Číslo 1 Rok 2013
Velikonoční číslo Zajíčkovo jaro Jaro máme všichni rádi, jsme s ním velcí kamarádi. Na jaře už slyším ptáčky, jak otvíraj své zobáčky. I zajíci radost mají, na pomlázku pospíchají. Jirka Křenovský, 8. A
Foto: Kačka :) 9. A
PLÁTEK— CO VY NA TO?
STRÁNKA 2
Čau čtenáři! Už potřetí v tomto školním roce můžete trávit příjemné chvilky u čtení našeho Plátku.;) Tentokrát se nese v duchu Velikonoc, ale dozvíte se také zajímavosti z průběhu akademie 2. stupně, poskytneme vám informace ze soutěží, podíváte se na lyžařský kurz, můžete si s námi zaluštit, všechno vám ale neprozradím. Dejte se do čtení, určitě v časopisu nejdete něco zajímavého. Kačka :) 9. A
Rok deváťáka Jaké to je být deváťákem? Je to ten nejlepší, ale zároveň nejhorší ročník na základní škole. Slýchávám od spousty mladších spolužáků, jak se těší, až odejdou ze školy. Taky mě to občas napadlo, ale při nácviku našeho vystoupení na akademii (Ze života 9. B) jsem si vzpomněla na všechny zážitky školní výlety, lyžák nebo exkurze, ale i na úplně obyčejné školní dny, na to, co jsme ve škole společně prožili…Uvědomila jsem si, že čím víc se konec školní docházky blíží, tím víc se mně nechce odejít. Tak si představte, co vás všechno v devítce čeká. Velmi důležité je správně se rozhodnout při výběru střední školy. Budete psát různé inteligenční a logické testy, testy k volbě povolání a taky SCIO testy, to všechno by vám mělo pomoct. Já ale vůbec netuším, čím v dospělosti budu, tak jdu na gymnázium a tuto otázku budu řešit až za čtyři roky :D. Také se musíte snažit mít co nejlepší vysvědčení, budoucím školám na něm dost záleží. Toto všechno musíte stihnout v prvním pololetí. Ale pak je tu druhé pololetí, to je něco úplně jiného… Učitelé už s vámi nepíší tolik testů, nemusíte se tolik učit, všechno se uklidní a je to celkově fajn. Jste nejstarší na škole, to má taky nějaké výhody. Učitelé už s vámi jednají jako „s dospělými“, můžete pořádat různé školní akce pro
své i budoucí prvňáčky. Tohle všechno máme my, letošní deváťáci, už za sebou. Teď nás čeká třeba Týden deváťáků, školní výlet a snad i to poslední zvonění… Ale tou nejdůležitější a zároveň nejtěžší věcí budou přijímačky. Někteří šťastnější spolužáci mají výhodu, že je vezmou i bez nich. Ale většina, stejně jako já, je bude psát v dubnu. Tak bych chtěla všem deváťákům popřát, ať se jim přijímačky podaří a dostanou se na školu, na jakou chtějí :). A doufám, že vy ostatní nám budete držet palce :). Valča Chytrá, 9. B
Žáci 9. B při nácviku promenády na akademii
Školní rádio Už nějaký ten týden nám páteční den zpříjemňuje školní rádio. Role organizátorů a moderátorů se ujaly dvě šesťačky, Sára Porčová a Hana Šebelová. Jenže jejich zkušenosti nebyly tak veliké, jak si myslely, a technika je trošku neposlouchala. Zpočátku rádio nikdo neměl moc v oblibě jednak kvůli tomu, že moderátorům nebylo rozumět, ale hlavně proto, že jejich výběr
písniček nebyl moc dobrý. Tak tímhle si školní posluchače rozhodně nikdo nezíská. Ale teď je všechno jinak. K holkám se přidaly dvě deváťačky, Bára Fojtová a Verča Marečková. Hlavní funkci, tedy výběr písniček, v podstatě nezastává nikdo. Většinou se hrají písničky na přání. Písničky hrané v rádiu připravuje Verča a pouští je přes notebook. Moderátoři se v komentování pís-
niček střídají a texty vymýšlí také pokaždé někdo jiný. Možná že už jste slyšeli název školního rádia. K vašemu udivení je to opravdu Drbna. Chcete vědět proč? Ok, budu na vás teda hodná a tohle malé tajemství vám prozradím. Je vědecky dokázáno, že holky, popř. ženy, jsou drbny, a jelikož v našem rádiu jsou samé holky, tento název je naprosto výstižný. Simona Ondrová, 8.C
PLÁTEK—SOUTĚŽE
STRÁNKA 3
Recitační soutěž V úterý 12.3.2013 se uskutečnilo školní kolo recitační soutěže. Žáci byli rozděleni na dvě skupiny (6. + 7. ročník a 8. + 9. ročník). V první skupině bylo 13 soutěžících, ve druhé 5. Byla jsem také jednou ze soutěžících. Je to celkem o nervy čekat na začátek. Vylosujete si číslo, které vám říká, kolikátí budete vystupovat. Ale je docela zajímavé, že ať už máte číslo 5 nebo 10, nikdy nejste spokojeni. A víte proč? Když máte 1, myslíte si, to je hrozný, jsem první, určitě to zkazím. A když máte třeba číslo 13, po čase se začnete nudit a říkat si, kdy už budu na řadě. Takže nikdo nechce být ani první, ani poslední, ale kolikátí vlastně chceme být? Základem úspěchu je dřina. Musíte se naučit text, tvářit se podle toho, o čem mluvíte, a nakonec přidat různé pohyby. Myslíte si, že když se porota bude smát, znamená to, že se umístíte? Chyba! Jestli říkáte něco, co se vám nelíbí, je to poznat! Vyberte si text, který se vám líbí a který si dobře zapamatujete, a máte slušnou šanci na umístění. Zatím vás zdraví Áďa Kyánková z 6. A
6. a 7. ročník Jan Kužel Martina Mynářová + Michaela Ryzí Markéta Gretzová
8. a 9. ročník Eva Švancarová Markéta Švancarová Jan Hanák
Vybíjená V pátek 22. února se uskutečnil ve školní tělocvičně turnaj ve vybíjené. Sraz byl ve 12:55 hod. před tělocvičnou. Každou třídu mělo reprezentovat smíšené družstvo chlapců a dívek v počtu 10 žáků a 1 náhradník. Turnaje se celkem zúčastnilo pět tříd – 3. A, 3. B, 4. A, 5. A a 5. B. Turnaj zahájily třídy 3. A proti 3. B. Pořadí: Na 1. místě se umístila 5. B, na 2. místě 5. A a na 3. místě 4. A („GRATULUJEME“). Vítězné třídy obdržely diplomy, které nyní zdobí třídní nástěnku. Hlavní organizátorkou byla paní učitelka Eva Pánková. Společně jsme strávili příjemné sportovní odpoledne a těšíme se na další souboj! Lucka Bartůšková a Kamča Vyskočilová, 5. A
Kdo je kdo? Ahojky! Troufám si říct, že už tradičně je tu soutěž: Kdo je kdo? Na základě informací o paní učitelce/panu učiteli hádejte, o koho jde. Kolik máte let? 32 Kde bydlíte? V Lysicích. Máte rodinu? Ano. Máte nějaká zvířata? Ano. Pejska. Jaké jsou Vaše koníčky? Cyklistika, lyžování, četba. Které třídy máte nejraději? Ty hodné. Každý den jinou. Jaká je Vaše nejoblíbenější barva? Červená a oranžová.
Jaké je Vaše oblíbené jídlo? Každé dobré. Kolik let už učíte? 5 Jakou školu jste vystudovala? Univerzitu Palackého v Olomouci, přírodovědeckou fakultu. Kdo mi řekne správné jméno paní učitelky/pana učitele, dostává se do slosování naší soutěže. Dva vylosovaní získají odměnu. Míša Ryzí, 7. B
PLÁTEK—REPORTÁŽ
STRÁNKA 4
ROSTŘEHY Z AKADEMIE Letošní školní akademie se pro veřejnost konala 10. března 2013 v tělocvičně základní školy. 8. března 2013 byla generálka, na kterou byly pozvány děti z mateřské školy a z prvního stupně ZŠ. Pojďte se ale se mnou vrátit o několik měsíců zpět. V září jsme se dozvěděli, že v letošním školní roce bude školní akademie 2. stupně. Od třídních učitelů jsme dostali za úkol vymyslet program. Žáci z jednotlivých tříd se snažili, aby byl program originální a aby se uplatnily dovednosti žáků, které získali ve škole, v zájmových kroužcích a v uměleckých školách. Daleko větším problémem bylo jak zapojit všechny žáky ze třídy do vystoupení. Žáci z naší třídy si vybrali taneční vystoupení s prvky Street Dance - Break Dance a písničku Afro Circus I like to move it. Nacvičovat jsme začali asi od poloviny října. Bavili jsme se při nacvičování úvodní části, kde se zrychloval rytmus písně a nám se pletly ruce. Po nějaké době jsme toto místo zvládli. Nejtěžší pro nás bylo nacvičovat prostřední část sestavy a konec. V této části jsme vymysleli sólo pro dvě žákyně. Také jsme řešili kostýmy pro naše vystoupení a dohodli jsme se na co nejbarevnějším oblečku. Secvičná všech vystoupení proběhla 7. března 2013 ve velké tělocvičně ve spolupráci s pí uč. Kyánkovou, Máslovou a Tesařovou. Moderování se ujali členové dramatického kroužku. Kluci, Jan Pospíšil, Vojtěch Horňanský a Martin Bureš, se snažili správně ozvučit celou tělocvičnu. Všichni jsme si měli vyzkoušet příchod a odchod, také rozmístění, na které jsme při nácviku nebyli zvyklí. Jako publikum jsme netrpělivě čekali na další vystoupení ostatních tříd. Nikdo jsme nevěděli, co si jaká třída připravila. Když jsme na řadu přišli my, měli jsme velkou trému, abychom něco nepokazili. V pátek 8. března 2013 jsme vystupovali pro děti z 1. stupně naší školy a z mateřské školky. Myslím si, že se dětem naše akademie líbila. Hlavní vystoupení bylo pro veřejnost v neděli 10. března 2013. Když jsme měli asi hodinu před vystoupením, museli jsme se domluvit na jiném rozestavení tanečníků, protože někteří žáci, kteří tančili v pátek, onemocněli a v neděli na hlavní vystoupení přišli jiní, kteří v pátek byli nemocní. Stejný problém řešili i žáci z ostatních tříd. Sice jsme neměli takový velký potlesk jako jiné třídy, ale s výsledkem jsme byli spokojeni. Potěšila nás velice pochvala od naší paní učitelky Opatřilové, které tímto děkujeme za její připomínky při tvoření sestavy. Podle předběžného ohlasu žáků, rodičů a učitelů, se kterými jsem hovořila, se nejvíce líbilo vystoupení třídy 8. C - „Koloběh života“. Originální byl také nástup kluků ze 7. A na dětských odrážedlech. Některým rodičům se líbilo i vystoupení třídy 8. B - část Večerníček a chemické kouzlo atd. Původně jsem chtěla udělat anketu, ze které bychom se dozvěděli, jaké vystoupení se nejvíce líbilo. Výsledek? Každému se líbilo něco jiného. Všechna čísla byla pěkná, každé svým způsobem. Všechny nás ale potěšila pondělní pochvala od pana ředitele za úsilí při nácviku a snahu při vystupování. Ve svém hlášení v rozhlase se pan ředitel také zmínil o originalitě čísel. Alča Stejskalová, 7. C
Příspěvky žáků ze 7. C na téma Akademie 2013: Gabriela Šrámková: Můj zážitek z akademie byl dobrý, protože mně se líbilo všechno, ale nejvíce se mně líbila třída 9. B, 7. B, 8. C a 6. C, ale taky se mně líbila 9. A, protože to měli originální. Měli totiž stínové divadlo. Všem rodičům se to líbilo, hodně tleskali. (Pokračování na str. 5)
PLÁTEK—REPORTÁŽ
STRÁNKA 5
Jana Musilová: Když jsme se dívali na jiné třídy, nejvíce se mi líbila 7. B. Měli to nejkrásnější, reklama se mi strašně líbila, kapela umí hezky hrát a ty holky úplná krása. Chtěla bych taky tak tančit. Franta Olah: Akademie byla docela super. Probíhalo to docela rychle, před námi byla 8. B. Jak jsme nastoupili, začal jsem se hrozně smát, ale ani nevím proč, ale nešlo přestat. Lucie Hejlová: Na naší školní akademii se mi nejvíce líbila třída 9. A, protože měli stínové divadlo, které bylo originální, a nebylo moc poznat, kdo se skrývá za závěsy. Dále se mi líbila třída 8. B, nejlepší na tom bylo, jak zpívali písničku, kterou trochu pozměnili, a pokaždé sloce zatancovali, zacvičili nebo předvedli kouzlo z chemie. Když vystupovala naše třída 7. C, měla jsem velkou trému, že tam něco pokazím. Nakonec to nedopadlo nejhůře. Martin Odehnal: Akademie byla skvělá. Rodičům se nejvíce líbilo představení 9. A, 8. C a naše. Já jsem jen naštvaný, že jsem nebyl na generální zkoušce, na které bych viděl vystoupení ostatních tříd. Neděli jsem si užil, měl jsem krásnou barevnou paruku. Barbora Řehůřková: Mně se akademie velice líbila. Na představení 8. B mě zaujal chemický pokus. Nejvíce se mi líbilo vystoupení 9. A, které bylo originální díky závěsu, za kterým vystupovali, také měli nádherný mix písniček. Na konci akademie bylo loučení s žáky z 9. ročníku. Přišlo mno- Z vystoupení 8. C ho rodičů, kterým se vystoupení líbila. Mému bratru se zdála některá vystoupení slabá. Zkrátka všechny třídy si na tom daly záležet a bylo to znát na nádherných představeních. Jan Mazourek: Akademie byla docela dobrá. Nejvíce se rodičům líbilo vystoupení 9. A a naše. Mně se teda líbilo vystoupení 9. A, ale to naše se nám moc nepovedlo, všichni se pořád chechtali a nemohli pořádně tancovat, ale 9. A se to povedlo. Alča Stejskalová, 7. C
Jak jsem prožívala akademii Dne 8. března jsme měli vystupovat pro děti z prvního stupně a z mateřské školky. Ráno jsme se sešli v naší třídě a začali se připravovat na zkoušku. Jakmile pro nás přišel „posel“, přemístili jsme se do tělocvičny. Sjeli jsme náš program a potom jsme šli do třídy ještě dokončit poslední úpravy před vystoupením. V 10:45 jsme odešli znovu do tělocvičny, kde začínalo vystoupení pro děti. Naše třída vystupovala jako druhá. Bylo to také proto, že členové naší kapely si museli připravit své nástroje. Plní nervozity jsme čekali v chodbě před tělocvičnou, vždyť to bylo první vystoupení před diváky. Vystoupení se nám vcelku povedlo. Diváci se smáli převlekům našich kluků. Zdálo se mně, že děti nepochopily některé vtipné scénky. Co se mi na vystoupení líbilo? Nadšení diváků a krásný bouřlivý potlesk. Po vystoupení jsme znovu šli do třídy, kde jsme zhodnotili náš výkon a dopilovávali, co bylo potřeba. Myslím si, že to byl skvělý školní den. Pavla Janečková, 7. B
STRÁNKA 6
PLÁTEK—HUDBA
Naše kapela Bylo nás šest. Není to chyba v názvu knihy od Karla Poláčka „Bylo nás pět“. Šest členů totiž měla kapela třídy 7. B, která se rozhodla při příležitosti konání akademie secvičit nějakou skladbu a na akademii ji zahrát. Zpočátku jsme to neměli moc lehké, stejně jako hrdinové Poláčkovy knihy. Nemohli jsme se totiž dohodnout, co budeme hrát, abychom zapojili všechny nástroje, které jsme chtěli. Já jsem nad tím hodně přemýšlela a nevěděla jsem, jak to vyřešit, tak jsem poprosila svoji paní učitelku na housle, jestli by nám neporadila. Ta nepřemýšlela ani minutu a navrhla mi, že bychom mohli zahrát od Coldplay skladbu „Viva La Vida“. To mě zaujalo, protože ji znám a moc se mi líbí. Domluvila jsem se s ostatními členy kapely, že budeme hrát tuto skladbu. Přes Vánoce jsme sehnali noty a začali zkoušet. Ukázalo se, že to není moc jednoduché. Skladba byla totiž napsána v těžké stupnici, a když jsem noty donesla do hodiny houslí, tak i paní učitelce se to zdálo těžké. Ale moc jsme to spolu ještě nebraly vážně. Do akademie zbývaly nějaké dva měsíce a věřily jsme, že to za tu dobu nějak dopadne. Jenže se nám do toho vmísil lyžařský kurz, na kterém samozřejmě nikdo na akademii nemyslel, všichni si užívali volno a klid od školy. Na jeho konci se nás šest ale přece jen dohodlo, že hned v pondělí po kurzu půjdeme do mé hodiny, abychom začali zkoušet. Paní učitelka nám řekla, že se rozhodla nám noty přepsat a celou skladbu zkrátit, protože se jí to zdá těžké a dlouhé vzhledem k našemu věku. Úprava not jí trvala zhruba týden a potom už jsme zkoušky rozjeli naplno. Každé pondělí jsme za ní docházeli a zkoušeli. Největší problém se ukázal u mě. Měla jsem totiž hlavní melodii a moc mi to nešlo. Jediné, co mi mohlo pomoct, bylo hrát to pořád dokola nejlépe každý den. Takže moje jarní prázdniny se kromě odpočinku skládaly i z každodenního cvičení na housle:).
Po příchodu do školy ale vyšlo najevo (hráli jsme společně totiž jenom jednou týdně), že mi moje snaha sice pomohla, ale že jsem pořád mimo tempo. Předtím jsem to hrála moc pomalu, teď zase moc rychle. Nezbylo mi než vytrvat a pokračovat v každodenním hraní. Na další zkoušce ale nebyl vidět žádný pokrok a já už z toho začínala být nešťastná. Paní učitelka proto vymyslela, abych si skladbu zahrála s kýmkoli z kapely, (protože všichni hráli doprovod) kdo by mně pomáhal dostat se do správného tempa. Začala jsem to teda občas zkoušet s bráchou, který v kapele hrál taky na housle. Moc mi to nešlo, ale začínalo to být lepší. Po jedné zkoušce jsem se s někým, asi s bráchou, bavila o tom, jak by mi pomohlo, kdybych hrála zpaměti. Řekla jsem si, že to zkusím. A opravdu mi to pomohlo! Najednou jsem se mohla soustředit víc na rytmus a na to, co hraji, a nekoukat tupě do not. Od té doby jsem nikdy nehrála z not a přineslo to úspěch. Na poslední zkoušce s paní učitelkou – houslistkou – jsem už byla na tom rytmicky o hodně líp než kdy předtím. Hodně pomohlo i to, že jsem začala pravidelně zkoušet s bráchou. Všichni jsme z toho měli velkou radost. Paní učitelka nám popřála hodně štěstí při akademii a tímto naše zkouška skončila. Zlom ale nastal při zkoušení v tělocvičně. Kvůli hodně špatné akustice jsme se všichni úplně ztráceli. Neslyšeli jsme se, i když jsme stáli metr od sebe. Zvuk nástrojů byl totiž slyšet z mikrofonu, což byla asi o dvě doby zpožděná ozvěna. Aby toho nebylo málo, zjistili jsme, že máme rozladěné nástroje.
PLÁTEK—HUDBA
STRÁNKA 7
Chtělo to jedno jediné – zvyknout si na prostředí tělocvičny a smířit se s tím, že se nebudeme tak dobře slyšet. My jsme ale natolik dobrá parta a jsme tak šikovní, že i s tímto problémem jsme se poprali, a v pátek na generálce už nám to znělo velice dobře. Před prvním stupněm se nám to povedlo a v neděli před rodiči jsme sklidili velký aplaus. Pořád tady ale mluvím jenom o nějakém secvičování a přitom jsem vám vůbec neřekla, kdože to teda v té kapele vlastně hrál. Celá kapela byla tedy složena ze žáků 7. B a jejími členy byl můj brácha Václav Centner, houslista, (já, taky houslistka), klávesista Štěpán Beránek, kytarista Honza Kužel, bubeník Jirka Holcner a violoncellistka Míša Ryzí. Název naší kapely zní „LEGENDS OF INSTRUMENTS“:). Ani nedůvěra některých učitelů v naši kapelu a jejich připomínky k naší hře nás neodradily. Jejich rady a poznámky nám nepomohly, ale působily na nás spíše demotivačně. Měli jsme na nácvik docela málo času, hráli jsme spolu poprvé a jsme děti, takže můj názor je, že se opravdu nemáme za co stydět, protože se nám vystoupení hodně povedlo. Tímto bych chtěla opravdu moc poděkovat své paní učitelce Kocůrkové, která mě učí hře na housle, za to, že s námi tak trpělivě nacvičovala a pomohla nám k takovému úspěchu. Myslím si, že máme před sebou velkou budoucnost:). Radmila Centnerová, 7. B
ROZHOVOR S BLACK SNOW Určitě každý z nás, když byl malý, měl chuť hrát na kytaru nebo bicí, později to byly housle, klavír a další, ale jen někteří u toho zůstali. No a zpěv ve sprše miluje snad každý. Jen někdo to však zvládá skoro na profesionální úrovni. Skupina Black Snow vznikla před necelými dvěma roky. Jejich velkou výhodou je, že mají vlastní aparaturu i zvukaře. Pilně trénují a každá písnička v jejich podání stojí za poslech. Mají za sebou pár úspěšných vystoupení po Jedovnicích a okolí, a dokonce i nějaký ten vlastní koncert. Byla jsem na jejich koncertě. O jejich začátcích a ještě mnohem víc informací se dozvíte v následujícím rozhovoru ;) Poznámka redaktorky: Tento rozhovor měl proběhnout s celou kapelou Black Snow při její nedělní zkoušce, bohužel bacil je zákeřný, a proto na moje otázky odpovídal jen Ondra (vlevo) a Víťa (vpravo). Jak dlouho se znáte? Víťa: S Aničkou se znám už od školky, na základce se do naší party přidala Lucka, a když začala vznikat kapela, přibrali jsme Ondru, kterého znám ze závodů. Postupem času se k nám připojil Hynek a tento rok jsme si na konkurzu vybrali novou zpěvačku Kristýnu. Kdo přišel s nápadem založit kapelu? Víťa: S Luckou jsem chodil do ZUŠky, měli jsme nějaký vystoupení, a když jsme zjistili, že bychom to mohli dotáhnout dál, rozhodli jsme se vykročit. Proč Black Snow? (Dozvěděla jsem se dva důvody, myslím, že pravdivý není ani jeden, ale publikovatelný je jen jeden, a to s nadsázkou.) Ondra: Prostě a jednoduše: Sníh padající na střešní okna vedle komína + saze z bukového dřeva = BLACK SNOW. Co říkáte na svůj první koncert? Vítek: To byla hrůza :D Hráli jsme na Miss ZŠ Jedovnic. Trénovali jsme teprve měsíc a pořád jsme ještě nebyli sehraní. Měli jsme pořádnou trému, ale lidem se to líbilo, dokonce nás hned pozvali na další akce.
PLÁTEK—HUDBA
STRÁNKA 8
Kde zkoušíte? Víťa: Zkoušíme dvakrát týdně. Jednou v profi zkušebně na ZUŠce a podruhé u Lucky a Hynka doma. To už není úplně profi, ale je to dostačující. Udělali jsme menší přesuny, hned se nám líp hraje. Hrajete svoje nebo převzaté písničky? Ondra: Prozatím jen převzaté, dohromady jich umíme kolem sedmdesáti. Nejvíc jich je od Green day a Ine Kafé. Až přemluvíme Hynka, aby začal i zpívat, jelikož ještě nemutoval, zkusíme i Justina Biebra ;) Samozřejmě že se snažíme složit něco svého, ale ještě jsme to nedotáhli do konce. Co kluci práskli na zbytek kapely? Lucka – má modrý oči, jedna z mála slušných kytaristek, ale stydí se hrát na klavír. Vítě doučuje angličtinu. Anička – hraje na basu trsátkem :D Stydí se hrát na housle. Kristýna – Týnka si prošla těžkým obdobím...sem tam jí vypadne nějakej ten zub... no naposledy havarovala se schodama. (Kristýna je ve skupině nová, takže kluci neměli ještě čas ji zkazit.) Hynek – je to nejmladší člen kapely a zároveň taky nejlepší. Bohužel ho lidi po koncertech chválí jako bubenici, a ne bubeníka. Ondra – černá ovce každé kapely... prostě zpěvák. Kromě toho, že je vysoký a má velkou nohu, je to sympatický kluk. (Ale nevěřte všemu, co řekne…) Víťa – na zkoušky nosí bílý slipy, kromě toho, že na kytaru umí hrát oběma rukama, hraje i nohama ;D občas mu tiká oko a na koncertech hraje zásadně bez bot. Víťa se přiznal, že každý měsíc musí měnit struny. Na koncertech i víckrát za večer. Na závěr by vás kapela chtěla pozvat na vystoupení, které proběhne 6. dubna 2013 v Chaloupkách (část Jedovnic), více info na www.facebook.com/OfficialBlackSnow.
Zleva: Anička: 17, baskytara a housle, Víťa: 17, sólová kytara, Ondra: 19, hudební nástroj? Nervy a trochu kytara, ale jinak zpěvák, Lucka: 17, kytara a klavír, Hynek: 12, bicí (hrnce), vítězka konkurzu Kristýna: 17, zpěvačka, prozatím na foto není. Kapela Black Snow by byla ochotna zahrát i u nás ve škole. Jejich nabídku můžeme projednat v žákovském parlamentu.
Kačka :) 9. A
PLÁTEK—HUDBA
STRÁNKA 9
Vítězka Talentmánie ZŠ E. Beneše Lysice Před Vánocemi, jak si snad pamatujete, se konala soutěž Talentmanie. Pěveckou kategorii vyhrála Žaneta Mynářová z 9. B. Řeknu vám, je to dobrý pocit sedět s vítězkou v jedné lavici v hodině matematiky a angličtiny. Bylo příjemné si s Žanetou popovídat a připravit pro vás rozhovor. 1. Od kolika let zpíváš? Od 1. třídy, to mně bylo šest sedm, tehdy jsem začala chodit do zpívání k pí uč. Nesnídalové a na 2. stupni jsem pokračovala u p. uč. Paděry. 2. Proč sis vybrala zrovna píseň Desatero od Lucie Bílé ? Protože se mi líbila. 3. Jak ses cítila, když jsi vyhrála Talentmanii ? Měla jsem velkou radost. 4. Co jsi udělala se svým pohárem pro vítěze? Stojí na poličce v knihovničce. 5. Měla bys odvahu přihlásit se do SuperStar? Neměla, měla bych strach z poroty, hlavně z Pala Habery. 6. Jaké máš koníčky mimo zpěvu ? Ráda jezdím na koni, hraji na housle a kytaru, chodím na procházky s pejskem. 7. Jak se jmenuje pejsek a co je to za rasu? Jmenuje se Nailla a je to rhoderský ridgeback. 8. Teď otázka na tělo, máš nějakého kluka? Ano, mám. 9. Jak dlouho spolu jste? To si nechám pro sebe. Ať vám to spolu co nejdéle vydrží :) 10. Jaký je tvůj oblíbený předmět ve škole? Předpokládám že hudebka. Co? Ne, mám ráda dějepis. . 11. Na jakou střední školu se hlásíš? Je to Střední pedagogická škola Boskovice - sociální činnost a Střední zdravotní škola Blansko - zdravotnický asistent. Tak to je super! Třeba se potkáme v Blansku na zdravce:) Děkuji ti za rozhovor a přeji hodně štěstí na střední škole a hodně odzpívaných písní. Sabina Šálovská, 9. A
PLÁTEK—SPORT
STRÁNKA 10
Lyžařský kurz Ve dnech 20. – 25. ledna se žáci ze tříd 7. B a 7. C vypravili na lyžařský kurz do Beskyd do Velkých Karlovic. Jel s námi pan učitel Sedláček, paní učitelka Požárová a paní učitelka Nedomová. I když jsem jela i vloni, letos to bylo lepší, protože jsme byli všichni stejně staří a tím pádem si víc rozuměli. Ubytovaní jsme byli v penzionu Tabačka, který byl pár metrů od sjezdovky, což byla velká výhoda, protože jsme nemuseli nikam daleko chodit. Rozděleni jsme byli jako tradičně do tří družstev zhruba po deseti lidech. Nesmím zapomenout ani na družstvo paní učitelky Nedomové plné snowboardistů :). Všechny dny probíhaly víceméně stejně, se všemi pauzami i výcviky. Co ale opravdu nemůžu opomenout, tak to jsou proslavené rozcvičky pana učitele Sedláčka, který nám každý den sliboval rozcvičku, ale byla jenom první den a potom už na ně jaksi nedošlo. Všechny nás to moc mrzí, rozcvičky nám opravdu chyběly :). Moc mě bavil i večerní program. Každý večer si nachystalo jedno družstvo několik her, které jsme všichni hráli, a občas se nám podařilo zapojit i učitele, kteří pro nás měli na první a poslední večer nachystanou diskotéku. Třetí den odpoledne jsme vyrazili na Soláň. Většina lidí nestačila opravdu velmi rychlému tem-
pu paní učitelky Nedomové a stěžovali si na délku a náročnost cesty. Všichni jsme ale nakonec na Soláň došli a nechali se vyfotit. Po takovém výkonu jsme si ale zasloužili malý odpočinek, takže jsme se zastavili v restauraci, kde si každý dal něco na pití a většina i něco malého k jídlu. Jakmile všichni dojedli, oblékli jsme se a vrátili se do penzionu. Čtvrtý den proběhly závody ve slalomu. Všichni se velmi snažili, bojovali i přes nějaká svá zranění a myslím si, že to všichni zvládli velice dobře. Na vyhlášení výsledků jsme měli dorazit v nějakém šíleném kostýmu, takže většina z nás (i kluci!) si vyměnila oblečení, namalovala se a všelijak si upravila vlasy. Takto vystrojeným nám paní učitelka Požárová prozradila, že vítězi slalomu jsou Jana Musilová a Štěpán Beránek. Poslední den byli všichni smutní, že už to všechno končí, zábava s kamarády, lyžování a vůbec... V autobuse sice ještě někteří vypadali, že až tak smutní nejsou, ale jak jsme dorazili ke škole, dolehlo to na nás na všechny. Hory jsme si opravdu moc užili, výborně nám vařili, počasí nám přálo a lyžování bylo taky super. Chtěla bych tímto poděkovat všem třem učitelům, že to s námi na horách vydrželi a všem pomohli zlepšit se v lyžování. Radmila Centnerová, 7. B
Minianketka Jelikož jsem se zúčastnila lyžařského kurzu 7. ročníku a velice se mi tam líbilo, chtěla jsem zjistit, jak byli spokojeni mí spolužáci. Líbilo se vám na horách? ANO 43 NE 1 Vařili tam dobře? ANO 44 NE Naučili jste se lyžovat? Zdokonalili jste se v lyžování? ANO 43 NE 1
Chtěli byste si lyžák zopakovat? ANO 40 NE 4 Byli na vás učitelé hodní? ANO 40 TROCHU 2 NE 2 Adéla Šamšulová, 6. A
Při poslední otázce mě napadlo, zeptat se učitelů, jak jsme se chovali my, žáci. Sdělili mně, že oba turnusy byly téměř bezproblémové. Některé žáky museli napomínat v době poledního klidu za křičení. Také se stalo, že nebyli vyspalí, protože někteří žáci nechtěli usnout a rušili noční klid. Všichni učitelé se shodli na tom, že pro lyžařský výcvik byly letos dobré podmínky. Pavla Janečková, 7. B
PLÁTEK—VELIKONOCE
STRÁNKA 11
Velikonoční zvyky a tradice Abyste věděli, jak se chovat v následující dny, vyhledala jsem pro vás několik typů: Škaredá středa V tento den se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce. Zelený čtvrtek Musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem, aby v ní byla voda celý rok. Také jidáše s me dem zaručovaly zdraví. Velký pátek V tento den se jděte umýt do potoka, aby se vám vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat. Bílá sobota Z ohořelých dřívek se udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly se pomlázky, zdobila se vajíčka. Boží hod velikonoční Každá návštěva dostala kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voTerka Hložková, 6. A da a dostatek ovoce. Míša Ryzí, 7. B
Recept na velikonočního beránka Velikonoce nejsou jen o zdobení vajíček, vyrábění pomlázek, ale také o pečení, tady máte typ, jak si upéct dobrého velikonočního beránka. Co budete potřebovat? 200g cukru moučka, 2vejce, 5 žloutků, 5 bílků, lžičku citronové šťávy, vanilinový cukr, 300g hrubé mouky, máslo a strouhanku na vysypání formy POSTUP Cukr, celá vejce, žloutky a vanilinový cukr utřeme do pěny. Poté přidáme citronovou šťávu, sníh z bílků, mouku a pomalu promícháme. Formu vymažeme a vysypeme moukou nebo strouhankou, těsto dáme do formy. Pečeme ve středně vyhřáté troubě asi 50 minut. Vyklopíme, ozdobíme, sníme. Přeji vám krásné Velikonoce a dobrou chuť. Sabina Šálovská, 9. A
PLÁTEK—KŘÍŽOVKA 1. Na Velikonoce se barví... 2. Velký… (den) 3. Hody, hody doprovody je ... 4. Svátky jara 5. Mládě od slepice 6. Kluci pletou… 7. Symbol Velikonoc 8. Bílá… (den) 9. Malované vajíčko 10. Zelený… (den)
STRÁNKA 12
1. 2. 3. 4. 5.
Vyluštěnou křížovku mně odevzdejte do konce dubna.
6.
Eliška Doleželová 9. A 7. 8. 9. 10.
Redaktoři Plátku Vám přejí veselé Velikonoce!
Obrázek pro potěšení od Ondřeje Procházky ze 6. A Velikonoční číslo Plátku vychází ve středu 27. 3. 2013 nákladem 60 kusů. Šéfredaktorka: Kateřina Králíková, korektorka: Valerie Chytrá. Ostatní redaktoři jsou podepsáni pod svými články. Úprava časopisu pro webové stránky: David Baláč a Kamil Vaněk.
