnilo se jen to, že od té doby, co jsem se oženil, scházíme se u nás. A česká klasika je i to, co se týká dalších věcí. K obědu rybí polévka a štrůdl, k večeři kapr se salátem, a pak chodíme na půlnoční. Je příjemné, že náš farář to nepojímá jako výhradně náboženskou záležitost, ale spíš jako příležitost ke společnému setkávání lidí, kteří v Chodově žijí. Jen nezdobíme nijak domek, protože žiji v paneláku, a tam to dost dobře nejde. Ale mě stačí, že máme na náměstí nazdobené javory, které vypadají moc pěkně. A my si doma nazdobíme svůj stromek. Tak nějak ze zvyku ho usazujeme na starý stojánek ještě z Východního Německa. Aby se tam vešel, musí se přesně osekat, aby ho bylo možné trefit na ten trn uprostřed, ale ono to k těm našim Vánocům prostě tak nějak patří. Tomu stromku pak dominují ozdoby, které malovaly naše děti. Mám totiž kamaráda, který kdysi pracoval v manufaktuře na výrobu vánočních ozdob, takže měly možnost udělat si své vlastní. A ty máme dodnes. Letošní Vánoce ale budou přeci jen v něčem trochu jiné. Krátce před nimi se nám totiž narodilo už třetí vnouče. A z toho mám asi tu největší radost.” (red)
Karel Jakobec, starosta Sokolova „Svátky trávíme tak nějak normálně. Udělá se adventní věnec, zapálí postupně svíčky, osvětlíme tak nějak decentně dům i stromek, a pravidelně chodíme pod Krudum na sv. Mikuláše, odkud provázíme Mikuláše do kraje. Taková ta vánoční příprava leží ale spíš na ženě a dětech. Já mám z hlediska mé práce spoustu různých společenských povinností, kde všude musím být, a kam přijet. Mám většinu z těch vánočních povinností sice rád, ale místo toho abych pomáhal doma, jsem ve výsledku dost často úplně někde jinde. Jednou jsem kvůli tomu dokonce navrhnul, že bychom jeli někam na Vánoce na dovolenou, abychom měli trochu klid. Ale to jsem si dal! Byl jsem všemi považován skoro za vyvrhele. Ale jinak, až na ten shon, jsou naše Vánoce celkem normální. Stromeček, kapr, salát… Občas ale i tak dojde na mě, a žena mě v rámci příprav pověří nějakým tím úkolem. Naštěstí většinou jen něčím snadným, protože na ty složité věci je u nás spíš ona. Takže vlastně největší problém je pro mě shánění dárků. Konec konců, vymyslete něco pro ženu…”
Karel Jakobec: Vánoce pod palmami nebudou
Jan Hora: Držím se klasiky
Jiří Ošecký, starosta Vintířova „Důležitá je večeře. A tu dělám já. Ke štědrovečernímu řízku a salátu ženu nepustím. Letos navíc máme v obci už sedmý ročník soutěže o nejlepší štědrovečerní salát, kterou pořádá obec ve spolupráci s místní restaurací, takže i já ponesu vzorek do soutěže. Hodnotí to pětičlenná porota, ve které jsou dva kuchaři, a možná proto jsem ještě nikdy nevyhrál. Ale ne, byly tam vždycky lepší. Já vlastně na ten salát nemám ani nějaký extra recept. Je to taková ta klasika, kam jen přidávám jablko, aby to mělo křehčí chuť. Ale řízky, ty si pěkně nakládám předem do sosu s česnekem, trochou kečupu a hořčice, pak se klasicky obalí, a to je paráda… Vlastně kapra nedělám od té doby, co zemřel můj otec. On nám ho totiž vždycky zabil. Od té doby ale děláme řízek nebo filé, které nakládáme na Vánoce jako pečenáče. Je to super! Hlavně ale držíme tradici, že na Štědrý den se scházíme s dětmi, i když jsou už dospělé, a na první svátek vánoční se pak sejde celá širší rodina. A že je nás opravdu dost.”
Jiří Ošecký: Vánoční řízky dělám já!
Ivo Zemek: Tohle si fakt užívám
| str. 7
ŽIVOT KOLEM NÁS
Statek Bernar ve vnočn atmosf ře
www.suas.cz
Nov řeitel run: chci iv muzeum Karlovarský kraj znovu rozdělil před nedávnem násilně spojená muzea. Ředitelem toho znovuosamostatněného v Sokolově se stal Michael Rund. Ten chystá celou řadu změn. Na první větší změny si ale budeme muset nejméně rok ještě počkat.
Nový ředitel sokolovského muzea Michael Rund
Koho omrzely klasické vánoční trhy, neměl by si v těchto dnech nechat o posledním adventu ujít návštěvu statku Bernard v Královském Poříčí. Ten nabízí, vedle tradičních řemeslných dílen, v neděli 20. prosince také bohatý kulturní program počínaje vystoupením skupiny Alison hrající irský folk a konče třeba divadlem pro děti, živým Betlémem nebo soutěží o nejhezčí vánoční okenní dekoraci
Ze sportu Přehled zápasů HC Energie Karlovy Vary na domácím ledě (Aréna KV) Úterý 5. 1. 2010 od 18.00 hodin HC Energie – Plzeň Neděle 10. 1. 2010 od 16.00 hodin HC Energie – Brno Pátek 15. 1. 2010 od 18.00 hodin HC Energie – Kladno Úterý 19. 1. 2010 od 18.00 hodin HC Energie – Pardubice Neděle 24. 1. 2010 od 16.00 hodin HC Energie – Zlín Úterý 2. 2. 2010 od 18.00 hodin HC Energie – Sparta Neděle 7. 2. 2010 od 16.00 hodin HC Energie – České Budějovice
Přehled zápasů HC Baník Sokolov na domácím ledě (Aréna KV) Sobota 19. 12. 2009 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov – HC Klatovy Středa 6. 1. 2010 od 19.05 hodin HC Baník Sokolov – HC Klášterec Sobota 9. 1. 2010 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov – HC Česká Lípa Sobota 16. 1. 2010 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov – HC Vlci Jablonec nad Nisou
Šéfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakční rada: předseda – Ing. Miroslav Mertl, členové – Ing. Josef Michalský, Vladislav Podracký Foto, není-li uvedeno jinak, SU - Vladislav Podracký Adresa redakce: Kancelář GŘ, Staré náměstí 69, 356 00 Sokolov Kontakty:
[email protected] Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK ČR E 12592 SOKOLOVSKÁ UHELNÁ www.suas.cz
str. 8 |
Redakce: Proč tak dlouho, když jste ve funkci již od listopadu? Rund: „Nastoupil jsem do rozjetého vlaku a ten se nedá jen tak zastavit. Výstavní plán na nadcházející rok je totiž kompletně připraven a nějak větší změny v něm už dělat není možné. Navíc v současné době řeším hlavně administrativu spojenou s rozdělením muzeí.” Redakce: Na co se tedy mohou návštěvníci muzea příští rok těšit? Rund: „Připravujeme ve spolupráci se sokolovským gymnáziem především výstavu k 65. výročí ukončení 2. světové války. Pak bude následovat výstava Greenstory, věnovaná historii golfu v kraji, a samozřejmě i historii sokolovského golfového hřiště. Na podzim pak plánujeme velkou výstavu o slavných vilách v Karlovarském kraji. Chystáme i další zajímavé výstavy a přednášky, o kterých budeme průběžně informovat v tisku. Chceme také zintezivnit spolupráci se základními i středními školami.“ Redakce: A na co se mohou lidé těšit v letech nadcházejících? Rund: „Ono toho, co bych chtěl změnit, je celá řada. Jako první to ale určitě bude zatraktivnění stálé expozice muzea v sokolovském zámku. Ta současná pochází z roku 1986 a je technicky zastaralá. Výstavní prvky jsou již na konci životnosti. Lidé dnes očekávají, že muzeum nějak dokáže zaujmout. Že bude živé. Ne jen suché výstavní panely s množstvím dat. Jestli se nám ale podaří stálou expozici tak zásadně proměnit, závisí na dvou věcech. Jednak jestli se nám podaří získat potřebné dotace z fondů EU, a také jak to dopadne s knihovnou. Město Sokolov totiž už několik let mluví o jejím možném přemístění jinam, a to, jak tyhle úvahy dopadnou, hodně ovlivní i novou podobu expozice.” Redakce: Proč záleží na stěhování či nestěhování knihovny? Rund: „Chtěli bychom například vystavit trvale takzvaný Sokolovský poklad. Jenže na to, abychom ho mohli vystavit, potřebujeme speciální trezorovou místnost. Něco jako je ta, ve které je v Bečově relikviář. Ale na to v sou-
časné době nemáme prostory. Stejně tak řešíme kam se sbírkou obrazů Davida Friedmana, kam s expozicí o rodu Nosticů a podobně. To, že jsme pod jednou střechou s knihovnou má řadu výhod a jako jednu z variant budeme uvažovat i tu, že knihovna nadále zůstane v zámku. Ale z hlediska dalšího rozvoje je zde i jedna zásadní nevýhoda pro obě strany. Ten zámek není nafukovací.” Redakce: Sokolovské muzeum je ale především muzeem hornickým. Počítají Vaše záměry i s touto oblastí? Rund: „Zcela jednoznačně. Daly by se rozdělit do několika částí. Tou první jsou úpravy expozice v Krásně. Neuvažujeme o tom navézt tam dalších 50 vagónů a jiné techniky. Stávající počet exponátů je v základu vyhovující. Ale nyní je potřeba ten areál nějak zpříjemnit pro návštěvníky. Například tam dodnes zcela chybí nějaké občerstvení i další věci. Druhou částí je štola č. 1 v Jáchymově. Tam připravujeme investice do vstupního objektu, výstavby nového zázemí, i prodloužení návštěvní trasy o takzvané stařiny, které jsou dnes mimo návštěvnický okruh. Intenzivně pracujeme i na zpřístupnění národní kulturní památky – středověkého dolu Jeroným blízko Podstrání. S expozicí hornictví se počítá i v nové expozici v sokolovském zámku. Závisí to vše na penězích, ale první větší změny bychom chtěli mít připravené už v roce 2012. Navíc připravujeme i lepší propojení těchto expozic s dalšími hornickými památkami v regionu.” Redakce: Jak by toto propojení hornických památek mělo fungovat? Rund: „Mělo by fungovat v rámci ČeskoBavorského geoparku. Navíc se v současné době uvažuje na saské straně Krušných hor o zařazení tamního hornického regionu pod křídla UNESCO, a i na české straně se začínají vyvíjet aktivity, které by měly vést k propojení památek na obou stranách. Cílem je jejich co největší zviditelnění, zatraktivnění a tím pádem i přilákání dalších návštěvníků.”
Makoň m ř mezi světovou elitu Sokolovský cyklista je jasným důkazem toho, že ani vyšší věk nemusí zákonitě znamenat odchod do starého železa. Naopak. Postupně se probojovává mezi nejlepší závodníky světa. Nadmíru úspěšnou sezónu má za sebou sokolovský cyklista Zdeněk Makoň. Ten se může letos chlubit tím, že se probojoval v kategorii Masters mezi pětici nejlepších silničních závodníků světa. „Trochu mě mrzí, že jsem v St. Johanu dojel až pátý, mohlo to být i lepší. Ale takhle mám alespoň důvod si to zopakovat,” říká jedenasedmdesátiletý závodník s kondicí, kterou by mu mohli závidět i mnozí mladší. Ve skutečnosti se má ale letos rozhodně čím chlubit. Je totiž letošním mistrem republiky v silničním závodě a vicemistrem v časovce jednotlivců. Na mistrovství Evropy sice dojel až sedmý, ale chuť si v zápětí spravil na světovém týdnu cyklistiky v rakouském Deut schlandbergu, kde skončil třetí, a to vše završil právě zmíněným mistrovstvím světa. „Tam bylo nejnáročnější hlavně to, že člověk si musel vysprintovat umístění z balíku nějakých 25 až 30 lidí, kteří společně dojíždějí do cíle. A to je dost náročné,” říká Makoň s tím, že jednoduchý nebyl ani závod samotný. To potvrzuje i fakt, že z 96 startujících do cíle v kopcovitém terénu nakonec dojelo pouhých 58 závodníků. Zdeněk Makoň ale není na cyklistickém poli žádným nováčkem. Naopak patří k ostříleným matadorům. K cyklistice se dostal totiž poprvé už počátkem 50. let. „Tehdy jsem jezdil z Chebu do Varů na hokej na kole. A tak jsem zkusil pár závodů, a ono to vyšlo,”
Z kultury 20. 12. 2009 Sokolov – Kapucínský klášter – klášterní kostel sv. Antonína z Padovy Tel: 359 808 649, 731 410 386 4. ADVENTNÍ KONCERT – CHTÍC ABY SPAL Účinkují: Martina Kociánová – mezzosoprán, Dětský pěvecký sbor Claiteron Chorale, M. Sekera – klavír, J. Hosprová – viola. Nejznámější koledy české i evropské v podání zpěvačky a známé moderátorky M. Kociánové. Od 18.00 hodin 20. 12. 2009 Krásné Údolí – náves Tel.: 353 312 024, 353 311 553 VÁNOČNÍ KOLEDY U STROMU Od 17.00 hodin 22. 12. 2009 Karlovy Vary – Divadlo Husovka Tel.: 776 098 404 VÁNOČNÍ BESÍDKA MILANA KRAJÍCE Jazzový koncert – vánoční besídka známého karlovarského jazzmana a hudebního pedagoga Milana Krajíce (saxofon) a jeho hostů. V pohodovém předvánočním jazzování se vám představí Steinsdorfer Quartet, Milan Krajíc Band, Green Smatroll (Praha) – ska/jazz. Od 19.30 hodin 26. 12. 2009 Ostrov – Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Tel.: 353 800 511, 353 800 523 ZPÍVÁNÍ U JESLIČEK Vánoční písně a koledy v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie. Od 15.00 hodin 26. 12. 2009 Sokolov – Městský dům kultury – Kinokavárna Alfa Tel: 352 622 133, 359 808 715 ROCKOVÝ KONCERT Rockový koncert a taneční party. Vystoupí kapely: Broken Brain (Praha) – indie/rock, Gang Sinatra (Plzeň) – pop-punk, Friday (Sokolov) – power pop, Ublink-12 (Sokolov) – pop-punk. Více na samostatných plakátech. Od 21.00 hodin 27. 12. 2009 Mariánské Lázně – Městské divadlo Tel.: 354 622 036, 354 622 474 PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET PAVLA ŠMOKA – STŘÍBRNÉ VÁNOCE Vystoupení Pražského komorního baletu Pavla Šmoka. Program: Nadílka složená z operetních melodií, tance, moravských a českých vánočních písní (G. F. Händel, P. Eben, G. Puccini, J. S. Bach, F. Schubert, A. Dvořák, J. Tůma, A. Vivaldi, W. A. Mozart, J. Hájek a další). Od 20.00 hodin 31. 12. 2009 Chodov – Kulturní a společenské středisko Tel.: 352 665 893, 352 352 420 VELKÁ SILVESTROVSKÁ ZÁBAVA Tradiční veselice, hudební vystoupení, divadelní scénky atd. 1. 1. 2010 Mariánské Lázně – Městské divadlo Tel.: 354 622 036, 354 622 474 NOVOROČNÍ KONCERT Program: skladby z díla J. S. Bacha, W. A. Mozarta, A. Dvořáka, G. Pucciniho, J. Strausse, F. Lehára, E. Kálmána a další. Účinkují: Anna Klamo – soprán, Michal Klamo – tenor, Flowers trio (K. Bartošová – flétna, B. Vítková – violoncello, D. Suchanová – harfa) a další. Od 16.00 a od 20.00 hodin
Sokolovský cyklista Zdeněk Makoň
vzpomíná cyklista. To „ono to vyšlo” ve skutečnosti znamená, že už v roce 1957 vyhrál svůj první závod mistrovství republiky a následovala celá řada dalších. „Úplně nejvíc si ale z celé své kariéry cením bronzu z mistrovství republiky v roce 1962,” říká Makoň. Tehdy se totiž propadl ve startovním poli, a následně musel jet zcela sám mimo hlavní peloton plných 90 kilometrů, aby dojel šestičlennou skupinu v úniku. (red)
9. 1. 2010 Ostrov – Římskokatolický farní kostel sv. Michaela Tel.: 353 843 113 KONCERT NA ZÁVĚR VÁNOČNÍ DOBY Účinkuje: Pěvecký sbor Domova v Mariánské pod vedením sbormistra Jiřího Navary. Od 15.00 hodin 10. 1. 2010 Kynšperk nad Ohří – kostel v Liboci Tel.: 774 195 166, 606 633 437 ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ (Jakub Jan Ryba) Program: tradiční zpívaná Česká mše vánoční „Hej mistře“; nesmrtelné dílo od J. J. Ryby, lidového venkovského učitele ze Starého Rožmitálu. Účinkuje: Karlovarský pěvecký sbor s Českými symfonickými sólisty, řídí Miloš Bok. Od 16.00 hodin
