Veřejná politika webová stránka: http://www.martinpotucek.cz/vyuka Aktuální kursy: kurs Veřejná politika Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. Akademický rok 2011/2012
1.
Veřejná politika jako sociální praxe. Sociální problémy. Veřejné zájmy.
Témata: a) Sociální problémy b) Veřejné zájmy c) Veřejná politika jako sociální praxe
Prameny: Čapek, K.: O politice. In: O věcech obecných čili Zóon politikon. Melantrich 1993, s. 1622. Potůček, M.: Sociální politika, Sociologické nakladatelství, Praha 1995, s. 49-54. Potůček, M. Křižovatky české sociální reformy. Sociologické nakladatelství, Praha 1999. Kapitola B8, s. 163-173. Potůček, M. et al.: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství 2005. (Dotisk 2010.) Kapitola 1: Přístupy k veřejné politice, s. 9-31. Potůček, M. a kol.: Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Praha, Sociologické nakladatelství 2005. Potůček, M a kol. Průvodce krajinou priorit pro ČR. Kapitola III.- Prioritní problémy, s. 405-504. Praha: Gutenberg, 2002. Dostupné na www: http://ceses.cuni.cz/CESES34-version1-pruvodce.pdf Potůček, M. a kol.: Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Praha, Sociologické nakladatelství 2005. Problémy definování a prosazování veřejného zájmu. Sborník příspěvků z konference. Masarykova univerzita, Brno 1999. Veselý, A.: Analýza a vymezení problému. In: Veselý, A. - Nekola, M. (eds.) Analýza a tvorba veřejných politik. Přístupy, metody a praxe. Praha: SLON, 2007, s. 191-234. Veselý, A. Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice. Praha, Karolinum 2010.
Veřejná politika jako sociální praxe
a) Sociální problémy, jejich zrání a řešení Otázka: Co jsou sociální problémy, jaká je dynamika jejich vývoje, jak společnosti přistupují k jejich řešení. Koncepty: sociologie sociálních problémů, sociologie sociálních hnutí, praxeologie, policy analysis, teorie řešení problémů •
Vnímání problémů očima lidí – srovnej kapitolu B8 publikace Křižovatky české sociální reformy • Vnímání problémů očima politiků – srovnej vládní prohlášení na www.vlada.cz • Vnímání problémů očima úředníků – srovnej zákony, nařízení vlády a vyhlášky ministerstev • Vnímání problémů očima odborníků – srovnej produkci CESES na http://ceses.cuni.cz, například v publikacích Průvodce krajinou priorit pro ČR nebo Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Srovnej i můj příspěvek „Universal social rights – divergent discourses „, dostupný na http://martinpotucek.cz/download/universal_social_rights.pdf
a) Sociální problémy, jejich zrání a řešení Vymezení sociálního problému: • dotýká se života významného počtu příslušníků daného společenství, i když některých více a/nebo přímo a jiných méně a/nebo nepřímo, a je jimi také takto vnímán • nelze jej „vyřešit“ snadno a rychle (někdy je třeba se s ním tak či onak potýkat stále) • k jeho řešení lze přistupovat různými způsoby a není vždy předem jasné, který z nich je lepší či horší než jiný • jeho vymezení není obecně akceptováno, vždy se vyskytnou aktéři, kteří je zpochybní nebo odmítnou
Veřejná politika jako sociální praxe
a) Sociální problémy, jejich zrání a řešení Základní fáze procesu zrání a řešení sociálního problému
Veřejná politika jako sociální praxe
b) Veřejné zájmy Motto: "Dospělí lidé, chce se věřit, sdílejí shodné veřejné zájmy. Veřejný zájem se však u nich směšuje, a někdy je v rozporu, s jejich soukromými a speciálními zájmy. Je-li tomu tak, lze říci, že veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně, racionálně, a jednali nezaujatě a benevolentně." (Walter Lippman, Essays in the Public Interest Philosophy. Boston, Little, Brown and Co. 1955, str. 42).
Otázka: Jak chápat veřejné zájmy, jejich povahu, vznik a dynamiku jejich vývoje, jak společnosti přistupují k jejich uspokojování Koncepty: • “the tragedy of common” – E. Kohák; • kontrární koncept vycházející z teoretického a metodologického individualismu (J. Kinkor); • teorie společenské volby (K. Arrow, A. Sen); • teleonomické výkladové schéma (M. Potůček) Pojmový trs: obecné zájmy, obecné blaho, společné blaho, veřejný prospěch, obecné dobro, nadindividuální zájem (F. Ochrana), národní zájem, „oltář vlasti“ …
Veřejná politika jako sociální praxe
b) Veřejné zájmy Relevantní možností, jak vymezit veřejný zájem, je dát jej do souvislosti s potřebou řešit uznaný sociální problém. Znaky veřejných zájmů: • týkají se kvality života občanů dané společnosti nebo jiných hodnot, které občané považují za důležité • mohou být vztaženy ke kvalitě či efektům fungování společnosti jako celku • jsou historicky podmíněny fází civilizačního vývoje, mohou se měnit • vstupují na pole, v němž se střetávají s diferencovanými individuálními, skupinovými, institucionálními zájmy a jsou zde identifikovány, formulovány, uznávány a realizovány. Přijatá rozhodnutí ovlivňují způsob tvorby, rozdělování a užití veřejných statků, ovlivňují kvalitu života velkých sociálních skupin a uspokojování funkčních potřeb celé společnosti • týkají se aktuálních sociálních problémů nebo možné budoucnosti (reaktivní versus aktivní veřejná politika - např. uplatňování konceptu udržitelnosti rozvoje) • jejich realizace často přesahuje kompetenční rámec jedné instituce nebo i celého resortu
Veřejná politika jako sociální praxe
b) Veřejné zájmy Individuální a společenská geneze veřejných zájmů (Miroslav Purkrábek) •
Individuální geneze veřejných zájmů vyplývá ze specifických znaků lidské a sociální existence: všichni potřebujeme dýchat, jíst a pít, spát, komunikovat… Komplexy potřeb, hodnot, norem a cílů.
•
Společenská geneze veřejných zájmů je dána historickou diferenciací funkčních potřeb společnosti prostřednictvím mnoha specializovaných mezičlánků: věda, veřejná správa, vnitřní a vnější bezpečnost, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví, přístup k informacím atd.
•
Veřejná politika jako sociální praxe je bitevním polem, v němž se utkávají individuálně a společensky vzniklé veřejné zájmy se zájmy individuálními, skupinovými a institucionálními. Výsledkem těchto střetů je uznání a realizace části veřejných zájmů v politickém procesu.
Veřejná politika jako sociální praxe
b) Veřejné zájmy Proces uplatňování veřejných zájmů sestává z jejich •
identifikace (kanály reprezentativní, participativní či přímě demokracie, odbornou expertízou)
•
formulace a prezentace (agenda setting: programy politických stran, vládní prohlášení, role médii)
•
uznání (zákony a jejich uplatnění, konkrétní rozhodnutí vlád – například alokace zdrojů veřejných rozpočtů)
•
realizace (uplatňované veřejné politiky, činnost veřejné správy)
Veřejná politika jako sociální praxe
b) Veřejné zájmy Schéma různých dimenzí vymezení veřejných zájmů
Z práce Veselý, A.: Přepisovat teorii veřejného zájmu. Seminární práce k předmětu Veřejná politika. Praha, FSV UK, nedat., s. 13.
Veřejná politika jako sociální praxe
c) Veřejná politika Poslání veřejných politik v životě společnosti je možno rozumět jako úsilí řešit sociální problémy a uspokojovat tím veřejné zájmy. Například rodinná politika reaguje na sociální problémy, dané výskytem dysfunkcí či projevy rozpadu rodin v situaci, kdy společnost formuluje dobré fungování rodin jako veřejný zájem. Významná rozlišení veřejné politiky jako sociální praxe (na příkladu rodinné politiky): • Aktivní versus reaktivní (předmanželské poradny vs. náhradní rodinná péče) • Podle uplatňovaných regulačních principů či nástrojů (rodinné právo, dětské přídavky, předškolní zařízení, výchova k rodičovství) • Globální/EU/národní/lokální (rodinná politika se realizuje především na národní úrovni, někdy i a na úrovni obce) • Podle zúčastněných aktérů (ministerstva, organizace občanského sektoru poskytující služby, církve, školy, policie, soudy, samotní členové rodin) • Podle věcného zaměření (budoucí rodiny, rodiny s nezaopatřenými dětmi, rodiny s handicapovaným členem, neúplné rodiny)
Veřejná politika jako sociální praxe
c) Veřejná politika Závěry výzkumu formování a realizace veřejné politiky v ČR realizovaného týmem M. Purkrábka na KVSP FSV UK v letech 1994-1999:
• •
• •
Upřednostňování rozvoje ekonomiky na úkor jiných oblastí života společnosti, zejména na úkor rozvoje veřejného sektoru Důraz na funkce centralizovaného státu, spjatý s nechutí k institucím občanského sektoru zprostředkujícím mezi státem a jednotlivcem a k chápání státní správy jako služby veřejnosti Podceňování odborných analýz pro tvorbu politiky Podceňování etických, hodnotových základů společenského života
