Zpráva o výsledku jednání pracovní skupiny Rady EU Název pracovní skupiny: Pracovní skupina pro telekomunikace a informační společnost Identifikační číslo pracovní skupiny: H 05 Datum a čas zasedání: 18. ledna 2013, 10:00 Zpracoval:
Mgr. Marie Svobodová e-mail:
[email protected]
Program jednání: 1. 2.
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupnoti internetových stránek subjektů veřejného sektoru – prezentace Komise Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech pro transevropské telekomunikační sítě a zrušení rozhodnutí č. 1336/97/EC Doc. 5263/13
Průběh jednání: IE PRES – zahájilo jednání a zeptalo se ČS, zda mají ČS nějaké náměty v bodu Různé. PL – vzneslo prosbu na předsednictví, týkající se jednotlivých klastrů v rámci eIDAS, chtěli by znát dopředu data PS, na kterých budou jednotlivé klastry projednávány. IE PRES – má na 6 měsíců časový harmonogram, situace se však může změnit. Pokud tato situace nastane, dopředu na ni předsednictví upozorní. Dne 11. ledna 2013 se uskutečnilo technické jednání k novému mandátu ENISA, Další technická jednání pak jsou naplánována na 22. 1. 2013 a dne 29. 1. 2013 by pak měl proběhnout první trialog s EP. Konference ke Globální kybernetické bezpečnosti se bude konat 30. 1. 2013. Pořadatelem bude EE ve spolupráci s EK a za podpory firmy Miscrosoft. Bod č. 1 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupnoti internetových stránek subjektů veřejného sektoru – prezentace Komise IE PRES – vyzvalo EK, aby přednesla prezentaci k návrhu směrnice o přístupnoti internetových stránek. EK – sdělila, že se touto problematikou zabírají v kontextu, jak přístupnost internetových stránek může přispět ke společenskému začlenění pro lidi se zdravotním postižením (zrakové, sluchové) a pro lidi vyššího věku, kteří mají problémy např. s krátkozrakostí. Byly uvedeny příklady postižení, např. šedý zákal, degenerace zraku, člověk, který se snaží ovládat myš 2 rukama. Dá se to řešit např. zvětšením rozměru písma, kontrastem, text číst čtečkou (reader) apod. Otázka přístupnosti webových stránek je tedy aktuální pro všechny, kdo tyto stránky navrhují nebo budou navrhovat, aby byly pro všechny uživatelsky přívětivé a ekonomicky vyrobené. EK již 12 let v této oblasti vyvíjí iniciativu a závěry byly přijaty na evropské úrovni. Jedná se především o to, aby se zabránilo fragmentaci trhu na vnitřním trhu. Proto v roce 2006 ministři podepsali v Rize deklaraci politické povahy týkající se normalizace v této oblasti, respektive zajištění 100% přístupnost webových stránek do roku 2010. 23 ČS se již k cíli zabezpečit přístupnost webových stránek zavázalo a 27 ČS se pak připojilo ke konvenci OSN
o právech osob se zdravotním postižením (zapojení do společnosti na rovnoprávném základě – bez diskriminace, bariér, pokud jde o digitální přístupnost). Existuje tedy dlouhá historie snah, ale stále máme relativně malý pokrok v této oblasti: webové stránky státní správy jsou nedostatečně přístupné, jen 40 % webových stránek odpovídá nějakým kritériím, existují odlišné způsoby řešení na vnitrostátní úrovni, je značný rozdíl mezi politickým závazkem a skutečností. Výsledky analýzy ukázaly, že klíčovým prvkem je to, že přístupnost by měly zabezpečovat soukromé firmy. Zatím správně nefunguje vnitřní trh přístupnosti internetových stránek. To se děje v důsledku fragmentace vnitřních trhů. Z toho vyplývá určitá nejistota u těch, kteří chtějí webové stránky používat. Firmy chtějí investovat do služeb, jako je kontrola webových stránek, školení a nástroje pro přístupnost webů. Je důležité mít možnost oslovit firmu, která toto může nabídnout. ČS jako vlastníci velkého počtu webových stránek mají vysoké náklady s alternativním řešením, ale lidé s postižením mají právo na informace, což přináší další náklady pro help-desky a podpůrné služby. Pokud toto není zabezpečeno, ČS jsou pak často kritizované veřejností (od starších lidí, zrakově postižených apod.). Jedná se i o elektronickou veřejnou správu s přeshraničním rozsahem. S tím souvisí možnost poskytovat nástroje na kontrolu přístupnosti webových stránek, kterou by se dala přístupnost ihned zkontrolovat ve všech ČS EU. Nestačí jen používání webových stránek, nevidomí potřebují speciální klávesnice, tzv. asistované technologie, což je však jen jeden krok. Dalším krokem je, aby webová stránka „uměla“ reagovat na asistenční technologie. Tato funkčnost v nich musí být zakomponována, neboť pokud není, hrozí větší sociální vyloučení zdravotně postižených, kteří často mají problém i s mobilitou, čímž jim způsobujeme další problémy. Návrh směrnice řeší harmonizované požadavky na přístupnost webových stránek veřejného sektoru – v souladu s mezinárodními normami. Tyto normy se používají v USA, což je důležité, protože se jedná o mezinárodní rozměr. Evropské firmy zabývající se přístupností internetových stránek mohou pak nabízet své služby mezinárodně. Zástupce EK dále sdělil, že ČS budou mít povinnost monitorovat přístupnost webových stránek a podávat o tom zprávy EK v termínu do konce roku 2015. Řešení bude technologicky neutrální, důležitá je interoperabilita jak pro trh a průmysl, tak i pro občany, aby mohli využívat přeshraniční služby. Opatření vznikla v rámci konsorcia – mezinárodní specifikace uznaly USA, Kanada, Indie a Japonsko. Zástupce EK rovněž konstatoval, že potřebujeme mít konzistentní přístup v této oblasti v celé EU. Aproximace práva je nutná, všechny zainteresované subjekty musí dodržovat pravidla. V roce 2009 (ještě před přijetím Digitální agendy pro Evropu) vyplynulo z veřejných konzultací, že musíme mít závaznou legislativu v této oblasti, Zatím přístupnost řešíme pomocí nepovinných opatření, což nepřináší velký pokrok. Je třeba mít společné normy. Z písemných konzultací s ČS a technickou pracovní skupinou se dospělo k závěru, že se budeme orientovat na postupy pro přístupnost internetových stránek uvedené v WCAG 2.0. Z této normy by měla vycházet evropská harmonizovaná norma. EK doufá, že se zaměříme na body, kde je přidaná hodnota a že se používání evropské normy přenese i do soukromého sektoru (např. bankovnictví, cestovní ruch). Předpokládá se, že směrnice napomůže i k tomu, že Úmluva OSN se dodržuje. Harmonizace přinese lepší příležitosti pro občany a průmysl – lepší veřejné služby, socioekonomické výhody, nová pracovní místa, digitální gramotnost, dá se vytvořit jako přeshraniční služba. Mladí lidé se naučí programovat webové stránky tak, aby jejich využití bylo vhodné pro lidi s postižením. Evropský trh s produkty a službami souvisejícími s přístupností internetových stránek má stále velké možnosti růstu, neboť jeho velikost se
odhaduje na 2 miliardy EUR, ale momentálně využívá pouze 10 % svého potenciálu. Sníží se náklady o help-desky o 20 %. Dojde k převzetí sociální zodpovědnosti a služby eGovernment budou poskytovány přeshraničně. Předpokládají se přínosy i pro státní správu, které budou větší než náklady. 6 ČS, které dosud neřeší problematiku přístupnosti, by to stálo při dosažení 100% souladu cca 60 mil. €. Pro 21 států by to znamenalo minimální náklady. Bude zvýšena efektivita, pokud nebudeme používat help-desky. Dále zástupce EK informoval, proč je třeba zavést nový vhodný nástroj (směrnici). V rámci nediskriminace nic nechybí, ale trh musí být atraktivnější, nesmí být rozdrobený. Soft law se v praxi neosvědčilo, za poslední 2 roky se ukázalo, že takovýto dobrovolný přístup nefunguje, a to ani v oblasti vzdělávání. Od roku 2010 předepisuje EK poskytovatelům využívat WCA2.0. Aby se situace v této oblasti zlepšila, EK navrhuje směrnici, od jejíhož zavedení si slibuje, že se zlepší fungování trhu a bude mít i pozitivní efekty ve veřejném sektoru. IE PRES – poděkovalo EK za prezentaci a přislíbilo rozeslat prezentaci EK. SK – poděkovalo za příspěvek a sdělilo, že má více připomínek k návrhu, které uplatní později, nicméně nyní upozornilo na některé z nich: časový harmonogram se jim zdá ambiciózní; text návrhu směrnice je příliš složitý a nesrozumitelný, neboť obsahuje řadu odkazů; nejasné definice povinnost monitorovat – není jasné v jakém rozsahu; jaké budou dopady na rozpočet – uvítali by vypracovat finanční důsledky; nesouhlasí s delegovanými akty vzhledem k důsledkům na transpozici do národních vnitrostátních předpisů; co se týče pravidel všeobecné standardizace, není jim jasné, proč EK chce vytvořit nové EU normy k dnes platným mezinárodním normám, které jsou aplikovány v ISO (WCAG 2.0); co se týče Přílohy, potřebují informace, na jaké úrovni sofistikovanosti budou muset být implementována opatření u uvedených typů webových stránek; domnívají se, že malé organizace v SK zruší své webové stránky kvůli finančním nákladům. FR – poděkovala EK za prezentaci. Také jí se zdá text návrhu směrnice příliš komplikovaný, velmi nepřesný a nechápe jeho přidanou hodnotu. Ani prezentace EK nerozptýlila jejich pochybnosti. Proč musíme fragmentovat trh evropskou normou, když máme fungující mezinárodní normu? Ve 21 státech se tato mezinárodní norma uplatňuje, proto nechápe, proč budeme vytvářet zase jinou normu. Není jí jasné, kde je problém, podniky už dnes ví, že když nabízejí službu, musí ji dodržovat. Pokud budeme zavádět nová opatření ze směrnice, FR upozornila, že finanční náklady budou značné, rovněž i náklady na monitorování, i když se dnes neví, co budeme kontrolovat, neboť metodika bude stanovena později. Další připomínka se týkala toho, jaká pravidla máme uplatňovat, když nejsou předmětem této směrnici, ale budou známa později. Co se týče rozsahu působnosti, proč se koncentrujeme pouze na 12 služeb webových stránek, máme tablety, které lidé používají a proč se tímto nezabýváme. Dále chtěla vysvětlit čl. 3 odst.1b a články 4 a 5. NL – poděkovalo za obsáhlou prezentaci, vidí mnoho důvodů ve prospěch směrnice. Jejich ministr, v jehož kompetenci je zmíněná problematika, se zapojil do debaty a zdá se mu, že návrh není v souladu s principem subsidiarity, dávají přednost vnitřním normám a standardům a ne evropské směrnici. Dle jejich názoru návrh nepřispěje k tomu, aby se zlepšila situace pro firmy vyvíjející webové stránky. Mají kritické stanovisko k obsahu, který se jim zdá málo srozumitelný. Chtějí vysvětlit příslušné normy v úvodních ustanoveních.
DE – poděkovalo za prezentaci. Vzneslo k návrhu výhradu přezkumu. Nediskrimace je velmi dobrá věc, některé články nejsou bezbariérové. Proč potřebujeme nové normy, když už jsme se dohodli na tom, že můžeme využívat WCAG? Pokud musíme přejít na nové normy, bude to vyžadovat další náklady. V žádném případě DE nepodporuje další byrokratickou zátěž – monitorovací a kontrolní závazky jsou velmi komplikované, předpokládají vyšší náklady a jsou náročné na dozor. Další připomínka se týkala delegovaných právních aktů, neboť nikdo neví, co v nich bude. Rovněž požaduje delší lhůtu pro provedení směrnice, a to minimálně 2 roky. Problémem je také rozsah, vztahuje se směrnice i na místní úroveň? U dopadové studie mají problémy s vysvětlujícím memorandem. SI – poděkovalo za prezentaci a konstatovalo, že ještě návrh zkoumají, nicméně lhůta na implementaci směrnice se jim zdá krátká. Dále neví, kdy bude zveřejněná evropská norma a zda budeme mít další evropské normy. Rovněž by chtělo znát, jaký je záměr seznamu v příloze – pokud má ČS portál, který nabízí informace o uvedených službách v příloze, zda bude možnost jenom tento portál přizpůsobit opatřením ze směrnice či se její implementace bude týkat všech webových stránky ministerstev. Dále vzneslo otázku, jaké finanční dopady na rozpočty ČS přinesou delegované právní akty, monitorování a kontrola. Požádalo o více informací ohledně evropské normy, která se připravuje v rámci pověření EK 376. UK – poděkovala EK za vynikající prezentaci. Podporuje cíl tohoto návrhu, neočekává problémy, pokud bude plnění požadavků na přístupnost webových stránek stanoveno do roku 2015. Podpořila SK v tom, že máme vnitrostátní normy, které fungují, a nevíme, jak do nich zakomponovat evropskou legislativu. Zeptala se, zda bude harmonizováno s evropským zákonem o rovném přístupu. Čl. 5 se bude řešit prostřednictvím delegovaných aktů a dle jejich názoru to není účelem delegovaných aktů a vyvolává to jejich obavy. Text se jim zdá rovněž komplikovaný se spoustou odkazů. Je možné, že se jejich pochybnosti rozptýlí, pokud bude text zjednodušen. EE – nejsou až tak kritičtí, vítají cíl směrnice. Je dobře, když jsou webové stránky interoperabilní. Jejich obavy se týkají 3 oblastí – rozsahu působnosti (vztahuje se na webové stránky, kde jsou formuláře nebo na celé webové stránky?), evropské normy nejsou potřebné, protože máme mezinárodní a vnitřní normy. Mají pochybnosti ohledně periodicity monitorování – stačilo by podávat zprávu jednou za tři roky. DE – vzneslo další námitku ohledně hodnocení dopadů, které je pro ně nedostatečné hlavně v oblasti, proč je užitek větší než náklady. FR – požádala EK, zda by mohla více objasnit mandát (ještě před ISO normou), který pocházel ze směrnice 167. Potencionálně by to mohlo mít velký dopad na rozpočty ČS a EK řekla, že na to nejsou alokované prostředky. Přece to musí být zabezpečeno. EK – slíbila, že zareagují na dotazy ČS v písemné podobě detailněji. Co se týče mandátu 676 (týká se přístupnosti) – experti na mezinárodní úrovni zjistili, že technici v ISO byli rychlejší, předběhli je před podáním návrhu EK. Mandát a ISO jsou stejné, je to sloučené, kdo pracuje s WCAG 2.0, je v souladu; nechtějí nás trápit technickými podrobnostmi, zpracují písemně. Na to se vážou i delegované akty. Co se týče finančních nákladů, chtějí nalézt nejlepší modely monitorování a zjednodušit postupy, jak kontrolovat normy přístupnosti, chtějí snížit administrativní náklady, nechtějí dodatečné náklady, opět přislíbeno, že zpracují písemně, nemusíme se obávat, náklady opravdu zůstanou nízké. Ví, že monitorování je nákladově náročné, budou tuto povinnost držet na nízké úrovni. Co se týče lhůty monitorování, možná ji prodlouží. Otázka subsidiarity – jde o to, aby vnitřní trh všude dobře fungoval, bude se týkat minimálního počtu webových stránek veřejné správy (nejen formulářů), které jsou interaktivní s občanem. Mimo to se jedná o eGovernment, kde se již ČS dohodly před 10 lety o přístupnosti, musí být však stránky lépe zpřístupněné. Můžeme
implementovat na více webových stránek, v což EK doufá, ale nebudeme muset o tom podávat zprávy. Když trh uvidí a zjistí, že jsme se vzchopili, přenese opatření i do své sféry. Co se týče lhůty, jde o politický závazek vyplývající ze Strategie 2020. Rok 2015 se jim zdá optimistický, ale musí to ještě dopracovat. EK udělá vše pro to, aby proces urychlila, chce lhůtu do roku 2015 zachovat, ale budeme o tom ještě diskutovat. ISO normy rovněž EK vysvětlí, neočekává, že to bude problematické. Co se týče evropských norem, chtějí postupovat paralelně, aby se to doplňovalo. Opět EK přislíbila poskytnout písemné podklady. Co se týče hodnocení nákladů a dopadů, existuje 5 scénářů. EK vyhodnocovala přínosy na základě zkušeností z Irska (úspory pro domácnosti a vlády). Co se týče nákladů, odhadli je jejich odborníci dle různých stránek EU a dle vzorců aplikovali na celou EU. Více podrobností lze nalézt v pracovním dokumentu EK „Souhrn posouzení dopadů“, který máme všichni k dispozici. Co se týče otázky FR, EK pracuje na novém sociálním balíku, aby podpořili vnitrostátní aktivity. Na otázku SI EK odpověděla, že se směrnice týká nejen portálu, ale celých webových stránek veřejné správy. Delegované akty jsou dle EK horizontální a složitou otázkou, proto o tom na PS nemůžeme diskutovat. Bude vysvětleno, proč se mají použít. IE PRES – konstatovalo, že delegované akty nejsou mimo rozsah působnosti této pracovní skupiny. Dále sdělilo, že lze zaslat písemně připomínky na EK. 1. března 2013 začneme projednávat návrh směrnice. DE – přihlásil se zástupce Ministerstva pro mládež k zodpovězení problematiky kolem WCAG 2.0. V praxi mají orgány veřejné správy v DE smlouvy s firmami IT, kde je toto zakomponováno. Poskytovat nástroje na zlepšení webových stránek je velmi drahé. Nevidí problém v interoperabilitě, neboť mají software pro uplatňování kritérií bezbariérovosti. Existují již osvědčené postupy, které nelze zpochybňovat. Podporují a spustili webové stránky, ale mají problémy na federativní, národní a regionální úrovni. Mají komunální samosprávu, která nemá povinnost mít bezbariérové stránky. S tím vzniknou dost vysoké náklady. EK – odpověděla, že se k tomu ještě vrátíme. Musíme si objasnit rozdíly mezi novými webovými stránkami a webovými stránkami, které již existují. Toto bylo již tématem zasedání výboru. Musíme zajistit, aby náklady byly co nejnižší. Náklady jsou ovlivněné některými faktory – vytvořením stránek, jejich rozsahem a pak jejich údržbou. Náklady by se mohly snížit až o 60 % společným přístupem.
