Křesťanství: Vánoční zvyky

12. 06. 2016 12:09

1/17

Křesťanství: Vánoční zvyky


Úvod a cíl práce Vánoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům, slaveným nejen křesťany, ale i ateisty, proto se výzkumná otázka zaměřila na rozdíly v dodržování křesťanských vánočních zvyků mezi věřícími a ateisty.

Výzkumná otázka: Liší se dodržování křesťanských vánočních zvyků ve věřících a nevěřících rodinách? Podotázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jaké jsou tradiční křesťanské vánoční zvyky? Jak probíhá Štědrý den ve věřících a nevěřících rodinách? Co Vánoce představují pro ateisty? Znají lidé v ČR původ vánočních zvyků? Věřící X nevěřící. Jaký je rozdíl slavení Vánoc v ČR v porovnání s Velkou Británií? Objevují se v ČR nové zvyky, například převzaté z jiných zemí (vliv „amerikanismu“)?

Pro co nejpřesnější zodpovězení výzkumné otázky je třeba nejprve zjistit, jaké jsou tradiční vánoční zvyky, kde je jejich prvopočátek a z čeho vycházejí. Jelikož Česká republika je považována za jednu z nejateističtějších zemí, budeme se snažit objasnit, proč vlastně ateisté slaví Vánoce, co pro ně představují a zda existují nějaké rozdíly v samotném slavení a dodržování určitých zvyků. Mnoho lidí dnes ani neví, proč každoročně zdobí stromečky, obdarovává své blízké nebo připravuje kapra. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26

krestanstvi2012_3.kruh http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=krestanstvi2012_3.kruh

Každý má Vánoce a vánoční svátky jistě spojené s určitými tradicemi a zvyky, které se ale mohou v různých rodinách podstatně lišit, měnit a některé se dokonce vytrácejí. Pro porovnání a geografický rozměr se práce zaměří také na průběh Vánoc ve Velké Británii.

Metodologie V této práci byla nejprve použita metoda kvantitativní a to metoda studia dokumentů. Nastudovány byly dokumenty a odborná literatura týkající se křesťanských zvyků, zvláště těch vánočních. Poznatky získané touto metodou byly použity převážně v teoretické části práce. V praktické části bylo pak ověřováno zda se například některé zvyky dodržují nebo zda lidé znají původ těchto zvyků. Pro výzkum samotný byly pak zvoleny jak kvalitativní tak kvantitativní metody. Jako první byla použita kvalitativní metoda polo-standardizovaného interview. Tato metoda sběru dat spočívá v pokládání předem připravených otázek respondentovi, který na ně dává odpovědi. V návaznosti na určitou odpověď pak může tazatel pokládat doplňující otázky, které mohou nebo již nemusí být připraveny. Výhodou této metody je přizpůsobení se dané situaci. Pro rozhovor byla vybrána farářka z Libčic nad Vltavou. Nejdříve jsme si s ní domluvili schůzku a ujistili se, že s rozhovorem souhlasí. Domlouvání probíhalo přes elektronickou poštu. Paní farářka Dana Rotkovská byla velmi ochotná. Rozhovor probíhal v kostele, a protože jsme byli přítomni i na mši, rovnou jsme se při té příležitosti zeptali místních věřících, jak u nich probíhá Štědrý den a jaké dodržují vánoční zvyky. Tato metoda byla velice příjemná a účinná, bylo získáno velké množství informací, především díky osobního kontaktu a možnosti zeptat se na případné nejasnosti. Pro další část práce pak byla použita druhá metoda - dotazníkový průzkum. Tato metoda má spíše kvantitativní charakter. Dotazník se skládal jak z otevřených otázek tak otázek s možností výběru. Na dotazník odpovídali věřící i nevěřící. Také byly sledovány různé věkové kategorie. Dotazníkový průzkum byl složitější, především v samotném vyhodnocování, nenabídl tolik informací o respondentech a nebyla zde možnost upřesňujících otázek. Pro porovnání vánočních zvyků v České republice a Velké Británii byla vybrána další metoda. Kontaktovali jsme dva respondenty do třiceti let z Velké Británie pomocí elektronické pošty. Vybrali jsme ateistu a křesťana. Nastínili jsme jim naši výzkumnou otázku a požádali je o vyprávění o zvycích a průběhu Štědrého dne v jejich rodinách. Z vyprávění jsme vybrali potřebné informace a výpovědi jsme pak porovnali s tím, jak vidí Vánoce ve Velké Británii Valburga Vavřinová v Malé encyklopedii Vánoc. Abychom zodpověděli podotázku naší práce, která se týká zvyků převzatých z jiných zemí, byl proveden výzkum nižšího rozsahu. Tento výzkum probíhal tak, že dětem v jedné třídě byl zadán úkol, aby vyobrazili, jak si představují Ježíška. Výzkum byl proveden v ZŠ Poláčkova, Budějovická Praha 4. Dětí ve třídě bylo 27 ve věku 6-8 let.

Literární rešerše Téma Vánoc je zpracováno v mnoha publikacích a různými autory. Této práci nejlépe posloužily knihy od Valburgy Vavřinové ,,Malá encyklopedie Vánoc„, Evy Večerkové a Věry Frolcové ,,Evropské Vánoce http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 12. 06. 2016 12:09

12. 06. 2016 12:09

3/17


v tradicích lidové kultury“, Václava Frolece ,,Vánoce v české kultuře„, Vlastimila Vondrušky ,,Církevní rok a lidové obyčeje.“ Z mnoha odborných článků, napsaných na toto téma, byly vybrány články od Jacka Poiriera a Johna Milneho. Dalším zdrojem byl rozhovor s Pavlem Toufarem uvedený na stránkách České televize. Vánoční obyčeje jak jsou známy nebo neznámy, jejich historii i současnou podobu na různých místech světa, zpracovala velice podrobně Valburga Vavřinová ve své „Malé encyklopedii Vánoc“, která se stala velmi populární mezi širokou veřejností a získala také řadu ocenění. V této knize jsou popsány prapůvodní zvyky, jejich vznik a kořeny, ať už vycházejí z křesťanské či pohanské tradice. Autorka zde bohužel poněkud chaoticky umístila například jednotlivé svátky nebo tradiční pokrmy hned do několika kapitol, kde v každé najdeme trochu jiné informace, což knihu činí dosti nepřehlednou a rozhodně neulehčí hledání potřebných informací. 1) Informace o křesťanských Vánocích je také možné čerpat z knihy „Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury“ od spisovatelek Evy Večerkové a Věry Frolcové. Je to velmi rozsáhlé dílo pojednávající o evropských lidových obyčejích, oslavách a všech přípravách, které se týkají Vánoc. Jsou zde rozebírány obyčeje, které vznikly z křesťanské kultury, ale i takové, které mají kořeny již před křesťanstvím. Autorky srovnávají kulturní tradice ve městech a na venkově a hlavně mezi zeměmi. Jsou zde vypsány rozdíly například v adventních přípravách, vánoční výzdobě, obřadních jídlech, světcích, půlnočních bohoslužbách a Božím hodu. Dále je zde probírán, na Boží hod navazující, Vánoční oktáv, skládající se ze svátků křesťanských světců. Všechny tyto informace mají autorky ze starých dochovaných dokladů a pramenů časově sahajících od nedávných dob až ke středověku. Kniha je hojně obohacena autentickými fotografiemi, vyobrazeními a texty dobových písní. 2) Dalším z cílů je i zamyšlení se nad tím, jak zub času ohlodává tradiční zvyky. K vytvoření názoru jistě pomůže kniha od Václava Frolece: „Vánoce v české kultuře.“ 3) Aby bylo možné srovnávat a bádat, je nutné se dostat co nejblíže ke kořenům. Nejvhodnější pro pochopení budou zvyky české nebo blízké české kultuře. Kniha pojednává od rozvíjení otázky čisté tradice, přes vánoční hudbu až k motivu Vánoc ve výtvarném umění a literatuře. Rozhodně se neodkláníme od základního, náboženského, tématu. Nejvíce si budeme všímat vlivu křesťanství na všem již zmíněném. Ke kontrole informací získaných z předešlé knihy poslouží publikace „Církevní rok a lidové obyčeje“ od Vlastimila Vondrušky a pro ještě důkladnější srovnání a korekci získaných informací použijeme „Slovník: Judaismus, Křesťaství, Islám.“ 4) 5) K doplnění práce byl použit odborný článek „Holidays for many religions: Many Christmas traditions pre-date Christianity“ od Jacka Poiriera, představující Vánoce jako z části pohanské svátky, přesněji oslavy zimního slunovratu. Křesťané poté začali chápat slunovrat jako oslavy Ježíše Krista. Jeden z nejznámějších vánočních zvyků - zdobení vánočního stromku, má zřejmě také pohanský původ, ale často se o tom vedou spory. Důkazem, že názory na původ některých vánočních tradic jsou různorodé, je článek od Johna Milneho s názvem „O Christmas tree!.“ Autor zde popisuje rozšíření tohoto zvyku, jak se dostal například do Anglie a dále. 6) Článek zveřejněný ČT ve spolupráci s Pavlem Toufarem, který se dlouhodobě zabývá tématikou Vánoc (hlavně těch českých) uvádí skutečnosti týkající se původu tradice zdobení vánočního stromku. Uvádí, že stromeček není česká tradice, přišel s ní už irský opat v roce 573. V tomto článku je možné se dočíst, kdy a odkud se tento zvyk dostal do Čech. 7)

Teoretická východiska Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26


Teoretická část práce v první řadě pojednává o významu Vánoc v křesťanství. Hledá odpovědi například na tyto otázky: Proč křesťané slaví Vánoce? Jak Vánoce vznikly? Kde o nich můžeme nalézt první zmínku? V další části jsou přiblíženy křesťanské zvyky, samozřejmě největší prostor je zde věnován zvykům vánočním a období adventu. Větší prostor je věnován samotnému Štědrému dni a zvykům s ním spojeným. Dále jsou uvedeny nejznámější zvyky a tradice, které se o Vánocích dodržují, vždy je uvedeno, co daný zvyk či pověra znamená a jaký má význam. Závěr kapitoly teoretická východiska je věnován tématu s názvem Vánoce jako propojení křesťanských a pohanských zvyků. Zde jsou uvedeny zajímavosti týkající se pohanského původu Vánoc tak, jak je ve svém článku uvádí Jack Poirier. Na úplný závěr je ještě blíže rozebrána tradice zdobení vánočního stromku, která neodmyslitelně k Vánocům patří. Uvedeny jsou různé pohledy na původ této tradice.

Vánoce a křesťanství Vánoce jsou považovány za křesťanské svátky oslavující narození Ježíše Krista, pro křesťany jsou spolu s Velikonocemi nejvýznamnějšími svátky. Vánoce jsou považovány zároveň za jedny z nejmladších svátků. Málo lidí ale dnes ví, že ve své současné podobě a pojetí byly v našich zemích zavedeny vlastně až ve 4. století našeho letopočtu. Nahradily tehdejší pohanské slavnosti zimního slunovratu. Podnětem k oslavám byla totiž zpočátku chvíle, kdy délka noci vrcholí a začíná přibývat světla, to ohlašovalo probouzení slunce, které se má navracet. Roku 1993 tehdejší papež Jan Pavel II. dokonce uvedl, že oslava vánočních svátků není zakotvena v Bibli a v souvislosti s datem 25. prosince řekl: „Toho dne starověké pohanství slavilo svátek Nepřemožitelného Slunce, a ten den se také shodoval se zimním slunovratem. Křesťanům připadalo přirozené nahradit pohanský svátek oslavou jediného a pravého Slunce, Ježíše Krista.“ 8) Zmínku o vánočním příběhu, který asi každý zná, lze nalézt ve 2. kapitole Lukášova evangelia, což je třetí kniha v pořadí Nového zákona. Vánoční svátky a zvyky nachází své místo v kulturách, kde je zastoupeno křesťanství, a to ať už ve formě ortodoxní, protestantské či katolické. Samozřejmě forma slavení Vánoc se může v různých kulturách odlišovat. Různá může být i doba slavení. Například pravoslavné Vánoce v Rusku se vážou k datu 6. - 7. Ledna, pod vlivem juliánského kalendáře.

Křesťanské zvyky Období církevních svátků je možné si rozdělit do 3 částí: ● ● ●

Velikonoce Vánoce Liturgické mezidobí

Historie Původně se oslavovalo pouze tzv. velikonoční tajemství, později se přidal další svátek s názvem Narození Páně a slavil se 25. prosince, což byl den zimního slunovratu. Vykupitel, Mesiáš nebo také Syn Boží - Ježíš Kristus, je ve Starém zákoně označován jako Slunce spravedlnosti, proto spojitost se http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 12. 06. 2016 12:09

12. 06. 2016 12:09

5/17


slunovratem. Označení pro Vánoce je různé. V latině nativitas, Francouzi jej nazývají Noël, Němci pak Wihnahten, což je nejvíce podobné českému Vánoce a znamená to „Svatá noc“. Advent Advent je chápán jako předvoj a přípravná fáze na samotnou dobu vánoční. S dobou předvánoční, tedy Adventem souvisí i četné zvyky a symboly, u kterých dnes bohužel jen málokdo nalezne původ a dokáže vysvětlit, proč se jimi řídí. Advent začíná čtyři neděle před Štědrým dnem, to se začíná péct cukroví a lidé si zdobí příbytky adventními věnci, na kterých každou neděli zapálí jednu ze čtyř svíček. Začátek adventu, tedy první neděle, je upozornění pro křesťany, že se blíží oslava narození Krista, avšak tuto neděli také začíná nový církevní rok. 24. prosinec – Štědrý den Tento poslední adventní den úzce souvisí s následným Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se měl narodit Ježíš. Tento den je vnímán jako předvečer slavnosti (vigilie). Původně byl dnem postním a přípravným a doprovázely ho hojné zvyky a obyčeje. Celý den by se měl držet půst a za odměnu pak děti mohou spatřit zlaté prasátko, půst končí s východem první hvězdy. Také by se bohatí měli zachovat štědře k chudým, ale i obyčejní lidé mezi sebou. Oslavovalo se manželství, ale i jiné bezsvazkové vztahy. Milenci se obdarovávali jablíčky a různými perníčky, aby si připomněli první pár, Adama a Evu, jejichž svátek připadá na tento den. Den obvykle začínal zdobením stromku, jenž měl připomínat strom z Ráje, ze kterého Adam s Evou pojedli, proto se často zdobil a ještě zdobí jablíčky a zároveň strom, na jehož kmeni byl ukřižován Ježíš. Zelené větve značí věčný život. K nám se zvyk stromečků dostal až v 19. století a předcházelo mu spíše stavění betlémů. Hospodyně také na Štědrý den vymetala březovou metlou všechny rohy domu, aby se v něm napřesrok nedržely myši. Štědrovečerní večeře Původně jí předcházel půst, který držela celá rodina včetně zvířat. Podle tradice se štědrovečerní večeře dělila i mezi domácí zvířata, kladla se ke kořenům stromů a házela se do studny pod zárukou hojnosti a zdaru v příštím roce. Tabule měla být pestrá a měla obsahovat různé druhy potravin, musela probíhat beze slova, aby se nevyplašili duchové předků, kteří rodinu navštěvovali. Jako první se podávali oplatky s medem, jako druhá polévka, která byla považována za základ života, z ryb nebo jiker však byla jen zřídka. Další chod se skládal z hrachu, nebo kaše vařené z celých zrn obilí, jejich neporušenost měla přidat na úrodě. Hrách se podával bez ochucení, protože Kristův kalich byl prý trpký. V Čechách byla kaše jáhlová s mlékem a oslazená medem. Další na řadě byl známý kuba a měl typickou černou barvu, kterou mu dodalo jeho složení: kroupy, které vařením zmodraly, hřiby modráky a uzené maso, které uzením také ztmavlo. Kubu můžeme také slyšet pod názvem „maňas“, pokrm měl dodávat svěžest a čipernost. Dnes se kuba připravuje z krup, česneku, soli, sádla a sušených modráků. Ryby se dostaly na vánoční tabuli až v 19. století, kdy byly cenově mnohem dostupnější. Dárky Jako již většina dnešních zvyků, také obdarovávání bližních není tradicí starobylou, nýbrž tradicí z 19. století. Dříve se malými drobnostmi, ošacením čí finančními částkami přilepšovalo chase a žebrákům. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26


Už v Novém zákoně jsou však zmínky o kadidlu, zlatě a myrze, které, jakožto dary přinesli tři králové. Lidé dobré vůle se tohoto zvyku ujali a dárky dávali z lásky a přátelství. Dnes se zvyk deformuje společností, kde každý touží po vele darech a jen málokdo si uvědomí, že Vánoce jsou především svátky klidu, míru, přátelství, rodiny a úcty k Bohu. 25. prosinec – Boží hod vánoční Jinými slovy Svátek narození páně, je nejmladší z křesťanských svátků a je prvním a nejdůležitějším dnem vánočním. Je to den více než ostatní zasvěcený Bohu, tedy narození jeho syna, mesiáše Ježíše. O jeho narození se zmiňuje pouze evangelium Lukáše a Matouše, neboť narození Ježíše není zdaleka tak důležité, jako jeho zmrtvýchvstání. Většina zmínek o jeho narození pochází z apokryfů. Lidé tento den chodí do kostela a připravují bohatou tabuli, jejíž součástí byla dříve vánočka, která se dávala buď jako oblíbený dárek, nebo se kladla na stůl a mohli si ukrajovat jak chudí, tak čeleď. 6. leden – Tři králové (K+M+B) Je to svátek Zjevení páně a završuje a ukončuje svátky vánoční. V Matoušově evangeliu se lze dočíst o třech mudrcích, kteří přišli obdarovat a poklonit se právě narozenému Ježíšku a při své cestě se nechali vést hvězdou. Počáteční písmena jmen tří mudrců (králů) se píší svěcenou křídou nad vchody domů, aby bylo patrné, že prošly požehnáním. V evangeliích se ale jména králů nezmiňují, je o nich zde psáno pouze jako o mudrcích. Pojmenováni na Kašpara, Melichara a Baltazara byli až na přelomu 5. a 6. století. Za svou službu, tedy vysvěcení domu, dostávali králové výslužku. Písmena mohou podle badatelů mít spíše jiný, logičtější význam, a to latinského požehnání Christis mansionem benedicat (Kristus ať požehná příbytek). Do Prahy se tento zvyk dostal v 19. století a přetrval dodnes. 9)

Nejznámější zvyky O vánocích a zejména o Štědrém dnu se od nepaměti říká, že má tajemnou moc, s jejímž přispěním se dá budoucnost nejen předvídat, ale může se i ovlivnit. Vánoční období představovalo především kouzlení a čarování - prováděly se křesťanské vánoční zvyky, které byly spojené s oslavou zimního slunovratu. Významnost vánočních zvyků postupně vymizela a dnes jednotlivé rituály spíše zpříjemňují vánoční večer. Zvyky: • Stavění betlémů – jedna z nejstarších tradic • Zdobení stromečku – dříve byl zdoben slaměnými ozdobami, svíčkami a kostkovým cukrem zabaleným v barevném papíře. • Rozkrajování jablka – komu tvoří jaderník hezkou pravidelnou hvězdičku, bude dlouho živ a šťasten. Kdo má křížek, brzy zemře. • Patky od vánoček – která dívka sebere o vánocích devět patek od vánoček, do roka se vdá. • Házení střevícem – dívka se zády otočí ke dveřím a hodí střevíc přes rameno. Pokud dopadne špičkou ke dveřím, dívka se vdá. • Lichý host – nechat se pozvat do rodiny, kde byste o Štědrém večeru byli lichými, nevěstí nic dobrého. http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 12. 06. 2016 12:09

12. 06. 2016 12:09

7/17


• Louskání ořechů – Kdo začne u stolu louskat ořechy, většinou čtyři, zjistí, jaké je jeho zdraví. Jsou-li jádra pěkně bílá, je všechno v pořádku. Jsou-li načernalá, znamená to nemoc a všechna čtyři jádra černá znamenají smrt. • Šupiny z kapra – dávají se pod talíř, nebo do peněženky, aby se držely v příštím roce peníze. Někde dávají i koruny. • Lití olova – ze vzniklého obrazce se hádá, jaká bude budoucnost. • Sedm hrnečků – pod každý hrneček se vloží jeden symbol. Peníze znamenají bohatství, uhlí signalizuje nemoc, prsten svatbu nebo alespoň lásku, hřebínek varuje před nedostatkem, šáteček věští cestu, chléb štěstí a dudlík miminko. Pak se zaváží oči, zamíchají se hrnečky a jeden se zvolí. Tímto zvykem se hádala budoucnost. • Pouštění svíček – svíčky se pouští v ořechových skořápkách po vodě v nějaké nádobě. Komu odepluje svíčka ode všech nejdále, tak se dostane také od rodiny nejdále – někam odcestuje, například na školu atd. • Zapalování františků a purpury • Věšení jablek, mrkví, oříšků na stromy v lese pro zvířata • Zlaté prasátko – pokud se drží celý den půst, uvidí člověk večer zlaté prasátko • Věšení adventních věnců – adventní věnce mají čtyři svíčky, které symbolizují čtyři neděle před vánocemi a každou neděli se zapálí jedna z nich. • Líbání pod vánočním jmelím Co přináší smůlu? • před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily • na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal • na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu • na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod Co přináší štěstí? • když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci • čerstvý chléb upečený 25. 12. a čerstvá vejce snesená 25. 12. - mají kouzelnou moc • Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu • Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí • Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek • Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim. POVĚRY U ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26


• Podle tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů. • Magickou moc měla plachta, pokrývající stůl. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup. • Pro hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu. • Někde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy. • Večeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny. • Hospodyně nesměla vstát od stolu, jinak by jí neseděly slepice na vejcích, obsluhovala tedy děvčata. • Zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná. • Když hospodyně připálí vánočku, bude o vánocích stonat. • Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápl na sekeru, toho neměly bolet nohy a celý rok měl zůstat zdráv. • Při štědrovečerní večeři přivolávají pokrmy z čočky a jáhel bohatství, drobná mince pod talířem peníze. • Sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude tě držet štěstí. • Rozliješ-li víno, čekej do roka křtiny. • Česnek a med pojišťují zdraví, hrách dodává sílu. • Kdo nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se drží peníze. • Řetězem ovázaný trnož stolu ochraňuje rodinu před zlými duchy.10)

Vánoce jako propojení křesťanských a pohanských zvyků V odborném článku Holidays for many religions: Many Christmas traditions pre-date Christianity od Jacka Poiriera jsou brány Vánoce jako propojení křesťanských a pohanských zvyků. Většina lidí si pod pojmem Vánoce jako první představí nakupování dárků. Mnozí si představí i zvyky a rituály, které se dodržují v průběhu svátků. Kolik z těchto lidí ale ví, že většina symbolů a praktik, spojených s Vánocemi, je pohanského původu? Například dávání dárků, zdobení stromečků, líbání pod jmelím, to vše jsou pohanské zvyky. Dokonce i období, ve kterém se tyto svátky slaví, má svůj původ v pohanských svátcích. 25. prosinec, tedy den, kdy se slaví narození Ježíše Krista a spolu s ním i Vánoce, vychází z pohanských svátků, kdy již Římané a Řekové v tyto dny oslavovali různé bohy v zimním slunovratu. Některé náboženské sekty, jako Svědci Jehovovi, Vánoce neslaví vůbec a oslavy slunovratu zamítli. Ortodoxní křesťané, kteří se řídí juliánským kalendářem, zavedeným Juliem Caesarem, oslavují zrození Krista o třináct dní později, tedy 7. ledna. 11)

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 12. 06. 2016 12:09

12. 06. 2016 12:09

9/17


Vánoční stromek Tradice stromku, která neodmyslitelně patří k vánočním svátkům téměř po celém světě, má svůj původ zřejmě v Německu, ale existuje mnoho různých názorů. Legenda praví, že tento zvyk je spojen se svatým Bonifácem, britským mnichem, který přišel v 7. století do Německa hlásat slovo boží. Podle něj tři strany (rohy) jedle měly symbolizovat svatou trojici. Při šíření křesťanství nazýval jedli „stromem Božím“.

Článek od Johna Milneho „O Christmas tree!“ tuto legendu uvádí, ale dále poukazuje na to, že první zaznamenané zdobení vánočního stromku se datuje až do roku 1510 a proběhlo v lotyšské Rize. V polovině 16. Století se vánoční stromky začínají prodávat na trhu v Německu. Jednalo se hlavně o jedle. O sto let později se trhy rozšířily do mnoha německých měst. Prodávaly se zde dárky, zdobné předměty, slavnostní jídlo a mnohé další. Dá se říci, že ozdoby a pozlátka, určená nejen pro vánoční stromek, jsou vlastně německým vynálezem. Nutno říci, že tradice trhů se v německých městech drží dodnes. Jeden z nejznámějších a nejvíce navštěvovaných je trh v Norimberku. O rozšíření vánočního stromku do Anglie se zasloužila královna Viktorie a její manžel princ Albert, který si tento nápad přinesl z rodného Německa. Obrázky královské rodiny sRpené kolem vánočního stromku pak byly zveřejněny v novinách s názvem „Ilustrated London News“. Tyto obrázky se posléze dostaly do Spojených států, kde byl zvyk přijat. Nejprve členy vyšší třídy a postupně celou populací. 12) V článku, který zveřejnila Česká televize na svém webu, se můžeme dozvědět, jak se tento zvyk dostal do Čech. Bylo to právě z Německa. Poprvé vánoční jedli ozdobil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla, Jan Karel Liebich, na svém libeňském zámečku. „Zajímavostí je, že jeho přátelé mu na jedli navěsili vykoupené směnky od lichvářů, neboť on byl totiž velmi zadlužený,“ připomněl v rozhovoru pro ČT publicista Toufar okolnosti kolem prvního ozdobeného stromku v Čechách. V tomto článku, se také můžeme dozvědět o prapůvodu tradice vánočního stromku. ČT uvádí skutečnost, že zdobení vánočního stromku nepochází z Německa, jak se domníváme, ale z Francie, a to až z roku 573, kdy irský opat přišel do Burgundska a na dvoře burgundského krále v době zimního slunovratu nazdobil posvátnou jedli loučemi ve tvaru kříže a rozsvítil ji. Církev byla zpočátku proti, ale nechtěla jít proti lidem, a tak tuto tradici v 16. století povolila a ta se začala rozšiřovat. 13) Jen z těchto 2 článků lze vypozorovat, že původ zvyku zdobení vánočního stromku a jeho rozšiřování po světě je stále nejasný. Bohužel dnes se lidé příliš nezajímají o to, jaký původ vánoční stromek má, ale zajímá je spíše to, co najdou pod ním. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26


Vlastní práce

Vánoce ve Velké Británii

Pro zjištění informací o slavení Vánoc ve Velké Británii jsme použili dostupnou literaturu, konkrétně knihu Valburgy Vavřinové a poté jsme udělali dva rozhovory. První byl s Arturem, kterému je 20 let, žije v Londýně v nevěřící rodině a druhý rozhovor byl s Davidem, kterému je 28 let a žije v Londýně v křesťanské rodině. „Vánoce, svátky klidu a míru“. Tato slova však dříve ve Velké Británii neplatila, ba naopak. Oslavy byly bujaré a byly pojaty jako karneval. Avšak puritáni toto hodování zcela změnili a dali britským Vánocům podobu, kterou známe dnes. Některé zvyky z původních veselic zůstaly, jako například jmelí zavěšené nade dveřmi nebo klasický Vánoční puding. Z rozhovoru s Arturem vyplývá, že v dnešní době nevěřící britské rodiny tradiční zvyky sice dodržují, ale jen některé a většinou velmi zvolna. Rozdílné nejsou ani odpovědi Davida, který na závěr rozhovoru dodal, že věřící rodiny slaví Vánoce především proto, aby si připomněli narození Ježíše Krista. Nevěřící rodiny slaví, protože si chtějí dát dárky a sejít se v rodinném kruhu. Vánoce jsou svátky, které nejvíce prožívají děti, proto první otázky rozhovorů směřovaly především na psaní dopisů s výčtem dárků a přání a poté samozřejmě na to nejdůležitější: předávání dárků. V této části se odpovědi nijak nelišily. Vánoce ve Velké Británii prožívají všechny děti stejně. Ve Velké Británii nenosí dárky Ježíšek, ale Father Christmas. Děti nedávají dopis, ve kterém si píší o dárky, za okno, ale hází ho do krbu. Poté dopis vyletí komínem a letí k Father Christmas až na Severní pól. Dalším rozdílem je den slavení. Ve Velké Británii se rozdávání dárků a veliká hostina koná až 25. prosince. V tento den děti ráno utíkají k punčochám, které zavěsily večer nad krb a ve kterých nyní ráno nacházejí vánoční nadílku. Jak nám řekl Artur, když rodina nemá krb, děti si vždy poradí. Pověsí svou punčochu třeba na kliku od okna. Jakmile děti rozbalí své dárky, začíná se scházet širší rodina na společnou hostinu, která trvá několik hodin. Podle Arturových odpovědí, je tato sešlost, přesněji tedy obrovské hody, pro mnoho dospělých největším zážitkem celých Vánoc. V literatuře se dozvídáme, že typickým hlavním chodem hostiny je krocan. Některé zdroje dokonce uvádí, že by si britské rodiny nedokázaly hostinu bez krocana představit. Toto tvrzení nám David, který žije v křesťanské rodině, potvrdil. Před hostinou se ještě celá rodina pomodlí. Rozdílná byla však oDpověď Artura, který nám řekl, že v mnoha rodinách jeho přátel, i v té jeho, krocana už nepodávají. Pokrm byl nahrazen například kuřetem s vařenou zeleninou nebo dokonce krůtím sandwichem. V jednom chodu se však http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 12. 06. 2016 12:09

12. 06. 2016 12:09

11/17


oba respondenti shodují s dostupnou literaturou. Tím chodem je dezert - Vánoční puding. Příprava pudingu je prý složitá. Hlavní surovinou je kandované ovoce. Další suroviny, které se do dezertu dávají, čítají alespoň 15 položek. Vše se smíchá a poté nechá osmnáct hodin ustát v chladu. Po osmnácti hodinách se puding vaří v páře dalších osm hodin. Pro lidi v České republice je tento mix takřka nepředstavitelný, avšak všichni Britové si na něm nRtečně pochutnávají. Po hodování přichází poslední den, který spadá pod Vánoční svátky ve Velké Británii. Tím dnem je takzvaný Boxing Day – krabicový den. Boxing Day se slaví 26. prosince, ovšem jak nám řekl Artur, jestliže 26. vychází na neděli, většinou se tento svátek přesouvá na 27. prosince. Boxing day je dnem, kdy britské rodiny obdarovávají lidi, kteří jim po celý rok poskytovali jakousi službu. Těmito lidmi se myslí například listonoši, mlékaři apod. Název se váže k dřívějším dobám, kdy se v tento den otevíraly kasičky u kostelů (box) a peníze z nich se rozdávaly mezi chudé. Po vzájemném porovnání rozhovorů Artura a Davida společně s dostupnou literaturou můžeme vyvodit závěr, že literatura popisuje především Vánoce křesťanských rodin. Ty se však nepříliš liší od oslav nevěřících. Jedinými rozdíly, na které jsme narazili, byl důvod, proč rodiny Vánoce slaví. Dále pak modlení věřících rodin před jídlem a to, že nevěřící rodiny si odpustí krocana a nedělá jim problém nahradit ho něčím jiným, kdežto věřící – křesťanské rodiny, dodržují tradici se vším všudy a krocan na jejich vánočním menu neodmyslitelně patří. 14)

Rozhovor s Danou Rotkovskou (farářka Českobratrské církve evangelické) Rozhodli jsme se, že pro náš výzkum by bylo vhodné navštívit faráře nebo farářku a pohovořit s nimi o tradičních křesťanských vánočních zvycích. Vyhledali jsme proto Danu Rotkovskou z Libčic nad Vltavou, která zde působí jako farářka v Českobratrské církvi evangelické. V řádcích dále bude shrnut rozhovor s paní Rotkovskou. (Protože nechtěla, aby byl rozhovor zaznamenán na nahrávací zařízení, nebude zde uveden přesný přepis rozhovoru.) Rozhovor byl započat otázkou, zda věřící vědí, proč se slaví Vánoce. Paní Rotkovská si myslí, že věřící tuší, proč se slaví a zároveň uvedla, že jsou věřící více obeznámeni s faktem prvního mučedníka Štěpána, jako protiváhy k vánoční radosti. V nevěřících rodinách už tento kontrast není zaznamenáván, protože na něj není upozorňováno a ztrácí se tak povědomí o mučednické věrnosti. Do radostné nálady zdánlivě nezapadá. Dále paní Rotkovská v rozhovoru uvedla, jak probíhají předvánoční a vánoční svátky v libčickém sboru. Advent začíná 1. adventní nedělí, to je začátek křesťanského církevního roku. Názvy železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle, jsou pouze komerční. Adventní neděle nemají pojmenování. Během adventu se čtou biblické texty. Dozvěděli jsme se, že ve sboru se neslaví, v České republice tolik oblíbený, Mikuláš. Přesný důvod nebyl uveden. Dětem se ovšem svátek jako takový nezatajuje, naopak se jim vypráví příběh o biskupovi Mikulášovi z Myry. Do libčického kostela je také dováženo Betlémské světlo, které, jak sama paní Rotkovská říká, přináší lidem radost do domova. Na Štědrý den navštěvují věřící bohoslužby, kde se zpívají i duchovní písně, které nás mají vrátit k tomu, o čem jsou Vánoce. V Libčicích také probíhají tzv. nešpory, což jsou podvečerní pobožnosti se zpěvy. V rodinách probíhají štědrovečerní pobožnosti a čte se modlitba z Lukášova evangelia, to už je krátká domácí pobožnost. Na Boží hod pak chodí rodiny opět do kostela. Paní Rotkovská tráví Vánoce v blízkém rodinném kruhu. Položili jsme otázku, zda se může lišit složení Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26


a velikost rodiny věřící a nevěřící. Dostala se nám odpověď, že nezáleží na víře, ale v tomto ohledu jde především o blízkost rodiny a lidí jako takových. Dále nás zajímalo, zda si paní Rotkovská všímá příchodu nových tradic do České republiky. Uvedla již zmíněné Betlémské světlo, které každoročně přiváží skauti a dále Tříkrálovou sbírku, která má ve společnosti, podle paní Rotkovské, velký ohlas. Na závěr nám sdělila, že odmítá zvyk věšení jmelí. Bere ho jako pohanský. Nemá ráda, když se věcem nutí kouzelné účinky.

Dotazníkový výzkum Součástí této práce je i dotazníkový výzkum (viz. příloha), kde odpovídali jak věřící, tak nevěřící. Dotazník je kombinací jak otevřených otázek, tak otázek s možností výběru, takže bylo možné některá data také sumarizovat a graficky vyjádřit, což je typické spíše pro kvantitativní výzkum, ale vzhledem k záměru této práce je to vhodným doplněním. Respondenti pro dotazník byli předem vybráni, především pokud se jedná o věřící. Věřící bylo složitější nalézt, proto byli cíleně hledáni a vytipováni. Poměr mezi věřícími a nevěřícími byl stanoven rovnoměrně (50% : 50%), což usnadnilo vyhodnocování. Celkem bylo dotazováno 70 lidí z toho 35 věřících a 35 nevěřících. Vybráni byli muži i ženy ve věku od 20 do 60 let. Přibližně jedna třetina všech nevěřících byla z řad studentů ČZU ve věku od 20 do 26 let. Všichni věřící, kteří odpovídali, se hlásí k římskokatolické církvi. Grafy Graf 1: S kým slavíte Vánoce?

Námi dotazovaní věřící slaví Vánoce spíše v širším rodinném kruhu. Oproti tomu naprostá většina nevěřících slaví Vánoce v podobě: rodiče a děti. Graf 2: Obecně lze říci o vánočních zvycích ve Vaší rodině


Printed on 12. 06. 2016 12:09

12. 06. 2016 12:09

13/17


Z našeho dotazníkového šetření vyšlo, že věřící i nevěřící dodržují ve většině případů stejné vánoční zvyky, jako když byli mladí. Nejvíce změn ve vánočních zvycích se podle očekávání objevuje spíše u nevěřících, u věřících zůstávají vánoční zvyky a tradice stabilní. Graf 3: Vyber vánoční zvyky (tradice, rituály), které se dodržují ve Vaši rodině každý rok

Z posledního grafu vyplývá, že nejtypičtější vánoční zvyky jako je vánoční stromek, obdarovávání blízkých a štědrovečerní večeře jsou zastoupeny ve věřících i nevěřících rodinách. Naopak zvyky jako třesení stromkem a házení střevícem se u respondentů vůbec nedodržují. Shrnutí dotazníkového šetření: Z otevřených otázek dotazníkového šetření vyplynulo, že všichni námi dotázání, to znamená věřící i nevěřící, znají důvod oslav Vánoc, totiž narození Ježíše Krista. Pro věřící i nevěřící znamená advent období příprav na Vánoce. Všichni si ho připomínají zdobením adventního věnce a poté zapalováním svící. Věřící zpívají koledy a duchovní písně. Někteří nevěřící navštěvují vánoční výstavy, koncerty nebo vánoční trhy. Pokud jde o vánoční zvyky či tradice, není Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26


zaznamenáno nic neočekávaného. Nelze říci, že by věřící měli více zvyků a tradic než nevěřící. Ve velké většině dotazníků se objevovalo zdobení vánočního stromečku, rozdávání dárků, výzdoba obydlí. Dále byl u dvou dotazovaných nevěřících zaznamenán zvyk – mince pod talířem a rybí šupina. U věřících se poté více objevovalo zpívání koled, postní jídlo, chléb a sůl na štědrovečerním stole, stavba betléma nebo návštěva půlnoční mše. Dotazovaní nevěřící koledy pouze poslouchají. U většiny z našich dotazovaných nevěřících byla kolonka – Znáte původ tradic, které doma dodržujete? – vyplněna slovy: ne, nevím. Jen v jednom případě byl nevěřící s původem tradic seznámen. Všichni dotazovaní věřící původ alespoň některé tradice, kterou doma dodržují, znali. Dotazovaní převážně nepostřehli žádný zvyk, který by byl převzat z jiné země, nebo který by se sem v posledních letech dostával. Pokud byla kolonka vyplněna, tak se nejčastěji v dotaznících objevovala zmínka o Santa Clausovi. Ve věřících rodinách probíhá Štědrý den velmi podobně jako u kterékoli jiné české rodiny. Dopoledne se připravují pokrmy ke štědrovečerní večeři, připravuje se slavnostní tabule a společně zdobí vánoční stromeček. Odlišné je odpolední trávení štědrého dne. Věřící navštěvují odpolední bohoslužby s dětmi, zatímco nevěřící se chodí procházet po okolí svého obydlí, navštěvují hřbitovy nebo se scházejí s přáteli. Před štědrovečerní večeří se věřící pomodlí a pak následuje opět velmi podobný průběh. Z polévek byly uvedeny nejčastěji rybí, následovaná vývarem a poté hrachová kaše. Na všech stolech se objeví kapr a řízky s bramborovým salátem. Navíc byl v některých dotaznících zmiňován pokrm Kuba. Jako dezert se podává cukroví, piškotový dort a podobně. Po štědrovečerní večeři se všichni vydají k tolik očekávanému hřebu večera a to k rozbalování dárků. Z dotazníků vyplývá, že věřící i nevěřící, tak říkajíc přehnaně „dárkují.“ Tento slavnostní večer je u věřících zakončen půlnoční mší, kterou navštěvují již bez dětí.

Mísení kultur Téma, které bylo řešeno dále, se vztahuje k vlivu americké kultury na české tradice. Byl proveden výzkum nižšího rozsahu v rámci jedné třídy prvního stupně základní školy. Výzkumný problém definovala nadnesená problematika. Jako sledovaný objekt byly vybrány děti ve věku, kdy ještě pravděpodobně vnímají existenci „Ježíška“, kouzelné bytosti, jež jim naděluje na Štědrý den dárky. Vyučující jim při hodině výtvarné výchovy zadala téma: „Jak si představuji Ježíška?“. Zkompletované výsledky hodinové práce vskutku vykazovaly značné odchylky od tradičního pojetí Vánoc v naší kultuře. Většina kreseb vyobrazovala Santu Clause. Muže s bílým vousem v rudém oděvu nakreslily takřka dvě třetiny dětí. Pro validní a objektivní výstup by bylo nutné do výzkumu zahrnout mnohem větší množství dětí, pro potřeby této práce však jedna třída postačuje. Jde zejména o nastínění tohoto fenoménu, celková práce se ovšem ubírá jiným směrem.

Shrnutí a závěr Přestože jsou Vánoce svátkem křesťanským, slaví ho i ateisté. V české republice rozdíly v oslavování tohoto svátku takřka nejsou. Obě skupiny, tedy křesťané a ateisté, slaví Vánoce velmi podobně. http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 12. 06. 2016 12:09

12. 06. 2016 12:09

15/17


Jedním z mála rozdílů může být důvod „proč se Vánoce slaví“. Křesťané si těmito dny připomínají narození Ježíše Krista a ateisté, i když vědí, co Vánoce z náboženského hlediska znamenají, se o bližší význam nezajímají. Je to pro ně zakotvená tradice. Dalším rozdílem jsou návštěvy kostela. Ať už v období adventu, či na půlnoční mši. Ateisté kostely navštěvují jen zřídkakdy, dávají přednost procházkám po okolí bydliště, nebo shledání s přáteli. Křesťané to berou jako nedílnou součást vánočních svátků. Rozdíl je také ve znalostech o původu některých tradic a zvyků, ateisté tradice sice dodržují, ale o jejich původu, oproti věřícím, vědí jen málo. Ačkoliv význam vánočních zvyků takřka vymizel, mnoho z nich se dodržuje dodnes. Některé z nich s téměř původním významem, jiné zas spíše pro zpestření vánočního období. Mezi tradiční zvyky můžeme řadit například jednu z nejstarších tradic, a to stavění betlémů a zdobení stromečku. Mnoho tradic zůstalo v bezmála identické podobě, jak se prováděly dříve, například: rozkrajování jablka, louskání ořechů, dávání šupin z kapra pod talíř, pouštění svíček po vodní hladině, lití olova nebo postění se za účelem spatření zlatého prasátka. Bohužel se však od tradic stále vzdalujeme a i tyto neznámější padají v zapomnění. Existuje mnoho dalších tradic, které dnes slaví jen opravdu málo lidí. Patří mezi ně: sbírání patek od vánoček, házení střevícem, lichý host či sedm hrnečků. Štědrý den je posledním z adventních dnů. V tento den se narodil Ježíš Kristus. Dvacátého čtvrtého prosince by se měl držet půst, což dodržují spíše věřící, než ateistické rodiny. Ráno obvykle začíná zdobením vánočního stromku, který má připomínat strom z Ráje, ze kterého Adam s Evou pojedli. Proto byl často zdoben jablky. Dopoledne Štědrého dne probíhá velmi podobně ve věřících i nevěřících rodinách. Mimo zdobení stromečku připravují rodiny pokrmy ke štědrovečerní večeři. Rozdíl je v odpoledním programu, kdy věřící navštěvují bohoslužby a nevěřící chodí na procházky. Večeře probíhá také velmi podobně, jediným rozdílem je modlitba na jejím začátku. Rozdílů ve slavení Vánoc v České republice a Velké Británii je mnoho. Už jen to, že v Británii se to nejdůležitější odehrává 25. prosince. Dalším rozdílem je, že dětem nenosí dárky Ježíšek, ale Father Christmas. Štědrovečerní večeře nemá ve Velké Británii takovou váhu, důležitější je pozdní oběd 25. prosince, kdy se sejde celá rodina a hoduje se i několik hodin. Ve většině rodin se podává krocan a jako dezert puding. V České republice si většina zvyků ponechala podobný ráz, jaký měla v dobách minulých a jen velmi málo se jich přijímá z jiných zemí. Avšak i přesto je vliv amerikanismu patrný, především v dětských představách o podobě Ježíška. Většina dětí si ho představuje jako muže v červeném obleku s bílým vousem, tedy přesně tak, jak vypadá Santa Claus, který nosí dárky dětem v Americe. Přestože lze nalézt rozdíly v tom, jak se slaví Vánoce ve věřících a nevěřících rodinách, je jich jen velmi málo. Vtom nejdůležitějším se obě skupiny shodují. Vánoce jsou svátky klidu a míru, kdy se sejde celá rodina. Na Štědrý den spolu všichni povečeří a poté si předají dárky.

Přílohy

Dotazník: Základní otázky o vánočních svátcích a tradicích v rodinách 0-_dotaznik.doc

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26


Seznam použitých zdrojů ČT24. Vánoční stromek v Čechách zdomácněl až v polovině 19. století. [online]. © Česká televize 2008 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/39899-vanocni-stromek-v-cechach-zdomacnel-az-v-polovine19-stoleti/. FROLEC, Václav Vánoce v české kultuře. Praha : Vyšehrad, 1989. ISBN 80-7021-018-4. MILNE, John. North Bay Nugget: O Christmas tree! [online]. North Bay, Ont. Canada: CanWest Digital Media, 2003 [cit. 2012-05-30]. ISSN 11979941. Dostupné z http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/352292980?accountid=26997. PAVLINCOVÁ, Helena Slovník: Judaismus, Křesťanství, Islám. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0440-6. POIRIER, Jack. Observe: Holidays for many religions: Many Christmas traditions pre-date Christianity. [online]. Sarnia, Ont. Canada: CanWest Digital Media, 2005 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/348341651?accountid=26997. TOUFAR, Pavel Vánoce. Praha: ETC Publishing, 1996, 252 s. ISBN 80-86006-24-7. VAVŘINOVÁ, Valburga Malá encyklopedie Vánoc. Praha: LIBRI, 2001, 286 s. ISBN 80-7277-076-4. VEČERKOVÁ, Eva a Věra FROLCOVÁ Evropské vánoce v tradicích lidové kultury. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 8074290069. VONDRUŠKA, Vlastimil Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice: Dona, 2005. ISBN 80-7322-075-X. ŽENAX. Vánoce - tradice a zvyky. [online]. © AllStar Group s.r.o. 2008 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z http://www.zenax.cz/vanoce_tradice_a_zvyky_3629.htm. , 9) , 14) VAVŘINOVÁ, Valburga Malá encyklopedie Vánoc. Praha: LIBRI, 2001, s. 14-179. ISBN 80-7277-076-4. 2) VEČERKOVÁ, Eva a Věra FROLCOVÁ Evropské vánoce v tradicích lidové kultury. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 8074290069 3) FROLEC, Václav Vánoce v české kultuře. Praha : Vyšehrad, 1989. ISBN 80-7021-018-4. 4) VONDRUŠKA, Vlastimil Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice: Dona, 2005. ISBN 80-7322-075-X. 5) PAVLINCOVÁ, Helena Slovník: Judaismus, Křesťanství, Islám. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0440-6. 6) , 11) POIRIER, Jack. Observe: Holidays for many religions: Many Christmas traditions pre-date Christianity. [online]. Sarnia, Ont. Canada: CanWest Digital Media, 2005 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/348341651?accountid=26997. 7) ČT24. Vánoční stromek v Čechách zdomácněl až v polovině 19. století. [online]. © Česká televize 2008 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/39899-vanocni-stromek-v-cechach-zdomacnel-az-v-polovine19-stoleti/. 8) TOUFAR, Pavel Vánoce. Praha: ETC Publishing, 1996, s. 5-7. ISBN 80-86006-24-7. 10) ŽENAX. Vánoce - tradice a zvyky. [online]. © AllStar Group s.r.o. 2008 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z 1)


Printed on 12. 06. 2016 12:09

12. 06. 2016 12:09

17/17


http://www.zenax.cz/vanoce_tradice_a_zvyky_3629.htm. 12) MILNE, John. North Bay Nugget: O Christmas tree! [online]. North Bay, Ont. Canada: CanWest Digital Media, 2003 [cit. 2012-05-30]. ISSN 11979941. Dostupné z http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/352292980?accountid=26997. 13) ČT24. Vánoční stromek v Čechách zdomácněl až v polovině 19. století. [online]. © Česká televize 2008 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/39899-vanocni-stromek-v-cechach-zdomacnel-az-v-polovine19-stoleti/.

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=krestanstvi2012_3.kruh Last update: 06. 06. 2016 10:26

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Křesťanství: Vánoční zvyky

Recommend Documents