Veřejná logistická centra? Zatím jen návrhy

01_mh1208

1.12.2008 15:40

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE

PROSINEC 2008

HLAVNÍ TÉMA DOPRAVA A LOGISTIKA

ZAOSTŘENO NA DEVELOPERSKÉ PROJEKTY

Rozhovor s hejtmanem Michalem Haškem

Zahájení výroby aut v Nošovicích

3

Přehled hardware na úřadech

6–7

12

Veřejná logistická centra? Zatím jen návrhy NA MORAVĚ BY MOHLA VZNIKNOUT AŽ ČTYŘI VEŘEJNÁ LOGISTICKÁ CENTRA. KDE A KDY BUDOU STÁT, ALE ÚŘEDNÍCI NA MINISTERSTVU DOPRAVY JEŠTĚ NEVÍ. TEĎ ZAČÍNAJÍ JEDNAT S KRAJSKÝMI A MĚSTSKÝMI ÚŘADY. Morava – Ostrava, Brno, Bfieclav, Pfierov. To jsou mûsta, která chtûjí, aby na pozemcích v jejich katastru stála vefiejná logistická centra. Ministerstvo dopravy ale stále nefieklo, kdy a kde by mûla centra stát. A tak si nûkterá mûsta jedou po vlastní linii. Jednají se soukrom˘mi investory. „Ministr podepsal dokument, kter˘ krajské úfiady a mûsta seznamuje se stanoviskem ministerstva. Teì pfiijde ãas, kdy budeme diskutovat o tom, kde by mohla nûkterá první centra stát,“ uvedl Vít Sedmidubsk˘ z ministerstva dopravy. Podle nûj bude stát podporovat stavbu center v nûkolika etapách. V˘sledkem bude, Ïe v âeské republice mÛÏou vzniknout aÏ tfii národní centra a aÏ dvanáct regionálních stfiedisek. Zatím to vypadá, Ïe jako první získá státní punc nûkterá z obcí nebo mûst na Ostravsku nebo Brnûnsku. Mûsta ale upozorÀují: ministerstvo by mûlo zaãít jednat co nejdfiíve. Soukromé firmy uÏ jsou tak nedoãkavé, Ïe chtûjí stavût i bez podpory státu. Na Moravû totiÏ chybí centra, která by vyuÏívala kombinaci nûkolika doprav. A proto je budování rozsáhl˘ch skladov˘ch prostor v âesku stále zajímavûj‰ím byznysem. Svûdãí o tom loÀsk˘ i leto‰ní boom. Jen za první pololetí se zvût‰ila plocha tûchto prÛmyslov˘ch zón o 450 tisíc metrÛ ãtvereãních. Ve stejném období loÀska to

bylo srovnatelné. Celkem tak jiÏ tyto plochy zabírají z území âeska 2,7 milionu metrÛ ãtvereãních. To je tedy zhruba tolik, kolik zabírají kanceláfie v Praze. Donedávna se budovala logistická centra témûfi v˘hradnû v blízkosti takov˘ch aglomerací, jako jsou Praha, Brno, PlzeÀ ãi Ostrava. Dnes v‰ak firmy zaãínají hlavní tûÏi‰tû jejich v˘stavby pfiesouvat do regionÛ. Logistické spoleãnosti jsou totiÏ

Moravské podniky hromadně propouští Morava – To, co je‰tû nedávno firmy nechtûly ani vyslovit, teì musí omílat stále dokola. Nûkteré velké podniky pfiiznaly, Ïe uÏ nemÛÏou utáhnout stále rostoucí náklady. Firmy, na kter˘ch ãásteãnû stojí moravská ekonomika, zaãínají pociÈovat dopady finanãní krize. Nûkteré z nich musí hromadnû propou‰tût. Jen za tento mûsíc oznámilo tfiináct velk˘ch podnikÛ, Ïe témûfi 4 300 zamûstnancÛ uÏ nemá v továrnách místo. Pro srovnání: v fiíjnu propou‰tûly dvû velké firmy.

Pfiesto jsou pro mnoho spoleãností zprávy o pádu americké burzy jednou z posledních ran. Pro nûkteré skláfiské a textilní firmy znamenaly dokonce krach. Zkrachoval napfiíklad skláfisk˘ gigant Sklo Bohemia ve Svûtlé nad Sázavou. Více neÏ tisícovka zamûstnancÛ uÏ od záfií nedostávala v˘platy. V listopadu z v˘robních hal ode‰li témûfi v‰ichni pracovníci. Do problémÛ se dostaly také automobilky a jejich dodavatelé. Nejvût‰í zamûstnavatel Bosch Diesel proto musel ukonãit smlouvy s témûfi pûti sty zamûstnanci. Na Vysoãinû si tak hledá práci ‰estnáct tisíc lidí. To je o dvû tisícovky více neÏ v fiíjnu. ·ok ãekal také osm set zamûstnancÛ automobilky Tatra v Kopfiivnici. Tûm vedení firmy oznámilo, Ïe se do ãervna pfií‰tího roku zbaví pûtiny zamûstnancÛ. Podobnou zprávu se pak dozvûdûli pracovníci novojiãínského Visteon Autopal. Tam se bez práce ocitlo 550 lidí. Více na stranû 10

provázány s v˘robci, a ti potfiebují stabilní zamûstnance. Centra, která budou vyuÏívat kombinovanou dopravu, tak mÛÏou vzniknout napfiíklad v Uherském Brodû, Kopfiivnici nebo ve Zlínû. V Moravskoslezském kraji by se situace mohla zmûnit za ãtyfii roky. Spoleãnost HB Reavis totiÏ od mûsta Ostravy koupila rozsáhlé pozemky v mo‰novské zónû. ZboÏí by se tak mohlo pfieváÏet po

kolejích, vzduchem a po silnici. PÛvodnû ale ministerstvo dopravy chtûlo, aby byl Mo‰nov jedním ze základních kamenÛ národní mozaiky. „O region v okolí Ostravy ale stále máme zájem,“ uji‰Èuje Sedmidubsk˘. Podle odborníkÛ je totiÏ tato oblast strategická. V okolí Ostravy je vybudovaná moderní Ïelezniãní pátefi a nedaleko kolejí jsou také rozlehlá pole, která ãekají na vyuÏití. ¤edi-

telství silnic a dálnic tady buduje ãtyfiproudovou silnici R48, která propojí âesko s Polskem a Slovenskem, „Musí se ale zlep‰it zanedbaná síÈ regionální Ïeleznice a rozvinout nabídka ostravského leti‰tû,“ upozornil Jan Famfulík z Technické univerzity v Ostravû. Ve hfie tak stále zÛstávají kromû Mo‰nova lokality, jako jsou Bohumín-Vrbice, Stonava nebo Horní Suchá. Pokraãování na stranû 2

Letiště nahradí průmyslová zóna NEJDŘÍV KOLEM NÍ KROUŽILI MANAŽEŘI Z KOREJSKÉ AUTOMOBILKY HYUNDAI. JENŽE V DOBĚ, KDY Z NOŠOVICKÉHO ZÁVODU VYJÍŽDĚLA PRVNÍ AUTA, V HOLEŠOVĚ POPRVÉ KOPLI DĚLNÍCI DO ZEMĚ. Hole‰ov – První firmy do hole‰ovské prÛmyslové zóny zamífií za dva roky. Bude tam na nû ãekat tfii sta ‰edesát hektarÛ zasíÈovan˘ch pozemkÛ, silnice a kanalizace, elektrické rozvody a ãistiãka odpadních vod. Lákadlem pro nové firmy bude také gigantická okruÏní kfiiÏovatka, která bude mít jedno rameno napojené na rychlostní silnici R 49. Ta propojí Zlínsk˘ kraj se Slovenskem. PfiestoÏe jsou nûkterá fakta uÏ tfii roky známá, to nejdÛleÏitûj‰í si je‰tû ponechávají zamûstnanci krajské firmy

Industry Servis ZK pro sebe: za kolik budou pozemky v zónû prodávat, zda se jim nakonec zónu podafií zaplnit a k˘m. Zatím zájemci ví, Ïe stát a kraj vybuduje zónu za jeden a pÛl miliardy. A Ïe Hole‰ovská zóna bude podobná gigantÛm v No‰ovicích, Kolínû ãi Mo‰novû. Stát totiÏ tyto oblasti urãil za strategické body budoucího rozvoje.

Černovice jsou vzorem „Investofii se pochopitelnû o zónu zajímají. A to z mnoha oborÛ. Zvefiejnûní jejich jmen není moÏné,“ uvedl mluvãí spoleãnosti Industry Servis ZK Jaroslav Janeãka. Podle nûj je pfiedãasné fiíkat, kolik penûz bude firma vlastnûná krajsk˘m úfiadem chtít za jednotlivé parcely. Spoleãnost Industry Servis ZK ale oãekává, Ïe firmy postaví továrny za více neÏ dvacet miliard korun. „Ceny navíc nestanovíme plo‰nû. Navíc budeme muset zohlednit velké

mnoÏství faktorÛ, napfiíklad ceny v okolních zemích,“ dodal Janeãka. Podle ekonoma Petra Zahradníka se z hole‰ovské zóny zfiejmû nestane automobilov˘ obr podobn˘ No‰ovicím nebo TCPA v Kolínû. „Doba pfiíchodu velk˘ch zpracovatelsk˘ch firem s pûti ãi ‰esti tisíci zamûstnanci uÏ je pryã,“ fiíká Petr Zahradník z EU Office âeské spofiitelny. „Chtûli bychom se inspirovat spí‰e brnûnskou ãernovickou zónou. DÛleÏité je soustfiedit se na lehkou strojírenskou v˘robu, v˘robu v˘poãetní techniky a podobnû. Zóna hlavnû nesmí zatûÏovat mûsto,“ fiekl starosta sousedních Bofienovic Jakub Bednárek. Podle nûj obec se sto osmdesáti obyvateli v˘stavbou zóny pouze získá. „UÏ více neÏ rok sledujeme, jak narÛstá zájem o bytovou v˘stavbu v na‰í obci. Zmûnili jsme územní plán na stavbu rodinn˘ch domÛ. O tyto pozemky je obrovsk˘ zájem,“ dodal Bednárek. Pokraãování na stranû 8

02_mh1208

1.12.2008 15:41

Stránka 1

PROSINEC 2008 AKTUÁLNĚ ŽADATELÉ MŮŽOU DOSTAT 150 MILIARD Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo v záfií a fiíjnu osmatfiicet v˘zev na 144,05 miliard korun. UÏ v záfií získalo evropské peníze 1745 projektÛ s hodnotou pfies ‰estaãtyfiicet miliard korun. Dal‰ích 7 637 projektÛ, které Ïádají o 178 miliard korun, má ‰anci, Ïe peníze získají. Mezi roky 2007–2013 má do âeské republiky pfiitéct celkem 26,69 miliard euro. To je témûfi 615 miliard korun. Ministerstvo rozdûlilo z této ãástky za poslední rok a pÛl více neÏ polovinu.

Dopravní uzly na Moravě FUNGUJÍCÍ LOGISTICKÉ PARKY MĚSTA, KTERÁ MAJÍ ZÁJEM O VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM STRATEGICKÉ OBLASTI

OPAVA

ČEZ PŘISPÍVÁ OBCÍM NA DĚTSKÁ HŘIŠTĚ Obce a mûsta mají od listopadu do konce ledna 2009 moÏnost získat peníze na hfii‰tû od nadaãního fondu âEZu. Úfiad, kter˘ si podá Ïádost, mÛÏe získat na vybudování sportovního nebo dûtského hfii‰tû ãástku aÏ jeden a pÛl milionu korun. Nadace za ãtyfii roky rozdala na projekt OranÏová hfii‰tû 177 milionu korun a do konce leto‰ního roku bude fungovat jiÏ 116 hfii‰È s nadaãním logem. âEZ roãnû podpofií dvacet aÏ tfiicet projektÛ.

3

6

NOVÝ JIČÍN

4

LIPNÍK n. B. PŘEROV

BRNO

1 LOGISTICKÉ PARKY NA MORAVĚ 1) CT Park Brno South 2) ProLogis Brno 3) VGP Olomouc 4) CT Park Lipník nad Bečvou 5) CT Park Nový Jičín 6) ProLogis Ostrava 7) Otrokovice

Pokraãování ze strany 1 Dal‰ím hork˘m adeptem pro strategick˘ bod státu je Pfierov. I tam ale uÏ pracují na projektu sami. Bez pomoci státu nebo penûz z Bruselu. Mûsto sice zaloÏilo firmu, která má za úkol sjednotit pozemky pro budoucí terminál, to se v‰ak jednatelÛm kvÛli spekulantÛm s pozemky zatím nedafií. „Chceme, aby logistické centrum nedaleko bochofiského leti‰tû stálo co nejdfiíve. A myslím, Ïe se nám to podafií. KaÏd˘ t˘den mám nûjakou schÛzku se zástupci firem, ktefií o tyto pozemky mají zájem. I bez státní podpory,“ upozornil

Petr Ka‰ík, fieditel Svazu dopravy âR

Ti totiÏ podnikají na nákladov˘ch cenách. V souvislosti s finanãní krizí teì ale klesá poptávka. Dopravní firmy tak ãeká tûÏk˘ rok. Dopravní spoleãnosti oznaãují leto‰ní rok za nejhor‰í za posledních dvacet let. Proã? Trápí nás zejména znaãn˘ vzestup cen pohonn˘ch hmot v období za posledních deset let. Velkou ránou je pro nás také zhodnocování ãeské koruny a nestanovení data pfiijetí eura

NOVÁ DÁLNICE MÁ ŠEST PRUHŮ Bûlotín – ¤idiãi uÏ vyuÏívají ‰estipruhovou dálnici R47 z Lipníku nad Beãvou aÏ po Bûlotín. Odtud pak mÛÏou mífiit smûr Ostrava nebo Olomouc. ·estnáctikilometrov˘ úsek se v budoucnu stane spojnicí R35 od Olomouce a D1 od KromûfiíÏe. Jde o první dálnici v zemi, která je budovaná jako ‰estipruhová. Souãástí stavby je mimo jiné pfievedení potoka nad dálnicí a neménû unikátní je poslání tohoto úseku: spojí totiÏ ãtyfii v˘znamné dopravní tahy. Stavbu za sedm miliard korun dokonãilo sdruÏení vedené Skanska DS za necelé ãtyfii roky.

7

2

ZLÍN

BŘECLAV

UHERSKÝ BROD Logistická centra na Moravû a strategické oblasti státu pro vznik vefiejn˘ch logistick˘ch center

jednatel mûstské firmy Pfierovská rozvojová Ivo Kropáã. Podle nûj má Pfierov teì jeden problém: kdyÏ pfied deseti lety oznámilo, Ïe parcely za Pfierovsk˘mi strojírnami jsou pro postavení logistické zóny klíãové, majitelé parcel zaãali navy‰ovat ceny. „Asi 250 majitelÛ zavûtfiilo a trvá na tom, Ïe jejich pozemky mají hodnotu aÏ patnácti set korun za metr ãtvereãní. To je pro mûsto Pfierov nereálná cena. Proto se ohlíÏíme je‰tû po jiné lokalitû. Nebo se zamûfiíme na to, abychom soukrom˘m investorÛm pomohli s hladk˘m startem,“ dodal Kropáã.

Stát ale zatím trvá na tom, Ïe jedno z klíãov˘ch stfiedisek bude na jiÏní Moravû. A právû tady musí je‰tû dojednat to nejdÛleÏitûj‰í: kde bude centrála stát. Jihomoravsk˘ kraj trvá na tom, Ïe strategick˘m uzlem bude oblast kolem dálnice u Bfieclavi.

Břeclav nebo Brno S tím ale nesouhlasí úfiedníci na ministerstvu dopravy. „Bfieclav není ideální, protoÏe nemá pfiímou vazbu na prÛmyslové lokality. Budeme proto prosazovat, aby národní logistické centrum bylo v Brnû,“ uvedl Sedmidubsk˘.

A jak vlastnû má vefiejné centrum vypadat? Podle ministerstva dopravy stát podpofií pouze ty projekty, které budou poãítat s vyuÏitím minimálnû dvou druhÛ doprav. „Chceme zapojit do organizované dopravy i stfiední stav,“ upozornil Sedmidubsk˘. PfiestoÏe slovo „vefiejné“ napovídá, Ïe centrum zaplatí ministerstvo z penûz ze státní pokladny, ani v této oblasti je‰tû nemají úfiedníci úplnû jasno. „VÏdy chceme spolupracovat se soukrom˘m sektorem. Nûkde to moÏná budou PPP projekty v pravém smyslu. Jinde zase poskytneme dotaci. Jin˘ projekt zase získá státní i evropské peníze,“ dodal Sedmidubsk˘.

Kašík: Železniční tratě jsou časovaná bomba PODLE VÝKONNÉHO ŘEDITELE SVAZU DOPRAVY PETRA KAŠÍKA NEMŮŽE DOPRAVNÍ TRH DLOUHO UNÉST DEFORMACI ZPŮSOBENOU MALÝMI DOPRAVCI.

AKTUÁLNĚ

OTROKOVICE

Veřejná logistická centra? Zatím jen návrhy

OSTRAVA ZÍSKALA JEDEN A PŮL MILIARDY Ostrava – Ostrava uspûla v soutûÏi mezi pûti moravskoslezsk˘mi mûsty a mÛÏe tak do roku 2013 vyuÏít pfii sv˘ch projektech prostfiednictvím Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko jeden a pÛl miliardy korun. Mûsto peníze získalo také proto, Ïe úfiedníci magistrátu vypracovali Integrovan˘ plán rozvoje mûsta. Ten pod názvem Ostrava – magnet regionu schválili ostrav‰tí zastupitelé v ãervnu leto‰ního roku. Mûsto tak z evropsk˘ch penûz ãásteãnû zaplatí infrastrukturu v Nové Karolinû, opraví budovy Ústfiedna a Elektrocentrála, revitalizuje fieku Ostravici a vybuduje kolem ní cyklostezky. Podpofií také ostravskou ZOO a Slezskoostravsk˘ hrad.

OSTRAVA

5

OLOMOUC

PODVODNÍK SLÍBIL EVROPSKÉ DOTACE Firmy Euro Buy Invest Group a TP investiãní podvodnû nabízely dotace z evropsk˘ch fondÛ. Na tuto informaci upozornilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Spoleãnosti na sv˘ch internetov˘ch stránkách nabízely zprostfiedkování aÏ dvacetiprocentní dotace na v˘stavbu domu. „Zjistili jsme, Ïe obchodní zástupci firem kontaktují majitele rozestavûn˘ch domÛ a nabízejí získání dotace za úplatu ãtyfiiadvaceti tisíc zaplacenou pfiedem,“ uvedl mluvãí ministerstva pro místní rozvoj Hynek Jordán. Podle nûj není prostfiednictvím Programu rozvoje venkova moÏné získat takovou dotaci.

STRANA 2

D O P R AVA A LO G I S T I K A

v âesku. Do toho se pfiidává je‰tû sniÏující se poptávka po dopravních v˘konech. MÛÏete uÏ mluvit o krizi? Proã nefunguje „mocná“ dopravní lobby? V silniãní nákladní dopravû uÏ mÛÏeme mluvit témûfi o krizi. Vzhledem k poãtu vydan˘ch oprávnûní v silniãní nákladní dopravû jdou malí dopravci z dÛvodu ohroÏení pod nákladové ceny a deformují trh. Jak hodnotíte rozvoj ãesk˘ch dopravních cest? Koridorové Ïelezniãní cesty buduje stát za vydatné pomoci evropsk˘ch fondÛ velmi intenzivnû. Zb˘vající tratû jsou ve velmi zuboÏeném stavu a do budoucna je jejich stav ãasovanou bombou. Je nutné otevfiít diskusi o tratích, které budou udrÏovány v odpovídající kvalitû. Dálniãní cesty se budují téÏ velmi intenzivním tempem a je nutné co nejvíce vyuÏít pfiíspûvkÛ EU z Operaãního programu doprava pro léta 2007–2013. Vodní cesta je samostatnou kapitolou, neboÈ doposud vláda nerozhodla o vybudování jezu v Dûãínû. DÛsledkem je znemoÏnûní podnikání ve vodní dopravû v úseku Ústí nad

Labem – státní hranice. Z tûchto dÛvodÛ podávají dotãení rejdafii Ïaloby na ministerstvo dopravy. Vznikly jim totiÏ ‰kody z nemoÏnosti podnikat na vodní cestû. Jak˘ je dnes stav dopravního trhu? Které firmy uspûjí? Vzhledem k finanãní krizi v souãasnosti nikdo nedokáÏe pfiesnû odhadnout dopady na dopravce. SníÏení produkce v automobilovém prÛmyslu automobilky v první fiadû vyfie‰í sníÏením agenturnû zamûstnávan˘ch pracovníkÛ. Ale co mají dûlat dopravci? Zejména na ty malé dopadne krize pfiímo. Na jednu stranu se mluví o ‰patn˘ch ãasech, na druhou stranu potfiebují dopravci stále více zamûstnancÛ. Myslím, Ïe pro kamionovou dopravu jiÏ tento stav pfiíli‰ neplatí, a to vzhledem ke sniÏování dopravních v˘konÛ spojen˘ch s finanãní krizí. Proã nemÛÏou ãeské firmy najít kvalifikované zamûstnance? Silniãní dopravní firmy vyuÏívaly v minulosti zejména fiidiãÛ ze základní vojenské sluÏby. To uÏ dnes neplatí. Ve‰keré snahy dopravcÛ, aby ‰koly zfiídily samo-

statn˘ uãební obor, nikdo nereflektuje. Jak dopravní segment ovlivÀuje neexistence termínu pfiijetí eura? Pokud není urãen termín vstupu do Eurozóny, ãeská koruna mÛÏe neovlivnitelnû kolísat. âeské exportní firmy jsou proto v ohroÏení. Jak budete postupovat v procesu schvalování návrhu, kter˘ poãítá s tím, Ïe by zafiadil leteckou a moÏná i kamionovou dopravu do systému prodeje s emisními povolenkami? V pfiípadû schválení EU se dotãené dopravní obory budou muset s tímto rozhodnutím vyrovnat. Je ale jasné, Ïe dÛsledkem bude zdraÏení sluÏeb jejich klientÛm. Máte plán, jak se podílet na sniÏování emisí pocházejících z narÛstání dopravy? Net˘ká se to jen na‰eho svazu. Firmy musí zlep‰it logistiku dopravních procesÛ ve spolupráci s prÛmyslem. Dal‰í krok je modernizace samotn˘ch dopravních prostfiedkÛ. V˘robci musí pro zlep‰ení Ïivotního prostfiedí vyuÏívat nejmodernûj‰í technologie.

VSETÍN VYSTĚHOVAL DALŠÍHO NEPLATIČE Vsetín – Poru‰ování dobr˘ch mravÛ v domû a dluhy na nájemném. To jsou dÛvody, proã vsetín‰tí radní dali pfiíkaz k vystûhování dal‰ího nájemníka z obecního bytu. Letos uÏ je to jejich ãtrnácté rozhodnutí. Dal‰ích tfiináct podepsal soud. „Zmínûn˘ nájemník dlouhodobû poru‰oval noãní klid, vulgárnû napadal dal‰í nájemníky domu a devastoval byt. Navíc neuhradil nájemné za poslední tfii mûsíce,“ vysvûtlila dÛvody udûlení v˘povûdi z nájmu Alena ·uláková z útvaru interního auditu. Radní proto vyuÏili svého práva a udûlili hfií‰níkovi v˘povûì z nájmu bez pfiivolení soudu.

OTROKOVICE: OBYVATELE TRÁPÍ ZÁPACH Otrokovice – Nepravidelnû se opakující zápach obtûÏuje v posledních mûsících obyvatele Otrokovic. Radnice zatím neví, odkud zápach pochází. ProtoÏe se objevuje nepravidelnû a jednorázovû, mají úfiedníci jeden problém: kdyÏ podají Ïádost na inspekci Ïivotního prostfiedí, inspektofii dorazí ve chvíli, kdy je v Otrokovicích ãist˘ vzduch. „UÏ nûkolikrát jsme do mûsta pozvali pracovníky inspekce. V den kontroly zrovna nic nezapáchalo,“ uvedl vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí otrokovické radnice Petr Zakopal. V souãasnosti leÏí na radnici tfiiadvacet podpisÛ nespokojen˘ch obãanÛ. Mûsto podnût opût za‰le s nadûjí, Ïe se pÛvodce zneãi‰tûní najde.

POLÁCI SE SEZNÁMILI S JANTAROVOU STEZKOU Zlín – Projekt Evropské jantarové stezky má dal‰ího potenciálního partnera: Polsko. Zlínsk˘ kraj, kter˘ projekt vymyslel a propaguje, uskuteãnil dal‰í setkání ve slovenském Popradû. Pokud se zástupcÛm zlínského kraje podafií pfiesvûdãit mûsta, která v minulosti patfiila k jantarové stezce, mohli by se turisté tû‰it, Ïe za ãtyfii roky si mÛÏou naplánovat dovolenou s historick˘m podtextem. (hrd)

03_mh1208

1.12.2008 15:40

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 3

ROZHOVOR

Hašek: Dceři bych politickou dráhu rozmlouval DVAATŘICETILETÝ HEJTMAN JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, MICHAL HAŠEK PODLE NĚKTERÝCH KOLEGŮ UDĚLAL KROK ZPĚT, KDYŽ SE ROZHODL OPUSTIT POST ŠÉFA POSLANECKÉHO KLUBU SOCIÁLNÍCH DEMOKRATŮ.

Nov˘ hejtman Jihomoravského kraje.

strany. Nevynechá ale jedinou pfiíleÏitost, aby mé chyby neokomentovala. Neberu to tak, Ïe by to pfiekraãovalo nûjak˘ rámec. KdyÏ jsme spolu, tak se snaÏíme politick˘m tématÛm spí‰ vyh˘bat. Jinak bychom se o niãem jiném ani nebavili. Ale lhal bych, kdybych fiekl, Ïe se o politice doma nebavíme.

Foto: Stanislav Svoboda

Tak to musí mít va‰e Ïena radost, Ïe teì budete trávit více ãasu na jiÏní Moravû. Jakou roli hrál tento fakt pfii rozhodování o sestupu z postu ‰éfa poslaneckého klubu na lídra Jihomoravského kraje? Mám tfiíletou dceru a Ïenu, se kterou chci trávit více ãasu. A to je jeden z dominantních dÛvodÛ, proã jsem pfiijal kandidaturu do krajského zastupitelstva. Pro nûkoho to bylo moÏná pfiekvapivé, Ïe jsem se rozhodl vzdát tak vysoké funkce v parlamentu, ale pro mû to byl spí‰e krok k ‰Èastnûj‰ímu Ïivotu. Období, které teì proÏívá moje dcera, uÏ nikdy jindy zaÏít nemÛÏu. A nikdo jí ãas, kter˘ bych s ní netrávil, nevynahradí. Proto chci b˘t v tûchto letech u toho. Osobní kontakt je nadev‰e.

Ha‰ek je pfiitom ze svého rozhodnutí ‰Èastn˘. Nejen, Ïe bude mít nyní více ãasu na svou tfiíletou dceru, ale odchází z vysoké politiky dobrovolnû. Bez ostudy. „V politice nikdy neví‰ dne ani hodiny. A já se cítím neuvûfiitelnû svobodnû, kdyÏ jsem si mohl urãit svou hodinu sám. Teì dûlám politiku v kraji, kde jsem se narodil, s lidmi, které znám,“ fiíká nejmlad‰í hejtman v âesku. Volební analytici i politici na podzim 2008 zajásali nad vysokou volební úãastí. K urnám pfii‰lo více neÏ ãtyfiicet procent voliãÛ. V západních zemích Evropy volí pravidelnû osmdesát procent lidí. Ohlédneme-li se, s mírn˘m odstupem, o ãem tento fakt vypovídá? Je potfieba zaãít tím, Ïe volby byly regionální, a ne celostátní, parlamentní. V âeské republice také na rozdíl od jin˘ch státÛ neexistuje volební povinnost. TakÏe lidé po roce 1989 se mohou svobodnû rozhodnout, zda k volbám pÛjdou. A kdyÏ na nû nedorazí, tak se nemusí obávat toho, Ïe za nimi pobûÏí hlídka Národní fronty. Jsem pfiesvûdãen o tom, Ïe ãtyfiicet procent lidí je v˘born˘ úspûch. Nejen sociální demokracie, ale v‰ech politick˘ch stran. To ãíslo je totiÏ podobné jako u parlamentních voleb. KaÏdopádnû minulé krajské volby zajímaly o jedenáct procent ménû lidí. TakÏe pokud pÛjdeme kaÏdé volby tímto tempem, tak za osm, dvanáct let se mÛÏeme pochlubit stejn˘m v˘sledkem jako zemû západní Evropy. Jak vnímáte hlas tûch ‰edesáti procent lidí, ktefií k volbám vÛbec nedorazili? Za komunistÛ kontrolovaly lidi domovní dÛvûrnice. K urnám museli pfiijít, i kdyÏ se jim vÛbec nechtûlo. Proto si myslím, Ïe v âesku je zakódovaná nedÛvûra k politice jako takové. Samozfiejmû, Ïe jsem se na volebních mítincích setkával s názory lidí, ktefií fiíkali: vÏdyÈ je to vlastnû jedno, koho zvolíme. V‰ichni jsou

‰patní a politika je divná vûc. PouÏívali i ostfiej‰í slova. Odpovídal jsem, Ïe ‰patná není politika. Politiku dûlají lidi. A já uznávám, Ïe v kaÏdé politické stranû se najdou lidé, ktefií dûlají svou práci ‰patnû a nejsou ãestní a charakterní. Ale platí to i naopak. ·koda, Ïe sly‰íme hlavnû o kauzách, které upozorÀují na bezcharakternost politikÛ. A co je hor‰í, Ïe nic se s tím nedûje. Ano, to je hrozná zpráva. Lidé se uÏ unavili, sdûlovací prostfiedky pfiehfiály. A to vede k tomu, Ïe lidé nad fiadou nepfiístojností uÏ jen mávnou rukou a je jim v podstatû jedno, za k˘m ta kauza smûfiuje a o ãem je. Takové zprávy je hlavnû utvrzují v názoru, Ïe politici jsou bezcharakterní. UÏ jim ale nedochází, Ïe ty medializované pfiípady ukazují na lidi, ktefií selhali. Bere jim to moÏnost udûlat si názor i na lidi, ktefií nechtûjí dûlat politiku pro byznys. Média poukazují zejména na politické ‰piãky. Vy jste tfietí muÏ sociální demokracie. Neobáváte se praktik, na které novináfii poukazují? Napfiíklad odposlechÛ

a sbûru kompromitujících materiálÛ na jednotlivé poslance? Je‰tû jsem takov˘ pocit nemûl. Kdybych ho totiÏ mûl, tak udûlám dvû vûci: oznámím to médiím a policii. Není to stresující pracovat v takovém prostfiedí? Je to vûc, se kterou se ãlovûk musí postupnû srovnat. Pokud mu vÛbec dojde, Ïe se v takovém prostfiedí pohybuje. Je pravda, Ïe ne kaÏd˘ má na to, aby se srovnal s tím, Ïe politika nefunguje pouze na principu vzne‰en˘ch ideálÛ a programov˘ch tezí, které pfiedná‰íte. Musí si uvûdomit, Ïe je to obãas o ostr˘ch loktech, tvrd˘ch zájmech, které si nûktefií lidé vynucují ne zrovna v bíl˘ch rukaviãkách. V‰echno ale musí mít svou míru. Jsem pfiesvûdãen, Ïe ãeská politika za poslední dva roky hodnû zhrubla. Pojmy jako etika a morálka u nûkter˘ch vyvolávají spí‰e úsmûv. A to je ‰okující. Otázkou je, proã se nûkteré politické strany tak zoufale brání tomu, aby existoval etick˘ kodex. Proã jste vstoupil do sociální demokracie?

V na‰í rodinû nikdo nebyl sociální demokrat. Do této strany jsem vstoupil kvÛli lidem, se kter˘mi jsem pozdûji spolupracoval. Ti mû do sociální demokracie pfiivedli a uvedli na ta nejniωí patra. A pak uÏ to bylo na mû. Po deseti letech jsem se ze zastupitele v Drásovû stal hejtmanem Jihomoravského kraje. Zaãínal jste jako mlad˘ politik... Ano, bylo mi dvaadvacet let. Moje cesta do vy‰‰ích pater politiky ale není jen o mé osobû. Netrpím „jáismem“, takÏe si uvûdomuji, Ïe jsem mûl hlavnû ‰tûstí na lidi. Vypadá to, Ïe jste hodnû cílevûdom˘ ãlovûk. Nebyla pro vás politika také moÏností, jak postupovat na pomyslném Ïebfiíãku kariéry? Zastupitele v Drásovû ãlovûk nedûlá proto, aby se pustil do závratné politické kariéry. V té dobû jsem studoval právnickou fakultu. Nevûdûl jsem, jaké bude vyústûní. Zda budu advokátní koncipient a následnû advokát. Politika s právem se ale hodnû snoubí. Zajímal jsem se také o historii dvacátého století, takÏe jsem

BLESKOVÝ ROZHOVOR S MICHALEM HAŠKEM ■ Pasohlávky Moravské Laa an der Thaya. Turisté nebudou za lázeÀstvím mífiit pouze do západních âech, ale i na jiÏní Moravu. ■ Margaret Teacher Îelezná lady. Její my‰lenky mû na rozdíl od Davida Ratha neoslovují.

■ Rulandské ‰edé Vynikající odrÛda. Doufám, Ïe její kouzlo v budoucnu objeví nejen lidé na jiÏní Moravû, ale i v na PraÏském hradû nebo v poslanecké snûmovnû. ■ Anarchista Vyjádfiení názoru. Teì jde o to, jak˘mi prostfiedky.

vûdûl, jak se vyvíjela ãeskoslovenská spoleãnost. A to uÏ byl jen krok k tomu, aby se z aktivního práva stala aktivní politika. Nic to ale nemûní na tom, Ïe jsem si nepro‰el v‰echny cesty. Pfies obecní zastupitelstvo, pfies okresní shromáÏdûní, krajské zastupitelstvo, kde jsem byl nejmlad‰ím opoziãním zastupitelem. Pak cesta do poslanecké snûmovny a zvolení ‰éfem poslaneckého klubu. A nyní zpût na jiÏní Moravû coby nov˘ hejtman. âesk˘ reÏisér Jan ·páta dával chyby politikÛ ãásteãnû za vinu i jejich manÏelkám. ¤íkal: „Kdyby jim jejich Ïeny doma fiíkaly, Ïe dûlají blbosti, pak by se moÏná zarazily velké prÛsery hned na zaãátku.“ Komentuje va‰e Ïena va‰e politické kroky? Tak tato slova nepopisují rozhodnû pfiíbûh rodiny Ha‰kovy. Pokud má moje manÏelka dojem, Ïe dûlám nûco ‰patnû, nebo se jí nezdá, kam se ubírá dne‰ní politika, tak velmi ãasto sl˘chávám její názory. A ty nejsou vÏdy líbivé. V manÏelce mám vûrného oponenta. Ne ve smyslu, Ïe by mûla úplnû odli‰né názory nebo byla dokonce ãlenkou jiné politické

Je vám va‰e dcera uÏ teì v nûãem podobná? S ohledem na to, Ïe chci, aby se jednou vdala, tak bych si pfiál, aby byla více podobná manÏelce neÏ mnû. (smích) Ale to je taková slovní hfiíãka. Obãas sly‰ím, Ïe ve ‰kolce organizuje dûti do mal˘ch i vût‰ích skupinek. Jen doufám, Ïe se z ní nestane politiãka. Doufáte? Vy byste si nepfiál, aby va‰e dcera byla politiãka? Kdyby jednou pfii‰la a fiekla: Tatínku, chtûla bych zkusit politiku, tak nevím, jestli bych jí to nevymluvil. Bude to ale vÏdycky její rozhodnutí. Já jí fieknu pouze svÛj názor. Nedoporuãujete jí to také kvÛli hrubosti mezi politiky, o které jste mluvil? Teì ta situace opravdu není rÛÏová. Ale doufám, Ïe za dvacet let dojde mezi politiky ke generaãní v˘mûnû. Postupnû opustí politiku lidé, ktefií do ní nastoupili poãátkem devadesát˘ch let. Lidé, ktefií byli ãásteãnû ovlivnûni b˘val˘m reÏimem. Vûfiím nejen v generaãní v˘mûnu, ale i profesionalizaci politiky. Tak, aby se ãlovûk nemusel stydût za to, Ïe je profesionální politik. Vy se stydíte za to, Ïe jste profesionální politik? Já ne.

Kdo je hejtman Jihomoravského kraje... ■ Neonacista Tady budu tvrd‰í. Skupina lidí, se kter˘mi dnes stát nebojuje prostfiedky a zpÛsoby, jak˘mi by mûl. ■ Kauza Kundera Ústav v˘zkumu totalitních reÏimÛ s panem Îáãkem v ãele je problémov˘. Myslím si, Ïe pan Îáãek si postavil osobní kariéru zpÛso-

bem, kter˘ je pro mû nepfiijateln˘. Pro tento ústav jsem nehlasoval a vûdûl jsem proã. Stala se z nûj novodobá inkvizice, která chce pfiepisovat dûjiny ãeského národa. Pfiál bych si, aby historii vykládali historici, a ne profesionální úfiedníci. Je ironické, Ïe nad‰ení mladí „svazáci“ jsou teì nad‰en˘mi bojovníky proti komunismu.

Narodil se 17. dubna 1976. Po maturitě na tišnovském gymnáziu absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 doposud člen obecního zastupitelstva, nejmladší člen zastupitelstva Jihomoravského kraje (2000). V roce 2002 zvolen poslancem PSP ČR, následně statutární místopředseda a předseda PK ČSSD, stínový ministr zemědělství ČSSD, pracuje v řadě výborů PS ČR, 2005 člen, místopředseda Správní rady VZP ČR. Dříve závodně tancoval. Má rád historickou literaturu.

04_mh1208

1.12.2008 15:42

Stránka 1

PROSINEC 2008 AKTUÁLNĚ OSTRAVĚ PŘIBÝVAJÍ OBYVATELÉ Ostrava – V Ostravû bydlí o témûfi deset tisíc lidí více neÏ loni. Podle statistiky Ïije v ostravsk˘ch ãtvrtích 316 700 obyvatel. Loni jich bylo na úfiadech pfiihlá‰eno 308 104. Nejlidnatûj‰ím mûstsk˘m obvodem je Ostrava-Jih, kde bylo registrováno 116 661 obyvatel. V Porubû Ïije v souãasnosti 71 539 obyvatel, v mûstském obvodû Moravská Ostrava a Pfiívoz 42 502 obyvatel. V tomto údaji jsou zapoãítáni i cizinci, ktefií mají hlá‰en˘ pobyt na území mûsta. Ostrava eviduje 306 358 obãanÛ âeské republiky.

STRANA 4

LO G I S T I C K Á C E N T R A

Logistické centrum v Ostravě: O patnáct procent méně kamionů Mo‰novská zóna je dvû stû hektarÛ velká. HB reavis obsadila padesát hektarÛ, dal‰ích pûtaãtyfiicet koupili jiní investofii.

V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ PRIVATIZUJÍ BYTY HavlíãkÛv Brod – Mûsto HavlíãkÛv Brod chce ve tfietí, a zfiejmû poslední, vlnû privatizace prodat 435 bytÛ. Zb˘vajících zhruba devût set mûstsk˘ch bytÛ, do kter˘ch chce radnice investovat peníze, uÏ zÛstanou v majetku mûsta.

HAVÍŘOV KOUPIL VYSAVAČE NA LISTÍ Havífiov – Havífiovské ulice budou ãistûj‰í. Mûsto totiÏ koupilo motorov˘ fukar a vysavaã listí v jednom. Oba stály dva tisíce korun. Radnice si tyto pomocníky chválí. Zamûstnanci úklidové firmy totiÏ stihnou vyãistit vût‰í plochu v krat‰ím ãase.

OSTRAVSKÝ MAGISTRÁT PODLE DEVELOPERŮ PRODAL POZEMKY V OSTRAVĚ-MOŠNOVĚ POD CENOU. MĚSTO SE ALE BRÁNÍ: BEZ NOVÉHO MULTIMODÁLNÍHO LOGISTICKÉHO CENTRA BYCHOM NEMOHLI ROZVÍJET OSTRAVSKÉ LETIŠTĚ. Ostrava – KdyÏ ostravsk˘ magistrát letos v ãervnu prodával pozemky nedaleko leti‰tû Leo‰e Janáãka, netu‰il, Ïe bude muset lidem vysvûtlit, proã prodává parcely za tak nízké ceny. Podle magistrátu je dÛleÏitûj‰í sehnat

VSETÍN PATŘÍ MEZI OBCE PŘÁTELSKÉ K RODINĚ Vsetín – Vsetín patfií mezi obce s nejlep‰í místní rodinnou politikou na Moravû. Vypl˘vá to z v˘sledkÛ soutûÏe Obec pfiátelská rodinû, kterou vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních vûcí. Vsetín se umístil na druhém místû. Do soutûÏe se pfiihlásilo 218 obcí a mûst.

JIHLAVA MÁ NOVOU CYKLOSTEZKU Jihlava – Primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal otevfiel novou cyklostezku. Cyklisté tak mÛÏou bezpeãnû projet historické jádro, zajet si do kina Dukla, na zimní stadion do dojet k budovû gymnázia. Jeden a pÛl kilometru propojí také obchodní domy a sportovní zafiízení. Cyklostezka stála témûfi patnáct a pÛl milionu korun. Jihlava platila patnáct milionÛ korun. Státní fond dopravní infrastruktury pfiispûl ãástkou ãtyfi set tisíc korun a spoleãnost E.ON zdarma osvûtlila lávku.

zajímavého investora, kter˘ dokáÏe mo‰novskou zónu rozproudit. Podle developerÛ ale Ostrava pfii‰la o nûkolik stovek milionÛ korun. Na fakt, Ïe mûsto prodává metr ãtvereãní za 330 korun, upozornil ãasopis Ekonom a deník E15. Po redakcích teì ostravsk˘ magistrát poÏaduje odpovûì. Na upfiesnûní informací má mûsto právo v pfiípadû, Ïe se obsah ãlánku dotkl dobré povûsti úfiadu. Úfiedníci totiÏ tvrdí, Ïe pfii prodeji nikoho neprotûÏovali. Více neÏ dvû stû hektarÛ prodali strategickému investorovi, spoleãnosti HB Reavis Group, za stejnou cenu jako jin˘m jiÏ usídlen˘m firmám. „V mo‰novské zónû získali v‰ichni pfiedchozí investofii pozemky za cenu tfii sta korun. Cenu stanovil znalec, kter˘ pfii-

hlíÏel k tomu, Ïe parcely jsou umístûné více neÏ ‰est kilometrÛ od dálnice D47 a dvacet kilometrÛ od centra Ostravy,“ vysvûtlila mluvãí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Podle realitních makléfiÛ se cena za mûstské pozemky urãené pro podobné projekty pohybuje v ãástkách od osmi set do dvanácti set korun za metr ãtvereãní. „Takov˘ odhad je reáln˘, ale jen pro oblasti v bezprostfiední návaznosti na dálnici nebo na okraji mûsta,“ dodala Vojkovská. AÏ magistrát spolu s krajsk˘m úfiadem prodá v‰echny pozemky, dostane více neÏ pÛl miliardy korun. Do pfiípravy zóny ale uÏ stát spolu s mûstem investoval více neÏ dvû a pÛl miliardy korun. „Jsme rádi, Ïe spoleãnost HB Reavis vytvofií logistické centrum, do nûhoÏ investuje více neÏ ãtyfii

CTP musí kvůli zóně postavit dálniční křižovatku AŽ BUDE NOVÝ AREÁL U BRNA HOTOVÝ, OBSADÍ NÁJEMCI 2,2 MILIONU METRŮ ČTVEREČNÍCH. Brno – PfiestoÏe o podobû nového nádraÏí v Brnû stále vedou radní diskuze, logistické centrum, které má nového dopravního uzlu vyuÏít, uÏ má jasné obrysy. Na více neÏ jedenadvaceti metrech ãtvereãních uÏ od ãervna stojí první haly, do kter˘ch dennû zajíÏdí kamiony s více neÏ jedenácti sty zásilek. Více neÏ devût set pak fiidiãi rozvezou na ãeské i zahraniãní adresy. Spoleãnost âSAD Hodonín zatím vyuÏívá zejména v˘hodnou polohu vznikající zóny Brno South. Ta leÏí na kfiiÏovatce dálnic D1 a D2, nûkolik set metrÛ od mezinárodního leti‰tû. Logistická firma zatím je‰tû nevyváÏí zboÏí ve vagonech, majitel areálu CTP Invest má ale stavbu Ïelezniãní vleãky v plánu. „Îeleznice se stává dÛleÏit˘m

benefitem, a proto spoleãnû s CTP Invest usilujeme o dobudování Ïelezniãní vleãky do tohoto areálu, kter˘ – jak vûfiíme – vytváfií základ vefiejného logistického centra,“ uvedl fieditel logistiky hodonínského âSAD Franti‰ek Kincl. Na tento projekt v‰ak chtûjí oba partnefii získat ãást penûz z evropsk˘ch fondÛ.

Největší solární elektrárna v Česku CTP Invest musí ãást svého rozpoãtu na vybudování zóny investovat do mimoúrovÀové kfiiÏovatky a obchvatu ·lapanic. Takovou podmínku si totiÏ stanovilo mûsto Brno. Chce se tak vyhnout stíÏnostem lidí, kter˘m by dennû projíÏdûly kolony kamionÛ pfied domy. První nájemce zatím vyuÏívá jedenadvacet tisíc metrÛ ãtvereãních. AÏ bude zóna v roce 2013 stát, obsadí firmy 2,2 milio-

nÛ metrÛ ãtvereãních. CTP Invest slibuje, Ïe do území na hranici Brna a ·lapanic investuje ‰estnáct a pÛl miliardy korun. Práci v gigantické zónû Brno South získá patnáct tisíc lidí. PfiestoÏe CTP Invest je‰tû nemá v‰echny pozemky zasíÈované, nemá zatím o nájemce nouzi. V pofiadníku uÏ ãeká osmadvacet spoleãností. V areálu by tak mohly fungovat jak ãeské, tak i nadnárodní firmy. Rozvíjet by se mûly spoleãnosti z oblastí informaãních technologií, sluÏeb, designu a dodavatelÛ automobilového prÛmyslu. Rozlehl˘ park bude fungovat zároveÀ jako sluneãní elektrárna. Panely budou stát pfiímo u v˘robních hal. Mûla by tak vzniknout jedna z nejvût‰ích solárních elektráren v zemi.

miliardy korun. PfiestoÏe jsme pÛvodnû chtûli, aby se v oblasti vyrábûlo, pfiehodnotili jsme názor. Nov˘ projekt nabízí pfiíleÏitost zkombinovat leteckou, Ïelezniãní i silniãní dopravu na jednom místû. Pokud by nedo‰lo k umístûní zámûru spoleãnosti HB Reavis do mo‰novské zóny, mohla by nastat situace, Ïe plocha urãená pro strategického investora by dlouhou dobu nena‰la své uplatnûní,“ zdÛvodÀuje Vojkovská. Podle ní o prÛhlednosti transakce svûdãí i to, Ïe dal‰í investofii, ktefií obsadí zbyl˘ch tfiicet voln˘ch hektarÛ, nakupují pozemky za stejnou cenu jako HB Reavis Group. Právû proto se podle právníkÛ mûsto a kraj nemusí obávat toho, Ïe by mohl prodej pozemkÛ na Ostravsku napadnout antimonopolní úfiad. StûÏovatel by neuspûl ani se soudní Ïalobou.

„Pfiípadné napadení u Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûÏe není relevantní. Co se t˘ãe vefiejné podpory, je v˘znamné, Ïe pozemky v této lokalitû prodalo mûsto a kraj soukrom˘m partnerÛm za srovnateln˘ch podmínek. Pokud byla cena stanovena transparentnû na základû znaleckého posudku, lze pfiedpokládat, Ïe obec dodrÏela rozpoãtová pravidla i zákon o obcích,“ uvedl Vilém Pode‰va z právní kanceláfie Rowan Legal. Projektanti z HB Reavis tak mÛÏou plánovat dál projekt multimodálního logistického centra, které bude stát na plo‰e osmdesáti hektarÛ. Noví majitelé pozemkÛ chtûjí na plo‰e padesáti hektarÛ vybudovat podobné centrum, jako je stfiedisko v rakouském Grazu. Dennû se ve skladech vymûní ‰estadvacet tisíc tun zboÏí. ProtoÏe do centra nebudou zajíÏdût pouze kamiony, ale i nákladní vlaky a vleãky mífiící na nedaleké leti‰tû, sníÏí se poãet aut na dálnici. „Oãekáváme, Ïe na Ostravsku bude jezdit o 650 kamionÛ dennû ménû neÏ doposud. To znamená, Ïe se jejich poãet sníÏí o patnáct procent. Tím se sníÏí i emise, které zatûÏovaly Ïivotní prostfiedí: mÛÏou klesnout aÏ o dvaaãtyfiicet tisíc tun roãnû,“ uvedl mluvãí spoleãnosti HB Reavis Radek Mar‰ík. Spoleãnost poãítá s tím, Ïe v nov˘ch halách bude pracovat pfies dvû stû lidí. Dal‰ích dvû stû pracovních míst vytvofií firmy, které budou s nov˘m centrem obchodovat pfiímo v mo‰novské zónû. Centrum chce developerská firma stavût ve ãtyfiech etapách. UÏ teì zaãala pracovat na tom, aby v roce 2010 mûla v ruce stavební povolení. První haly, cesty a terminál kombinované dopravy budou stát o dva roky pozdûji. Spoleãnost HB Reavis chce zaplatit témûfi pûti miliardovou stavbu sama, pokusí se ale ãerpat peníze z Operaãního fondu Doprava.

05_mh1208

1.12.2008 15:47

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 5

INZERCE

DODAVATEL VA·EHO BYDLENÍ BO¤ITOV

V˘stavba lokality RD v obci Bofiitov u âerné hory od 2.970.000 - 3.260.000,- Kã

BOSKOVICE

Zahájen prodej bytÛ v nové v˘stavbû na ul. Hybe‰ova (b˘valá Slámova pila )

byty 1+KK - 3+KK od 1.010.000 - 2.130.000,- Kã

âESKÁ

EDEN II. etapa

V˘stavba RD v lokalitû âeská - Nivky pod lesem. K prodeji samostatné RD v cenách od 8.500.000,- Kã

Brno, PurkyÀova ul. Prodej bytÛ 1+KK - 4+KK obchodní prostory k pronájmu

PurkyÀova 35e • tel.: 543 236 244, 602 711 089 [email protected] • www.properity.cz

KB EUpoint MorHosp 255x182.indd 1

24.11.2008 11:09:48

06_mh1208

1.12.2008 16:41

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 6

VÝROBA AUT V NOŠOVICÍCH

Nová slezská auta mají korejskou značku ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE SE VĚTŠINA AUT VYVÁŽELA DO EVROPY ZE ZÁPADNÍ ČÁSTI ČESKA. PŘÍŠTÍ ROK JICH TÉMĚŘ DVĚ STĚ TISÍC NALOŽÍ NA KAMIONY A VAGÓNY LIDÉ ZE SLEZSKÝCH NOŠOVIC NA FRÝDECKU-MÍSTECKU. No‰ovice – Dfiíve proslulé kysané zelí, dnes osobní auta. Dfiíve plantáÏe zelen˘ch hlávek, dnes dvû stû hektarÛ továrních hal, nového asfaltu a zasíÈovan˘ch pozemkÛ pfiipraven˘ch pro dal‰í expanzi. To je prÛmyslová zóna na kraji vesnice s tisíci obyvateli – No‰ovic. Nejvût‰ím tahounem obfií prÛmyslové zóny je automobilka Hyundai. Stala se z ní tfietí továrna na v˘robu osobních aut v âesku. Zatím se zafiadila na tfietí pfiíãku. Na prvním místû je ·koda auto. Z ní dennû vyjede pfies dva tisíce aut. TCPA v Kolínû produkuje dennû tisíc vozÛ. Pokud se naplní plány ‰éfÛ fabriky v No‰ovicích, tak z továrních hal vyrazí do svûta v roce 2011 nejménû tolik aut jako z kolínského triumvirátu. „V˘robu jsme zahájili sedm mûsícÛ po dokonãení stavební ãásti. Na listopad a prosinec máme potvrzené objednávky na ãtrnáct tisíc aut. Pfií‰tí rok plánujeme vyrobit 185 tisíc vozÛ,“ uvedl prezident automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech Kim Ok-ão. Pro pfií‰tí rok to znamená, Ïe z No‰ovic vyjede do svûta o polovinu ménû aut neÏ z Kolína. Pokud si CTPA udrÏí svou v˘konnost, budou na tom za tfii roky obû fabriky podobnû: dennû vyrobí témûfi tisícovku aut.

Padesát miliard korun Podle ministra prÛmyslu a obchodu Martina ¤ímana pfiispûje tak automobilka k oÏivení ãeské ekonomiky o jedno procento. AÏ v roce 2011 vyuÏije továrna celou svou kapacitu, bude to pro ãesk˘ rozpoãet znamenat padesátimiliardové saldo. „âeská republika najetím Hyundaie pfievezme po Slovensku pomyslnou první pfiíãku, co se t˘ãe produkce ve v˘robû automobilÛ na jednoho obyvatele. Na jednoho âecha tak teì pfiipadne 130 vozÛ,“ fiekl ¤íman.

UÏ teì továrna udûlala z Fr˘decko-Místecka o témûfi pûtadvacet miliard bohat‰í region. Hyundai se totiÏ rozhodl investovat do továrny do tfií let 1,2 miliardy euro. Nakonec tedy v No‰ovicích vznikne areál za více neÏ tfiicet miliard korun. Hyundai se zatím neobává dopadu svûtové finanãní krize. A to i pfiesto, Ïe chování jin˘ch automobilek a jejich dodavatelÛ zase tak optimisticky nevypadá. „V No‰ovicích budeme vyrábût model Hyundai i30. To je vÛz stfiední tfiídy, kter˘ plní poÏadavky a potfieby evropsk˘ch zákazníkÛ. Kromû v‰ech standardÛ má malou spotfiebu. To je kritérium, které bude na‰e zákazníky zajímat ze v‰eho nejvíc,“ myslí si mluvãí no‰ovického závodu Petr Vanûk.

Zaměstnanců je v kraji dost Továrna tak mÛÏe zaãít plnit své plány. Do konce roku pfiijme 2 200 zamûstnancÛ. Teì auta le‰tí, montuje, lakuje a kontroluje osmnáct set lidí. A vedení firmy se neobává toho, Ïe by, podobnû jako v Kolínû, museli nové zamûstnance sloÏitû hledat. Moravskoslezsk˘ kraj je totiÏ stále oblastí s nejvût‰í mírou nezamûstnanosti. V fiíjnu tohoto roku hledalo na severu Moravy práci témûfi tfiiapadesát tisíc lidí. To je 7,7 procent ze v‰ech lidí, ktefií mÛÏou do práce nastoupit. „Dennû se v na‰em náborovém stfiedisku eviduje prÛmûrnû pûtadvacet lidí. Zajímá nás pouze jejich motivovanost a ochota pracovat na pln˘ v˘kon. U vût‰iny lidí nepoÏadujeme Ïádné speciální vzdûlání, nezajímá nás vûk ani pohlaví. Vût‰ina lidí, ktefií zde pracují, nemají zku‰enosti z automobilového prÛmyslu. My je za‰kolujeme v na‰í sesterské automobilce Kia v Îilinû,“ uji‰Èuje Vanûk. „Vût‰ina aut vyroben˘ch v No‰ovicích poputuje na západní trhy. Fakt, Ïe budeme blíÏe k zákazníkÛm, ale pfiíli‰ neovlivní koncovou cenu. Náklady, které jsme u‰etfiili za logistiku a dopravu, pfiekr˘vají náklady za vyplácení vy‰‰ích mezd a draωí energie, neÏ jaké platíme v Koreji,“ upfiesnil Kim Ok-ão. Z âeské republiky tak roãnû odjede pût procent z celkového objemu, které závody korejské automobilky vyprodukují. Padesát procent ze v‰ech pochází pfiímo z Koreje. Dal‰í závody jsou v âínû, Americe. Ve stfiední Evropû se Hyundai usídlil poprvé.

Seznam te se: prezident Hyundai Motor Manufacturing Czech Kim Ok-ão.

První auta, která z no‰ovického závodu vyjela, byla v barvách ãeské vlajky.

Aby mûla auta dokonal˘ lak, pracují zamûstnanci v bíl˘ch bavlnûn˘ch rukavicích.

Ve svafiovnû pracovníci spou‰tûjí poãítaãe. To ostatní za nû udûlají roboti.

Dûlníci jsou od sebe odli‰eni barevn˘mi montérkami.

Foto a text: Veronika Hrdá

Nošovická auta vznikají za zvuku Beethovena a Mozarta LUDWIG VAN BEETHOVEN: PRO ELIŠKU. LOMOZ STROJŮ PŘIPOMÍNAJÍCÍ DINOSAURY. VŮNĚ SMETANOVÉ OMÁČKY S HOUSKOVÝMI KNEDLÍKY. TAK VYPADÁ RANNÍ SMĚNA V NOŠOVICKÉ AUTOMOBILCE HYUNDAI. Nûkolik stovek zamûstnancÛ pozoruje, jak stádo Ïlut˘ch robotÛ v lisovnû a svafiovnû pfiipravuje ergonomick˘ tvar karoserie. PfiestoÏe je ve vzduchu cítit vÛnû roztaveného kovu, lidé se nemusí bát, Ïe by si své bledûmodré uniformy – montérky – u‰pinili. Práci robotÛ totiÏ pozorují za plexiskly.

Zamûstnanci do samotné v˘roby aut nezasahují. Oni jsou zde od toho, aby mohli linku spustit nebo zastavit. Po dvou hodinách se klidná hudba zastaví. Lidé pochopili, Ïe je ãas na odpoãinek. KaÏdá smûna je rozdûlena do nûkolika blokÛ: dvû hodiny práce, pauza, dvû hodiny práce, obûd v kant˘nû, dvû hodiny práce,

pauza, dvû hodiny práce a odchod domÛ. „Není to taková rutina, jak se to mÛÏe zdát. Jsem rád, Ïe mám práci tak blízko bydli‰tû. Navíc ani plat není tak ‰patn˘,“ chválí si pfied pfiestávkou jeden ze zamûstnancÛ. Ve svafiovnû se zhasínají svûtla a on s ostatními dûlníky v modr˘ch montérkách si zaãíná rozbalovat bagety v odpoãinkové zónû. Designové Ïidliãky, oplocené su‰en˘m bambusem.

V˘roba jednoho auta v no‰ovické továrnû trvá dvacet hodin. KaÏdou minutu se v‰ak na páse, kter˘ rychlostí kroku posouvá pfiipravená auta, objeví jeden vÛz. A systém pfiekvapuje je‰tû dal‰ím prvenstvím: pokud by se rozhodlo vedení firmy vyrábût v No‰ovicích více typÛ aut, staãilo by jim ke zmûnû necelá sekunda. Pfiesnû 0,8 sekund.

Táta robotů se jmenuje Main Buck Ve svafiovnû totiÏ velí jeden „táta strojÛ“; Main Buck. Ten má dvû masivní hfiídele ãtvercového prÛfiezu, uloÏené soubûÏnû se smûrem linky. KaÏdá ze ãtyfi stran hfiídele je vysoká zhruba metr a na

ní jsou rozmístûné sváfiecí hlavy. Koncert za doprovodu dal‰ích stovek men‰ích robotÛ mÛÏe zaãít. To v‰e za doprovodu Mozarta, kterého stfiídá Beethoven. Podávací roboty vloÏí mezi hfiídele platformu, dal‰í podavaãe shora pfiidají boãnice a stfiechu. Pak se pfiidají sváfiecí hlavy. Ve finále pak sborovû zareaguje dal‰í stovka jednoúãelov˘ch robotÛ: Sestavená karoserie je dÛkladnû provafiená a mÛÏe do lakovny. Zatím je v˘sledkem tohoto pfiedstavení jeden typ auta: Hyundai i30. V korejském v˘vojovém centru ale uÏ vzniká bratr tfiicítky. Zatím se pracovnû jmenuje YN. Právû se díváme na auto, které získalo první vdechnutí Ïivota pfied osmnácti hodinami. Na pÛlkilometrovém páse jsou sefiazeny modré, ãervené a bílé vozy. O ty

se teì starají zamûstnanci v jasnû oranÏov˘ch montérkách. Jejich ruce v bíl˘ch bavlnûn˘ch rukavicích zkoumají, jestli na cestû z lisovny a svafiovny do montovny neutrpûly nûjak˘ ‰rám. Sednou dovnitfi, zkontrolovat, jestli je posezení za volantem dostateãnû pohodlné. Ve svûtle bíl˘ch gigantick˘ch záfiivek ovûfiit, Ïe lak nemá Ïádnou vadu. Hudba z reproduktorÛ dnes dohrála naposledy. Druhá smûna se teprve za‰koluje, a tak vût‰ina zamûstnancÛ odjíÏdí autobusy nebo vlastními auty domÛ. Málo komu trvá cesta pfiíli‰ dlouho. „Vût‰ina lidí pochází z Moravskoslezského kraje. Nemáme strach z toho, Ïe se nám nepodafií naplnit plán pro tento rok,“ dodal mluvãí Hyundai Motor Petr Vanûk. V halách tak aktuálnû pracuje 980 lidí.

07_mh1208

1.12.2008 15:43

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 7

A U T O M O B I LO V Ý P R Ů M Y S L

Automobilový průmysl: tahoun české ekonomiky AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL PATŘÍ K NEJSILNĚJŠÍM OBORŮM V ČESKU. PROTOŽE SE ALE TUZEMSKÉ FIRMY NEUBRÁNÍ VLIVU SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE, KTERÁ JAKO PRVNÍ ZASÁHLA PRÁVĚ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL, POŽADUJÍ VÝROBCI AUT A JEJICH SOUČÁSTÍ PO VLÁDĚ OKAMŽITOU REAKCI. PfiestoÏe má âeská republika dlouhodobou tradici ve v˘robû automobilÛ, jedním z pilífiÛ ekonomiky se automobilov˘ prÛmysl stal aÏ pfied osmi lety. Tehdy zamûstnávaly automobilky a jejich dodavatelé témûfi osmdesát tisíc lidí. Dnes jich v tomto oboru pracuje témûfi dvojnásobek. Témûfi sto dvacet tisíc lidí. Podle odhadÛ SdruÏení automobilového prÛmyslu ale tento poãet poklesne pfií‰tí rok o deset tisíc míst. „UÏ teì nûktefií subdodavatelé propou‰tûjí,“ pfiipomnûl fieditel SdruÏení automobilového prÛmyslu Antonín ·ípek. PfiestoÏe jeho slova mohou pro novû postaven˘ závod v No‰ovicích vyznít pesimisticky, podle mluvãího Hyundai Motor Czech Petra VaÀka

ale v˘robu jejich automobilÛ situace na svûtov˘ch trzích nezasáhne. „Vût‰ina automobilek ve sv˘ch plánech poãítala s tím, Ïe se bude jejich v˘roba roz‰ifiovat stejn˘m tempem jako doposud. To ale nebylo moÏné. Svûtového dûní se neobáváme ani proto, Ïe my vyrábíme vozy, po kter˘ch poptávka klesat nebude. Spí‰e naopak,“ myslí si Vanûk. Podle odborníkÛ zatím není situace na ãeském trhu kritická. Tuzemsk˘ automobilov˘ prÛmysl má dobré základy a je Ïivotaschopn˘. Jednotlivá sdruÏení se ale shodují v jednom. „V souãasné dobû ale potfiebuje, podobnû jako prakticky v‰echna odvûtví prÛmyslu u nás, pfiedev‰ím co nejménû vládních krokÛ, které by pfiispívaly ke sníÏení konkurenceschopnosti. Napfiíklad vlivem zpfiísÀování ekologick˘ch opatfiení v oblasti oxidu uhliãitého, obchodováním s emisními povolenkami, ale i zákazem jízdy kamionÛ, kter˘ nemá v Evropû obdoby,“ fiekl prezident Svazu prÛmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Podle fieditele vnûj‰ích vztahÛ ·koda Auto Radka ·picara nejvût‰í ãesk˘ v˘vozce uÏ teì pociÈuje pokles zakázek. Ten ale není jedinou pfiíãinou, proã automobilky ãekají hor‰í ãasy. „V byznysu je nejhor‰í plánovací nejistota. Tu teì v souvislosti s neexistencí termínu pfiijetí eura zejména exportní firmy

mají neustále. A je jisté, Ïe v âesku platí, Ïe co není dobré pro exportní firmy, není dobré ani pro ãeskou ekonomiku,“ fiekl v Otázkách Václava Moravce ·picar.

Pokud se naplní prognózy automobilek, trh uÏ se nebude vyvíjet tak slibnû jako v minul˘ch sedmi letech. Pfied osmi lety ãinily trÏby v˘robcÛ aut témûfi 2,5 bilionu

korun. Loni uÏ firmy hlásily, Ïe jejich úãty proteklo pfies 5,5 bilionu korun. Pro âeskou republiku to znamenalo kladné obchodní saldo témûfi sto ãtyfi miliard korun. Pro

srovnání: ministr prÛmyslu a obchodu Martin ¤íman oãekává, Ïe po plném rozjetí no‰ovické automobilky bude saldo o padesát miliard vy‰‰í.

Silnice na Slovensko zatím není Prohlášení Sdružení automobilového průmyslu Tfiinecko – No‰ovická továrna i pfies nûkolik skandálÛ s nedodrÏením stavebního zákona nakonec stojí v plánovaném termínu. Zatímco stát je‰tû nestihl vybudovat silnice smûrem na Slovensko. Právû pfies trasu Ostrava – Tfiinec – Mosty u Jablunkova a âadca teì zaãalo jezdit nejvíce kamionÛ, které budou pendlovat mezi závodem Kia v Îilinû a Hyundai v No‰ovicích. „Uvûdomujeme si, Ïe dochází k prÛtahÛm. Teì jsme minimalizovali dopady v nejbliωím okolí No‰ovic, kde jsme uvolnili na dostavbu silnic dvû stû milionÛ korun,“ potvrdil ¤íman.

Vláda totiÏ slíbila, Ïe rychlostní silnice smûrem na Slovensko bude stát v roce 2013. UÏ teì ale ministerstvo dopravy opravuje svÛj odhad: silnice bude moÏná stát aÏ v roce 2015.

Nejsou vykoupené ani pozemky Zatím dvouproudová silnice R48 konãí nedaleko obce Hnojník. Od ní zaãíná silnice I/11 a I/68. A ta je podle dopravních expertÛ jednou z nejnebezpeãnûj‰ích na Moravû. Podle b˘valého hejtmana EvÏena To‰enovského bude právû doprava nejvût‰ím problémem pro

sÏití lidí z okolních mûst a automobilky. „SÏívání s tak velkou fabrikou bude nûjakou dobu trvat,“ myslí si To‰enovsk˘. A jeho slova potvrzuje osm tisíc lidí z Tfiinecka, ktefií se podepsali pod petici poÏadující okamÏité fie‰ení dopravní situace a dodrÏení pÛvodního termínu: roku 2013. Okolní vesnice a mûsta totiÏ stále nemají obchvat a v‰echna auta mífií do jejich center. Podle starostky Tfiince Vûry Palkovské ale nejsou sliby vlády reálné. „Teprve v pfií‰tím roce zaãíná stát vykupovat pozemky. A to je‰tû nevíme, jak dlouho to bude trvat. Proto je termín 2012, 2013 opravdu velmi optimistick˘. Jen ty v˘kupy mÛÏou trvat dva aÏ tfii roky,“ upozorÀuje Palkovská.

Îádáme vládu âR, aby po dobu probíhající svûtové ekonomické recese co nejrychleji reagovala na novou situaci, která jiÏ ohroÏuje ãesk˘ prÛmysl. Tím, co by mohlo pomoci fie‰ení situace, je také pozastavení pfiípravy a schvalování takov˘ch legislativních norem a opatfiení, které by firmám autoprÛmyslu (a nejen jim, ale celé podnikatelské sféfie) v této dobû pfiinesly dal‰í zvy‰ování nákladÛ, sníÏení konkurenãní schopnosti a tím i zamûstnanosti ve firmách. Jedná se zejména o pfiipravované smûrnice EU ãi sníÏení konkurenceschopnosti vlivem zásadních

zpfiísnûní ekologick˘ch opatfiení (CO2, Reach, páteãní zákaz jízdy kamiónÛ, obchodování s povolenkami). OS KOVO k tomu s vûdomím SdruÏení AP dodává, Ïe stejn˘m zpÛsobem, tedy odloÏením legislativních norem a opatfiení majících pfiípadn˘ negativní dopad na kupní sílu obyvatel a jejich sociální jistoty (ãi rozloÏením tûchto aktÛ do dal‰ího ãasového období), by mûlo b˘t postupováno i v ostatních oblastech. âeská republika by se mûla zejména soustfiedit na oblast budoucích vzdûlávacích potfieb a také stanovení budoucí prÛmyslové politiky.

Firmy i jejich zamûstnanci nyní potfiebují pfiedev‰ím klid na práci a na fie‰ení vlastních problémÛ plynoucích pfiedev‰ím ze sníÏené poptávky, niωí kupní síly obyvatelstva, vût‰í opatrnosti bankovního sektoru pfii poskytování úvûrÛ firmám, spotfiebitelsk˘ch úvûrÛ ãi pÛjãek obãanÛm, fie‰ení existenãních otázek spojen˘ch s profesním uplatnûním zamûstnancÛ a v pfiípadû firem i v˘voje kursu Kã vÛãi euro a neexistence termínu vstupu âR do eurozóny. PAVEL JU¤ÍâEK, viceprezident SdruÏení AP JOSEF ST¤EDULA, pfiedseda OS KOVO

INZERCE

Scudo 90 Multijet: emise CO2 191 g/km, kombinovaná spotřeba 7,2 l/100 km

n ový fiat s c ud o pr ac uj e p r o vás

V nabídce i 7místná verze s možností odpočtu DPH UŽITEČNÉ ZATÍŽENÍ, KOMFORT A VÝKON: NEJLEPŠÍ VOLBA PRO VŠECHNY ŘIDIČE PROFESIONÁLY Až 9 míst, objem nákladového prostoru až 7 m3 (pro verzi van), užitečné zatížení až 1 200 kg (včetně řidiče) Bezpečnost jako standard: ABS s EBD a HBA, airbag řidiče Ÿ•åáÖém•å‚Þ•ëîê“Þém•áÚÖèÞãÜê

Nové turbodieselové motory Multijet Euro 4 s výkonem až 136 koní a krouticím momentem až 400 Nm Cena již od

290 000 Kč* bez DPH îîî¥ÝàØëêÚìÛæ¥Úñ

UŽITKOVÁ VOZIDLA JIŽ OD NEPAMĚTI

08-09_mh1208

1.12.2008 15:45

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 8

D E V E LO P E R S K É P R O J E K T Y

Investor zastavil největší ostravský projekt I PŘES UKÁZKOVÝ START MUSÍ HLAVNÍ INVESTOR PŘIBRZDIT SE STAVBOU NOVÉ KAROLINY V OSTRAVĚ. DOLEHLA NA NĚJ FINANČNÍ KRIZE. Ostrava – Banky nechtûjí pÛjãovat investorÛm. A to nám svázalo ruce. Proto musíme na nezbytnû nutnou dobu zastavit stavbu nákupního centra. Takovou zprávu poslala investiãní spoleãnost Multi Development do Ostravy.

pfiipomínají dobu, kdy pfied dvaceti lety na hranici centra tepal Ïivot v koksovnû. „UÏ vlastníme Ústfiednu. Teì chceme od Multi Development za symbolickou cenu odkoupit Elekrocentrálu. Tam vybudujeme kulturnû-spoleãenské centrum. V druhé budovû pak chceme mít víceúãelovou halu. Ta by mûla slouÏit pro pofiádání sportovních i kulturních akcí,“ uvedl námûstek ostravského primátora LukበÎenat˘. Na opravu b˘val˘ch prÛmyslov˘ch hal tak mûsto získalo témûfi tfiiadevadesát procent penûz z Evropské unie. Úfiady tak do

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Pro vedení ostravské radnice to znamená jediné: musí si poãkat na to, aÏ se finanãní trh uklidní. „Developerské spoleãnosti v celé Evropû musí pfiehodnotit své plány pro nejbliωí období. Tato situace se nemohla vyhnout ani projektu Nová karolina v Ostravû,“ uvedla Sandra Zelinková z Multi Development. O kolik mûsícÛ se stavba protáhne, si ale nikdo netroufne odhadnout. Podle stále platného plánu by mûla nová ostravská ãtvrÈ stát v roce 2016. Vedení Ostravy zatím je‰tû není nervózní a ãeká na to, jak se situace vyvine. Ostrava totiÏ s Multi Development úzce spolupracuje. Nejdfiíve holandské spoleãnosti prodala za dvû stû milionÛ korun pozemek, kter˘ stát deset let dával dohromady. Pfied dvaceti lety tady totiÏ fungovala koksovna. A po ní zÛstala silnû zneãi‰tûná pÛda. Stát oblast dekontaminoval za témûfi dvû miliardy korun. Pozemky pak pfievedl na mûsto. Ostrava tak prodejem získala nejen investora, kter˘ má zájem vybudovat nové centrum. Na‰la také partnera pro vyuÏití dvou obfiích budov – b˘valé Elektrocentrály a Ústfiedny. To jsou také jediné stavby, které

Za osm let bude z Nové Karoliny v Ostravû nová mûstská ãást. Foto a text: Veronika Hrdá Vizualizace: Multi Development

Nové Karoliny investují témûfi miliardu korun. A Multi Development odhaduje, Ïe oni spolu s dal‰ími partnery v oblasti utratí dal‰ích patnáct miliard korun. V Ostravû vznikne nejen oblast pro kanceláfie, ale i pro bytové domy s mûstskou tfiídou lemovanou umûleck˘mi plastikami. „Ulice, uliãky i námûstí Nové Karoliny musejí b˘t plné Ïivota,“ vysvûtlil architekt Vladimír KruÏík ze spoleãnosti Helika. Ta bude nové ostravské centrum navrhovat. A nebude mít jednoduch˘ úkol. Vedení Ostravy si totiÏ pfieje, aby na dvaatfiicetihektarovém pozemku vzniklo budoucí centrální námûstí. PfiestoÏe se spoleãnost rozhodla odvolat dûlníky z pozemkÛ, stavební ruch se úplnû nezastaví. První etapu – stavbu administrativní budovy – chce Multi dostavût bez pfiestávky. V ruce uÏ má v‰echna stavební povolení a peníze jsou pfiipraveny na úãtech. Novostavba by tak mûla v Ostravû stát za dva a pÛl roku. Firma, která bude chtít mít adresu v této budovû, musí poãítat s tím, Ïe by mûla obsadit minimálnû tfii sta metrÛ ãtvereãních. A za nû zaplatí mûsíãnû pfiibliÏnû sto tisíc korun.

Ženatý: Dopad krize byl pro Novou Karolinu nevyhnutelný Ostrava – Zprávy o tom, Ïe spoleãnost Multi Development zastavuje nûkteré stavební práce, na ostravském magistrátu nevyvolalo vlnu nervozity. Námûstek primátora LukበÎenat˘, kter˘ má projekt na starosti, je trpûliv˘ a postup Multi Development chápe. „Souãasná situace se za nûkolik mûsícÛ uklidní,“ myslí si Îenat˘.

lopment souvisí s tím, jak dlouho budou banky drÏet peníze. PenûÏní ústavy jsou tady ale pfiece od toho, aby peníze pÛjãovaly, a ne aby si je drÏely na hor‰í ãasy. Proto doufám, Ïe zastavení projektu je otázka nûkolika mûsícÛ. Chápu, Ïe dopad na nejvût‰í developersk˘ projekt ve mûstû byl zfiejmû nevyhnuteln˘.

Multi Development zastavil stavbu Nové Karoliny. Vedli jste s investorem jednání o osudu projektu? Zatím jsme byli pouze informováni o problémech a oãekáváme dal‰í v˘voj. ZáleÏí to pfiedev‰ím na tom, kdy tato strnulost skonãí. Problém Multi Deve-

NemÛÏe tento fakt ohrozit projekt budování Nové Karoliny? Investor musí pfiece dodrÏet smlouvu, ke které se mûstu zavázal. Zatím nechci pfiedjímat. Navíc spoleãnost pokraãuje v stavbû administrativní ãásti první etapy. Jsem proto v tomto

smyslu optimistick˘. Investor zahájil pfiípravy ukázkovû. Pozemek jsme prodali pfied dvûma lety a uÏ teì má investor v rukou témûfi v‰echna stavební povolení. Proto si myslím, Ïe velké prodlení ve v˘stavbû nás neãeká. Jaké jsou podmínky smlouvy, kterou mûsto s Multi Development uzavfielo? Pfied dvûma lety jsme prodali tfiicetihektarov˘ pozemek za více neÏ dvû stû milionÛ korun. Bylo to v dobû, kdy o Ostravu nebyl takov˘ zájem. Proto jsme chtûli získat investora, kter˘ bude akceptovat nejen své komerãní zájmy, ale i poÏadavky mûsta. Jsou to hlavnû závazky jako dodrÏení ãasového harmo-

nogramu jednotliv˘ch etap a stavba budov, které jsou v souladu s plány mûsta. Neobáváte se toho, Ïe podobné zdrÏení, moÏná i zastavení pfiíprav, teì budete muset fie‰it u dal‰ích rozvojov˘ch projektÛ? Nikdo mû neinformoval o tom, Ïe by nûkter˘ z dal‰ích investorÛ mûl podobné problémy jako Multi Development. V tuto chvíli je pozastavena pouze stavba Nové Karoliny. MÛÏe svûtová krize ovlivnit v˘voj mûsta Ostravy? Tato otázka má dvû roviny. Jedna smûfiuje k rozpoãtu, kter˘ spravuje

Magistrát mûsta Ostravy, druhá je Ïivot lidí, ktefií tady Ïijí. V‰eobecnû vefiejn˘ sektor neãeká tak obrovská nejistota jako soukromé firmy. Mûsta, obce a stát jsou totiÏ vázány rozpoãtem. Spoãítali jsme, Ïe pokud Ostravsko zasáhnou dopady krize, podniky nebudou odvádût tolik penûz na daních a nûktefií lidé pfiijdou o práci, pofiád to pro rozpoãet mûsta Ostravy bude znamenat maximálnû ztrátu sto padesáti milionÛ korun. Stále nám tak zÛstane rozpoãet se sedmi a pÛl miliardami korun. Tím ale samozfiejmû nezlehãuji situaci, která pro mnoho lidí zfiejmû nastane. Teì jsme zaÏívali boom. Otázka je, do jaké míry teì budeme zaÏívat útlum.

Holešovské letiště nahradí strategická průmyslová zóna Dokonãení ze strany 1. O tom, které firmy nakonec pozemky dotované státem a Zlínsk˘m krajem obsadí, nakonec rozhodne zejména ministerstvo prÛmyslu a obchodu prostfiednictvím agentury CzechInvest. „Na‰im pfiáním je, aby struktura investorÛ byla v souladu s moderními trendy rozmanitá. âást zóny vyãleníme pro vznik technologického centra, v nûmÏ budou pÛsobit i vysoké ‰koly,“ fiíká Janeãka. Podle nûj má projekt Strategické prÛmyslové zóny Hole‰ov podporu napfiíã politick˘m spektrem. „Zatím ale nemÛÏeme fiíct, do jaké míry ovlivní zájem o investování finanãní krize. Takové úvahy jsou pfiedãasné. Momentálnû totiÏ budujeme infrastrukturu. Investofii pfiijdou spí‰e v letech 2010 aÏ 2012. Proto je pro nás dÛleÏitûj‰í, jaká bude situace v tomto období,“ uvedl Janeãka. Podle ekonomÛ má ale zóna stále obrovsk˘ potenciál. Ve stfiední Moravû jsou totiÏ v‰echny prÛmyslové areály uÏ obsazeny a investofii mají o tuto oblast stále zájem.

UÏ teì je ale jisté, Ïe start strategického areálu bude mít jednu komplikaci. Firmy, které se usídlí v Hole‰ovû jako první, totiÏ nemÛÏou vyuÏít hned od zaãátku nejvût‰í v˘hodu vznikající zóny: napojení na dálnice smûrem do Brna, Prahy, Ostravy a na Slovensko.

ZLÍNSKÝ KRAJ ¤editelství silnic a dálnic totiÏ letos v záfií zaãalo pfiipravovat stavbu rychlostní silnice R49, která má vést z Hulína do Fry‰táku. A dokonãení silnice za ‰est miliard korun plánuje na rok 2011. Tedy rok potom, co hole‰ovská zóna bude lákat první investory. Sedmnáctikilometrov˘ úsek bude zaãínat u Hulína. MimoúrovÀová kfiiÏovatka tam propojí dvû ãtyfiproudové silnice: D1, R55 a novû vznikající R49. „V záfií jsme zahájili pfiípravné práce. Zatím vyfiizujeme stavební povolení. Pfií‰tí rok ale chceme, aby se stavba rozjela naplno,“ uvedl Roman Kluzák z tiskového oddûlení ¤editelství silnic a dálnic.

Zdroj: ¤SD

Hole‰ovská zóna tak nakonec bude tûÏit z moÏnosti vyuÏít dva druhy dopravy. Kamiony mohou do zóny pfiijíÏdût po propojené dálniãní síti. ZboÏí ale mÛÏou firmy pfiiváÏet a odváÏet také po Ïeleznici. Zóna bude totiÏ napojená na Ïelezniãní vleãku. Vlaky ujedou 770 metrÛ a dostanou se na traÈ Kojetín – Vala‰ské Mezifiíãí. Tam uÏ mÛÏou mífiit smûrem na Slovensko, Ostravu, Brno a Prahu. V podstatû do celého âeska. PfiestoÏe zóna bude stát na území b˘valého leti‰tû, letadla uÏ v Hole‰ovû pfiistávat nemÛÏou. V bfieznu tohoto roku jej majitel pozemku definitivnû zavfiel a zboural. Kromû dûlníkÛ, ktefií pfiipravují pozemky pro budoucí investory, se v areálu pohybují také archeologové. Ti chtûjí zachránit poslední zbytky pravûkého pohfiebi‰tû. „Nyní pÛsobíme ve tfiech lokalitách. Pfiedev‰ím v místû, kde bude such˘ poldr, jsme zachytili stopy pravûkého osídlení,“ poznamenal archeolog Miroslav ·míd. Archeologové oãekávají bohaté nálezy. V padesát˘ch a ‰edesát˘ch letech tam objevili rozsáhlé pravûké pohfiebi‰tû s více neÏ ãtyfimi stovkami kostrov˘ch hrobÛ.

08-09_mh1208

1.12.2008 15:46

Stránka 2

PROSINEC 2008

STRANA 9

D E V E LO P E R S K É P R O J E K T Y

Brněnské nádraží: miliardy změní jižní část města ZATÍM JE TO JEDNA Z NEJŠPINAVĚJŠÍCH ČÁSTÍ BRNA. DO DESETI LET BY TO MĚLA BÝT PULSUJÍCÍ ČTVRŤ BLÍZKO NÁDRAŽÍ. Brno – Do sedmi let bude stát v Brnû nové nádraÏí, kam budou zajíÏdût mezinárodní rychlíky a nákladní vlaky. V centru zÛstane historická budova, kterou âeské dráhy promûní na zastávku pro regionální vlaky. Mezi nádraÏími bude pendlovat nadzemní mûstská rychlodráha. Pod ní pak bude rÛst nová brnûnská ãtvrÈ: JiÏní centrum. Tedy pokud plány developerÛ nezkfiíÏí finanãní krize. „Brno staví nové mûsto. Zmûny se dot˘kají pfiibliÏnû 200 hektarÛ území, ve kterém vznikne prostor pro ãtyfiicet aÏ ‰edesát tisíc obyvatel,“ uvedl brnûnsk˘ primátor Roman Onderka. A právû vidina prodeje ãi pronájmÛ bytÛ, kanceláfií a obchodÛ pfiilákala do Brna hned nûkolik v˘znamn˘ch investorÛ. UÏ teì je jasné, Ïe pozemek tûsnû vedle budovy nového nádraÏí bude vyuÏit˘ dfiíve, neÏ se z Brna stane nová evropská Ïelezniãní kfiiÏovatka. Spoleãnost HB Reavis Group totiÏ pfied nûkolika t˘dny podepsala s mûstem jednu z posledních smûnn˘ch smluv. Mûsto je‰tû nedávno vlastnilo kus pozemkÛ vedle autobusového nádraÏí Zvonafika a HB Reavis zase strategická místa pro stavbu nov˘ch kolejí. „V tuto chvíli jsme úspû‰nû zavr‰ili jednání o smûnû pozemkÛ. HB Reavis získala ‰estnáct tisíc metrÛ ãtvereãních. My jsme získali pozemky v okolí budoucího nádraÏí, které jsme potfiebovali,“ uvedl fieditel mûstské spoleãnosti JiÏní centrum Jan Zavfiel. Vedle Zvonafiky, nákupní galerie VaÀkovka a budovy nového nádraÏí tak vznikne nákupní centrum, bytov˘ komplex a kanceláfiské budovy na plo‰e 56 tisíc metrÛ ãtvereãních. „V˘stavbu blokÛ chceme realizovat po etapách, v návaznosti na stavbu infrastruktury, která bude patfiit mûstu,“ uvedl Robert Ullman z HB Reavis Group CZ. V první fázi postaví HB Reavis vyzkou‰en˘ projekt: nákupní centrum Aupark. Ten uÏ funguje v Bratislavû nebo v Îilinû. Spoleãnost slibuje, Ïe budova bude zajímavá také architektonicky. „Bude mít punc britského atelieru Benoy,“ upfiesnil Ullman. Podle nûj bude chtít slovensk˘ developer do Auparku v Brnû investovat pfies dvû miliardy korun. Dal‰í spoleãností, která má v území své jisté pozemky, je slovenská finanãní skupina J&T. Na parcelách, které vlastní, dnes stojí ojetá auta na prodej. Do pûti let je vystfiídají parky, stromy, ‰estipatrové budovy s byty a kanceláfiemi. Na plánování JiÏního centra si firma najala brnûnského architekta Petra Pelãáka. „Bude to moderní evropské mûsto. Budovy nebudou moc vysoké, maximálnû ‰est pater. Brnûn-

1

2

4

3

5

Do sedmi let se z brnûnského JiÏního centra stane moderní evropská ãtvrÈ. Investovat tady chtûjí giganti jako J&T, CTP nebo HB Reavis. RozrÛst se chce také nákupní Galerie VaÀkovka. Foto: Stanislav Svoboda (1, 2 a 5) / Vizualizace: Petr Pelãák (3), HB Reavis (4)

skou atmosféru tam ale lidé ucítí také. Chci, aby se navázalo na tradici, kdy se o Brnû psalo jako o nejzelenûj‰ím mûstû Evropy. A nejde jen o to, Ïe vysadíme hodnû stromÛ. Napfiíklad odtok de‰Èové vody bude pfiímo v místû, kam voda dopadne,“ pfiedstavil své plány Pelãák.

a Ïivot,“ uvedl rozvojov˘ námûstek primátora Martin Ander. Mûstská spoleãnost JiÏní centrum jedná také s dal‰ími firmami, které by chtûly v areálu investovat. PÛvodnû jich bylo sedm. Teì ale mûstská firma JiÏní centrum, fiíká, Ïe uÏ nemá pfiíli‰ pozemkÛ na prodej.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ S takov˘m scénáfiem souhlasí i vedení Brna. To totiÏ chce, aby investofii, ktefií v JiÏním centru zaãnou stavût, dodrÏeli nûkolik podmínek. „Tyto firmy se musejí podílet napfiíklad na vybudování mûstské kanalizace a cest. Musejí také respektovat ideu mûsta: nechceme tady mrtvou ãtvrÈ, kde budou jen kanceláfie. Chceme tam byty

Jejím hlavním posláním totiÏ bylo, aby stmelila pozemky pro mûstsk˘ bulvár, kanalizaci, silnice a zajistila hladk˘ start pro stavbu budovy nádraÏí. Pozemky patfiící spoleãnosti JiÏní centrum tak smûnilo vedení firmy s majiteli klíãov˘ch parcel. A tûmi byli právû J&T, HB Reavis a CTP Invest. Pro pfiedstavu: podle odhadÛ realitních

makléfiÛ má jeden metr ãtvereãní v JiÏním centru cenu i deset tisíc korun za metr ãtvereãní. JiÏní centrum také jedná napfiíklad s majitelem jiÏ zajeté nákupní galerie VaÀkovka. Spoleãnost ECE se totiÏ chce rozrÛst. A k tomu, aby mohla postavit dal‰í budovu, potfiebuje mûstské pozemky. Podle ekonoma Marka Hatlapatky ze spoleãnosti Cyrrus ale mÛÏe cel˘ projekt rozvoje JiÏního centra zastavit finaãní krize. Ta se totiÏ podle nûj developerského sektoru dotkne nejvíce. „Je to nespornû nejpostiÏenûj‰í segment. Banky totiÏ nejsou ochotné do tak rizikového oboru vkládat své peníze. UÏ teì nûktefií developefii musí své projekty ru‰it, zastavovat nebo prodávat za niωí ceny,“ upozornil Hatlapatka.

JAKÉ BUDE JIŽNÍ CENTRUM? Celková plocha řešeného území: 192,3 ha Nabídka ploch pro developerskou činnost: Bydlení Obchod a služby Výroba

58,4 ha 7,1 ha 36,8 ha 4 ha

Občanská vybavenost

2,9 ha

Sport a rekreace

7,6 ha

Olomoucký aquapark vznikne díky spojení města a firem VEDENÍ OLOMOUCKÉHO MAGISTRÁTU SE ROZHODLO SPOJIT SÍLY SE SOUKROMÝM SEKTOREM. VÝSLEDKEM BUDE AQUAPARK U VÝPADOVKY NA BRNO. MĚSTO OLOMOUC HO BUDE CELÝ VLASTNIT ZA DESET LET. Olomouc – Zatím je to na Moravû i v âesku ojedinûl˘ pfiípad. Mûsto se rozhodlo pro stavbu aquaparku spojit síly se tfiemi soukrom˘mi firmami. Olomouc se tak stal vlastníkem pûtaãtyfiiceti procent akcií ve spoleãnosti AQUAPARK OLOMOUC, která otevfie uÏ pfií‰tí rok v kvûtnu nov˘ aquapark. Ten bude stát na pozemku kousek od v˘padovky na Brno. Roãnû ho mÛÏe nav‰tívit aÏ 380 tisíc lidí. PfiestoÏe Olomouc uÏ jeden kryt˘ bazén s atrakcemi vlastní, rozhodl se pro stavbu dal‰ího. „Plaveck˘ stadión v Olomouci slouÏí pfiedev‰ím sportovcÛm a má své kapacitní i prostorové limity. Proto jsme hledali moÏnosti, jak nabídku roz‰ífiit. Nakonec jsme jako nejvhodnûj‰í vyhodnotili mûst-

sk˘ pozemek u dálnice ve smûru na Brno, kde nyní vzniká nejvût‰í vodní zábavní centrum v Olomouckém kraji. Pfiedpokládáme proto, Ïe ho budou vyuÏívat nejen obyvatelé na‰eho mûsta, ale i náv‰tûvníci z ‰irokého okolí,“ myslí si primátor Olomouce Martin Novotn˘. Do projektu se zapojily tfii v˘znamné firmy: italsk˘ v˘robce bazénÛ Atzwanger, olomoucká stavební firma Gemo a nadnárodní spoleãnost Skanska.

Jednou z atrakcí Olomouckého aquaparku bude také space bowl

OLOMOUCKÝ KRAJ „Je to jeden z prvních projektÛ v âesku, kdy se soukromé firmy podílejí na vzniku podobného volnoãasového zafiízení. Samozfiejmû jsme museli od zaãátku fie‰it komplikace, které bychom u ãistû komerãního projektu nemûli. Ty jsme ale pfiedpokládali a nakonec jsme na‰li cestu. NejdÛleÏitûj‰í bylo ãasté jednání s pfiedstaviteli mûsta a nastavení smlouvy tak, aby projekt byl v˘hodn˘ pro obû strany,“ uvedl manaÏer developersk˘ch projektÛ ve spoleãnosti GEMO Petr Vykopal. Mûsto tak na zaãátku vloÏilo do spoleãnosti tfiíhektarov˘ pozemek. Ten mûl

hodnotu osmapadesáti milionÛ korun. Aby podíl mûsta mohl b˘t je‰tû vy‰‰í, schválili zastupitelé, Ïe do akciovky vloÏí je‰tû dal‰ích dvaatfiicet milionÛ korun. Dal‰í tfii soukromé firmy pak daly dohromady o jedenadvacet milionÛ korun více. Celková ãástka: dvû stû milionÛ korun.

„Souãástí ujednání mezi akcionáfii je dohoda o postupném pfievodu akcií projektové spoleãnosti na mûsto Olomouc. V pfiípadû bezchybného fungování projektu tak mûsto získá plnou kontrolu po deseti letech od zahájení provozu,“ uvedl mluvãí olomouckého magistrátu Ivan Ra‰Èák. V praxi

to bude znamenat, Ïe soukromé firmy budou zodpovûdné za udrÏování aqvaparku. Mûsto se ale zavázalo, Ïe bude platit takzvané sluÏebné. Za prvních pût let tak musí uvolnit ze svého rozpoãtu témûfi tfiicet milionÛ korun. Peníze na dal‰í náklady soukromé firmy získají pfiímo od náv‰tûvníkÛ. A právû pfiíjmy ze vstupného jsou pro soukromníky zajímavé. Pokud by se jim totiÏ podafiilo nalákat roãnû pfiedpokládan˘ poãet náv‰tûvníkÛ, trÏby ze vstupného by se pohybovaly kolem ãtyfiiceti milionÛ korun za rok. Aquapark bude velikostnû podobn˘ vy‰kovskému zábavnímu centru. Tam se vejde najednou 280 lidí. V Olomouci poãítají, Ïe postaví skfiíÀky pro dvû stû náv‰tûvníkÛ. Mûsto ale poãítá s pestfiej‰í nabídkou atrakcí. Aquapark bude mít jak venkovní, tak i krytou ãást. Uvnitfi bude rekreaãní více neÏ stodvacetimetrov˘ bazén. Jedním z tahákÛ olomouckého aquaparku bude takzvan˘ space bowl. To je trycht˘fi o prÛmûru 8,6 metrÛ a délce 20 metrÛ. V létû bude olomouck˘ aquapark je‰tû rozmanitûj‰í. Venkovní bazén bude mít délku více neÏ sto metrÛ. V nûm budou podobné atrakce jako v kryté ãásti.

10_mh1208

1.12.2008 16:42

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 10

S V Ě T O VÁ F I N A N Č N Í K R I Z E

Průzkum: Krizi pociťuje téměř polovina firem ZATÍMCO TŘIAČTYŘICET PROCENT FIREM ZAČALO UŽ LETOS NA PODZIM ŠETŘIT A HLEDAT NOVÉ MOŽNOSTI PRODEJE, TÉMĚŘ SEDMAPADESÁT PROCENT FIREM SE ZATÍM VLIVU FINANČNÍ KRIZE NEOBÁVÁ. VYPLÝVÁ TO Z PRŮZKUMU MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. Morava – Úspora energií, ukonãení spolupráce s agenturními firmami, propou‰tûní zamûstnancÛ. I to jsou kroky, které v pfií‰tích mûsících plánuje udûlat témûfi polovina firem na Moravû. Na druhou stranu je ale finanãní krize také ‰ance pro firmy, které mÛÏou ohroÏen˘m spoleãnostem pomoci. A ty uÏ nyní hlásí: Pokud nejste drazí a investice do systému na u‰etfiení nákladÛ se velk˘m spoleãnostem vyplatí, pak vás vfiava na finanãních trzích nemusí ohrozit. Rozvojov˘ scénáfi oãekávají také marketingové firmy a prodejci zboÏí pfies internet. Vypl˘vá to z prÛzkumu Moravského hospodáfiství, do kterého se zapojilo sto padesát firem. Pûtaosmdesát z nich zatím finanãní krizi nepociÈuje. Pûta‰edesát spoleãností v‰ak uÏ nyní pozoruje úbytek zakázek nebo o ãást sv˘ch trÏeb pfiijde pfií‰tí rok. „To, Ïe na firmy zaãíná doléhat krize, má na na‰e podnikání jednoznaãnû pozitivní vliv. Semi-

Brnûnská textilka Nová Mosilana propustí 80 lidí.

náfie, které pravidelnû organizujeme v Brnû, jsou zaplnûny v podstatû okamÏitû po vypsání termínÛ,“ pochvaluje si obchodní manaÏer firmy Software602 Petr Hampl. Tato spoleãnost se mimo jiné zamûfiuje na sniÏování papírové dokumentace. Opatrnost sv˘ch zákazníkÛ ale zaãínají pociÈovat v˘robní firmy. Velké spoleãnosti jako Bosch Diesel v Jihlavû, Visteon-Autopal nebo napfiíklad Evraz Vítkovice Steel oznámily, Ïe budou propou‰tût své zamûstnance. Jiné daly

stopstav agenturním pracovníkÛm. „Máme úbytek zakázek, které jsme v loÀském roce jiÏ v tomto období realizovali. Pro v˘robky spotfiebního prÛmyslu se bohuÏel jedná o standardní chování zákazníkÛ zejména k draωím v˘robkÛm. Lidé teì totiÏ budou prioritnû fie‰it své existenãní problémy,“ myslí si fieditel spoleãnosti Steeltec Rostislav Zabystrzan. Jeho firma vyrábûjící zahradní techniku tak teì bude hledat nové zákazníky zejména na v˘chodních

trzích. Tak bude reagovat dal‰ích osmnáct procent osloven˘ch podnikÛ. Podobné procento se úbytku zákazníkÛ bude bránit také agresivnûj‰ím prodejem. Dal‰í zase budou hledat firmy, které jim v úbytku nákladÛ pomÛÏou. Rozvoj tak mÛÏou oãekávat outsourcingové spoleãnosti.

Z krize se dá i těžit Nûkteré firmy uÏ teì hlásí ztráty. „V prvních devíti mûsících ãinil ná‰

meziroãní nárÛst prodeje dvaaãtyfiicet procent ve srovnání se stejn˘m obdobím loÀského roku. V fiíjnu vykazujeme meziroãní nárÛst prodeje jen dvanáct procent,“ uvedl Jan Hfiebíãek z agentury Zájezdy.cz. Podobn˘ úbytek zakázek pocítilo jedenáct procent osloven˘ch firem. Nûkteré z nich uvedly, Ïe pokles trÏeb je aÏ tfiicetiprocentní. PfiestoÏe je problém ekonomické recese denním tématem vût‰iny médií, maloobchodníci dopady zatím nepocítili. Tu‰í ale, Ïe pfií‰tí rok bude hÛfi. Zprávy,

které získávají od sv˘ch partnerÛ ze západní Evropy, nejsou pfiíznivé. „Od na‰eho dodavatele s.Oliver Nûmecko vím, Ïe v Nûmecku je situace znaãnû sloÏitûj‰í a fiada obchodních fietûzcÛ zbankrotovala nebo stojí tûsnû pfied krachem. BohuÏel v na‰em odvûtví jsou náklady na provoz maloobchodu pomûrnû fixní. Nájmy v shopping centrech a mzdy prodavaãek tvofií hlavní ãást v˘dajÛ. Na pfiípadné sníÏení poptávky se tedy reaguje jen velmi tûÏko. Do budoucna lze zváÏit rozsah dal‰í expanze,“ uvedl Vladimír Kropáãek ze s.Oliver CZ. I pfies zprávy o propou‰tûní zamûstnancÛ ãi odstávkách velk˘ch závodÛ se v anketû Moravského hospodáfiství vyjádfiilo deset procent firem, které chtûjí pro pfií‰tí rok zvy‰ovat obrátky v˘konu. „Do tfií let chceme zdvojnásobit trÏby na dvû miliardy korun. V souãasné dobû posilujeme klíãové t˘my o nové pracovníky,“ fiekl generální fieditel spoleãnosti ETA Albert van Gelder. Stejnû tak chce na Moravû posílit i Siemens. Ten pfií‰tí rok plánuje roz‰ífiení v˘roby a vytvofiení sto tfiiceti pracovních míst. Témûfi deset procent firem, které teì ãekají hor‰í ãasy, ale zdÛrazÀuje, Ïe jejich nejvût‰í problém není finanãní krize. Je jím silná koruna a nesolventnost zákazníkÛ. „Hospodáfiská krize v ãesk˘ch stavebních spoleãnostech není zpÛsobená svûtovou krizí, ale nedodrÏováním obchodních vztahÛ. Je neuvûfiitelné, jak jednoduché je nezaplatit smluvené zakázky,“ uvedl majitel stejnojmenné spoleãnosti Mario Donné.

Společnosti, které musely propouštět zaměstnance Přestože podle ekonomů je moravské hospodářství stále zdravé, slovo boom už používat nechtějí. Od začátku roku v pěti Moravských krajích přišlo ve velkých podnicích o práci téměř šest tisíc lidí. Nejvíce výpovědí rozdaly firmy v listopadu. Důvod? Posilování koruny, nedostatek kvalifikovaných lidí, krize na světových trzích. Útlum výroby hlásí nejčastěji textilní, sklářské a exportní společnosti. Problémy pociťují i dodavatelé automobilek. Podle ekonomů tento trend zatím není přímým důsledkem krize. Šestiprocentní růst posledních dvou let nebyl dlouhodobě udržitelný. LISTOPAD Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou – Výrobce křišťálu zkrachoval. 1 250 zaměstnanců tak skončilo bez práce. Sklárny Sklo Bohemia jsou součástí zadlužené české skupiny Bohemia Crystalex Trading. Podnik je nyní v úpadku. O jeho řešení rozhodnou v nejbližší doběvěřitelé. Tatra Kopřivnice – Kopřivnická automobilka Tatra propustila přes pět set zaměstnanců. Do konce března 2009 z firmy musí odejít dalších 320 lidí. Výrobce se tak zbavuje nejméně osm set dvaceti lidí. V červnu továrna zaměstnávala bezmála 4 400 osob, v prvním čtvrtletí 2009 jich chce mít zhruba 3 570. Agrostroj Pelhřimov Pelhřimov – O práci přijde také šedesát lidí z podniku Agrostroj Pelhřimov. To je největší výrobce zemědělských strojů v Česku.

IAC Hodonín Hodonín – Společnost IAC z Hodonína zastaví v polovině prosince kvůli hospodářské krizi na tři týdny výrobu. Ze závodu na součástky pro automobily odejde také kolem 60 ze 430 pracovníků firmy. Visteon Autopal Nový Jičín – Novojičínský dodavatel předních světových automobilek oznámil, že propustí 550 z téměř tří tisíc lidí. Firma vyhlásila také nouzová opatření. Téměř žádné oddělení nesmí utrácet. Omezila také čtyřsměnný provoz o sobotách a nedělích. Novojičínsko patří mezi regiony s nejnižší nezaměstnaností v Moravskoslezském kraji. Oborníci ale očekávají, že číslo 5,1 procenta nezaměstnanosti v příštích měsících poroste. Zaměstnanci z Autopalu ale podle nich dlouho bez práce nezůstanou. Přijme je Hyundai v Nošovicích. Evraz Vítkovice Ostrava – Více než sto padesát zaměstnanců musí opustit do konce roku také haly Evraz Vítkovice. Tento přední výrobce oceli také přiznal dopady krize. „Sledujeme současný ekonomický vývoj, situace není jednoduchá. Věříme v oživení poptávky po našem zboží a zvýšení výroby během příštího roku. Nicméně, zatím je to jen v pozici našeho očekávání,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel firmy Vladimír Bail. Pokles poptávky postihl nejvíce provoz výroby takzvaného dlouhého zboží. V tomto provozu bude od ledna omezen provoz ze čtyřsměnného na třísměnný. Bosch Diesel Jihlava – Největší zaměstnavatel v Kraji Vysočina, Bosch Diesel, musel reagovat na pokles odbytu palivových čerpadel do vznětových motorů. Propustil tak 425 pracovníků. Tři sta z nich byli kme-

noví zaměstnanci. Už v létě Bosch Diesel neprodlužoval lidem smlouvy na dobu určitou. Počet zaměstnanců se tak snížil na téměř 5 500.

Apos Blansko – Málo zakázek v automobilovém průmyslu a strojírenství. To je důvod, proč blanenská společnost Apos propustí do konce roku sedmašedesát zaměstnanců. Po Novém roce bude bez práce i asi dvacítka lidí z Mongolska, kteří v Blansku obšívají volanty. Vedení firmy jim totiž neprodlouží pracovní smlouvy. V lednu navíc propustí zaměstnance i další firmy na Blanensku. „Takových firem ale bude na Blanensku podstatně více. Největší nápor přijde v lednu a možná letos v prosinci,“ řekl zástupce ředitelky pracovního úřadu Jiří Dvořák. Nová Mosilana Brno – Brněnská textilní firma Nová Mosilana, jedna z největších textilek v zemi, oznámila, že propustí do konce roku přes 80 lidí. „Důvodem je hlavně méně zakázek od zahraničních odběratelů, na které dopadá světová finanční krize,“ uvedl šéf odborů Nové Mosilany Libor Břenek. Odbory se navíc se zaměstnavatelem dohodly na třídenní odstávce výroby a pětidenní celozávodní dovolené mezi vánočními svátky a Novým rokem.

OP Prostějov Prostějov, Loštice, Ostrava – Z OP Prostějov, největší tuzemské firmy, odejde 150 lidí. V listopadu muselo z továren odejít 140 výrobních dělníků a deset technicko-hospodářských pracovníků. OP Prostějov nepropouští kvůli světové krizi, ale kvůli dlouhotrvajícím problémům na textilním trhu. Prostějovská firma už dříve oznámila, že letos předpokládá meziroční pokles tržeb o půl miliardy korun na zhruba dvě miliardy. Už dříve firma úplně uzavřela továrny v Lošticích na Šumpersku a v Ostravě. Tam firma musela skončit kvůli nedostatku kvalifikovaných lidí. V Lošticích tak přišlo o práci šedesát lidí, v Ostravě 450.

Proimpex Moravský Krumlov – Společnost Proimpex v Moravském Krumlově na Znojemsku chce propustit čtrnáct zaměstnanců. Společnost totiž dostala méně objednávek na své spínače, termostaty a kabelové svazky pro domácí spotřebiče, stroje a auta. ŘÍJEN Caesar Crystal Bohemiae Světlá nad Sázavou – Caesar Crystal sídlící ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku letos propustí devadesát z více než 200 pracovníků. Ruční výroba barevného křišťálu ale nekončí.

Slezan Uherské Hradiště, Hanušovice, Mladé Buky, Frýdek-Místek – Textilní továrna Slezan oznámila, že zavře přádelnu v Uherském Hradišti, přádelnu lnu v Hanušovicích a tkalcovnu v Mladých Bukách. O práci přijde 350 lidí. Už v březnu tohoto roku zavřela firma Slezan dva provozy ve Frýdku-Místku. Propustila tak tři stovky zaměstnanců.

Growela Moravské Budějovice – Obuvnická firma Growela v Moravských Budějovicích zkrachovala. O práci tak přišlo jedenaosmdesát lidí. Od uklízečky přes dělníky až po ředitele. Growela vyráběla pouze pro zahraniční zákazníky. Zejména pro Švýcary. Growela nepřežila vývoj koruny.

Magneton Kroměříž – Kroměřížská firma Magneton propustila v souvislosti s finanční krizí už tři desítky lidí. A další desítky propustí do konce roku. Firma totiž dodává součástky pro automobilový průmysl a právě na tyto subdodavatele dopadá finanční krize nejcitelněji. Před propouštěním zaměstnával Magenton 790 lidí.

Alfatex Pelhřimov – Výrobce pletených oděvů Alfatex Móda zavřel po 117 letech své výrobny. Firma spolupracovala s textilkami ve Velké Británii, Itálii a Německu. Alfatex přežil první nápor na textilním trhu, od konce roku 2007 však posilování silné koruny začalo ubírat na ziscích. V září pak vedení firmy oznámilo, že musí výrobu ukončit. Výpověď dostalo 178 pracovníků, z toho 135 v dělnických profesích.

HJV Znojmo – Slabé euro, rostoucí ceny energií a vysoký nájem připravil o práci stovku zaměstnanců znojemské obuvnické firmy HJV. Na začátku listopadu firma definitivně ukončila po roce a půl výrobu.

tohoto roku téměř dvě stovky lidí. V továrnách tak zůstalo třicet zaměstnanců. Podle manažerů musela firma zareagovat na nevýhodný kurz koruny vůči dolaru. Většina zakázek totiž směřovala na export. Za poslední dva roky klesly kvůli kurzovým ztrátám tržby za jeden prodaný stroj skoro na polovinu.

ZÁŘÍ

ČERVEN Uniplet Třebíč – Třebíčský výrobce pletacích strojů, firma Uniplet propustila od června

KVĚTEN Pleas Boskovice – Definitivní konec. Takový byl verdikt pro zaměstnance textilní firmy Pleas v boskovickém závodě. O práci tak přišlo všech 71 zaměstnanců. Pleas má sídlo v Havlíčkově Brodě. V Boskovicích na Blanensku se pokusil oživit slávu areálu Kras. Tam se vyráběly tkané textilie pro mateřskou firmu Schisser. Boskovický Kras patřil ve své době mezi nejvýznamnější producenty pánské a dámské konfekce. Dříve v něm pracovalo i 500 lidí. Lanatex Ivančice – Ivančická textilka Lanatex v květnu propustila 160 zaměstnanců. Výrazně tak omezila textilní výrobu. Lanatex byl v několika minulých letech ve ztrátě, klesaly mu i tržby. Závod na Vyškovsku přitom loni pracovníky nabíral. V podniku zůstalo dalších sto osmdesát zaměstnanců.

11_mh1208

1.12.2008 15:37

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 11

N OV É K R A J S K É KOA L I C E

Noví radní jsou ze všech velkých politických stran KRAJ VYSOČINA

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Hejtman MUDr. Jifií Bûhounek PfiestoÏe vedl kandidátku sociálních demokratÛ, není ãlenem strany. Zku‰enosti ze své profese lékafie chce uplatnit i v nové práci. Kromû povinností, které obná‰í funkce hejtmana, bude mít také zodpovûdnost za zdravotnictví na Vysoãinû. Hejtmanem se stal díky jedenadvaceti hlasÛm sociálních demokratÛ a dal‰ím sedmi hlasÛm komunistÛ. Sociální demokracie se v kraji Vysoãina rozhodla sestavit men‰inovou radu. V prosazování svého programu poãítá i nadále s hlasy komunistÛ. ·estapadesátilet˘ Jifií Bûhounek byl primáfiem pelhfiimovské ortopedie. Je Ïenat˘ a má dvû dospûlé dûti. Je vá‰niv˘m sportovcem. Námûstky hejtmana jsou:

Statutární námûstek Ing. Vladimír Novotn˘ (âSSD) ■ oblast financí a grantÛ

Ing. Libor Joukl (âSSD) ■ oblast dopravy a majetku Dal‰ími ãleny rady kraje jsou: Ing. Bc. Martin Hysk˘, radní (âSSD) – oblast regionálního rozvoje Bc. Petr Krãál, radní (âSSD) – oblast sociálních vûcí RNDr. Marie KruÏíková, radní (âSSD) – oblast ‰kolství Ing. Josef Matûjek, radní (âSSD) – oblast zemûdûlství, lesního a vodního hospodáfiství Zdenûk Ry‰av˘, radní (âSSD) – oblast informatiky, Ïivotního prostfiedí a územního plánování Ing. Tomበ·karyd, radní (âSSD) – oblast cestovního ruchu a kultury Ve sv˘ch funkcích skonãili: RNDr. Milo‰ Vystrãil (ODS), Ing. Václav Kodet (KDU-âSL), Ing. Marie âerná (ED SNK), Ing. Pavel Hájek (ODS), PaedDr. Martina Matûjková (ODS), Ing. Miroslav Hou‰ka (KDU-âSL), Jaroslav Hulák (KSU-âSL), Ivo Rohovsk˘ (ODS), Bc. Jifií Vondráãek (KDU-âSL)

ZLÍNSKÝ KRAJ

Hejtman Mgr. Michal Ha‰ek (âSSD) Nové sloÏení rady Jihomoravského kraje je podle politologÛ pfiekvapení. Sociální demokraté vyhráli s témûfi pûtatfiiceti hlasy. Koalici vytvofiili se tfietí stranou v pofiadí: s ODS. Michal Ha‰ek tak opou‰tí svou funkci pfiedsedy poslaneckého klubu âSSD. Své kfieslo v poslanecké snûmovnû ale bude mít stále vyhrazeno. Kromû zákonn˘ch funkcí hejtmana bude zodpovûdn˘ za zemûdûlskou politiku kraje a rozvoj venkova. Námûstky hejtmana jsou: Statutární námûstkynû Ing. arch. Anna Procházková (ODS) ■ územní plánování. V minulém vedení zastávala stejnou funkci z pozice radní. Mgr. Václav BoÏek, CSc. (âSSD) ■ podpora vysok˘ch ‰kol, vûdy a v˘zkumu. Neziskové organizace, kultura, památky, cestovní ruch a strategie lidsk˘ch zdrojÛ Dal‰ími ãleny rady kraje jsou: PhDr. Jifií Altman (âSSD) – sociální vûci a rodina Mgr. Jifií Janda (âSSD) – ‰kolství Bc. Zdenûk Pavlík (âSSD) – majetek a dopravní infrastruktura Mgr. Ivo Polák (âSSD) – Ïivotní prostfiedí Ing. Jaroslav Pospí‰il (ODS) – vefiejná doprava a obsluÏnost. Dfiíve ãlen rady pro stejnou oblast. MUDr. Oldfiich Ry‰av˘ (âSSD) – zdravotnictví RNDr. Milo‰ ·ifalda (ODS) – mezinárodní vztahy, koncepce a optimalizace ‰kolství, sport, mládeÏ. Dfiíve ãlen rady. Ing. Milan Venclík (ODS) – regionální rozvoj, podpora podnikání a rozvoj lázeÀství. Dfiíve statutárním námûstkem pro podobnou oblast. Ve sv˘ch funkcích skonãili: Ing. Stanislav Juránek, Ing. Václav Horák, MUDr. Franti‰ek Adamec, JUDr. Marie Cacková, Ing. Jan Letocha, Ing. Lubomír ·míd, Vít Blaha

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Hejtman MVDr. Stanislav Mi‰ák (âSSD) Ve Zlínském kraji se politické sloÏení rady pfiíli‰ nezmûnilo. Zvolení zástupci se domluvili na pokraãování koalice ve sloÏení: âSSD, ODS a KDU-âSL. NejdÛleÏitûj‰í ãlenové rady zÛstali. ProtoÏe se vítûzem voleb stali sociální demokraté, mají také nejvy‰‰í poãet sv˘ch lidí v radû. Veterinární lékafi Stanislav Mi‰ák byl v minulém volebním období námûstkem hejtmana, nyní je hejtmanem. Stále pÛsobí také na otrokovické radnici jako místostarosta. Je Ïenat˘, má dvû dûti a jednoho vnuka. Má rád práci na zahrádce.

Hejtman Ing. Jaroslav Palas (âSSD)

V radû kraje má âSSD celkem osm kfiesel, ODS dvû a lidovci jedno. âtyfiiapadesátilet˘ Tesafiík je poslancem za sociální demokracii. Je ãlenem âeského ãerveného kfiíÏe a dobrovoln˘m dárcem krve. Je Ïenat˘ a má dvû dûti. Námûstky hejtmana jsou:

MUDr. Michael Fischer (âSSD) ■ zdravotnictví

Námûstky hejtmana jsou: 1. námûstek Miroslav Novák (âSSD) ■ doprava, silniãní hospodáfiství, Ïivotní prostfiedí

Statutární námûstek Libor Lukበ(ODS) ■ strategick˘ rozvoj kraje a investice. Odstupuje z pozice hejtmana

RNDr. Ivan Kosatík (ODS) ■ majetek a finance

Mgr. Vûra Palková (âSSD) ■ ‰kolství, sport a tûlov˘chova

Ing., Bc. Jindfiich Ondru‰ (KDU-âSL) ■ Kultura, památková péãe, cestovní ruch a církve. Dfiíve radní. V tomto volebním období námûstek hejtmana pro stejnou oblast.

Mgr. Alois Maãák (âSSD) ■ doprava

doc. Ing. Marian Lebiedzik Ph.D. (âSSD) ■ regionální rozvoj, evropské fondy a operaãní programy

Mgr. Radovan Ra‰Èák (âSSD) ■ kultura, péãe o památky, tûlov˘chova, sport a voln˘ ãas

Ing. RSDr. Karel Koneãn˘ (KSâM) ■ zdravotnictví

Ing. Jaroslav Drozd (âSSD) ■ doprava, hospodafiení organizací v oblasti dopravy

Ve sv˘ch funkcích skonãili: Vojtûch Jurãík, Bronislav Fuksa, Hynek Steska.

Hejtman Ing. Martin Tesafiík (âSSD)

Sociální demokracie v Moravskoslezském kraji získala jedenatfiicet z pûta‰edesáti kfiesel v zastupitelstvu. Proto zb˘vající hlasy pro nadpoloviãní vût‰inu doplní jedenáct ãlenÛ KSâM. V jedenáctiãlenné radû sedí tfii z nich. Jaroslav Palas pochází z Bruntálu. Díky své profesi zemûdûlského technika se stal v roce 2002 ministrem zemûdûlství. ·estapadesátilet˘ Palas je vá‰niv˘m myslivcem a sportovcem. Je Ïenat˘ a má syna.

Námûstky hejtmana jsou:

Dal‰ími ãleny rady kraje jsou: Milena Kovafiíková (âSSD) – zemûdûlství, Ïivotní prostfiedí, rozvoj venkova Mgr. TaÈána Nersesjan (âSSD) – sociální vûci, národnostní otázky, men‰iny Ing. Hana Pfiíleská (âSSD) – zdravotnictví. Dfiíve byla radní pro sociální oblast. Mgr. Josef Slovák (ODS) – ‰kolství, mládeÏ, sport. Dfiíve námûstkem hejtmana pro stejnou oblast. Ing. Petr Hradeck˘ (KDU-âSL) – územní plánování a vefiejná správa. Dfiíve byl radním pro oblast dopravy.

OLOMOUCKÝ KRAJ

Ing. Pavel Sekanina (ODS) ■ ‰kolství

Ing. RSDr. Svatomír Recman (KSâM) ■ sociální vûci, kultura

Ing. Pavel Horák (KSU-âSL) ■ regionální rozvoj, Ïivotní prostfiedí, zemûdûlství, kultura, péãe o památky, sport a voln˘ ãas

Ing. Jifií Vzientek (âSSD) ■ územní plánování, cestovní ruch Dal‰ími ãleny rady kraje jsou: JUDr. Josef Babka (KSâM) TomበHanzel (âSSD) prof. PhDr. Zdenûk Jirásek, CSc. (âSSD) Ing. Jan Stoklasa (âSSD) Ve sv˘ch funkcích skonãili: Ing. EvÏen To‰enovsk˘, Pavol Luk‰a, PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Jifií Veverka, Mgr. Pavel Drobil, Ing. Petr Adamec, Mgr. Dagmar Adamová, Ing. Václav Pomikálek, Ing.Vít Slováãek, Ing. Zbynûk Stanjura, Mgr. Ivan T˘le

Mgr. Yvona Kubjátová (âSSD) ■ sociální vûci Neuvolnûn˘mi ãleny rady jsou: Ing. Pavel Martínek (âSSD) MUDr. Pavel Holík (âSSD) Mgr. Eva Pavliãíková (âSSD) Ve sv˘ch funkcích skonãili: Mgr. Elena Grambliãková, RNDr. Bc. Dalibor Horák, Vladimír Mike‰ka, Ing. Jan Tesafi, Ing. Ladislav Kavfiík, Mgr. Petr Polá‰ek, MUDr. Jitka Chalánková, Franti‰ek Kubíãek

INZERCE

Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí:

Stavebnictví 2009, 20. – 21. ledna 2009, Praha Stavebnictví 2009, 20. – 21. ledna 2009, Praha Sponzoring 2009, 20. – 21. ledna 2009, Praha Sponzoring 2009, 20. – 21. ledna 2009, Praha Anti Money Laundering, 27. – 28. ledna 2009, Praha Anti Money Laundering, 27. – 28. ledna 2009, Praha Digitalizace, 10. – 11. února 2009, Praha Digitalizace, 10. – 11. února 2009, Praha Alternativní paliva v dopravě, 17. – 18. února 2009, Praha Alternativní paliva v dopravě, 17. – 18. února 2009, Praha Přeshraniční obchod a přenos energií, 17. – 18. února 2009, Praha Přeshraniční obchod a přenos energií, 17. – 18. února 2009, Praha Fúze a akvizice, 17. – 18. února 2009, Praha Fúze a akvizice, 17. – 18. února 2009, Praha Alternativní paliva v dopravě, 17. – 18. února 2009, Praha www.konference.cz • +420 222 074 555 • [email protected]

Know how to achieve

Institute for International Research

IIR

ROWAN LEGAL je původem česká advokátní kancelář s kancelářemi v Bratislavě, Brně a v Praze, rozvíjející projekty i v dalších zemích střední a východní Evropy, zejména v Lotyšsku a zemích Společenství nezávislých států.

Navigation in law

Právníci kanceláře zajišťují komplexní právní podporu firmám i subjektům veřejné správy. ROWAN LEGAL se specializuje zejména na právní služby v oblasti práva ICT, outsourcingu obchodních procesů, veřejných zakázek, mezinárodního práva a řešení sporů v rámci mezinárodních arbitráží, korporátního práva (fúze a akvizice) a rozsáhlých investičních projektů. Má zkušenosti i v oblastech jako jsou public-private partnership projekty (PPP), práva k duševnímu vlastnictví, obchod vojenským materiálem a dalších. Snahou kanceláře je předvídat a odstraňovat potenciální právní překážky a rizika raději prevenčním než-li intervenčním způsobem. ČESKÁ REPUBLIKA PRAHA V Jámě 1 110 00 Praha 1 TEL.: +420 224 216 212 FAX: +420 224 215 823 [email protected]

BRNO Lipová 1 602 00 Brno TEL.: +420 517 546 100 FAX: +420 517 546 105 [email protected]

SLOVENSKÁ REPUBLIKA BRATISLAVA Námestie slobody 11 811 06 Bratislava TEL.: +421 232 662 696 FAX: +421 232 662 699 [email protected]

LOTYŠSKO RIGA Kronvalda bulvāris 10 LV 1010 Riga TEL.: + 371 294 419 44 [email protected]

12_mh1208

1.12.2008 15:37

Stránka 1

PROSINEC 2008 PTALI JSME SE... JAK JSTE TECHNICKY PŘIPRAVENI NA SPUŠTĚNÍ DATOVÝCH SCHRÁNEK? ADAMOV: Server kapacitnû vyhovuje, ostatní vybavení bude teprve konzultováno. BRNO: Pfiipraveni. BRUNTÁL: BohuÏel nám není zcela jasné, co je my‰leno datov˘mi schránkami, ale datová úloÏi‰tû jednotliv˘ch uÏivatelÛ smûfiujeme na datov˘ server. TakÏe pfiipraveni jsme. BZENEC: Zatím nebylo blíÏe specifikováno vyhlá‰kou. HAVͤOV: Jak˘ch datov˘ch schránek? Nevíme. HODONÍN: Není provádûcí vyhlá‰ka – nelze odpovûdût (podle zji‰tûn˘ch informací by s tím u nás nemûl b˘t problém). JIHLAVA: To nemÛÏe b˘t nikdo, protoÏe je‰tû není na svûtû provádûcí vyhlá‰ka, která bude v‰e stanovovat a upfiesÀovat. KARVINÁ: Zatím nejsou známé technické podrobnosti, vyãkáváme. OLOMOUC: Jsme v závûreãné fázi pfiípravy zadání v˘bûrového fiízení na systém spisové sluÏby, kter˘ by mûl fie‰it také tuto problematiku. OSTRAVA: Jsme pfiipraveni. OTROKOVICE: Ne zcela, chybí nám pfiesné poÏadavky z ministerstva vnitra. Budeme muset upravit spisové sluÏby a elektronickou podatelnu. PROSTùJOV: Není se zatím jak pfiipravovat. âeská po‰ta má teprve vybírat firmu k realizaci tohoto projektu. Doposud není v‰e jasné a hotové. Teprve v únoru pr˘ budeme mít potfiebné informace k dispozici z MV – poÏadavky na nበIS/IT, napojení na spisovou sluÏbu atd. P¤EROV: Nevíme, co bude potfieba. ROUSÍNOV: Ano. SLAVKOV U BRNA: Zatím neznáme podrobné podmínky. UHERSKÉ HRADI·Tù: Technická pfiíprava bude probíhat poãátkem roku 2009. VELKÁ NAD VELIâKOU: Nejsme pfiipraveni. VSETÍN: Provoz DS bude zaji‰Èovat âeská po‰ta, konkrétní poÏadavky na vybavení úfiadÛ zatím nebyly definovány. VY·KOV: V podstatû není známo, jak bude nároãné rozhraní, co bude umût „provozovatel“ datov˘ch schránek a co zÛstane na MûÚ. To v‰e se bude fie‰it na poãátku roku 2009. Nás se t˘ká jen roz‰ífiení kapacity diskového pole pro ukládání elektronick˘ch dokumentÛ, a to se plánuje. ZLÍN: AÏ budou známy definitivní poÏadavky, teprve se dá zaujmout odpovûdné stanovisko. Nicménû Zlín to bezesporu zvládne na stejné úrovni jako dal‰í mûsta. ÎëÁR NAD SÁZAVOU: HW i SW zabezpeãen.

STRANA 12

H A R DWA R E N A Ú Ř A D E C H

Datové schránky? Radnice vyčkávají V PRŮZKUMU MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VYŠLO NAJEVO, ŽE O SPUŠTĚNÍ DATOVÝCH SCHRÁNEK V ROCE 2009 MÁ PŘESNĚJŠÍ PŘEDSTAVU JEN NECELÁ POLOVINA MĚST A OBCÍ. V souãasné dobû není totiÏ je‰tû hotov˘ provádûcí pfiedpis, podle kterého budou datové schránky provozovány. Úfiad

Pfiedpokládá se rozhraní formou webov˘ch sluÏeb pfiístupné pomocí sítû internet. Na tuto variantu jsou pfiipraveni napfiíklad na úfiadû Moravskoslezského kraje: „Máme zaji‰tûnu kvalitní konektivitu do sítû internet a máme spisovou sluÏbu schopnou napojení na webové sluÏby. ZároveÀ máme u dodavatele spisové sluÏby garantovan˘ legislativní update.“ Jak kraje, tak vût‰ina radnic v‰ak zatím nové informace o datov˘ch schránkách netrpûlivû oãekává od ministerstva vnitra, aby na nû mohly vãas zareagovat. Obnova v r. 2009

âástka plánovaná na obnovu

Znaãky hardwaru

Adamov Brno Bruntál Bzenec Havífiov

PrÛmûrné stáfií hardwaru 3 roky 3 roky 3,5 roku 5 let 3,5 roku

min. 1 PC a monitor cca 200 PC 20 PC a 1 server 1–2 PC 100 PC

do 50 tis. Kã cca 6 mil. Kã cca 250 tis. Kã do 100 tis. Kã 1,5 mil. Kã

Hodonín Jihlava Karviná Nov˘ Jiãín Olomouc Ostrava Otrokovice Prostûjov Pfierov Rousínov Slavkov u Brna

4,5 roku 4 roky 2,5 roku 5 let 3 roky 4 roky 4,5 roku 5 let 3 roky 4 roky 3 roky

cca 50 PC 20 % z celk. poãtu zatím není rozhodnuto 5–10 PC a tiskáren 200 PC cca 150 PC cca 20 PC 20 % z celk. poãtu zatím není rozhodnuto cca 10 PC 10 PC

1,5–2 mil. Kã 600 tis. Kã zatím není rozhodnuto cca 300 tis. Kã cca 4,8 mil. Kã zatím neschváleno cca 300 tis. Kã zatím neschváleno zatím není rozhodnuto cca 200 tis. 150 tis. Kã

Uherské Hradi‰tû

6 let

1,8 mil. Kã

Velká nad Veliãkou Vsetín

3 roky 3 roky

Vy‰kov

2,5 roku

60 PC s monitory, 2 servery, 3 kopírky, 5 tiskáren 1–2 PC cca 20 PC a notebookÛ, 18 tiskáren, multifunkãní kopírka, server 30 PC, servery atd.

neuvedeno poãítaãe a notebooky dle poÏadavkÛ MS XP, tiskárny HP, speciální OKI, monitory 2/3 LCD neuvedeno neuvedeno PC a notebooky: sestavy na ukázku, Compaq, IBM, HP, Fujitsu SIEMENS, tiskárny: HP, Canon, Epson, Star, OKI, SHARP, Xerox, ACER, Benq, monitory: Hyundai, HP, Philips, LG, Samsung, Compaq, ADI neuvedeno poãítaãe OfficePro, Allegro, Triline, notebooky IBM, tiskárny HP, monitory ACER neuvedeno Compaq-HP, Dell, IBM, notebooky ACER, Asus, tiskárny HP, monitory AOC, Benq, Belinea, ACER ACER, Triline, notebooky Asus, IBM, Sony, tiskárny hl. HP laserové, Dell, Minolta, monitory ACER, Benq HP, ACER, Dell, tiskárny HP, OKI, monitory ACER, Philips neuvedeno PC, tiskárny, monitory – rÛz. znaã., notebooky Asus, IBM, ACER, HP neuvedeno tiskárny laserové, monitory LCD i klasické poãítaãe Intel Pentium, Celeron, Core 2 Duo, notebooky ASUS, tiskárny HP, monitory LCD Acer 17“ a 19“, CRT ADI 19“ neuvedeno

Zlín

4,5 roku

Îìár nad Sázavou

3 roky

Moravskoslezsk˘ kraj

3,5 roku

20–25 % ze 450 PC a monitorÛ, men‰í % tiskáren 20 PC, tiskáren a monitorÛ, 2 notebooky 340 PC za 2 roky

30 tis. Kã cca 1 mil.

neuvedeno napfi. tiskárny: laserové HP LaserJet 1100-2015, jehliãkové Epson LQ680, multif. stroje Sharp ARM 236 a KM Bizhub 253

0,5 mil. PC, 1,5–2 mil. servery cca 5 mil.

neuvedeno

415 tis. Kã

neuvedeno

cca 2,2 mil. Kã

neuvedeno

neuvedeno

Ať to opravdu tomu občanovi zjednodušíme! NOVÝ JIČÍN JE MĚSTEM S 27 500 OBYVATELI A NA ZDEJŠÍM MĚSTSKÉM ÚŘADĚ PRACUJE STO OSMDESÁT ZAMĚSTANCŮ. O JEJICH POČÍTAČE SE STARÁ ODBOR INFORMATIKY, KTERÝ OD ROKU 1992 VEDE EVA KUKOLOVÁ.

Eva Kukolová vedoucí odboru informatiky v Novém Jiãínû

MÛÏete prozradit, jak˘ hardware vyuÏívají pracovníci va‰eho úfiadu? Servery se ve vût‰í mífie pouÏívají znaãkové. Jedná se o znaãky COMPAQ – HP, DELL a IBM. Notebooky máme se znaãkami Acer a Asus, tiskárny HP a monitory AOC, Benq, Belinea a Acer. Znamená znaãka vÏdy jistou záruku, Ïe jde o nejlep‰í moÏné fie‰ení? S vyjádfiením „jistou záruku“ souhlasím. Servery jsou v provozu dva-

cet ãtyfii hodin dennû, víkendy… Jsou na nich uloÏena nejdÛleÏitûj‰í data celého úfiadu. Mají vytvofiena disková pole vãetnû zrcadlení a zálohování. K datÛm, která jsou uloÏena v tûchto strojích, pokud to takto mohu nazvat, pfiistupuje v jediném okamÏiku xy uÏivatelÛ – zamûstnancÛ úfiadu. Pfiístup mají i organizace mimo úfiad, napfiíklad technické sluÏby. A v‰ichni od tûchto strojÛ vyÏadují i patfiiãnû rychlou odezvu. U neznaãkov˘ch poãítaãÛ jdete vÏdy do urãitého rizika. Pfiece jenom v˘roba serverÛ je na jiném principu neÏ u neznaãkov˘ch PC. U znaãek jsou garantovány i záruky a témûfi okamÏit˘ servis v pfiípadû problému. Máme na úfiadû Compaqy, které jsou v provozu hodnû dlouho a témûfi o nich nevíme. V pfiípadû lokálních PC jsou ty potfieby jiné. Jako lokální uÏivatelské stanice pouÏíváme neznaãkové poãítaãe, protoÏe postaãují na‰im poÏadavkÛm a u‰etfií spoustu penûz. Dokonce si zaãínáme montovat PC i sami – ty jsou pak mnohem ménû nároãné na spotfiebu elektrické energie. Jaké je prÛmûrné stáfií hardwaru na novojiãínském úfiadû? Pût let. MoÏná se to mÛÏe zdát hodnû, ale na úfiadû jsou jak pracovi‰tû nároãná na poãítaãové vybavení, tak i pracovi‰tû, kde se na PC

pracuje s jednoduch˘mi aplikacemi. Víte, ono se to moÏná nebude líbit, ale ‰edesát procent úfiedníkÛ pouÏívá pouze Word a Excel. TakÏe v rámci hospodafiení dochází k posunu techniky z pracovi‰È lépe vybaven˘ch na ta ménû nároãná. Jak jste s tímto vybavením spokojeni? Jsme spokojeni se znaãkov˘mi servery, jsme spokojeni s klesajícími cenami techniky. Nespokojeni jsme spí‰e se softwerov˘mi firmami a jejich obchodní politikou. A také s tím, Ïe jejich upgrade SW jsou stále nároãnûj‰í a nároãnûj‰í na technické vybavení. Jak jste technicky pfiipraveni na spu‰tûní datov˘ch schránek? Technika je v tomto pfiípadû nejmen‰í problém. Tady chybí zásadní informace spí‰e o zpÛsobu komunikace, pfiedávan˘ch formátech atd. Aã jsem byla na dvou pfiedná‰kách pana námûstka Zajíãka, ani ministerstvo vnitra je‰tû podle mého názoru nemá úplnû jasno. JelikoÏ jsme úfiad, kter˘ zpracovává ve‰keré dokumenty elektronickou formou, vãetnû elektronické evidence po‰ty, hlavní úkol dolehne na dodavatelské firmy. Ty budou muset u sv˘ch SW zajistit komunikaci s datov˘mi schránkami. A jelikoÏ se jedná

o legislativní zmûnu, tak úprava SW je hrazená z roãních „fie‰itelsk˘ch“ plateb za udrÏování SW. Co byste konkrétnû od ministerstva v nejbliωí dobû oãekávali? Oãekávala bych mnohem konkrétnûj‰í informace. V této chvíli je to v‰echno ve fázi „tak by to mûlo fungovat“. Do dne‰ního dne nevím formáty dokumentÛ v datov˘ch schránkách ani to, jak˘m zpÛsobem bude ovûfiena pravost dokumentu. Od 1. ãervence 2009 mají komunikovat úfiady mezi sebou – ale jak? Na mûstském úfiadû jsou desítky pracovníkÛ, ktefií komunikují s rÛzn˘mi dal‰ími úfiady. V‰ichni dokument vytvofií v nûjaké aplikaci, napfiíklad v elektronické evidenci dokumentÛ. A ti v‰ichni pak dokument po 1. ãervenci 2009 po‰lou do jedné datové schránky? Kdo to následnû na druhé stranû v té datové schránce roztfiídí? A co s dokumenty, které se vrátí jako odpovûì na pÛvodnû zaslan˘ dokument? MoÏná to pfieháním, ale jsou to konkrétní informace, které zatím nemám. Co se v oblasti va‰eho pÛsobení za dobu, kdy tuto práci dûláte, zmûnilo? Hlavnû se zmûnilo vnímání lidí. Uvûdomují si, Ïe se bez té techniky prostû neobejdou, Ïe jim hodnû zjed-

nodu‰uje jejich práci. Je to hodnû ovlivnûno nástupem mlad‰í generace. Také se zmûnilo vnímání vedení mûsta, které si uÏ uvûdomuje, Ïe musí investovat prostfiedky nejenom napfiíklad do oprav chodníkÛ, ale také do v˘poãetní techniky a GISu. Velk˘m zlomem byl za dobu mého pÛsobení internet. To je podle mého názoru hlavní dÛvod, proã v‰eobecnû zaãali lidé b˘t s technikou velcí kamarádi. TakÏe se pfiístup lidí k technice mûní k lep‰ímu? A co nutnost seznamovat se neustále s nûãím nov˘m? Lidí vnímají techniku pozitivnû. Pfiíslu‰níci star‰í generace mají je‰tû nûkdy problém, kdyÏ se musí ãinnost, kterou dûlali tfieba deset let stejn˘m zpÛsobem, nauãit tro‰ku jinak. Patfiiãnû to okomentují, ale nauãí se zpÛsob nov˘. Mladá generace je progresivnûj‰í. Nicménû jsem se také setkala s mladíkem, kter˘ vûdûl, jak se hrají na PC rÛzné hry, ale formát buÀky v excelu neumûl. Co byste z hlediska své profese do budoucna nejvíc pfiála sobû, úfiadu a lidem ve mûstû? AÈ se podafií zmapovat jednotlivé procesy ve vefiejné správû a na tyto procesy aÈ se vymyslí jednotn˘ systém zpracování. AÈ opravdu tomu obãanovi co nejvíce zjednodu‰íme jeho komunikaci s úfiady!

13_mh1208

1.12.2008 15:44

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 13

R E G I O N Á L N Í O P E R A Č N Í F O N DY

Evropská šance pro region Jihovýchod AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ V TELČI, LETIŠTĚ V BRNĚ-TUŘANECH A TERMINÁL VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY V BZENCI – TO JSOU TŘI Z OSMAOSMDESÁTI SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD. Dohromady obdrÏí témûfi dvoumiliardovou dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Pfii podzimním rozdûlování penûz pfiipadla nejvy‰‰í ãástka – takfika 900 milionÛ – na podporu cestovního ruchu. Peníze tak po-

mÛÏou napfiíklad obnovû baziliky sv. Prokopa v Tfiebíãi, vytvofiení expozice brnûnského funkcionalismu v kavárnû ERA nebo nauãnû poznávací stezky mezi vinicemi Velk˘ch Bílovic. Celkovû uÏ po roce ãerpání dosáhla v˘‰e schválen˘ch dotací pro jiÏní Moravu a Vysoãinu více neÏ ‰esti miliard (viz graf). Nejvût‰í dotace (3,3 miliardy) putovaly zatím do oblasti dopravy, 1,4 miliardy podpofií cestovní ruch a 1,7 miliardy je urãeno pro rozvoj mûst a venkova.

VIZE 2015 Druh˘ roãník konference o realizaci ROP Jihov˘chod se konal v listopadu v Brnû

Doprava

Cestovní ruch

schváleno: 3,3 mld. Kč zbývá: 5,9 mld. Kč

Cílem konference bylo hledat odpovûì na otázku: Kam smûfiuje rozvoj regionu Jihov˘chod? Odbornící diskutovali na téma dopravy, cestovního ruchu a rozvoje mûst a venkova. 1 „Iinzerat_mod_obec_122x92.indd v budoucnu budou evropská témata a evropské projekty naprostou prioritou budoucí politické reprezentace Jihomoravského kraje,“ prohlásil na

Rozvoj měst a venkova

schváleno: 1,4 mld. Kč zbývá: 2,1 mld. Kč

schváleno: 1,7 mld. Kč zbývá: 3,7 mld. Kč

konferenci nov˘ jihomoravsk˘ hejtman Michal Ha‰ek Zástupce Evropské komise Jack Engwegen zdÛraznil, Ïe âR je nejvût‰ím pfiíjemcem dotací EU na hlavu. Základem poskytování dotací stále zÛstává efektivita a lidské zdroje „Dosáhnout více, utratit ménû,“ zaznûl v diskusi o dopravû poprvé slogan, sdílen˘ postupnû i dal‰ími panely.

DOPRAVA „Musíme zlep‰it stav silnic druh˘ch a tfietích tfiíd,“ znûlo unisono cel˘m panelem Doprava. Silnice zatím stavíme pfiíli‰ draze. 26.11.2008 9:50:26 CESTOVNÍ RUCH „Zachránit a budovat to, co jin˘ nemá: historii a pfiírodu,“ shodli se odborníci na cestovní ruch. „Ostatní, napfiíklad akvapark, je nadstan-

dard.“ Regionálním rodinn˘m stfiíbrem jsou nejen existující tradice, jako napfiíklad Johan Gregor Mendel, Franti‰ek Dietrichstein, Gustav Mahler, Vûstonická Venu‰e, ale i pfiíbûhy, legendy a je v˘hodné více o nû opfiít propagaci regionu. ROZVOJ MùST A VENKOVA Diskutující na téma rozvoje mûst a obcí se shodli na nutnosti rovnováÏného, ale diferencovaného rozvoje men‰ích i vût‰ích mûst. KaÏd˘ kraj má jiné zájmy a je tûÏké hledat jednotn˘ smûr. Odborníci vidí pfiíleÏitosti dal‰ího rozvoje mûst a venkova v koncentraci ãásti prostfiedkÛ pro strategické projekty na národní úrovni, sníÏení poãtu operaãních programÛ a moÏnosti podpory skuteãnû integrovan˘ch projektÛ.

Vysočina: V Pelhřimově a Osové Bitýšce se už staví HLAVNÍ LŮŽKOVÁ BUDOVA NEMOCNICE PELHŘIMOV Mimo jiné i díky evropsk˘m penûzÛm mohla letos v létû odstartovat historicky nejvût‰í rekonstrukce v areálu pelhfiimovské nemocnice. Místo jedné z nejstar‰ích (1903) nemocniãních budov bude tak jiÏ za dva roky patfiit k dominantám Pelhfiimova modernû vyhlíÏející nemocniãní budova s odpovídajícím pfiístrojov˘m vybavením a komfortním zázemím pro pacienty z celého regionu. Celková hodnota rekonstrukce pfiedstavuje 457 milionÛ korun.

CENTRUM KULTURY, SPORTU A ZÁJMOVÝCH ČINNOSTÍ OSOVÁ BITÝŠKA

Z toho 34 procent (152 milionÛ) zaplatí EU, zbytek nákladÛ ponese kraj Vysoãina. Projekt je rozdûlen do tfií etap. V první bude opravena pfiístavba hlavní budovy smûfiující k mûstu. Od bfiezna 2009 do ledna 2010 pfiijde na fiadu rekonstrukce v˘chodního kfiídla. Do fiíjna 2010 pak bude opravena stfiední ãást budovy. „Pro-

jektovû naváÏeme na pavilon akutní medicíny, kter˘ byl dokonãen v prosinci 2003. K právû probíhající rekonstrukci nás vedlo úsilí modernizovat prostfiedí, které je spolu s rozvojem diagnostick˘ch a léãebn˘ch postupÛ jedin˘m moÏn˘m zpÛsobem poskytování péãe,“ uvedl fieditel Nemocnice Pelhfiimov Pavel Hrala.

„Mám z toho velikánskou radost, jsme vlastnû jediní z men‰ích obcí, kdo dostal tak obrovskou dotaci,“ reagoval na pfiidûlení penûz z regionálního operaãního programu nad‰enû Josef Mach, starosta obce Osová Bit˘‰ka. O dotaci na stejnou oblast podpory (3.3) Ïádalo sto osmdesát zájemcÛ. Celkem bylo kladnû vyfiízeno pouze tfiicet Ïádostí.

Osová Bit˘‰ka, obec s osmi sty ãtyfiiceti obyvateli, se mezi nimi umístila jako dvanáctá. Dotace ve v˘‰i témûfi 30 milionÛ korun pfiedstavuje 92,5 procent z celkového rozpoãtu 32,3 miliony. Nov˘ multifunkãní objekt pro volnoãasové aktivity bude stát

PŘEDSTAVUJEME STAROSTU DNEŠNÍ KYJOV JE CENTREM SKLÁŘSTVÍ A JAKO OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ I PARTNEREM PRO DALŠÍCH JEDNAČTYŘICET OBCÍ SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ KYJOVSKA. Chloubou regionu je vinafiství, ve kterém jsou z pokolení na pokolení pfiedávány zku‰enosti vinafisk˘ch mistrÛ. Poãet obyvatel je relativnû nemûnn˘: na poãátku roku Ïilo v Kyjovû 11 860 lidí. Kyjovsk˘ starosta Franti‰ek Lukl je ve funkci od února 2005. PÛvodnû byl vedoucím právního oddûlení Okresního úfiadu Hodonín, potom vedoucím kanceláfie b˘valého starosty Jana Letochy. Jako starosta si Franti‰ek Lukl mezi pracovní priority zafiadil zejména problematiku bydlení. SnaÏí se o vytváfiení vhodn˘ch lokalit pro rodinnou a bytovou v˘stavbu. Na to pak navazují opravy infra-

struktury, komunikací a chodníkÛ. V pfií‰tím roce se napfiíklad kyjovská radnice chystá na zateplení a opravy budov ‰kolsk˘ch zafiízení, realizaci kruhov˘ch kfiiÏovatek ve mûstû a na pokládání infrastruktury v jedné z vybran˘ch lokalit pro bytovou v˘stavbu. Tfietí oblastí, na kterou se starosta Lukl zamûfiil, je zamûstnanost. Nejvût‰ím kyjovsk˘m zamûstnavatelem je Nemocnice Kyjov (asi 900 lidí), Vetropack Moravia Glass – sklárna (asi 600 lidí), ·roubárna Kyjov, Delta Ml˘ny, âSAD Kyjov, dále prÛmyslové podniky v zónû Traktorka (asi 1 000 zamûstnancÛ). Lidé s vy‰‰í kvalifikací vût‰inou dojíÏdûjí za prací do vût‰ích mûst. Starosta Lukl se nyní snaÏí pfiedev‰ím o roz‰ifiování stávajících prÛmyslov˘ch objektÛ a hledání vhodného investora do prÛmyslové zóny. Dal‰í v˘znamnou prioritou pana starosty je roz‰ifiování volnoãasov˘ch aktivit obãanÛ. Mûsto má co nabídnout také sv˘m náv‰tûvníkÛm. TuristÛm se snaÏí prostfiednictvím informaãního centra poskytnout

cel˘ balíãek sluÏeb, ve kterém nebude chybût moÏnost pÛjãování kol a zázemí pro cykloturistiku. Jako „srdce regionu DolÀácka“ proslul Kyjov zejména tradicí Slováck˘ch rokÛ – ten pfií‰tí se bude konat v létû 2011. Znám˘ je i ÎalmanÛv folkov˘ Kyjov. Mûsto také kaÏd˘ rok v ãervnu pulzuje váÏnou hudbou pfii festivalu CONCENTUS MORAVIAE. Co ãeká na pana starostu v osobním Ïivotû? „Chystám se na roz‰ifiování vzdûlání v oblasti práva,“ prozradil Lukl své dlouhodobé plány. „Zaãal jsem studovat na Právnické fakultû Masarykovy univerzity v Brnû obor MPA se zamûfiením na vefiejnou správu.“ Za dal‰í osobní prioritu povaÏuje oblast bydlení. „Aby byt neslouÏil pouze k pfiespání, ale byl útoãi‰tûm v dobû osobního volna, kterého mnoho není,“ dodává. Nejvût‰ím osobním pfiáním kyjovského starosty v‰ak je, „aby byli zdraví lidé mému srdci blízcí a abych dovedl lépe vyuÏívat voln˘ ãas a dostal se také více k oblíbenému koníãku – focení.“

v areálu místní základní ‰koly. Obec tak zajistí nejen lep‰í podmínky pro své ‰koláky, ale i pro dospûlé obyvatele z místa a okolí. V hale se budou stfiídat sportovní, kulturní a spoleãenské aktivity, svou kapacitou bude staãit i pro pofiádání velk˘ch akcí.

7ÈOPDF
T
WÓOZ 7JOBīTUWÓ
,PWBDT DtÐS\htYOh\QW[WZ]d\QWOh\OZQWd\O DW\OÂabd9]dOQa^`]Dta^ÂW^`OdWZ]\OPR Ycd\^`]DtÈdt\]x\ab×ZDOÈS]PQV]R\ ^O`b\S`g\SP]XOY]Rt`SY^`]DOÈS^ÂtbSZS

7ZCSBMJ
KTNF
QSP
7ÈT t3VMBOETLÏ
CÓMÏ

'".*-:
3&4&37& dÝP‹`hV`]h\×]PSQ<]dÝ>ÂS`]d b`OÍ%% $FOB
 
,č ;OZtS\QgYZ]^SRWSd\

t$IBSEPOOBZ

'".*-:
3&4&37& dÝP‹`hV`]h\×]PSQ<]dÝ>ÂS`]d b`OÍ
t4BVWJHOPO

'".*-:
3&4&37& ^`]ab]`^`] TW`S[\Z]U] bSfb\SP] `SYZO[\aR‹ZS\

^]hR\aP‹`]PSQ<]dÝ>ÂS`]d b`OÍ%%   $FOB
 
,č

t3Z[MJOL
SâOTLâ

(3"/%
3&4&37& Již dvanáct let trvá partnerství Kyjova s francouzským městem Yvetot. Smlouvu na další léta podepsal v listopadu na kyjovské radnici nový starosta města Yvetot Emile Canu a kyjovský starosta František Lukl (vpravo). Kyjovský starosta řekl: „Jsem především rád, že nové vedení města Yvetot chce navázat na spolupráci svých partnerských měst, mezi kterými je samozřejmě i město Kyjov. Je to ponaučení pro nás, že i když se změní politická vláda, ne všechno je nutné přetrhat. Myslím si, že v minulosti se prokázala řada dobrých plodů tohoto partnerství. Chtěli bychom hledat finanční zdroje na různé společenské a sportovní aktivity a využít v partnerství s Yvetot také fondů Evropské unie,“ dodal František Lukl.

>ÂW^`OdWZWXa[S^`]Dta `×h\{Rt`Y]d{POZS\ 3fYZcaWd\RÂSd‹\tY`OPWxYO 9O`b]\]d{POZS\ 3bWYSbOadZOab\[Z]US[bSfbS[ \SP]`SYZO[\[aR‹ZS\[

DW\OÂabd9]dOQaa`]

$'& <]d]aSRZgxSd#vSaYt`S^cPZWYO

BSZ(" #'#   4Of(" #'# !%

S[OWZ(W\T].dW\O`abdWY]dOQaQh

eeedW\O`abdWY]dOQaQh

^]hR\aP‹`]PSQ<]dÝ>ÂS`]d b`OÍ
t3Z[MJOL
WMBÝTLâ

^]hR\aP‹`]PSQ<]d]aSRZg b`OÍ9O[S\\Ýd`QVÈO`ÐS!%# ;cdW\O &µabÂP`\t[SROWZS ;OZtS\QgYZ]^SRWSd\




$FOB
 
,č

t7FMUMÓOTLÏ
[FMFOÏ
 ^]hR\aP‹`S\]Z]UWQY{Qcd{S ÈO`ÐS%B=>%%





$FOB
 
,č

>`]PZWÐÈW\T]`[OQS\SP]cQSZS\]c\OPRYc\ta\SdtVSXbS Y]\bOYb]dOb2OZÈW\T]`[OQSO‰^Z\Ýa]`bW[S\b^]aYgb\S ]PQV]R\]RR‹ZS\O\OeeedW\O`abdWY]dOQaQh 6

14_mh1208

1.12.2008 16:47

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 14

G A L AV E Č E R

Galavečer: dobře předaná energie Pfii slavnostním zahájení a pfiivítání hostÛ Galaveãera se mikrofon nejprve octnul v ruce fieditelky JMHA Magdy Slaninové.

Symbolick˘ ‰ek na ãtyfiicet tisíc korun pfievzala pfiedsedkynû správní rady Ligy za práva vozíãkáfiÛ Lenka Hegrová. Pfiedávali jej (zleva) první námûstek primátora mûsta Brna Daniel Rychnovsk˘, fieditelka JMHA Magda Slaninová, za Arch.Design Radoslav Kobza a za RWE-JMP Jifií Bezdûk.

Radní mûsta Brna Jifií Oliva.

STRÁVIT CHVÍLE PLNÉ PŘÍJEMNÝCH SETKÁNÍ A JEŠTĚ POMOCI DOBRÉ VĚCI? HOSTÉ SLAVNOSTNÍHO GALAVEČERA BRNĚNSKÉHO METROPOLITANU A MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SPOJILI OBOJÍ DO JEDINÉHO VEČERA NA SKLONKU LISTOPADU. ¤íká se, Ïe cokoliv se uskuteãní podruhé, to zaãíná zakládat tradici. Z tohoto pohledu byl DRUH¯ Galaveãer pofiádan˘ Jihomoravskou hospodáfiskou agenturou jiÏ TRADIâNÍ. Pofiadatelé opût promítli do jednoho okamÏiku úmysl SETKÁVÁNÍ se zámûrem POMOCI. Po loÀské úspû‰né premiéfie znova pozvali své pfiátele a spolupracovníky do Mûstského divadla Brno a nabídli jim nejen umûleck˘ záÏitek, ale i nûco navíc. Pfiipravili pro nû veãer, jehoÏ smyslem nebylo nic men‰ího neÏ pfiedávání ENERGIE. Zá‰titu nad druh˘m Galaveãerem pfiipraven˘m vydavatelem Moravského hospodáfiství a také Brnûnského Metropolitanu jako novin obãanÛ statutárního mûsta

Závûreãn˘ raut jako chvíle pfiátelsk˘ch setkání.

HLAVNÍ PARTNEŘI

Brna pfievzal první námûstek brnûnského primátora Daniel Rychnovsk˘. Mezi ãestn˘mi hosty pofiadatelé pfiivítali námûstky primátora Ladislava Macka a Olivera Pospí‰ila. Z divadelního pódia nové Hudební scény, která od poãátku naplÀuje pfiedstavu variabilního a zejména bezbariérového prostoru, v‰ak cel˘ program nejprve symbolicky uvedla pfiedsedkynû správní rady Ligy za práva vozíãkáfiÛ Lenka Hegrová.

Zastavení, zamyšlení, setkání ¤editelka pofiádající Jihomoravské hospodáfiské agentury Magda Slaninová zahájila veãer zdÛraznûním jeho symboliky zastavení, zamy‰lení a setkání a pokraãovala podûkováním pro v‰echny, ktefií pfiispûli k jeho uskuteãnûní. Ve v˘stiÏné pfiipomínce námûstka primátora Daniela Rychnovského pak zaznûlo, Ïe pfiedpokladem odstraÀování bariér je nejprve jejich vidûní a vnímání: „Napfiíklad my‰lenka poradenského centra v magistrátní budovû na Malinovského námûstí se stfietla s realitou, Ïe se do budovy nemohou lidé na vozíku dostat a bezbariérová není ani zdej‰í tramvajová zastávka,“ uvedl námûstek Rychnovsk˘.

Ve slovech zástupcÛ spoleãností Jihomoravská plynárenská, s. r. o., a Arch.Design, a. s., pokraãovala pfiání krásn˘ch chvil naplnûn˘ch hudbou a pfiátelsk˘mi setkáními. Motiv pfiedávání energie jako hlavní smysl veãera pak na‰el vyjádfiení v symbolice ãísel. Na ‰eku, kter˘ pofiadatelé pfiedali Lize za práva vozíãkáfiÛ. V˘bûr hudebního programu mûl také v podtextu pfiedání pozitivní energie, emocí a radosti. Pfiedstavení s názvem The Stars of Musical se ukázalo b˘t velmi ‰Èastnou volbou. Za zrodem tohoto projektu stál na samém poãátku sólista a ‰éf muzikálové sekce hudebního divadla Petr Gazdík. Historie celého pfiedstavení sahá k veleúspû‰né sérii Golden Brodway – Muzikály z Brodwaye. Novou verzi hudebního pfiestavení s brnûnsk˘mi zpûváky, taneãníky a hudebníky reÏisér Gazdík pfiipravil pro leto‰ní letní turné po ·panûlsku. Ohniv˘ temperament, jiÏ opakovanû provûfien˘ a nad‰enû aplaudovan˘ ‰panûlsk˘m publikem, tak mohl prozáfiit i atmosféru brnûnského podzimu. V první kabaretní ãásti veãera pfied diváky defiloval rychl˘ sled skvûl˘ch pûveck˘ch a taneãních v˘konÛ. OÏily v˘jevy z nejslavnûj‰ích muzikálÛ Chicago, Kabaret, Sweet Charity a dal‰ích. Divadelní podoby se doãkaly napfiíklad

Scéna z muzikálu Kabaret. Nejznámûj‰í nejspí‰ bude v podání Lisy Minnelli, brnûn‰tí diváci mohli ocenit bezprostfiední proÏitek díky sólistce Johanû Gazdíkové.

PARTNEŘI

i scény z muzikálÛ, které pfiedtím naÏivo nikdo nevidûl. Choreografii sr‰ící energií umocnily emotivní v˘kony zpûvákÛ a taneãníkÛ.

Tento způsob energie

ReÏisér Petr Gazdík pfievzal mimo jiné nelehkou úlohu druhého protagonisty Kristova pfiíbûhu – Jidá‰e.

V postavû Máfií Magdalény vypjaté emoce gradují.

Ve druhé pÛli se umûlci pfiedstavili ve zkrácené verzi pfiíbûhu JeÏí‰e Krista podle muzikálu Jesus Christ Superstar. Anglická varianta nejslavnûj‰í rockové opery v‰ech dob je dal‰ím dílem, které do koncertní podoby pfievedl Petr Gazdík. Scény z posledních dnÛ Krista se tu promítají do hutné dûjové zkratky. Kromû strhujícího poselství v ní nechybí ani hravé nad‰ení typické pro pÛvodní filmové zpracování muzikálu z roku 1973, ve kterém biblick˘ pfiíbûh sehrála skupina hippies. Pocitovû v˘razn˘ projev je ostatnû pro muzikálov˘ soubor Mûstského divadla Brno typick˘. Zpûváci a herci se neobávají vkládat do partitury kus sebe sam˘ch. MoÏná, Ïe právû to nejvíc odli‰uje Ïivé vystoupení od tûch mediálnû známûj‰ích, ale emoãnû pfiece jen o poznání chud‰ích. Nad‰en˘ diváck˘ aplaus potvrdil, Ïe tento zpÛsob pfiedávání energie funguje.

Pofiadatelé z Jihomoravské hospodáfiské agentury mohli mít na sklonku veãera dÛvod k úsmûvu.

15_mh1208

1.12.2008 15:43

Stránka 1

PROSINEC 2008

STRANA 15

INZERCE

Břeclav dostala pokutu za prodej bytů PRACOVNÍCI BŘECLAVSKÉHO MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHTĚLI PRODÁVAT OBECNÍ BYTY PŘES REALITNÍ KANCELÁŘ.

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE:

¤editel ÚHOS Martin Pecina

Proã jste v tomto pfiípadû zahájili fiízení? Podnût podala jedna z konkurenãních firem, která doplatila na to, Ïe mûsto nevypsalo v˘bûrové fiízení.

VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 257, fax: 542 425 235,

Udûlali v‰ak chybu, kdyÏ na prodej nevyhlásili v˘bûrové fiízení a nechali pak kupující platit provize. Za toto pochybení dostalo mûsto Bfieclav pokutu od Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûÏe. „Mûstu jsme uloÏili spí‰e symbolickou sankci tfiicet tisíc korun,“ uvedl pfiedseda úfiadu Martin Pecina. V ãem mûsto a kanceláfie udûlaly chybu? Proã se nemohlo chovat jako soukrom˘ komerãní vlastník: nechat zaplatit provize kupujícímu? Ze smluv uzavfien˘ch mûstem Bfieclav s vybran˘mi realitními kanceláfiemi je zfiejmé, Ïe mûsto Bfieclav poÏadovalo zajistit ãinnosti spo-

do 9. 2. 2008

Jakou jste uloÏili sankci? Proã uÏ mûsto nemohlo vypovûdût smlouvy? Pokuta je symbolická, mûsto musí zaplatit tfiicet tisíc korun. Cena zakázky nebyla nijak znaãná. Pfiedpokládaná hodnota byla kolem ãtrnácti milionÛ korun. Realitní kanceláfi si úãtovala ãtyfii procenta z ceny prodávan˘ch nemovitostí.

e-mail: [email protected], www.jmha.cz

Registruje ÚOHS dal‰í podobné pfiípady? Rozhodoval jste uÏ v podobné kauze? Jedná se o pomûrnû v˘jimeãn˘ pfiípad. V souãasné dobû v‰ak fie‰íme pfiípady prodejÛ majetku nûkter˘ch ministerstev prostfiednictvím elektronick˘ch draÏeb, kdy je rovnûÏ provize placena kupujícími.

redaktorka: Mgr. Taťána Králová,

ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected]

jené s prodejem nemovitostí v jeho vlastnictví, a to vãetnû poskytování informaãního servisu zájemcÛm o koupi a zpracování smluv a návrhÛ na vklad do katastru nemovitostí. Cel˘ pfiípad je netradiãní pfiedev‰ím z toho dÛvodu, Ïe

zadavatel – mûsto Bfieclav – nehradil tyto sluÏby pfiímo. Provizi realitních kanceláfií v‰ak mûli hradit kupující. Jak má obec v podobném pfiípadû postupovat správnû?

Pfiedev‰ím je nutné vyhlásit transparentní v˘bûrové fiízení. Tedy vypsat vefiejnou zakázku, vyhlásit tendr, na základû kterého bude moÏné vybrat nejv˘hodnûj‰í nabídku. To se v daném pfiípadû nestalo, coÏ je zásadní pochybení.

e-mail: [email protected] fotograf: Stanislav Svoboda INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: 542 425 247, gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected], obchodní zástupci: Vladislav Drda, tel: 542 425 250

Investoři nemají zájem o brownfieldy âesko – Investofii, ktefií chtûjí podnikat na Moravû, mají nejvût‰í zájem o nájemní plochy. Oproti loÀskému roku chce platit nájem o ‰est procent firem více. Nejvíce se spoleãnosti zajímají o projekty v Moravskolezském kraji. Nájemní haly tak hledá uÏ tfiiaãtyfiicet procent nov˘ch investorÛ. Pfiesnû polovina spoleãností pro své podnikání v âeské republice chce koupit pfiipravené pozemky v prÛmyslov˘ch zónách. Podíl pozemkÛ v zónách na celkové poptávce ov‰em dlouhodobû

Lepší lyžování na Moravě Morava – Pro leto‰ní zimní sezonu si pfiipravili majitelé lyÏafisk˘ch areálÛ na Moravû nûkolik novinek. Jedním z nejvût‰ích lákadel je novû vznikl˘ skipark Avalanche v Horním Václavovû. Je‰tû loni lyÏafii o této vesnici nevûdûli. Letos si tam mÛÏou uÏít pût sjezdovek, na které je vyveze ãtyfisedadlová sedaãka. Na své si pfiijdou i snowboardisté. V areálu jsou i pfiekáÏky pro adrenalinové jeÏdûní. Dal‰ích novinek se doãkají také náv‰tûvníci areálu v Ramzové. Tam pfiibude jedna nová

klesá. Mûsta musí také neustále pobízet investory k tomu, aby vyuÏili staré opu‰tûné areály. Pfiíli‰ se jim to ale nedafií. Zájem o brownfieldy má pouze sedm procent investorÛ. Tato fakta vypl˘vají ze statistik agentury CzechInvest. „Proto je nutné brownfiedy aktivnû nabízet, ukazovat jejich v˘hody a nev˘hody a maximálnû podporovat oÏivování takov˘ch území,“ uvedla fieditelka agentury CzechInvest Alexandra Rudy‰arová.

RESTAURACE

532 199 013

SPORTBAR

532 199 012

BOWLING

532 199 020

[email protected] 773 93 00 96 Akce a rauty 773 93 00 91–3 [email protected]

Billiard • Elektronické šipky • Air Hockey VLT • Trenažéry • Stolní fotbálek Velkoplošná projekce • Internet café Uspořádáme oslavy, turnaje a rauty na míru

bowling od 150 Kč/hod. Více info na www.cihelnacentrum.cz

repasovaná lanovka. LyÏafii uÏ na vrchol jedenapÛlkilometrové sjezdovky nemusí jezdit po dvou, ale mÛÏou vedle sebe sedût ãtyfii. Vût‰í komfort budou mít také turisté mífiící do Stfiíbrnce pod Kralick˘m SnûÏníkem. Tam letos dokonãili stavbu dvousedaãkové lanovky. Tím v‰ak vylep‰ování moravsk˘ch lyÏafisk˘ch areálÛ nekonãí. Dva provozovatelé totiÏ získali peníze z evropsk˘ch fondÛ. Nov˘ch lanovek se tak pfií‰tí rok doãkají stfiediska Kohútka v Javorníkách a Dolní Morava pod Kralick˘m SnûÏníkem.

gsm: 774 112 138, e-mail: [email protected] Karel Marek, gsm: 606 740 730 [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 248, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Litera, s. r. o., Tábor 43a, Brno, www.litera.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

Noví lidé ve firmách ČESKÁ POŠTA Divizi obchodu České pošty bude velet bývalý finanční ředitel ČKD Group Petr Křeček. Šestatřicetiletého Křečka do funkce jmenoval nový generální ředitel Petr Sedláček a nahradil tak odvolaného Ladislava Musila. HEWLETT PACKARD Lukáš Najman se stal finančním ředitelem společnosti HP pro Českou republiku a Slovensko. Zároveň se stává také ředitelem controllingu. Nadřízeným Lukáše Najmana zůstává Guillaume Gerardin, finančníc ředitel HP pro oblast střední a východní Evropy. TOYOTA MOTOR CZECH Novým viceprezidentem společnosti Toyota Motor Czech, která do Česka dováží vozy japonské značky, se

od listopadu stal dosavadní šéf prodeje a marketingu Toyoty ve Finsku Mika Elojärvi (42). Ve funkci vystřídal po třech letech Arthura Kipferlera.

TNT EXPRESS Novým generálním ředitelem přepravní společnosti TNT Express v České republice se stal dosavadní regionální ředitel CEVA Freight Miloš Malaník (43). Ve funkci nahradil Petra Chvátala, který nastoupil k jiné firmě.

BOSCH DIESEL Jihlavská strojírenská firma Bosch Diesel má od 1. listopadu nového obchodního ředitele. Jörga Pollaka, jenž na této pozici pracoval dva a půl roku, vystřídá Franc Gruber. Dosavadní obchodní ředitel závodu povede oddělení financí a controllingu v německém Stuttgartu-Feuerbachu.

ZETOR Výrobce traktorů má nového prezidenta. Stal se jím Anthony Abbott ze společnosti HTC holding, hlavního akcionáře Zetoru. Jeho předchůdce, Japonec Masao Nagase, opustil funkci z rodinných důvodů.

UNILEVER Michal Glacner je novým ředitelem logistiky společnosti Unilever pro region Střední Evropa. Předtím působil ve stejné společnosti jako operační ředitel v západní Evropě.

TATRA Vedení kopřivnické automobilky Tatra posílí odborník na vojenskou problematiku. Novým poradcem Tatry se stal bývalý náčelník generálního štábu Pavel Štefka (54).

16_mh1208

1.12.2008 17:34

Stránka 1

V ROCE 2009 VÁM NABÍZÍME Leden/únor

Květen

Říjen

Uzávěrka: 9. 2. Termín vydání: 20. 2. • Odpadové hospodářství, čistota ulic • Kurzy a studium pro státní správu a firmy, semináře a konference v roce 2009 • České předsednictví EU v regionech

Uzávěrka: 14. 5. Termín vydání: 29. 5. • Automobilový průmysl (distribuce na Autosalon Brno) • Zklidnění automobilové dopravy, budování parkovacích domů a obchvatů měst

Uzávěrka: 8. 10. Termín vydání: 20.10. • Výstavba silnic a dálnic • Územní plánování • Privatizace obecního majetku, převod státního majetku na města a obce (možnosti financování)

Červen

Listopad

Uzávěrka: 12. 6. Termín vydání 26. 6. • Zelená energie versus jaderná energie, fosilní zdroje a jejich budoucnost • Úklidové služby firmám, hygiena v kancelářích, sanita

Uzávěrka: 9. 11. Termín vydání: 20. 11. • Energetické úspory budov, inteligentní domy, ekobydlení (možnosti čerpání dotací a slev) • Zemědělství, vinařství, lesnictví

Červenec/srpen

Uzávěrka: 8. 12. Termín vydání: 20.12. • Nejdůležitější hospodářské události roku 2009 • Nejvýznamnější městské firmy • Přehled nejúspěšnějších firem roku 2009

Březen Uzávěrka: 13. 3. Termín vydání: 27. 3. • Výpočetní technika, vybavení software pro firmy a státní správu (distribuce na ISSS) • E-government a příprava datových schránek • Největší investiční a developerské projekty v regionech (stavby na zelené louce), řešení bronwfields, regenerace sídlišť, opravy budov, (distribuce na Stavební veletrhy Brno)

Duben

Periodicita: měsíčník Rozsah: minimálně 16 stran formátu A3 Náklad: 12 000 ks Distribuce: adresný direkt mail do vybraných firem se sídlem v ČR a představitelům státní správy v pěti moravských krajích (Kraj Vysočina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský kraj)

Uzávěrka: 10. 4. Termín vydání: 24. 4. • Vodohospodářství, čištění odpadních vod, vodních nádrží, pitné vody, budování kanalizace (distribuce na WATENVI Brno) • Aquaparky, rozvoj volnočasových center, wellnes, lázeňství

Uzávěrka: 10. 7. Termín vydání: 24. 7. • Logistika a nákladní doprava (letecká, vlaková, automobilová), informační systémy pro dopravce, mýtný systém (distribuce na veletrh Transport a logistika) • Agroturistika, cykloturistika, nabídky služeb pro turisty, rozvoj turistického ruchu v regionech

Prosinec

Září Uzávěrka: 2. 9. Termín vydání: 13. 9. • Strojírenství (distribuce na MSV Brno) • Rozvoj pracovního trhu, zaměstnanost v regionech, vzdělávání • Telekomunikace a metropolitní sítě, rozvod internetu, kabelové a digitální vysílání (distribuce na Invex)

• více než 8 000 jmenných adres představitelů významných firem • starostové, náměstci, tajemníci a vedoucí odborů – celkem 2 378 měst a obcí • ředitelé významných státních institucí, členové hospodářských komor, úředníci – více než 700 jmenných adres • konference a vybrané veletrhy PRAVIDELNĚ SLEDUJEME: • legislativní změny, nabízíme právní poradenství • aktuální ekonomické dění v regionech • dotační programy • změny ve vedení velkých společností – personální rubrika • kalendárium akcí • veletrhy, konference, společenské akce, golfové turnaje, módní přehlídky atd. • nadační činnosti

Dejte o sobě vědět cílenou prezentací Redakce: Veronika Hrdá tel.: 542 425 270 gsm: 774 112 671 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected]

Obchodní oddělení: tel.: 542 425 257 gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected]

Pf 2009 Přejeme vám mnoho správných rozhodnutí v příštím roce