STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU
č. ev. listu NAD 3511 č. archivní pomůcky 8896
Velitelství četnického oddělení Jičín 1914-1945 (1953) inventář
Mgr. Jana Černínová Zámrsk 2013
Obsah Úvod
3 I. Vývoj původce archivního souboru II. Vývoj a dějiny archivního souboru III. Archivní charakteristika archivního souboru IV. Stručný rozbor archivního souboru V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky Seznam použité literatury a zkratek
4 7 8 9 11 11
Protokolární záznam o provedení vnitřní skartace
13
Inventární seznam I. ÚŘEDNÍ KNIHY II. REGISTRATURNÍ POMŮCKY III. SPISOVÝ MATERIÁL
Tiráž
14 15 15 15
18
Úvod
I. Vývoj původce archivního souboru
Počátky četnictva, někdy také označované termínem dle francouzského a pruského vzoru Gendarmerie (tedy "ozbrojený lid"), na našem území jsou zasazeny do období Rakouské monarchie. Po Napoleonských válkách a Vídeňském kongresu v letech 1814-1815 připadla Rakousku severní část bývalého Italského království včetně Četnického pluku v Lombardii, který později posloužil jako vzor pro vybudování četnictva na celém území monarchie. Lombardské četnictvo bylo vojenským celkem, který se nerozpouštěl ani v době míru a sloužil k vykonávání bezpečnostních funkcí. Z organizačního hlediska byl pluk členěn na 5 eskadron, eskadrona se dělila na 2 křídla, ta na 2 čety, které se skládaly z několika sekcí o 2-3 brigádách o síle 4-5 mužů. Po revolučním roce 1848 a po poražení maďarské revoluce v roce 1849 byl učiněn první krok k rozvoji četnického aparátu. Tím bylo zřízení dalšího četnického pluku v Uhrách. Další krok, pro rozšíření na celé území monarchie, připravil Alexandr Bach, který sestavil zákon o založení četnictva, který vyšel v lednu 1850, jež podepsal František Josef I. Četnictvo bylo ustanoveno jako elitní vojensky organizovaný sbor podléhající ministerstvu války a určený k udržování veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku. V čele četnictva stál generální inspektor četnictva, jako prvním jím byl baron Kempen von Fichtenstamm. Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867, po němž se z Rakouského císařství stalo Rakousko-Uhersko, došlo k reorganizaci četnictva. Byly zrušeny četnické pluky a místo nich byla zřízena Zemská četnická velitelství (ZČV) a pod ním postupně velitelství oddělení, okresní velitelství a velitelství četnických stanic. Po první světové válce a rozpadu rakouského mocnářství v roce 1918 došlo k ustanovení samostatného Československa. Organizace československého četnictva vycházela z rakouského systému, jehož činnost byla zavedena již zmíněným zákonem z ledna 1850. Československé četnictvo nabylo své definitivní podoby po vydání zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb., v němž bylo četnictvo charakterizováno jako vojensky organizovaný strážní sbor k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti na celém tehdejším území Československé republiky a také jako orgán politické státní správy. Struktura četnictva byla přizpůsobena teritoriální organizaci republiky. Na vrcholu hierarchie stálo Ministerstvo vnitra, odbor pro četnictvo ČSR, kterému všechny složky podléhaly. Pod ním byl nejvýše postaveným generální velitel četnictva (GVČ) a nejvyšší, již jen teritoriální kompetence, měla zemská četnická velitelství (ZČV), která se dále dělila na velitelství četnických oddělení (VČO), jenž zahrnovala území dvou i více politických okresů. Pod oddělení spadala -4-
okresní četnická velitelství (OČV), jež v rámci své působnosti spravovala několik četnických stanic (ČS) osazených dvěma až šestnácti četníky s územní kompetencí zahrnující 4-5 katastrů obcí, z nichž jedna stanice byla umístěna v místě sídla okresního hejtmanství a plnila funkci OČV. VČO působilo v rozsahu dvou a více okresů (bývalých žup), jeho územní obvody však podléhaly změnám. V případě VČO Jičín to vypadalo následovně: - v roce 1922 mu podléhaly OČV Jičín, OČV Nová Paka, OČV Poděbrady, OČV Semily, - k roku 1924 mu byly celkem podřízeny 4 OČV, 59 ČS o souhrnném obsazení 215 četníků, - v roce 1935 mu podléhaly OČV Jičín, OČV Nový Bydžov, OČV Semily, OČV Turnov, - v roce 1939 a 1940 mu byly podřízeny OČV Jičín, OČV Hořice v Podkrkonoší, OČV Jilemnice, OČV Nová Paka, OČV Semily, četnická pátrací stanice (ČPS) Jičín, četnický pohotovostní oddíl (ČPO) Jičín, ČPO Nová Paka, četnická silniční kontrolní stanice (ČSKS) Jičín - celkem 52 ČS, 1 četnická pohraniční kontrolní stanice (ČPKS), - a následně v letech 1943-1944 mu podléhaly OČV Jičín, OČV Nový Bydžov, OČV Nymburk, OČV Semily, OČV Turnov. Do roku 1924 byla oddělení číslována, Jičínu náleželo číslo 4. To bylo později zrušeno a zůstal pouze místní název určující sídlo VČO. V čele oddělení stál četnický důstojník, nebyl-li žádný určen, plnil jeho funkce okresní četnický velitel, jehož sídlo se nacházelo ve stejném městě jako oddělení. Povinnostmi velitelů s ohledem k nadřízeným nebo sobě rovným složkám bylo především udržování kontaktu se ZČV, politickými a soudními úřady. Povinnostmi velitelů s ohledem na podřízené složky bylo: kontrola četnických stanic, udržování kázně, další vojenské vzdělávání a vojenský dohled nad četníky ve svém regionu, zajištění praktického cvičení v bezpečnostní službě. Dále také dohled nad výstrojí, výzbrojí, stravováním a ubytováním četníků, vedením kanceláře, evidencí peněz a materiálu. K jeho povinnostem patřilo hledání vhodných příkladů k sestavení Poučných rozkazů, jejichž koncepci museli předkládat prvně ZČV v Praze ke schválení. Písemná agenda měla být omezena na nezbytně nutnou míru. Neměly vznikat neúčelné dokumenty a jejich stylizace měla být především výstižná a stručná. K této organizační struktuře přibyly výnosem ministerstva vnitra ze dne 22. listopadu 1927 s účinností ke dni 1. ledna 1928 četnické pátrací stanice v rámci Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Z počátku vznikaly u některých okresních četnických velitelství, především v sídlech krajských soudů. Výkon pátrací služby byl řízen Ústředním četnickým -5-
pátracím oddělením (ÚČPO) v Praze vytvořeným u ZČV v Praze, jenž byl i ústředním orgánem pro ČPKS, četnické letecké hlídky (ČLH) a ČSKS. Mezi hlavní úkoly vykonávané pátracími stanicemi patřilo spolupátrání při vyšetřování trestných činů, sledování zločinnosti a vedení evidence zločinnosti, evidence cikánů a potulných tlup, motorizované objížďky a podobně. K zefektivnění jejich činnosti používaly různé prostředky, např. motorizované kolo a od roku 1931 služební automobil, fotografický přístroj, soupravu daktyloskopických potřeb, služebního psa. Četnictvo bylo uniformovaný ozbrojený sbor, který měl hájit zájmy občanů, uchovávat pokoj, řád, bezpečnost, veřejný pořádek a bojovat proti kriminalitě s působností mimo obvody měst. Na rozdíl od toho policie, která byla z části uniformovaná a ozbrojená a jejíž funkce byla především preventivního a represivního charakteru, chránící zájmy státu, jeho právní status a vnitřní bezpečnost. Celkově byla služba v četnickém sboru vnímána jako prestižní záležitost, proto byla při výběru nováčků do četnických řad stanovena přísná kriteria. Byl kladen důraz i na celkové vystupování a chování. Pracovní náplň a vystupování četníků byl po dobu služby a v jistých případech i mimo ni podřízen předem daným povinnostem a zákazům. Na druhou stranu byla stanovena i práva a systém požitků, tedy odměn, za konanou četnickou službu dle náročnosti výkonu práce. Pro jednoznačnou identifikaci byli četníci vybaveni jednotnou výstrojí a výzbrojí. Odlišný stejnokroj oblékali od roku 1935 členové ČLH. Být příslušníkem četnictva mělo také svoje omezení. V první řadě tím byl zákaz působení v politických stranách a roku 1927 byli zbaveni volebního práva stejně jako ostatní příslušníci ozbrojených sil. Později měli zakázán i vstup do sportovních a zájmových organizací. Sňatek mohl být povolen až po dosažení třiceti let věku a po odsloužení čtyř let. Mohl jim být ale i zamítnut, v případě, že by poškozoval nebo ohrožoval dobré jméno četnictva. V období nacistické okupace nedošlo v organizaci četnictva k zásadním změnám, i když rozsah jejich pravomocí oslaboval. Za Protektorátu Čechy a Morava se situovalo spíše do pozice pořádkové služby, která měla kompetence pouze k protektorátním příslušníkům. Stejně jako německé četnictvo bylo české četnictvo určeno pro práci v terénu a jednotně bylo organizováno podle výnosu říšského vůdce SS z 1.června 1936, který odstraňoval odchylky v rámci jednotlivých zemí daný pruským zákonem o policejní správě z roku 1931. Protektorátní četnictvo tedy bez větších změn v organizační struktuře fungovalo až do konce okupace a druhé světové války v květnu 1945. Ještě před osvobozením, v dubnu 1945, komunisté při projednávání budoucího uspořádání bezpečnostních složek prosadili zrušení četnictva i celého tehdejšího policejního aparátu. Tento -6-
dlouhotrvající systém byl následně nahrazen vytvořením jednotné organizace - Sboru národní bezpečnosti (SNB), který se stal jediným uniformovaným i neuniformovaným sborem operujícím v rámci tehdejší republiky. Výnosem ministerstva vnitra z 30. června 1945 byly zrušeny všechny sbory četnictva, uniformované státní policie a obecní policie a byly nahrazeny jednotně organizovaným SNB. Ten měl ve své působnosti činnosti obvykle vykonávané policií, v tomto případě Veřejnou bezpečností (VB) a také byl zaměřen na boj s vnitřním i vnějším nepřítelem vykonávaný prostřednictvím Státní bezpečnosti (StB). V roce 1990 byla tato organizace transformována do Policie, která fungovala i po roce 1993, kdy došlo k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku a tedy i k rozdělení Policie na českou a slovenskou část. Policie České republiky je dodnes aktivní složkou státu, jejímž heslem je "pomáhat a chránit".
II. Vývoj a dějiny archivního souboru
Archiválie fondu Velitelství četnického oddělení Jičín byly zprvu umístěny v archivním oddělení krajské správy Ministerstva vnitra v Hradci Králové se sídlem v Pardubicích. Po jeho zrušení byly na příkaz tehdejšího náčelníka oddělení převezeny do archivu při Federálním ministerstvu vnitra ve Spišském Podhradí, včetně větší části dalšího archivního materiálu vzniklého z činnosti policejních a bezpečnostních složek. Po vzájemném jednání se Státním oblastním archivem (SOA) v Zámrsku v roce 1979 byly písemnosti těchto fondů vzniklé do roku 1945 navráceny do východních Čech. Následně v roce 1990 bylo jednáno o navrácení zbytku písemností tj. do roku 1948, kdy byly bezpečnostní složky přetransformovány do nově vytvořeného SNB. Archiválie vzniklé činností policejních a bepečnostních složek, tematicky označované "Policie a četnictvo do roku 1945" byly v roce 2000 rozdelimitovány do Státních okresních archivů (SOkA) při SOA v Zámrsku dle územních kompetencí původců, kdy v přímé péči SOA v Zámrsku zůstaly pouze archivní fondy VČO Hradec Králové, VČO Chrudim, VČO Jičín a VČO Náchod; ČPS Hradec Králové, Velitelství protektorátní uniformované policie Hradec Králové; Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové a archivní fond Exponovaný štábní četnický důstojník Hradec Králové. Posledními změnami v celkovém obsahu archiválií fondu VČO Jičín byl přírůstek z roku 2000 - Index k podacímu protokolu obsahující zápisy z let 1914-1918, který byl předán v roce -7-
2000 ze SOkA v Jičíně, kam ho delimitoval NA v Praze (číslo přírůstku 82/2000). A dále Protokol o pochvalách vedený v letech 1917-1945 (1946-1948), který byl předán z Archivu ministerstva vnitra v roce 2003 (číslo přírůstku 111/2003). III. Archivní charakteristika archivního souboru
Archivní fond VČO Jičín zaujímá 0, 24 bm. Archivní materiál je zachován ve formě pěti evidenčních jednotek (4 knihy a 1 karton), celkově je pak tvořen 17 inventárními jednotkami. Veškeré archiválie fondu vznikaly v průběhu let 1914-1945 (1953). Z hlediska jazykového je fond tvořen českými a německými písemnostmi. Během pořádacích prací bylo vytříděno 0,01 bm duplicitního materiálu, prázdných tiskopisů a papírů z let 1941-1942. Archiválie fondu Velitelství četnického oddělení Jičín jsou zachovány mezerovitě a neúplně. Z hlediska jejich fyzického stavu jsou zachovány bez znatelného poškození. Knihy byly dle své podstaty rozděleny na úřední knihy a registraturní pomůcky. Spisový materiál byl rozdělen věcně-chronologicky. Spisový materiál je z největší části tvořen skupinou dokumentů týkajících se střežení objektů četnictvem. Tyto dokumenty byly rozřazeny dle lokalit, kde tyto hlídky působily. Materiály týkající se všeobené povahy těchto hlídek, tedy například směrnice, bezpečnostní nařízení, situační zprávy apod. byly seřazeny chronologicky. Pro část těchto spisů z roku 1942 se zachoval sběrný arch, spisy zapsané v něm jsou seřazeny dle struktury zápisů sběrného archu. Schematicky zobrazeno: I. Úřední knihy Protokol o pochvalách II. Registraturní pomůcky Podací protokol obyčejný Podací protokol obyčejný Index k podacímu protokolu III. Spisový materiál Služebně - personální záležitosti Strážní činnost
-8-
IV. Stručný rozbor archivního souboru
Archiválie fondu VČO Jičín jsou dochovány nerovnoměrně z let 1914-1945 (1953), konkrétně se jedná o 4 knihy a 1 karton se spisovým materiálem. Největší část fondu zaujímá spisový materiál tematicky věnovaný strážní službě četníků při táborech německé mládeže v oblasti podléhající působnosti VČO Jičín z let 1941-1944 a hlídkové službě při jiných objektech dané lokality z let 1943-1944. Jedinou dochovanou úřední knihou je Protokol o pochvalách se zápisy z let 1917-1945 (1946-1948). Tento protokol registruje jména a příjmení četníků spolu s jejich hodností, příčinou a druhem vyznamenání (např. pochvalné uznání, veřejná pochvala, pochvalné vysvědčení, čsl. válečný kříž, čsl. revoluční medaile, finanční odměna) a kým bylo vyznamenání uděleno. Zápisy jsou v jazyce českém a německém. Závěr knihy je opatřen jmenným rejstříkem. Dochovaly se také tři registraturní pomůcky, dva Podací protokoly obyčejné a Index k podacímu protokolu. Starší podací protokol byl v době 11. dubna 1938 - 7. října 1938 veden jako Podací protokol důvěrný na VČO Liberec a následně je v něm pokračováno na VČO Jičín, kde je veden jako podací protokol obyčejný v časovém období 1. ledna 1940 - 2. srpna 1940. Zápisy v druhém podacím protokolu byly vedeny v letech 1941-1942. Tato kniha byla znovu využita v roce 1953, kdy posloužila jako "album" k vylepování výstřižků z novin, konkrétně z Rudého Práva - Pochodeň, tematicky zaměřeno na vnitrostranickou otázku. Tyto výstřižky zaujímají první tři folia knihy. Jazyková úprava obou podacích protokolů je česká. Poslední registraturní pomůckou je Index k podacímu protokolu vedený v letech 1914-1918, v němž je užitým jazykem němčina. Spisový materiál je rozdělen do dvou hlavních skupin, jimiž jsou služebně-personální záležitosti četníků a strážní činnost. Ve spisovém materiálu se vyskytují také písemnosti náležící a vzniklé při činnosti VČO Mladá Boleslav, jejich objem je ale nepatrný a tematicky zapadá ke skupině dokumentů týkající se střežení objektů, bylo proto rozhodnuto, že tento materiál zůstane nadále součástí archivního fondu VČO Jičín. K první skupině písemností je zařazena inventární jednotka Osobní spisy četníků, která zahrnuje osobní spisy, služební posudky, služební přidělení četníka k útvaru, soupisy držené výzbroje a také dva výpisy z protokolu o pochvalách. Další inventární jednotkou jsou služební záznamy vedené strážm. Pansou ve formě dochovaných pěti kusů služebních knih a sedmi kusů denních knih, všechny ve formátu A5 a zápisy v německém jazyce.
-9-
Druhou obsáhlou skupinu dokumentů tvoří písemnosti ke strážní činnosti četnictva z let 1941-1944, kde užitým jazykem pro celou tuto skupinu dokumentů je český a německý jazyk. Inventární jednotky 7 a 8 mají spíše všeobecný charakter týkající se všech nebo větší části střežených lokalit. Tento materiál je řazen chronologicky pro roky 1941-1942 a 1943-1944, výjimkou je zde část roku 1942, pro který je zachován sběrný arch, kde bylo rozhodnuto, zachovat a obnovit dle něj řazení pro tuto část písemností. Obsahem těchto inventárních jednotek jsou bezpečnostní opatření, hromadné výnosy, změny v nařízeních, evidence a koncentrace četníků, zprávy o zrušení nebo zřízení táborů, směrnice, situační zprávy, různá hlášení, seznamy střežených objektů, nasazení a odvelení četníků, zesilování četnických stanic, posilování hlídek, zprávy o onemocnění četníků, osobní žádosti o převelení, dívčí tábor správního výboru zaměřeného na mládež v Prachově a jiné. Inventární jednotka číslo 9 obsahuje neúplné přehledy počtu strážících četníků dle jim přiděleného místa a doby působení pro období let 1942-1944. Inventární jednotky 10-14 obsahují písemnosti ke střežení objektů dětských táborů v konkrétních lokalitách. V inv.č. 10 se jedná o lokality Chlumec nad Cidlinou, Loučeň a Lázně Bělohrad, u kterých lze mimo jiné nalézt nákres rozmístění táborů v rámci města Lázně Bělohrad a situační plán se zakreslením táborů tamtéž. Inv.č. 11 obsahuje lokality Nebákov, Nymburk, Podkost, Radostín, Turnov, Vysoké nad Jizerou, Železný Brod. Pro inv.č. 12 je to lokalita Poděbrady, u kterých je možno nahlédnout na zakreslení táborů pro děti a objektů určeným strážícím četníkům na mapě, nákresy pro pohyb četnických hlídek po ulicích města a jeden propagační prospekt s mapkou Poděbrad po jehož obvodu je vyobrazeno 32 budov nacházejících se v tamtéž. Obsahem jsou také písemnosti týkající se hlídky při rozhlasovém vysílači v Poděbradech. Obsahem další inv.č. 13 jsou tábory v Českém ráji, Železnici a Mladějově. V inv.č. 14 se jedná o lokality Sadská, včetně nákresu umístění táborů v Sadské, Písty u Sadské, Jilemnice, při které je přiložen i nákres střežené oblasti v Jilemnici, Lomnice nad Popelkou, obsahující taktéž nákres s umístěním tábora v Lomnici nad Popelkou a Pecka u Nové Paky. Inventární čísla 15-17 jsou zaměřena na střežení objektů a hlídkovou činnost při místech se zvláštním významem. Jedná se o hlídkové oddělení v Dobříši, uliční hlídky ve Zbraslavi, uliční hlídky v Jílovišti, střežení objektů při zvláštním oddělení v Terezíně a oddělení hlídky v Semtíně při chemické a zbrojní továrně. Archivni fond Velitelství četnického oddělení Jičín má jistě svůj potenciál k dalšímu badatelskému využití. Lze ho upotřebit k získání informací o fungování četnictva na našem území především pak k náhledu, sice torzovitému, na velitelství četnických oddělení jako na celek nebo i k regionálnějšímu zaměření pouze na oblast Jičínska. Své využití také najde při - 10 -
případném studiu charakteru písemné agendy tohoto oddělení. Ve spisech zaměřených na personální záležitosti a služební záznamy je možno sledovat problematiku četnictva z hlediska konkrétní osoby četníka a jeho pracovní náplně. Nejvíce zastoupenou skupinu písemností o strážní činnosti četnictva, je možné využít k sledování strážní a hlídkové problematiky v souvztažnosti s dobou let 1941-1944, ve které dané písemnosti vznikaly a také je možné tyto archiválie využít při studiu regionálních dějin nebo dějin jednotlivých měst, kterým jsou dokumenty věnovány a v jejichž rámci jsou někdy i připojeny nákresy měst například se zakreslením budov využívaných jako tábory německých dětí nebo místa vyhrazená četníkům v dané době, což ještě lépe dokresluje danou problematiku. Další informace k problematice velitelství četnických oddělení lze získat při studiu archivních fondů v Národním archivu v Praze, kterými by mohly například být: Generální velitel četnictva, Praha; Generální velitel uniformované protektorátní policie, Praha; Inspektor uniformované protektorátní policie, Praha a Zemské četnické velitelství, Praha.
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky
Archivní fond Velitelství četnického oddělení Jičín z časového údobí 1914-1945 (1953) uspořádala a koncept archivní pomůcky připravila v dubnu roku 2013 Mgr. Jana Černínová v Státním oblastním archivu v Zámrsku. Čistopis byl vyhotoven v červnu roku 2013 po zpracování čtyř tematicky stejných archivních fondů, ale jiných územních působností, jimiž jsou Velitelství četnického oddělení Náchod, Hradec Králové, Chrudim a Jičín, všech uložených a v přímé péči Státního oblastního archivu v Zámsrku. Inventář schválil ředitel Státního oblastního archivu v Zámrsku Petr Zimmermann, prom. hist.
Seznam použité literatury
Almanach čs. branné moci a četnictva. VIII. ročník. Praha, 1935. ERHART, Josef. Rukověť četnictva. Praha, 1936.
- 11 -
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha, 2007. MACEK, Pavel; UHLÍŘ Lubomír. Dějiny policie a četnictva. I - III. díl. Praha, 1997 - 2001. VOJÁČEK, Ladislav. Četnické humoresky z jiného pohledu. Četníci na veřejnosti za první republiky. In Historický obzor, roč. 14, IX/X 2003. str. 224-229. Zákon č. 299/1920 Sb. Zákon o četnictvu, novelizovaný roku 1928.
Seznam použitých zkratek
ČES
četnická eskortní stanice
ČLH
četnická letecká hlídka
ČPKS
četnická pohraniční kontrolní stanice
ČPKSPS
četnická pohraniční kontrolní silniční pasová stanice
ČPKŽPS
četnická pohraniční kontrolní železniční pasová stanice
ČPO
četnický pohotovostní oddíl
ČPS
četnická pátrací stanice
ČS
četnická stanice
ČSKS
četnická silniční kontrolní stanice
GVČ
generální velitel četnictva
MV
ministerstvo vnitra
OČV
okresní četnické velitelství
SNB
sbor národní bezpečnosti
StB
státní bezpečnost
ÚČPO
ústřední četnické pátrací oddělení
VB
veřejná bezpečnost
VČO
velitelství četnického oddělení
ZČV
zemské četnické velitelství
- 12 -
Protokolární záznam o provedení vnitřní skartace
Státní oblastní archiv v Zámrsku Oddělení ochrany, využívání a evidence NAD Název fondu: Velitelství četnického oddělení Hradec Králové Časový rozsah fondu: 1914-1945 (1953) Vnitřní skartace provedena kdy: v roce 2013 kým: Mgr. Janou Černínovou
Byl vyřazen duplicitní materiál, prázdné papíry a nevyplněné tiskopisy z let 1941-1942 v celkovém rozsahu 0,01 bm písemností.
V Zámrsku dne 11. 06. 2013
......................................................
......................................................
Mgr. Jana Černínová
Petr Zimmermann, prom. hist.
pracovník pověřený úkolem
ředitel SOA v Zámrsku
- 13 -
Inventární seznam
inv.č. obsah
časový rozsah
evid. jedn.
I. Úřední knihy 1
Protokol o pochvalách 25 x 40 cm, vazba: poloplátěná, čeština, němčina - obsahuje jmenný rejstřík
1917-1945 (1946-1948)
ukn 1
II. Registraturní pomůcky 2
Podací protokol obyčejný 31 x 41 cm, vazba: bez desek, čeština - od 11.4.1938 - 7.10.1938 veden jako Podací protokol důvěrný na VČO Liberec - od 1.1.1940 - 2.8.1940 veden jako Podací protokol obyčejný na VČO Jičín
1938,1940
ppr 1
3
Podací protokol obyčejný 31 x 42, vazba: poloplátěná, čeština - znovu využit roku 1953 k vylepování výstřižků z Rudého Práva - Pochodeň (Vnitrostranická otázka), celkem na 3 fol.
1941-1942 (1953)
ppr 2
4
Index k podacímu protokolu 25 x 40 cm, vazba: poloplátěná, němčina
1914-1918
ppr 3
III. Spisový materiál Služebně - personální záležitosti 5
Osobní listy četníků (osobní listy, posudky, přidělení k útvarům, soupisy držené výzbroje, 2 výpisy z protokolu o pochvalách)
1938, 1940-1942, 1944
kar 1
6
Služební záznamy vedené strážm. Pansou: Služební knihy (5 ks); Denní knihy (7ks)
1941-1942
kar 1
1941-1942
kar 1
Strážní činnost 7
Střežení dětských domovů (táborů) četnictvem - bezpečnostní opatření; hromadné výnosy; změny v nařízeních; evidence a koncentrace četníků; zprávy o zrušení, zřízení domovů; směrnice, situační zprávy, různá hlášení, aj. - část roku 1942 uspořádané dokumenty dle a vč. sběrného archu (seznamy střežených objektů, nasazení a odvelení četníků, zesilování četnických stanic, směrnice, aj.) - 15 -
inv.č. obsah
časový rozsah
8
Střežení dětských domovů (táborů) četnictvem - směrnice; posilování hlídek; zprávy o nově zřizovaných táborech; průběžné zprávy o počtech četnictva; souhrnný spis o táborech z prosince 1943 - zprávy o onemocnění četníků; osobní žádosti k převelení; seznamy střežených objeků; bezpečnostní nařízení; dívčí tábor správního výboru zaměřeného na mládež v Prachově (střežení, zrušení)
1943-1944
kar 1
9
Přehledy počtů strážících četníků dle přiděleného místa a doby působení
1942-1944
kar 1
10
Střežení objektů a hlídky v: - Chlumec nad Cidlinou (1943-1944) - Lázně Bělohrad (1941-1944) (obsahuje nákres rozmístění táborů v Lázních Bělohrad, situační plán se zakreslením táborů) - Loučeň (1943-1944)
1941-1944
kar 1
11
Střežení objektů a hlídky v: - Nebákov (1943-1944) - Nymburk (1943-1944) - Podkost (1943-1944) - Radostín (1941) - Turnov (1943) - Vysoké nad Jizerou (1943-1944) - Železný Brod (1943-1944)
1941, 1943-1944
kar 1
12
Střežení objektů a hlídky v: - Poděbrady (1941-1944) (obsahuje: zakreslení táborů pro děti a objektů určeným četníkům na mapě Poděbrad; nákresy pohybu hlídek a jejich časové rozložení, 1x tištěná mapka Poděbrad po obvodu se 32 zobrazeními budov) - Hlídka při rozhlasovém vysílači v Poděbradech (1943-1944)
1941-1944
kar 1
13
Střežení objektů a hlídky v: - Tábory v Českém ráji (1941-1944) - Železnice (1941-1944) - Mladějov (1943-1944)
1941-1944
kar 1
- 16 -
evid. jedn.
inv.č. obsah
časový rozsah
14
Střežení objektů a hlídky v: - Sadská (1941-1944) (obsahuje nákres umístění táborů v Sadské) - Písty u Sadské (1943-1944) - Jilemnice (1942-1944) (obsahuje nákres střežené oblasti v Jilemnici) - Lomnice nad Popelkou (1942-1944) (obsahuje nákres umístění tábora v Lomnici nad Popelkou) - Pecka u Nové Paky (1942-1944)
1941-1944
kar 1
15
Hlídkové oddělení v Dobříši (1943-1944) Uliční hlídky ve Zbraslavi (1943-1944) Uliční hlídky v Jílovišti (1944)
1943-1944
kar 1
16
Zvláštní oddělení v Terezíně
1943-1944
kar 1
17
Oddělení hlídky v Semtíně (při chemické a zbrojní továrně)
1944
kar 1
- 17 -
evid. jedn.
Tiráž (evidenční údaje o fondu) 1.
Název archivní pomůcky (fondu)
Velitelství četnického oddělení Jičín
2.
Zkratka názvu fondu
VČO JC
3.
Časový rozsah
1914-1945 (1953)
4.
Počet evidenčních jednotek
5 (4 knihy, 1 karton)
5.
Počet inventárních jednotek
17
6.
Velikost v bm
0,24
7.
Uložení
Státní oblastní archiv v Zámrsku
8.
Stav ke dni
11. 06. 2013
9.
Fond uspořádala a inventarizovala
Mgr. Jana Černínová
10. Pomůcku sestavila
Mgr. Jana Černínová
11. Počet stran
18 (z toho 13 stran úvodu)
12. Pomůcku schválil
Petr Zimmermann, prom. hist., ředitel SOA v Zámrsku, čj. SOAZ-870/ZA-2013, dne 11. 06. 2013
13. Počet exemplářů
4
14. Čistopis inventáře
Mgr. Jana Černínová
15. Číslo archivní pomůcky
8896
16. Číslo listu NAD
3511
