Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014 - 2020
Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. SRR je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. SRR propojuje odvětvová hlediska (témata a priority) s územními aspekty. Z časového hlediska jde o střednědobý dokument, jenž obsahuje dlouhodobý pohled na regionální rozvoj ČR i krátkodobé realizační kroky. V SRR 2014–2020 je kladen důraz na koordinační roli regionální politiky, zohlednění nových faktorů působících na regionální rozvoj (demografické změny, územní soudržnost, energetika, integrované přístupy, dostupnost služeb apod.), využití širšího spektra rozvojových nástrojů a zapojení všech relevantních aktérů regionálního rozvoje.
Strategie regionálního rozvoje je mnohem více zaměřena oproti letům minulým na řešení specifik funkčních území, které vyžadují provázané intervence zohledňující komplexnost problémů, se kterými se daná území musí potýkat. V souladu s Územní agendou Evropa 2020 se jedná i o promítnutí tzv. place-based approach (přístup založený na identifikaci a uspokojování místních potřeb). Je rozdělena do tří částí: analytické, návrhové a implementační Specifika sídelní struktury České republiky však neumožňují využití jednoduchých vzorců; kromě socioekonomických faktorů hraje důležitou roli i propojenost jednotlivých municipalit mezi sebou i vzdálenosti k větší centrům, geografické podmínky a další faktory. Hlavní zdroje pro realizaci regionální politiky prostřednictvím navržených priorit a opatření budou představovat prostředky z fondů Společného strategického rámce, dále pak finanční prostředky z národních a krajských zdrojů
Členění ČR na kraje a správní obvody obcí s rozšířenou působností
SRR je členěna do čtyřech prioritních oblastí, které vychází jednak z konceptu udržitelného rozvoje a jednak z návazností na evropské strategické dokumenty. Jednou z nich je veřejná správa, jež musí vytvářet legislativní i administrativní základnu a naplňovat podporu pro ostatní prioritní oblasti regionální konkurenceschopnost (vychází z ekonomického pilíře) je zaměřena na území s dostatečným potenciálem na realizaci stanovených cílů a zahrnuje klíčová témata inovací, spolupráce podnikatelského sektoru s výzkumnými a vývojovými pracovišti, zvýšení kvality vysokoškolského vzdělávání, flexibility pracovního trhu reagujícího na místní potřeby. územní soudržnost (vychází ze sociálního pilíře) má především pomoci zmírňovat sociální disparity v území a mezi hlavní témata patří infrastruktura veřejných služeb, podpora integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatelstva, částečně pak kultura, cestovní ruch a bydlení a v periferních územích také podpora lokální ekonomiky.
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE environmentální udržitelnost (vychází z environmentálního pilíře) už ze svého názvu představuje v širších souvislostech témata, která mají přispět ke zlepšení životního prostředí a života obyvatel v něm a soustřeďuje se především na odstraňování ekologických zátěží, omezování vlivu dopravy na krajinu, lepší hospodaření s přírodními zdroji a využívání moderních technologií ve vodním i odpadovém hospodářství
veřejná správa, musí vytvářet legislativní i administrativní základnu a naplňovat podporu pro realizaci všech výše jmenovaných témat. Strategie regionálního rozvoje byla schválena dne 15. května 2013 UV č. 344/2013
STRUKTURA STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014–2020
Dlouhodobá vize regionálního rozvoje ČR
Růstový cíl
Cíle SRR ČR 2014–2020
Vyrovnávací cíl
Preventivní cíl
Institucionální cíl cíl
Prioritní oblast
Prioritní oblast
Prioritní oblast
Prioritní oblast
Regionální konkurenceschopnost
Územní soudržnost
Environmentální udržitelnost
Veřejná správa a spolupráce
P. 3 Zkvalitnění sociálního prostředí rozvojových území (3+1 opatření)
P. 6 Ochrana a udržitelné využívání zdrojů v regionech (5 opatření)
P. 8 Zkvalitnění institucionálního rámce pro rozvoj regionů (3 opatření)
P. 1 Využití potenciálu rozvojových území (5 opatření)
P. 2 Rozvoj klíčové infrastruktury nadregionálního významu (3 opatření)
P. 9 Podpora spolupráce na místní a regionální úrovni (2 opatření)
P. 4 Vyvážený rozvoj stabilizovaných území (3 opatření)
P. 5 Oživení periferních území (3 opatření)
P. 7 Ochrana přírody a krajiny, kvalitní a bezpečné prostředí pro život (3 opatření)
Prioritní oblast regionální konkurenceschopnost Priorita
Opatření 1.1 Podpora transferu znalostí mezi výzkumným a podnikatelským sektorem
P. 1 Využití potenciálu rozvojových území
1.2 Rozvoj univerzit a výzkumných institucí
1.3 Podpora integrace dopravních systémů
1.4 Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury
1.5 Adaptabilita trhu práce
P. 2 Rozvoj klíčové infrastruktury nadregionálního významu
2. 1 Modernizace silniční infrastruktury
2.2 Modernizace železniční sítě
2.3 Rozšíření a modernizace energetických sítí
Prioritní oblast Územní soudržnost Priorita
Opatření Průřezové opatření 3.X Podpora integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatelstva
P. 3 Zkvalitnění sociálního prostředí urbanizovaných oblastí
3.1 Zvýšení kvality a vybavenosti veřejnými službami 3.2 Rozvoj a zlepšování podmínek pro volnočasové aktivity obyvatel a pro využití kulturního potenciálu 3.3 Podpora bydlení jako nástroje sociální soudržnosti
P. 4 Vyvážený rozvoj stabilizovaných území
4.1 Zajištění odpovídající kapacity infrastruktury veřejných služeb 4.2 Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území 4.3 Podpora inovací v podnikání
5.1 Podpora rozvoje lokální ekonomiky P. 5 Oživení periferních území
5.2 Podpora zvýšení kvality pracovní síly 5.3 Zajištění základních služeb a obslužnosti
Prioritní oblast Veřejná správa a spolupráce
Priorita
Opatření
P. 8 Zkvalitnění institucionálního rámce pro rozvoj regionů
8.1 Zkvalitňování administrativních kapacit veřejné správy
8.2 Zkvalitnění systémového rámce podpory regionálního a
místního rozvoje
P. 9 Podpora spolupráce na místní a regionální úrovni
9.1 Posílení strategických a koncepčních nástrojů a přístupů k místnímu a regionálnímu rozvoji
9.2 Podpora meziobecní a regionální spolupráce
VEŘEJNÁ SPRÁVA
Nedílnou součástí konkurenceschopnosti je kvalita institucionálního prostředí, kvalita výkonu veřejné správy projevující se v tomto vztahu v kvalitě podnikatelského prostředí. V různých hodnoceních se deklaruje nutnost zlepšit vymahatelnost práva, snížit byrokratické zatížení podniků, zjednodušit daňový systém a zabránit jeho častým změnám, omezit korupci a časté změny právního prostředí. Tyto kvality nemají regionální rozměr. Jsou obecně platné a v tomto směru je potřeba změnit legislativní prostředí, kvalitativně proměnit fungování systému veřejné správy a to jak ve vztahu k občanům, tak k politické úrovni při řízení státu a veřejnoprávních institucí Veřejná správa vytváří svou činností rámec pro fungování všech ostatních subjektů. Z hlediska regionálního rozvoje jsou zásadní vztahy mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy, tj. mezi státní správou, krajskou samosprávou a obecní samosprávou, a koordinace dopadů různých veřejných politik do území
VEŘEJNÁ SPRÁVA
Pro rozvoj regionů je určující věcné rozdělení kompetencí v oblasti samostatné působnosti. Jde zejména o vlastnictví a financování různých druhů veřejné infrastruktury (dopravní, technické, sociální apod.) a o návaznosti jednotlivých činností při správě státu, regionů a obcí a jejich efektivní koordinaci i řízení, zejména při aplikaci rozvojových záměrů ve spravovaných územích.
V rámci reforem veřejné správy se projevily souběžně dva rozporné trendy: jednak snaha zmenšit pravomoci centrálních orgánů veřejné správy a rozšířit pravomoci vznikajících orgánů územní samosprávy, tedy decentralizovat a dekoncentrovat veřejnou správu v České republice, a jednak posílit vliv státu na celou řadu otázek a zajistit tak určitou potřebnou jednotnou kvalitu výkonu veřejné moci
VEŘEJNÁ SPRÁVA
Role hlavních aktérů zabezpečujících SRR MMR - Celkovou odpovědnost za řízení a realizaci SRR nese v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje a zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky MMR jako ústřední orgán státní správy ve věcech regionální politiky a koordinátor činnosti dotčených správních úřadů Ostatní ministerstva - Podpora regionálního rozvoje má průřezový charakter. Většina ministerstev se svými nástroji dotýká problematiky regionálního rozvoje a působí na rozvoj jednotlivých územních celků. Kraje a obce - Samosprávné orgány krajů jsou základním článkem politiky regionálního rozvoje na krajské úrovni. Úlohou obecní úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciační činnost v oblasti řešení nadmístních problémů a participace na přípravě a realizaci regionálních programů či programu územního obvodu kraje
….. • …..
Akční plán ke SRR Akční plán - Akční plán je krátkodobým realizačním plánem, který rozpracovává SRR a její navržené opatření a úkoly z časového a věcného hlediska s cílem jejího postupného naplňování. Vychází z navržených priorit a opatření samotné SRR a zároveň reaguje na aktuální potřeby v oblasti regionálního rozvoje/regionální politiky ČR. Akční plán SRR bude rozpracován pro období do roku 2016 a dále upravován podle aktuálního socioekonomického vývoje ČR. Akční plán bude obsahovat následující hlavní části: zpřesnění a aktualizace realizace priorit a opatření prostřednictvím příslušných průřezových a sektorových politik; obsahovou konkretizaci a orientační finanční rámec programových a dalších nástrojů naplňujících cíle SRR v oblasti podpory regionálního soustavy a způsobů kontinuálního hodnocení realizace SRR.
Děkuji Vám za pozornost.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
