Veřejné slyšení o budoucí strategii EU 2020
Reakce Skupiny Evropských konzervativců a reformistů
Lisabonská strategie si kladla za cíl „učinit z EU do roku 2010 nejdynamičtější vědomostní ekonomiku“ Skupina EKR se však obává, že nový návrh strategie EU 2020 se odvrátil od této jasné a koherentní vize. Rovněž časový harmonogram navržený v dokumentu považujeme za nerealistický. Vyzýváme proto Komisi, aby se svým návrhem EU 2020 znovu zabývala a to s menším důrazem na současné hospodářské komparativní výhody a závazky EU. Tato nová strategie by neměla být čistě krátkodobou odpovědí na ekonomickou krizi. EU 2020 musí předestřít konkrétní dlouhodobý akční plán, který by mohl Evropu posunout od ekonomického ozdravení k trvale udržitelné a konkurenceschopné budoucnosti. Budoucí strategie a její úspěch závisí především na tom, zda plně pochopíme, proč se nenaplnily cíle Lisabonské strategie. Je rovněž nutné, aby Komise přeměnila některé ze svých vzdálených a abstraktních principů na konkrétní úkoly a cíle. Vzhledem ke snižování veřejných rozpočtů je zároveň třeba lépe hospodařit s prostředky daňových poplatníků. Komise musí využívat své stávající nástroje a zdroje tak, aby dosáhla více cílů s menšími prostředky a nerozšiřovala tak svou činnost i do jiných oblastí, které Unii nepřinesou žádnou „přidanou hodnotu“. Skupina EKR zaznamenala, že konzultační dokument EU 2020 neprezentuje měnící se prostředí Evropské unie, a proto se obáváme, že tento dokument neřeší některé kritické výzvy, kterým EU v současné době čelí. Skupina EKR by ráda Komisi upozornila na skutečnost, že řada analytických týmů a organizací včetně vlastního oddělení Evropského parlamentu vypracovala širokou škálu analýz, jejichž přehled je pro informaci přiložen. Na základě těchto úvah by Skupina EKR uvítala, aby se dokument EU 2020 spíše zaměřil na konkrétní řešení úkolů, které jsou popsány níže:
1. Návrhy týkající se jednotného trhu Plné dokončení jednotného trhu pro oblast služby a výměny zboží ■■
■■
Prioritou Komise by měla být implementace legislativního balíčku o zboží a směrnice o službách. Nad rámec těchto ambiciózních legislativních iniciativ by se Komise měla soustředit na ta ekonomická odvětví spolupráce, která v budoucnu přinesou nejen největší ekonomické výhody, ale také přispějí k odstranění tržních překážek tam, kde to je ještě nutné například pomocí monitoringu trhu.
Lepší prosazování pravidel jednotného trhu ■■
■■
Evropská komise by se měla více soustředit na efektivní vykonávání své role jako strážce pravidel jednotného trhu. Inovativní metody, jako je např. metoda vzájemného vyhodnocování, které obsahuje směr-
-2-
■■
nice o službách, by se měly používat častěji pro zajištění lepší vymahatelnosti společných pravidel. Opačné důkazní břemeno, které bylo dohodnuto v případě legislativního balíčku o zboží, by mělo být zavedeno pro pravidla jednotného trhu. Obecně by všechny předpoklady měly působit ve prospěch principu volného trhu, pokud ovšem členský stát nemá konkrétní důvod ochrany trhu, který musí ve veřejném zájmu hájit.
Příprava jednotného trhu na budoucnost ■■ ■■
S nástupem internetu musí docházet i k digitalizaci jednotného trhu. Jednotný trh musí využívat všechny možnosti internetu – je třeba překonat překážky bránící plnému fungování e-obchodu tak, aby podniky mohly plně využívat přeshraničního obchodu a spotřebitelé mohli s důvěrou využívat rozšířenou nabídku zboží a služeb.
Efektivní systém prosazování práv duševního vlastnictví ■■
■■
■■
■■
■■
Nejednotné systémy licenčních práv a práv k ochranným známkám v Evropě podkopávají principy vnitřního trhu. Členské státy a Evropská komise musí být odvážnější a navrhovat taková pragmatická a inovativní řešení, která posunou vývoj vpřed. Tato řešení by měla odrážet vývoj na trhu, který volá po ochraně tvůrců a zároveň zaujmout nový přístup k souboru opatření, který zajistí ochranu těchto práv. Komise by měla pokračovat ve svém úsilí o digitalizaci knihoven. Tato iniciativa, kterou odstartovalo založení projektu Google Book Search, by zajistila větší dostupnost textů pro spotřebitele v členských státech. Měla by být zvýšena transparentnost aktivit i efektivita autorských svazů a dalších organizací spravujících autorská práva a to s pomocí opatření, které navrhne komisař zodpovědný za tuto oblast.
Jednotný trh pro výzkum ■■
■■
■■
■■
■■
Členské státy musí v celém rozsahu zavést Evropský výzkumný prostor a vytvořit „Pátou svobodu“ tak, aby evropské podniky mohly výsledky výzkumu maximálně využít. I nadálé musí pokračovat podpora Evropské výzkumné rady, neboť umožňuje vědcům identifikovat nové příležitosti a směry v oblastech výzkumu. Ústřední roli v Evropském výzkumném prostoru musí hrát evropské univerzity. Špičkové podniky potřebují špičkové vzdělávání a odbornost k tomu, aby investovaly do evropského podnikání. Velký význam přikládáme vědeckému výzkumu v oblasti medicíny, který spolu se svým inovativním využitím přispěje k růstu a prospěchu stárnoucí společnosti. Takový proces však vyžaduje úzkou spolupráci mezi výzkumnými odděleními univerzit a medicínským odvětvím. Z této spolupráce mohou vzniknout produkty a služby, které budou Evropané v příštím desetiletí nutně potřebovat. EU musí plně využívat ty oblasti, kde je již nyní evropský výzkum na světové špičce. Zatímco v ostatních zemích byl legislativní rámec, který upravoval výzkum v oblastech kmenových buněk a genové terapie, uměle zadržován, v Evropě byl umožněn jeho rozvoj.
-3-
■■
■■
■■
■■
■■
■■
■■
■■
■■
■■
Budeme pečlivě sledovat způsob, jakým EU nakládá s prostředky na rozvoj a zasadíme se o omezení byrokratických procedur a zbytečné administrativy, se kterou se potýkají vědci v oblasti Evropských rámcových programů. Tyto programy, které podporují a umožňují spojení výzkumného a teoretického know-how s vytvářením pracovních míst a veřejných statků v rámci podniků, musí být podporovány. Širší podpora výzkumu a vývoje musí být poskytována zejména v jejich raných fázích. Vědecký výzkum by měl být podporován bez ohledu na to, kde se odehrává – v zájmu vědeckého vývoje by se měla i soukromému výzkumu přiznávat stejná váha jako výzkumu akademickému. Výzkum a rozvoj v Evropské unii je omezován nízkým přílivem investic ze soukromého sektoru. Přitom nerozdělené zisky jsou nejschůdnějším zdrojem financování výzkumu. Přestože současná ekonomická situace nenahrává trendu snižování míry zdanění, Evropská unie by přesto měla ve střednědobém výhledu o nízké zdanění usilovat. Bez ohledu na „škodlivost“ daňové konkurence, musí tento princip zůstat mezi 27 členskými státy nedotčený. Daňové systémy v rámci EU by měly podporovat investice soukromého sektoru do společností s inovačním potenciálem. I když strategická rozhodnutí o podpoře nových technologických oblastí budou prováděna na úrovni EU, nebudou omezeny specifické oblasti, v nichž bude nové technologie podporovat přímo členský stát. Tento aspekt hraje důležitou roli zejména v oblasti zemědělství. Systém rámcových grantů a souvisejících plateb musí být jasný a transparentní. Pouze tak ochráníme veřejné peníze před podvodnými machinacemi a žadatele před přílišnou byrokratickou zátěží. Přístup k podpoře výzkumu by měl být flexibilnější a měli bychom více prosazovat postup, kdy několik členských států participuje na několika společných projektech. Všechny návrhy Komise, které budou hodnoceny z hlediska jejich dopadu, by rovněž měly projít „inovačním testem“, který zajistí, že žádné legislativní úpravy neoslabí závazek Evropy vybudovat ekonomiku založenou právě na inovacích. Výdaje na chod veřejných úřadů EU se rovnají 16% HDP Evropy, proto je nutné, aby tyto instituce posílily svůj závazek a staly se hybateli procesů, při nichž se hledají inovativní řešení a obchodní příležitosti. Pro celkovou konkurenceschopnost Evropy i přístup malých a středních podniků na trh v oblasti výzkumu a inovací je nutná dohoda o plně funkčním Evropském patentu a Evropském patentovém úřadu.
Jednotný energetický trh ■■
■■
Energetický trh v EU by se měl zcela liberalizovat, a zajistit tak v rámci EU volný běh energií. K tomuto účelu je třeba usnadnit výstavbu potřebných energovodů, které evropskou energetickou soustavu propojí. Členské státy by měly být připravené projevit solidaritu v případě, kdy se jiné země snaží vykonávat nepatřičný nátlak z pozice dominantních dodavatelů energie do EU.
Jednotný trh v celosvětovém kontextu ■■
Je nezbytné, aby opatření jednotného trhu zohledňovala nutnost Evropské unie obstát v globální konkurenci.
-4-
■■
Vzhledem k tomu, že ekonomická krize komplikuje vyhlídky na zásadní ekonomický růst, bude důležité, aby vnitřní i vnější trhy EU zůstaly otevřené konkurenci a aby EU i nadále odolávala hlasům volajícím po protekcionismu.
2. Návrhy na snížení administrativní zátěže pro podniky ■■
■■
■■
Snížení regulačních opatření a byrokratické zátěže zejména pro malé a střední podniky by mělo být prioritou Strategie EU 2020. Zejména princip lepší regulace by měl přispět k dosažení konkurenceschopného a dynamického podnikatelského prostředí v EU. Cíle Komise v této oblasti, jako je např. snížení administrativní zátěže pro podniky o 25% do roku 2012, by měly být dále rozvíjeny a plně implementovány. Princip „mysli nejdříve v malém“, který je obsažený v zákoně o malých podnicích, by měl být v popředí všech návrhů Komise.
3. Veřejné zakázky v oblasti výzkumu, partnerství veřejné a soukromé sféry ■■
■■
■■
■■
Partnerství veřejné a soukromé sféry, které se bude soustředit na inovaci, výzkum a vývoj vítáme, ale mělo by přicházet v úvahu pouze jako jeden z mnoha dostupných nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti ve veřejném a soukromém sektoru. Veřejné zakázky ve výzkumné oblasti je rovněž třeba chápat jako klíčový faktor ve zvyšování konkurenceschopnosti EU vůči zbytku světa. Členské státy musí využívat část svých rozpočtů na veřejné zakázky podporující inovace. Tyto pobídky by měly vytvořit poptávku po těchto inovativních a členské státy by měly aktivně spolupracovat s podniky zabývajícími se výzkumem tak, aby došlo k naplnění potřeb veřejného sektoru. Měla by být uznána role středních a malých podniků, coby hybatelů v oblasti veřejných zakázek ve výzkumu i v partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou. Malé a střední podniky se zabývají inovacemi více než větší společnosti a relativně více do inovací investují, pokud investice zahrnujeme do podílu jejich celkových aktivit. Je třeba dát prostor novým politickým iniciativám, které by zvýšily podíl inovujících malých a středních podniků aktivních na trhu. Mezi opatřeními, která by v tomto smyslu mohla pomoci, je například zjednodušení kvalifikačních podmínek i požadavek, aby malé a střední podniky byly na tendrových seznamech.
4. Zaměstnanost a cíle sociální politiky ■■
■■
■■
Oblast sociální politiky zůstává ve velké míře doménou národních vlád, je třeba respektovat princip subsidiarity. Měla by se více prosazovat důležitá role dynamické podnikatelské kultury a samostatně výdělečné činnosti. Ty podpoří vznik svobodného systému podnikání, svobodného a spravedlivého obchodu i konkurenci a vytvoří tak zdravé ekonomické podmínky pro malé podniky, které vytvářejí většinu nových pracovních míst. Začít podnikat v malém musí být jednodušší, rychlejší a levnější. Zejména mladá generace musí být v centru naší pozornosti. Ukazuje se, že to jsou zejména mladí lidé, kteří bývají první obětí ekonomického zpomalení. Pro mladou generaci je často složité etablovat se na pracovním trhu, neboť nemá dostatek pracovních zkušeností. Vzdě-
-5-
■■
■■
■■
lávací programy by měly mládež lépe připravovat na prostředí pracovního trhu. Spolupráce mezi podniky a univerzitami je pouze jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout. Zároveň je nezbytné podporovat rozvoj univerzitního výzkumu a zlepšení kvality výuky. Mzdová flexibilita hraje v tomto procesu také velmi důležitou roli, neboť Evropa trpí extrémně vysokou mírou rigidity ekonomik a to kvůli regulaci pracovního trhu na mikro úrovni. Ta je v Evropě realitou již 50 let (s rozličnými pokusy o její reformu, která v jednotlivých členských zemích přináší různé výsledky) a je jednou z klíčových příčin vysoké úrovně nezaměstnanosti v Evropské unii. Výsledkem je nutnost omezit státní intervence a intervence EU. Pro zvýšení a udržení konkurenceschopnosti Evropy vůči zbytku světa je třeba zlepšit kvalitu vzdělání a kvalifikace. Evropě hrozí velké nebezpečí, že ji předeženou rychle rostoucí ekonomiky s větším množstvím kvalifikovanějších absolventů v oblastech jako je aplikovaná a informační technologie. Evropa by měla podporovat větší množství studentů v oblasti informačních technologií a technických oborů, aby tak zvýšila svou konkurenční výhodu. Kvalita vzdělávacích programů by se měla podstatně zlepšit. Dále je třeba prosazovat partnerství mezi univerzitami a podniky, efektivní učňovské systémy, půjčky na personální rozvoj a investice zaměstnavatelů do školení. Musíme se také zabývat demografickými změnami, neboť stárnoucí populace bude vyvíjet tlak na systémy sociálního zabezpečení. Pro udržení zaměstnanosti starších pracovníků se může prodloužit věk odchodu do důchodu. Je třeba podporovat celoživotní vzdělávání, které pomůže kompenzovat snížení celkového počtu pracovníků zvýšením individuální produktivity. Prosazování a investice do zelené energie by pomohly vytvořit nová odborná a neodborná pracovní místa a zároveň rozšířit energetickou bezpečnost Evropy a bojovat s klimatickou změnou.1 Je rovněž nutné řešit fenomén migrace a takzvané atomizace společností (rozpady rodin). Skupina EKR v krátké době předloží řadu detailních politických idejí pro tyto oblasti.
5. Zelenější ekonomika a energie ■■ ■■ ■■
■■
Prioritou by měla být implementace klimatického a energetického balíčku. Měla by být provedena další reforma systému obchodování s emisními povolenkami EU. EU by měla zaměřit svou pozornost na prosazování ekologičtějších forem energie, včetně obnovitelné energie a nových technologií, jako je zachycování a ukládání oxidu uhličitého, palivové články a nukleární fúze. Štěpení jádra má klíčovou roli ve výrobě energie, zejména v krátkodobém a střednědobém horizontu a naším cílem by mělo být zvýšení jejího podílu v dodávkách elektřiny v EU na 40 procent.
6. Infrastruktura a logistika ■■
■■
Dosažení mnoha priorit, které jsou stanoveny v konzultačním dokumentu EU 2020, je do velké míry přímo spjato nejen s vnitřní „pevnou“ infrastrukturou členských států EU, jejich regionů a měst, ale i se standardem kupní síly, který Komise ve svém dokumentu nezmiňuje. Logistika podstatným způsobem přispívá ke konkurenceschopnosti, efektivitě a schopnosti podniků v Evropské unii přežít. V roce 2008 se jednalo o největší odvětví v EU z hlediska výnosu (za rok 2008 výnos činil 950 miliard eur). Je tudíž nezbytné vytvořit pro logistiku integrovanější a dlouhodobější strategii.
Politické výzvy EU 2009-2019. Zpráva pro předsedu vypracovaná týmem Generálního tajemníka EP pro obecné politické záležitosti, str.3
2
-6-
■■
■■ ■■
■■
■■
Užší koordinace mezi průmyslem a Evropskou komisí je naprosto nezbytná. Podporujeme založení expertní zájmové skupiny pro oblast logistiky, kde by byla zastoupena široká škála představitelů průmyslu i vytvoření výzkumné organizace zabývající se právě odvětvím logistiky a infrastruktury. Musí být dokončen jednotný trh pro všechny druhy dopravy. Podniky by měly být osvobozeny od administrativních a provozních překážek včetně cel a bezpečnostních opatření. Měly by být zavedeny finanční pobídky ke snížení spotřeby energie, včetně investic do obnovy vozového parku, inteligentních přepravních systémů, nákladních aut s elektrickým, hybridním pohonem a pohonem na zemní plyn a finančně únosných řešení v oblasti nemovitého majetku. Měla by být rozšířena koordinace mezi činnostmi Komise, které zavádějí integrované přepravní politiky založené na různých dopravních prostředcích a které podporují návaznost dopravy a logistiky.
PŘÍLOHA I: Souhrn analýz ostatních výzkumných týmů, organizací a oddělení pro politické strategie Evropského parlamentu.2 1. Dynamika konkurenceschopnosti s ohledem na ekonomiku EU v kontextu posunu ze západu na východ. Čína se již stala největším dodavatelem Evropské unie, což vytváří velké výzvy v oblasti konkurenceschopnosti a vyžaduje, aby se Evropa plně soustředila na svůj sektor služeb. Zcela nezbytné je trvale zlepšovat výrobky, inovace, kvalitu a efektivitu dodávek. 2. Digitální ekonomika. Evropa musí neprodleně přijmout a navýšit kapacitu v oblasti informační technologie vzhledem k jejímu využití na všech úrovních od sektoru veřejných služeb až po výrobu a vzdělání. Evropská unie tento problém neřeší efektivním způsobem a nepřijímá rozsáhlé a potřebné radikální politické kroky. 3. Je třeba řešit demografickou změnu, neboť do roku 2060 bude EU tvořit pouze 6 procent celosvětové populace a téměř třetina populace EU bude starší než 65 let. Ve strategii EU 2020 by měl být obsažen dodatek k rozpočtu Evropského parlamentu, který pojednává o pilotním projektu interinstitucionálního systému, jež má identifikovat dlouhodobé trendy v hlavních politických tématech EU. Tento systém je třeba neprodleně vytvořit a uvést do plného provozu do roku 2012. 4. Investice Evropské unie a členských států se často překrývají, zejména v oblastech jako je vzdělávání. Je nutné respektovat individuální investiční schémata členských států, protože v některých případech je efektivnější spravovat financování z národní úrovně. Komise by proto měla přijmout vhodné kroky pro koordinaci investic mezi Evropskou unií a jednotlivými státy. 5. Kohezní politika jako politika územního rozvoje je základem pro integraci všech aspektů udržitelného rozvoje, a tudíž by měla být ve strategii EU 2020 prioritou. 6. Rozvoj zemědělství a venkova jsou velmi důležitými body evropské agendy a strategie EU 2020 by se měla zabývat závazkem předsedy Barrosa stanovit budoucí požadavky i roli zemědělství a rozvoje venkova při zajištění konkurenceschopnosti tohoto sektoru.
Politické výzvy EU 2009-2019. Zpráva pro předsedu vypracovaná týmem Generálního tajemníka EP pro obecné politické záležitosti
2
-7-
