VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ města

H AOSPORÑOJEKT

ELEKT R

ZDENĚK HASOŇ Svitavská 1a, 678 01 BLANSKO tel. 516 510 527

Masarykovo nám. ½, 680 01 BOSKOVICE tel. 603 817 887

zak.č.: 20 – 44 - 11

PROJEKT REVITALIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ města KUŘIM I. ETAPA

ELEKTROPROJEKT Svitavská 1a, 678 01 BLANSKO

tel. +420 603 817 887

e-meil: hason @razdva.cz

IČO 1371 6069

Autorizace č. ĆKAIT 1001530

PROJEKT Revitalizace veřejného osvětlení města KUŘIM

 ELEKTROPROJEKT Hasoň Zdeněk, 2011 - výtisk 6 ks ( 5 x objednatel, 1 x archivní zpracovatel )

PROJEKT REVITALIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ města KUŘIM I. ETAPA ***********************

Obsah:

1. Úvod - popis 2. Stávající stav 3. Návrh tech. řešení úprav VO 4. Propočet úspor 5. Propočet nákladů 6. Návratnost investice 7. Závěr 8. Přílohy : 1- GENEREL VO 2- PASPORT STÁVAJÍCÍHO STAVU A NÁVRHU ÚPRAV VO 3- VÝKRESY Výkr.č. 1 – Situace el. rozvodu VO – část 1 – KUŘIM - sever Výkr.č. 2 – Situace el. rozvodu VO – část 2 – KUŘIM - jih 4 – Výpočet osvětlenosti

1. Úvod - popis Město Kuřim uvažuje s provedením kompletní rekonstrukce stávajících svítidel VO města rozdělených na několik etap dle finančních možností města a technického stavu el.rozvodů. Zhodnocení stávajícího stavu a návrh úprav se vztahuje pouze na vlastní město a obsahuje orientační soupis svět. bodů a kalkulaci nákladů uvažovaných pro případnou optimalizaci stávajícího stavu VO. Náš návrh technického řešení rekonstrukce VO vychází z poznatku, opřeného o ekonomické ukazatele, že při současném trendu zvyšování ceny el. energie a při stárnutí tech. zařízení VO je nejvýhodnější provést nejen nutnou údržbu stávajících částí VO, ale zároveň také provádět postupnou výměnu technicky zastaralých a nevyhovujících částí el. rozvodů VO, rozvodnic a svítidel s velkým el. příkonem a malou svítivostí za nové, technický dokonalejší s menším příkonem el.energie a větším efektem svítivosti. To vše při zachování parametrů kladených ČSN EN 13 201 –1 až 4 na osvětlenost pozemních komunikací z hlediska bezpečnosti pohybu osob a vozidel po komunikacích. Pro studii byly komunikace rozděleny na čtyři provozní pásma: - 1.pásmo - hl. komunikace – hlavní průtah – II/385 a II/386 ( červeně --- ) - stupeň osvětlení ME3a., Lpk = 1,0 cd/m2 - 2.pásmo - hl. komunikace – obslužné komunikace hlavní ( fialová --- ) - stupeň osvětlení ME 4a., Lpk = 0,75 cd/m2 - 3.pásmo - hl. komunikace - obslužné komunikace vedlejší ( žlutá --- ) - stupeň osvětlení ME5, Lpk = 0,5 cd/m2, - 4.pásmo - ulice se slabou dopravou, ( ostatní plocha šedá --- ) - stupeň osvětlení ME6, Lpk = 0,3 cd/m2 Při řešení optimalizace bylo uvažováno s prozatímním ponecháním stávajících el, zemních rozvodů VO s případnou postupnou výměnou v místech havarijního stavu kabelových vedení ( poškození 3.osobou ) výměnou svítidel, sloupů VO a zejména spínacích rozvodnic., neboť jejich stávající stav je již technicky zastaralý a je velkým zdrojem poruch a stálých finančních nákladů na opravy. Při úvodní rozvaze bylo také uvažováno se zachováním stávajících opěrných bodů VO, t.j.sloupů nadzemního vedení NN a VO a těch ocelových stožárů VO, které vyhoví zkoušce defektoskopie, při jejich obnově vhodným provedením povrchové úpravy nátěrem . Výměnou stávajících svítidel za energeticky efektivnější bude vytvořen v první části úprav finanční potenciál pro následné úpravy nosných a kabelových prvků soustavy VO. 1. ETAPA ÚPRAV VO je z pracovních důvodů zatím řešena v rozsahu 1. etapy.

1.1 Základní požadavky -

návrh a provedení veřejného osvětlení musí splňovat podmínky ČSN 736101, ČSN 736110,ČSN EN 13201-1, ČSN EN 13201-3 a ČSN EN 13201-4. V rámci působnosti těchto předpisů se pro výběr třídy osvětlení musí využít postup dle ČSN EN 13201-1, který umožňuje uplatnění požadavků odpovídajících třídám osvětlení dle ČSN EN 13201-2. Povinnost uplatnit výběr třídy osvětlení dle ČSN EN 13201-1 platí pro osvětlení pozemních komunikací, pro které byly projekční práce zahájeny po datu účinnosti těchto předpisů. Projekty rozpracované, ale nerealizované před datem nabytí účinnosti musí být upraveny, aby splňovaly požadavky ČSN EN 13201-2.

-

elektrická zařízení nově budovaného veřejného osvětlení musí splňovat podmínky současně platných technických norem, zejména pak řady norem ČSN 33 2000-1 až ČSN 33 2000-7-714).

-

umístění prvků zařízení veřejného osvětlení musí vyhovovat podmínkám pro jejich provoz a údržbu. Do ochranných pásem jiných inženýrských sítí, technických zařízení nebo vymezených pozemků lze umístit zařízení veřejného osvětlení jen v souladu s ustanoveními technických norem, vyhlášek nebo zákonů, které ochranná pásma vymezují a za splnění podmínek daných operativními správci těchto sítí.

1.2 Základní předpisy pro projektování a výstavbu -

veškerá činnost probíhající v rámci stavebního řízení musí být v souladu s obecně platnými právními předpisy, technickými předpisy, vyhláškami, normativními dokumenty apod. Stavební zákon 50/76 Sb. ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je doplněn vyhláškou č. 132/1998 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Se stavebním zákonem také souvisí vyhláška č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu.

-

pro bezpečnost elektrických zařízení platí zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Tento zákon rozlišuje technické předpisy, technické normy a zavádí pojem harmonizované normy. K jeho doplnění byla vydána nařízení vlády ČR z nichž jsou z hlediska požadavků na zařízení VO nejpodstatnější nařízení vlády č. 163/2002 Sb., 190/2002 Sb., 17/2003 Sb., 18/2003 Sb.

-

oprávnění k projektování elektrických zařízení je dáno odbornou způsobilostí projektantů elektro podle vyhlášky ČÚBP a ČÚB č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Oprávnění projektovat stavby, které podléhají územnímu a stavebnímu řízení podle Stavebního zákona, je dáno zákonem č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků.

1.3 Platnost nezávazných technických norem -

z hlediska platnosti technických norem (ČSN, EN) jsou platné všechny ČSN, které jsou uvedeny v platném seznamu českých technických norem, byly vyhlášeny ve Věstníku ÚNMZ a nebyly do dnešního dne zrušeny. Podle zákona č. 22/1997 Sb. jsou všechny normy nezávazné, a to i ty normy, které byly do 31. 12. 1999 závazné a schvalované ještě podle zákona č. 142/1991 Sb.

-

nezávaznost technických norem neznamená jejich neplatnost. Ustanovení technických norem je nutno chápat jako stanovení kvalitativního a bezpečnostního minima. Není cílem norem svazovat techniky a projektanty, ale naopak umožňovat aplikování nejnovějších poznatků vědy a techniky do praxe. Nezávaznost právě umožňuje navrhovat a realizovat i odlišná technická řešení než normou stanovená, vždy je však nutno prokázat dosažení minimálně stejné úrovně kvality a bezpečnosti navrhovaného a realizovaného elektrického zařízení.

2. Stávající stav V průběhu zpracování návrhu úprav byly provedeny terénní zjišťování skutečného stavu zařízení VO, pořizování fotodokumentace a videozáznamů pro získání celkového – pokud možno objektivního – pohledu na předmět posuzování. Cílem bylo ověřit stávající stav VO , zpracovat Pasport VO a zjistit: -

stav vedení evidence o majetku města

-

stav podpěrného systému, druhy stožárů, stáří a údržba stožárů VO

-

seznámení se stavem mapového a datového pasportu VO

-

převládající charakteristické typy osvětlovacích soustav, typy provozovaných svítidel, vhodnost jejich nasazení ve vztahu k předpokládanému zatřídění komunikací, stav údržby a obnovy

Dále byla prováděna prohlídka zařízení VO zaměřená ve večerních hodinách na stav a efektivnost stávající osvětlovací soustavy VO. Byla provedena orientační měření na vytypovaných úsecích komunikací. V denních hodinách byl zjišťován stav rozvaděčů RVO a seznámení se s aktuálním stavem -

rozváděčů zapínacích míst

-

podpěrného systému, jakožto nejpodstatnějšího prvku zařízení

-

provedení venkovních vedení

Hlavní technické údaje – 1. etapa -Střídavá rozvodná síť 3+PEN, 50 Hz, 3x400/230 V, TN-C -Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí v prostorách normálních a nebezpečných pro sítě: NN - TN-C do 1000 V dle čSN 33 2000-4.41 čl.413.1.3 a norm.přílohy NK pro rozvodné sítě - Celkový instal. příkon - soudobý příkon stávající

Pp = 21,04 kW

********************************************* - měření spotřeby el.energie – 14 x v rozv. RVO ( stávající ) - průřez kabelů VO - počet světelných bodů - počet svítidel

-

- AYKY 4B x 10,16,25,35, CYKY 4 X 10, 4 x 16, AlFe 16,25,AES 4x70+(VO) 25 - 111 128

- prostředí dle ČSN 332000-3 čl.320 N4 : AB 8, AC 1, AD 3, AF 1, AG 2, AH 2, AK 1, AL 1, AN 2, AQ 1, AS 2, BA 1, BC 3

Poznatky byly shrnuty do základních oblastí : OBSAH : 2 a/ Popis svítidel a el. rozvodů 2 b/ Popis opěrných bodů 2 c/ Popis rozvodnic RVO 2 d/ Kabelové rozvody 2 e/ osvětlovací soustavy 2 f/ Posouzení údržby Zhodnocení stávajícího stavu bylo provedeno na základě orientačního soupisu světelných bodů VO vyhotoveným zhotovitelem s orientačním zakreslením v technické dokumentaci a na základě vlastní fyzické prohlídky stáv. stavu ke dni 2.5.2010 .

2 a/ Popis svítidel a el. rozvodů Z prohlídek souboru VO bylo zjištěno, že v rámci finančních možností města byla prováděna výměna jednotlivých svítidel namátkově, chaoticky a bez celkové koncepce dalšího postupu. Z prohlídek souboru VO bylo zjištěno, že v rámci finančních možností města byla vyměněna svítidla v části města vč. hlavního náměstí a osazena zde řada svítidel s vyšší světelnou účinností a hlavně vysokým krytím světelně činné části (např. svítidla SiTECO ST ) . V ostatních oblastech jsou provozována původní svítidla československé výroby z období 70. a 80. let (výrobní program ELEKTROSVIT s.p.). V okrajových částech, ale v některých místech např. sídliště) byly při výměnách svítidel osazena levnější svítidla (např. typu OCP ) s osazením na původní sloupy. Technický stav původních svítidel odpovídá jejich stáří, míra znečištění je úměrná stupni krytí světelně činných částí a skutečnosti, že čištění krytů svítidel se samostatně a pravidelně vzhledem k vysokým nákladům této činnosti neprovádí (je předepsáno v technické normě a metodických doporučeních). Znečištěné kryty světelně činných částí významně snižují světelnou účinnost. Rozbité nebo popraskané kryty také vedou k nadměrnému znečišťování světelně činných částí svítidel a tím k snížení výrobcem stanovené účinnosti. Celkový stav svítidel a opěrných bodů je uspokojivý a u OP označených jako starších 30 let je doporučeno provést k výměnu či jen údržbu vhodnou povrchovou úpravou s případnou výměnou dílčích částí – přesnou specifikaci určí projektová dokumentace. Původní stávající svítidla ( starší 30 let ) použitá pro osvětlení částí komunikací města jsou z dnešního hlediska výkonnosti světelných zdrojů nevyhovující a byly již proto v předešlých etapách částečně upravovány. Stávající svítidla použitá pro osvětlení částí komunikací města jsou z dnešního hlediska výkonnosti světelných zdrojů nevyhovující a byly již proto v předešlých etapách částečně upravovány. Stávající osvětlovací tělesa – svítidla se vyznačují základními nedostatky: -

zastaralá konstrukce optické části svítidla – zrcadla. Ve všech užitých typech prakticky žádné odrazové zrcadlo reflektoru prakticky není a je nahrazeno max. leštěným Al plechem natvarovaným do tvaru U. To má za následek nedostatečné a nerovnoměrné rozprostření světelného toku po komunikaci.

-

špatný - nízký – stupeň krytí svítidla ( značeno IP ) proti vnikání prachu. Důsledkem je pak trvale periodicky se opakující zašpinění průhledného krytu svítidla, jeho nutné časté čištění spojené s nároky na obsluhu a mechanizaci – plošinu.

-

zastaralý typ krytu optické části svítidla z mléčného PVC. Důsledkem je pak drastické snížení světelné účinnosti svítidla ( např. u parkového svítidla až na 30 % původní světelné účinnosti, tzn., že výbojka RVL 125 W má daleko menší světelnou účinnost jako výbojka 70 W v novém svítidle ).

-

použití výkonově průměrných světelných zdrojů.

Pro přehlednost jsou následně popsány základní typy svítidel použitých ve světelné soustavě města:

Skutečný stav - město Kuřim : SVÍTIDLA ZASTARALÉ KONCEPCE : 1/

- svítidla SHC 150, typ 444 23 15, řada 444 xx xx , IP 23, účinnost: 60 % svítidla osazená na ocel. stožárech SP 8 - 12 s výl. 1-2000, popř. na výložníku budovy typ svítidla převážně SHC 150 W (164 W), vedení v zemi kabel AYKY 4x 16. Doporučeno vyměnit svítidlo a sloup povrchově ošetřit

2/

- svítidla SHC 250, typ 444 23 16, řada 444 xx xx, IP 23, účinnost: 60 %

svítidla osazená na ocel. stožárech SP 8 - 12 s výl. 1-2000, popř. na výložníku budovy - typ svítidla převážně SHC 250 W (280 W), vedení v zemi kabel AYKY 4x 16. Doporučeno vyměnit svítidlo a sloup povrchově ošetřit 3/

- svítidla SHC 250, typ 442 1501, řada 442 xx xx, IP 23, účinnost: 60 %

svítidla osazená na ocel. stožárech SP 8 - 12 s výl. 1-2000, popř. na výložníku budovy - typ svítidla převážně SHC 250 W (280 W), vedení v zemi kabel AYKY 4x 16. Doporučeno vyměnit svítidlo a sloup povrchově ošetřit

4/

- svítidla SHC 150, typ 444 1904 a další řada 444 xx xx,, IP 23, účinnost: 60 % svítidla osazená na distribučních sloupech JB 10,5, popř. ocel. stožárech SP 8 s výl. 11500, typ svítidla převážně SHC 70 W ( 84 W), vedení v zemi kabel AYKY 4x 16. Doporučeno vyměnit svítidlo

5/ - svítidla sadová SHC 150 W, 446 05 15, řada 446 xx xx,, účinnost 64/60 % svítidla osazená na stáv. sloupech VO s přisazením na sad. Ocel/betonových sloupech SpB 4 -5 - osaz. RVL a SHC 110 W - 150 W, vedení v zemi kabel AYKY 4x 16. Doporučeno vyměnit svítidlo

Celkový počet světelných míst etapy 1

:

111

Celkový instal.příkon – 128 ks svítidel :

ks

21,04 kW

Chyby při osazení stávajících svítidel Chybné nasvětlení stávajících komunikací je zapříčiněno zejména dobou vzniku osvětlovací soustavy v 60. a poč. 70. let 20. století. Tehdejší koncepce vycházela z dnes již neplatných technických norem řady ČSN 36 4000 a tehdejších požadavků na hustotu provozu na komunikacích.

Příklad chybného pojetí osvětlení – únik světelného toku nad rovinu svítidla ( do horního poloprostoru ) Proto z dnešního hlediska je nedostatečné jednak rozmístění světelných bodů, jejich výška a světelný výkon svítidel (svítidla 100 – 150 W s účinností 35 – 50 % ).

Progresivní přístup při osazení stávajících svítidel V řadě lokalit města, kde již bylo započato s výměnou svítidel , nebylo postupováno s ohledem na nové požadavky osvětlenosti komunikací, ale prozatím pouze s ohledem na finanční náročnost. Což je z krátkodobého hlediska pochopitelné, ale přináší to do budoucna větší nároky na finance v oblasti oprav a údržby. Také nebyl při výměnách brán zřetel na zatřídění komunikací a na rovnoměrnost osvětlenosti, bylo postupováno bez využití moderních technických vlastností svítidel a jejich optické části ( seřiditelné dle místa, výšky a úhlu osazení ).

moderní trend – nasvětlení bez úniku světla a nastavitelnost pozice optiky svítidla

pozice 1

pozice 2

pozice 3

Příklad systému osvětlení: -

svítidlo SiTeco ST 50 , výbojka HST 50 W b = 6 m, a = 35 m, h = 6 m a / h = 5,8, b / h = 1

-

jas vozovky: L = 0,5 cd / m rovnoměrnost: Uo = 0,4, Ui = 0,5

2

Svítidla použitá na území města nesmí mít horší technické vlastnosti než jsou uvedeny příkladem.

2 b/

Popis opěrných bodů

Podpěrný systém slouží k nesení výložníků a svítidel. V největší míře jej tvoří vlastní stožáry VO – sadové nebo silniční, zbývající také v poměrně malém rozsahu energetické stožáry e-on. V menší míře se vyskytuje umístění na různých objektech (domech, průchodech apod.) a to zejména v histrickém jádru města. Přesná skladba je vzhledem k aktuálním údajům analyzována je součástí pasportu. Z prohlídky, poskytnutého mapového pasportu a údajů objednatele lze kvalifikovaně odhadnout, že poměry v rozložení SM jsou asi následující: SM na vlastních podpěrách v majetku města

100%

SM na podpěrách e-on

do 0%

SM umístěná na dalších objektech

do O%

Umístění na energetických stožárech E-ON není . Stávající opěrné body – sloupy se vyznačují základními nedostatky: -

stožáry VO – jsou opatřeny litinovými a plastovými paticemi s utěsněním. Tzn, že do prostoru patice a svorek vniká atmosferická vlhkost minimálně a to přesto vede, s ohledem na zastaralé typy patic, ke korozi kovových částí a svorek a je nutná častější údržba a konzervace (jeprůběžně prováděno )

-

patice jsou jen částečně – v některých případech opatřeny základem - podbetonováním. Tzn. že do prostoru patice a svorek vniká zemní vlhkost což vede ke korozi kovových částí a svorek. Úpravy se průběžně.

-

vlivem atmosférické vlhkosti dochází k postupné korozi kovových částí sloupů vč. výložníků

Technický stav stožárů VO ve vlastnictví města je odpovídající tomu, že velká většina zařízení VO je již na hranici životnosti ( 25 roků podle metodik z let před rokem 1989, 30 roků pro obnovované soustavy po roce 1989). Až na výjimky ( opravy po dopravních nehodách nebo jiných škodách, přeložky vyvolané jinými stavbami, celkové rekonstrukce území, řešení tzv. statické dopravy – budování dalších parkovacích stání apod.) jde o původní stožáry postavené v letech největšího rozsahu výstavby samostatných soustav VO (roky 1960 – 1975) a při vlastní výstavbě nových částí města. Tím je dána objektivní a nezvratná skutečnost, že podpěrný systém zařízení VO je již na hranici životnosti a bude v nejbližších letech vyžadovat celkovou obnovu. Výše a struktura finančních prostředků v uplynulých letech umožňovala jen částečnou soustavnou údržbu podpěrného systému (preventivní údržba pod paticí, ošetřování dříků v místě vetknutí, pravidelné nátěry apod.) a neumožňovala plánování a provádění celkové obnovy ( komplexní rekonstrukce ) VO. Doporučuje provést provedení proměření statické pevnosti – defektoskopie s následnou výměnu či jen údržbu vhodnou povrchovou úpravou s případnou výměnou dílčích částí – přesnou specifikaci určí projektová dokumentace pro úpravu jednotlivých etap Rekonstrukce VO.

2 c/ Popis rozvodnic RVO Stávající systém měření spotřeby el. energie VO, spínání, odpínání a kontroly provozního stavu el. rozvodů a rozvodnic RVO – typ UAVO je provozováno systémem přímé účasti obsluhy zařízení v terénu s nutností přímého vstupu osoby s elektrotechnickou kvalifikací do el. zařízení např. při odečtech stavu el. energie. Rozvaděče jsou původní, instalované při postupné výstavbě souboru VO v letech 60. až 80. V uplynulém období nedošlo k jejich výměnám, byla prováděna jen běžná údržba. V současné době lze konstatovat celou řadu závad a nedostatků. Jako např.: -

oceloplechové skříně vykazující určitý stupeň koroze

-

nedodržení požadovaného krytí živých částí za dvířky min. IP 2X

-

zastaralé a tím méně spolehlivé spínací prvky

-

narušené zděné nebo betonové pilíře

-

chybějící schéma vnitřního zapojení RVO nebo neaktuální popis vývodů

Stávající elektroměrové rozvodnice Rvo -

hodnota hlavních jističů elektroměrových rozvaděčů je částečně optimalizována s ohledem na Pi. Důsledkem je nepřiměřená paušální platba za měřící bod.

-

odečty stavu elektroměru jsou prováděny manuálně a nepravidelně. Důsledkem je pozdní možnost reagovat na změny ve zvýšené spotřebě el. energie a vysoké provozní náklady nutné na cesty po odlehlých částech VO a vytíženost produktivního pracovníka.

Současně není bez přímé účasti obsluhy možné zjistit poruchu provozního stavu a zajistit okamžitě a efektivně provést odstranění nežádoucího provozního stavu. V praxi to znamená, že : - občan nahlásí na dispečink TS města poruchu svítidel na ulici - zodpovědná osoba zajistí obsluhu s elektrotechnickou kvalifikací - výjezd - specifikace poruchy , definování způsobu opravy - návrat na TS - zajištění náhradního dílu - výjezd - oprava V praxi bývá zpravidla banální porucha - výměna zdroje - samozřejmě řešena již při prvním výjezdu, ale pak se prodlužuje doba než dojde k výjezdu, neboť výjezd jen k 1 ks opravy je neefektivní. Rozvodnice RVO typ UAVO jsou spínány pomocí časového a fotočidlového impulsu, který je postupně nastavován s rozšiřujícími se okruhy VO a dochází také k poruchám spínacího vodiče a tím i spínání VO vlivem zemních prací prováděných na území města jinými dodavateli inženýrských sítí. Technický stav spínacích bodů – rozvaděčů RVO - je vlivem průběžné údržby TS relativně dobrý, ale je limitován jejich stářím. Koncepce spínání a jištění je částečně technicky překonaná s tím, že snížením instalovaného výkonu VO dojde ke snížení proudové zátěže el. zařízení vč. kabelových rozvodů a ke snížení stávající předimenzované hodnoty hlavních jističů RVO. Doporučuje se provést optimalizaci – snížení – počtu spínacích rozvodnic RVO ( následně po výměně svítidel a snížení el. příkonu jednotlivých el. okruhů. Doporučuje se provést osazení nových spínacích prvků – rozvodnic RVO s hodnotami jištění dimenzovanými na již upravené světelné okruhy ( tj. se sníženými hodnotami zatížení jednotlivých větví ) s osazením do vhodnější lokality tak, aby byly osazeny ve středu spínaného okruhu a bylo možno provést rovnoměrné rozfázování svítidel zátěže a popř. Doporučuje se provést osazení nových spínacích prvků – rozvodnic RVO s radiovým centrálním ovládáním a odečítáním technických hodnot el. zařízení, případně s elektronickou regulací příkonu svítidel v hodinách se sníženým provozem.

Příloha :

Elektroměrové a regulační rozvodnice RVO

ELEKTROMĚROVÉ A REGULAČNÍ ROZVODNICE RVO

RVO 1

RVO 2

OCP / pilíř J21U 50 In - 50 A/ 3

OCP / pilíř J21U 50 In - 100 A/ 3

Doporučená úprava:


VÝMĚNA RVO

VÝMĚNA RVO Úprava Hl. jističe

RVO 3

RVO 4

PVC / pilíř RVO ESTA FxG In - 63 A/ 3

PVC / aloup FxG In = 25 / 3

RVO 6 RVO 5

OCP / pilíř J21U 50 In - 50 A/ 3

OCP / zeď J21U 50 In - 86 A/ 3



VÝMĚNA RVO


RVO 8 RVO 7

OCP / pilíř J21U 50 In - 85,5 A/ 3 Doporučená úprava:


OCP / zeď J21U 50 In - 50 A/ 3

KUŘIM rozvodnice RVO

RVO 9 OCP / pilíř J21U 50 In - 76 A/ 3 Doporučená úprava:

RVO 10 PVC / pilíř RVO ESTA FxG In - 23 A/ 3


RVO 11


RVO 12 PVC / aloup FxG In = 40 / 3

RVO 13 za Sv. Janem

RVO 14 Kolébka



2 d/ Kabelové rozvody Z předaných podkladů vyplývá, že ve městě je celková délka kabelového rozvodu VO uloženého v zemi je 28 km a venkovního vedení 0 km. Druhy, průřezy a jednotlivé délky instalovaných kabelů nejsou vedeny v pasportu VO. Kvalifikovaným posudkem je konstatováno, že cca 90 % kabelových rozvodů VO ze zapínacích rozváděčů je hliníkovými kabely AYKY 4x16/ 25 . Fyzický stav a jejich spolehlivost jsou nejvíce ovlivněny jejich stářím. Největší míra poruch je ale zaviněna špatným uložením již při původní instalaci (nedodržení hloubky uložení, chybějící pískové lože atd.) a nebo stavební činností ve městě, zejména když nejsou stavebníky – 3. osobami - v plné míře respektovány stanovené podmínky obsažené ve vyjádřeních správce (vlastníka) VO. Zejména lze následky poškození kabelu VO vysledovat při provádění výstavby jiných liniových inženýrských sítí ve městě ( slaboproudé , telekomunikační a pod. )

2 e/ Osvětlovací soustavy Jsou původní, navrhované podle parametrů svítidel dostupných v době jejich navrhování a budování. Při rekonstrukcích VO už lze navrhovat nové soustavy podle stanoveného zatřídění komunikací v souladu s ustanovením platných norem a s využitím nejlepších parametrů moderních svítidel. Pro rekonstrukce musí být vždy provedeny světelně technické výpočty. Bylo doporučeno vypracovat GENEREL VO města - je součástí této PD - ve kterém je závazně stanoveno světelné zatřídění komunikací.

2 f/ Posouzení údržby Veřejné osvětlení jako každé složitější technické zařízení musí být udržováno. Tím spíše, že se jedná o vyhrazené technické zařízení. Od roku 1995 platí technická norma ČSN 33 2000-1 a článek 13N6.2 „Elektrická zařízení musí být pravidelně kontrolována a udržována v takovém stavu, aby byla zajištěna jejich správná činnost a byly dodrženy požadavky elektrické a mechanické bezpečnosti a požadavky ostatních předpisů a norem“. Údržba zařízení VO a s tím spojené práce se člení: 1. Běžná údržba (dále jen BÚ) 2. Preventivní údržba (dále jen PÚ) 3. Odstraňování následků škod a vandalismu 4. Zajištění centrálního dispečinku a pohotovostní poruchové služby 5. Zajištění pravidelných elektrorevizí

2.f. 1. Běžná údržba Zahrnuje všechny nezbytné úkony k zajištění plynulého provozu zařízení VO, prováděné podle platných předpisů. S výkonem běžné údržby je také spojena kontrolní činnost pracovníků údržby, kteří při pohybu v terénu zjišťují a zaznamenávají veškeré informace o poškozeních, o zvláštních stavech na zařízení, případně nepovoleném využívání stožárů apod. Do kontrolní činnosti také patří také pravidelné noční kontroly spravovaného území za účelem ověření funkčnosti celé soustavy, zjištění problematických míst, kde je nutné přijmout určitá dlouhodobá koncepční opatření, zjištění dílčích, ojedinělých výpadků SM, aniž by bylo nutné čekat na nahlášení ze strany obyvatel nebo jiných účastníků silničního provozu (MHD, Policie, záchranný sbor). V rámci běžné údržby musí dodavatel zajistit zejména:

a) udržení soustavy VO v pravidelném provozu se zajištěním svítivosti na úrovni smluvně dohodnuté mezi městem a servisní firmou

b) odstraňování poruch na kabelovém rozvodu, operativní provizorní opravy vedoucí k co nejrychlejšímu opětnému zprovoznění soustavy VO

c) výměny vyhořelých zdrojů zjištěných při noční kontrolní činnosti, nahlášených správcem nebo občany města,

d)

výměny nebo opravy předřadníků, jištění svítidel, krytů. Výměny světelných zdrojů se doporučuje provádět v nočních hodinách při normálním provozu VO. Noční práce však nelze provádět např. na holém venkovním vedení, v blízkosti holého vedení NN. seřizování časových spínačů v souladu s ročním provozním kalendářem, (viz.tab.), ošetřování fotometrických spínacích prvků apod.

Tab. : Obecně platná doba zapínání a vypínání VO Období

Zapnutí

Vypnutí

zimní 23.9. až 20.3.

1/2 hod po západu slunce

1/2 hod před východem slunce

letní 21.3 až 22.9.

3/4 hodiny po západu slunce

3/4 hodiny před východem slunce

e) identifikace poruch, operativní zásahy nezbytné k bezprostřednímu zajištění provozu VO, vypracování podkladů pro kvalifikované rozhodnutí vlastníka o způsobu definitivního odstranění příčin poruch a uvedení zařízení do stavu podle platné provozní dokumentace vyhrazeného elektrického zařízení ( pasportu VO ).

2.f .2. Preventivní údržba Je rozhodující činností, která v případě řádného plánování a provádění pozitivně ovlivňuje délku života zařízení. Podceňování PÚ vede k hromadění problému se zajištěním provozu VO (zejména v zimních měsících), prodražuje se běžná údržba, zhoršuje se účinnost osvětlovací soustavy a tím hospodárnost provozu. Šetření finančních prostředků na úkor PÚ má ve svých důsledcích za následek značné ekonomické ztráty v podobě zvýšených nákladů BÚ, mnohdy to vede i k předčasné potřebě celkové rekonstrukce zařízení pro jeho havarijní stav. Obsahem PÚ jsou práce, které se z neznalosti celé šíře problematiky mohou zdát zbytečné, ale v následujícím čase se již jejich zanedbání a neprovedení nedá operativní běžnou údržbou ekonomicky nahradit. Preventivní údržba se prakticky prováděla v nejnutnějším rozsahu a to především z důvodu nedostatečného uvolňování prostředků na tuto činnost.

2.f .3. Provádění revizí Pravidelné revize elektrického zařízení jsou prováděny. Je postupováno podle ustanovení normy ČSN 331500, kde je podle určených vnějších vlivů a umístění zařízení VO požadována minimálně 4 letá lhůta opakovaných revizi. Prohlídkou v terénu bylo konstatováno, ža provedený PASPORT VO , zpracovaný v r. 2003 neodpovídá skutečnosti, zejména v oblasti typu světelného zdroje ( chybný typ výbojky SHC namísto skutečnosti RVL ) a tím i chybné watáže / proudové zátěže. V PASPORTU nejsou uvedeny druhy stožárových patic a typ stožárové svorky, není uveden typ výložníku. Toto je nyní zajištěno aktualizací revizních zpráv VO. Lze důvodně očekávat, že tyto revize budou odhalovat stav zařízení za doporučenou hranicí životnosti. Takové závady a nutnost jejich odstranění budou znamenat pro vlastníka a provozovatele nové požadavky finančního zajištění pro odstranění zjištěných nedostatků a uvedení zařízení do bezpečného provozního stavu. Výše nákladů se v době vypracování ZP nedá přesně specifikovat ani odhadnout, ale lze očekávat, že mohou postupně převyšovat zatím vynakládané prostředky na údržbu VO.

Doporučuje se : souběžně s termínem revize kabelového vedení VO provést prověření jeho funkčnosti, tj. proměření celistvosti kabelu ve všech fázích s případnou detekcí závad se zanešením naměřených hodnot do stávajícího pasportu. Následně dle toho provádět fyzickou výměnu vadných částí kabelových vedení VO v jednotlivých provozních polích mezi jednotlivými stožáry a svítidli.

Stanovení životnosti jednotlivých prvků Jmenovité životnosti jednotlivých prvků VO v podmínkách běžného, nepříliš silného působení rušivých vlivů navrhuje zpracovatel s přihlédnutím k odpisovým tabulkám zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. v platném znění, kde jsou svítidla v odpisové skupině č. 2 (položka 2-47, SKP 31.50), elektrické rozváděče ve skupině č. 2 (pol. 2-73, SKP 31.20.31), kabelové rozvody a stožáry ve skupině č. 3 (el. vedení - pol. 4-3, SKP 46.21.4, stožáry - pol. 3-4, SKP 34.11.22 takto:

Odpisová skupina 2 – 6 let 2-42 (2-47)

29.71 31.50

(2-73)

31.20.31

(3-4)

28.11.22

3-36)

31.2

Elektrické přístroje a zařízení převážně pro domácnost Elektrické zdroje světla a svítidla zejména: lampy, světelné reklamy a znaky, lustry, světlomety Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí 1 000 V a nižší

Odpisová skupina 3 - 12 let Ocelové konstrukce stožárů, sloupů a pilířů zejména: samostatné konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty Elektrická rozvodná, řídící a spínací zařízení kromě: rozvaděčů a rozvodných panelů pro napětí 1 000 V a nižší v SKP 31.20.31 v položce (2-73)

Podklady o stáří zařízení Věrohodné podklady k určení stáří zařízení nebyly poskytnuty. Podle zjištění průzkumem je možné konstatovat, že až 80 % zařízení VO na vlastních stožárech VO je za hranicí stanovené životnosti. V přímé souvislosti lze hodnotit i stav kabelového rozvodu, který je rovněž původní z období výstavby samostatných rozvodů VO (1965 – 1979). U venkovního vedení VO je situace z hlediska nosných prvků lepší. Před správcem a provozovatelem VO stojí úkol výměn zastaralých svítidel , výměna kabelových rozvodů v zemi AYKY a zejména postupná výměna holých venkovních vedení za samonosné izolované vedení (např. vodiči AES), které výrazným způsobem minimalizuje výpadky zapříčiněné větrným počasím. V tomto směru je vhodné maximálně postupovat v součinnosti se správcem sítě NN jak při projekční přípravě tak i při vlastní realizaci. Lze tak dosáhnout při společném postupu oboustranně výhodného řešení při minimalizaci stavebních nákladů.

3.

Návrh technického řešení úprav VO

Vzhledem k tomu, že se v minulosti obnova a obměna zařízení VO prováděla jen v nejnutnějším rozsahu a převážná většina zařízení je již na hranici životnosti, měl by si vlastník VO (město ) vypracovat postup s časovým a finančním plánem obnovy VO, při jehož návrhu by se mělo vycházet z faktu, že obnova zařízení VO, které se nachází za hranicí životnosti, se musí provádět plošně. Doporučuje se z hlediska důležitosti zahájit plošnou rekonstrukci VO po centrální oblasti města postupně dle spínacích okruhů RVO. Je účelné řešit samostatně rekonstrukce VO u hlavních (průtahových) komunikací . V souladu s výše uvedenými skutečnostmi se navrhuje vždy plošné řešení obnovy VO. Pro tyto stavby musí být vždy vypracována projektová dokumentace v rozsahu projektu pro stavební povolení a bude na posouzení příslušného stavebního úřadu, zda bude nutné vydání stavebního povolení nebo bude možné rekonstrukci realizovat na ohlášení stavebních úprav.

Pro optimalizaci spotřeby el.energie při zachování potřeby celoplošného rovnoměrného osvětlení je navržena komplexní výměna stávajících technicky nevyhovujících světelných bodů vč. svítidel s malým odrazovým efektem za nová, moderní s širokým polem křivky svítivosti. Zároveň bude osazen efektivní zdroj - SON.T PLUS 50 W – 4 500 lm, 70 W - 6.800 lm, 100 W - 10 000 lm Při celkovém návrhu technického řešení úprav stávajícího systému veřejného osvětlení ( dále jen VO ) města je brán v úvahu požadavek zadavatele provést komplexní řešení problému tak, aby byly uplatněny v maximální míře moderní technické poznatky v oblasti úspor energií a hospodárnosti provozu a tím snížení na co možná nejnižší míru oblast podružných nákladů, spojených s následnou technickou údržbou zařízení VO. V praxi to znamená, že byly v návrhu použity takové typy technického zařízení, aby byly minimalizovány finanční náklady na: -

běžné opravy světelných bodů ( navržena svítidla s vysokým stupněm krytí IP 65 – zamezení znečištění optické části )

-

výměnu zdrojů – výbojek ( navrženy zdroje s dlouhou životností 24 000 – 60 000 hodin )

-

opravy poruch světelných okruhů

-

spotřebu el. energie ( regulace prov. napětí mimo špičky a stabilizace napětí osazením Rvo )

Pro přehlednost je návrh úprav rozčleněn na část: 3 a/ Komunikace města 3 b/ Svítidla Opěrné body 3 c/ Rozvodnice Rvo

3 a / Komunikace města - dle stupně osvětlenosti Světelně technické parametry Požadavky na osvětlenost jsou dány ČSN EN 13 201-2, která platí pro osvětlování místních komunikací a veřejných prostranství měst a obcí a předepisuje požadavky na osvětlování místních komunikací a veřejných prostranství s ohledem na bezpečnost dopravy, ochranu osob a majetku. Osvětlení průjezdných úseků silnic a dálnic nesmí být v rozporu s touto normou. Pro daný prostor platí (viz příloha ) : - 1.pásmo - hl. komunikace – hlavní průtah – II/385 a II/386 ( červeně --- ) - stupeň osvětlení ME3a., Lpk = 1,0 cd/m2 - 2.pásmo - hl. komunikace – obslužné komunikace hlavní ( fialová --- ) - stupeň osvětlení ME 4a., Lpk = 0,75 cd/m2 - 3.pásmo - hl. komunikace - obslužné komunikace vedlejší ( žlutá --- ) - stupeň osvětlení ME5, Lpk = 0,5 cd/m2, - 4.pásmo - ulice se slabou dopravou, ( ostatní plocha šedá --- ) - stupeň osvětlení ME6, Lpk = 0,3 cd/m2 Při návrhu osvětlovací soustavy nesmí provozní hodnoty jasu a rovnoměrnosti poklesnout pod hodnoty dle třídy osvětlení ME/MEW Třídy osvětlení ME a MEW uvedené v tabulce se vztahují na řidiče motorových vozidel pohybujících se po dopravních tazích se střední až vysokou povolenou rychlostí. POZNÁMKA 1 Způsob přiřazení těchto tříd je popsán v CEN/TR 13201-1.Průměrný udržovaný jas povrchu pozemní komunikace (L), celková rovnoměrnost jasu ( U 0 ), podélná rovnoměrnost jasu ( U l )prahový přírůstek ( TI ) a činitel osvětlení okolí ( SR ) se měří a počítají v souladu EN 13201-3 a EN 13201-4. Tabulka - Řada tříd osvětlení ME Třída

Jas suchého povrchu pozemní komunikace

L [cd.m-2]

Omezující oslnění Osvětlení okolí

U0

Ul

TI [%] a

SR

b

(udržovaná hodnota)

ME1

≥ 2,0

≥ 0,4

≥ 0,7

≤ 10

≥ 0,5

ME2

≥ 1,5

≥ 0,4

≥ 0,7

≤ 10

≥ 0,5

ME3a

≥ 1,0

≥ 0,4

≥ 0,7

≤ 15

≥ 0,5

ME3b

≥ 1,0

≥ 0,4

≥ 0,6

≤ 15

≥ 0,5

ME3c

≥ 1,0

≥ 0,4

≥ 0,5

≤ 15

≥ 0,5

ME4a

≥ 0,75

≥ 0,4

≥ 0,6

≤ 15

≥ 0,5

ME4b

≥ 0,75

≥ 0,4

≥ 0,5

≤ 15

≥ 0,5

ME5

≥ 0,5

≥ 0,35

≥ 0,4

≤ 15

≥ 0,5

ME6

≥ 0,3

≥ 0,35

≥ 0,4

≤ 15

neurčeno

a

Zvýšení prahového přírůstku o 5 procentních bodů lze připustit v případech, kde jsou použity světelné zdroje s nízkým jasem. (viz poznámka 6)

b

Toto kritérium lze uplatnit pouze v případě, kde k silniční komunikaci nepřiléhají jiné komunikace s vlastními požadavky.

POZNÁMKA 2 Jas povrchu pozemní komunikace závisí na osvětlenosti povrchu pozemní komunikace, odrazných vlastnostech povrchu pozemní komunikace a geometrických podmínkách pozorování. V EN 13201-3 a EN 13201-4 jsou uvedeny dohody zaměřené na jízdu po úsecích komunikace s pozorovací vzdáleností v rozmezí 60 až 180 m. POZNÁMKA 3 Průměrný jas ( L ) vyjadřuje celkovou úroveň jasu, která působí na řidiče. Při nízké úrovni osvětlení, která se používá na pozemních komunikacích, se výkonnost úměrně zvyšuje s růstem jasu na základě zvýšení kontrastní citlivosti, zrakové ostrosti a omezením oslnění. POZNÁMKA 4 Celková rovnoměrnost ( U 0 ) je všeobecným měřítkem změny jasů a udává, jak dobře slouží povrch pozemní komunikace jako pozadí pro dopravní značení, předměty a pro ostatní uživatele komunikace. POZNÁMKA 5 Podélná rovnoměrnost ( U l ) je měřítkem viditelnosti opakujících se vzorců jasných a tmavých polí na pozemní komunikaci. Ovlivňuje zrakové podmínky na dlouhých nepřerušovaných úsecích komunikace. POZNÁMKA 6 Prahový přírůstek ( TI ) vyjadřuje, že osvětlení pozemních komunikací nejen zlepšuje zrakové podmínky, ale je také zdrojem omezujícího oslnění, jehož stupeň závisí na typu svítidel, světelných zdrojů a na geometrickém uspořádání osvětlovací soustavy.

Nízkotlaké sodíkové výbojky a zářivky se považují za zdroje s nízkým jasem. V případě svítidel s těmito světelnými zdroji a jiných svítidel s nižším nebo stejným jasem, než mají tyto zdroje, lze podle poznámky a tabulky 1a a podle poznámky b tabulky 1b připustit vyšší hodnoty. POZNÁMKA 7 Osvětlení omezené jen na silniční komunikaci neumožňuje dostatečně vnímat bezprostřední okolí komunikace ani účastníky provozu pohybující se po jejím okraji. Požadavky na činitel osvětlení okolí ( SR ) se používají pouze v případech, kdy k uvažované komunikaci nepřiléhají jiné komunikace s vlastními požadavky na osvětlení, např. chodníky, cyklistické stezky nebo nouzové pruhy.

Při návrhu osvětlovací soustavy nesmí provozní hodnoty jasu a rovnoměrnosti poklesnout pod uvedené hodnoty. Hodnoty intenzity osvětlení resp. jasu se zvyšují ( max. na dvojnásobek ) z důvodů: - bezpečnostních, jedná-li se o úseky častých dopravních nehod - společenských, u obchodních a společensky významných komunikací a ploch - provozních, při vyšším stupni využití komunikace než odpovídá zatřídění dle ČSN 736110 - Projektování místních komunikací.. Hodnoty intenzity osvětlení resp. jasu lze snížit ( nejvýše však o dva stupně): - v místech, kde dochází během doby provozu k výraznějšímu poklesu intenzity dopravy - při nižším stupni využití komunikace než odpovídá zatřídění dle ČSN 736110 - Projektování místních komunikací.

Hodnoty min. osvětlenosti jednotlivých komunikací jsou uvedeny v příloze č. 1 – GENEREL VO

3 b/

Svítidla

Stávající svítidla byla s ohledem na požadavky města na návrh celkové modernizace osvětlovacího systému komunikací města navržena k výměně za moderní typy s nárokem na vysokou kvalitu mechanické části svítidla / krytí min. IP 65 / a vysokou světelnou účinnost donou použitím fasetového reflektoru svítidla a moderním zdrojem NAV-T Super 50 – 70 – 100 – 150 W.

Stávající osvětlovací body upravit : a/ úpravou osazení ( úhlu a výšky ) stávajících vyhovujících svítidel Svítidla, která se z hlediska stávajícího stavu jevila jako dosud technicky vyhovující, byla ponechána stávající s tím, že případná výměna bude provedena až po jejich fyzickém opotřebení a zastarání jejich osvětlovací soustavy.

b/ osazením nových moderních svítidel -

s vysokou světelnou účinností s vysokým stupněm krytí optické i elektrické části IP s moderní konstrukcí krytu i zrcadla s použitím výkonově nadprůměrných světelných zdrojů s možností nastavení optické části svítidla dle výšky a úhlu osazení s možností dovybavení svítidla clonou proti oslnění / u sadových svítidel osazených v blízkosti budov / Doporučuje se zásadně nadále osazovat svítidla s přepínacím předřadníkem ECO 50/70 W a 100/150 W pro možnost následné regulace příkonu povelovým čidlem pomocí řídících jednotek Centrálního velínu VO. Příklad použití sadového svítidla stejného designu , ale s variabilitou vnitřních světelných prvků a clon pro dokonalé využití světelné účinnosti.

Na základě orientačního výpočtu osvětlenosti jednotlivých typických komunikací bylo provedeno posouzení stávajícího stavu osvětlení a návrh úprav – výměny nevyhovujících světelných bodů ( svítidel ) včetně světelných zdrojů. Návrh byl proveden tak, aby bylo sníženo množství jednotlivých instalovaných typů svítidel a jejich řada unifikována s ohledem na následnou jednotnost náhradních dílů. Tím také dojde ke snížení podružných nákladů na opravy a skladové zásoby budou omezeny na minimum.

Doporučuje se : Při návrhu typů jednotlivých svítidel a světelných zdrojů ( výbojek ) je nutno postupovat v souladu s Technickými standardy VO města, které stanoví technické požadavky na kvalitu a světelnou a energetickou efektivitu a lze provádět operativní NASTAVENÍ SVĚTELNÉHO TOKU pomocí stavitelné optiky svítidla.

pozice 1

pozice 2

pozice 3

Výměna stávajících svítidel Pro novou modernizaci osvětlení města jsou navrženy tyto základní typy světelných bodů: I. II. III.

1 ks 40 ks 72 ks

Svítidlo sadové PILZ Svítidlo silniční ST 50 Svítidlo silniční ST 100

– 1x HST typ SON Tplus 50/70 W – 1x HST typ SON Tplus 70 W – 1x HST typ SON Tplus 100 W

S ponecháním stávajících svítidel / S VÝHRADAMI / : MC 2 ST 100 ST 50 SR KOULE OPÁL OCP

CRICKET EL-LUMEN SITECO ST 50 – 70 W SITECO SR 50 – 70 W Public 100W iGuzini koule SVÍTIDLO SADOVÉ 1 X 70 W OCP 70

Celkem ponecháno stávajících svítidel Celkem navrženo svítidel k výměně Celkem navrženo svítidel nových

: : :

0 3 6 0 4 2

15 ks 113 ks 0 ks

Celkový instalovaný příkon nově navržených svítidel:

11,80 kW

Hlavní kritéria výběru svítidel Křivka svítivosti

- udává se v katalogových listech ( min. 1 : 4,5 h ) - slouží pro výpočet světelných poměrů na komunikaci - v tabulkové formě je přímo využita výpočetním programem Účinnost doporučena min. 80 % druh světelného zdroje přednostně volit vysokotlaké sodíkové výbojky příkon světelného 50 - 70 - 100 - 150 - 250 - 400 W zdroje montáž možnost osazení přisazeně na stožár nebo na výložník životnost minimálně 20 roků třída ochrany II stupeň ochrany oslnění I krytí : IP 65 v prostoru optické části i v prostoru elektrobloku možnost uchycení na stožár i výložník možnost uchycení na Ø dříku 46 - 60 i 76 a výložníku Ø 60 údržba bez použití nářadí automatické odpojení od el proudu v případě manipulace s elektroblokem možnost beznářaďového vyjmutí elektrobloku a jeho opravu výměnným způsobem optický systém vysoce leštěný zrcadlový reflektor – fazetový – nastavitelný /změna křivky svítivosti / kryt optické části : oblý nebo ploché sklo / při stejném designu svítidla / osazení zdroji 50/70 W a 100/150 W v jednom typu / možnost vnitřního přepojení předřadníku možnost nastavení směru světelného toku dle šířky ulice v závislosti na poloze svítidla změnou polohy zdroje nebo optiky příčně i podélně možnost dovybavení svítidel zapalovačem s odpojovačem možnost vybavení svítidel přepínačem pro redukci příkonu 70/50 W, 150/100 W

Řešení Pro optimalizaci spotřeby el. energie při vytvoření potřeby celoplošného rovnoměrného osvětlení komunikace II. tř. a přidruženého pochůzného chodníku je navrženo osazení nových vyhovujících svítidel s širokým polem křivky svítivosti výměnou za stávající, která jsou v nevyhovujícím stavu. Zároveň bude osazen efektivní zdroj SON T+ 70 W – 6 600 lm, SON T+ 100 W – 10 000 lm

Demontáž svítidel Součástí návrhu úprav je nadzemních rozvodů VO.

demontáž stávajících nevyhovujících světelných bodů – svítidel bez úprav zemních a

Svítidla budou sejmuta ze stávajícího nosného prvku – výložníku nebo konzoly včetně kabelového napojení na el. rozvody VO tak, aby nedošlo k jejich poškození a zejména poškození nosného prvku a následné demontáži sloupu. Zodpovědný zástupce investora požádá správce sítí o jmenování pracovníka, zodpovědného za převzetí demontovaného materiálu VO a tomu jej zodpovědný zástupce dodavatele montážních prací protokolárně předá včetně demontovaných zdrojů.

Vlastní montáž VO : sestává z provedení výměny stávajících a osazení nových světelných bodů. Bude provedeno demontování stávajících 113 ks parkových a silničních svítidel. 10 ks demontovaných svítidel budou znovu osazeny v lokalitě odpovídající třídě osvětlenosti pro dané svítidlo. 113 ks svítidel bude nově nahrazeno svítidlem s vysokou světelnou účinností Montáž bude provedena v návaznosti na demontáž stávajícího osvětlovacího bodu a bude provedeno osazení svítidla přisazením na dřík a provedeno nastavení optiky svítidla do pozice 2 – 3 / dle pozice sloupu ke komunikaci/. Tam, kde bude provedeno osazení na stávající výložník bude montáž provedena s pomocí redukce 86/60 mm upevněné 2 ks šroubů M 10-16. Bude současně provedeno nové napojení svítidla z připojovací svorkovnice kabelem CYKY 3C x 1,5 s uložením vnitřní dutinou stožáru s jištěním dle dim. svítidla In = 4 A. Bude provedena výměna stávající svorkovnice ve sloupu a nakonzervování spojů. V místě osazení svítidla na stávající opěrný bod E-ON a.s. tj. beton, popř. dřev. sloup bude provedeno znovuosazení nosné konzoly svítidla ( výše 7,2 m nad komunikací ) s napojením svítidla kabelem CYKY 3Cx1,5 na nadzemní vedení VO pomocí lanové odbočné svorky 50/10-16. Při osazení nutno dbát úhlu naklonění doporučeným výrobcem a při vlastní montáži je nutno provést utěsnění průchodek a prachovek přesně dle pokynů výrobce-dodavatele tak, aby nedocházelo k zatékání vody a vnikání prachu a tím ke zkracování životnosti svítidla a jeho znečištění. Bude nově osazeno výměnou za stávající : 40 ks Svítidlo HaST 50 1x HST typ SON Tplus 1 X 70 W osazených nově na stávající sloupy JB 8 / výška osazení 8 m / s umístěním v prostoru příjezdové komunikace v prostoru travnatého porostu pásu krajnice. Stožár je osazen svorkovnicí IP 43 , pojistkou 6 A, odsazení od krajnice komunikace min. 0,5 m. 72 ks Svítidlo HaST 100, 1 x SON T+ 100 W osazených nově na stávající sloupy JB 8 / výška osazení 9 m / s umístěním v prostoru hlavní komunikace II. a III. tř . Stožár je osazen svorkovnicí IP 43 , pojistkou 6 A, odsazení od krajnice komunikace min. 0,5 m. 1 ks svítidlo parkové HaPIL 1 x SON E 50/70 W osazených nově na stávající sloupy sadové / výška osazení 4 - 5 m / s umístěním v prostoru pěší komunikace / v prostoru travnatého porostu parku a v prostoru travnatého porostu pásu krajnice.. Stožár osazen svorkovnicí IP 43 , pojistkou 6 A, .

Popis svítidel : Svítidlo HaST 50 – katalog.č. 5NA 392 E-1 MS-01 1 x HST/HSE 50/70 W (označ. v legendě: 50, 70 ) Exteriérové svítidlo pro montáž na dřík nebo výložník stožáru, doporuč. výška osazení 4 – 8 m nad komunikaci, třída ochrany II, krytí IP 65, třída omezení oslnění: KB 1 ( odstíněné ). Horní část tělesa a nosič el. výzbroje polyesteru vyztuž. skelnými vlákny, horní část s texturou kůže pro vyšší odolnost vůči klimatickým vlivům. Vana a kryt prostoru elektro výzbroje z PMMA Fazetový reflektor pro široký rozptyl světelného kužele s možností změny vyzařovací charakteristiky posuvem fazetového reflektoru. Svítidlo osazeno redukčním odpínačem, který automaticky odpojí vadný zdroj a neničí se tak vlastní předřadníková část svítidla častými starty . Vyrovnávání vniřního rozdílu tlaku vzduchu (vlivem teploty od zdroje) je provedeno v předřadníkové části přez uhlíkový filtr nasávající vzduch z prostoru výložníku. Zdroj: Osram NAV T Super 50 W , 4 400 lm, 70 W - svítivost : 6 800 lm, životnost: 24 000 hod ( svítidlo specielně vyvinuto pro T zdroje ) Montáž : manipulace bez použití nářadí, odklopitelná povytažení nosiče dojde automaticky k odpojení od el. sítě.

vana,

vyjmutelný

nosič

el.

výzbroje,

při

Svítidlo HaST 100 – katalog. č. 5NA 393 E-1 PT-01,1 x NAV T SUPER 100 W ( označ. v legendě : 100 ) Exteriérové svítidlo pro montáž na dřík nebo výložník stožáru, doporuč. výška osazení 7 – 10 m nad komunikaci, třída ochrany II, krytí IP 65, třída omezení oslnění: KB 1 ( odstíněné ). Horní část tělesa a nosič el. výzbroje polyesteru vyztuž. skelnými vlákny, horní část s texturou kůže pro vyšší odolnost vůči klimatickým vlivům. Vana a kryt prostoru elektrovýzbroje z PMMA Fazetový reflektor pro široký rozptyl světelného kužele s možností změny vyzařovací charakteristiky posuvem fazetového reflektoru. Svítidlo osazeno redukčním odpínačem, který automaticky přepna výkon 100 na 70 W v nočních hodinách v době stanovené provozovatelem Vyrovnávání vnitřního rozdílu tlaku vzduchu (vlivem teploty od zdroje) je provedeno v předřadníkové části přes uhlíkový filtr nasávající vzduch z prostoru výložníku. Zdroj: Osram NAV T Super 100 W - svítivost : 10 000 lm, 150 W / 17 500 lm, životnost: 24 000 hod ( svítidlo specielně vyvinuto pro T zdroje ) Montáž : manipulace bez použití nářadí, odklopitelná povytažení nosiče dojde automaticky k odpojení od el. sítě.

Svítidlo HaPIL – katalog. č. 5NA 523 E1 MR 28 ( v legendě označ. : PILZ )

vana,

vyjmutelný

nosič

el.

výzbroje,

při

70W, 5NA 523 E1 MS 28 50 W

Sadové svítidlo na dřík- tvar hřib, kryt čirý s kov. refraktorem typ 5NA 532 00-XS pro odclonění světelného toku požadovaným směrem . dolů. Exteriérové svítidlo pro montáž na dřík stožáru o 76 mm +redukce 76/60 typ 5 LA 522 0-0 XR, doporuč. výška osazení 3 – 6 m nad komunikaci, třída ochrany II, krytí IP 54, třída omezení oslnění: KB 2 ( částečně odstíněné ). Válcový světelně technický kryt průměru 400 mm s bajonetovým upevněním, čiré kouř. sklo PMMA s vnitřními prismaty , zdroj osazen kovovým směrovým refraktorem pro osvit dolů. Vyrovnávání vniřního rozdílu tlaku vzduchu (vlivem teploty od zdroje) je provedeno v předřadníkové části přez uhlíkový filtr nasávající vzduch z prostoru výložníku. Zdroj: Osram NAV E 50 W - svítivost : 3 500 lm, životnost: 24 000 hod Osram NAV E 70 W - svítivost : 5 600 lm, životnost: 24 000 hod Montáž : Nosič el. výzbroje s bajonetovým upevněním pro rychlou montáž. UPOZORNĚNÍ: Před zapojením svítidla nutno provést kontrolu zapojení předřadníku na zdroj 70 W a100 W ! Navržená osvětlovací soustava byla zhodnocena kontrolním výpočtem a vyhovuje požadavkům pro stupeň osvětlení IV. dle ČSN EN 13 201-2 – Osvětlení pozemních komunikací, pro osv.komunikace.

POZNÁMKA : svítidla lze osadit zdrojem 50 W popř. 70 W, nutno přepojit ve svítidle. Před zapojením a osazením zdroje nutno provést kontrolu vnitřního zapojení , pro kterou hodnotu zdroje je provedeno propojení z výroby!

Napojení na nově osazená svítidla přes osazené svorkovnice EKM 1272 pomocí nového propojovacího kabelu CYKY 3Cx1,5. Stávající el. rozvody VO - kabelové AYKY 4B x 25 budou v celém rozsahu ulic určených k rekonstrukci ponechány ve stávajících trasách bez jejich změny. Propojení svítidel je provedeno smyčkováním ve vlastních osv. stožárech s ukončením kabelů smršť. záklopkou a s rozfázováním jednotlivých svítidel na L1 a L2 na každý zdroj ve svítidle, to znamená že lze odpínat vždy každý druhý zdroj. Při osazení nutno dbát úhlu naklonění doporučeným výrobcem - 0o a při vlastní montáži je nutno provést utěsnění průchodek a prachovek přesně dle pokynů výrobce - dodavatele tak, aby nedocházelo k zatékání vody a vnikání prachu a tím ke zkracování garančních lhůt. Rovnoměrné nasvětlení komunikace doladit na místě nastavením optiky svítidla – parabolického zrcadla.

Opěrné body Před provedením úprav je doporučeno provést u vytypovaných opěrných bodů – sloupů – zkoušku statické pevnosti tzv. defektoskopie a následně provádět další opatření : -

výměna opěrného bodu – sloupu ( výsledek zkoušky statické pevnosti tzv. defektoskopie je nevyhovující )

Při výměně je doporučeno s ohledem na vysokou dobu životnosti 40 – 50 let používat sloupy s žárovým zinkováním opatřené do výše 1 m nad terén termoplastickou ochranou / chrání proti vodě vč. kondenzační , posypové soli, kyselinám, psím exkrementům / Následně není nutná ochrana stožáru nátěrem . -

úprava stávajícího opěrného bodu – sloupu ( výsledek zkoušky statické pevnosti tzv. defektoskopie je vyhovující )

Při celkové úpravě je doporučeno provést povrchovou úpravu sloupu popř. patice nátěrem tak, aby byly nosné body VO barevně sjednoceny. Stožárová elektrická výzbroj musí obsahovat: a) elektrickou výzbroj s požadovaným krytím živých částí alespoň IP43, a to vlastním krytem rozvodnice (dvířka) a navíc ochranu před přímým dotykem živých částí, jsou-li dvířka otevřena, použitím zařízení se stupněm ochrany nejméně IP 43 nebo IP XXB (např.svorkovnice EKM 2072); b) potřebný počet jistících prvků; 2 c) výzbroj umožňující připojení nejméně dvou kabelů 4 x 16 mm . Každý světelný zdroj musí být samostatně jištěn. Případné jiné řešení je nutno projednat se správcem.

NÁVRH ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ - snížení nákladů na provoz a údržbu

Příklad : Navržená svítidla s beznářaďovou údržbou, výměna celého elektrobloku = extrémní úspora času potřebného pro opravu svítidla v terénu / vyměněný blok se opravuje v dílně / Tj. snížení nákladů na vysoko plošinu a pracovní dobu elektrikáře

3 c/ Rozvodnice Rvo Především se doporučuje provést optimalizaci počtu spínacích bodů – rozvodnic RVO . 1. Stávající elektroměrové rozvodnice Rvo upravit : -

osazením optimálních jistících prvků příslušné hodnoty Hodnoty stávajících paušálních poplatků :

STÁVAJÍCÍ SPÍNACÍ BODY RVO STÁVAJÍCÍ

PAUŠÁL

NOVĚ

hodnota jističe

j.cena / Kč

ks

cena celkem

j.cena

ks

cena celkem

1x16

36

0

0

36

0

0

1x20

36

0

0

36

0

0

1x20

78

0

0

78

0

0

1x25

78

0

0

78

0

0

3x20

156

O

0

156

0

0

3x25

194

1

194

194

1

194

3x32

249

0

0

249

2

498

3x40

310

0

0

310

2

620

3x50

388

0

0

388

1

388

3x63

489

3

1467

489

0

0

3x80

620

2

1240

620

0

0

celkem rozváděčů jističe VO celkem za rok

2 901

1 700

6

6 20 400,00

34 812,00

X 12 =

Rozdíl ( úspora ) : - 14 412 Kč / rok jističe VO celkem / stávající Za rok x 12 =

2 901,00 34 812,00 Kč

Hodnoty navržených paušálních poplatků po optimalizaci počtu RVO jističe VO celkem / nově

1 700,00

Za rok x 12 =

20 400,00 Kč

Současná úroveň paušální platby E-ON z hodnoty hlav. jističe v RVO: Stávajcí 6 KS – za 1 rok : 34 812,-- Kč Navržená úroveň paušální platby E-ON z hodnoty hlav. jističe VO v RVO : Po provedení úprav : Přímá úspora nákladů

souhrn 6 ks – za 1 rok :20 400,-- Kč :

- 14 412,-- Kč

Pro moderní a nadstandardní řešení řízení systému veř. osvětlení se doporučuje provedení úprav : -

osazením rozvodnice RVO 1 – HSS opatřených radiomodemem s centrální řídícím pultem pro bezobslužnou kontrolu provozního stavu jednotlivých částí VO , který bude spínat jednotlivé větve samostatně.

-

Osazení kontrolních spínacích prvků SYRA do svítidla popř. světelného bodu – umožňuje aktivní provoz svítidel v režimu nastaveném z velínu dle potřeby svítivosti v dané lokalitě a pro každé svítidlo samostatně.

-

Dále je možno na 3. fázi provést zapojení plánovaných nasvětlení přechodů a výstražných světelných tabulí přechodů a retardérů ( provoz nasvětlení pak bude v samostatném časovém režimu nezávislém na době provozu VO

Provozní režim svítidel VO bude : I. Sepnutí na plný výkon – čas západu slunce – 22 00 hod II. Sepnutí na úsporný režim – útlum 30 % v době – 22 00 – 04 00 hod III. Sepnutí na plný výkon – 04 00 – čas východu slunce Po zřízení centrálního velínu je schopen s řídící jednotkou PC komunikovat libovolný počet rozvodnic Rvo, osazených řídící a komunikační jednotkou a jejich počet lze zvyšovat či snižovat dle potřeb provozovatele.

Automatický systém zabezpečuje obousměrný tok dat mezi řídícím PC a rozvodnicí Rvo. Umožňuje komunikaci s každým rozvaděčem v reálném čase. Systém automaticky zamezí samovolnému rozsvícení svítidel veřejného osvětlení. Pokud dojde k jakékoliv nepředvídané situaci, je proveden automatický záznam v řídícím PC s určením místa a času a uživatel tak ihned získá potřebná aktuální data. 2. Technické požadavky na zařízení dálkového řízení, dozoru a regulace provozu ( DDR RVO ) VO při výběrovém řízení technická zařízení dálkového řízení, dozoru a regulace provozu ( DDR RVO ) požadovaná pro použití na území města, musí v nabídce, kromě jiného, splňovat následující technické požadavky: 2a . Základní schéma přenosu informací / SCHEMA ČINNOSTI SYSTÉMU : ( Příklad pro zapojení 20 ks lokálních rozvodnic DDR RVO )

SS DDR

SS DDR

SS DDR

kabel VO

kabel VO

DDR RVO č. 1

DDR RVO č. 2

kabel VO ………

DDR RVO č. 11

…..

DDR RVO č. 20

SIGNÁL GSM ( informace o provozu )

kabel VO


SS DDR



 

SIGNÁL GSM informace o provozu porucha , vyp., zap.

CRP VO CENTRÁLNÍ ŘÍDÍCÍ PULT

HAVARIJNÍ SLUŽBA

2 b - Podrobná specifikace požadavků tech. zařízení 2 b.1 Kontrolní a řídící prvek

SS DDR :

Malé elektronické zařízení instalované přímo do jednotlivých lamp hned za ochranou pojistkou. Jeho funkcí je: 1) diagnóza závad a komunikace se zařízením DDR RVO 2) příjem instrukcí ze zařízení DDR RVO jako je zapnutí/vypnutí lampy a nastavení svítivosti a tím šetřit energii 3) řešit obecné poruchy lampy Kontrolní a řídící prvek SS DDR pro napájecí vedení, přeprogramovatelný, schopný rozpoznávat veškeré závady výbojek a s možností omezit světelný tok jednotlivé výbojky, který je určen pro kombinaci s vhodným očekávaným dvojvýkonovým předřadníkem, se sériovým zapojením mezi napájecí vedení a obvody lampy. Instalujte se do místa předřadníku uvnitř svítidla po provedení specifických teplotních zkoušek vykonaných v továrně poskytovatele, nebo do odpovídající externí krabice / svorkovnice svítidla.

2 b.2

Zařízení

DDR RVO:

Komplet několika zařízení, které zajišťuje napájení jednotlivých okruhů. Jeho funkcí je: 1) 2) 3) 4) 5)

komunikace se zařízeními SS DDR pomocí stávajících elektrických rozvodů – kabelu VO, příjem informací týkajících se důvodů poruch a převádět je pro obslužný software instalovaný na PC / CRP VO příjem informací z obslužného softwaru instalovaném na PC/CRP VO a převádět je na signál šířený po stávajících elektrických obvodech do zařízení SS DDR provádět kontrolu ruzvaděčů a zjištěné chyby transformovat pro obslužný software instalovaný na PC / CRP VO provádět dálkový odečet, kontrolu spotřeby energie a měření všech elektronických parametrů rozvaděčů (rovněž může být kombinováno s jinými senzory – např.: znečištění ovzduší, meteorologických přehledů atd.) přijímat instrukce z jednoho nebo více obslužných PC/ CRP VO k vykonání funkcí zapnuto/vypnuto podle astronomických hodin

2 b. 2a/ Rozvaděčový ovládací / příkazový modul pro zachycování, výpočet a ukládání všech informací z rozvaděče ( přicházejících z modulů transceiverů napájecích vedení a vstupních / periferních rozvaděčových modulů), vykonávání příkazů podle své konfigurace (editovatelné pomocí PC) uložené v nevolatilní (energeticky nezávislé) paměti, komunikuje s místním PC pomocí sériového spojení RS232 a se vzdáleným PC pomocí modemu, nainstalovaný do rozvaděče.

Zařízení musí být schopno provádět veškeré následující funkce: * Detekování stavu sítě, ukládání podmínek: Výpadek sítě Vybitá baterie Špatná baterie Spínání vstupů Zapnuto/vypnuto Výpadek napájení přes max. 45 jednofázových napájecích vedení (ovládáno komunikačními moduly s přenosem po napájecím vedení) Porucha periferních modulů Více vadných lamp Zkrat výbojky Vyčerpaná výbojka (vyhořená) Nepřipojený obvod lampy (proudová porucha - bez zatížení) Vadný nebo nepřipojený kondenzátor Blikání lampy Spálená pojistka Záznam do archivu Spínáni Zapnuto/Vypnuto reléového výstupu nebo výstupu s otevřeným kolektorem 3 nouzová volání s programovatelným zpožděním (volání přes PC nebo GSM) * Vzdálené spojení pomocí: telefonní linky, pronajaté linky, rádiového spoje, GSM, ISDN, atd.

2.b. 2b/ Komunikační modul s přenosem po napájecím vedení, pro dotazování a instruování lampových modulů transceiveru pro napájecí vedení, detekování napětí na jeho ovládaných třífázových + nulových napájecích vodičích (pouze se zapnutými lampami), komunikace s rozvaděčovým ovládacím/příkazovým modulem všech stavů lamp a napětí, nainstalovaný do rozvaděče

Zařízení musí být schopno provádět veškeré následující funkce: •

dotazování lampových modulů transceiverů napájecích vedení s přenosem po napájecím vedení se shromažďováním: Pracovního stavu lampy Přijaté amplitudy signálu transceiveru napájecího vedení

2.b. 2c/ MODUL místního modemu, propojený s rozvaděčovou ovládací/příkazovou jednotkou, podpora 9600 bitů/s, schopnost vysílat a přijímat řídící/příkazová data do místa Supervisoru přes veřejnou telefonní síť (nebo v GSM verzi), je napájený z rozvaděčového řídícího/příkazového modulu (12 V DC) také v případě výpadku síťového napájení, instalovaný do rozvaděče . Zařízení musí obsahovat : 1 sériový konektor (s dutinkami) RS232 pro spojení s rozvaděčovým řídicím/příkazovým modulem;

Zařízení musí být schopno provádět veškeré následující funkce: * vysílání a příjem řídících/příkazových dat do místa Supervizitu /PC přes veřejnou telefonní síť (nebo přes síť GSM v případě verze modemu GSM);

2.b. 3 Zařízení CRP VO

:

Server ke sdílení dat pro všechny obslužné PC obsahující software pro řízení a kontrolu veškerých lamp. Software CRP VO X umožňuje: 1) zobrazit historii událostí a poruch, které se vyskytly na jednotlivých lampách a rozdělovačích 2) ručně nebo automaticky programovat funkci zapnuto/vypnuto všech lamp, přiřazených k jednotlivým rozdělovačům 3) ručně nebo automaticky programovat funkci zapnuto/vypnuto jednotlivých lamp podle individuálních potřeb Software CRP VO X, musí být co nejkomplexnější, být koncipován tak, aby splňoval veškeré požadavky. Přenos dat musí být realizován mnoha způsoby (Telecom síť, GSM síť, Intranet apod.).

Zařízení musí obsahovat : server správy vybavený dohledovým softwarem pro zobrazení událostí rozvaděčů a lamp

1.

Centrální řídící pult - mobilní kontrolní systém MCS

Centrální řídící pult - mobilní kontrolní systém MCS -

může být navržen a sloužit pro další služby obce / města při kontrole energetických toků, bezpečnosti osob a majetku, při lokalizaci havarijních stavů a informativně-bezpečnostní poplachový systém.

Porovnání plošné osvětlenosti dle ČSN EN 13201-2 a/ Stávající osvětlenost - svítidlo výložníkové 4441501 - světelná účinnost 56 %, zdroj SHcP 110 W á 8000 lm Svítivost : 8000 x 0,56 = 4 480 lm - svítidlo sadové 2312.01 - světelná účinnost 56 %, zdroj SHP 110 W á 8000 lm Svítivost : 8000 x 0,56 = 4 480 lm b/ Nová osvětlenost - svítidlo výložník. ST 50 - světelná účinnost 86 %, zdroj SHC 70 W/ SON T + 6 800 lm Svítivost : 6 800 x 0,86 = 5 848 lm - to znamená, že osvětlenost sv.bodu se zvýší o 43 % a spotřeba el. energie sníží na 63 % pův. hodnoty. Závěr: Nová osvětlenost VO má plošně lepší výsledky než stávající při razantním poklesu energetické náročnosti svítidel.

4. Propočet úspor 4.1

STÁVAJÍCÍ STAV

4.1 a

Náklady na el. energii

Jako podklad byly použity podklady obce o spotřebě el. energie za r. 2008 - 2010 ze dne 5.1.2011 způsobem provedení matematického průměru za sledované období za 1 rok. Instalovaný příkon - 1. etapa Re VO

:

Celkový instal.příkon – 128 ks svítidel :

Pp = 19,13 kW

Náklady na provoz ( cena el. energie od 1.1.2008) za rok : - při plném provozu (propočet dle instal. Příkonu ) Provoz Pi :

19,13 kW x 4100 hodin = 78 433 kWh

Ztráty 10 %:

Instal .příkon CELKEM :

1,91

kW .

21,04 kW x 4100 hodin = 86 264 kWh x 2,21 Kč/ kWh = 190 643 Kč

Dlouhodobý průměr spotřeby / nákladů na energii ( skutečnost ) : Jako podklad byly použity podklady města o spotřebě el. energie za r. 2008 - 2010 ze dne 7.1.2011 způsobem provedení matematického průměru za sledované období za 1 rok.

4.1 b

Náklady na provoz ( opravy, údržba )

Jako podklad byly použity podklady města o nákladech a spotřebě el. energie za r. 2008- 2010 ze dne 7.1.2011 způsobem provedení matematického průměru za sledované období za 1 rok / rozpočet města Provozní náklady – plošina : Provozní náklady – elektromontér : Provozní náklady – zdroje : , Roční průměr :

80 000 ,-- Kč

4.1 c Paušální platby za elektroměr ( platí od 1.7.2006 ) Současná úroveň paušální platby ČEZ z z hodnoty hlav. jističe v RVO: Stávající souhrn 6 KS – za 1 rok Navržená úroveň paušální platby ČEZ z hodnoty hlav. jističe VO v RVO : Po provedení úprav : souhrn 6 ks – za 1 rok : Přímá úspora nákladů : - ,-- Kč

4.1 d -

Celkové roční náklady na provoz VO / průměr za 3 roky / - 1. ETAPA :

el. energie : provozní náklady : paušální platba : CELKEM

Kč / rok Kč / rok Kč/ rok Kč / rok

4.2

NÁVRH ÚPRAV

4.2 a/ Svítidla - el.energie / nový stav / - 1. ETAPA

Re VO

Náklady na provoz ( cena el. energie od 1.1.2008) za rok : - při plném provozu Provoz Pi : 11,460 kW x 4100 hodin = 45 756 kWh Ztráty 3 %: 0,34 KW. CELKEM : 11,80 Kw

Plný světelný režim : 11,80 kW x 4100 hodin = 48 380 kWh x 2,21 Kč/ kWh = 106 920 Kč Plný výkon 2 275 hod Snížený výkon o 20% - 1 825 hod ( 365 x 5 hodin ) CELKEM

11,80 kW x 2 275 hod = 9,44 kW x 1 825 hod =

Klasický plný režim – spotřeba el.energie : Regulovaný režim – spotřeba el.energie :

48 380 kWh / rok x 2,21 Kč = 106 920 Kč/rok 44 073 kWh / rok x 2,21 Kč = 97 402 Kč /rok

Navržené náklady na el. energii :

107 000,-- Kč / rok

4.2 b/ Svítidla - náklady na údržbu - 1. etapa Re VO Provozní náklady – plošina : Provozní náklady – elektromontér Poruchy cca Provozní náklady – zdroje : Roční průměr : náklady na údržbu stávající : předpokládaný náklad náklady na údržbu -úspora

.

4.2 c Paušální platby za elektroměr ( platí od 1.1.2007 ) nově Současná úroveň paušální platby e-on z hodnoty hlav. Jističe 32 A v RVO: souhrn 6 x RVO 1 HSS/ 1 měsíc : souhrn – za rok : Kč Navržená úroveň paušální platby e-on z hodnoty hlav. jističe VO v RVO : Po provedení úprav : souhrn 6 ks – za 1 rok : Kč Přímá úspora nákladů : - ,-- Kč

4.2 d

Celkové roční náklady na provoz VO - PO ÚPRAVÁCH :

Navržené náklady na -

el. energie : provozní náklady : paušální platba :

CELKEM

26 845 kWh 17 228 kWh 44 073 kWh

Kč / rok Kč / rok Kč/ rok

Kč / rok

4.3. Získané úspory ( Kč / rok ) 4.3 a/ Úspora na el.energii: stáv.cena el.energie - cena el.energie navržená = roční úspora v Kč

4.3 b/ Úspora na údržbě : stáv.cena údržby - cena údržby navržená = roční úspora Kč

4.3 c/ Úspora na paušálním poplatku Navržená úroveň paušální platby E-on a.s. z hodnoty hlav. jističe 80 A VO v RVO:

4.4 Celkové roční úspory na provozu VO po provedení úprav : -

úspory - el. energie : úspory - provozní náklady : úspory - paušální platba :

Kč / rok Kč / rok Kč/ rok

ÚSPORY CELKEM :

Kč / rok

Celková úspora :

Kč/rok

Příloha :

Rozpis úprav jednotlivých světelných bodů je uveden v Příloze č. 2 - PASPORT STÁVAJÍCÍHO STAVU A NÁVRHU ÚPRAV

5. Propočet nákladů propočet ceny obsahuje demontáž stávajícího světelného bodu vč.svítidla, jeho odvoz a uložení, napojení nového svítidla vč.svorek, kabelu vnitřního propojení do dl.10 m,osazení zdroje,nát

Nově osazená svítidla / návrh výměny – horizont úprav – 1. ETAPA Re VO : I. II. III.

1 ks 40 ks 72 ks

Svítidlo sadové PILZ Svítidlo silniční ST 50 Svítidlo silniční ST 100

– 1x HST typ SON Tplus 50/70 W – 1x HST typ SON Tplus 70 W – 1x HST typ SON Tplus 100 W

VARIANTA / Montážní PRÁCE : RVO - PASIVNÍ ŘÍDÍCÍ SYSTÉM ¨ - KOMPLETNÍ OBNOVA

2011

Re EL. ROZVODU VO KUŘIM

ELEKTROPROJ

SOUHRNNÝ PROPOCET

Cú 2010/11

I. ETAPA - CELKEM

Remont

celkem ST 50

40

ks

Remont

celkem ST 100 /100 W

72

ks

Remont

celkem PILZ 70 / 50 W

0

ks

Remont

celkem PILZ 70 / 70 W

1

ks

Remont

svorkovnice stožárová

111

ks

NOVÉ :

DEFEKTOSKOPIE Jp 10

0

ks

0,00

Konzola na sloup betonový

0

ks

0,00

Defektoskopie Sp 5

0

ks

0,00

Nátěr Jp 10

0

ks

0,00

Nátěr Sp 5

0

ks

0,00

Výměna stáv. Sloupu Jp 10

0

ks

0,00

dok.stáv. stavu - provedení TD Mezisoučet : C,2 Mont.a demont.práce C21M vč.matr. C,7 Mont. A demont.práce vč.matr. D,1 ZRN-mont.dem.práce vč.matr. EA PD - dokumentace pro provedení D.2 Zemní a montážní práce - součet D.9 I.0 I.9

Vedlejší rozp.náklady GZS stav.obj. 0 % VRN - celkem

M.0

REKAPITULACE NÁKLADU :

M.2 M.6

zemní a mont.práce VRN

M.9

Náklady - celkem:

N.2 AK.588/92

Náklady celkem bez DPH DPH 20%

N.9

Celkové náklady vč. DPH Projektová dokumentace

Cena celkem

0,00

6. Návratnost investice Prostá návratnost je dána poměrem přímých investičních nákladú k úsporám, t.j.: (poměr nákladů a úspor je veden bez DPH) náklady

Kč

Návratnost = --------------- = ---------------------- = úspory

roku

Kč

===========

7. Závěr - vyhodnocení návrhu rekonstrukce Úpravy je třeba provést v základních částech tech. zařízení VO, které spolu souvisí : 1. Svítidla 2. Opěrné body vč. příslušenství 3. Kabelové trasy 4. Rozvodnice RVO 1 HSS – aktivní řídící systém

ENERGETICKÝ PŘÍNOS ÚPRAV VO Propočet energetických úspor : Skutečný počáteční stav před úpravou - 1. etapa Re VO : Celkový instalovaný příkon stávající 128 ks svítidel :

Pi =

21,04 kW

Navržený stav po úpravách : Celkový instalovaný příkon nových

ks svítidel :

Pi =

CELKEM navržený příkon

11,80 kW

Pi =

11,80 kW

Plný výkon 2 275 hod Snížený výkon o 20% - 1 825 hod ( 365 x 5 hodin ) CELKEM

11,80 kW x 2 275 hod = 9,44 kW x 1 825 hod =

Klasický plný režim – spotřeba el.energie : Regulovaný režim – spotřeba el.energie :

48 380 kWh / rok x 2,21 Kč 44 073 kWh / rok x 2,21 Kč

26 845 kWh 17 228 kWh 44 073 kWh

Navržené náklady na el. energii :

Úspora el. energie : Instalovaný příkon

: Pi = 21,04 Kw – 11,80 Kw = 9,24 Kw

/ tj. – 43,9 % iNSTAL. PŘÍKONU

Celkový potenciál úspor energie : Úspory energie v soustavách veřejného osvětlení je tvořen souborem opatření, vedoucím ke zvýšení světelné účinnosti, ke zvýšení bezpečnosti provozu po místních komunikacích a k minimalizaci vedlejších nutných nákladů na provoz zařízení – opravy a údržba. - Zvýšení světelné účinnosti je docíleno volbou osvětlovací soustavy tvořené moderními svítidly s maximálním vyzařovacím efektem, tj. maximálním zhodnocením elektrické energie při přeměně na energii světelnou. Doporučená svítidla splňují maximální požadavky na světelnou účinnost. - Snížení provozních nákladů je docíleno : - volbou svítidla s tzv. bezúdržbovým provozem, tzn. krytí svítidla min. IP 65 zaručuje vstup do svítidla pouze při výměně světelného zdroje - volbou světelného zdroje SON T+ ( 67,5 lm/W) s vysokou světelnou účinností

-

rozmístěním svítidel tak, aby bylo docíleno optimálního rovnoměrného osvětlení prostoru v souladu s požadavky ČSN EN 13 201-2 ( 360455) Osvětlení pozemních komunikací – Část 2 : Požadavky

Potenciál energetických úspor : Úspora nákladů

136,38

:

GJ/rok Kč/ rok

Úspora el. energie ( % )

Po provedení ekonomického zhodnocení navrženého řešení je možno konstatovat, že uvažovaná generální oprava stávajícího veřejného osvětlení je z hlediska finanční návratnosti příznivá a současně dojde snížením poruchovosti k zvýšení plošné osvětlenosti a tím i většímu světelnému pokrytí města - t.j. zvýšení pasivní bezpečnosti občanů i majetku. Zejména je třeba poznamenat, že dojde k OPTIMÁLNÍMU osvětlení průjezdní komunikace ( dříve komunikace I.tř. ) a komunikace II. třídy, což jsou zde komunikace s velkým dopravním využitím. Je však nutno upozornit provozovatele, že propočet platí pro navržené technické parametry a cenu daných svítidel. Při změně příp. typu svítidel je nutno provést nový světelně technický propočet pro dané komunikace, související s jinými světelně-technickými parametry svítidla, danými výrobcem. Doporučuje se postupovat po jednotlivých etapách daných provozním okruhem RVO se současnou optimalizací spínacích bodů RVO a pro každou etapu zpracovat podrobnou projektovou dokumentaci s položkovým rozpočtem. Projektová (technická) dokumentace zároveň slouží jako podklad pro revizní zprávu el.zařízení VO a bez této nelze dle ČSN 33 2000-1 č.1 provozovat jakékoliv elektrické zařízení.. Poznámka: Při vypracování návrhu na rekonstrukci stávajícího veřejného osvětlení jednotlivých částí města bylo použito pro předběžné zatřídění jednotlivých komunikací do přísl.stupně osvětlení : - ČSN EN 13 201-2 ( 360455) Osvětlení pozemních komunikací – Část 2 : Požadavky, z května 2005, - ČSN EN 13 201-3 ( 360455) Osvětlení pozemních komunikací – Část 3 : Výpočet - ČSN EN 13 201-4 ( 360455) Osvětlení pozemních komunikací – Část 4 : Metody měření - ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací Zpracovatel vycházel při výpočtu světelně - technických parametrů z dostupných podkladů daných výrobci a dodavateli svítidel a zdrojů. Životnost projektu je dána životností svítidel, která je uvažována 20 roků.

Tato dokumentace návrhu optimalizace byla zpracována na základě požadavku objednatele pro potřeby ekonomického zhodnocení záměru provedení generální opravy VO a energeticky úsporných opatření ve městě Jelikož tato studie byla zpracována pro potřeby objednatele jako předprojektová příprava zpracovatele pro zmíněný účel, vyhrazuje si zpracovatel práva na veškeré další užití údajů a obrazových příloh v ní uvedených.

Vypracoval : Hasoň Zdeněk – ELEKTROPROJEKT Svitavská 1a 678 01 BLANSKO

BLANSKO, 15.1..2011

KONTAKT

tel./fax : e-mail : http / :

:

ELEKTROPROJEKT Zdeněk HASOŇ Svitavská 1a, 678 01 BLANSKO +420 516410427, +420 603817887 [email protected] www.hason.cz

EKIS MPO BOSKOVICE Zdeněk Hasoň Masarykovo nám. 1, 68001 BOSKOVICE +420 516410427, +420 603817887 [email protected] www.mpo.cz

NÁVRH ÚPRAV ZPRACOVALA FIRMA

HRA0SPORŇ0JEKT

ELEKT

Svitavská 1a, 678 01 BLANSKO

VYBRANÁ A ZAŘAZENÁ DO SOUSTAVY PORADENSKÝCH STŘEDISEK

/ Energetické konzultační a informační středisko Ministerstva průmyslu a obchodu ČR /

JEDINÁ FIRMA V ČR OCENĚNÁ V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ CENAMI MINISTERSTVA PRŮMYSLU ČR 2005 a v roce 2007

a zpracovatel publikace VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ – cesta k úsporám , 1. vyd. 2000, 2. vyd. 2006 zařazené do knižnice ČEA ČR pro efektivní řešení úspor el. energie v oblasti VO

H AOSPORÑOJEKT

ELEKT R



zak.č.: 20 – 44 - 11

PROJEKT REVITALIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ města KUŘIM Příloha č. 1

GENEREL VO - ZATŘÍDĚNÍ OSVĚTLENOSTI KOMUNIKACÍ dle ČSN EN 13 201 – 1


tel. +420 603 817 887 +420516410427


IČO 1371 6069


Komunikace města - dle stupně osvětlenosti – GENEREL VO města KUŘIM Světelně technické parametry Požadavky na osvětlenost jsou dány ČSN EN 13 201-2, která platí pro osvětlování místních komunikací a veřejných prostranství měst a obcí a předepisuje požadavky na osvětlování místních komunikací a veřejných prostranství s ohledem na bezpečnost dopravy, ochranu osob a majetku. Osvětlení průjezdných úseků silnic a dálnic nesmí být v rozporu s touto normou. Základem je kmenová norma ČSN - EN 13 201-2 (360455) Osvětlení pozemních komunikací – Část 2: Požadavky z května 2005, doplněná normami ČSN EN 13201-3 a s ČSN EN 13201-4 a s CEN/TR 13201-1 K ní jsou přidruženy další normy a předpisy, které určují osvětlení konkrétních typů komunikací a objektů. Technické normy jsou dle Zák. 22/1997 Sb. od 1. 1. 2000 nezávazné, avšak to neznamená, že jsou neplatné a že při návrhu souboru technických řešení na ně není třeba brát zřetel. Mnohá ustanovení technických norem byla převzata do obecně platných vyhlášek a zákonů. Podle Vyhl. ČÚBP a ČÚB č.20/1979 Sb. patří mezi vyhrazená elektrická zařízení ta, která slouží pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie – tedy i veřejné osvětlení. Pro jeho zřízení a provoz platí tedy jako základní technický standard právě ČSN. Jsou to obecné normy a doporučení pro osvětlování a/ silnic a dálnic b/ místních komunikací a pěších zón které jsou obecně nazývány „pozemní komunikace“. Norma ČSN EN 13201-2 (36 0455) definuje s ohledem na zrakové potřeby uživatelů komunikace třídy osvětlení pro pozemní komunikace a základní fotometrické požadavky a zohledňuje vlivy tohoto osvětlení na životní prostředí. Třída osvětlení pro určitý typ pozemních komunikace a prostředí definouje soubor fotometrických požadavků, odvozených ze zrakových požadavků uživatelů daného prostředí. Účelem zavedení tříd osvětlení je usnadnění vývoje a používání výrobků pro osvětlení pozemních komunikací a údržby v členských zemích CEN. Třídy osvětlení byly definovány s ohledem na normy pro osvětlování pozemních komunikací v těchto zemích s cílem harmonizovat požadavky tam, kde je to možné. Přesto některé třídy a podtřídy vypovídají o zvláštních situacích a národních přístupech, které vycházejí ze zvyklostí, klimatických nebo jiných specifických podmínek. Třídy osvětlení ME se vztahují na řidiče motorových vozidel pohybujících se po dopravních tazích, ale v některých zemích také na komunikacích v sídelních útvarech, se střední až vysokou povolenou rychlostí. Třídy osvětlení CE se také vztahují na řidiče motorových vozidel, ale v konfliktních místech, jakými jsou obchodní třídy, složitější křížení komunikací, okružní křižovatky a oblasti, kde se tvoří dopravní zácpy. Tyto třídy osvětlení platí i pro chodce a cyklisty. Třídy osvětlení S a A se vztahují na chodce a cyklisty pohybující se po chodnících a cyklistických stezkách, zpevněných krajnicích a po ostatních částech pozemních komunikací, které leží odděleně nebo podél jízdního pásu, po komunikacích v sídelních útvarech, pěších zónách, parkovacích plochách, školních dvorech apod. Doplňkové třídy osvětlení ES se používají v situacích, kde je nutné, aby osvětlení zajistilo rozpoznávání osob a předmětů, a také pro komunikace se zvýšeným rizikem kriminálního deliktu. Doplňkové třídy osvětlení EV se používají v případech, vyžadujících dostatečnou viditelnost svislých ploch, např. na křižovatkách apod. Požadavky tříd osvětlení odrážejí kategorii příslušného uživatele komunikace nebo typ daného úseku komunikace. Třídy osvětlení ME předepisují jas povrchu komunikace, zatímco třídy CE, S a A osvětlenost daného úseku komunikace. Třídy osvětlení S a A zohledňují různé priority při osvětlování komunikací. Třídy ES předepisují poloválcovou osvětlenost, zatímco třídy EV ze svislou osvětlenost. Třídy osvětlení ME představují řadu ME6, ME5, …, ME1 se zvyšujícími se nároky na úroveň osvětlení, vyjádřenou např. hodnotou jasu. Ostatní třídy jsou vytvořeny stejným způsobem a jejich jednotlivé stupně na sebe navazují. Vliv osvětlení pozemních komunikací na životní prostředí rozebírá kapitola 2.2. Zabývá se vzhledem osvětlovací soustavy během dne i během noci, dále se zabývá světlem vyzařovaným do směrů, kde není potřeba nebo kde je nežádoucí. Účelem této kapitoly je poukázat na problematiku rušivého světla. Tam, kde jsou k tomu věcné důvody, může být problém rušivého světla součástí zadání veřejných zakázek.

1

Třídy svítivosti pro zmírnění omezujícího oslnění a obtěžujícího světla G1, G2, G3, G4, G5 a G6 jsou uvedeny v informativní příloze A. Použití tříd G je popsáno v kapitolách b/ a 2.2. Kapitola b/ se týká konfliktních oblastí, kapitola 2.2 se týká vzhledu a vlivů na životní prostředí. Třídy oslnění D0, D1, D2, D3, D4, D5 a D6 jsou rovněž stanoveny v informativní příloze normy A. Tyto třídy jsou určeny pro hodnocení rušivého oslnění zejména v úsecích komunikací používaných chodci a cyklisty. Místní osvětlení přechodů pro chodce je popsáno v informativní příloze B zmíněné ČSN EN 13 201-2. Účelem místního osvětlení přechodů je upozornit řidiče motorových vozidel na přítomnost přechodu pro chodce a osvětlit chodce jak na přechodu, tak u něj. Pro daný prostor města platí (viz příloha ) : - 1.pásmo - hl. komunikace – hlavní průtah – II/385 a II/386 ( červeně --- ) - stupeň osvětlení ME3a., Lpk = 1,0 cd/m2 - 2.pásmo - hl. komunikace – obslužné komunikace hlavní ( fialová --- ) - stupeň osvětlení ME 4a., Lpk = 0,75 cd/m2 - 3.pásmo - hl. komunikace - obslužné komunikace vedlejší ( žlutá --- ) - stupeň osvětlení ME5, Lpk = 0,5 cd/m2, - 4.pásmo - ulice se slabou dopravou, ( ostatní plocha šedá --- ) - stupeň osvětlení ME6, Lpk = 0,3 cd/m2 Při návrhu osvětlovací soustavy nesmí provozní hodnoty jasu a rovnoměrnosti poklesnout pod hodnoty dle třídy osvětlení ME/MEW Třídy osvětlení ME a MEW uvedené v tabulce se vztahují na řidiče motorových vozidel pohybujících se po dopravních tazích se střední až vysokou povolenou rychlostí. POZNÁMKA 1 Způsob přiřazení těchto tříd je popsán v CEN/TR 13201-1.Průměrný udržovaný jas povrchu pozemní komunikace (L), celková rovnoměrnost jasu ( U 0 ), podélná rovnoměrnost jasu ( U l )prahový přírůstek ( TI ) a činitel osvětlení okolí ( SR ) se měří a počítají v souladu EN 13201-3 a EN 13201-4. Tabulka - Řada tříd osvětlení ME Třída

Jas suchého povrchu pozemní komunikace

L [cd.m-2]

Omezující oslnění Osvětlení okolí

U0

Ul

TI [%] a

SR

b

(udržovaná hodnota)

ME1

≥ 2,0

≥ 0,4

≥ 0,7

≤ 10

≥ 0,5

ME2

≥ 1,5

≥ 0,4

≥ 0,7

≤ 10

≥ 0,5

ME3a

≥ 1,0

≥ 0,4

≥ 0,7

≤ 15

≥ 0,5

ME3b

≥ 1,0

≥ 0,4

≥ 0,6

≤ 15

≥ 0,5

ME3c

≥ 1,0

≥ 0,4

≥ 0,5

≤ 15

≥ 0,5

ME4a

≥ 0,75

≥ 0,4

≥ 0,6

≤ 15

≥ 0,5

ME4b

≥ 0,75

≥ 0,4

≥ 0,5

≤ 15

≥ 0,5

ME5

≥ 0,5

≥ 0,35

≥ 0,4

≤ 15

≥ 0,5

ME6

≥ 0,3

≥ 0,35

≥ 0,4

≤ 15

neurčeno

a

Zvýšení prahového přírůstku o 5 procentních bodů lze připustit v případech, kde jsou použity světelné zdroje s nízkým jasem. (viz poznámka 6)

b

Toto kritérium lze uplatnit pouze v případě, kde k silniční komunikaci nepřiléhají jiné komunikace s vlastními požadavky.

POZNÁMKA 2 Jas povrchu pozemní komunikace závisí na osvětlenosti povrchu pozemní komunikace, odrazných vlastnostech povrchu pozemní komunikace a geometrických podmínkách pozorování. V EN 13201-3 a EN 13201-4 jsou uvedeny dohody zaměřené na jízdu po úsecích komunikace s pozorovací vzdáleností v rozmezí 60 až 180 m. POZNÁMKA 3 Průměrný jas ( L ) vyjadřuje celkovou úroveň jasu, která působí na řidiče. Při nízké úrovni osvětlení, která se používá na pozemních komunikacích, se výkonnost úměrně zvyšuje s růstem jasu na základě zvýšení kontrastní citlivosti, zrakové ostrosti a omezením oslnění. POZNÁMKA 4 Celková rovnoměrnost ( U 0 ) je všeobecným měřítkem změny jasů a udává, jak dobře slouží povrch pozemní komunikace jako pozadí pro dopravní značení, předměty a pro ostatní uživatele komunikace.

POZNÁMKA 5 Podélná rovnoměrnost ( U l ) je měřítkem viditelnosti opakujících se vzorců jasných a tmavých polí na pozemní komunikaci. Ovlivňuje zrakové podmínky na dlouhých nepřerušovaných úsecích komunikace. POZNÁMKA 6 Prahový přírůstek ( TI ) vyjadřuje, že osvětlení pozemních komunikací nejen zlepšuje zrakové podmínky, ale je také zdrojem omezujícího oslnění, jehož stupeň závisí na typu svítidel, světelných zdrojů a na geometrickém uspořádání osvětlovací soustavy. Nízkotlaké sodíkové výbojky a zářivky se považují za zdroje s nízkým jasem. V případě svítidel s těmito světelnými zdroji a jiných svítidel s nižším nebo stejným jasem, než mají tyto zdroje, lze podle poznámky a tabulky 1a a podle poznámky b tabulky 1b připustit vyšší hodnoty. POZNÁMKA 7 Osvětlení omezené jen na silniční komunikaci neumožňuje dostatečně vnímat bezprostřední okolí komunikace ani účastníky provozu pohybující se po jejím okraji. Požadavky na činitel osvětlení okolí ( SR ) se používají pouze v případech, kdy k uvažované komunikaci nepřiléhají jiné komunikace s vlastními požadavky na osvětlení, např. chodníky, cyklistické stezky nebo nouzové pruhy.

Při návrhu osvětlovací soustavy nesmí provozní hodnoty jasu a rovnoměrnosti poklesnout pod uvedené hodnoty. Hodnoty intenzity osvětlení resp. jasu se zvyšují ( max. na dvojnásobek ) z důvodů: - bezpečnostních, jedná-li se o úseky častých dopravních nehod - společenských, u obchodních a společensky významných komunikací a ploch - provozních, při vyšším stupni využití komunikace než odpovídá zatřídění dle ČSN 736110 - Projektování místních komunikací.. Hodnoty intenzity osvětlení resp. jasu lze snížit ( nejvýše však o dva stupně): - v místech, kde dochází během doby provozu k výraznějšímu poklesu intenzity dopravy - při nižším stupni využití komunikace než odpovídá zatřídění dle ČSN 736110 - Projektování místních komunikací.

Kuřim GENEREL VO

2010

SEZNAM ULIC Zařazení dle ČSN – EN 13 201-1 číslo

název ulice

ulice

Požad.

Požadovaná

Požadovaná

Požadovaná

Vypočtená

Vypočtená

Vypočtená

třída

osvětlenost

celková

podélná

osvětlenost

celková

podélná

osvětlení

dle EN

rovnoměrnost

rovnoměrnost

dle EN

Lm (cd.m2)

Lm (cd.m2)

Uo

Ui

Lm (cd.m2)

Uo

Ui

Stávající osvětlenost

rovnoměrnost rovnoměrnost

1.

Bezručova čtvrť

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

2.

Blanenská

ME 4a

0,75

0,4

0,6

0,82

0,56

0,61

VYHOVUJE

3.

B. Němcové

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

4.

Brněnská

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

5.

Buďárkova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

6.

Dr. Vališe

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

7.

Dukelská

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

8.

Dušínova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

9.

Farského

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

10.

Foglarova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

11.

Fučíkova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

12.

Havlíčkova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

13.

Hojerova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

14.

Husova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

15.

Hybešova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

16.

Janská

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

17.

Jiraskova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

18.

Jungmanova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

19.

K AMP

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

20.

K.H.Máchy

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

21.

Komenského

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

22.

Kout

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

23.

Kpt. Jaroše

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

24.

Křižkovského

ME 4a

0,75

0,4

0,6

0,82

0,56

0,61

VYHOVUJE

25.

Láznisko

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

26.

Legionářská

ME 3a

1

0,4

0,7

1,43

0,58

0,76

VYHOVUJE

27.

Leg. Vojty

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

28.

Losnova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

29.

Luční

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

30.

Malá Česká

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

31.

Mánesova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

32.

Metalkova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

33.

Na Královkách

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

34.

Na Vyhlídce

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

35.

Na Zahrádkách

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

36.

Nádražní

ME 4a

0,75

0,4

0,6

0,82

0,56

0,61

VYHOVUJE

37.

nám. 1.května

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

38.

nám. Osvobození

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

39.

Nerudova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

Zařazení dle ČSN - EN 13 201-1 číslo

název ulice

ulice

Požad.

Požadovaná

Požadovaná

Požadovaná

Vypočtená

Vypočtená

Vypočtená

třída

osvětlenost

celková

podélná

osvětlenost

celková

podélná

osvětlení

dle EN

rovnoměrnost

rovnoměrnost

dle EN

Lm (cd.m2)

Lm (cd.m2)

Uo

Ui

Lm (cd.m2)

Uo

Ui

Stávající osvětlenost

rovnoměrnost rovnoměrnost

40.

Nová

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

41.

Otevřená

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

42.

Pod Horkou

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

43.

Podhoří

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

44.

Pod Vinohrady

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

45.

Pod Zárubou

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

46.

Popkova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

47.

Příční

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

48.

Rozdělovací

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

49.

Skřičkova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

50.

Smetanova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

51.

Sv.Čecha

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

52.

Školní

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

53.

Šmeralova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

54.

Štefánikova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

55.

Tišnovská

ME 3a

1

0,4

0,7

1,43

0,58

0,76

VYHOVUJE

56.

Třebízského

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

57.

Tyršova

ME 3a

1

0,4

0,7

1,43

0,58

0,76

VYHOVUJE

58.

U Potoka

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

59.

U Rybníka

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

60.

U Stadionu

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

61.

U Vlečky

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

62.

Úvoz

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

NEVYHOVUJE

63.

Vontská

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

64.

Vrchlického

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

65.

Wolkerova

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

66.

Zahradní

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

67.

Zámecká

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

68. 69.

Zborovská Dlouhá

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

ME 5

0,5

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

70.

Červenáčkova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

71.

Tleskačova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

72.

Spojovací

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

73.

Rychlonožkova

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

Kolébka

ME 6

0,3

0,35

0,4

0.57

0,47

0,67

VYHOVUJE

74. 75. 76. 77.

H AOSPORÑOJEKT

ELEKT R



zak.č.: 20 – 44 - 11

REVITALIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ města KUŘIM 1. ETAPA

Příloha 4 PROPOČET OSVĚTLENOSTI dle ČSN - EN 13 201-2


tel. +420 603 817 887 +420516410427


IČO 1371 6069


SOUHRN VÝSLEDKŮ VÝPOČTU

ST 50 / 50 W

ME 6

jednostranná

Požadované Parametry Pro komunikaci Cd /m2 / Uo / Ui 0,3 / 0,35 / 0,4

ST 50 / 50 W

ME 5

jednostranná

0,5

/ 0,35 / 0,4

0,57

/ 0,58 / 0,58

VYHOVUJE

ST 50 / 70 W

ME 4b

jednostranná

0,75

/ 0,4

/ 0,5

0,93

/ 0,55 / 0,61

VYHOVUJE

ST 50 / 70 W

ME 4a

jednostranná

0,75

/ 0,4

/ 0,6

0,93

/ 0,55 / 0,61

VYHOVUJE

ST 100 / 100 W

ME 3b

jednostranná

1,0

/ 0,4

/ 0,6

1,32

/ 0,64 / 0,73

VYHOVUJE

ST 100 / 100 W

ME 3a

jednostranná

1,0

/ 0,4

/ 0,7

1,32

/ 0,64 / 0,73

VYHOVUJE

TYP SVÍTIDLA

třída komunikace

Osvětlovací soustava

Vypočtené Parametry

Výsledek - hodnocení

Cd /m2 / Uo / Ui 0,57 / 0,58 / 0,58

VYHOVUJE

VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ města

Recommend Documents