Veřejné zakázky v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Veřejné zakázky v České republice Diplomová práce

Autor:

Bc. Lenka Leitnerová, DiS. Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Děčíně dne 01. 04. 2013

Bc. Lenka Leitnerová, DiS.

Poděkování Úvodem diplomové práce bych chtěla poděkovat panu doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. za jeho obětavou pomoc při vypracování mé diplomové práce.

Anotace Cílem práce bylo pomocí provedené analýzy Zákona o veřejných zakázkách zhodnotit postavení tohoto zákona a dopady jeho novely účinné od 1. 4. 2012 do transparentnosti veřejných zakázek v České republice. Dále pomocí provedené analýzy rozsahu a vývoje zadaných veřejných zakázek zhodnotit využití veřejných zakázek v České republice a mimo jiné také důvody použití jednotlivých druhů zadávacích řízení. K naplnění cíle práce byla použita analýza Zákona o veřejných zakázkách, ostatních právních a prováděcích předpisů a metodických postupů. U analýzy systému veřejných zakázek v České republice a zhodnocení jejich využití byla použita sekundární analýza dat z různých statistik a odborných pramenů. Nová úprava Zákona o veřejných zakázkách přináší na jedné straně posílení transparentnosti veřejných zakázek a na druhé straně komplikace a negativní stránky, u nichž teprve praxe ukáže jejich reálné dopady. Lze jen doufat, že kromě komplikací a zvýšení administrativní zátěže pro administrátory přinese nová úprava také skutečný ekonomický efekt a významnější úspory veřejných prostředků. Klíčová slova: veřejné zakázky, Zákon o veřejných zakázkách, novela Zákona o veřejných zakázkách, transparentnost, zadávací řízení, Věstník veřejných zakázek, Česká republika

Annotation The main aim of my thesis was to evaluate status of the Public Procurement Act by using my analysis of the Public Procurement Act together with another evaluation of possible impacts on transparency of the Public Procurement in the Czech Republic which are still going hand to hand with the amendment to the Act effective from 1. 4. 2012. I also evaluated the applicability of Public Procurement in the Czech Republic by using analysis which concerns the extent and development of assigned Public Procurement and also including reasons for the use of individual types of tenders. To achieve objectives of my work I mainly used the Public Procurement Act analysis, other legislation, implementing regulations and methodological procedures. For system analysis of

the Public Procurement and evaluation of its applicability was used a secondary data analysis which I gained from different statistics and specialized sources. The new amendment to the Act of Public Procurement is enhancing transparency on the one hand. On the other hand it is creating more complications and negative reactions. In meantime only practice will show real impacts of this amendment. Hopefully apart from these complications and increase in administration this new amendment will be soon showing some real economic effects and significant savings of public funds. Keywords: Public Procurement, the Public Procurement Act, amendment to the Act of Public Procurement, transparency, tenders, bulletin of Public Procurement, Czech Republic

Úvod ........................................................................................................................................... 8 1

2

3

Obecné vymezení veřejných zakázek a profese administrátora veřejných zakázek ........ 10 1.1

Hlavní principy zadávání veřejných zakázek ........................................................... 10

1.2

Profese externího administrátora veřejných zakázek ............................................... 14

1.3

Zajištění profesionality v rámci zadávání veřejných zakázek .................................. 15

1.4

Organizace veřejných zakázek upravená v Zákoně o veřejných zakázkách (ZVZ) . 17

Rozsah veřejných zakázek v ČR v letech 2006 - 2012..................................................... 21 2.1

Vývoj velikosti trhu veřejných zakázek ................................................................... 21

2.2

Vývoj zadaných veřejných zakázek dle limitu veřejné zakázky .............................. 23

2.3

Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zadávacího řízení ............................ 27

2.4

Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zakázky v letech.............................. 45

Důvody použití jednotlivých druhů zadávacích řízení ..................................................... 50 3.1

Otevřené řízení ......................................................................................................... 51

3.1.1 Použití a charakteristika otevřeného řízení ........................................................... 51 3.1.2 Výhody a nevýhody otevřeného řízení ................................................................. 55 3.2

Užší řízení ................................................................................................................. 56

3.2.1 Použití a charakteristika užšího řízení .................................................................. 56 3.2.2 Výhody a nevýhody užšího řízení ........................................................................ 59 3.3

Jednací řízení s uveřejněním..................................................................................... 60

3.3.1 Použití a charakteristika jednacího řízení s uveřejněním ..................................... 60 3.3.2 Výhody a nevýhody jednacího řízení s uveřejněním............................................ 62 3.4

Jednací řízení bez uveřejnění .................................................................................... 63

3.4.1 Použití a charakteristika jednacího řízení bez uveřejnění .................................... 63 3.4.2 Výhody a nevýhody jednacího řízení bez uveřejnění ........................................... 66 3.5

Zjednodušené podlimitní řízení ................................................................................ 66

3.5.1 Použití a charakteristika zjednodušeného podlimitního řízení ............................. 66 3.5.2 Výhody a nevýhody zjednodušeného podlimitního řízení ................................... 68 3.6

Soutěžní dialog ......................................................................................................... 68

3.6.1 Použití a charakteristika soutěžního dialogu ........................................................ 68 3.6.2 Výhody a nevýhody soutěžního dialogu .............................................................. 70 3.7

Speciální instituty zadávání veřejných zakázek ....................................................... 70

3.7.1 Rámcové smlouvy ................................................................................................ 70 3.7.2 Soutěž o návrh ...................................................................................................... 72 3.7.3 Dynamické nákupní systémy ................................................................................ 73

6

3.7.4 Elektronické aukce ............................................................................................... 74 4

Novela Zákona o veřejných zakázkách po 1. 4. 2012 ...................................................... 78 4.1

Problematika novely ZVZ do transparentnosti veřejných zakázek (VZ) ................. 79

4.1.1 Transparentnost veřejných zakázek (VZ) a její hlediska...................................... 79 4.1.2 Základní problémy transparentnosti veřejných zakázek (VZ) v ČR .................... 83 4.1.3 Změny přinášející novela ZVZ do transparentnosti VZ ....................................... 88 4.2

Nedostatky novely Zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) ...................................... 90

4.2.1 Problematika mimořádně nízké nabídkové ceny .................................................. 90 4.2.2 Změny po novele ZVZ v prokazování kvalifikace ............................................... 92 4.2.3 Prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení .......................... 95 4.3 5

Důsledky novely ZVZ .............................................................................................. 98

Dohled nad zadáváním veřejných zakázek v ČR ........................................................... 101 5.1

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže .................................................................. 102

5.1.1 Bilance ÚOHS v oblasti veřejných zakázek ....................................................... 103 5.1.2 Přehled významných pokut udělených ÚOHS v roce 2012 ............................... 106 5.2

Trestní postih v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek................................ 108

5.2.1 Trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky ................................... 109 5.2.2 Trestný čin pletich při zadání veřejné zakázky .................................................. 109 5.2.3 Trestné činy související s úplatkářstvím ............................................................. 110 5.2.4 Trestný čin přijetí úplatku .................................................................................. 110 5.2.5 Trestný čin podplacení........................................................................................ 110 5.2.6 Trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny .............................................. 111 Závěr ....................................................................................................................................... 112 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................... 114 Seznam grafů .......................................................................................................................... 116 Seznam použitých zkratek a příloh ......................................................................................... 117

7

Úvod Práce pojednává o veřejných zakázkách v České republice. Úkolem práce je rozbor postavení Zákona o veřejných zakázkách a jeho novely a dále analýza rozsahu a vývoje zadaných veřejných zakázek a zhodnocení jejich využití v České republice. Cílem práce je provést analýzu systému veřejných zakázek v České republice a zhodnotit jejich využívání. Dále vyhodnotit dopady novely Zákona o veřejných zakázkách do transparentnosti veřejných zakázek. Práce je členěna do pěti, vzájemně souvisejících, částí. Obecné vymezení veřejných zakázek a postavení Zákona o veřejných zakázkách je shrnuto v kap. 1. Kapitola 2 shrnuje rozsah a vývoj zadaných veřejných zakázek v České republice. Statistické výstupy jsou doplněny grafy. Tato kapitola je těžištěm práce společně s kapitolami 3 a 4, které obsahují analýzu důvodů použití jednotlivých druhů zadávacích řízení a dále analýzu novely Zákona o veřejných zakázkách po 1. 4. 2012 do transparentnosti veřejných zakázek v České republice. Vše uzavírá kapitola 5, která rozebírá dohled nad zadáváním veřejných zakázek v České republice a je doplněna přehledem významných pokut udělených Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. V této kapitole se nachází i stručný přehled možných trestných postihů v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Závěry práce shrnují výsledky analýzy systému veřejných zakázek. Z výsledků analýzy novely Zákona o veřejných zakázkách vyplývají doporučení pro další legislativní úpravy tohoto zákona. Uvedená použitá literatura byla zdrojem jak pro praktickou, tak i teoretickou část práce. Přílohy doplňují provedené analýzy, obsahují také podkladové materiály k rozboru.

8

Zvolené metody zpracování Analýza systému veřejných zakázek v České republice byla vypracována na základě údajů sekundární analýzy dat statistik Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a Věstníku veřejných zakázek. U analýzy dopadu novely Zákona o veřejných zakázkách do transparentnosti veřejných zakázek v České republice bylo vycházeno z analýzy Zákona o veřejných zakázkách a ostatních právních a prováděcích předpisů, dále také ze směrnic a nařízeních Evropské unie, z metodických postupů a především ze studia odborných pramenů.

9

1 Obecné vymezení veřejných zakázek a profese administrátora veřejných zakázek1 Veřejné zakázky a proces jejich zadávání mají přímý dopad na zajištění hospodárného nakládání s veřejnými rozpočty. Cílem veřejných zakázek by měla být snaha o zajištění maximální hodnoty za veřejné finanční prostředky, a to při zajištění nejvyššího možného stupně transparentnosti v průběhu zadávacích řízení. Rozsah veřejných zakázek v ČR tvoří ročně cca 17% HDP České republiky, tedy cca 600 mld. Kč ročně. Povinnost zadavatele k dodržování souvisejících právních předpisů (kromě Zákona o veřejných zakázkách), je mimo jiné postupovat při nakládání s veřejnými prostředky podle principů 3E – hospodárnost, efektivnost a účelnost: -

zákon č. 219/2000 Sb., o majetku státu,

-

zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla,

-

zákon č. 320/2000 Sb., o finanční kontrole.

1.1 Hlavní principy zadávání veřejných zakázek2 Zadávání veřejných zakázek je upraveno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), který je platný od 1. 7. 2006. Zákon o veřejných zakázkách byl vytvořen v návaznosti na předchozí právní úpravy veřejných zakázek ČR a na závazné legislativní nařízení a směrnice Evropské unie.

1

Komora administrátorů veřejných zakázek – důraz na profesionalitu a etiku ve veřejných zakázkách. s. l. :

KAVZ ©2011 2

Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách

10

Zákon o veřejných zakázkách je základním a závazným předpisem každého zadavatele a každý zadavatel by se jím měl podrobně zabývat, a to včetně souvisejících prováděcích předpisů a metodických postupů právních orgánů. Veřejnou zakázkou se rozumí zakázka různých subjektů – zadavatelů, kteří ji financují ze zdrojů rozpočtové soustavy, tzn. ze státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů jednotlivých článků územní samosprávy, včetně finančních zdrojů ve formě příspěvků z nadnárodních rozpočtů, např. v rámci Evropské unie ze strukturálních fondů a Kohézního fondu, a od mezinárodních organizací. Hlavní principy právní úpravy veřejných zakázek, tedy principy transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace, vzájemného uznávání a proporcionality, vycházejí ze Smlouvy o založení Evropského společenství a z evropských zadávacích směrnic. Účel Zákona o veřejných zakázkách Účelem Zákona o veřejných zakázkách je komplexně upravit oblast zadávání veřejných zakázek v České republice s ohledem na legislativní předpisy Evropského práva v této oblasti. Úkolem zákona o veřejných zakázkách by mělo být vytvoření větší právní jistoty, a to jak u zadavatelů, tak i u dodavatelů ucházejících se o veřejnou zakázku. Cílem legislativní úpravy veřejných zakázek je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle je dosahováno především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy financované z veřejných prostředků byly uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Vzhledem k financování veřejných zakázek prostřednictvím finančních zdrojů rozpočtové soustavy, které jsou omezené, je nutné zajistit maximální efektivnost této formy zajišťování veřejných potřeb, omezit neefektivnost na minimum a znemožnit korupci při výběru dodavatelů ucházejících se o veřejné zakázky. Nebezpečí korupce Aby se minimalizovalo nebezpečí korupce při zadávání veřejných zakázek, je zadávání veřejných zakázek upravováno zákonem a následně podléhá finančním kontrolám. Pokud je veřejná zakázka financována z evropských fondů, pak také orgánem poskytovatele dotace. 11

Kontrola se tedy týká nejenom využívání finančních prostředků jednotlivých orgánů rozpočtové soustavy, ale i využívání finančních prostředků ve formě dotace od nadnárodních fondů a evropských organizací. Předpokladem využití tohoto způsobu zajišťování veřejných statků je konkurenční prostředí, ve kterém lze vybrat dodavatele, který splní požadavky zadavatele a má nejvhodnější nabídku ve vztahu ke stanoveným hodnotícím kritériím zadavatele (např. nabídková cena nebo jiná kvantitativní kritéria – např. délka záruční lhůty, či kvalitativní kritéria hodnocení – např. servisní podmínky apod.). Evropská unie a zadávání veřejných zakázek Evropská unie má vlastní předpisy vztahující se k zadávání veřejných zakázek, a to zejména k čerpání finančních prostředků z fondů EU. Tyto pravidla přispívají především ke koordinaci národních pravidel. Finanční prostředky z EU jsou poskytovány na daný konkrétní účel, a to na základě dohody o financování a žádosti o převod prostředků z EU.

druhy veřejných zakázek dle jejich předmětu plnění:

Předmětem veřejné zakázky mohou být:

dodávky

služby

stavební práce

Schéma č. 1: Druhy veřejných zakázek dle jejich předmětu plnění (zdroj vlastní tvorba)

12

Hlavním cílem zadávání veřejných zakázek by mělo být: -

dosažení maximální hospodárnosti

-

dosažení maximální užitečnosti a efektivnosti

-

zajištění rovných podmínek pro potenciální dodavatele o veřejnou zakázku

-

zajištění zákazu diskriminace

-

zajištění transparentnosti celého průběhu zadávání veřejné zakázky

-

zodpovědnost při výběru dodavatele

Při zadávání veřejné zakázky na úrovni územní samosprávy jsou sledovány i další cíle, konkrétně podpora podnikání v dané lokalitě, vytvoření dalších pracovních příležitostí, zajištění speciálních kvalitativních cílů, např. v oblasti životního prostředí atd. Úskalím spojeným se zadáváním veřejných zakázek na úrovni územní samosprávy jsou zpravidla -

nedostatečné a neúplné podklady

-

značný rozptyl v nabídkové ceně

Často je nabídková cena úmyslně podhodnocena a je nereálná. Tato situace je rozšířená hlavně u veřejných zakázek na stavební práce, kdy zadavatel požaduje hodnotit pouze dle jediného hodnotícího kritéria, a to nejnižší nabídkové ceny. Uchazeči pak mohou nabídnout nejnižší nabídkovou cenu, ale na úkor kvality. Zadavatel se pak často nachází v kritických situacích, kdy nejsou stavební práce provedeny v požadované kvalitě. Z tohoto důvodu je doporučující, aby zadavatel stanovil více hodnotících kritérií a hodnotil dle ekonomické výhodnosti nabídek. Někteří poskytovatelé dotace mají však jako jednu ze svých zásad určených pro zadavatele veřejné zakázky hodnotit nabídky pouze podle nejnižší nabídkové ceny. Tuto zásadu musí zadavatel v případě financování veřejné zakázky z prostředků poskytovatele dotace dodržovat. Také může nastat opačná situace, a to překročení nabídkové ceny v průběhu plnění veřejné zakázky. Zde pak vyvstává otázka, kdo má toto překročení uhradit.

13

Neprofesionalita v hodnocení a rozhodování o nabídkách Zejména při zadávání municipálních veřejných zakázek je nutné sestavit tým expertů (hodnotící komisi), kteří kvalifikovaně posoudí nabídky a navrhnou optimální řešení pro výběr, má-li být dosaženo maximální efektivnosti. To vše se koná v souladu s pravidly stanovené zákonem o veřejných zakázkách a dle postupu uvedeném v zadávací dokumentaci stanovené zadavatelem. Zákon o veřejných zakázkách upravuje závazný počet členů hodnotící komise a je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně 1/3 členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Při nastavování zadávacích pravidel je zcela nezbytné zajištění profesních, odborných a etických kvalit osob, které se zadávacích procesů účastní. Podílí se na stanovení hodnotících kritérií a tím také na zajištění konkurence v rámci zadávacího řízení. V konečném výsledku musí být dosaženo nejlepší ekonomické výhodnosti zakázky pro jejich zadavatele. Zadavatel má možnost nechat se při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit jinou osobou, a to externím administrátorem.3

1.2 Profese externího administrátora veřejných zakázek Zákon o veřejných zakázkách (ZVZ) nestanoví žádné odborné ani profesní požadavky na administrátora. Tyto požadavky nevyžaduje ani živnostenský zákon, který poskytování těchto služeb řadí do živností volných.4 ZVZ klade na administrátora pouze požadavek nepodjatosti a absence účasti na příslušném zadávacím řízení.

3

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy, Praha: Management Press, NT Publishing, s.r.o.,

2004. ISBN 80-7261-086-4. s. 138 – 142. 4

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

14

Profesní odpovědnost Za poslední tři roky uhradil stát nejméně 120 000 000 Kč kvůli úředním pochybením. Tato vyčíslená škoda se vztahuje pouze na soudně rozhodnuté případy, skutečná výše může být mnohem vyšší. Reálná vymahatelnost způsobené škody je v ČR téměř nulová a úředníci v praxi nenesou za svá špatná rozhodnutí žádnou odpovědnost. Řešením by byla změna právních předpisů tak, aby vedly ke skutečné odpovědnosti úředních osob podílejících se na procesu zadání veřejné zakázky.5 Stát má mít nejen možnost, ale povinnost vymáhat vzniklou škodu na svých úřednících – zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.6

1.3 Zajištění profesionality v rámci zadávání veřejných zakázek Stát by měl zajistit maximální možnou míru odbornosti a profesionality v rámci povolání, na jehož řádném výkonu má stát zájem. K naplnění tohoto cíle přispívají veřejnoprávní procesní komory. Tyto komory sdružují osoby zabývající se při výkonu svého povolání určitou odbornou činností (auditoři, lékaři, architekti, apod.). V případě zájmu státu zajistit profesionální výkon daného povolání je nezbytné zákonné začlenění těchto veřejnoprávních komor do platné legislativy a s tím související stanovení minimálních odborných a profesních požadavků na jejich výkon (vzdělání, praxe, etický kodex).

5


KAVZ ©2011 6

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo

nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

15

Administrace a organizace veřejných zakázek je činnost, při které je nakládáno s veřejnými prostředky (cca 600 mld. Kč ročně). I malé úspory se mohou pozitivně promítnout do konečného hospodaření státu. Stát by měl mít zájem, aby výkon dané činnosti byl prováděn osobami s potřebnými odbornými, profesními a etickými předpoklady. Zákon o veřejných zakázkách nestanovuje žádné požadavky na osoby vykonávající tuto činnost. Dosud není legislativně ochráněná oblast povinného pojištění odpovědnosti administrátora. Zákon o veřejných zakázkách důsledně neřeší tzv. panel expertů (seznam hodnotitelů – osob odborně způsobilých hodnotit nabídky) je určen pouze v případě významných veřejných zakázek. Z důvodu nestanovení žádného právního předpisu na odborné požadavky administrátorů veřejných zakázek vznikají veřejnoprávní profesní komory, které stanovují základní požadavky pro členství v komoře (vzdělání, kvalifikace, praxe), a tím zaručují garanci odpovídající úrovně profesionality, odbornosti a etické kvality všech svých členů. Profesní komory administrátorů veřejných zakázek dále usilují o změnu právních předpisů směřujících k možnosti zadavatele vybrat si administrátora nikoli pouze dle nabízené ceny, ale zcela dle svého uvážení. Také by bylo vhodné spolupracovat na dalším vývoji v oblasti veřejných zakázek, např. účastnit se konzultací Evropské komise týkajících se možností modernizace trhu veřejných zakázek na celoevropské úrovni. Etický kodex Etický kodex komory administrátorů veřejných zakázek vychází z právní úpravy zadávání veřejných zakázek v České republice a je závazný pro všechny jeho členy.

16

Tento kodex definuje základní etické požadavky (profesionalita, nezávislost, mlčenlivost, odpovědnost atd.) a zajišťuje tak dodržování vysokého profesního a morálního standardu v oblasti administrace veřejných zakázek.7

1.4 Organizace

veřejných

zakázek

upravená

v Zákoně

o

veřejných zakázkách (ZVZ) Zákon o veřejných zakázkách zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, kterými jsou8: -

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

-

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

-

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

-

Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce.

-

Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

7


KAVZ ©2011 8

KOLÁČKOVÁ, K., KRUMBHOLC, F., LEVANDOVSKÝ, V. a T. LANGR. Manuál veřejného zadavatele

pro veřejné zakázky zadávané formou jednacího řízení s uveřejněním, jednacího řízení bez uveřejnění a zjednodušeného podlimitního řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Praha: Otidea a.s., 2010, s. 6.

17

-

Směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách.

-

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.

-

Evropskou směrnici 2009/33/ES, o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel.

Zákon o veřejných zakázkách upravuje: -

Druhy a podmínky použití zadávacích řízení (zahájení a průběh zadávacího řízení, lhůty, zadávací dokumentace a technické podmínky, kvalifikace, nabídka, ukončení zadávacího řízení)

-

Zvláštní postupy v zadávacím řízení (předběžné oznámení, rámcové smlouvy, dynamický nákupní systém, elektronická aukce, soutěž o návrh)

-

Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele (námitky, dohled nad dodržováním tohoto zákona)

-

Podmínky

vedení

a

funkce

seznamu

kvalifikovaných

dodavatelů,

systému

certifikovaných dodavatelů a seznamu zahraničních dodavatelů, Rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek -

Oblast uveřejňování

Organizace veřejných zakázek zadaná v zákoně o veřejných zakázkách je popsána velmi stručně, v některých případech není výklad jednoznačný a je nezbytné doplnit ustanovení o výkladové stanovisko či jiný právní prováděcí předpis konkretizující daný problém. I v tomto případě však nelze s jednoznačností určit jediný správný postup a je zcela nezbytné projít více právních názorů na danou skutečnost a poté zvolit nejlépe vyhovující variantu a řídit se podle ní v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Časté novelizace Zákona o veřejných zakázkách V důsledku častých novelizací tohoto zákona je pro dodavatele ucházející se o veřejnou zakázku, ale i pro zadavatele, nutnou součástí neustálé sledování úprav tohoto zákona. Většinou probíhají novelizace dvakrát do roka, a to z důvodu oprávněných výtek subjektů, 18

kterých se tato oblast týká. Ne vždy je ale problém novelizací vyřešen. Často dochází k vytvoření dalších ustanovení, které vedou k administrativně náročnějšímu zpracování veřejných zakázek. ZVZ je stále častěji upravován, a to nejen na popud dodavatelů či zadavatelů veřejných zakázek, ale také na signál či reakci orgánů, které se zabývají dohledem nad dodržováním ZVZ a zásad zadávání veřejných zakázek (transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení), konkrétně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zvyšování nároků na administrativní činnost při zadávání veřejných zakázek Po poslední účinné novele ZVZ musí ÚOHS řešit veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou již od 1 000 000 Kč v případě veřejných zakázek na dodávky a služby a od 3 000 000 Kč na stavební práce. Tato změna přinášející snížení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nemusel před novelou ZVZ řešit, přináší větší administrativní náročnost nejen pro zadavatele, ale také pro tento úřad. Již doposud jsou velké časové prodlevy s rozhodnutím ÚOHS na podané návrhy od stěžovatelů. V zákoně je sice uvedena lhůta na přezkoumání úkonů zadavatele a vydání rozhodnutí (30 dní), ale u většiny případů není úřadem lhůta dodržována a zadavatel na rozhodnutí čeká cca 3 až 6 měsíců.

Toto časové omezení účastníky veřejné zakázky omezuje v provedení veškerých úkonů např. při uzavírání smlouvy s vítězným uchazečem. V případě financování veřejných zakázek orgánem poskytovatele dotace např. z Evropské Unie, zde vyvstávají další problémy, např. s nedodržením termínu realizace plnění veřejné zakázky a z toho vyplývá neposkytnutí dotace.

19

Druhy zadávacích řízení Zákon o veřejných zakázkách umožňuje v současné době využívat těchto forem zadávání veřejných zakázek:

Schéma č. 2: Druhy zadávacích řízení (zdroj vlastní tvorba)

Bližší specifikace konkrétních druhů zadávacích řízení je uvedena v kapitole 3.

20

2 Rozsah veřejných zakázek v ČR v letech 2006 2012 Rozsah a vývoj veřejných zakázek v České republice je neustále sledován. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR každoročně vypracovává Výroční zprávu o stavu veřejných zakázek. Tato zpráva slouží jako podklad pro rozhodování o opatřeních ovlivňujících situaci na trhu veřejných zakázek. Monitoring stavu veřejných zakázek pomáhá legislativním orgánům analyzovat aplikaci zákona a v návaznosti na tento úkon zjistit problematické oblasti a navrhnout legislativní opatření, která je mohou minimalizovat.

2.1 Vývoj velikosti trhu veřejných zakázek9 Níže uvedená tabulka znázorňuje velikost trhu veřejných zakázek v letech 2006 – 2012, který je tvořen veřejnými zadavateli a sektorovými zadavateli. Údaje obsažené v tabulce jsou čerpány z Informačního systému veřejných zakázek (ISVZ), kde jsou evidovány pouze veřejné zakázky zadané na základě zadávacích řízení definovaných v Zákoně o veřejných zakázkách. Nejsou zde tedy obsaženy veřejné zakázky malého rozsahu, které ZVZ neupravuje. V případě sektorových zadavatelů jsou započítané pouze zakázky evidované v ISVZ, což jsou pouze nadlimitní veřejné zakázky. Dále jsou zde uvedené údaje bez DPH. V Informačním systému veřejných zakázek jsou uvedeny informace o cca 55 – 60 % prostředků vynaložených na nákupy dodávek, služeb a stavebních prací. Mimo režim Zákona o veřejných zakázkách je umístěno 40 – 45 % prostředků, tj. prostřednictvím veřejných zakázek malého rozsahu a dalších výjimek např. v případě zadávání veřejných zakázek sektorovými zadavateli.

9

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v ČR online , Praha, 2012 cit.

2012-03-01 .

Dostupné

z:

http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravy-a-

souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk

21

Tabulka č. 1: Vývoj velikosti trhu zadaných veřejných zakázek v letech 2006 až 2012 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem

Počet zadaných VZ 4 636 7 259 8 732 10 678 9 591 8 643 10 682 60 221

Cena bez DPH v Kč

Podíl zadaných VZ v %

127 250 262 660,00 214 766 651 750,50 306 114 161 803,70 294 592 286 443,28 262 653 296 247,15 229 121 874 818,45 265 104 041 308,11 1 699 602 575 031,19

7,70 12,05 14,50 17,73 15,93 14,35 17,74 100,00

Podíl na ceně bez DPH v % 7,49 12,64 18,01 17,33 15,45 13,48 15,60 100,00

Zdroj: http://www.isvz.cz10

Vývoj velikosti trhu VZ dle hodnoty v Kč 350,000,000,000.00 300,000,000,000.00 250,000,000,000.00 200,000,000,000.00 150,000,000,000.00 100,000,000,000.00 50,000,000,000.00 0.00 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf č. 1: Vývoj velikosti trhu VZ dle hodnoty v Kč v letech 2006 až 2012 (zdroj vlastní tvorba)

Z výše uvedeného grafu je patrné, že vývoj velikosti trhu zadaných veřejných zakázek, tj. ve fázi po uzavření smlouvy, má v letech 2006 až 2008 rostoucí tendenci. Velikost trhu zadaných zakázek v roce 2006 dosáhl částky 127 mld. Kč, což je dvakrát méně, než v roce 2008. Rok 2006 byl z hlediska vývoje trhu veřejných zakázek velmi atypický, protože se jednalo o rok volební. V tomto roce sektoroví zadavatelé zadali vysoký objem veřejných zakázek. To mohlo být způsobeno ekonomickou konjunkturou v daném období.

10

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Informační systém veřejných zakázek online , cit. 2012-03-01 . Dostupné

z: http://www.isvz.cz/ReportingSuite/Explorer/Reports/ReportExplorer.aspx

22

V roce 2008 dosahuje velikost trhu VZ nejvyšší hodnoty, a to 306 mld. Kč. Příčinou byla relativně dobrá situace veřejných rozpočtů a příliv prostředků z fondů EU. V dalších letech se projevuje pokles trhu VZ, a to z důvodu úsporných opatřeních vlády. V roce 2012 se velikost trhu zadaných veřejných zakázek opět zvyšuje, kdy v roce 2012 dosáhl částky 265 mld. Kč.

Vývoj velikosti trhu VZ dle počtu zadaných VZ 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 2: Vývoj velikosti trhu VZ dle počtu zadaných VZ v letech 2006 až 2012 (zdroj vlastní tvorba)

Prudký nárůst v roce 2009 je důsledkem zvýšeného zadávání realizovaného na základě dostatku finančních prostředků v období konjunktury. Poklesy projevující se v dalších letech jsou důsledkem úsporného chování vlády, které se projevují postupným snížením rozsahu trhu veřejných zakázek. Rok 2012 dosahuje nejvyššího počtu zadaných veřejných zakázek. Důvodem je zřejmě zájem zadavatelů zadat v prvním čtvrtletí tohoto roku co nejvíce veřejných zakázek, které se ještě nemusí řídit podle novely Zákona o veřejných zakázkách, platné od 1. 4. 2012.

2.2 Vývoj zadaných veřejných zakázek dle limitu veřejné zakázky Níže uvedená tabulka znázorňuje vývoj zadaných veřejných zakázek dle limitu v letech 2006 – 2012. Údaje obsažené v tabulce jsou čerpány z Informačního systému veřejných zakázek (ISVZ), kde jsou evidovány pouze veřejné zakázky zadané na základě zadávacích řízení definovaných v Zákoně o veřejných zakázkách. Nejsou zde tedy obsaženy veřejné zakázky malého rozsahu, které ZVZ neupravuje. V případě sektorových zadavatelů jsou 23

započítané pouze zakázky evidované v ISVZ, což jsou pouze nadlimitní veřejné zakázky. Dále jsou zde uvedené údaje bez DPH. Tabulka č. 2: Vývoj zadaných veřejných zakázek dle limitu veřejné zakázky v letech 2006 až 2012 Počet Rok

Limit VZ

zadaných

Cena bez DPH v Kč

VZ 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Celkem

Podíl

Podíl na

zadaných VZ

ceně bez

v%

DPH v %

Neuvedeno

23

126 358 672,00

0,04

0,01

Nadlimitní

1 193

85 967 589 870,00

1,98

5,06

Podlimitní

3 420

41 156 314 118,00

5,68

2,42

Neuvedeno

30

197 331 130,00

0,05

0,01

Nadlimitní

2 183

162 855 134 142,00

3,62

9,58

Podlimitní

5 046

51 714 186 478,50

8,38

3,04

Neuvedeno

50

684 755 697,00

0,08

0,04

Nadlimitní

3 097

234 366 251 836,00

5,14

13,79

Podlimitní

5 585

71 063 154 270,70

9,27

4,18

Neuvedeno

116

1 181 874 278,00

0,19

0,07

Nadlimitní

3 870

215 611 669 051,00

6,43

12,69

Podlimitní

6 692

77 798 743 114,28

11,11

4,58

Neuvedeno

271

1 398 622 566,00

0,45

0,08

Nadlimitní

3 543

200 443 987 259,50

5,88

11,79

Podlimitní

5 777

60 810 686 421,65

9,59

3,58

Neuvedeno

309

2 986 319 078,46

0,51

0,18

Nadlimitní

3 271

177 245 028 410,52

5,43

10,43

Podlimitní

5 063

48 890 527 329,47

8,41

2,88

Neuvedeno

534

3 974 489 804,87

0,89

0,23

Nadlimitní

3 400

212 181 558 498,64

5,65

12,48

Podlimitní

6 748

48 947 993 004,60

11,21

2,88

60 221

1 699 602 575 031,19

100,00

100,00

24


250,000,000,000 200,000,000,000 150,000,000,000

Neuvedeno Nadlimitní

100,000,000,000

Podlimitní

50,000,000,000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 3: Vývoj zadaných veřejných zakázek dle limitu veřejné zakázky dle hodnoty v Kč za v letech 2006 až 2012 (zdroj vlastní tvorba)

Výše uvedený graf ukazuje vývoj nadlimitních veřejných zakázek, kde se projevuje stejná tendence jako u vývoje velikosti trhu veřejných zakázek v České republice dle hodnoty. V letech 2006 – 2008 dochází k růstu hodnoty nadlimitních veřejných zakázek. V dalších letech až do roku 2011 dochází k poklesu hodnoty nadlimitních veřejných zakázek. Rok 2008 dosáhl nejvyšší hodnoty u nadlimitních VZ, a to 234 mld. Kč. V roce 2012 hodnota nadlimitních VZ oproti předchozímu roku roste. Příčina tohoto vývoje úzce souvisí s vývojem velikosti trhu VZ. V letech 2005 – 2008 dochází k hospodářské konjunktuře, což způsobuje růst hodnoty veřejných zakázek. Pokles v dalších letech je způsoben úspornými opatřeními vlády. U podlimitních VZ bylo dosaženo maximální hodnoty v roce 2009, a to 78 mld. Kč. Vývoj podlimitních veřejných zakázek je rostoucí až do roku 2009, kdy je dosaženo maximální hodnoty, a to téměř 78 mld. Kč. V dalších letech až do roku 2011 vývoj hodnoty klesá. V roce

11



25

2012 se projevují rostoucí tendence. Důvody tohoto vývoje jsou totožné s vývojem nadlimitních veřejných zakázek. Zároveň je z grafu patrné, že se zde projevuje rostoucí tendence u veřejných zakázek, u kterých nebylo uvedeno, zda se jedná o nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku. Hodnoty jsou však minimální. Důvodem neuvedení této informace je skutečnost, že tento údaj není ve formuláři Oznámení o zadání zakázky povinný, tudíž zadavatel nemusí tento údaj v Informačním systému veřejných zakázek uvádět. Dále z uvedeného grafu vyplývá, že převažují nadlimitní veřejné zakázky, a to až v 4krát větším objemu než je tomu u podlimitních veřejných zakázek. Toto zjištění je logické, podlimitní veřejné zakázky mají předpokládanou hodnotu v případě veřejných zakázek na dodávky a služby u veřejného zadavatele zařazeného v kategorii Česká republika a státní příspěvkové organizace do 3 256 000 Kč bez DPH v případě veřejného zadavatele v kategorii Územně samosprávné celky, jejich příspěvkové organizace a jiné právnické osoby do 5 010 000 Kč. V případě VZ na stavební práce se jedná o VZ do 125 265 000 Kč, a to pro všechny druhy zadavatelů. Tyto finanční limity jsou minimální a nadlimitní VZ tak převažují zakázky s tímto limitem.

7000 6000 5000 Neuvedeno

4000

Nadlimitní

3000

Podlimitní

2000 1000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 4: Vývoj zadaných veřejných zakázek dle limitu veřejné zakázky dle počtu zadaných VZ v letech 2006 až 2012 (zdroj vlastní tvorba)

26

Graf číslo 4 je v souladu s vývojem velikosti trhu veřejných zakázek dle počtu zadaných VZ, a to v případě nadlimitních i podlimitních veřejných zakázek. V letech 2006 až 2009 roste počet zadaných nadlimitních i podlimitních veřejných zakázek. V roce 2009 bylo zadáno nejvíce nadlimitních veřejných zakázek, a to 3870. Jedná se o důsledek hospodářské konjunktury z let 2005 – 2008. Dále v roce 2008 došlo k vysokému přílivu finančních prostředků z fondů EU, který směřoval k zadání vysokého počtu veřejných zakázek. Od roku 2009 do roku 2011 klesá počet nadlimitních i podlimitních veřejných zakázek. Nejvyšší počet zadaných (tj. uzavřených veřejných zakázek, kde proběhlo uzavření smlouvy s vybraným uchazečem) podlimitních veřejných zakázek je v roce 2012, a to 6748. Z tohoto grafu dále vyplývá, že v případě počtu zadaných veřejných zakázek vedou podlimitní veřejné zakázky. Např. v roce 2012 bylo zadáno jednou tolik podlimitních VZ než je tomu u nadlimitních VZ. To může být způsobeno tím, že nadlimitní veřejné zakázky jsou složitější z pohledu celého procesu administrace veřejné zakázky. Už od samotné formulace předmětu plnění VZ, tak přes samotné posuzování a hodnocení nabídek je celý tento proces více časově náročnější než u podlimitních veřejných zakázek. Podlimitní VZ jsou v tomto ohledu jednodušší na zpracování zadávacích podmínek a celého procesu posuzování a hodnocení nabídek. Nadlimitní veřejné zakázky mají mimo jiné také ze zákona stanovené delší lhůty, jak pro podání nabídek, tak i např. pro odesílání dodatečných informací apod. Zároveň je z uvedeného grafu také patrné, že stále roste počet veřejných zakázek, u kterých nebylo uvedeno, zda se jedná o nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku. Počet není velký, ale růst je celkem zjevný, a jestli bude tato rostoucí tendence pokračovat, může to znamenat větší překážku v oblasti transparentnosti veřejných zakázek.

2.3 Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zadávacího řízení Níže uvedené tabulky znázorňují vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zadávacího řízení v letech 2006 – 2012. Údaje obsažené v tabulkách jsou čerpány z Informačního systému veřejných zakázek (ISVZ), kde jsou evidovány pouze veřejné zakázky zadané na 27

základě zadávacích řízení definovaných v Zákoně o veřejných zakázkách. Nejsou zde tedy obsaženy veřejné zakázky malého rozsahu, které ZVZ neupravuje. V případě sektorových zadavatelů jsou započítané pouze zakázky evidované v ISVZ, což jsou pouze nadlimitní veřejné zakázky. Dále jsou zde uvedené údaje bez DPH. Tabulka č. 3: Počet zadaných veřejných zakázek a jejich objem v Kč dle druhu zadávacího řízení v roce 2006

Omezené

585

Cena bez DPH v Kč 16 368 588 960,50

Otevřené

2 094

89 338 317 500,00

Vyjednávací bez zveřejnění oznámení o zakázce

1 262

14 951 302 003,00

616

6 079 365 416,50

Druh zadávacího řízení - rok 2006

Počet zadaných VZ

Vyjednávací s výzvou k účasti v soutěţi Zdroj: http://www.isvz.cz 12

Poměr zadaných VZ dle jejich objemu v roce 2006

omezené otevřené vyjednávací bez zveřejnění vyjednávací s výzvou k účasti

Graf č. 5: Poměr zadaných VZ dle jejich objemu v roce 2006 (zdroj vlastní tvorba)

V roce 2006 zahrnovalo největší objem peněžních prostředků otevřené řízení. Otevřené řízení je nejtransparentnější druh zadávacího řízení a také nejstandardněji používán. V poměru s ostatními druhy zadávacích řízení dosahovalo 70 % objemu z celkového objemu peněžních prostředků. Na druhém místě se v tomto roce umístilo omezené řízení, a to s 13 %.

12



28

Omezené řízení znamená užší řízení, tj. tzv. dvoukolové řízení, kde se nejdříve posuzuje kvalifikace a poté vyzývají zájemci, kteří splnili kvalifikaci, k podání nabídek. V tomto roce Zákon o veřejných zakázkách ještě upravuje možnost omezení počtu zájemců, a to pomocí objektivních kritérií nebo losování. Na třetím místě je vyjednávací řízení bez uveřejnění, které tvoří 12 % z celkového objemu peněžních prostředků. Pouze 5 % tvoří vyjednávací řízení s výzvou k účasti. Mezi tento druh patří jednací řízení s uveřejněním a dále také zjednodušené podlimitní řízení. Při tvorbě uvedených grafů je vycházeno ze statistických výstupů Informačního systému veřejných zakázek (ISVZ), které vychází z uveřejněných formulářů v Informačním systému veřejných zakázek – uveřejňovacího subsystému. Tyto formuláře nezahrnují samostatnou kolonku, že se jedná o zjednodušené podlimitní řízení, proto je tento druh zadávacího řízení zahrnut do tzv. vyjednávacího s výzvou k účasti. Zjednodušené podlimitní řízení se totiž zahajuje právě odesláním výzvy k podání nabídky a do Informačního systému se uveřejňuje až výsledek veřejné zakázky, tzn. až ve fázi po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem.

Poměr zadaných VZ dle jejich počtu v roce 2006

omezené otevřené vyjednávací bez zveřejnění vyjednávací s výzvou k účasti

Graf č. 6: Poměr zadaných VZ dle jejich počtu v roce 2006 (zdroj vlastní tvorba)

Z hlediska počtu zadaných veřejných zakázek se v roce 2006 uzavřelo nejvíce smluv na veřejné zakázky zadané v otevřeném řízení, a to v porovnání s ostatními druhy zadávacích řízení v poměru 46 % (v počtu 2 094 veřejných zakázek). Druhým nejčetněji zadaným druhem zadávacího řízení je vyjednávací řízení bez zveřejnění, a to v poměru 28 %. Vyjednávací řízení bez zveřejnění znamená v tomto případě jednací řízení bez zveřejnění, u kterého je také zveřejňován až výsledek veřejné zakázky. Zahajuje se 29

odesláním výzvy k jednání jednomu či více zájemcům. V tomto roce se prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění uzavřelo 1 262 veřejných zakázek. To je dáno tím, že tento druh zadávacího řízení není Zákonem o veřejných zakázkách limitován závaznými lhůtami a celý proces zadání veřejné zakázky není složitý. U vyjednávacího řízení s výzvou k účasti se v roce 2006 uzavřelo 14 % smluv z celkového počtu zadaných veřejných zakázek, v počtu 616 smluv. Toto nízké procento je způsobeno jednak tím, že tento druh řízení není často používán. V případě jednacího řízení s uveřejněním je tento druh řízení mimo jiné časově náročnější. Prostřednictvím omezeného řízení, tj. užšího řízení se v tomto roce uzavřelo smluv nejméně, tvoří poměr 13 % z celkového počtu zadaných veřejných zakázek, tj. 585 smluv. To je způsobeno tím, že tento druh zadávacího řízení je časově velmi náročný a než se dospěje k uzavření smlouvy, trvá to cca šestkrát déle, než je tomu např. u jednacího řízení bez uveřejnění. Tabulka č. 4: Počet zadaných veřejných zakázek a jejich objem v Kč dle druhu zadávacího řízení v roce 2007 Druh zadávacího řízení - rok 2007 Omezené

Počet zadaných VZ 249

Cena bez DPH v Kč 13 649 271 916,00

Otevřené

2 603

130 387 742 292,00


1 749

25 676 420 882,00

Vyjednávací s výzvou k účasti v soutěţi

2 429

43 092 924 459,50

4

123 336 892,00

Soutěţní dialog Zdroj: http://www.isvz.cz 13

13



30


omezené otevřené vyjednávací bez zveřejnění vyjednávací s výzvou k účasti soutěţní dialog


Z výše uvedeného grafu lze vypozorovat, že v roce 2007 už byly zadány i veřejné zakázky realizované prostřednictvím soutěžního dialogu. Tento druh zadávacího řízení je určený pouze pro zadávání veřejných zakázek se zvláště složitým předmětem plnění a je založený na principu jednání s dodavateli s cílem nalézt vhodné řešení konkrétní veřejné zakázky. Soutěžní dialog v tomto roce tvoří nejmenší objem peněžních prostředků. Je to velmi specifický druh řízení, který je stále málo využíván. Největšího objemu peněžních prostředků je v tomto roce dosahováno prostřednictvím otevřeného řízení, a to v částce 130 mld. Kč (tj. 61 % z celkového objemu). V porovnání s předchozím rokem se jedná cca o 40 mld. Kč více. U vyjednávacího řízení s výzvou k účasti je dosahováno 20 % z celkového objemu peněžních prostředků. V případě jednacího řízení s uveřejněním může být využíváno toto řízení jak na podlimitní, tak i nadlimitní veřejné zakázky. U dalšího druhu řízení, který je součástí vyjednávacího řízení s výzvou, a to zjednodušeného podlimitního řízení je už omezující použití dle limitu veřejné zakázky. Tento druh řízení může být použit pouze v případě podlimitních veřejných zakázek. V tomto roce došlo k výraznému zvýšení objemu peněžních prostředků oproti roku 2006 cca o 40 mld. Kč. Prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění bylo v roce 2007 dosaženo částky 25,5 mld. Kč, tj. 12 % v porovnání s celkovým objemem všech uvedených zadávacích řízení. Tento rok došlo ke zvýšení o 10 mld. Kč oproti předchozímu roku.

31

Na předposledním místě před soutěžním dialogem se v tomto roce umístilo omezené (užší) řízení, které dosáhlo částky 13,6 mld. Kč, tj. 6 % z celkového objemu peněžních prostředků ostatních druhů veřejných zakázek. V porovnání s předchozím rokem je to cca o 3 mld. Kč méně.


omezené otevřené vyjednávací bez zveřejnění vyjedávací s výzvou k účasti soutěţní dialog


Z grafu je patrné, že počet zadaných veřejných zakázek v tomto roce je velmi vyrovnaný u otevřeného a vyjednávacího řízení s výzvou k účasti, a to v poměru 37 % u otevřeného řízení a 35 % u vyjednávacího řízení s výzvou k účasti. Významné zastoupení vyjednávacího řízení s výzvou k účasti vysvětluje vykazování zjednodušených podlimitních řízení, které jsou v ISVZ součástí této kategorie. U vyjednávacího řízení bez zveřejnění se v tomto roce zadal také velmi vysoký počet veřejných zakázek, konkrétně v počtu 1 749 (tj. 25 % z celkového počtu zadaných zakázek). Toto řízení představuje nejméně transparentní metodu, jejíž aplikace je možná pouze při splnění zákonem stanovených podmínek. I přes tyto podmínky Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi tento institut využívá velmi často. Pouhé 4 % patří zadaným zakázkám ve formě omezeného řízení, tj. 249 veřejných zakázek. Prostřednictvím soutěžního dialogu byly uzavřeny smlouvy na 4 veřejné zakázky.

32

Tabulka č. 5: Počet zadaných veřejných zakázek a jejich objem v Kč dle druhu zadávacího řízení v roce 2008 Druh zadávacího řízení - rok 2008 Omezené

Počet zadaných VZ 232

Cena bez DPH v Kč 18 875 027 435,00

Otevřené

3 600

194 655 954 634,50


1 501

32 179 073 787,00


3 113

56 086 536 735,50

6

544 100 250,00

Soutěţní dialog 14

Zdroj: http://www.isvz.cz




V roce 2008 bylo opět v dominantním postavení otevřené řízení, a to v celkovém objemu 194,5 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem cca o 60 mld. Kč více. U vyjednávacího řízení s výzvou k účasti je dosahováno 19 % z celkového objemu peněžních prostředků. V tomto roce došlo k výraznému zvýšení objemu peněžních prostředků oproti roku 2007 cca o 13 mld. Kč. Prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění bylo v roce 2008 dosaženo částky 32 mld. Kč, tj. 11 % v porovnání s celkovým objemem všech uvedených zadávacích řízení. Tento rok došlo ke zvýšení o 7 mld. Kč oproti předchozímu roku. 14



33

Na předposledním místě před soutěžním dialogem se v tomto roce umístilo omezené (užší) řízení, které dosáhlo částky 18,8 mld. Kč, tj. 6 % z celkového objemu peněžních prostředků ostatních druhů veřejných zakázek. V porovnání s předchozím rokem je to cca o 5 mld. Kč více. S nejmenším objemem peněžních prostředků je v tomto roce opět soutěžní dialog.




Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejvyšší počet zadaných veřejných zakázek v tomto roce zahrnuje otevřené a vyjednávací řízení s výzvou k účasti, a to v poměru 43 % u otevřeného řízení a 37 % u vyjednávacího řízení s výzvou k účasti. U vyjednávacího řízení bez zveřejnění se v tomto roce zadal také velmi vysoký počet veřejných zakázek, a to v počtu 1 501 (tj. 18 % z celkového počtu zadaných zakázek). Pouhé 3 % patří zadaným zakázkám ve formě omezeného řízení, tj. 232 veřejných zakázek. Prostřednictvím soutěžního dialogu byly uzavřeny smlouvy na 6 veřejných zakázek.

34

Tabulka č. 6: Počet zadaných veřejných zakázek a jejich objem v Kč dle druhu zadávacího řízení v roce 2009 Druh zadávacího řízení - rok 2009

Počet zadaných VZ

Cena bez DPH v Kč

Omezené

309

20 408 907 323,00

Otevřené

4 542

168 750 945 938,00


1 873

43 071 492 044,00


3 619

59 164 661 365,00

5

258 794 614,00

Soutěţní dialog Zdroj: http://www.isvz.cz15




Největšího objemu peněžních prostředků je v tomto roce dosahováno prostřednictvím otevřeného řízení, a to v částce 168,7 mld. Kč (tj. 58 % z celkového objemu). V porovnání s předchozím rokem téměř o 26 mld. Kč méně. U vyjednávacího řízení s výzvou k účasti je dosahováno 20 % z celkového objemu peněžních prostředků. V tomto roce došlo ke zvýšení objemu peněžních prostředků oproti roku 2008 cca o 3 mld. Kč.

15



35

Prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění bylo v roce 2009 dosaženo částky 43 mld. Kč, tj. 15 % v porovnání s celkovým objemem všech uvedených zadávacích řízení. Tento rok došlo ke zvýšení o 11 mld. Kč oproti předchozímu roku. Na předposledním místě před soutěžním dialogem se v tomto roce umístilo omezené (užší) řízení, které dosáhlo částky 20 mld. Kč, tj. 7 % z celkového objemu peněžních prostředků ostatních druhů veřejných zakázek. V porovnání s předchozím rokem je to cca o 1,5 mld. Kč více.




Z grafu je patrné, že nejvyšší počet zadaných veřejných zakázek byl v tomto roce u otevřeného řízení, a to v poměru 44 % (tj. 4 542 zakázek). Oproti předchozímu roku došlo ke zvýšení počtu o 942 zadaných zakázek. Také prostřednictvím vyjednávacího řízení s výzvou k účasti byl v tomto roce zadán vysoký počet veřejných zakázek, a to v poměru 35 % (tj. 3 619 zakázek). V porovnání s rokem 2008 je v tomto roce zadáno o 506 zakázek více. U vyjednávacího řízení bez zveřejnění se v tomto roce zadal také velmi vysoký počet veřejných zakázek, konkrétně v počtu 1 873 (tj. 18 % z celkového počtu zadaných zakázek). V roce 2009 bylo prostřednictvím tohoto druhu řízení uzavřeno o 372 zakázek méně, než je tomu v předchozím roce.

36

Pouhé 3 % patří zadaným zakázkám ve formě omezeného řízení, tj. 309 veřejných zakázek. U tohoto druhu řízení došlo v porovnání s předchozím rokem ke zvýšení počtu uzavřených zakázek, a to o 77. Nejmenší počet zadaných zakázek je zadán prostřednictvím soutěžního dialogu. V tomto případě se jedná o 5 uzavřených veřejných zakázek, tj. o 1 méně než v roce 2008. Tabulka č. 7: Počet zadaných veřejných zakázek a jejich objem v Kč dle druhu zadávacího řízení v roce 2010 Druh zadávacího řízení - rok 2010

Počet zadaných VZ

Cena bez DPH v Kč

Omezené

328

24 632 915 488,00

Otevřené

3 838

120 793 299 558,50


2012

37 043 689 914,00


2 855

52 497 117 755,50

5

1 378 130 410,00





V roce 2010 bylo opět v dominantním postavení otevřené řízení, a to v celkovém objemu téměř 121 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem se jedná cca o 47 mld. Kč méně.

16



37

Na druhém místě se v tomto roce umístilo vyjednávací řízení s výzvou k účasti. Pomocí tohoto druhu zadávacího řízení je dosaženo 22 % z celkového objemu peněžních prostředků. V tomto roce došlo ke zvýšení objemu peněžních prostředků oproti roku 2009 cca o 6,5 mld. Kč. Prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění byly v roce 2010 zadány veřejné zakázky v částce 37 mld. Kč, tj. 16 % v porovnání s celkovým objemem všech uvedených zadávacích řízení. V tomto roce byly oproti předchozímu roku zadány zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění v nižší hodnotě, a to cca o 6 mld. Kč. Na předposledním místě před soutěžním dialogem se v tomto roce umístilo užší řízení, pomocí kterého byly zadány zakázky v hodnotě 24,6 mld. Kč, tj. 10 % z celkového objemu peněžních prostředků ostatních druhů veřejných zakázek. V porovnání s předchozím rokem je to cca o 4 mld. Kč více. Prostřednictvím soutěžního dialogu byly v tomto roce zadány veřejné zakázky s nejnižším objemem peněžních prostředků.


omezené otevřené vyjedávací bez zveřejnění vyjednávací s výzvou k účasti soutěţní dialog


Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejvyšší počet uzavřených smluv bylo v tomto roce zadáno prostřednictvím otevřeného řízení, a to v poměru 42 % (tj. 3 838 zakázek). Oproti předchozímu roku došlo ke snížení počtu o 704 zadaných zakázek.

38

Prostřednictvím vyjednávacího řízení s výzvou k účasti byl v tomto roce zadán také vysoký počet veřejných zakázek, a to v poměru 32 % (tj. 2 855 zakázek). V porovnání s rokem 2009 je v tomto roce zadáno o 764 zakázek méně. U vyjednávacího řízení bez zveřejnění se v tomto roce zadal také poměrně vysoký počet veřejných zakázek, konkrétně v počtu 2 012 (tj. 22 % z celkového počtu zadaných zakázek). V roce 2010 bylo prostřednictvím tohoto druhu řízení uzavřeno o 139 zakázek více, než je tomu v předchozím roce. Pouhé 4 % patří zadaným zakázkám ve formě omezeného řízení, tj. 328 veřejných zakázek. U tohoto druhu řízení došlo v porovnání s předchozím rokem k nepatrnému zvýšení počtu uzavřených zakázek, a to o 19. Nejmenší počet uzavřených smluv je zadán prostřednictvím soutěžního dialogu. V tomto případě se jedná o 5 uzavřených veřejných zakázek, tj. stejný počet jako v předchozím roce. Tabulka č. 8: Počet zadaných veřejných zakázek a jejich objem v Kč dle druhu zadávacího řízení v roce 2011 Druh zadávacího řízení - rok 2011

Počet zadaných VZ

Cena bez DPH v Kč

Omezené

429

29 033 243 323,51

Otevřené

3 983

143 336 256 295,66


1 494

24 049 993 471,46


1 939

22 269 289 570,18

6

2 678 843 536,30


17



39




V roce 2011 je dosahováno z více než poloviny z celkového objemu peněžních prostředků otevřeným řízením, a to v částce 143 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem se jedná cca o 22 mld. Kč více. Na rozdíl od předchozích let se v tomto roce na druhém místě umístilo omezené řízení (tzv. dvoukolové řízení). Pomocí tohoto řízení bylo dosaženo částky 29 mld. Kč, tj. 13 % z celkového objemu peněžních prostředků. V tomto roce došlo ke zvýšení objemu peněžních prostředků oproti roku 2010 cca o 4 mld. Kč. Dále je z uvedeného grafu patrné, že objem peněžních prostředků alokovaných prostřednictvím vyjednávacího řízení bez zveřejnění spolu s vyjednávacím řízením s výzvou k účasti je v tomto roce celkem vyrovnaný. Vyjednávací řízení bez zveřejnění je v poměru 11 % a vyjednávací řízení s výzvou k účasti v poměru 10 % z celkového objemu. V tomto roce došlo k podstatnému poklesu objemu peněžních prostředků vynaložených na zakázky zadané prostřednictvím těchto řízení. V případě jednacího řízení s uveřejněním cca o 30 mld. Kč méně a v případě jednacího řízení bez uveřejnění cca o 13 mld. Kč méně oproti předchozímu roku. Prostřednictvím soutěžního dialogu bylo v tomto roce dosaženo částky 2,6 mld. Kč. Z uvedeného grafu lze v souvislosti s tímto druhem zadávacího řízení dále vypozorovat, že i přesto, že je soutěžní dialog velmi málo používán, tak k poměru k tomuto nízkému počtu z hlediska objemu dosahuje poměrně vysokých hodnot. V roce 2011 bylo zadáno soutěžním dialogem pouze 6 veřejných zakázek, ale v objemu 2,6 mld. Kč. Důvodem může být právě ta skutečnost, že pomocí tohoto specifického druhu zadávacího řízení je zadána zakázka se 40

zvláště složitým předmětem plnění, kde není stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky již v první fázi veřejné zakázky, ale je stanovena až v rámci jednání s dodavateli, kteří nabízí vhodná řešení konkrétní veřejné zakázky. Většinou se jedná o veřejné zakázky s předmětem plnění na několik let.




Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejvyšší počet uzavřených smluv bylo v tomto roce zadáno prostřednictvím otevřeného řízení, a to v poměru 51 % (tj. 3 983 zakázek). Oproti předchozímu roku došlo ke zvýšení počtu o 145 zadaných zakázek. Prostřednictvím vyjednávacího řízení s výzvou k účasti byl v tomto roce zadán také vysoký počet veřejných zakázek, a to v poměru 25 % (tj. 1 939 zakázek). V porovnání s rokem 2010 je v tomto roce zadáno o 916 zakázek méně. U vyjednávacího řízení bez zveřejnění se v tomto roce zadal také poměrně vysoký počet veřejných zakázek, konkrétně v počtu 1 494 (tj. 19 % z celkového počtu zadaných zakázek). V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto druhu řízení uzavřeno o 518 zakázek méně, než je tomu v předchozím roce. V tomto roce dochází oproti předchozímu roku ke zvýšení počtu zadaných zakázek prostřednictvím užšího řízení, a to o 101 zakázek. Omezené řízení v tomto roce tvoří 5 % z celkového počtu zadaných zakázek, tj. 429 veřejných zakázek.

41

Nejmenší počet zadaných zakázek je zadán prostřednictvím soutěžního dialogu. V tomto případě se jedná o 6 uzavřených veřejných zakázek, tj. o 1 zakázku více než v předchozím roce. Tabulka č. 9: Počet zadaných veřejných zakázek a jejich objem v Kč dle druhu zadávacího řízení v roce 2012 Druh zadávacího řízení - rok 2012

Počet zadaných VZ

Cena bez DPH v Kč

Omezené

480

45 201 143 993,99

Otevřené

5 929

144 079 652 275,67


2 299

28 091 022 871,30


1 440

42 122 134 507,04

4

149 460 136,12





V tomto roce lze sledovat obdobný poměr zadaných VZ dle jejich objemu jako v roce 2011. V roce 2012 bylo dosaženo nejvyššího objemu peněžních prostředků také pomocí otevřeného řízení, a to v celkové částce 144 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem jde o nepatrné zvýšení cca o 1 mld. Kč.

18



42

Omezené řízení tvoří 17 % z celkového objemu peněžních prostředků. V tomto roce došlo ke zvýšení objemu peněžních prostředků oproti roku 2011 cca o 16 mld. Kč. Prostřednictvím vyjednávacího řízení s výzvou k účasti bylo v roce 2012 dosaženo částky 42 mld. Kč, tj. 16 % v porovnání s celkovým objemem všech uvedených zadávacích řízení. Tento rok došlo ke zvýšení objemu cca o 20 mld. Kč oproti předchozímu roku. Na předposledním místě před soutěžním dialogem se v tomto roce umístilo vyjednávací řízení bez zveřejnění, které dosáhlo částky 28 mld. Kč, tj. 11 % z celkového objemu peněžních prostředků ostatních druhů veřejných zakázek. V porovnání s předchozím rokem je to cca o 4 mld. Kč více. Nejnižší objem peněžních prostředků v tomto roce zahrnuje opět soutěžní dialog, a to 149 mil. Kč. V tomto roce dochází k výraznému snížení hodnoty uzavřených zakázek v soutěžním dialogu.

Poměr zadaných VZ dle jejich počtu v roce 2012 omezené otevřené vyjednávací bez zveřejnění vyjednávací s výzvou k účasti soutěţní dialog


Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejvyšší počet uzavřených smluv bylo v tomto roce zadáno prostřednictvím otevřeného řízení, a to v poměru 58 % (tj. 5 929 zakázek). Oproti předchozímu roku došlo k výraznému zvýšení počtu o 1 946 zadaných zakázek. I přes tento nárůst počtu zadaných zakázek je ale z hlediska objemu tento rok na stejné úrovni jako předchozí. Z toho vyplývá, že tento rok bylo zadáno více zakázek s menší hodnotou, než v předchozím roce.

43

Prostřednictvím vyjednávacího řízení bez zveřejnění byl v tomto roce zadán také vysoký počet veřejných zakázek, a to v poměru 23 % (tj. 2 299 zakázek). V porovnání s rokem 2011 je v tomto roce zadáno o 805 zakázek více. U vyjednávacího řízení s výzvou k účasti se v tomto roce uzavřelo 1 440 veřejných zakázek (tj. 14 % z celkového počtu zadaných zakázek). V roce 2012 bylo prostřednictvím tohoto druhu řízení uzavřeno o 499 zakázek méně, než je tomu v předchozím roce. Pomocí omezeného řízení bylo v tomto roce zadáno 480 veřejných zakázek. V porovnání s předchozím grafem, který vypovídá o poměru zadaných VZ dle jejich objemu v tomto roce lze vypozorovat, že tento druh zadávacího řízení tvoří velký objem peněžních prostředků i přesto, že počet zadaných zakázek je nízký. Lze tedy konstatovat, že u tohoto druhu zadávacího řízení byl zadán nízký počet zakázek, ale s poměrně vysokou hodnotou. Nejmenší počet zadaných zakázek je zadán prostřednictvím soutěžního dialogu. V tomto případě se jedná o 4 uzavřené veřejné zakázky, tj. o 2 méně než v předchozím roce. Celkově lze shrnout vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zadávacího řízení do následujících bodů: -

Z hlediska poměru zadaných veřejných zakázek dle jejich objemu je v každém z uvedených let na prvním místě otevřené řízení, a to vždy v poměru nad 50 %.

-

Z hlediska počtu zadaných veřejných zakázek je také v dominantním postavení otevřené řízení, a to v každém roce v poměru nad 40 %.

-

V posledních dvou letech (2011 a 2012) lze z uvedených statistik sledovat zvyšující se tendenci využívání otevřeného řízení, kdy tento druh zadávacího řízení dosahuje poměru 50 – 60 %. Časté novelizace ZVZ neustále upravují proces zadávání veřejných zakázek zejména u ostatních druhů zadávacích řízení (užší řízení a vyjednávací řízení) a stávají se více administrativně náročnější. Otevřené řízení je nejtransparentnějším druhem zadávacího řízení a novelizace se ho ve větší míře netýkají. Z tohoto důvodu se otevřené řízení stává stále více používaným.

-

Vyjednávací řízení s výzvou k účasti je také poměrně dost využíváno a i z hlediska objemu dosahuje vysokých hodnot. Vyjednávací řízení s výzvou zahrnuje jednací řízení s uveřejněním a zjednodušené podlimitní řízení. V případě zjednodušeného podlimitního řízení, které není časově náročné, lze uzavřít zakázku cca do 1 měsíce, ale s nižší 44

hodnotou (pouze pro podlimitní veřejné zakázky). Naopak v případě jednacího řízení s uveřejněním je tento druh řízení časově náročnější a celý proces zadání zakázky může trvat několik měsíců, ale lze ho použít i pro nadlimitní veřejné zakázky. -

Dále lze konstatovat, že jednací řízení bez uveřejnění je i přes své omezující podmínky použití velmi často využíván. Je to také dáno tím, že tento druh zadávacího řízení není Zákonem o veřejných zakázkách limitován závaznými lhůtami a celý proces zadání veřejné zakázky není složitý.

-

Užší řízení je z hlediska počtu zadaných veřejných zakázek v uvedených letech vždy na předposledním místě. To je způsobeno tím, že tento druh zadávacího řízení je časově velmi náročný a než se dospěje k uzavření smlouvy, trvá to cca šestkrát déle, než je tomu např. u jednacího řízení bez uveřejnění. Dále je z uvedených statistik patrné, že u tohoto druhu zadávacího řízení jsou zadávány zakázky s poměrně vysokou hodnotou.

-

Nejméně používaným druhem zadávacího řízení je soutěžní dialog. Je to dáno tím, že tento druh zadávacího řízení je velmi vzácný, neobvyklý a poměrně složitý v celém průběhu zadávacího řízení.

2.4 Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zakázky v letech Níže uvedená tabulka znázorňuje vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zakázky v letech 2006 – 2012. Údaje obsažené v tabulce jsou čerpány z Informačního systému veřejných zakázek (ISVZ), kde jsou evidovány pouze veřejné zakázky zadané na základě zadávacích řízení definovaných v Zákoně o veřejných zakázkách. Nejsou zde tedy obsaženy veřejné zakázky malého rozsahu, které ZVZ neupravuje. V případě sektorových zadavatelů jsou započítané pouze zakázky evidované v ISVZ, což jsou pouze nadlimitní veřejné zakázky. Dále jsou zde uvedené údaje bez DPH. Tabulka č. 10: Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zakázky v letech 2006 až 2012 Rok 2006

Druh VZ Dodávky

Počet zadaných VZ

Cena bez DPH v Kč

1 110

17 339 773 003,00

816

17 667 134 044,50

Soutěž o návrh

31

82 390 238,00

Stavební práce

2 679

92 160 965 374,50

Služby

45

Pokračování tabulky

Rok 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Druh VZ

Počet zadaných VZ

Cena bez DPH v Kč

Dodávky

1 960

45 066 204 625

Služby

2 488

69 832 575 995,50

Soutěž o návrh

43

337 898 828,00

Stavební práce

2 679

99 529 972 302,00

Dodávky

1 862

48 599 550 625,00

Služby

3 241

77 677 303 611,00

Soutěž o návrh

63

233 905 326,00

Stavební práce

3 566

177 603 402 241,70

Dodávky

2 235

51 983 419 394,50

Služby

4 160

92 129 347 788,00

Soutěž o návrh

60

760 550 881,00

Stavební práce

4 223

149 718 968 379,78

Dodávky

2 101

55 692 895 385,00

Služby

3 639

73 004 112 688,50

Soutěž o návrh

41

67 851 663,00

Stavební práce

3 810

133 888 436 510,65

Dodávky

2 217

93 591 717 831,23

Služby

2 979

38 653 379 882,75

Soutěž o návrh

16

137 515 882,00

Stavební práce

3 431

96 739 261 222,47

Dodávky

3 351

94 717 503 104,62

Služby

3 000

62 760 530 140,87

Soutěž o návrh

20

16 539 940,12

Stavební práce

4 310

107 608 508 122,50


19



46

180,000,000,000 160,000,000,000 140,000,000,000 120,000,000,000

dodávky

100,000,000,000

sluţby

80,000,000,000

soutěţ o návrh stavební práce

60,000,000,000 40,000,000,000 20,000,000,000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 19: Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zakázky dle hodnoty v Kč v letech 2006 až 2012 (zdroj vlastní tvorba)

Vývoj hodnoty zadaných veřejných zakázek na dodávky je rok od roku rostoucí. V roce 2012 bylo dosaženo částky téměř 95 mld. Kč. Ve srovnání s ostatními druhy zakázek dosahuje větší hodnoty než soutěž o návrh, a to v každém roku. V roce 2012 došlo k nárůstu hodnoty VZ jak na dodávky, služby, tak i stavební práce. Důsledkem je pravděpodobně snížení limitů a zadávání zakázek ve zjednodušeném podlimitním řízení. Nejvyšší objem v Kč ve všech zkoumaných letech patří zakázkám na stavební práce. Vývoj zakázek na stavební práce v objemu je v letech 2006 až 2008 rostoucí. Tohoto roku bylo dosaženo velkým skokem nejvyšší hodnoty, a to 177 mld. Kč. Příčinou tohoto skoku je pravděpodobně příliv finančních prostředků z fondů EU. Od tohoto roku je tendence klesající a to až do roku 2011. To je způsobeno pomalým ekonomickým růstem a pozvolným poklesem velikosti trhu veřejných zakázek. V roce 2012 vzrostla hodnota oproti předchozímu roku, a to na 107 mld. Kč. Nejmenší hodnoty vykazuje soutěž o návrh. Tento druh zakázky je používán velmi zřídka, z tohoto důvodu je i objem nízký. U zakázek na služby lze konstatovat vývoj podobný vývoji u zakázek na stavební práce. Pouze je zde rozdíl v první fázi vývoje, kdy je rostoucí tendence až do roku 2009 a od tohoto 47

roku hodnoty klesají. V roce 2012 hodnota vzrostla na 62 mld. Kč. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2009, a to 92 mld. Kč.

4500 4000 3500 3000

dodávky 2500

sluţby

2000

soutěţ o návrh

1500

stavební práce

1000 500 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 20: Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zakázky dle počtu v letech 2006 až 2012 (zdroj vlastní tvorba)

Počet zadaných zakázek formou soutěže o návrh je v porovnání s ostatními druhy zakázek velmi nízký. V roce 2006 až 2008 četnost využívání této formy zakázky rostla. V dalších letech bylo využíváno této formy ještě méně a v roce 2012 počet této formy zakázky nepatrně vzrostl. V tomto roce bylo zadáno 20 soutěží o návrh. Tento druh zakázky je velmi specifický a je využíván pouze v případě zakázek, které směřují k získání návrhu, projektu či plánu, který má grafickou podobu a k němuž se dospěje vynaložením určitého úsilí zájemce o účast, resp. jeho tvůrčím řešením. Soutěž o návrh se v praxi nejvíce uplatňuje v oblasti územního plánování, architektury, stavitelství apod. V případě veřejných zakázek na dodávky je z výše uvedeného grafu velmi rozmanitý vývoj. Střídá se zde rostoucí a klesající tendence v letech 2006 až 2011. Od tohoto roku počet zadaných zakázek tohoto druhu roste. Nejvyšší počet zadaných veřejných zakázek na dodávky byl tedy v roce 2012, konkrétně 3 351. Vývoj veřejných zakázek na služby je od roku 2006 rostoucí, a to do roku 2009. Od tohoto roku počet tohoto druhu zakázek klesá a to až do roku 2011, i přesto ale dosahuje vysokého 48

počtu. V roce 2012 došlo k nepatrnému zvýšení zakázek na služby, kdy dosahuje počtu 3 000. Maximální hodnoty došlo v roce 2009, konkrétně 4 160. V tomto roce se počet zakázek na služby vyrovnává počtu zakázek na stavební práce. Důvodem vysoké četnosti tohoto druhu zakázek může být stále rostoucí význam služeb. V této oblasti je veřejnou zakázkou na služby zakázka, která není dodávkou či stavební prací. Má tzv. negativní vymezení. V některých případech, i když se jedná o dodávku např. přístroje, převažuje předpokládaná hodnota doprovodných služeb, které souvisí s dodávkou přístroje. Poté už se musí jednat o veřejnou zakázku na služby. Počet zakázek na stavební práce je v letech 2006 a 2007 stejný. V dalších letech vzrůstá počet těchto zakázek, a to až do roku 2009. V tomto roce je četnost tohoto druhu zakázky vysoká, dosahuje počtu 4 223. V dalších letech je vývoj klesající. Tyto tendence souvisí s poklesem ekonomického růstu. V roce 2012 počet zakázek na stavební práce oproti přechozímu roku vzrostl, a to na maximální počet za všechny uvedené roky, konkrétně bylo dosaženo 4 310 zakázek na stavební práce.

49

3 Důvody pouţití jednotlivých druhů zadávacích řízení Na základě stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatel určí, zda se jedná o nadlimitní, podlimitní či zakázku malého rozsahu. Po této kategorizaci zadavatel musí zvolit správný druh zadávacího řízení, a to dle podmínek stanovených zákonem o veřejných zakázkách. Každý druh zadávacího řízení má své specifické stránky, kterými se odlišuje od ostatních druhů zadávacích řízení a je podpořen metodickými postupy, které musí zadavatel dodržovat. Zákon o veřejných zakázkách uvádí šest druhů zadávacích řízení:

otevřené řízení zjednodušené podlimitní řízení

užší řízení druhy zadávacích řízení

soutěžní dialog jednací řízení bez uveřejnění

jednací řízení s uveřejněním

Schéma č. 3: Druhy zadávacích řízení (zdroj vlastní tvorba)

Volba zadavatele, který druh zadávacího řízení použije, je důležitým faktorem pro správné zahájení veřejné zakázky a úspěšnou realizaci celého zadávacího řízení. Z tohoto důvodu je klíčové, aby byl zadavatel na vysoké úrovni obeznámen s legislativními znalostmi i praktickými zkušenostmi, nebo se nechal zastupovat kvalitním externím administrátorem, který mu zajistí správný postup v rámci celé administrace zadávacího řízení. 50

V případě nesprávného postupu stanoveného zákonem se zadavatel vystavuje riziku udělení pokuty ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která může být i vyšší než 20 mil. Kč. Dalším rizikem může být i ztráta případné dotace, neboť zakázky financované z finančních prostředků z dotačních garantů jsou velmi přísně kontrolované a nedodržení správného postupu při administraci veřejné zakázky je hlavním bodem případné kontroly. Bohužel, právě nesprávné provedení zadávacího řízení a nedodržení základních zásad zadávání (zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace) je jednou z častých chyb, kterých se zadavatelé dopouštějí. Zákon o veřejných zakázkách dále upravuje speciální instituty zadávání veřejných zakázek: rámco vé smlou vy

elektro -nické aukce

soutěž o návrh

Speciální instituty

dynami cké nákupní systémy Schéma č. 4: Speciální instituty zákona o veřejných zakázkách (zdroj vlastní tvorba)

3.1 Otevřené řízení 3.1.1 Pouţití a charakteristika otevřeného řízení20 Otevřené řízení je jedním z nejstandardněji použitelných druhů zadávacího řízení. Lze konstatovat, že otevřené řízení společně s užším řízením jsou dva druhy zadávacích řízení, u nichž není zákonem stanoveno omezení podmínek kdy je možné tyto dva druhy zadávacího řízení použít. 20

JUSTOŇ, Johan et al., Veřejné zakázky od A do Z, Praktická příručka pro zadavatele veřejných zakázek a

uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 6, s. 1 – 5.

51

Zde je rozdíl oproti jednacímu řízení s uveřejněním a jednacímu řízení bez uveřejnění, kdy zákon stanovuje podmínky, které musí být splněny, aby mohlo být zadávací řízení spuštěno. Také podmínky použití dalších forem zadávacích řízení např. soutěžního dialogu nebo zjednodušeného podlimitního řízení zákon stanovuje. Otevřené řízení může zadavatel použít při zadávání veřejných zakázek na dodávky a služby, u nichž předpokládaná hodnota plnění veřejné zakázky dosahuje limitu nejméně 1 mil. Kč bez DPH, dále u veřejných zakázek na stavební práce, u kterých činí tento limit 3 mil. Kč bez DPH. Otevřené řízení lze aplikovat jak pro podlimitní tak i pro nadlimitní veřejné zakázky. Obecně lze zadávací řízení formou otevřeného řízení popsat takto: Zadávacího řízení zadaného touto formou se může účastnit každý dodavatel, který má zájem, jejich počet není nijak omezen. Musí pouze splnit zadávací podmínky stanovené zadavatelem. Oznámení o zakázce Zadavatel vyhlašuje tento typ zadávacího řízení prostřednictvím formuláře Oznámení o zakázce odesláním do Věstníku veřejných zakázek. U nadlimitních veřejných zakázek dále také do Úředního věstníku EU. Tento formulář má jednotnou strukturu a přesně stanovenou metodiku jeho vyplňování. Lhůta pro podání nabídek Na základě tohoto formuláře, který je uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek, běží lhůta pro podání nabídek a potenciální dodavatelé v průběhu této lhůty žádají zadavatele nebo pověřenou osobu administrací veřejné zakázky o příslušnou zadávací dokumentaci. Na základě této zadávací dokumentace pak dodavatelé zpracovávají nabídku. Někdy se stává, že údaje, které jsou uvedeny v zadávací dokumentaci, dodavatelům v takto uvedené struktuře nestačí, nebo jsou jim nejasné. V takovém případě jsou oprávněni použít institut dodatečných informací a mohou zadavateli podávat písemné dotazy, na které je zadavatel v zákonem stanovené době povinen odpovědět. Zasedání komise Po ukončení lhůty pro podání nabídek následuje otevírání obálek s nabídkami. Po tomto aktu následuje fáze posouzení kvalifikačních předpokladů a posouzení nabídek dle zákonných 52

požadavků a požadavků zadavatele, které končí hodnocením nabídek a vyhlášením vítězného uchazeče.

Vyhlášení vítězného uchazeče Po vyhodnocení vítězného uchazeče zadavatel odesílá rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem dotčeným uchazečům. Po uplynutí lhůty pro podání námitek zadavatel může uzavřít s vítězným uchazečem smlouvu. Po uzavření smlouvy následuje odeslání Oznámení o uzavření smlouvy uchazečům umístěným na 2. a 3. místě, odeslání Oznámení o zadání zakázky do Věstníku veřejných zakázek. Dále má zadavatel povinnost vyhotovit Zprávu zadavatele a uveřejnit ji na svém profilu, všechny tyto úkony do 15 dnů od uzavření smlouvy. Zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení je nejtransparentnějším způsobem zadání veřejné zakázky a druhým nejčastěji používaným zadávacím řízením. Lze tedy konstatovat, že tato forma zadávacího řízení umožňuje podat nabídku nejširšímu okruhu dodavatelů, kteří splňují potřebnou kvalifikaci na realizaci veřejné zakázky. Časová náročnost otevřeného řízení Časová náročnost otevřeného řízení u podlimitní i nadlimitní zakázky je znázorněna na dále uvedených schématech.

53

lhůta k zveřejnění předběžného oznámení min. 1 měsíc lhůta k podání nabídek min. 52 dní otevírání nabídek, rozeslání výsledku otevírání, hodnocení nabídek rozeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky lhůta pro podání námitek min. 15 dní uzavření smlouvy min. 1 den Schéma č. 5: otevřené řízení – veřejný zadavatel – nadlimitní.21

Celková minimální délka zadávacího procesu je 98 dní. V tomto schématu jsou uvedeny základní (nezkrácené) lhůty trvání jednotlivých etap průběhu otevřeného řízení a nejsou zde započteny lhůty na doručování rozhodnutí zadavatele. Dále je předpoklad otevírání a posouzení a hodnocení nabídek uveden vždy v jednom dni, což je v praxi obtížně realizovatelné. Tyto předpoklady se vztahují i na další níže uvedená schémata časové náročnosti u typu otevřeného, užšího a zjednodušeného podlimitního řízení.

21


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 6, s. 6-7

54

lhůta k zveřejnění předběžného oznámení min. 1 měsíc lhůta k podání nabídek min. 22 dní otevírání nabídek, rozeslání výsledku otevírání, hodnocení nabídek rozeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky lhůta pro podání námitek min. 15 dní uzavření smlouvy min. 1 den Schéma č. 6: otevřené řízení – veřejný zadavatel – podlimitní.22

Celková minimální délka zadávacího procesu je 68 dní.

3.1.2 Výhody a nevýhody otevřeného řízení Výhody: -

menší časová náročnost celého zadávacího řízení

-

není zákonem definováno omezení podmínek použití této formy zadávacího řízení

-

nejtransparentnější způsob zadání veřejné zakázky

-

jedná se o standardní způsob zadávání veřejné zakázky, zákon nestanovuje žádné další povinnosti pro zadavatele

Nevýhody: -

větší administrativní zátěž při kompletování a odesílání zadávacích dokumentací (většinou si o zadávací dokumentaci zažádají i ti dodavatelé, kteří nakonec žádnou nabídku nepodají)

22


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 6, s. 5

55

-

nemožnost regulovat počet uchazečů, kteří podají nabídky (což v případě složitějších veřejných zakázek může být na úkor kvality podaných nabídek; v případě nákupu standardnějších komodit však nepochybně přispívá k dosažení lepších podmínek pro zadavatele)

-

vyšší míra podávání dotazů a námitek, což je právě u této formy zadávacího řízení velmi paradoxní; jedná se o nejtransparentnější způsob zadání veřejné zakázky, ale právě z tohoto důvodu může podat kdokoliv jakoukoliv námitku proti všem úkonům zadavatele

3.2 Uţší řízení 3.2.1 Pouţití a charakteristika uţšího řízení23 Užší řízení patří k zadávacím řízením, u nichž zákon o veřejných zakázkách nedefinuje omezující podmínky ve vazbě na jejich použití. Tento druh zadávacího řízení může zadavatel použít při zadávání veřejných zakázek podlimitních i nadlimitních na dodávky a služby, u nichž předpokládaná hodnota předmětu veřejné zakázky dosahuje nejméně limitu 1 mil. Kč bez DPH, na stavební práce min. 3 mil. Kč bez DPH. Rozdíl oproti otevřenému řízení spočívá v tom, že užší řízení je dvoukolové, kdy se v prvním kole prověřuje splnění kvalifikace zájemců, z čehož vyplývá i časově delší náročnost než u otevřeného řízení. Průběh uţšího řízení lze popsat takto: Oznámení o zakázce Zadavatel zveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek (v případě nadlimitních veřejných zakázek také v Úředním věstníku EU) informaci o svém úmyslu zadat veřejnou zakázku. Možnost omezení počtu zájemců byla novelou ze zákona odstraněna, zůstala jen v omezené míře u veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, případně mohou omezení počtu zájemců na základě objektivních kritérií využít sektoroví zadavatelé.

23


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 7, s. 1 – 5.

56

Na základě informace o uveřejnění formuláře Oznámení o zakázce ve Věstníku veřejných zakázek zasílají jednotliví zájemci zadavateli žádost o účast v zadávacím řízení a prokazují splnění kvalifikace. Prokazování kvalifikace Zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí obdrží od zájemců žádost o účast společně s doklady prokazujícími splnění kvalifikace. Zadavatel následně žádosti posoudí a dle splnění požadavků uvedených v oznámení vyzve zájemce, kteří splnili požadavky na splnění kvalifikace, k podání nabídky. Výzva k podání nabídek Zájemci vyzvaní k podání nabídek si vyzvedávají u zadavatele příslušnou zadávací dokumentaci, na základě které zpracovávají a podávají nabídky. Opět běží lhůta pro podání nabídek a následuje identický postup jako u otevřeného řízení, tedy otevírání nabídek, posouzení a hodnocení nabídek. Úkony po vyhlášení vítězného uchazeče Po těchto úkonech zadavatel oznamuje výsledek ostatním zájemcům a po podpisu smlouvy administrativně ukončuje zadávací řízení stejným způsobem jako u otevřeného řízení (oznámení o zadání zakázky, vyhotovení a uveřejnění zprávy zadavatele). Lze tedy konstatovat, že toto zadávací řízení probíhá ve dvou etapách – v rámci první etapy si zadavatel vybírá z nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů omezený počet zájemců na základě jejich kvalifikace. Tyto vybrané zájemce následně v průběhu druhé etapy vyzývá k podání vlastních nabídek. Časová náročnost uţšího řízení Časová náročnost užšího řízení u podlimitní i nadlimitní zakázky je znázorněna na dále uvedených schématech.

57

lhůta k zveřejnění předběžného oznámení min. 1 měsíc žádost zájemců o účast min. 15 dní výběr omezeného počtu zájemců rozesílání výsledku otevírání žádostí a výběru omezeného počtu zájemců a dále zadávací dokumentace lhůta pro podání nabídek min. 15 dní

otevírání nabídek, rozeslání výsledku otevírání, hodnocení nabídek rozeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky lhůta pro podání námitek min. 15 dní uzavření smlouvy min. 1 den Schéma č. 7: Užší řízení – veřejný zadavatel – podlimitní24

Celková minimální délka procesu je 76 dní.

24



58

lhůta k zveřejnění předběžného oznámení min. 1 měsíc žádost zájemců o účast min. 37 dní

výběr omezeného počtu zájemců rozesílání výsledku otevírání žádostí a výběru omezeného počtu zájemců a dále zadávací dokumentace lhůta pro podání nabídek min. 40 dní

otevírání nabídek, rozeslání výsledku otevírání, hodnocení nabídek rozeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky lhůta pro podání námitek min. 15 dní

uzavření smlouvy min. 1 den Schéma č. 8: Užší řízení – veřejný zadavatel – nadlimitní25

Celková minimální délka procesu je 123 dní.

3.2.2 Výhody a nevýhody uţšího řízení Výhody: -

v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti má zadavatel možnost objektivnějšího vyhodnocení kvalifikace zájemců s možností oslovit k podání nabídky skutečně kvalifikované subjekty v přijatelném počtu

25

-

menší administrativní zatížení zadavatele při procesu hodnocení

-

není zákonem definováno omezení podmínek použití této formy zadávacího řízení



59

Nevýhody: -

větší složitost administrace této formy zadávacího řízení

-

větší časová náročnost celého procesu veřejné zakázky

-

u veřejných zakázek nepřipadajících do oblasti obrany nebo bezpečnosti je celý proces složitější, protože zde není povolena možnost omezit počet zájemců

3.3 Jednací řízení s uveřejněním 3.3.1 Pouţití a charakteristika jednacího řízení s uveřejněním26 Použití jednacího řízení s uveřejněním je zákonem o veřejných zakázkách velmi omezené. Tento druh zadávacího řízení se zahajuje uveřejněním výzvy všem dodavatelům, kteří mají zájem, k podání žádosti o účast a k prokázání kvalifikace. Následně zadavatel vyzve minimálně tři zájemce k podání nabídek, po jejichž posouzení a vyhodnocení oznámí předběžný výsledek hodnocení a vyzve jednotlivé uchazeče k jednání o jejich nabídkách, a to společně, nebo separátně, přičemž může být toto jednání rozděleno do jedné či více fází. Je možné jednat o všech podmínkách podaných nabídek. Zadavatel však nesmí měnit zadávací podmínky. Na základě tohoto jednání následně dojde k úpravě smlouvy.

26


pro veřejné zakázky zadávané formou jednacího řízení s uveřejněním, jednacího řízení bez uveřejnění a zjednodušeného podlimitního řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Praha: Otidea a.s., 2010, s. 43-45

60

Podmínky pouţití Veřejný zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním, pokud v předchozím zrušeném otevřeném, užším, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly doručeny pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky. Neúplná nabídka je nabídka, která nevyhověla kontrole úplnosti a neprošla otevíráním obálek. Nepřijatelná nabídka je taková nabídka, která nesplňuje požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, nebo nesplňuje zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele (např. nerespektování obchodních a platebních podmínek nebo neodůvodněná mimořádně nízká nabídková cena). Další podmínka spočívá v zákazu podstatně měnit zadávací podmínky použitých v předchozím zadávacím řízení, na které toto jednací řízení navazuje. Jednací řízení musí být dále zahájeno bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Termín "bezodkladně" není zákonem stanoven, přesto lze doporučit, aby zadavatel zahájil jednací řízení do několika dnů od zrušení předchozího řízení. Moţnost postupovat bez uveřejnění Pokud byly v předchozím, zrušeném otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu podány jen neúplné nebo nepřijatelné nabídky, není zadavatel povinen jednací řízení s uveřejněním při naplnění zvláštních podmínek uveřejnit. Postupuje dále postupem platným pro jednací řízení bez uveřejnění. Tyto zvláštní podmínky jsou následující: -

v případě listinného podání nabídek platí, že nabídky byly podány ve lhůtě pro podání nabídek a v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, na které byla uvedena adresa, na níž je možné zaslat oznámení o tom, že nabídka byla podána po uplynutí lhůty pro podání nabídek

-

v případě elektronického podání nabídek platí, že nabídky byly podány v souladu s požadavky na elektronické prostředky

61

Pokud podané nabídky splňují uvedené podmínky a pokud zadavatel zároveň zašle výzvu k podání nabídky všem zájemcům, kteří řádně podali nabídku, může zadavatel zadávat veřejnou zakázku postupem platným pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění. Další důvody pouţití jednacího řízení s uveřejněním Veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním lze zadat i ve výjimečných případech, kdy vzhledem k povaze předmětu plnění nebo riziku z něho vyplývajícího lze předpokládat, že nabídkové ceny jednotlivých uchazečů budou navzájem neporovnatelné. Dále je možné použít tento druh zadávacího řízení v případě veřejných zakázek na služby, u kterých nelze dostatečně přesně určit předmět plnění či stanovit hodnotící kritéria (např. v oblasti pojišťovnictví, bankovnictví, investičních či projektových služeb). Také pokud se jedná o stavební práce, které jsou prováděné výhradně za účelem výzkumu nebo vývoje a nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených s výzkumem a vývojem, je možné jednací řízení s uveřejněním aplikovat. Veřejný zadavatel může využít jednací řízení s uveřejněním také pro veřejné zakázky na služby uvedené v příloze č. 2, zákona o veřejných zakázkách, tedy např. u veřejných zakázek na služby železniční či vodní dopravy, sociální služby, kulturní, sportovní, hotelové či restaurační služby apod. Průběh jednacího řízení s uveřejněním Průběh jednacího řízení s uveřejněním je uveden v příloze č. 3.

3.3.2 Výhody a nevýhody jednacího řízení s uveřejněním Výhody: -

zákon nestanovuje závaznou lhůtu pro podání nabídek ani lhůtu délky jednání

-

tento druh zadávacího řízení nabízí zajímavá řešení v problematických situacích

-

větší flexibilita v rámci procesu výběrového řízení (umožňuje jednání o podaných nabídkách)

62

Nevýhody: -

omezující podmínky použití této formy zadávacího řízení

-

větší složitost administrace této formy zadávacího řízení

3.4 Jednací řízení bez uveřejnění 3.4.1 Pouţití a charakteristika jednacího řízení bez uveřejnění27 Jednací řízení bez uveřejnění je nejvíce výjimečným druhem zadávacího řízení. Průběh tohoto zadávacího řízení se blíží standardnímu uzavírání smlouvy. V tomto druhu zadávacího řízení zadavatel odesílá výzvu k jednání jednomu či více dodavatelům na základě vlastní volby. Právě z tohoto důvodu jsou zde omezující podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Obecně pro všechny důvody platí, že nesmí být způsobeny zadavatelem. Důvodem pro jeho použití jsou zákonem definované situace, kdy buď selhala snaha zadat veřejnou zakázku v hospodářské soutěži, existují objektivní důvody, které předem určují dodavatele určitého plnění, anebo je třeba navázat na již poskytnuté plnění.

27

DVOŘÁK, David a Petr SERAFÍN. Veřejné zakázky ve stavebnictví. 2. vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2011.

ISBN 978-80-7201-843-7. s. 49-60

63

Podmínky pouţití Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění lze rozlišovat podle toho, zda -

zadavatel zadává novou veřejnou zakázku bez návaznosti na předchozí veřejnou zakázku nebo

-

zadavatel zadává veřejnou zakázku v návaznosti na určitou předchozí veřejnou zakázku.

Bez ohledu na to, o jaký druh veřejné zakázky se jedná, může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění v těchto případech: -

veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem

-

veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil

Zákon o veřejných zakázkách (ZVZ) upravuje celou řadu podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, to však nic nemění na tom, že se jedná o situace, které jsou svojí povahou výjimečné a neměly by přicházet v úvahu příliš často. Zákon uvádí důvody pro použití tohoto druhu zadávacího řízení také samostatně pro veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Jednací řízení bez uveřejnění u veřejných zakázek na sluţby Zadavatel může jednací řízení bez uveřejnění zadat také veřejnou zakázku na služby, jestliže její zadání navazuje na ukončenou soutěž o návrh a tato veřejná zakázka bude zadávána vybranému účastníkovi. V praxi se často používá např. u architektonických soutěží. Jednací řízení bez uveřejnění u veřejných zakázek na stavební práce Nejčastěji se u veřejných zakázek na stavební práce využívá jednací řízení bez uveřejnění v případě dodatečných stavebních prací. Podmínkou použití tohoto řízení je skutečnost, že potřeba dodatečných stavebních prací nebyla obsažena v původních zadávacích podmínkách a

64

jejich potřeba vznikla v důsledku nepředvídaných okolností a zároveň jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací.

Jednací řízení bez uveřejnění u veřejných zakázek na dodávky Zadavatel často využívá tento druh zadávacího řízení v případě, že se jedná o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, se kterým již byla uzavřena smlouva, a tyto dodávky jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky. To lze pouze za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů. Návaznost na předchozí zadávací řízení Samostatnou skupinu podmínek použití jednacího řízení bez uveřejnění představují ty případy, kdy veřejná zakázka navazuje na předchozí zrušené zadávací řízení, které bylo realizováno formou otevřeného, užšího, zjednodušeného podlimitního řízení či formou jednacího řízení s uveřejněním. Zadavatel je v tomto případě oprávněn použít jednací řízení bez uveřejnění tehdy, kdy jsou zároveň splněny tyto podmínky: -

v předchozím řízení nebyly podány žádné nabídky, nebo byly podány pouze nevhodné nabídky

-

zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky

-

zahájí jednací řízení bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení

Průběh jednacího řízení bez uveřejnění Průběh jednacího řízení bez uveřejnění je uveden v příloze č. 2.

65

3.4.2 Výhody a nevýhody jednacího řízení bez uveřejnění Výhody: -

velmi rychlý průběh celého zadávacího řízení

-

zákon nestanovuje žádné závazné lhůty v rámci celého procesu výběrového řízení

-

menší administrativní zátěž při administraci veřejné zakázky

Nevýhody: -

velmi přísné omezující podmínky použití této formy zadávacího řízení

-

povinnost důkladného odůvodnění použití této formy zadávacího řízení

3.5 Zjednodušené podlimitní řízení 3.5.1 Pouţití a charakteristika zjednodušeného podlimitního řízení28 Zákon o veřejných zakázkách dále upravuje postup veřejné zakázky zadané formou zjednodušeného podlimitního řízení. Tento postup byl zákonem stanoven zejména s cílem umožnit veřejným zadavatelům jednodušší, méně administrativně a časově náročný postup administrace veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota dosahuje zákonem stanoveného limitu. Tento druh zadávacího řízení má však také omezující zákonem stanovené faktory. Podmínky pouţití Zjednodušené podlimitní řízení může použít výhradně veřejný zadavatel a to pouze pro následující veřejné zakázky: -

jakékoliv podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby

-

podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, pokud jejich předpokládaná hodnota nepřesáhne finanční limit 10 mil. Kč bez DPH.

28


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 10/2.1, s. 1-3

66

Další podmínky použití tohoto druhu zadávacího řízení nejsou zákonem stanoveny. Obecně lze zadávací řízení formou zjednodušeného podlimitního řízení popsat takto: Veřejný zadavatel vyzývá písemnou výzvou k podání nabídky nejméně 5 zájemců. Písemnou výzvu je zadavatel povinen uveřejnit po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek na svém profilu. Ze zákona je však nepřípustné opakované vyzývání stejného okruhu zájemců, pokud to není odůvodněno předmětem plnění zakázky. V tomto zadávacím řízení je lhůta pro podání nabídek stanovena na min. 15 dnů. Z hlediska ZVZ se jedná o nejjednodušší zadávací řízení, přesto i v něm dochází k mnoha chybám jak ze strany zadavatelů, tak uchazečů. Časová náročnost Časová náročnost zjednodušeného podlimitního řízení je znázorněna na dále uvedeném schématu.

lhůta pro podání nabídek min. 15 dní

otevírání nabídek, rozeslání výsledku otevírání, hodnocení nabídek rozeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky lhůta pro podání námitek min. 10 dní uzavření smlouvy min. 1 den Schéma č. 9: Zjednodušené podlimitní řízení 29

Celková minimální délka procesu tohoto zadávacího řízení je 31 kalendářních dní.

29


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 10/2.1, s. 4.

67

3.5.2 Výhody a nevýhody zjednodušeného podlimitního řízení Výhody: -

časově méně náročný průběh celého zadávacího řízení

-

jednodušší administrativní zátěž administrace veřejné zakázky

-

minimální procedurální lhůty stanovené zákonem

-

není povinné odeslat oznámení předběžných informací

Nevýhody: -

problematika prokazování kvalifikace pouze čestným prohlášením

3.6 Soutěţní dialog 3.6.1 Pouţití a charakteristika soutěţního dialogu30 Soutěžní dialog může veřejný zadavatel použít v případě, kdy není schopen vymezit technické, právní nebo finanční podmínky v souladu s požadavky zákona o veřejných zakázkách. Tento druh zadávacího řízení je určený pouze pro zadávání veřejných zakázek se zvláště složitým předmětem plnění a je založený na principu jednání s dodavateli s cílem nalézt vhodné řešení konkrétní veřejné zakázky. Je tomu tak zejména proto, že tato řešení často tvoří předmět obchodního tajemství dodavatelů. V některých případech se také může jednat o míru rizika, kterou jsou dodavatelé ochotni převzít. V prvním uvedeném případě se dodavatelé v soutěžním dialogu snaží získat prostřednictvím svého inovativního řešení výhodu před konkurenty. V druhém případě může soutěžní dialog sloužit zadavateli jako nástroj zvýšení konkurenčního prostředí, kterým donutí zadavatele, aby nabízeli co nejvýhodnější podmínky.

30


ISBN 978-80-7201-843-7. s. 61-63

68

Toto zadávací řízení stejně jako zjednodušené podlimitní řízení nemohou použít sektoroví zadavatelé. Důvodem je skutečnost, že sektoroví zadavatelé mohou bez omezení používat jednací řízení s uveřejněním, které je ještě flexibilnější než soutěžní dialog, a to zejména proto, že umožňuje jednání o podaných nabídkách. Průběh soutěţního dialogu: Průběh soutěžního dialogu je uveden v příloze č. 4. Podstata soutěţního dialogu Podstatou soutěžního dialogu je jednání s dodavateli a postupně tak vytvářet zadávací podmínky. Potenciální zájemci na tomto jednání nabízí zadavateli svá řešení a zadavatel podle svých podmínek volí řešení, které nejlépe plní jeho požadavky. V návaznosti na výběr vhodného řešení je pak zpracována zadávací dokumentace a všichni nevyloučení zájemci soutěžního dialogu jsou vyzvání k podání nabídky. Vyuţití soutěţního dialogu Soutěžní dialog není v České republice příliš často využíván. Důvodem mohou být zřejmě obavy z neznámého řízení a jeho poměrná složitost. Porovnáním se situací v jiných členských státech EU lze konstatovat, že využívání soutěžního dialogu je úměrné zvolenému modelu soutěžního dialogu. Zatímco ve státech, které (podobně jako ČR) zvolily model hledání jednotného řešení, na které pak všichni podávají nabídky (např. Portugalsko), je četnost využívání soutěžního dialogu nízká. Ve státech, kde se volí mezi několika vlastními řešeními (tj. eliminace návrhu znamená v podstatě vyloučení i uchazeče), je používání soutěžního dialogu několikanásobně vyšší. Soutěžní dialog nejvíce využívá Velká Británie. Podmínky pro pouţití Soutěžní dialog může veřejný zadavatel použít pouze u veřejných zakázek se zvláště složitým předmětem plnění, a to v případě, kdy použití otevřeného či užšího řízení není možné.

69

Omezující podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení jsou zákonem stanoveny hlavně proto, aby nebyli dodavatelé zbytečně zatěžováni formulací zadávacích podmínek, a to i v případech, kdy to není nezbytné.

3.6.2 Výhody a nevýhody soutěţního dialogu Výhody: -

flexibilnější přístup celého procesu zadávacího řízení

-

lze formulovat předmět plnění až v rámci průběhu zadávacího procesu

Nevýhody: -

časově velmi náročný průběh celého zadávacího řízení

-

zvýšená administrativní zátěž administrace veřejné zakázky

-

v podstatě neznámý druh zadávacího řízení, méně odborných metodických postupů

3.7 Speciální instituty zadávání veřejných zakázek 3.7.1 Rámcové smlouvy31 Jedním z cílů evropských směrnic je větší flexibilita a snížení administrativních nákladů v zadávacích řízeních. K dosažení tohoto cíle obsahují tyto směrnice mimo jiné podrobnou úpravu rámcovým smluv, která byl přejata do zákona o veřejných zakázkách. „Rámcová smlouva je písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazečů uzavírána na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění, zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.“32

31


ISBN 978-80-7201-843-7. s. 74-78 32


ISBN 978-80-7201-843-7. s. 74

70

Postup tohoto speciálního zadání veřejné zakázky se skládá ze dvou na sebe navazujících etap: -

uzavření rámcové smlouvy s jedním či více uchazeči

-

zadání jednotlivé veřejné zakázky na základě uzavřené rámcové smlouvy

Podmínky pouţití: Rámcová smlouva může být použita na všechny druhy veřejných zakázek, tj. na dodávky, služby i stavební práce a může ji použít zadavatel kterékoliv kategorie, tedy veřejný, dotovaný i sektorový zadavatel. Institut rámcové smlouvy může zadavatel použít pouze v případě, kdy předmětem plnění jednotlivých veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy, jsou opakovaná plnění stejného druhu, resp. pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění. Rámcová smlouva nesmí být uzavřena na dobu delší než 48 měsíců. Výhody a vyuţití rámcové smlouvy: Jedna z významných výhod použití rámcové smlouvy je zejména zjednodušení celého procesu zadávacího řízení a dále snížení administrativních nákladů. Důvodem je možnost zadavatele na základě uzavřené rámcové smlouvy zadávat dílčí zakázky zjednodušenými postupy jako je např. jednací řízení bez uveřejnění. Používání rámcových smluv mimo jiné zvyšuje transparentnost zadávacího řízení, protože budou zadávána výběrová řízení, která by jinak mohla být zadávána veřejnou zakázkou malého rozsahu. Tím je zároveň chráněn i zadavatel, který nemusí řešit často komplikovanou otázku rozdělování či sčítání jednotlivých plnění. V neposlední řadě mohou rámcové smlouvy přinést i další finanční úspory v důsledku většího objemu poptávaného plnění. Rámcové smlouvy však vzhledem ke svému specifickému charakteru zřejmě nenaleznou časté využití při zadávání stavebních zakázek ani projektových prací. Uvažovat by o nich bylo možné v případě určitých jednodušších stavebních prací, u kterých lze vymezit cenu za 71

určitou měrnou jednotku bez nutnosti zahrnovat do nabídkové ceny další vedlejší náklady (např. výkopové práce).

3.7.2 Soutěţ o návrh33 Soutěž o návrh upravuje zákon o veřejných zakázkách samostatně v čtvrté části a je zvláštním typem výběrového řízení. Jedná se o zvláštní postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu, který má grafickou podobu a k němuž se dospěje vynaložením určitého úsilí zájemce o účast, resp. jeho tvůrčím řešením. Použití soutěže o návrh přichází do úvahy tehdy, když zadavatel nemá zcela přesnou představu o tom, jak dosáhnout svých stanovených cílů a kdy požaduje zpracování určitého plánu nebo zpracování koncepce řešení. Cílem soutěže o návrh není uzavřít určitou smlouvu na konkrétní plnění, ale zabezpečit transparentní výběr tvůrčích řešení, tedy získat nejvhodnější řešení realizace předmětu veřejné zakázky, na kterou se následně provede samostatné zadávací řízení. Vyuţití soutěţe o návrh: Soutěž o návrh se v praxi nejvíce uplatňuje v oblasti územního plánování, architektury, stavitelství apod. Po novele zákona o veřejných zakázkách ze září 2010 získala soutěž o návrh komplexnější podobu blížící se postupům v běžných typech zadávacího řízení, což je zdůrazněno i odkazy na použití příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách vztahujících se k běžným zadávacím řízením obdobným způsobem. Zákon o veřejných zakázkách však absentuje některé úpravy postupů platných pro soutěž o návrh. Jedná se např. o soutěžní podmínky, podávání návrhů, kvalifikace zájemců, jednání poroty apod. Avšak i zde se projevily nevhodné zásahy a úpravy během legislativně

33


ISBN 978-80-7201-843-7. s. 218-221

72

schvalovacího procesu a je zde několik nejasných ustanovení týkajících se zejména povinnosti odškodnit účastníky soutěže v případě zrušení soutěže o návrh.

Podmínky pouţití: Soutěž o návrh lze použít v případech, kdy je zapotřebí získat kreativní řešení, ale ne v případech, kdy je možné předmět veřejné zakázky realizovat v některých z běžných zadávacích řízení, tedy když dané řešení již existuje.

3.7.3 Dynamické nákupní systémy34 Dynamické nákupní systémy (dále jen „DNS“) umožňují v rámci zadávání veřejných zakázek zjednodušený systém nákupu komodit (tj. zboží, služeb a stavebních prací). Tyto komodity nabízí více dodavatelů a nabídky jednotlivých dodavatelů nejsou rozdílné ve funkčnosti nebo použitelnosti komodity, ale jsou odlišné v ceně, značce nebo doprovodných službách. Zjednodušení zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému nespočívá v tom, že by zákon upravoval nějaké zjednodušené zadávací řízení. Pro zavedení DNS je zadavatel povinen použít otevřené řízení, které je některými administrativními postupy zjednodušeno. Výhody dynamického nákupního systému: -

zjednodušení procesu podávání nabídek – nabídky lze podávat ve formě elektronického katalogu

34


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 4/17.3, s. 1-2.

73

-

zjednodušení procesu otevírání nabídek – zadavatel neustanovuje komisi pro otevírání obálek a otevření nabídek provede sám

-

zjednodušení procesu hodnocení nabídek – zadavatel nemá povinnost ustanovit hodnotící komisi a hodnocení je provedeno prostřednictvím automatické metody hodnocení

-

zadavatel nepořizuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek

Podmínky pouţití: DNS (dynamický nákupní systém) je jediný institut zákona, u kterého je stanoven požadavek na plně elektronický systém. Veškeré úkony tak musí zadavatel i dodavatel realizovat pouze prostřednictvím elektronických prostředků. Tento požadavek je však v současné době pouze výhledový, a to z důvodu, že některé doklady nelze prokazovat výhradně elektronicky (např. některé doklady prokazující kvalifikační předpoklady). Zadavatel si může DNS vytvořit a provozovat z vlastních zdrojů sám nebo může využít komerčních systémů na základě nákupu licence.

3.7.4 Elektronické aukce35 Elektronická aukce umožňuje zadavatelům dosáhnout lepších podmínek tím, že dodavatelé mohou reagovat na nabídku ostatních dodavatelů a svou nabídku vylepšit. Vylepšení může spočívat v předkládání nových snížených nabídkových cen a případně i nových hodnot u jiných hodnotících kritérií. Elektronická aukce není samostatným druhem zadávacího řízení, ale je procesem, který může zadavatel využít ke konečnému rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky před uzavřením smlouvy.

35


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 4/17.4, s. 1-2.

74

Podmínky pouţití: Novela Zákona o veřejných zakázkách zavádí pro zadavatele povinnost použít elektronickou aukci při zadání veřejné zakázky na dodávky zboží, které je vymezeno v prováděcím právním předpisu. Dále musí elektronický nástroj splňovat všechny zákonné požadavky na elektronické nástroje. Zadavatel může aukční systém vytvořit a provozovat z vlastních zdrojů nebo může využít nabídku komerčních aukčních systémů, které lze využívat za poplatek či na základě nákupu licence. Vyuţití elektronické aukce: Elektronické aukce mohou být využívány jak u jednorázových veřejných zakázek, tak u veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému. Prostřednictvím elektronické aukce mohou být vytvářeny úspory. Musí však být správně používána, neboť elektronická aukce není vhodná pro všechny veřejné zakázky. Pro elektronickou aukci jsou vhodné použít zejména takové komodity, u kterých je rozhodujícím kritériem nabídková cena (např. energie, pohonné hmoty).

75

Tabulka č: 11: Souhrnné vyhodnocení jednotlivých druhů zadávacích řízení (zdroj vlastní tvorba) Druh zadávacího

Výhody

Nevýhody

Vyhodnocení

řízení Otevřené

menší časová náročnost; větší administrativní zátěž Tento druh zadávacího řízení

řízení

žádné

omezující v první

podmínky

fázi patří

použití; zadávacího řízení;

nejtransparentnější

nemožnost

způsob zadání

počet

mezi

nejvíce

používané. Není

regulovat administrativně ani

uchazečů,

podají nabídky

kteří náročný

a

využíváno

časově

může ve

být většině

případů. Uţší řízení

žádné

omezující celkově

větší

složitost Tento druh zadávacího řízení

podmínky použití; menší administrace; větší časová již po novele zákona zřejmě administrativní zátěž při náročnost celého procesu; nebude tak často používaný, procesu

hodnocení; u

veřejných

zakázek a

to

možnost oslovit k podání nepřipadajících do oblasti možnosti nabídky přijatelný počet obrany

obrany

řízení

malá

bez náročnost;

uveřejnění

administrativní nejsou

je

užší

nabídky. řízení

nebo počet zájemců k podání také z hlediska času je celý

bezpečnosti) velmi

Celkově

počtu

zakázek povolena možnost omezit složitější na administraci a

v oblasti Jednací

omezení

nebo zájemců k podání

zájemců (pouze v případě bezpečnosti není veřejných

z důvodu zrušení

nabídky časová omezující

proces zdlouhavý. podmínky Tento druh zadávacího řízení

menší použití

představuje

zátěž;

transparentní metodu. Jeho

zákonem

použití je závislé na splnění

stanoveny žádné lhůty

zákonem

nejméně

stanovených

podmínek. Celkově lze ale konstatovat, že i přes tyto podmínky je tento druh řízení často využíván.

76

Pokračování tabulky

Druh zadávacího

Výhody

Nevýhody

Vyhodnocení

řízení zákon nestanovuje žádné omezující

Jednací řízení

s lhůty;

větší

flexibilita použití;

podmínky Tento druh zadávacího řízení větší

složitost z důvodu

existence

uveřejnění

v rámci procesu; zajímavá administrace

omezujících

podmínek

m

řešení v problematických

použití není často používán.

situacích

Avšak

pokud

je

právem

veřejná zakázka zařazena do tohoto institutu, pak přináší zadavateli mnoho výhod a zejména i možnost řešení v problematických situacích. Zjednoduše

méně

náročný

průběh problematická

né

procesu;

podlimitní

administrativní

zátěž; prokazování

řízení

minimální

lhůty pouze

oblast Tento druh zadávacího řízení

jednodušší v rámci

stanovené zákonem.

možnosti je po novele zákona velmi kvalifikace oblíbený,

a

to

z důvodu

čestným menší administrativní zátěže

prohlášením

a také z časového hlediska je celý proces velmi rychlý.

Soutěţní

flexibilní přístup; předmět časově

dialog

plnění lze formulovat až průběh procesu; zvýšená je používán velmi v rámci

velmi

průběhu administrativní

zadávacího procesu

náročný Tento druh zadávacího řízení zátěž;

Důvodem

neznámý druh zadávacího neznalost řízení

je

málo.

zejména způsobu

administrace touto formou, dále také náročnější průběh celého zadávacího řízení.

Zdroj: Vlastní tvorba

77

4 Novela Zákona o veřejných zakázkách po 1. 4. 201236 Novelu zákona o veřejných zakázkách zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. V novele jsou zohledněny zásady Programového prohlášení Vlády České republiky a Strategie vlády v boji proti korupci. Novela zákona zohledňuje doporučení a připomínky odborné veřejnosti. Novela zákona o veřejných zakázkách vyšla ve Sbírce zákonů 24. 2. 2012 pod č. 55/2012 Sb., a vstoupila v účinnost dne 1. dubna 2012, s výjimkou ustanovení čl. l bodů 9, 61, 113 a 185, pokud jde o § 156 odst. 3 větu druhou a třetí, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014. Hlavním cílem novely zákona o veřejných zakázkách je posílení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a s tím související možností kontroly vynakládání veřejných prostředků. K tomu lze uvést další změny, které představují jednak zjednodušení podmínek pro uchazeče, a dále úpravy samotného procesu zadávání veřejných zakázek. Novela zákona by měla zefektivnit vynakládání veřejných prostředků s větším důrazem na rovnou soutěž a kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský uvádí, že Transparentní novela ZVZ uspoří až 90 mld. Kč ročně (tj. cca 15 % z objemu veřejných zakázek). Uvedené úspory budou dílem souvisejících plánovaných opatření. Týká se to zejména zřízení národní infrastruktury pro elektronické zadávání (až 45 mld. Kč), podporu využívání centrálních nákupů (až 40 mld. Kč), snížení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu (až 5 mld. Kč) a s realizací legislativních opatření s nimi spjatých. Lze také očekávat, že ušetřené finanční prostředky budou vynaloženy zadavateli na realizaci dalších účelných projektů, opatření, výdajů či na další veřejné zakázky. V konečném důsledku

36

JANKOVKÝ, Kamil, Veřejné zakázky Transparentní novela zákona, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2012.

Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/96d19340-7082-407d-b35a-2dc96fd86758/MMR-verejne-zakazkybrozura_3_web

78

by veškerá opatření měla přinést zejména efektivnější vynakládání veřejných finančních prostředků.

4.1 Problematika novely ZVZ do transparentnosti veřejných zakázek (VZ) 4.1.1 Transparentnost veřejných zakázek (VZ) a její hlediska37 V úvahách o problematice korupce je transparentnost bezvýhradně považována za klíčový nástroj účinné prevence korupčního jednání. Většina odborníků se přitom shoduje, že míra transparentnosti zejména ve veřejném sektoru významně ovlivňuje míru korupce ve společnosti. Transparentností v souvislosti s činnostmi veřejného sektoru se rozumí průhlednost rozhodovacích procesů, tedy že dotčené osoby či subjekty mají v reálném čase přístup k relevantním informacím. Koncept transparentnosti v sobě zahrnuje princip rovného a neomezeného přístupu ke všem podstatným informacím o veřejném rozhodování. Míra transparentnosti tedy ovlivňuje roli korupce, při vysoké transparentnosti se již nemusí korupce ekonomicky vyplácet. Nízká transparentnost tak otevírá větší pole působnosti pro nelegální aktivity a motivuje veřejné funkcionáře k realizaci korupčních transakcí, veřejné zakázky nevyjímaje. Vyšší transparentnost se projevuje ve větší míře a intenzitě veřejné kontroly. Vyšší přístupnost k informacím dovoluje subjektům veřejné kontroly, které působí vně organizace zadavatele a nemají přístup k informacím, aby efektivněji dohlíželi na hospodárnost a dodržování veřejných zájmů při zadávání zakázek. Z tohoto hlediska vyšší transparentnost taktéž umožňuje širší politické reprezentaci kontrolovat práci úředníků pověřených zadáním a realizací veřejných zakázek. Mohou tak

37

KAMENÍK, Martin et al. Transparentnost systému veřejných zakázek v ČR, Oživení a.s., 2011, ISBN 978-80-

904829-3-7.

Dostupné

z:

http://www.bezkorupce.cz/verejne-zakazky-v-cr-a-sr/transparentnost-systemu-

verejnych-zakazek-v-cr-2/

79

dohlížet, zda zakázky splňují stanovené cíle, zda vynaložené náklady odpovídají veřejným potřebám. Transparentnost je hlavní vlastností efektivního systému veřejných zakázek a je charakterizována: -

jasně formulovanými pravidly a procedurami pro zadávací řízení a realizaci zakázek,

-

jasnými, standardizovanými zadávacími dokumenty,

-

soutěžními a smluvními dokumenty obsahujícími kompletní informace o výběru dodavatele a zakázce.

Požadavky na transparentnost systému veřejných zakázek a jeho funkce v prevenci korupce s sebou nesou jistá omezení, která ovlivňují formulaci a implementaci politiky transparentnosti ve veřejných zakázkách. Náklady na transparentnost versus její přínosy Nástroje transparentnosti by neměly neúměrně zatěžovat administrativní kapacity zadavatele na zadání a realizaci zakázky. V opačném případě bude ze strany zadavatele a jeho zaměstnanců racionální odpor k dodržování vyšších informačních standardů. V případě menších organizačních subjektů zadávajících veřejné zakázky to znamená přijímání nových expertů, např. při zakládání nyní povinného profilu zadavatele a uveřejňování dokumentů zaznamenávajících průběh veřejné zakázky. Profil zadavatele je de facto jeho webová stránka. Oficiálně je to elektronický nástroj, který slouží k uveřejňování určitých informací podle zákona. Profil slouží jako úřední elektronická deska. Rozdíl mezi profilem a webovou stránkou je ten, že profil zadavatele musí být schopen prokázat, kdo a kdy tam vložil nějaký dokument a jak dlouho tam visel, protože lhůty jsou dané zákonem o veřejných zakázkách. Zatímco profil je webová stránka konkrétního zadavatele, věstník (IS VZ) je centrální místo, kde se zveřejňují všechny nadlimitní a podlimitní zakázky pro celou republiku, jedna webová stránka pro celou ČR. Tato oblast uveřejňování je spojená s vyšší znalostí IT technologií a softwaru. Celá tato oblast je navíc ztížená možností podávat nabídky také v elektronické podobě, kdy zadavatel musí mít k dispozici certifikovaný elektronický nástroj. Celý proces certifikace je mimo jiné také velmi nákladný. 80

Informační nerovnováha S informační nerovnováhou se můžeme setkat zejména mezi administrátory zakázky a dodavateli, kdy dodavatelé disponují většími znalostmi o dodávaném produktu, službě či stavebních pracích a jsou schopni nerovnováhu využít ve svůj prospěch. Na druhou stranu obdobná nerovnováha funguje i mezi administrátory veřejné zakázky a širokou veřejností nebo politickou reprezentací ve prospěch administrátorů. Administrátoři mohou využít své lepší znalosti o zakázce ke krytí případných selhání či manipulací, veřejnost a politická reprezentace má nižší potenciál efektivně kontrolovat činnost pověřených administrátorů. Tato informační nerovnováha má negativní dopad na transparentnost při zadávání veřejných zakázek a může ovlivnit samotný výběr uchazeče. Časové hledisko Skutečná hodnota informací v rozhodovacím procesu je často závislá na aktuálním čase a po uplynutí určité doby se může stát zcela bezcennou. Pro systém veřejných zakázek to platí dvojnásob, jelikož hlavní kroky v procesu jsou zpravidla právně závazné a v případě jakéhokoli pochybení je lze obtížně zvrátit. Proto je nutné při formulování informačního standardu zohlednit čas jejich zveřejnění tak, aby měly reálnou hodnotu pro rozhodování dotčených subjektů.

Z tohoto hlediska můţe vyvstat otázka „kolik dát času?“ Minimální lhůta pro podání nabídek je pro jednotlivé druhy zadávacích řízení stanovena zákonem o veřejných zakázkách. Výjimka je u tří specifických zadávacích řízení, a to konkrétně u soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním a jednacího řízení bez uveřejnění. V tomto případě zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek dle svého uvážení. Zadavatel je ale povinen respektovat zásadu přiměřené délky lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky. Pro zadavatele je vždy výhodné stanovovat minimální lhůty, a to z důvodu urychlení celého procesu veřejné zakázky, aby mohl být předmět veřejné zakázky plněn co nejdříve. Zadavatelé často zadávají veřejné zakázky až na poslední chvíli, kdy už je plnění předmětu urgentní. Např. zadání veřejné zakázky na dodávku zdravotnického přístroje pro nemocnici, 81

kde je původní přístroj již v havarijním stavu a nelze ho již používat. Zejména z těchto důvodů zadavatelé naléhají na ukončení veřejné zakázky v co nejbližší době a počítají vždy s co nejkratšími možnými lhůty, který zákon umožňuje. Zadavatel může mimo jiné stanovit i delší lhůty pro podání nabídek. Zákon pouze vymezuje minimální lhůty, nestanovuje maximální hranici. Pokud tedy zadavatel předpokládá, že příprava nabídky bude natolik komplikovaná, že minimum dle zákona nestačí, může stanovit lhůtu delší. Všechny lhůty počínají běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek. Další lhůtou, která musí být zadavatelem stanovena, je zadávací lhůta. V průběhu zadávací lhůty je uchazeč svou nabídkou vázán. Uchazeč nesmí svou nabídku po stanovenou dobu změnit. Zde musí zadavatel zohlednit konkrétní druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky. Dále by měl brát v úvahu i odhad doby, kterou mu zabere vyhodnocení doručených nabídek. Právě ale odhad doby, po kterou bude probíhat hodnocení, bývá v některých případech velmi neurčitý a složitý. U složité zakázky může trvat hodnocení cca 2 až 3 měsíce, u jednodušších řízení např. na nákup kancelářských potřeb může trvat hodnocení třeba jen 2 týdny. Hledisko evropského práva Při vymezování prostoru pro zvýšení transparentnosti v procesu zadávání veřejných zakázek je nutné brát v úvahu také požadavky stanovené evropským právem. Těmto požadavkům totiž členské státy Evropské unie musejí přizpůsobit svoje právní řády. Základní procesní pravidla jsou vymezena ve třech směrnicích s tím, že každá se vztahuje k veřejným zakázkám zadávaným ve specifické oblasti trhu. Pro všechny obecně platí, že upravují proces zadávacího řízení do výběru dodavatele. Směrnice jsou dále doplněny několika nařízeními, která podrobně stanovují jednotlivé kroky procesu zadávání veřejných zakázek (např. prahové hodnoty nadlimitních veřejných zakázek, jednotné formuláře, společný slovník pro veřejné zakázky (CPV kódy).

82

Hlavní rozdíl mezi oběma druhy právních aktů spočívá v tom, že zatímco nařízení přímo a obecně zavazuje členské státy v konkrétní situaci, směrnice je zavazuje pouze co do stanoveného cíle. Je ponecháno na vůli každého státu jaké prostředky pro jeho dosažení zvolí. Na evropské úrovni se informace o veřejných zakázkách uveřejňují v dodatku Úředního věstníku EU (známého pod názvem TendersElectronicDaily, „TED“). Jeho provozem je pověřen Úřad pro úřední tisky Evropských společenství. V TEDu může zadavatel jednotlivá oznámení uveřejňovat buď přímo prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství, nebo prostřednictvím provozovatele vnitrostátního informačního systému o veřejných zakázkách. Povinnost zveřejňování na evropské úrovni se vztahuje pouze na nadlimitní veřejné zakázky.

4.1.2 Základní problémy transparentnosti veřejných zakázek (VZ) v ČR38 Transparentní mechanismy při zadávání veřejných zakázek jsou definovány souborem norem určujících, jaké informace a jakými způsoby budou zveřejňovány. V ČR určuje transparentnost veřejných zakázek primárně zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který definuje rozsah informačních povinností pro zadavatele. Sekundárně je to zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který stanovuje právo získat další informace, které není povinen zadavatel zveřejňovat. Základním systémem pro zveřejňování informací v ČR je Věstník veřejných zakázek (VVZ), který umožňuje centrální zveřejňování informací a neomezený přístup po internetu. Při zadávání a realizaci veřejných zakázek je možné v podmínkách ČR identifikovat následující oblasti nízké transparentnosti. Existuje velký podíl veřejných zakázek, u kterých nejsou ze zákona povinně zveřejňovány jakékoli informace. V roce 2010 podíl těchto zakázek činil 44% z celkových finančních prostředků vynaložených na veřejné zakázky. Z tohoto objemu tvořily velký podíl veřejné

38


904829-3-7.

Dostupné

z:



83

zakázky malého rozsahu (dále jen VZMR), na které se nevztahují ustanovení ZVZ ani žádné informační povinnosti. Zadavatelé mohou zveřejňovat informace o veřejných zakázkách malého rozsahu (VZMR) na svých internetových stránkách. Je to ale pouze dobrovolné. Např. na základě průzkumu 70 největších municipalit v ČR v roce 2008 informace o vyhlášení VZMR zveřejnilo v průměru 41,2% měst, informace o průběhu soutěže 12,3% měst a informace o uzavřené soutěži 2,1% měst. Zadavatelé neinformují veřejnost o plánovaných veřejných zakázkách. Vznik veřejných projektů a zakázek probíhá izolovaně, většinou na základě průzkumů trhu, bez dohledu široké veřejnosti na stanovení veřejných potřeb, předmětu a podmínek zakázky. Oficiální předběžné informování o plánovaných veřejných zakázkách je velmi nízké. Např. z celkových 2 918 nadlimitních zakázek v roce 2009 bylo předběžné oznámení uvedeno pouze u 160 zakázek (5,5%). Nyní je po novele Zákona o veřejných zakázkách uložena povinnost odesílat u všech veřejných zakázek (kromě zjednodušeného podlimitního řízení a několik dalších výjimek uvedených v ZVZ) oznámení předběžných informací do věstníku veřejných zakázek. Veřejně nejsou běžně dostupné informace o průběhu zadávacího řízení. Nelze tak efektivně zvnějšku dohlížet na postup zadavatele, zejména zda vybral skutečně ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Ve Věstníku veřejných zakázek jsou povinně zveřejňovány informace o vybraném dodavateli a ceně jeho nabídky. V praxi je však mnohdy běžné, že při realizaci zakázek dochází ke změnám jejich parametrů a ceny. Dokončené zakázky proto nepodléhají širší veřejné kontrole, zda odpovídají původnímu záměru a plní slíbené funkce. Tato oblast byla upravena novelou zákona, která stanovuje povinnost uveřejňovat smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích dodatků a změn, výši skutečné uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Zadavatel je povinen uveřejnit tyto informace do 15 dnů od uzavření smlouvy na svém profilu.

84

Nedostatky ve Věstníku veřejných zakázek Nedostatky ve Věstníku veřejných zakázek přímo nesouvisí s právní úpravou veřejných zakázek, ale mohou ovlivnit reálnou transparentnost systému a možnosti veřejné kontroly. Tyto nedostatky mohou způsobovat překážky pro veřejný dohled nad zadáváním veřejných zakázek. V této oblasti je podstatné, jakým způsobem jsou informace sledovány a uveřejněny, jaké uživatelské funkce systém nabízí. Konkrétně jde zejména o třídění informací, parametry vyhledávání, statistické ukazatele atd. Vyhledávání informací Informace ve Věstníku veřejných zakázek jsou tříděny na informace určené pro zadavatele a dodavatele. Pro veřejnost a dodavatele jsou užitečné odkazy na vítězné dodavatele, profily jednotlivých zadavatelů atd. Pro vyhledávání v archivu zakázek je velmi užitečné jejich třídění podle jednotlivých úprav zákona o veřejných zakázkách. Základním identifikátorem veřejných zakázek je vždy jejich evidenční číslo, které je potřebné pro vyhledání všech informací o konkrétní veřejné zakázce. Pro vyhledávání určitého souboru zakázek pak dobře slouží třídění mezi vyhlášenými a ukončenými zakázkami, tedy podle typu použitých formulářů, dále podle druhu řízení, předmětu zakázky, subjektu zadavatele nebo dodavatele, cenového limitu zakázky atd. Různorodému třídění informací odpovídají i široké možnosti jejich vyhledávání. Formulář obsahuje jak základní, tak rozšířené možnosti, které umožňují kombinovat různé filtry tak, aby uživatel nalezl co nejpřesnější soubor zakázek. Z uživatelského hlediska je tak třídění a vyhledávání informací na dobré úrovni. Absence provázanosti formulářů Velkou překážkou v transparentnosti veřejných zakázek je chybějící vzájemná provázanost mezi některými formuláři ve Věstníku veřejných zakázek. Díky tomu nelze při sledování veřejných zakázek pracovat se všemi informacemi o zakázce i přesto, že tyto informace systém obsahuje.

85

Jedná se o chybějící vazbu mezi původně zadanou veřejnou zakázkou a zakázkou zadanou na dodatečné dodávky, služby nebo stavební práce ve formě jednacího řízení bez uveřejnění (dle § 23 ZVZ). Ve věstníku není uvedeno, zda bylo plnění původní zakázky nějakým způsobem rozšířeno. Uživatel si může pomoci vyhledáváním např. podle názvu zakázky, zadavatele, vítěze zakázky atd. Není však zaručeno, že dodatečné zakázky budou nalezeny. Záleží totiž např. na počtu zakázek daného zadavatele, tedy zda bude uživatel schopen nalézt adekvátní zakázku na vícepráce mezi velkým množstvím řízení bez uveřejnění. Také záleží na shodnosti názvu mezi původní a dodatečnou zakázkou. Dále se jedná o mnohdy chybějící provázanost mezi formuláři „oznámení o zakázce“ (zahájení zadávacího řízení) a „oznámení o zadání zakázky“ (výsledku zadávacího řízení). Absence provázanosti informací mezi zahájeným řízením a jeho výsledkem představuje problém pro efektivní veřejnou kontrolu, jelikož není umožněna zpětná vazba. Ve Věstníku se přitom s provázaností formulářů počítá, na konci formuláře může zadavatel uvést v oddíle „ostatní související formuláře“ číslo souvisejícího formuláře k zahájení nebo výsledku řízení. Podle § 26 zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení (formulář oznámení o zakázce) do VVZ v případě otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu. Ve zbylých případech (jednací řízení bez uveřejnění, zjednodušené podlimitní řízení a výzva k podání nabídek) jsou zadávací řízení zahájena dnem odeslání písemné výzvy k podání nabídky či písemné výzvy k jednání bez uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Uvedené nedostatky neznamenají, že by v tak vysoké míře nebyla oznámení o zakázkách zveřejňována v systému, jak to ukládá zákon, ale nebyla vzájemně uvedena v souvislosti s oznámením o výsledku zakázky, čímž se výrazně snižuje efektivita veřejné kontroly. Rozdílná terminologie Informační hodnotu systému snižuje jeho nepřehlednost z hlediska používané terminologie a složitého systému jednotlivých formulářů. Plnohodnotné užívání systému vyžaduje nejen velmi dobrou znalost zákona o veřejných zakázkách (ZVZ), ale také vzory jednotlivých 86

formulářů a metodických pokynů pro jejich vyplňování. Bez těchto znalostí se prakticky nelze orientovat v tomto informačním systému. Rozdílná terminologie proto může být další překážkou k efektivnější veřejné kontrole. Neúplnost údajů zveřejňovaných ve VVZ (Věstník veřejných zakázek) Reálná transparentnost systému je snížena také neúplností údajů publikovaných ve věstníku. Neúplnost údajů je nejvýraznější u předpokládané hodnoty VZ, která například v roce 2009 dosáhla úrovně 24%. ZVZ stanovuje povinnost zadavatele stanovit předpokládanou hodnotu před zahájením řízení, přitom však podle formuláře Oznámení o zakázce má zadavatel uvést hodnotu zakázky, pouze pokud je mu známa. Málo častá, ale přítomná je mylnost údajů o hodnotících kritériích, jejichž absence se pohybuje v rozmezí od 2 do 3%. Absence hodnotících kritérií mohla být způsobena chybou zadavatele nebo zadavatel využil možnosti odkázat se na kritéria uvedená v zadávací dokumentaci. Přesto, že neúplnost údajů není nikterak dramatická, hodnoty ukazují, že je trvale přítomná, což poukazuje na to, že v určitých minimálních případech selhávají kontrolní mechanismy. Omezenost znaků vyplňovaných ve formulářích Další překážkou transparentnosti údajů vyplňovaných ve formulářích ve VVZ je omezenost (hranice znaků) při vyplňování informací o veřejné zakázce. Například v kolonkách pro vyplnění požadovaných kvalifikačních předpokladů je omezenost znaků značnou překážkou. V případě vyhlašování veřejných zakázek (VZ) většího rozsahu je počet povolujících znaků velmi nedostačující a brání zadavateli uveřejnit všechny důležité kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem. Celkově lze shrnout, že podstatným systémem, kterým může být ovlivněna transparentnost při zadávání veřejných zakázek, je Věstník veřejných zakázek. Tento portál je neustále vylepšován a měněn, a to právě z výše uvedených bodů, které brání veřejnosti k přehlednému a úplnému sledování celého trhu veřejných zakázek v ČR. Lze konstatovat, že tento informační systém (Věstník veřejných zakázek) je na dobré úrovni, ale stále je co vylepšovat.

87

4.1.3 Změny přinášející novela ZVZ do transparentnosti VZ Vypuštění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů Podstatnou změnou přinášející novela ZVZ je v rámci kvalifikačních předpokladů vypuštění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů. Zadavatel tyto kvalifikační předpoklady požadoval s cílem zajistit určitou finanční stabilitu potenciálního dodavatele ucházejícího se o veřejnou zakázku. Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady spočívaly zejména v předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. Dále zadavatel obvykle požadoval předložení údajů o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů, popřípadě obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední 3 účetní období. Nyní je po novele ZVZ zadavatel oprávněn požadovat pouze čestné prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele splnit veřejnou zakázku. Tato změna více otevře možnosti pro účast menších firem. Na druhé straně to znamená větší riziko pro zadavatele, protože v případě složitějšího předmětu plnění veřejné zakázky, by měl zadavatel vyžadovat stabilního a finančně silného dodavatele. Zadavatel je tedy z tohoto důvodu povinen nastavit o to složitější zbývající kritéria pro výběr vítězného uchazeče veřejné zakázky, aby skutečně došlo k její realizaci a plnění veřejné zakázky nebylo ohroženo. Sníţení finančního limitů Další výraznou změnou, kterou ZVZ přináší, je snížení finančních limitů a rozšíření definice dotovaného zadavatele. Novela ZVZ snížila stávající limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) z původních 2 mil. Kč pro dodávky a služby a 6 mil. na stavební práce na hranici 1 mil. Kč pro dodávky služby a na 3 mil. Kč na stavební práce s účinností do 31. 12. 2013. Po tomto datu je stanovena jednotná hranice 1 mil. Kč pro všechny druhy zakázek.

88

Důsledkem této změny je nárůst veřejných zakázek, které se musí řídit dle režimu zadávání dle ZVZ, vč. možnosti uplatnit opravné prostředky a v případě porušení ZVZ sankce. Pozitivním důsledkem snížení finančních limitů je zvýšení transparentnosti. Větší část veřejných zakázek se dostane pod veřejnou kontrolu a výsledky těchto veřejných zakázek budou povinně publikovány. Touto změnou dochází k výraznému zvýšení transparentnosti českého trhu a novými limity se náš systém VZ přibližuje k praxi ostatních států EU. Negativním důsledkem je však vyšší administrativní zátěž a s tím související vyšší náklady na administraci a organizaci veřejných zakázek. Mimo jiné lze také předpokládat značný nárůst agendy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který má za úkol dohlížet na oblast zadávání veřejných zakázek, a s tím spojený nárůst finančních nákladů na provoz tohoto úřadu. Povinnost zrušit zadávací řízení Další podstatnou změnou je úprava ustanovení ZVZ, který vymezuje důvody ke zrušení zadávacího řízení. Nyní je zadavatel povinen bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit, pokud obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Tato změna přináší zadavateli dost závažné problémy a komplikace. Například u větších zakázek se složitým předmětem plnění se běžně může do soutěže přihlásit pouze jeden nebo maximálně dva uchazeči. V rámci posouzení těchto podaných nabídek může vyvstat nějaký nedostatek u uchazeče, který není uchazečem ani po žádosti o vysvětlení či objasnění vysvětlen a uchazeč z tohoto důvodu nesplňuje požadavky zadavatele a následně je ze zadávacího řízení oprávněn vyloučen. Poté zbude pouze jeden uchazeč, který však všechny požadavky zadavatele splňuje a pro zadavatele je nabídka tohoto uchazeče ekonomicky výhodná. V tomto případě se jeví toto povinné rušení jako velmi diskutabilní. Úprava zásad při zadávání veřejných zakázek Dále novela ZVZ rozšířila § 6 ZVZ, a to zásady postupu zadavatele. Zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jsou rozšířeny o zákaz omezení účasti v zadávacím

89

řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v členském státě Evropské unie. Tato změna posiluje zásadu zákazu diskriminace a otevírá možnosti pro účast zahraničních firem. Nová úprava zákona o veřejných zakázkách přináší na jedné straně posílení transparentnosti veřejných zakázek a na druhé straně komplikace a negativní stránky, u nichž teprve praxe ukáže jejich reálné dopady. Lze jen doufat, že kromě komplikací a zvýšení administrativní zátěže pro administrátory přinese nová úprava také skutečný ekonomický efekt a významnější úspory veřejných prostředků.39

4.2 Nedostatky novely Zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) Největším nedostatkem jsou stále neexistující prováděcí předpisy, které mají novelu ZVZ doplňovat a vyjasňovat.

4.2.1 Problematika mimořádně nízké nabídkové ceny Identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny je stále bez obecného postupu, jak se s touto problematikou vypořádat. Zákon o veřejných zakázkách stanovuje povinnost posoudit výši nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a zda s ohledem na předmět veřejné zakázky není cena mimořádně nízká. Bohužel zákon ani žádný jiný prováděcí předpis k zákonu nestanovuje způsob identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny. Hodnotící komise může vycházet z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, kterou zadavatel stanoví na základě kvalifikovaného odhadu, průzkumu trhu nebo dle zkušenosti z předchozích zadávacích řízení. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky ale nezahrnuje vliv konkurenčního prostředí. Závěr musí tedy učinit hodnotící komise, určit co je ještě přiměřená cena s ohledem na konkurenční prostředí a co už je cenou mimořádně nízkou. Hodnotící komise může

39

Kolektiv autorů, ÚZ č. 892 Veřejné zakázky, koncesní předpisy. Sagit, stav k 1. 4. 2012, ISBN: 978-80-7208-

913-0

90

vycházet také např. z komparace nabídkových cen ostatních uchazečů. Tyto postupy jsou však zcela na hodnotící komisi a nelze se opřít o jakýkoliv ustálený postup daný zákonodárcem. Někteří uchazeči však mohou nabídnout cenu bez ohledu na vliv konkurenčního prostředí, jiní mohou nabídnout cenu na krajní mezi ziskovosti ve snaze mít co nejnižší nabídkovou cenu. Zde by bylo vhodné poznamenat, z jakého důvodu je mimořádně nízká nabídková cena pro zadavatele nebezpečná a jaké komplikace by mu mohla přinést. Mimořádně nízká nabídková cena v oblasti stavebních prací V oblasti stavebních prací může mít mimořádně nízká nabídková cena velmi negativní dopad na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Může dojít k situaci, kdy dodavatel není schopen za svou nabídkovou cenu předmět plnění veřejné zakázky realizovat, a pokud ano, pak se sníženou kvalitou plnění, která může být v konečném důsledku riziková a ohrožuje životnost předmětu plnění. Pokud hodnotící komise označí nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, má povinnost vyzvat uchazeče k předložení zdůvodnění. Zákon stanovuje alternativy zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, např. originalita stavebních prací nebo ekonomické aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu atd. Bohužel tyto alternativy jsou velmi obecné. V této oblasti je důležité, jak hodnotící komise naformuluje svou žádost o vysvětlení. Tato žádost by měla být značně specifická a odkazovat na přesně určená místa ve stanovení nabídkové ceny uchazeče, ve kterých hodnotící komise spatřuje nejasnost. Někdy může dojít i k nejasnosti o kvalitě plnění veřejné zakázky. Tato nejasnost úzce souvisí s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny a dotaz může být směřován na obě tyto nejasnosti dohromady. Mimořádně nízká nabídková cena může ukazovat právě na nesoulad nabízeného plnění s požadovanou technickou specifikací veřejné zakázky. Po přezkoumání doručeného vysvětlení musí hodnotící komise vždy řádně odůvodnit, proč došla k danému stanovisku (zda zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přijímá či

91

nikoliv). Z tohoto zdůvodnění by měl každý, kdo bude přezkoumávat postup hodnotící komise být schopen vyčíst, co vedlo hodnotící komisi k tomuto rozhodnutí.40

4.2.2 Změny po novele ZVZ v prokazování kvalifikace Základní a kvalifikační předpoklady Základní kvalifikační předpoklady prokazují bezúhonnost a bezdlužnost dodavatele. Změny po novele ZVZ v rámci základních kvalifikačních předpokladů nepřináší v praxi problémy. Jedná se o vypuštění předkládání seznamu statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali u zadavatele, a aktuálního seznamu akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 %. Tyto seznamy nic nevypovídaly o způsobilosti dodavatele plnit veřejnou zakázku, a tudíž nebyly z povahy věci kvalifikací. Doklady dle § 68 odst. 3 ZVZ povinnou součástí nabídky Změna základních kvalifikačních předpokladů úzce souvisí s úpravou § 68 odst. 3 ZVZ, který stanovuje povinnost dodavatele předložit obdobné seznamy, které byly vypuštěny ze základních kvalifikačních předpokladů. Novela zákona je přesunula do povinných součástí nabídky. Z této změny může vyvstat otázka, jak řešit situaci nedoložení některého z požadovaných seznamů. Může zadavatel tyto dodavatele vyloučit? Nebo lze jako v případě prokazování kvalifikace požadovat jejich doplnění? Odpověď na tuto nejasnost řešilo již i Ministerstvo pro místní rozvoj a doporučuje zadavatelům vyžádat si od dodavatelů doklady uvedené v ustanovení § 68 odst. 3 ZVZ v případě jejich absence v nabídce, a to na základě vysvětlení nejasností nabídky v souladu s § 76 odst. 3 ZVZ, kde je výslovně uvedeno, že hodnotící komise může požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3 ZVZ. Na druhé straně je i v souladu se zákonem vyloučit dodavatele, který tyto doklady nepředloží.

40

OTIDEA, a.s Newsletter. Půlroční účinnost transparentní novely zákona o veřejných zakázkách. 2012.

Dostupný z: http://app.e-zakazky.cz/Soubory/Clanky/Book_OTIDEA.pdf

92

Zadavatel se ale tímto rozhodnutím může vystavit nebezpečí, že jeho jednání by mohlo být považováno za nehospodárné, a tedy v rozporu se zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, pokud by takto bez předchozí výzvy k nápravě vyloučil např. nejvýhodnější nabídku. Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady Novela zákona přinesla zásadní změnu, a to v rámci prokazování ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů. Byl vypuštěn celý § 55 ZVZ a nahrazen jediným čestným prohlášením dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti plnit danou veřejnou zakázku. Tato změna přispěla ke zjednodušení prokazování kvalifikace, která přináší pozitivní i negativní důsledky. V případě podání společné nabídky několika dodavatelů může čestné prohlášení předložit pouze jeden z dodavatelů, protože dodavatelé podávající společnou nabídku se považují za jednoho uchazeče. Tím je dostatečně prokázáno, že je uchazeč o danou veřejnou zakázku, tedy dodavatelé podávající společnou nabídku, způsobilý po ekonomické a finanční stránce splnit danou veřejnou zakázku. Oblast při podávání společné nabídky více dodavateli je někdy v praxi nejasná a dodavatelé raději předkládají tento doklad samostatně za každého dodavatele. Ze zákona jsou totiž povinni předložit doklady prokazující základní a profesní kvalifikační předpoklady za každého jednotlivého dodavatele. Tyto doklady nelze předložit pouze jedním dodavatelem. Technické kvalifikační předpoklady V rámci technických kvalifikačních předpokladů novela zákona vypustila možnost požadovat po dodavatelích certifikáty systému řízení jakosti, doklady o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) a certifikáty řízení z hlediska ochrany životního prostředí. Zadavatelé tyto požadavky v minulosti nadbytečně zneužívali a docházelo tak k omezení hospodářské soutěže a diskriminaci dodavatelů. Další výraznou změnou je požadavek na předložení seznamu významných stavebních prací, kdy zadavatel může požadovat rozsah stavebních prací u jednotlivých položek uvedených v seznamu max. v objemu 50 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel tak 93

může požadovat např. u veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou 80 mil. Kč osvědčení ve výši max. 40 mil. Kč. Počet osvědčení není ale zákonem omezen. V případě prokazování významných stavebních prací prostřednictvím subdodavatele před novelou stačilo předložit zadavateli pouze čestné prohlášení o realizaci referenční zakázky, ve kterém bylo uvedeno, že referenční zakázka byla dodavateli realizována s odkazem na to, že není možné písemné osvědčení získat z důvodů spočívajících na straně subdodavatele. Zadavatelé tak nemohli ověřit pravdivost tvrzení a dodavatelé tohoto ustanovení často zneužívali. Po novele zákona je toto ustanovení pro dodavatele zpřísněno. Nyní musí dodavatel v případě prokázání části kvalifikace subdodavatelem předložit uzavřenou smlouvu a doklad o uskutečnění plnění a nelze již prokázat tuto skutečnost pouze čestným prohlášením. Ostatní změny Novela dále zpřesnila některá ustanovení zákona, např. v případě, že bude zadavatel požadovat po dodavateli předložení vzorků, bude povinen tyto vzorky na žádost uchazeče vrátit. V případě znehodnocení vzorků např. jejich testováním, si může zadavatel tyto vzorky ponechat, ale musí uhradit jejich hodnotu uchazeči. Novela ZVZ přinesla v rámci prokazování kvalifikace i změny, které způsobily řadu výkladových nejasností, zejména prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení. Celkové prokazování kvalifikace má i nadále svá mnohá úskalí, která budou souviset s výkladovými nejasnostmi, dvojznačnostmi a rozpory obsaženými ve znění ZVZ. Legislativní proces úpravy ZVZ ve snaze o jeho maximální vylepšení proto bude muset dále pokračovat.41

41



94

Schéma č. 10: Novela zásadně mění kvalifikační požadavky42

4.2.3 Prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení Prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení prošlo po novele podstatnými změnami a díky zlehčení požadavků na administraci bude pravděpodobně nejvyužívanější formou zadávání veřejných zakázek. V případě, že bude zadavatel připravovat zadání podlimitní veřejné zakázky a může se rozhodnout, zda bude postupovat formou otevřeného či zjednodušeného podlimitního řízení, určitě se rozhodne pro postup formou zjednodušeného podlimitního řízení.

42

ADÁMKOVÁ, Alena. Seriál novela zákona o veřejných zakázkách č. 5, Kvalifikace – jak poznat dobrou

firmu, online . 5. 3. 2012, cit. 28. 3. 2013 . Dostupné z: http://www.vz24.cz/svet-vz24/novela-zakona-ovz/serial-novela-zakona-o-verejnych-zakazkach-c-5/

95

Důvody pro jeho vyuţití jsou následující: -

Zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nemusí uveřejnit oznámení předběžných informací a čekat 30 dní na vyhlášení veřejné zakázky. Zadavatel tak může veřejnou zakázku vyhlásit ihned, a to písemnou výzvou k podání nabídky minimálně pěti dodavatelům. Jedinou podmínkou při vyhlášení je uveřejnění výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele.

-

Zadavatel není povinen vypracovávat odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a zdůvodnění veřejné zakázky jako v případě otevřeného řízení.

Výše uvedené body podporují použití zjednodušeného podlimitního řízení z důvodu menší administrativy a urychlení procesu oproti otevřenému řízení. Dalšími pozitivními body jsou změny v procesu, které souvisí s průběhem zadávacího řízení. Moţnost oznámení úkonů zadavatele na profilu zadavatele Po novele může zadavatel oznámit vyloučení uchazeče a výběr uchazeče na profil zadavatele, ale pouze v případě, že si zadavatel tuto možnost vyhradil v zadávací dokumentaci. Tato možnost přináší zadavateli podstatnou úlevu, protože nemusí čekat na vrácení doručenek o převzetí dokumentu. Další výhodou je zkrácení lhůty pro podání námitek. Místo 15 kalendářních dnů je nyní lhůta pouze 10 kalendářních dnů. Dle výše uvedeného je proces opravdu jednodušší a rychlejší v porovnání s otevřeným řízení. Prokázání celé kvalifikace čestným prohlášením Ve zjednodušeném podlimitním řízení je možné, aby dodavatel prokázal celou kvalifikaci prostřednictvím čestného prohlášení, ze kterého bude vyplývat splnění kvalifikačních předpokladů stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Tato změna přináší obrovskou administrativní úlevu v oblasti posuzování, neboť zadavatel nemusí kontrolovat jednotlivé doklady při posouzení nabídek, jako jsou např. doklady o oprávnění, osvědčení o významných dodávkách atd. Tato změna je pro uchazeče výhodná, protože nemusí vkládat do nabídky jednotlivé doklady. Avšak i zjednodušené podlimitní řízení má svá úskalí.

96

Problematika prokázání kvalifikace čestným prohlášením Problematickou oblastí je právě prokazování kvalifikace formou čestného prohlášení. Zákon ukládá povinnost uchazeče předložit zadavateli před uzavřením smlouvy originály či úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Zde je poměrně kritická oblast, neboť ZVZ již neřeší, jakým způsobem má kontrola proběhnout. Z důvodu minimalizace rizika zadavatele lze doporučit, aby si zadavatel vyhotovil zápis o posouzení těchto dokladů. Pokud bude zadavatel muset po následné kontrole doložit, jakým způsobem kontrolu provedl, je vhodné, aby uchazeč doložil úředně ověřené doklady, které budou ponechány v dokumentaci zadavatele včetně zápisu o provedené kontrole. Tento úkon kontroly kvalifikace před uzavřením smlouvy je také problémem na straně uchazeče. Na jednu stranu se prokazování kvalifikace prostřednictvím čestného prohlášení mohlo zdát jako administrativní úleva, na druhou stranu úlevou není. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, musí totiž předložit originály či úředně ověřené doklady prokazující kvalifikaci ve lhůtě pro prokázání kvalifikace. Uchazeči jsou tak nuceni držet kvalifikační dokumenty například v délce několika týdnů, než je rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky. Zákon totiž neuznává kvalifikaci po lhůtě pro prokázání kvalifikace. Tato praxe by se mohla změnit vydáním stanoviska, že bude v tomto případě uznána kvalifikace po lhůtě pro prokázání kvalifikace. Zadavatel by při rozhodování, zda zvolit zjednodušené podlimitní řízení nebo otevřené řízení, měl zapřemýšlet nad skutečností, zda nedělí veřejnou zakázku. Zákon o veřejných zakázkách zakazuje dělit veřejnou zakázku tak, aby se zadavatel dostal do nižších finančních limitů. To samozřejmě při představě nižší náročnosti administrace a rychlosti průběhu může velmi rychle nastat. Celkově lze konstatovat, že legislativní změny přinášející novela k tomuto druhu zadávacího řízení přinesla ve větší míře pozitivní stránky, kterými jsou hlavně urychlení celého procesu zadávacího řízení a také ulehčení administrativní zátěže jak pro uchazeče, tak i pro zadavatele. Jediným problematickým bodem je možnost uchazeče prokázání celé kvalifikace

97

pouze čestným prohlášením. Tato oblast bude muset zřejmě dále projít legislativním procesem úpravy ZVZ.43

4.3 Důsledky novely ZVZ Novela zákona o veřejných zakázkách výrazně podporuje transparentnost zadávání a realizace veřejných zakázek, a to zejména z níže popsaných důvodů. Zkrácení lhůt Došlo k výraznému zkrácení lhůt pro uveřejňování informací, konkrétně v případě informací po uzavření smlouvy s vítězným uchazečem z původních 48 kalendářních dnů na stávajících 15 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. V tomto termínu musí zadavatel odeslat Oznámení o uzavření smlouvy uchazečům umístěným na 2. a 3. místě, dále odeslat Oznámení o zadání zakázky do Věstníku veřejných zakázek (VVZ). Dále je povinen uveřejnit na svém profilu Zprávu zadavatele o veřejné zakázce, uzavřenou smlouvu s vítězným uchazečem vč. všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Tímto zkrácením lhůt je více uspokojen požadavek na přístup k informacím v reálném čase. Rozšíření zveřejňovaných informací Došlo k podstatnému rozšíření okruhu povinně zveřejňovaných informací o plánovaných veřejných zakázkách. Nyní je povinností zadavatele min. 30 dní před zahájením veřejné zakázky odeslat do Věstníku veřejných zakázek Oznámení předběžných informací. Tento formulář ale nezakládá zadavateli povinnost vyhlásit veřejnou zakázku. Zadavatel má také povinnost u nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek uveřejnit na svém profilu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Jeho obsahem je odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady, odůvodnění vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky, odůvodnění stanovení základních a 43



98

dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Termín odevzdání je do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení. Na profilu zadavatele musí být zveřejňovány také smlouvy o plnění veřejných zakázek malého rozsahu nad hodnotu 500 tis. Kč. Zadavatel je mimo jiné povinen uveřejnit na svém profilu textovou část zadávací dokumentace. Tímto je zadávací dokumentace volně ke stažení a zadavatel nemá žádný přehled o tom, kdo má zájem se výběrového řízení účastnit. Na druhou stranu to ale znamená pro zadavatele nižší administrativní náročnost, např. při kompletacích zadávacích dokumentací, odesílání prostřednictvím České pošty apod. Všechny změny obsažené v novele ZVZ významně přispějí k větší transparentnosti zadávání a realizace veřejných zakázek. Na druhou stranu některé problémy v transparentnosti systému veřejných zakázek jsou novelou řešeny pouze částečně. Zjednodušené podlimitní řízení Stále není úplně vyřešen centrální přístup ke všem podstatným informacím, zejména o zahájení zadávacího řízení. Tato oblast souvisí s vyhlašováním veřejných zakázek zadaným ve formě zjednodušeného podlimitního řízení, které jsou uveřejňovány na profilu zadavatele. To znemožňuje efektivní vyhledávání obchodních příležitostí pro dodavatele a celkové sledování trhu veřejných zakázek. Řešením by bylo vyhotovení nového formuláře specifického jen pro tento druh zadávacího řízení a uveřejnit ho též na centrální adrese pro vyhledávání vyhlášených veřejných zakázek. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek Nadále není veřejně k dispozici Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, která je klíčová pro kontrolu procesu výběru dodavatele. Novela zákona částečně otevírá proces zadávacího řízení, kdy ukládá zadavateli povinnost o každé VZ zveřejnit písemnou zprávu zadavatele. Tento dokument však neobsahuje informace o způsobu hodnocení nabídek. Řešením by bylo rozšíření dokumentu o Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. 99

Zákon o svobodném přístupu k informacím Dále nebyl zcela vyřešen vztah mezi ZVZ a zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Novela ZVZ neúměrně zasahuje do práva občanů na svobodný přístup k informacím. Ustanovení § 146c písm. a) ZVZ ukládá právo občanů na informace o obsahu nabídek uchazečů, aniž by přitom bylo v konkrétních případech posuzováno hledisko zákonem chráněných informací. Jde zejména o citlivé a pro veřejnou kontrolu důležité informace, např. o seznamu statutárních orgánů a jejich členů, o aktuálním seznamu vlastníků akciové společnosti, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10% základního kapitálu. Tento spor mezi uvedenými zákony by mohl být vyřešen omezením práva občanů na informace, které jsou citlivého charakteru a zasahují tak do zákonem chráněných informací.44

44


904829-3-7.

Dostupné

z:



100

5 Dohled nad zadáváním veřejných zakázek v ČR Základní systém ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele je v ČR tvořen námitkami a přezkumným řízením před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).

Obrázek č. 1: logo ÚOHS

Standardní systém je následující: -

Námitky zadavateli

-

Přezkumné řízení před ÚOHS

-

•

I. instance,

•

II. instance (předseda ÚOHS na návrh rozkladové komise)

Správní soudnictví •

Krajský soud v Brně

•

Nejvyšší správní soud.

Dalšími institucemi, které mohou do přezkumu zadávání veřejných zakázek zasáhnout, jsou Evropská komise a Evropský soudní dvůr. Přezkum veřejných zakázek zajišťuje, aby postupy při zadávání veřejných zakázek stanovené Zákonem o veřejných zakázkách byly skutečně dodržovány. Účelem tohoto zákona je zabezpečit volnou a svobodnou soutěž mezi dodavateli veřejných zakázek a mimo jiné provedení výběru nejvhodnější nabídky transparentním způsobem bez diskriminace uchazečů.45

45


ISBN 978-80-7201-843-7. s. 240-242

101

5.1 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe Dohled nad zadáváním veřejných zakázek vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) od roku 1995.

Obrázek č. 2a 3: budova ÚOHS

Oddělení veřejných zakázek tohoto úřadu je složeno ze tří úseků, z toho dva úseky sídlí v Brně a jeden úsek v Praze. Tyto úseky řeší konkrétní případy a mimo jiné také vykonávají činnosti podle zákona o státní kontrole. Rovněž se zabývají řešením návrhů dodavatelů směřujících proti nesprávnému postupu zadavatelů podle Zákona o veřejných zakázkách. ÚOHS přezkoumává dokumentace k veřejným zakázkám na základě podnětů fyzických či právnických osob (např. Policie ČR, ministerstva, občané) a pokud shledá pochybení, zahajuje správní řízení z moci úřední. Správní řízení může být však zahájeno nejen z moci úřední, ale také na návrh dodavatele. Proti prvostupňovému rozhodnutí ÚOHS lze podat rozklad, o kterém rozhoduje předseda ÚOHS. Úřad dále při své činnosti nabývá zkušenosti, které jsou podkladem pro novelizaci zákona, na které spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj, které je gestorem legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek.46

46

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.UOHS.CZ online . © 2012 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

cit. 29. 3. 2013 . Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky.html

102

5.1.1 Bilance ÚOHS v oblasti veřejných zakázek47 Novela Zákona o veřejných zakázkách přinesla Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výrazný nárůst administrativní činnosti, a to zejména z důvodu snížení finančních limitů pro podlimitní veřejné zakázky. Již před touto novelou se musel ÚOHS vypořádat s historicky nejvyšším počtem přijatých návrhů k zahájení řízení.

Počet doručených návrhů na zahájení řízení o přezkoumání úkonů 500 400 300 200 100 0 2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 21: Počet doručených návrhů na zahájení řízení o přezkoumání úkonů

Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů je prvotním impulsem nespokojeného dodavatele poté, co zadavatel nevyhověl jeho námitkám. Počet doručených návrhů každoročně roste. V roce 2012 oproti předchozímu roku není nárůst počtu návrhů tak zjevný. To může být způsobeno tím, že k novele zákona o veřejných zakázkách účinné k 1. 4. 2012 nebyly vydány všechny podstatné prováděcí předpisy a vyšší nárůst se projeví až v roce 2013

47

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.UOHS.CZ Informační list 4/2012: Významné události roku 2012.

online .

©

2012

Úřad

pro

ochranu

hospodářské

soutěže

http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/informacni-listy.html

103

cit.

30.

11.

2012 .

Dostupné

z:

Počet doručených podnětů k zahájení správního řízení z moci úřední 700 600 500 400 300 200 100 0 2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 22: Počet doručených podnětů k zahájení správního řízení z moci úřední

Z výše uvedeného grafu lze konstatovat, že v letech 2008 – 2012 počet doručených podnětů k zahájení správního řízení z moci úřední stále roste. Rok 2012 dosahuje nejvyššího počtu. V tomto roce byl počet doručených podnětů k zahájení správního řízení z moci úřední téměř 2,5 krát větší než v roce 2008. Největší nárůst oproti předchozímu roku byl v roce 2010. Kvůli stálému růstu doručených podnětů musel ÚOHS zajistit nábor nových, kvalifikovaných zaměstnanců a zajistit jejich proškolení a začlenění do organizační struktury ÚOHS. To bylo také podnětem k rozšíření sídla tohoto úřadu.

Počet zahájených správních řízení z moci úřední 140 120 100 80 60 40 20 0 2008

2009

2010

Graf č. 23: Počet zahájených správních řízení z moci úřední

104

2011

2012

Z grafu je patrné, že vývoj zahájených správních řízení z moci úřední má celkem rozmanitý charakter. Nejnižší počet zahájených správních řízení z moci úřední je v roce 2010. Od tohoto roku se projevuje rostoucí tendence, kdy v roce 2012 je dosaženo nejvyššího počtu správních řízení, konkrétně 138. V tomto roce byla oproti roku 2010 zahájena prvostupňová správní řízení 1 krát více.

Počet všech zahájených prvostupňových řízení 600 500 400 300 200 100 0 2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 24: Počet všech zahájených prvostupňových řízení

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že počet řešených případů každoročně roste. Příčinou každoročního nárůstu zahájených řízení je snaha nespokojených dodavatelů zvrátit výsledek zadávacího řízení a znovu se dostat zpět do procesu výběru veřejné zakázky. Nárůst počtu zahájených řízení v roce 2012 mohl být způsoben tím, že zadavatelé nebyli zcela připraveni na aplikaci novely Zákona o veřejných zakázkách a zahajovali veřejné zakázky ještě dle podmínek „starého“ zákona k 31. 3. 2012. Mezi nejčastější shledaná pochybení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže patří nesprávné posouzení a hodnocení nabídek, porušení zákazu diskriminace a nepřiměřeně stanovená kvalifikace ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

105

5.1.2 Přehled významných pokut udělených ÚOHS v roce 2012 Nedodrţení zásady transparentnosti Pokuta ve výši 9 mil. Kč byla udělena zadavateli Vodovody a kanalizace Pardubice. Zadavatel se dopustil porušení zákona o veřejných zakázkách tím, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl, jakým způsobem dospěl k výsledkům posouzení zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen uchazečů a vysvětlení nabídek uchazečů a tímto se jeho postup stal nepřezkoumatelným a tedy netransparentním. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek nebylo vymezeno, které informace uvedené ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přesvědčily zadavatele o tom, že nabídková cena je na trhu v daném místě a čase obvykle dostupná. Podobně tomu tak bylo v případě posuzování došlých vysvětlení vyzvaných uchazečů. Nad tato pochybení dále zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by o této skutečnosti ÚOHS informoval. Tuto skutečnost také ÚOHS zohlednil při stanovení výše pokuty. Předloţení nepravdivých údajů Společnosti RESA – sanace a rekonstrukce byla udělena pokuta ve výši 300 tis. Kč a dále zákaz plnění veřejných zakázek na dobu tří let za předložení dokladů neodpovídající skutečnosti v rámci zadávacího řízení města Hostinného. V rámci prokazování technických kvalifikačních předpokladů předložil tento uchazeč falešnou referenci o plnění veřejné zakázky na rekonstrukci fasády a interiérů. Uchazeč posléze přiznal, že se sice jedná o falzifikát, ale vytvořený zaměstnankyní bez vědomí vedení společnosti. Tento argument však na rozhodnutí ÚOHS nic nezměnil a uchazeč se tímto úkonem dopustil správního deliktu, který měl vliv na posouzení kvalifikace. Neoprávněné vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení ÚOHS uložil pokutu ve výši 900 tis. Kč Správě železniční dopravní cesty za porušení zákona o veřejných zakázkách za neoprávněné vyloučení jednoho z uchazečů ze zadávacího řízení. 106

Zadavatel jako odůvodnění vyloučení uchazeče uvedl, že vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny nebylo u jednotlivých cen podloženo patřičnými podklady. ÚOHS ve svém rozhodnutí konstatoval, že uchazeč tuto nejasnost vysvětlil a požadavky na rozepsání jednotkových cen splnil. Zadavatel tak nemohl dále po uchazeči požadovat další podklady, které ve své žádosti nepožadoval. Pokud by tento uchazeč nebyl vyloučen, pak by se jeho nabídka stala nejvhodnější. Zadavatel tak svým postupem ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Toto rozhodnutí ještě nenabylo právní moci, zadavatel podal rozklad. Nesplnění podmínky pouţití jednacího řízení bez uveřejnění ÚOHS uložil pokutu ve výši 1,3 mil. Kč Statutárnímu městu České Budějovice za zadání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Zadavatel je již ve fázi po uzavření smlouvy s vybraným zájemcem. ÚOHS ve svém rozhodnutí uvádí, že složitost systému nemůže být důvodem pro tvrzení, že jiný dodavatel není schopen tento či jiný srovnatelný systém provozovat. Podobně ani dosavadní dobrá spolupráce není zákonným důvodem pro zadání jednacího řízení bez uveřejnění. Nejednoznačné vymezení předmětu veřejné zakázky Státní podnik Lesy České republiky nejednoznačně vymezil předmět nadlimitní veřejné zakázky na uzavření rámcové smlouvy nezbytných pro zpracování nabídek, čímž porušil zákon o veřejných zakázkách. ÚOHS uložil zadavateli pokutu ve výši 1 mil. Kč. Podnik Lesy ČR popsal požadovaný předmět plnění pouze prostřednictvím vzorového koše, na jehož základě hodnotil nabídkovou cenu, přičemž sám uvedl, že v této skupině nejsou obsaženy všechny položky. Nikde v zadávací dokumentaci není přesně stanoven celý předmět zakázky. Tento postup zadavatele má podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, protože zakázky se nemohli účastnit uchazeči, pro něž byl zkreslený popis předmětu příliš omezující.

107

Při šetření případu ÚOHS odhalil další pochybení zadavatele, a to, že zadavatel nakupoval výrobky, které nebyly uvedeny ani v kompletním ceníku sortimentu. Jednal tedy v rozporu se zadávacími podmínkami a dále v rozporu s nabídkou vybraného uchazeče. Rozhodnutí ÚOHS zatím nenabylo právní moci, rozklad zadavatele se řeší na druhém stupni. Netransparentní zuţování počtu uchazečů ÚOHS uložil v osmi prvostupňových správních řízeních pokuty v celkové výši 3,15 mil. Kč za porušení zákona o veřejných zakázkách, které spočívalo v netransparentním zužování počtu uchazečů o zakázku prostřednictvím elektronického losovacího zařízení. K losování byl použit notebook s losovacím programem, který běžel v prostředí UNIFACE. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že losovací zařízení bylo cíleně vytvořeno pro manipulaci a ovlivňování výsledků losování tak, aby nedocházelo k náhodnému výběru. Organizátoři losování mohli pomocí předem nastaveného souboru s identifikačními čísly jednotlivých subjektů nastavit, kteří uchazeči budou systémem vylosováni. Zadavatelé tímto postupem porušili jednu z hlavních zásad zadávání veřejných zakázek, a to princip transparentnosti zadávacího řízení, čímž mohli ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.48

5.2 Trestní postih v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek49 V souvislosti se zadáváním veřejných zakázek může docházet k trestným činům. Nejčastěji se jedná o trestné činy vydírání či trestné činy související s úplatkářstvím, případně řadu dalších trestných činů, které mohou ovlivnit na zadávací řízení navazující smluvní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem.

48

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.UOHS.CZ Informační list 4/2012: Významné události roku 2012.

online .

©

2012

Úřad

pro

ochranu

hospodářské

soutěže

cit.

30.

11.

2012 .

Dostupné

z:

http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/informacni-listy.html 49


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7. Kap. 4/6.2, s. 1-3 a 7-9. Kap. 4/6.3, s. 13-16a 28-31.

108

Nejčastější trestné činy v oblasti zadávání veřejných zakázek jsou obsahem níže uvedených bodů.50

5.2.1 Trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky Trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky se dopustí ten, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch, sjedná některému dodavateli přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů. Např. může jít o případ, kdy se jednání dopustí zaměstnanec zadavatele, či zadavatel sám, nebo i třetí osoba, která bude v prospěch konkrétního uchazeče působit s cílem mu pomoci (obstarat informace o konkurenci) nebo jeho konkurenci pouze škodit. V takovém případě by se mohlo jednat i o souběh s dalšími trestnými činy v podobě zneužití pravomoci úřední osoby. Za tento trestný čin je pak možné pachateli uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky nebo zákaz činnosti.

5.2.2 Trestný čin pletich při zadání veřejné zakázky U tohoto druhu trestného činu dochází k vydírání nebo uplácení vůči jednotlivým uchazečům, hrozbám fyzické újmy jim nebo jiným subjektům. Toto by mohlo sloužit jako prostředek nátlaku za účelem omezení počtu uchazečů o veřejnou zakázku, tzn. omezení konkurence pro některého z uchazečů. Toto ustanovení trestního zákoníku se snaží chránit rovnost jednotlivých uchazečů o veřejnou zakázku a dále svobodu rozhodování jednotlivých uchazečů. Jde například o situaci, kdy jeden z uchazečů případně i zadavatel bude vyhrožovat jinému uchazeči, že prozradí kompromitující informace v případě, že se zadávacího řízení zúčastní. Pachatel může hrozit způsobením majetkové škody, např. zapálením skladu s materiálem. V případě tohoto trestného činu se jedná o přečin, za který je možné uložit trest odnětí svobody až na tři roky nebo zákaz činnosti.

50

BURDEK, Ladislav et al., ÚZ č. 930 Trestní předpisy. Sagit, stav k 1. 1. 2013, ISBN: 9 978-80-7208-951-2

109

5.2.3 Trestné činy související s úplatkářstvím Právní úprava trestných činů souvisejících s úplatkářstvím prošla zásadní změnou. Nyní není postihováno pouze jednání související s obstaráváním věcí obecného zájmu (tj. zařizování věcí, které jsou v zájmu společnosti, obce, kraje atd.), kdy je poskytnuta zvláštní ochrana řádnému naplňování zájmů společnosti jako celku, ale stíhána je i korupce soukromého charakteru. Chráněným zájmem je zde transparentnost podnikatelských vztahů a rovnost jejich účastníků a řádná hospodářská soutěž mezi nimi.

5.2.4 Trestný čin přijetí úplatku Trestného činu přijetí úplatku se dopustí ten, kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek.

Např. o trestný čin půjde tehdy, kdy se starosta obce v souvislosti s hlasováním zastupitelstva o koupi nemovitosti do vlastnictví obce „nechá“ přesvědčit o hlasování pro uzavření smlouvy za vyšší než obvyklou kupní cenu slibem přijetí svého potomka na soukromou vysokou školu. V případě tohoto trestného činu je možné uložit pachateli trest odnětí svobody až na 4 roky nebo trest zákazu činnosti.

5.2.5 Trestný čin podplacení Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek. Např. v případě, kdy některý z uchazečů o veřejnou zakázku podplatí některé z členů hodnotící komise, aby konkurenční nabídku vyřadili, popř. jí při hodnocení přidělili méně bodů, a to v rozporu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci. 110

V případě tohoto trestného činu je možné uložit pachateli trest odnětí svobody až na 2 roky nebo trest zákazu činnosti.

5.2.6 Trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny Trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny se dopustí ten, kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé. O padělání veřejné listiny půjde např. tehdy, kdy dodavatel si sám vytvoří „potvrzení“ finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků. V případě tohoto trestného činu je možné uložit pachateli trest odnětí svobody až na 3 roky nebo trest zákazu činnosti, popř. lze uvažovat i o peněžitém trestu. Oblast veřejných zakázek je upravena nejen Zákonem o veřejných zakázkách a dalšími souvisejícími zákony (Obchodní zákoník atd.), ale je rovněž chráněna trestním právem. Trestné činy spojené s veřejnými zakázkami mohou být páchány uchazečem, zadavatelem a mimo jiné také třetími osobami, které se zadávacího řízení vůbec neúčastní. Omezení těchto trestných činů při zadávání veřejných zakázek je velmi obtížné a to hlavně z důvodu širokého okruhu potenciálních pachatelů. Řešením by mohlo být provádění pravidelných auditů nezávislým subjektem. Finanční audity, které jsou dosud také velmi rozšířené, mají za úkol kontrolovat dodržování ZVZ orgány veřejné správy. Mezi nejčastější pochybení, které finanční audity shledaly, je účelové rozdělování veřejných zakázek a účelové použití veřejných zakázek malého rozsahu. Dále nerespektování uchovávání dokumentace v požadovaném rozsahu a mimo jiné také nakupování majetku či pořízení služeb přímo od vybraného dodavatele.51

51

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v ČR online , Praha, 2012 cit.

2012-03-01 .

Dostupné

z:

http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravy-a-

souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk

111

Závěr K závěrům z provedené analýzy postavení Zákona o veřejných zakázkách lze konstatovat, že organizace veřejných zakázek zadaná v Zákoně o veřejných zakázkách je popsána velmi stručně, v některých případech není výklad jednoznačný a je nezbytné doplnit ustanovení o výkladové stanovisko či jiný právní prováděcí předpis konkretizující daný problém. Hlavním cílem zadávání veřejných zakázek by mělo být dosažení maximální užitečnosti a efektivnosti, zajištění rovných podmínek pro potenciální dodavatele o veřejnou zakázku, zajištění zákazu diskriminace a mimo jiné také zajištění transparentnosti celého průběhu zadávání veřejné zakázky. Výsledky z provedené analýzy rozsahu veřejných zakázek v České republice a důvody použití jednotlivých druhů zadávacích řízení lze shrnout do dvou bodů. 1) Nejvíce používaný druh zadávacího řízení, a to z hlediska počtu zadaných veřejných zakázek je otevřené řízení. Tento druh zadávacího řízení představuje nejtransparentnější způsob zadání veřejné zakázky. Není ani příliš omezován podmínkami stanovenými Zákonem o veřejných zakázkách. 2) Nejméně používaným druhem zadávacího řízení je soutěžní dialog. Je to dáno tím, že tento druh zadávacího řízení je velmi vzácný, neobvyklý a poměrně složitý v celém průběhu zadávacího řízení. Z analýzy dopadu novely Zákona o veřejných zakázkách účinné od 1. 4. 2012 do transparentnosti veřejných zakázek v České republice vyplývá následující závěr. Celkově lze shrnout, že podstatným systémem, kterým může být ovlivněna transparentnost při zadávání veřejných zakázek, je Věstník veřejných zakázek. Lze konstatovat, že tento informační systém (Věstník veřejných zakázek) je na dobré úrovni, ale stále je co vylepšovat. Zejména v bodech, které brání veřejnosti přístupu k přehlednému a úplnému sledování celého trhu veřejných zakázek v České republice. Všechny změny obsažené v novele ZVZ významně přispějí k větší transparentnosti zadávání a realizace veřejných zakázek. Na druhou stranu některé problémy v transparentnosti systému veřejných zakázek jsou novelou řešeny pouze částečně. 112

Novela Zákona o veřejných zakázkách má i nadále svá mnohá úskalí, která budou souviset s výkladovými nejasnostmi, dvojznačnostmi a rozpory obsaženými ve znění ZVZ. Legislativní proces úpravy zákona ve snaze o jeho maximální vylepšení proto bude muset dále pokračovat. Oblast veřejných zakázek je upravena nejen Zákonem o veřejných zakázkách a dalšími souvisejícími zákony (Obchodní zákoník atd.), ale je rovněž chráněna trestním právem. Omezení trestných činů při zadávání veřejných zakázek je velmi obtížné a to hlavně z důvodu širokého okruhu potenciálních pachatelů. Řešením narůstajících trestných činů spojených s veřejnými zakázkami by mohlo být provádění pravidelných auditů nezávislým subjektem.

113

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Zákony: 1. Trestní předpisy. ÚZ č. 930., Burdek Ladislav et al., Sagit. Stav k 1. 1. 2013, ISBN: 9 97880-7208-951-2 2. Veřejné zakázky, koncesní předpisy. ÚZ č. 892. Sagit. Stav k 1. 4. 2012, ISBN: 978-807208-913-0. 3. Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách 4. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) 5. Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Kniha: 6. DVOŘÁK, David a Petr SERAFÍN. Veřejné zakázky ve stavebnictví. 2. vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2011. ISBN 978-80-7201-843-7. 7. JUSTOŇ, Johan et al., Veřejné zakázky od A do Z, Praktická příručka pro zadavatele veřejných zakázek a uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 8086229-94-7. 8. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: MANAGEMENT PRESS, NT Publishing, s.r.o., 2004. ISBN 80-7261-086-4. Seminář: 9. Koláčková Kateřina, Krumbholc, Filip, Levandovský, Vladimír, Langr, Tomáš. Manuál veřejného zadavatele pro veřejné zakázky zadávané formou jednacího řízení s uveřejněním, jednacího řízení bez uveřejnění a zjednodušeného podlimitního řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Praha: Otidea a.s., 2010. Periodikum: 10. Informační list 4/2012: Významné události roku 2012. online . © 2012 Úřad pro ochranu hospodářské

soutěže.UOHS.CZ,

Dostupné

centrum/informacni-listy.html 114

z:

http://www.uohs.cz/cs/informacni-

Firemní literatura: 11. Komora administrátorů veřejných zakázek – důraz na profesionalitu a etiku ve veřejných zakázkách. KAVZ ©2011 Broţura a internetové zdroje: 12. ADÁMKOVÁ, Alena. Seriál novela zákona o veřejných zakázkách č. 5, Kvalifikace – jak poznat

dobrou

firmu, online .

5.

3.

2012,

cit.

28.

3.

2013 .

Dostupné

z:

http://www.vz24.cz/svet-vz24/novela-zakona-o-vz/serial-novela-zakona-o-verejnychzakazkach-c-5/ 13. JANKOVKÝ, Kamil, Veřejné zakázky Transparentní novela zákona, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2012. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/96d19340-7082-407db35a-2dc96fd86758/MMR-verejne-zakazky-brozura_3_web 14. KAMENÍK, Martin et al. Transparentnost systému veřejných zakázek v ČR, Oživení a.s., 2011, ISBN 978-80-904829-3-7. Dostupné z: http://www.bezkorupce.cz/verejne-zakazky-vcr-a-sr/transparentnost-systemu-verejnych-zakazek-v-cr-2/ 15. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Informační systém veřejných zakázek online , cit. 2012-03-01 . Dostupné z: http://www.isvz.cz/ReportingSuite/Explorer/Reports/ReportExplorer.aspx 16. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v ČR online , Praha, 2012

cit. 2012-03-01 . Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-

vymena-informaci/Vyrocni-zpravy-a-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk 17. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v ČR online , Praha, 2012

cit. 2012-03-01 . Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-

vymena-informaci/Vyrocni-zpravy-a-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk 18. OTIDEA, a.s Newsletter. Půlroční účinnost transparentní novely zákona o veřejných zakázkách. 2012. Dostupný z: http://app.e-zakazky.cz/Soubory/Clanky/Book_OTIDEA.pdf 19. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.UOHS.CZ online . © 2012 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

cit. 29. 3. 2013 . Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejne-

zakazky.html 20. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Metodika zadávání veřejných zakázek online , cit. 2012-03-01 .

Dostupné

z:

http://www.portal-vz.cz/getmedia/33f727ff-6d24-4da3-acc2-

9d63acda8ef8/metodika-ZVZ-2012_v7 115

Seznam grafů Graf č. 1

Vývoj velikosti trhu VZ dle hodnoty v Kč v letech 2006 až 2012

str. 22

Graf č. 2

Vývoj velikosti trhu VZ dle počtu zadaných VZ v letech 2006 až

str. 23

2012 Graf č. 3

Vývoj zadaných veřejných zakázek dle limitu veřejné zakázky dle

str. 25

hodnoty v Kč za v letech 2006 až 2012 Graf č. 4

Vývoj zadaných veřejných zakázek dle limitu veřejné zakázky dle

str. 26

počtu zadaných VZ v letech 2006 až 2012 Graf č. 5


str. 28

Graf č. 6


str. 29

Graf č. 7


str. 31

Graf č. 8


str. 32

Graf č. 9


str. 33

Graf č. 10


str. 34

Graf č. 11


str. 35

Graf č. 12


str. 36

Graf č. 13


str. 37

Graf č. 14


str. 38

Graf č. 15


str. 40

Graf č. 16


str. 41

Graf č. 17


str. 42

Graf č. 18


str. 43

Graf č. 19

Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zakázky dle hodnoty

str. 47

v Kč v letech 2006 až 2012 Graf č. 20

Vývoj zadaných veřejných zakázek dle druhu zakázky dle počtu

str. 48

v letech 2006 až 2012 Graf č. 21

Počet doručených návrhů na zahájení řízení o přezkoumání úkonů

str. 103

Graf č. 22

Počet doručených podnětů k zahájení správního řízení z moci

str. 104

úřední Graf č. 23

Počet zahájených správních řízení z moci úřední

str. 104

Graf č. 24

Počet všech zahájených prvostupňových řízení

str. 105

116

Seznam pouţitých zkratek a příloh Zkratky: ZVZ: Zákon o veřejných zakázkách VZ: veřejná zakázka VVZ: Věstník veřejných zakázek ISVZUS: Informační systém veřejných zakázek - uveřejňovací subsystém ÚOHS: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže PHZ: předpokládaná hodnota zakázky DPH: daň z přidané hodnoty VZMR: veřejná zakázka malého rozsahu JŘBU: jednací řízení bez uveřejnění JŘSU: jednací řízení s uveřejněním OŘ: otevřené řízení UŘ: užší řízení ZPŘ: zjednodušené podlimitní řízení Přílohy: č. 1: Vymezení základních pojmů č. 2: Průběh jednacího řízení bez uveřejnění č. 3: Průběh jednacího řízení s uveřejněním č. 4: Průběh soutěžního dialogu č. 5: Přehled hlavních změn ZVZ po 1. 4. 2012 č. 6: Přehled změn v procesu zadávacího řízení po 1. 4. 2012

117

Příloha č. 1

Vymezení základních pojmů Pojem veřejná zakázka Pojem veřejné zakázky je vymezen v § 7 ZVZ. Veřejná zakázka je definována jako zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy s jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné (i nepeněžitou formou) poskytnutí dodávek, služeb nebo provedení stavebních prací. Zadavatel je povinen před pořízením jakéhokoli plnění vymezit jeho předmět a stanovit jeho předpokládanou hodnotu. Z hlediska ekonomického chápání lze pojem veřejné zakázky vyložit jako účelné vynaložení prostředků, kterým hodlá zadavatel dosáhnout nejrůznějších ekonomicko-sociálních cílů, ať už společensky prospěšných nebo zajišťujících optimální chod orgánů veřejné sféry. Aby se jednalo o veřejnou zakázku, musí být současně naplněny následující tři podmínky:52 1) zakázka musí být zadávaná osobou, která je zadavatelem veřejných zakázek, 2) zakázka musí zahrnovat i třeba jen potenciální prvek úplaty na straně zadavatele, a to i nepeněžité, 3) musí se jednat o zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce.

52



1

druhy veřejných zakázek dle jejich předmětu plnění:

dodávky

služby

stavební práce

Schéma č. 11: Druhy veřejných zakázek dle jejich předmětu plnění (zdroj vlastní tvorba)

Veřejné zakázky na dodávky: Veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci či zboží, zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě, tedy leasingu. Jedná se především o koupi věcí movitých na základě kupní smlouvy, smlouvy o dílo apod. Za VZ na dodávky se rovněž považuje VZ na dodávku energií (tepla, vody, elektřiny, plynu). Výjimkou je nákup hotových budov, nebytových prostor či bytů, které nespadají pod působnost ZVZ. VZ na dodávky je rovněž VZ, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu. Veřejné zakázky na stavební práce: Veřejné zakázky, jejichž předmětem plnění je provedení stavebních prací, dále provedení stavebních prací a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo zhotovení stavby.

2

Veřejné zakázky na služby: Tzv. negativní vymezení, tedy to, co není dodávkou či stavební prací, je veřejnou zakázkou na

druhy veřejných zakázek dle jejich předpokládané hodnoty:

služby.53

nadlimitní

podlimitní

malého rozsahu

Schéma č. 12: Druhy veřejných zakázek dle jejich předpokládané hodnoty (zdroj vlastní tvorba)

Veřejné zakázky nadlimitní: Veřejné zakázky přesahující limit pro podlimitní veřejné zakázky, stanovený zákonem o veřejných zakázkách. Limity jsou dále rozlišovány podle druhu zadavatele veřejné zakázky. Veřejné zakázky podlimitní: Veřejné zakázky přesahující limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, stanovený zákonem o veřejných zakázkách. Limity jsou i v tomto případě rozlišovány podle druhu zadavatele veřejné zakázky. Veřejné zakázky malého rozsahu:

53


pro veřejné zakázky zadávané formou jednacího řízení s uveřejněním, jednacího řízení bez uveřejnění a zjednodušeného podlimitního řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Praha: Otidea a.s., 2010, s. 11-12.

1

Jedná se VZ na dodávky či služby s předpokládanou hodnotou do 1 000 000 Kč bez DPH nebo o VZ na stavební práce s PHZ do 3 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel není povinen tyto VZMR zadávat podle ZVZ; přesto pro něj platí povinnost dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace).54

Zadavatelé

Veřejná zakázka

Podlimitní

Nadlimitní

malého rozsahu

veřejná zakázka

veřejná zakázka

do 1 000 000,-

do 3 256 000,-

nad 3 256 000,-

do 1 000 000,-

do 5 010 000,-

nad 5 010 000,-

do 1 000 000,-

do 10 021 000,-

nad 10 021 000,-

do 3 000 000,-

do 125 265 000,-

nad 125 265 000,-

Veřejné zakázky na dodávky a sluţby Česká

republika

a

státní

samosprávné

celky,

příspěvkové organizace Územně

jejich příspěvkové organizace a jiné právnické osoby Sektorový zadavatel Veřejné práce

zakázky pro

na

všechny

stavební druhy

zadavatelů Tabulka č. 12: Finanční limity (v Kč bez DPH)55

Základní zásady zadávání veřejných zakázek: 1) Zásada transparentnosti znamená, že jakákoli zakázka musí být vždy zadána co nejvíce průhledným způsobem umožňujícím zpětnou přezkoumatelnost celého postupu použitého v zadávacím řízení, tedy možnost kontroly průběhu veřejné zakázky.

54


pro veřejné zakázky zadávané formou jednacího řízení s uveřejněním, jednacího řízení bez uveřejnění a zjednodušeného podlimitního řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Praha: Otidea a.s., 2010, s. 13 55

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Metodika zadávání veřejných zakázek online , cit. 2012-03-01 . s. 36.

Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/33f727ff-6d24-4da3-acc2-9d63acda8ef8/metodika-ZVZ-2012_v7

2

2) Zásada rovného zacházení předepisuje každému zadavateli v průběhu zadávání veřejné zakázky povinnost přistupovat zcela stejným způsobem ke všem potenciálním dodavatelům. Zadavatel nesmí nikoho zvýhodňovat ani znevýhodňovat. 3) Zásada zákazu diskriminace znamená, že v průběhu veřejné zakázky je zadavatel povinen postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z dodavatelů.56 Druhy zadavatelů: Zadavatelé se dělí podle § 2 ZVZ do následujících kategorií:

56



3

Česká republika, stát - ministerstva, soudy

Veřejný zadavatel

státní příspěvkové organizace

územní samosprávné celky

Dělení zadavatelů:

jiná právnická osoba

Dotovaný zadavatel

Sektorový zadavatel

právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50% z peněžních prostředků poskytnutných veřejným zadavatelem

osoba vykonávající tzv. "relevantní" činnost (plynárenství, teplárenství, elektroenergetika, vodárenství, veřejná doprava apod.) na základě zvláštního či výhradního práva

Centrální zadavatel

veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, tedy zadává na účet jiných zadávatelů nebo pro ně přímo pořizuje dodávky, služby nebo stavební práce, a je odpovědný za porušení ZVZ.

Schéma č. 13: Druhy zadavatelů (zdroj vlastní tvorba)

Další pojmy57 Dodavatel – fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky (pokud v zahraničí, jedná se o zahraničního dodavatele).

57


pro veřejné zakázky zadávané formou jednacího řízení s uveřejněním, jednacího řízení bez uveřejnění a zjednodušeného podlimitního řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Praha: Otidea a.s., 2010, s. 9-10

4

Uchazeč – dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení. Zájemce – dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo také dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení. Subdodavatel – osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Profil zadavatele – konkrétní adresa elektronického nástroje na Internetu, který zadavatel používá k uveřejňování informací týkajících se veřejných zakázek a který umožňuje dálkový přístup. Citlivá činnost podle § 80 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti – zadání veřejné zakázky, kterou zadává veřejný zadavatel dle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) ZVZ, tedy ČR nebo státní příspěvková organizace, a jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 500 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Předpokládaná hodnota – předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývajícího z plnění VZ. Pro její stanovení je vždy rozhodná cena bez DPH. Zadávací dokumentace – soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele, vymezujících předmět VZ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Kvalifikace – kvalifikací dodavatele se rozumí jeho způsobilost k plnění VZ v rozsahu požadovaném zadavatelem stanoveném v souladu se ZVZ.

5

Příloha č. 2

Průběh jednacího řízení bez uveřejnění

Výzva k jednání

Lhůta k podání nabídek není zákonem stanovena, záleží na úvaze zadavatele Délka jednání není zákonem stanovena, záleží na průběhu jednání Podání nabídek a prokazování kvalifikace nabídky se podávají ve lhůtě stanovené zadavatelem kvalifikace se prokazuje ve lhůtě stanovené zadavatelem

Námitky 15 dní ode dne doručení rozhodnutí zadavatele, proti kterému námitky směřují

Uzavření smlouvy pokud zadavatel neobdrží námitky, uzavře smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější

Písemná zpráva zadavatele po uzavření smlouvy zadavatel vypracuje písemnou zprávu zadavatele

Uveřejnění výsledku zadávacího řízení ve lhůtě do 15 dní od uzavření smlouvy

Schéma č. 14: Průběh jednacího řízení bez uveřejnění58

58


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7.

1

Příloha č. 3

Průběh jednacího řízení s uveřejněním

Oznámení o zahájení jednacího řízení s uveřejněním Lhůta k podání ţádostí o účast: u nadlimitní zakázky 37 dní u podlimitní zakázky 15 dní Lhůta k podání nabídek není zákonem stanovena, záleží na úvaze zadavatele

Délka jednání není zákonem stanovena, záleží na průběhu jednání

Námitky 15 dní ode dne doručení rozhodnutí zadavatele, proti kterému námitky směřují

Uzavření smlouvy pokud zadavatel neobdrží námitky, uzavře smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější

Písemná zpráva zadavatele po uzavření smlouvy zadavatel vypracuje písemnou zprávu zadavatele

Uveřejnění výsledku zadávacího řízení ve lhůtě do 15 dní od uzavření smlouvy

Schéma č. 15: Průběh jednacího řízení s uveřejněním59

59


uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashöfer, 2013. ISBN 80-86229-94-7.

1

Příloha č. 4

Průběh soutěţního dialogu

1. fáze - sdělení úmyslu zadat VZ v soutěžním dialogu odesláním Oznámení o zakázce, posktování kvalifikační dokumentace, prokazování kvalifikace

2. fáze - výzva k účasti v soutěžním dialogu, jednání s cílem nalézt vhodná řešení způsobilá plnit potřeby zadavatele

3. fáze - zaslání výzvy k podání nabídky všem zájemcům vč. zadávací dokumentace

4. fáze - otevírání obálek s nabídkami, posouzení a hodnocení nabídek

5. fáze - rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, uzavření smlouvy, oznámení o výsledku zadávacího řízení

Schéma č. 16: Průběh soutěžního dialogu (zdroj vlastní tvorba)

1

Příloha č. 5

Přehled hlavních změn ZVZ po 1. 4. 201260 Sníţení limitů pro povinný postup podle ZVZ: -

dodávky a služby od 1 mil. Kč

-

stavební práce od 3 mil. Kč (od 1 mil. Kč od 2014)

Významná veřejná zakázka: -

speciální režim pro veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota převyšuje 300 mil. Kč (ČR a státní příspěvkové organizace) a 50 mil. Kč (kraje, obce, jiní veřejní zadavatelé)

-

lhůty se prodlužují o polovinu své minimální délky

-

hodnotící komise má min. 9 členů, u státních zakázek jsou 2 ze seznamu hodnotitelů, který vede MMR, odbornost nejméně 2/3 členů ve vztahu k předmětu VZ

-

odůvodnění významné veřejné zakázky schvaluje •

Vláda ČR (ČR, státní příspěvkové organizace)

•

Zastupitelstvo (kraj, obec)

•

Orgán rozhodující o hospodaření (jiný veřejný zadavatel)

Osoba se zvláštní způsobilostí: -

povinná osoba u nadlimitních veřejných zakázek (od r. 2014)

-

v pracovněprávním vztahu k veřejnému zadavateli, který zadává veřejnou zakázku k jinému veřejnému zadavateli

-

absolvování vzdělávacího programu MMR

Seznam hodnotitelů („Panel expertů“): -

vede MMR pro účely hodnocení státních významných veřejných zakázek

-

zahrnuje zapsané fyzické osoby odborně způsobilé hodnotit nabídky

-

je veřejně přístupný – součást informačního systému veřejných zakázek

-

podmínky zápisu do seznamu: odborná praxe alespoň 5 let splnění všeobecných podmínek pro provozování živnosti podle živnostenského zákona (bezúhonnost)

60



1

Nové definice: -

Věstník veřejných zakázek – dříve Uveřejňovací subsystém Informačního systému o veřejných zakázkách (ISVZUS)

-

Profil zadavatele slouží k uveřejňování informací a dokumentů k veřejným zakázkám a jeho internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek

-

dokumentaci o veřejné zakázce tvoří: všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě, jejichž pořízení vyžaduje ZVZ v průběhu zadávacího řízení nebo po jeho ukončení, originály nabídek všech uchazečů, uzavřené smlouvy

Změny v kvalifikaci – základní kvalifikační předpoklady: -

seznam statutárních orgánů, kteří pracovali pro zadavatele a seznam akcionářů nad 10% - tyto povinnosti zůstaly zachovány, nebudou však vyžadovány jako doklady ke kvalifikaci, ale jako povinná součást nabídky (§ 68 odst. 3 ZVZ)

Změny v kvalifikaci – vypuštění ekonomických kvalifikačních předpokladů: -

místo obratu, poslední zpracované rozvahy a pojistné smlouvy se bude předkládat čestné prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku

Změny v kvalifikaci – technické kvalifikační předpoklady: -

prokazování referencí: není-li možnost získat osvědčení o referenčních akcích od jiné osoby, je nutné požadovat smlouvu a doklad o uskutečnění plnění (místo nynějšího čestného prohlášení) u stavebních prací – rozsah požadovaných referenčních zakázek nesmí u jednotlivé položky překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky

-

vypuštěna možnost požadovat certifikát systému řízení jakosti (ISO 9000)

-

vypuštěna možnost požadovat doklad o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)2 nebo certifikát ISO 14 000

Změny v kvalifikaci obecně: -

zákaz stanovení kvalifikačních předpokladů, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže a současně by je (vzhledem k potřebám zadavatele) bylo možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek

-

výslovně doplněno, že kvalifikace nemůže být předmětem hodnotících kritérií

Hodnotící kritéria: -

dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky = nebude již hodnocena smluvní pokuta, výhodnost platebních podmínek a podobné parametry smluvního vztahu, které nesouvisejí s předmětem VZ 2

-

dílčí hodnotící kritéria a jejich váha musí být i v oznámení / výzvě (nikoliv jen v zadávací dokumentaci)

Bidrigging – postihování zakázané dohody mezi účastníky soutěţe: -

povinnou součástí nabídky bude i prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže

Subdodavatelé: -

zadavatel si může vyhradit, že určitá věcně vymezená část plnění nesmí být plněna subdodavatelem

Zvláštní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce: -

prováděcí vyhlášky budou upravovat: •

rozsah příslušné dokumentace zpracované v podrobnostech, které specifikují předmět VZ v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky

•

rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr zásady obchodních podmínek VZ zadávaných veřejným zadavatelem

-

výslovně stanoveno, že technický dozor nesmí provádět dodavatel nebo osoba s ním propojená

Výslovné uvedení označení či názvů (§ 44 odst. 11 ZVZ): -

lze

připustit

u

stavebních

prací,

pouze

pokud

toto

uvedení

nepovede

k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže -

vždy je třeba výslovně uvést, že zadavatel umožní použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení

Vyjádření k zadávací dokumentaci u nadlimitní veřejné zakázky (od roku 2014): -

osoba se zvláštní způsobilostí

-

osoba s odbornou způsobilostí pouze u stavebních prací autorizace (zák. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů)

Elektronizace: -

zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit, že bude akceptovat pouze nabídky podané v elektronické podobě podané prostřednictvím jeho elektronického nástroje (nezbytné pro elektronická tržiště)

Elektronická aukce: -

vyhláška má určit, které komodity smějí být soutěženy výhradně prostřednictvím elektronické aukce 3

-

zatím ve stádiu monitoringu možných komodit

Lhůty: -

nelze již zkracovat •

z důvodu předběžného oznámení

•

z důvodu odeslání elektronickými prostředky

-

zkracování pouze v případě uveřejnění celé zadávací dokumentace na profilu (o 5 dní)

-

u významných veřejných zakázek se lhůty prodlužují o polovinu

Námitky: -

prodloužení lhůt u dobrovolného oznámení o průhlednosti ex ante z 15 na 30 dnů

-

kdo mohl podat námitky, nesmí podat podnět (nové pravidlo)

-

poučení o nutnosti doručit stejnopis návrhu i zadavateli

Přezkum: -

úprava pravidel pro složení kauce

-

dvojnásobné sankce

-

•

do 10 % ceny zakázky

•

do 20 mil. Kč

nový správní delikt – nepředložení seznamu subdodavatelů – sankce 2 mil. Kč

Zjednodušené podlimitní řízení: -

snížen limit na 10 mil. Kč

-

§ 38 – vše se uveřejňuje na profilu zadavatele

-

§ 60 (2) – pokud si to veřejný zadavatel stanovil, může na profilu zadavatele oznamovat rozhodnutí o vyloučení uchazeče rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky

-

§ 62 (3) - splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje – originály se předkládají před podpisem smlouvy

-

zkrácení lhůty pro podání námitek na 10 dnů

Uţší řízení a jednací řízení s uveřejněním: -

omezování zájemců o účast – ponecháno jen v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 61) – vyzve 5 kvalifikovaných zájemců zadávaných sektorovým zadavatelem (§ 66) – vyzve 3 kvalifikované zájemce

-

při omezování pouze preference vyšší kvality kvalifikace, tj. míry naplnění některého z: technických kvalifikačních předpokladů (u VZ v oblasti obrany nebo bezpečnosti), finanční, ekonomické nebo technické způsobilosti (u sektorového zadavatele) 4

-

losování – úplně zrušeno

Jednací řízení bez uveřejnění: -

zrušena písemná výzva v případě: nákupů na komoditní burze dodatečných stavebních prací;

-

zde zadavatel pořídí: písemný soupis a odůvodnění nezbytnosti těchto prací vč. jejich ceny

Soutěţní dialog: -

zrušení omezování počtu zájemců

-

cíl: nalézt vhodná řešení způsobilá splnit potřeby a požadavky zadavatele (nikoli vymezit jedno nebo více řešení)

-

vypuštěno postupné snižování počtu řešení v rámci jednotlivých fází jednání zadavatel jedná do doby, než rozhodne, která předložená řešení jsou vhodná

-

ukončení jednání: zadavatel každému zájemci zašle rozhodnutí o vhodnosti jeho řešení s odůvodněním a vyzve jej k podání nabídky

-

podle výsledku jednání zadavatel upraví zadávací podmínky

Sektoroví zadavatelé: -

§ 44 odst. 11 – označení obchodních firem, značek, názvů – lze i v případě, že sektorový zadavatel má uzavřenou na zboží či službu, která je součástí VZ, rámcovou smlouvu

-

§ 85 - oznámení o výsledku zadávacího řízení – 30 dnů (dříve 2 měsíce)

-

§ 87 – pravidelné předběžné oznámení - obecně převzat pro nadlimitní VZ stávající systém jako nyní u veřejného zadavatele (tj. dobrovolný, u nadlimitních VZ, u nichž hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek) – zachováno jako způsob zahájení užší řízení nebo JŘSU3 (§ 88)

-

drobně byla upravena možnost zkracovat lhůty zkracování na základě předběžného oznámení – zachováno uveřejnění zadávací dokumentace v plném rozsahu – minus 5 (dříve minus 7) umožnění neomezeného a přímého dálkového přístupu – bez možnosti krácení (dříve minus 5) v případě podstatné změny zadávací podmínek je nutno prodloužit lhůtu minimálně původní rozsah

-

uveřejňování zadávacích dokumentací na profilu zadavatele – vyjma postupu v JŘSU podle § 33 ZVZ

5

Příloha č. 6

Přehled změn v procesu zadávacího řízení po 1. 4. 201261 Předběţné oznámení: -

nejméně 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení

-

všechny nadlimitní i podlimitní VZ vyjma ZPŘ

-

některých JŘBU předchozího zadávacího řízení, které bylo zrušeno kvůli pouze 1 nabídce uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek

Poskytování zadávací dokumentace: -

textová část se uveřejňuje vždy na profilu zadavatele

-

netextovou část + části, jejichž uveřejněním by došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací se předají či odešlou do 3/2* pracovních dnů od doručení písemné žádosti dodavatele

Odůvodnění veřejné zakázky: -

rozsah je stanoven prováděcím předpisem – vyhláška MMR

-

do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele •

odůvodnění účelnosti veřejné zakázky,

•

přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady,

•

vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele,

•

stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele.

Dodatečné informace: -

došlo k navrácení lhůty, do které smějí dodavatelé žádat poskytnutí dodatečných informací:

-

61

•

žádost: max. 6 / 5* pracovních dnů před koncem lhůty (bez lhůty)

•

odpověď: 4 / 3* pracovní dny

poskytnuté informace (vč. znění žádosti) je třeba uveřejnit stejným způsobem, jakým



1

byla uveřejněna textová část zadávací dokumentace / kvalifikační dokumentace (profil zadavatele) * Tam, kde je lhůta určena údajem x/y, tam y označuje délku trvání lhůty u zjednodušeného podlimitního řízení, x pak délku trvání lhůty u ostatních relevantních druhů zadávacího řízení

Změny zadávacích podmínek: -

provede-li veřejný zadavatel změnu zadávacích podmínek, je povinen přiměřeně prodloužit lhůtu podle povahy provedené změny

-

v případě změny, která může rozšířit okruh možných dodavatelů – od okamžiku změny musí činit nejméně celou původní délku

Otevírání obálek: -

musí být zahájeno IHNED po uplynutí lhůty pro podání nabídek

-

dojde-li pouze jedna obálka, neotvírá se (uchazeč se pouze vyrozumí o zrušení ZŘ)

-

kontroluje se pouze neporušenost obálky jazyk nabídky podepsaný návrh smlouvy

-

komise sděluje uchazečům informace: •

o nabídkové ceně (bylo již dříve)

•

o údajích z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím

Protokol o posouzení kvalifikace: -

k povinným součástem přibude seznam dokladů, kterými uchazeči prokazovali technické kvalifikační předpoklady (vč. označení referenční zakázky a identifikačních údajů subdodavatele, prostřednictvím něhož je prokazována kvalifikace a datum uzavření subdodavatelské smlouvy)

Změna kvalifikace: -

pokud dodavatel přestane splňovat kvalifikaci: do 7 pracovních dnů povinnost písemně oznámit do 10 pracovních dnů od oznámení povinnost prokázat (předložit dokumenty)

-

lhůta pro prokázání může být na žádost prodloužena nebo lze zmeškání prominout

Hodnotící komise (od roku 2014): -

povinní členové hodnotící komise: u nadlimitních VZ osoba se zvláštní způsobilostí 2

u nadlimitních VZ na stavební práce dále osoba s odbornou způsobilostí (autorizací) -

u významných VZ státních zadavatelů: 9 členů 2/3 příslušná odbornost ve vztahu k předmětu VZ (je-li to odůvodněno předmětem VZ) člen a náhradník ze seznamu hodnotitelů (vede MMR) – MMR navrhne na každý post 2 osoby, zadavatel z nich vylosuje

-

komisi jmenuje vláda

Podjatost členů komise: -

nesmí: •

podílet se na zpracování nabídky

•

jim vzniknout osobní výhoda nebo újma se zřetelem k výsledku zadávacího řízení

•

mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky

•

je s uchazeči spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr

Objasnění nabídky a ceny: -

hodnotící komise může uchazeče požádat o vysvětlení nabídky nebo mimořádně nízké nabídkové ceny a stanoví lhůtu.

-

je doplňováno, že hodnotící komise může na žádost uchazeče lhůtu prodloužit nebo zmeškání lhůty prominout

-

cíl: zabránit tvrdosti zákona nutit zadavatele k hospodárnosti a efektivitě v rámci zadávacího řízení

Zrušení zadávacího řízení: -

nový titul k povinnému zrušení zadávacího řízení: •

zadavatel obdržel pouze jednu nabídku

•

po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka

Oznámení o výsledku zadávacího řízení: -

zůstává (Věstník VZ, u nadlimitu i Úřední věstník EU)

-

zkrácení lhůty pro odeslání (15 dnů místo 48 dnů)

Písemná zpráva zadavatele: -

povinnost zpracovat zprávu o každé veřejné zakázce (dosud pouze nadlimitní) vč. identifikace všech uchazečů a jejich nabídkových cen 3

povinná publikace na profilu zadavatele Uveřejňování smluv: -

na profilu zadavatele

-

do 15 dnů od uzavření

-

včetně všech změn a dodatků

-

neuveřejní se informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů

-

smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu od 500 000,- Kč

-

nevztahuje se pouze na některé výjimky

Uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny: -


-

nejpozději 90 dnů od splnění smlouvy

-

u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce

Uveřejnění seznamu subdodavatelů: -


-

povinnost dodavatele předložit seznam subdodavatelů, jímž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 % a) z celkové ceny veřejné zakázky, nebo b) z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok.

-

dodavatel předloží seznam subdodavatelů nejpozději do a) 60 dnů od splnění smlouvy, nebo b) 28. února následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje 1 rok.

-

u subdodavatele a.s.: seznam akcionářů nad 10 % základního kapitálu

-

v případě nesplnění povinnosti může Úřad udělit pokutu až 2 mil. Kč

-

zadavatel uveřejní seznam subdodavatelů a) do 90 dnů od splnění smlouvy b) do 31. března následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje1 rok 4

Podstatná změna smlouvy: -

Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) a § 23 odst. 7, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

Odstoupení od smlouvy: -

Zadavatel má právo odstoupit od smlouvy v případě, že dodavatel uvedl v nabídce informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a (zároveň) měly nebo mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení.

5

Veřejné zakázky v České republice

Recommend Documents