Velikonoční zvyky Modré (žluté) pondělí: představuje poslední masopustní pondělí. Šedivé úterý: uklízí se obydlí, vymetají se všechny nečistoty. Sezamová středa: Bible uvádí, že Jidáš právě v tento den zradil Ježíše Krista. Podle tradice se mají vymetat komíny. A také se říká, že budete-li se mračit, pak se budete mračit každou středu po celý rok. Zelený čtvrtek: dle Bible se v tento den konala v Getsemanské zahradě poslední večeře Ježíše Krista. Byl při ní zatčen. Na Zelený čtvrtek se také naposledy před Velikonocemi rozezní zvony (říká se, že odlétají do Říma a znovu zazní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria). Jejich zvuk je nahrazen řehtačkami a klapačkami. Název tohoto dne je odvozen od skutečnosti, že se nosilo zelené mešní roucho. Mezi zvyky patří například brzké vstávání a omytí rosou (zabrání se nemocem), má se sníst něco zeleného (člověk bude rok zdravý) a další. Také se pečou jidáše (pečivo z kynutého těsta), které se mažou medem. Velký pátek: v Bibli je napsáno, že Ježíš byl souzen, odsouzen a ukřižován. Křesťané mají držet přísný půst. Náboženské Velikonoční symboly: Beránek – symbol Ježíše Krista jako oběti za spásu světa. Kříž – Ježíš byl ukřižován. Velikonoční svíce – oheň symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad smrtí. Velikonoční vajíčko – symbol nového života. Další symboly Velikonoc: Zajíček – symbol přicházejícího jara. Pomlázka – muži a chlapci si pletou nebo kupují pomlázku a s ní chodí na Velikonoční pondělí ráno na koledu . Velikonoční pondělí: toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami (většinou z vrbového proutí), které jsou zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka. Toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela. O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol. (terka,veju)
Velikonoční zajíček Jedním ze symbolů Velikonoc je také zajíček. Najdeme ho už v bibli mezi stvořeními "maličkými na Zemi a moudřejšími nad mudrce", kdy měl pravděpodobně symbolizovat chudé, skromné a pokorné. Křesťanství se k němu přesto stavělo s jistým odstupem pro jeho údajnou nadměrnou smyslnost a příslovečnou zaječí plodnost. Býval proto znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie, což mělo symbolizovat vítězství čistoty nad tělesným pokušením. A to o sobě dávalo nejvíce vědět právě na jaře. V mnoha náboženstvích a mytologiích byl zajíc spojován s Měsícem, protože ve dne spí a v noci vyráží na své cesty. Souvisel s lunárním kultem a jako obyvatel nor také s Matkou Zemí, flórou, zázračnou živou vodou a tajemstvím smrti, protože byl považován za spojence bohyně Hekaté. Ta dokonce na sebe měla brát jeho podobu a v takovém případě bylo možné zajíce zastřelit jen stříbrnou kulkou. Pro Egypťany byl zajíc atributem zmrtvýchvstání boha Osirise, v antickém Řecku doprovázel Afroditu a Erose, symbolizoval také štěstí a jeho vyobrazení na náhrobcích mělo symbolizovat plynoucí čas a krátkost života. Za časů císaře Hadriána se objevil i na mincích a stal se znakem hispánské provincie a dnešního Španělska, kde se Hadrián narodil. Největšího kultu se mu však dostalo u Aztéků, kteří měli v kalendáři i Rok zajíce. Velký zajíc se jmenoval Menebuch a byl považován za mýtického předka a stvořitele. Pro severoamerické indiánské kmeny byl zase prostředníkem mezi Manitouem a člověkem. Když byli indiáni obraceni na katolickou víru, ztotožnili si Menebucha s Kristem. V mytologii řecké, egyptské a čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života. V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce", symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti. Dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová – tento zvyk k nám přišel z Německa. Jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly. Bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce. To znamenalo hledání ukrytých vajíček v zahradě.
(Tuto kratochvíli si při letošních Velikonocích můžete sami vyzkoušet, stačí požádat rodiče, aby vám s touto „hrou“ pomohli. Co vy na to?) (Tesy)
Techniky zdobení velikonočních vajíček Vosková batika Na čisté odmaštěné vajíčko se nanáší vzor včelím voskem (pozor na prsty). Můžeme ho nanášet buď špendlíkovou hlavičkou zapíchnutou do tužky, nebo tzv. trubičkou. Vzor nanášený špendlíkem je složený z jednotlivých kapiček. Každá kapka znamená jedno namočení do rozehřátého vosku. Vzory nanášené trubičkou jsou většinou geometrické, v některých krajích tvoří motivy rostlin a ptáčků (zvířat).Navoskované vajíčko se poté ponoří do chladné barvy, po zaschnutí se vosk teplým hadříkem odstraní. Na barevném vajíčku vznikne bílý vzor. Chceme-li mít vícebarevné vejce, naneseme další vzor voskem na obarvené vejce a znovu ho ponoříme do barvící lázně tmavšího odstínu. Nakonec odstraníme vosk (já bych ho tam ale nechal).
Voskový reliéf Technika zdobení je stejná jako u batiky (všichni víme…co to je???).Vosk nanášíme špendlíkovou hlavičkou (to by se mi nechtělo), ale na předem obarvené vejce a po nanesení vosk zůstává na vajíčku. Můžeme zdobit bílým voskem nebo barevnými vosky (přidávají se voskové pastelky, ale já nic přidávat nebudu).
Vyškrabování (gravírování) Vajíčko se štětcem obarví anilinovou nebo lihovou barvou. Do ní se pak ostrým předmětem vyrývají různé vzory, většinou květinové a rostlinné motivy. V některých krajích motivy napodobovaly výšivku. Technika vyškrabování je typická pro jižní Moravu (oblast vesnice Borkovany). K vyškrabování se používají nabroušené pilníky nebo nože do soustruhu. Lze použít i jiný ostrý předmět.
Lepení slámy Slámu, nejlépe ječnou, po délce nařízneme ostrým nožem, (můžete to samozřejmě zkusit i tupým), namočíme a rozžehlíme na proužky (moc práce). Ze stébel stříháme různé tvary - čtverečky, kosočtverce (nedoporučuji, často se to plete s něčím jiným), trojúhelníky, proužky, a z nich sestavujeme vzory. Slámu lepíme na vejce klovatinou, nebo lepidlem Hercules. Lepidlo nanášíme štětečkem nebo špendlíkem (moc práce), dáváme ho jen malé množství. Každý kousek slámy pinzetou přeneseme na vejce a přitiskneme hadříkem. Technika nalepování slámy je velmi pracná, ale výsledek stojí za to (a proto jsem ještě v životě nic takového neviděl).
Leptané kraslice (zeláky) Obarvená a navoskovaná vajíčka ponoříme do octa, který vyleptá barvu tam, kde není vosk (nejdřív naneseme vosk na místa, která mají mít původní barvu). Po opláchnutí a osušení vosk nahřátým hadříkem setřeme. Zůstane nám tmavý vzor na světlém vajíčku (naši předkové neměli ocet, proto se vajíčka leptala šťávou z kysaného zelí, proto název "zeláky").
Poprvé, a možná i naposled:D…jsem odevzdal příspěvek do školního časopisu, psal jsem spisovně a hledal na internetu a po všech možnejch časopisech, tak si toho važte!!!! (papaya)
Mazanec Velikonoční mazanec se peče zásadně z kynutého těsta. Do mazanců se přidávají rozinky a sekané mandle nebo se mandlemi mazance zdobí před pečením. Jeho vytvoření podpoříme tím, že ho ještě před pečením potřeme rozšlehaným vajíčkem. Beránek Velikonoční beránek je tradice a zvláště v rodinách, kde jsou děti, je žádanou a současně i ozdobnou pochoutkou. Receptů je spousta,vybereme si tedy jeden z nich a pustíme se do práce. Upečeného beránka necháme chvíli ve formě, pak opatrně vyklopíme a zdobíme polevou. Politého nebo jinak ozdobeného beránka doplníme očky z lentilek a barevnou stužkou. Klasického beránka nyní někdy nahrazuje velikonoční zajíc, který navazuje na velikonoční tradici v anglosaských zemích. Jidáše Již trochu pozapomenutým velikonočním pečivem jsou Jidáše, pečené z kynutého těsta na Velký pátek. Jedná se o poměrně jednoduše tvarované pečivo. Vykynuté těsto je třeba rozdělit na potřebný počet dílků, vyválet do válečku a stočit jako šneka. Jidáše se neplní, ale po upečení se mažou medem, povidly nebo marmeládou .
(adélKa)
Velikonoční ftípky O Velikonocích u Doležalových: „Rychle, pojď se podívat, mámo. Je tu synek toho zazobaného podnikatele z vedlejšího vchodu. Má s sebou samošlehací pomlázku a venku náklaďák s kontejnerem a velkou rukou na nadílku!” Stará babička se vykloní z okna a křičí na hochy před domem: „Hoši, mně už sluch moc neslouží. To se tak řehtáte nějakému fóru nebo s sebou máte řehtačky?” Velikonoční řidič je viditelně ve veselejší náladě a už ho zastavuje policejní hlídka. K autu přijde mladá policistka a spustí: „Tak si vystupte, pane řidiči, co ta pomlázka za volantem?” „Jé, promiňte, slečno,” usměje se řidič, „já nevěděl, že chcete taky vyšupat...” Nesmělý mladík prozrazuje své plány ohledně jedné krásné slečny: „Před Vánoci ji vezmu na večeři a pak jí pošlu Valentýnku.” Kamarád na to: „A proč ji radši nejdeš zítra vyšlehat?” „Na Velikonoce nehoduju... Už jsem na ten proklatý svátek zrušil dvě auta!“ „Já prostě miluju Velikonoce,“ blaženě pronese spokojený podnikatel. „Za pár dnů prodám všechno prošlé zboží za celý předchozí rok!“
(werísek,jenii)
Velikonoční trhy Velikonoční trhy mají dlouholetou tradici v jednotlivých městech. Trhy bývají většinou na Škaredou středu, Zelený čtvrtek a Velký pátek.
Tradiční trhy v Praze
Velikonoční trhy v Praze na Staroměstském náměstí lákají návštěvníky na nejrůznější tradiční pochoutky jakou je třeba beránek, jidáš s medem, velikonoční nádivka, mazanec nebo jarní
zeleninová polévka. Nechybí ani prodej kraslic a pomlázek. Velikonoční trhy v Praze určitě stojí za návštěvu. Jarmark v Opavě Až do 11. dubna si můžete užít atmosféry velikonočních trhů na severu Moravy. Stánky jsou otevřeny od 9 do 18 hodin a najdete zde zboží nejen s velikonoční tématikou. Na každý den je pro vás připraven bohatý kulturní program. Na pódiu vystoupí několik opavských pěveckých sborů. Pokud máte radši dechovku či cimbál, tak vás potěší soubor lidových tanců Úsměv, Opavští hudci, či cimbálová muzika při ZUŠ Opava. Nebude však chybět ani country či vystoupení hudebních skupin, jako je například Country, s.r.o.
Velikonoční trhy ve Vídni Na dubnových velikonočních trzích se můžete těšit na tradiční velikonoční ozdoby a nádherné kraslice, kulinářské pochoutky, ale i doprovodný hudební program. Spoustu zábavy si užijí hlavně ti nejmenší návštěvníci.
(mrs)
ZŠkoláček školní časopis ZŠ Karla staršího ze Žerotína Bludov 3/2011 zdarma titulní strana: Ilona Chalupová adresa redakce ZŠkoláček Nová Dědina 368 789 61 Bludov email redakce
[email protected] projektový manažer Mgr. Ivana Brázdová šéfredaktorka Adéla Kvapilová zástupce šéfredaktorky Ilona Chalupová grafický design redakce příspěvky Adéla Kvapilová Tereza Vernerová Veronika Krejčí Tereza Tylová Veronika Plháková Jana Peterková Marcela Ptáčková Pavel Srb Vlastislav Kubíček
