TECHNOLOGICKÉHO CENTRA

5-6/2014

20 LET

TECHNOLOGICKÉHO CENTRA TECHNOLOGICKÉ CENTRUM SI 6. ŘÍJNA 2014 PŘIPOMNĚLO 20 LET SVÉ ČINNOSTI SEMINÁŘEM V HOTELU INTERNATIONAL. ZÚČASTNILI SE JAK ZAMĚSTNANCI TC, TAK HOSTÉ ZE STÁTNÍ SPRÁVY, AKADEMICKÝCH A VÝZKUMNÝCH INSTITUCÍ I DALŠÍCH PARTNERSKÝCH ORGANIZACÍ.  tevřený přístup k vědeckým informacím O v Horizontu 2020 Základní principy otevřeného přístupu k vědeckým publikacím Evropský projekt OpenAIRE podporuje evropskou otevřenou vědu Národní úložiště šedé literatury – místo pro výstupy z Horizontu 2020 SCOAP3: Open Access v jaderné a subjaderné fyzice

PŘÍLOHA: Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP

Stalo se… 20 LET TECHNOLOGICKÉHO CENTRA TECHNOLOGICKÉ CENTRUM SI 6. ŘÍJNA 2014 PŘIPOMNĚLO 20 LET SVÉ ČINNOSTI SEMINÁŘEM V  HOTELU INTERNATIONAL. ZÚČASTNILI SE JAK ZAMĚSTNANCI TC, TAK HOSTÉ ZE STÁTNÍ SPRÁVY, AKADEMICKÝCH A VÝZKUMNÝCH INSTITUCÍ I DALŠÍCH PARTNERSKÝCH ORGANIZACÍ. ŘEDITEL TC KAREL KLUSÁČEK VE SVÉ ZAHAJOVACÍ PREZENTACI ZHODNOTIL 20 LET PŮSOBENÍ ORGANIZACE OD HISTORICKÝCH ZAČÁTKŮ A  PREZENTOVAL I  NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VÝSLEDKY JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍ. Historii Technologického centra a jeho rozvoj při­ pomínají vybraná data a události od jeho založení do současnosti: 1994 – TC bylo založeno 22. července 1994 jako samostatný právní subjekt, zároveň byl ote­ vřen podnikatelský inkubátor na podporu vzniku inovačních firem. 1996 – TC získalo status BIC (Business and Innovation Centre) a  bylo přijato do evropské sítě inkubátorů EBN. 1997–1998 – TC bylo začleněno do evropské sítě technolo­ gického transferu IRC (Innovation Relay Centers) a OPET (Organizations for the Promotion of Energy Technologies). 2000 – TC se stalo národním infor­ mačním centrem pro 5.  rámcový program EU pro výzkum a  vývoj. 2001 – TC rozšířilo činnost na tvorbu analytických a  koncepčních studií pro výzkum a inovace. Bylo pověřeno přípravou návr­ hu Národního programu výzkumu ve spolupráci s  IA ČR. 2003 – TC se stalo Národním informač­ ním centrem pro evropský výzkum. 2004 – TC rozšířilo svoji činnost na studie v oblasti výzkumné a  inovační politiky a  strategie. Od tohoto roku se též datuje vydávání časopisu Echo s  informa­ cemi o  evropském výzkumu, vývoji a  inovacích. 2005 – TC svým projektem Styčná kancelář ČR pro evropský výzkum (CZELO) v Bruselu vytvořilo spojovací článek mezi českým výzkumem a admi­ nistrativou výzkumu v  Evropském společenství. 2006 – TC společně s podniky skupiny ČKD začalo

V úvodním vystoupení semináře ke 20. výročí Techno­ logického centra si účastníci vyslechli prezentaci ředite­ le TC Karla Klusáčka o historii a rozvoji TC.

budovat inkubátor pro podporu vzniku a  rozvoje inovačních firem – Inovační centrum a  podnika­ telský inkubátor, který byl pak otevřen v  Praze  9 – Vysočanech v  roce 2008. 2007 – První vydání časopisu ERGO. 2008 – TC se stalo koordinátorem mezinárodní sítě Enterprise Europe Network v ČR, celoevropské sítě pro podporu inovačního poten­ ciálu a  konkurenceschopnosti malých a  středních podniků. 2009 – TC získalo podporu z Operačního programu Praha Konkurenceschopnost pro svůj projekt VÝKON (Výzkum pro konkurenceschop­ nost), který byl určen pro rozšíření činnosti TC jako význačné součásti pražské inovační infra­ struktury. 2010 – TC zahájilo činnost velké národní infrastruktury pro výzkum, vývoj a  inovace – Česká republika v Evropském výzkumném prostoru (CZERA). 2011 – TC se přemístilo na novou adresu v Praze 6, kam byly soustředěny všechny činnosti TC. V  tomto roce se též významnou měrou podí­ lelo na odborné, metodické a organizační přípravě návrhu národních priorit orientovaného výzkumu, vývoje a inovací, stanovujících 6 prioritních oblastí strategických potřeb ČR do roku 2030. 2013 – Úspěšný projekt kanceláře CZELO v Bruselu získal podporu na další období své činnosti v  projektu Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inova­ ce (CZELO 3) na další období do konce roku 2016. 2014 – TC vydává již 10. rokem časopis Echo. REDAKCE ECHO

V neformální části semináře došlo i na narozeninový dort v  podobě budovy současného sídla Technologického centra. (Foto archiv TC AV ČR)

Vážení čtenáři, příloha tohoto čísla ECHA přináší zatím nejrozsáhlejší zprávu o účasti ČR v 7. RP. Lví podíl na rozsahu 6. průběžné zprávy o účasti ČR v 7. RP má kolega D. Frank, který výrazně inovoval portfolio statistik, jimiž obvykle popisujeme účast ČR v 7. RP. Nicméně ani nové statistiky, ani nové (aktua­ lizované) údaje nic nezměnily na tom, že účast ČR v  7.  RP byla malá, stejně jako byla malá v 5. či 6. RP. V tomto smyslu vše zůstává při starém. Lze nepochybně uvést institucionální ostrůvky pozitivní deviace od setrvale malé účasti (např. Fyzikální ústav AV, Výzkumný a zkušební letecký ústav, Ústav jaderné­ ho výzkumu), ale to nic nemění na tom, že český systém výzkumu, vývoje a inovací nejeví o evropské rámcové programy takový zájem, jaký budí v  jiných zemích. První údaje o letošních výzvách Horizontu 2020 nazna­ čují, že systémová opatření, jako jsou např. progra­ my národní udržitelnosti, efekt kýžené vyšší účasti zatím nevyvolávají. Zůstaneme tedy kritiky evropského výzkumu, kteří si poněkud nešikovně stěžují na to, že rozsáhlé spolupráce v evropských projektech nesvědčí usebranému vědeckému úsilí, bez nějž se nelze dobrat k  novým znalostem. Taková kritika totiž nechce vidět, že mezi deset institucí, které vykazují nejvyšší aktivitu v zapojení do 7. RP (ať už z hlediska počtu účastí, či o výši získané podpory), patří francouz­ ské CNRS, německá Max Planck Gesellschaft, univerzity v  Cambridge a  Oxfordu, ETH Zurich, EPF v  Lausanne atd. Pokud se týmy z  těchto institucí, z nichž pocházejí mnozí nobelisté, neobávají, že příliš rozsáhlá spolupráce je nutně povrchní a jen ředí jejich vědeckou produkci, neměly by se toho obávat ani zdejší týmy. A jestliže v jiných zemích neodrazují

administrativní nároky od účasti v  projektech, proč by měly odrazovat v českém prostředí? Pravidelní čtenáři průběžných zpráv o účasti ČR v 7. RP možná namítnou, že 6. průběžná zpráva opakuje mnoho z toho, co už bylo ve zprávách předchozích. K takové námitce lze jen přidat otázku, kolikrát je nutné upozorňovat na malou účast v evropském výzkum, než se špatným využíváním evropských (tedy našich!) finančních prostředků začne zabývat jak státní administrativa, tak i jednotlivé instituce. Otázce „jak se účastnit“, jejímuž zodpovězení mohou napomoci informační a  konzultační systémy, musí předcházet jasná odpověď na „proč se chceme zúčastnit – co chceme účastí dosáhnout“.

ECHO

OBSAH

Informace o evropském výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 – 7982 Tištěná verze ISSN 1214-7982, on-line verze ISSN 1214-8229 Evidenční číslo MK ČR E 15277

str. 2 20 let Technologického centra

Vydavatel: Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel. 234 006 100 e-mail: [email protected] Vydávání je hrazeno projektem LM 2010010 CZERA (modul II) – Česká republika v  Evropském výzkumném prostoru, podporovaným MŠMT z programu Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI. Redakční rada: Ing. Karel Aim, CSc. RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., předseda Ing. Miloš Hayer, CSc. Ing. František Hronek, CSc. RNDr. Miloš Chvojka, CSc. Prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Ing. Miroslav Janeček, CSc. Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Redakce: Ing. Břetislav Koč, tel.: 724 247 074, e-mail: [email protected] Tisk: Art D Redakční uzávěrka 20. 10. 2014

Hlavním tématem tohoto čísla je „otevřený přístup“, které iniciovala kolegyně J. Kratěnová a zajistila jeho komplexní a kvalifikované pojednání. ECHO alespoň takto děkuje všem autorům, kteří přispěli k  tomuto důležitému tématu: Matěji Myškovi z  Masarykovy university, Daniele Tkačíkové z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Petře Pejšové a Ondřeji Dostálovi z Národní technické knihovny. ECHO se hodlá věnovat dalšímu důležitému tématu, totiž synergiím mezi operačními programy a  programem H2020, jemuž se věnovala pražská konference (2.–3. října) k zahájení projektu „Stairways to Excellence“ (viz http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/launching-conference). ECHO uvítá vaše názory, příspěvky a poznámky k tomuto tématu. VLADIMÍR ALBRECHT

str. 3

Editorial Vladimír Albrecht

str. 4 Otevřený přístup k vědeckým informacím v Horizontu 2020 Jana Kratěnová str. 6 Základní principy otevřeného přístupu k vědeckým publikacím Matěj Myška str. 8 Evropský projekt OpenAIRE podporuje evropskou otevřenou vědu Daniela Tkačíková str. 9 Národní úložiště šedé literatury – místo pro výstupy z Horizontu 2020 Petra Pejšlová str. 10 SCOAP3: Open Access v jaderné a subjaderné fyzice Ondřej Dostál str. 12 Hodnocení projektů z výzev MNPB a SME programu H2020 Petr Pracna str. 14 15 let RKO Západní Čechy Jiří Vacek, Luděk Hynčík PŘÍLOHA: Š está průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP Daniel Frank, Vladimír Albrecht 3

Otevřený přístup k vědeckým informacím v Horizontu 2020 Otevřený přístup k  vědeckým informacím (anglicky „Open Access“, dále jen OA), je nezávaznými dokumenty EK definován jako poskyto­ vání bezplatného online přístupu k vědeckým informacím konečnému uživateli (Průvodce OA k vědeckým publikacím a výzkumným datům v  H2020) úzce souvisí s  povinnosti příjemců grantů H2020 šířit pro­ jektové výsledky vhodnými prostředky, jakmile je to možné a  pokud to není v  rozporu s  jejich oprávněnými zájmy. Jak ale plyne z  výše uvedené definice, OA se týká pouze určité kategorie projektových výsledků, tj. vědeckých informací, vědeckých publikací a výzkumných dat (viz graf). OA povinnost k  vědeckým publikacím navíc nastupuje pouze za situace, že příjemce grantu H2020 zvolí jako prostředek šíře­ ní projektových výsledků publikování, což je otázka nastavení plánů v úspěšném projektovém návrhu. Nic to ale nemění na tom, že jakýko­ liv příjemce grantu H2020, který se rozhodne pro šíření projektových výsledků formou vědeckých publikací, musí tak učinit v režimu OA bez možnosti jakkoli se z této povinnosti vymanit. To představuje význačný rozdíl oproti 7. RP, kde OA k vědeckým publi­ kacím se týkal pouze některých příjemců grantů 7. RP, a byl navíc upra­ vena jako „best effort“ povinnost, tudíž zde byl relativně široký prostor pro nepublikování v režimu OA, aniž by docházelo k porušení grantové dohody. Povinnost poskytovat OA k výzkumným datům, kterou zavádí H2020 pro určité oblasti, v  7.  RP neexistovala vůbec. Dále se proto budeme detailně zabývat pravidly OA jak k vědeckým publikacím, tak i k výzkumným datům.

SW Know-how

Prototyp —— underlying

Vědecké publikace

—— data

Výzkumná data —— other data

Zpráva

Technické řešení

Graf – Možné druhy projektových výsledků ve vztahu k OA povinnosti v H2020 – týká se pouze určité kategorie projektových výsledků OTEVŘENÝ PŘÍSTUP K VĚDECKÝM PUBLIKACÍM V H2020 Jak již bylo uvedeno, všichni příjemci grantů H2020 musí zajistit OA k  recenzovaným vědeckým publikacím souvisejícím s  projektovými výsledky. Příjemci grantů musí zajistit, aby předmětné publikace bylo možné alespoň číst online, stáhnout a vytisknout. Pokud jde o termín recenzované vědecké publikace, předpokládá se otevřené zpřístupňo­ vání recenzovaných vědeckých článků. Příjemci grantů jsou však vyzý­ váni k  tomu, aby otevřeně zpřístupňovali i  jiné typy publikací, ať už recenzovaných nebo nerecenzovaných, které souvisejí s projektovými výsledky – například knihy, zprávy, výstupy z konferencí. Otevřený přístup k  vědeckým publikacím je upraven v  článku 29.2 Modelové grantové dohody (MGA), z  něhož lze dovodit, jak OA k  vědeckým publikacím realizovat. Prvním krokem pro splnění této povinnosti je uložení recenzovaného vědeckého článku do repozitáře, a  to ve formě strojově čitelné publikované verze článku nebo verze 4

přijaté k  publikování po recenzním řízení (tzv. postprint). K  ulože­ ní předmětné publikace musí dojít nejpozději v  době publikování. Příjemce grantů není omezen v tom, do jakého repozitáře musí před­ mětnou publikací vkládat – může tudíž využít například vlastní institu­ cionální repozitář. Pokud instituce nemá svůj repozitář, je zde možné recenzovaný vědecký článek uložit do tematického nebo centrálního repozitáře. Seznam různých repozitářů lze najít například na http:// roar.eprints.org (Registry of Open Access Repositories) nebo http:// www.opendoar.org/ (Directory of Open Access Repositories). S  uklá­ dáním recenzovaných vědeckých článků do repozitáře souvisí rovněž povinnost vyvinout úsilí k uložení výzkumných dat potřebných k ově­ ření výsledků prezentovaných v dané publikaci (tzv. underlying data), ideálně do repozitáře určeného pro výzkumná data. Druhým krokem následujícím po uložení je zpřístupnění, příp. ote­ vření, předmětné publikace. Ke zpřístupnění dochází buď formou tzv. autoarchivace, tj. zelenou cestu OA (greeen OA), nebo formou publikování v  OA časopisech, tj. zlatou cestou OA (gold OA). Ve druhém případě je článek zpřístupněn již v  momentě publikování v  těchto otevřeně přístupných časopisech, jelikož náklady související s publikováním v otevřeném časopise hradí autor (příp. zaměstnavatel, nebo poskytovatel grantu) a  čtenář tudíž získává k  danému článku okamžitý bezplatný přístup, aniž by po něm byla požadována úhrada. Náklady na publikování jednoho článku mohou dosahovat například 3 zis. € a jsou uznatelnými náklady v projektech H2020, pokud byly vynaloženy po dobu trvání grantu. EK si uvědomuje, že k publikování recenzovaných vědeckých článků a  vynaložení souvisejících nákladů dochází často až po skončení grantu, proto zkoumá (viz například výzva EINFRA-2-2014), jakým způsobem pomoci příjemcům grantů tyto náklady na zlatý OA pokrýt i v době, kdy už grant neběží, avšak jde o článek pojednávající o projektových výsledcích. Navíc je potřeba upozornit na to, že přestože je článek okamžitě (otevřeně a bezplatně) zpřístupněn v OA časopise, nadále platí povinnost tyto články uložit do repozitáře s cílem zajistit jejich dlouhodobé uchování. Zvláštní situaci představují tzv. hybridní časopisy (více k této oblasti viz článek na str. 6 – Matěj Myška: Základní principy otevřeného přístupu k  vědeckým publikacím). V případě zelené cesty OA musí dojít ke zpřístupnění daného článku nejpozději ve lhůtě šesti měsíců, příp. dvanácti měsíců, pokud jde o oblast společenských a humanitních věd. Tato lhůta, tj. prodlení mezi uložením článku do repozitáře a jeho zpřístupněním, se označuje jako embargo period a může představovat komplikaci pro příjemce grantu. Příjemce grantu je tudíž na jedné straně vázán podmínkami grantové dohody, která stanoví embargo period v délce 6/12 měsíců, na straně druhé je často vázán podmínkami licenční smlouvy uzavřené s vydava­ telem „placeného/komerčního/neOA“ časopisu (jde o časopis tradičně založený na získávání finančních prostředků z  plateb od čtenářů za přístup k tam publikovaným článkům, tudíž se na rozdíl od otevřených/ zlatých OA časopisů nejedná o bezplatný přístup pro čtenáře), který mu může umožnit bezplatné zpřístupnění článku publikovaného v place­ ném časopise po uplynutí jiné, často delší než 6/12 měsíců, embargo period. Pro zjednodušení vycházejme z toho, že smlouvu s vydavate­ lem uzavírá příjemce grantu – kdo skutečně uzavírá licenční smlouvu s vydavatelem stanoví národní právní řád často spolu s interními před­ pisy dané instituce (často to bude zaměstnavatel/instituce, někdy autor/ zaměstnanec sám). Další z možných problémů může spočívat v tom, jakou verzi daného článku umožní vydavatel příjemci grantu v repozitáři zpřístupnit – jak

již bylo výše uvedeno, MGA požaduje ukládání a zpřístupňování tzv. postprintu, nebo konečného publikovaného článku. Vydavatel může ve smlouvě s příjemcem grantu umožnit uložení do repozitáře a zpří­ stupnění pouze tzv. preprint verze článku, tj. verze před provedeným recenzním řízení, což ale nesplňuje podmínky stanovené v MGA a jed­ nalo by se o nesplnění povinnosti OA k recenzovaným vědeckým člán­ kům. Je proto na příjemci grantu sledovat soulad licenčních podmínek vydavatele s podmínkami grantové dohody. Pro tento účel, tj. přehled­ ný popis licenčních politik různých vydavatelů a srovnání s podmínka­ mi modelové grantové dohody, lze využít portál SherpaRomeo (http:// www.sherpa.ac.uk/romeo/). Posledním krokem ke splnění OA povinnosti je uložení a  zajištění otevřeného přístupu k  bibliografickým metadatům, jejichž cílem je umožnit a zjednodušit vyhledávání a identifikaci článku pojednávající­ ho o výsledcích grantu H2020 včetně monitorování, vytváření statistik a hodnocení dopadu H2020. Článek 29.2.c) modelové grantové doho­ dy detailně popisuje, jaká metadata mají být uložena a zpřístupněna. Výše popsanou technickou rovinu OA k vědeckým publikacím doplňu­ je rovina právní, která spočívá ve vhodně zvoleném licenčním nástroji (smlouvě) pro zpřístupnění vědecké publikace tak, aby byla splněna povinnost OA – tj. možnost bezplatně publikaci alespoň číst online, stáhnout a vytisknout. Pro tento účel EK poukazuje na existenci licen­ cí Creative Commons (http://creativecommons.org/licenses/). Stručný popis licencí Creative Commons (viz článek na str. 6) a dává ke zvážení použití zejména licencí CC:BY nebo CC:0. OTEVŘENÝ PŘÍSTUP K VÝZKUMNÝM DATŮM V H2020 Otevřený přístup k  výzkumným datům je novinkou v  porovnání se situaci v 7. RP. I to je důvod, proč povinnost otevřeně zpřístupňovat výzkumná data, která jsou výsledkem grantu H2020, se netýká všech příjemců grantů H2020 a  je momentálně ve formě tzv. pilotních projektů. Povinnost zpřístupňovat výzkumná data se týká projektů H2020 v násle­ dujících oblastech (vyplývá z pracovního programu H2020): Future and Emerging Technologies; Research infrastructures – part e-Infrastructu­ res; Leadership in enabling and industrial technologies – Information and Communication Technologies; Societal Challenge:Secure, Clean and Efficient Energy – part Smart cities and communities; Societal Challenge: Climate Action, Environment, Resource Efficiency and Raw materials – except raw materials; Societal Challenge: Europe in a chan­ ging world –inclusive, innovative and reflective Societies; Science with and for Society. Pravidla Horizontu 2020 ovšem připouštějí, aby se pilotních projektů OA k  výzkumným datům dobrovolně účastnili i  ti příjemci grantů H2020, kteří nemají v  pracovním programu stanovenou povinnost otevřeně zpřístupňovat vytvořená výzkumná data. Cílem těchto pilo­ tů je umožnit komukoliv bezplatný přístup, další užití, vytěžování, využívání, reprodukování a  šíření digitálních výzkumných dat podle podmínek stanovených v MGA. Průvodce OA k vědeckým publikacím a výzkumným datům v Horizontu 2020 definuje výzkumná data jako „informace, konkrétně fakta nebo čísla, sesbírané s cílem zkoumání. V kontextu výzkumu se jedná například o statistiky, výsledky měření, pozorování, experimentů. Výzkumná data mají být přístupná v  digi­ tální podobě“. OA k výzkumným datům se týká dvou druhů výzkumných dat – data potřebná k  ověření výsledků prezentovaných ve vědecké publikaci

(článek 29.3.a.i. MGA) a jiná data (článek 29.3.a.ii. modelové grantové dohody); viz také obrázek č.1. Článek 29.3 MGA stanoví detailní postup pro splnění povinnosti OA k výzkumným datům. Prvním krokem je uložení výzkumných dat do repozitáře určeného pro výzkumná data. Podobně jako v případě OA k vědeckým publika­ cím, i zde platí, že výběr konkrétního repozitáře je na příjemci grantu H2020. Může se tak rozhodnout pro vlastní institucionální repozitář, nebo repozitář tematický či centrální. Užitečný seznam použitelných repozitářů je k  dispozici například na http://databib.org nebo www. re3data.org. Ve druhém kroku příjemce grantu H2020 přijme opatření k tomu, aby třetí strany měly k uloženým výzkumným datům možnost bezplatného přístupu, jejich vytěžování, využívání, reprodukování a  šíření, a  to jakmile je to možné. Zde se jedná již o právní rovinu poskytování OA k výzkumným datům. Byť EK znovu dává ke zvážení použití Creative Commons licencí k  zajištění OA k  výzkumným datům, konkrétně použití licencí CC:BY nebo CC:0, a  čtvrtá verze Creative Commons nově umožňuje licencovat také databáze, je potřeba upozornit na to, že v  kontextu národní legislativy použití například CC:0 nemusí být bezproblémové a tyto otázky nelze podceňovat. Příjemce grantu má navíc povinnost prostřednictvím repozitáře infor­ movat o  nástrojích, které má k  dispozici a  které jsou potřebné pro ověření výsledků. Příjemce grantu ale nemá povinnost je konečnému uživateli poskytnout. MGA pouze říká, že by tyto poskytnout měl, pokud je to možné. Povinnost OA k  výzkumným datům není neomezena a  MGA spolu s  průvodcem OA k  vědeckým publikacím a  výzkumným datům uvádí případy, kdy se lze z této povinnosti vyvázat. Pokud by povin­ nost OA k  výzkumným datům byla v  rozporu s  povinností zajistit ochranu pro projektové výsledky, u nichž lze předpokládat možnost jejich komerčního využití, případně v  rozporu s  povinností zacho­ vávat důvěrnost informací nebo v  rozporu s  pravidly týkajícími se ochrany osobních údajů, nemusí příjemce grantu H2020 poskytnout OA k  předmětným výzkumným datům. Za situace, kdy poskytnutí OA k  výzkumným datům by mohlo ohrozit dosažení plánovaných cílů projektů nebo v  projektu nejsou generována/sesbíraná žádná výzkumná data nebo je zde jiný oprávněný důvod, může se příjem­ ce grantu rovněž vyvázat z této povinnosti. Příjemci grantů by měli počítat s tím, že využití této tzv. „opt-out“ možnosti předchází zdů­ vodnění s  poukazem na konkrétní stav přípravy/realizace projektu. Z této povinnosti se tudíž lze, za splnění výše uvedených podmínek, vyvázat jak ve fázi přípravy projektového návrhu, tak i  kdykoliv po dobu jeho realizace. V  souvislosti s  OA k  výzkumným datům se příjemci grantů setkají také s  novým dokumentem označovaným jako Data Management Plan (DMP). DMP bude povinným výstupem projektů H2020, na něž se vztahuje OA k  výzkumným datům, nedošlo-li k  vyvázání se z  této povinnosti, a  u  projektů dobrovolně se účastnících pilotu OA k výzkumným datům. V jiných projektech, v nichž dochází k vytváření/ sběru dat, lze vypracovat DMP dobrovolně. DMP má popisovat, jak bude nakládáno s vytvořenými/sesbíranými výzkumnými daty v průbě­ hu a po skončení projektu H2020, jaká metodologie a standardy budou použity s  cílem šíření a  zpřístupňování těchto dat a  jak bude zabez­ pečeno jejich dlouhodobé uchovávání. Detaily k  DMP jsou upraveny v průvodci k managementu dat v Horizontu 2020 (http://ec.europa.eu/ 5

research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020hi-oa-data-mgt_en.pdf). DMP není statický dokument, naopak se předpokládá jeho pravidelná aktualizace v  souvislosti s  vytvářenými/ sbíranými daty v průběhu realizace projektu. Pokud se příjemce grantu rozhodne vystoupit z  pilotu OA k  výzkumným datům během trvání projektu, toto své rozhodnutí odůvodní právě v DMP. Na rozdíl od DMP, management výzkumných dat (data management) je proces, který se týká projektů, u  nichž dochází ke sběru/vytváření dat, aniž by se tyto projekty povinně nebo dobrovolně účastnily pilotu OA k  výzkumným datům. Pokud je to pro projekt relevantní, popis managementu výzkumných dat by měl být součástí projektového návr­ hu v  sekci dopad projektu (Impact) a  bude hodnocen spolu s  dalším popisem plánovaného dopadu projektu. I  zde platí, že náklady vynaložené v  souvislosti se zpřístupňováním výzkumných dat po dobu trvání projektu budou spůsobilými náklady. EK navíc plánuje v této souvislosti poskytování technických a metodic­ kých podpůrných služeb (viz například výzva EINFRA-3-2014).

OA K  VĚDECKÝM INFORMACÍM JAKO KLÍČOVÁ POLITIKA NA NÁRODNÍCH A EU ÚROVNÍCH Jak je zřejmé z  detailního vysvětlení a  popisu pravidel OA v  H2020, EK si politiku OA volí jako jednu z klíčových oblastí programu H2020 a  tomu se přizpůsobují i  další aktivity na úrovni EU – například zři­ zování národních referenčních kontaktů ve všech zemích EU s  cílem podporovat a  koordinovat vytváření OA politik; iniciativy Rady pro Evropský výzkumný prostor a  inovace (ERAC) související s  monito­ ringem a  implementaci OA na národních úrovních; financování řady projektů 7. RP a H2020 souvisejících s OA, atd. I to je jeden z důvodů, proč toto číslo ECHA zvolilo jako své zdůrazněné téma OA k vědec­ kým informacím a  požádalo odborníky zabývající se problematikou OA v různých institucích v ČR o popis jejich zkušeností s touto oblastí s cílem poukázat na důležitost této agendy jak na národní úrovni, tak i v kontextu mezinárodní spolupráce ve VaVaI. JANA KRATĚNOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Základní principy otevřeného přístupu k vědeckým publikacím Principy otevřeného přístupu (OA) jsou dovozovány ze tří základních dokumentů tohoto hnutí, tedy Budapešťské deklarace [1], Prohlášení z Bethesdy [2] a konečně Berlínské deklarace [3]. Smyslem OA je dosa­ žení maximální otevřenosti a dostupnosti vědecké publikace. Otevřeností se pak rozumí stav, kdy oprávněná osoba udělí „všem uživatelům bezúplatné, neodvolatelné a celosvětové právo přístupu i svolení k rozmnožování, užívání, rozšiřování, vysílání a zpřístupňování díla a rovněž k vytváření a rozšiřování odvozených děl jakýmkoliv digitálním médiem pro jakýkoliv odpovídající účel, s  výhradou řádného přiznání autorství (stejně jako nyní budou společenské normy nadále poskytovat mechanismy pro vymáhání řádného přiznání autorství a odpovídající využívání publikovaného díla) a  rovněž tak právo na zhotovení malého počtu výtisků pro svou osobní potřebu“. Dostupnost pak má zajistit možnost publikovaný příspěvek snadno vyhledat a dlouhodobou stabilní archivaci. OTEVŘENOST První z  podmínek OA má zajistit, aby kdokoliv mohl příspěvek dále šířit všemi dostupnými způsoby a i zpracovávat, a to jen s podmínkou výhrady autorství. Tento maximálně otevřený mód se nazývá též libre OA. Lze se setkat i  s  méně otevřeným režimem – gratis OA. Takové příspěvky jsou pouze dostupné bezúplatně online, není k  nim však udělena žádná licence a  koncový uživatel může takový příspěvek pouze prostě konzumovat (tedy číst) a nakládat s ním v rámci výjimek a omezení dle národního autorského práva. Libre OA již udělení licence předpokládá, a  to minimálně ke všem způsobům užití díla, jak bylo stanoveno výše. Je možné samozřejmě individuálně sjednávat liberální licenci s  každým jednotlivým uživate­ lem, není to však příliš efektivní. Možným způsobem, jak splnit tuto pod­ mínku, je zpřístupnit dílo pod některou z veřejných licencí typu Creative Commons, které budou představeny dále. V této souvislosti je nutno upo­ zornit na to, že udělovat licenci může jenom osoba skutečně oprávněná nakládat s autorským dílem (vykonavatel majetkových práv). Ač by jí měl být intuitivně autor, ne vždy tak tomu musí být. Typicky nemůže autor udělovat licenci ve chvíli, kdy dílo vytvořil v zaměstnaneckém poměru 6

(zaměstnanecké dílo [4]), nebo pokud již takové právo udělovat licence smluvně konstituoval někomu jinému (takovou osobou může být právě vydavatel, se kterým autor uzavřel výhradní licenční smlouvu). Stejně tak musí autor v případě díla spoluautorského o udělení licence rozhodovat jednomyslně s ostatními autory. LICENCE CREATIVE COMMONS V  případě licencí Creative Commons se jedná o  předem připravené modulární licenční podmínky, které tvoří obsah příslušné licenční smlouvy [5]. Autor má před jejich aplikací, tj. vtáhnutím do příslušné licenční smlouvy adekvátním odkazem na ně, možnost ovlivnit rozsah poskytnuté licence. Na webové stránce www.creativecommos.org/choo­ se si tak odpovědí na dvě jednoduché otázky vybere, zda chce dovolit komerční užití svého díla a zda dovolí jeho tvůrčí zpracování, případně zda podmíní dovolení zpracování tím, že výsledné dílo bude muset být dostupné za obdobných podmínek. (V tom případě bude do textu licenč­ ních podmínek zahrnuta tzv. copyleftová doložka neboli licenční prvek Share-Alike – zachovej licenci). Dle zvolené odpovědi se pak vygeneruje text licenčních podmínek, který obsahuje příslušné licenční prvky (ND – nezpracovávejte, NC – nepoužívejte komerčně, SA – zachovejte licenci). Uživatel má v  případě poskytování licence Creative Commons vždy oprávnění dílo tzv. sdílet, tedy dle čl. 1 písm. l) navrhovaného překladu licencí CC 4.0 „poskytovat obsah veřejnosti jakýmkoli způsobem či procesem, který [...] vyžaduje svolení, jako například rozmnožování, veřejné vystavování, veřejné provozování, rozšiřování, šíření, zpřístup­ ňování či dovoz a sdělování díla veřejnosti včetně takového způsobu, že k němu kdokoli může mít přístup v místě a v čase podle své vlastní volby“ (dostupné z www.tiny.cc/cc4-cz-pd). Povinnosti nabyvatele vyplývají ze zvolených odpovědí (a  zařazení příslušných klauzulí do textu licenčních podmínek), tedy: neužívat dílo komerčně, nesdílet zpracované dílo či při jeho sdílení zachovávat stejnou licenci. Vždy je ale nutno zachovat tzv. „Attribution prvek BY“, tedy adekvátně jmenovat autora, název díla, zdroj díla a  odkaz na

použitou licenci (tedy odkaz na licenční podmínky). V případě změny díla je nutno označit i příslušné modifikace. Splnit tuto povinnost pak lze jakýmkoli rozumným způsobem, např. i  odkazem na webovou stránku, kde jsou tyto informace uvedeny (mj. by šlo uvažovat i o odka­ zu na samotný „zelený“ repozitář, kde je dílo uloženo). Samotný odkaz na autorské informace a text licence musí být uveden přímo v  konkrétní publikaci (tedy např. jako informace v  hlavičce či patičce příslušného souboru ve formátu PDF). Porušením licencí Creative Commons by tak např. bylo, kdyby se tyto informace vyskyto­ valy jen v rámci rozhraní „zeleného“ repozitáře, a nikoliv samotného příspěvku, případně kdyby příspěvek neobsahoval odkaz na tento repozitář, kde by už potřebné informace byly dostupné. Je totiž možno si představit situaci, kdy je Open Access příspěvek dále šířen mimo infrastruktury repozitáře (v souladu s poskytnutou licencí), ale již neob­ sahuje informace pod jakou licencí je vlastně šířen. DOSTUPNOST Podmínku dlouhodobé dostupnosti a  archivace příspěvku lze naplnit dvěma cestami. Zlatá cesta k OA je přímé publikování v OA časopisech (jejich seznam je dostupný např. na www.doaj.org). Náklady spojené s publikací pak nenesou koneční zákazníci jako v tradičním publikačním modelu (běžně se za tyto poplatky užívá zkratka APC – Article Processing Charge nebo Article Publication Charge,) ale autoři samotní, případně jejich zaměstnavatelé nebo poskytovatelé grantů. Poplatky za publikaci v  režimu se pohybují v  řádech stovek eur/dolarů. Zelená cesta k  OA znamená ukládání komerčně publikovaných článků v institucionálních, oborových nebo centrálních repozitářích. Odkazy na tyto institucionální a oborové repozitáře jsou pak shromažďovány na speciálních stránkách – nejznámější jsou pak ROAR – Registry of Open Access Repositories (www.roar.eprints.org) a  Directory of Open Access Repositories a The Directory of Open Access Repositories – OpenDOAR (http://www.open­ doar.org/). V  České republice pak lze doporučit Národní úložiště šedé literatury (www.nusl.techlib.cz). Jedná se tedy o paralelní zveřejňování, příp. archivaci. Jak bylo uvedeno, je v tomto případě nutno sledovat, zda má subjekt, který chce dílo takto zveřejnit, příslušné oprávnění. Typicky tomu tak nemusí být v  případě, kdy autor již s  vydavatelem uzavřel licenční smlouvu, která mu další nakládání s  příspěvkem nedovoluje. Uložení a  zveřejnění příspěvku v  repozitáři by pak bylo zásahem do práv nabyvatele licence. Jednotliví vydavatelé pak mají poměrně odlišné a poněkud komplikované podmínky ohledně tohoto paralelního zveřej­ ňování. Pro snazší pochopení vydavatelských politik vznikl specializo­ vaný portál [6]. Vydavatelé jsou pro názornost označováni barvami dle míry otevřenosti a nakloněnosti k zelené cestě k OA. Tato míra se určuje podle toho, jakou verzi příspěvku a v jaké formě dovolují archivovat [7]. Na pomezí mezi uvedenými modely stojí tzv. hybridní model OA, kdy příslušný časopis funguje ve standardním režimu předplatného, může dovolovat i zelenou archivaci. Konkrétní články ale lze „vyplatit“ a  zveřejnit v  režimu zlatého OA, čemuž odpovídá i  smluvní úprava. (Příkladem může být prestižní nakladatelství Wiley, které tento přístup realizuje pod názvem OnlineOpen. Autor pak zaplatí tzv. Author Publication Charge. Článek je pak zveřejněn pod veřejnou licencí Creative Commons Attribution 3.0 Unported Attribution.)

a  principů fungování OA můžeme přikročit k  popisu jeho konkrétní realizace v programu H2020. Dle článku 29.2 Modelové grantové dohody (MGA) musí každý příjem­ ce zajistit otevřený přístup ke všem peer-review vědeckým publikacím (časopiseckým článkům), které se týkají výstupů projektu. EK podporuje i ukládání a zveřejňování v režimu OA i k dalším publikacím, týkajících se projektu, tedy např. knihám, učebnicím nebo i  tzv. šedé literatuře (primárně nepublikovaným informačním zdrojům). Minimálně pak musí být široké veřejnosti zajištěn bezplatný přístup ke strojově čitelné tiskové verzi článku (publisher’s edition) nebo konečné verzi článku po recenzním řízení (post-print). Pouze naskenovaný příspěvek (např. ve formátu PDF) bez možnosti strojového čtení, a tedy i např. data minin­ gu, tak nesplňuje podmínky MGA. Ohledně rozsahu oprávnění k  užití autorského díla stanovuje MGA pouze to, že příspěvek musí být dostupný zdarma a komukoliv. O kon­ krétním rozsahu oprávnění uživatelům MGA mlčí, není tedy přímo indikována politika libre OA. Pokyny (s. 2,7) však uvádějí, že minimum je možnost si dílo stáhnout, číst online a vytisknout. Konstituování dal­ ších oprávnění uživatelům je však vítané a  podporované. Komise tak doporučuje, aby byla k  publikacím udělena některá z  představených liberálních licencí, optimálně CC0, případně CC-BY. Ke splnění povinností vyplývajících z MGA je též nutno zajistit i přístup k bibliografickým metadatům o výstupu. Nutno podotknout, že metadata musí být dostupná ve standardizovaném formátu, obsahovat informace o  publikaci, podpoře z  prostředků EU (i  identifikaci konkrétní výzvy, akronym a číslo smlouvy), informace o embargu v případě odloženého OA a trvalý identifikátor (DOI). K podrobnostem pravidel OA k vědec­ kým informacím v Horizontu 2020 viz předchozí článek na str. 4. Je nutno vyvrátit i dva základní mýty spojené s realizací OA v H2020. 1. Povinnost zajišťování OA k vědeckým publikacím neznamená auto­ matickou povinnost výsledky projektu Horizontu 2020 publikovat. Rozhodnutí o publikaci je plně v kompetenci příjemce grantu. Pokud se ale rozhodne šířit projektové výsledky formou publikace vědeckých časopiseckých článků, musí být tyto dostupné v režimu OA. 2. OA nebrání komerčnímu využívání výsledků. Realizace OA nastu­ puje až po obecnějším rozhodnutí o nakládání s vzniklým výsledkem (K povinnostem týkajícím se nakládání s projektovými výsledky v kon­ textu OA v Horizontu 2020 viz článek na str. 4). Pokud se příjemce rozhodne pro exploataci svého výsledku a začne činit příslušné kroky (např. podá příslušnou patentovou přihlášku), není nutno šířit výsledky formou OA publikací (toho bude v  tomto případě dosaženo podáním patentové přihlášky). Pokud se ale následně rozhodne pro šíření formou publikace odborného vědec­ kého článku, kde např. osvětlí podstatu vynálezu, musí již k  němu zajistit dostupnost v režimu OA. Rozhodná pro nakládání s projekto­ vými výsledky je ovšem grantová dohoda, jejíž součástí je i projek­ tový návrh. Pokud se příjemce zavázal k určitému typu plnění, např. publikaci vědeckého článku, musí šíření výsledků probíhat tímto způsobem.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY OPEN ACCESS K VĚDECKÝM PUBLIKACÍM V HORIZONTU 2020

ZÁVĚR

Program Horizont 2020 (dále jen H2020) přináší novinku v oblasti šíře­ ní výsledků výzkumu, a to zajištění otevřeného přístupu k peer-review vědeckým publikacím. Po výše uvedeném nastínění základní pojmů

K naplňování OA je nutno přistupovat proaktivně, a to nejlépe ještě před samotným publikováním, příp. uložením do repozitáře. Důslednou kontrolou přístupu jednotlivých vydavatelů k OA, jakož i adekvátnímu 7

průzkumu oprávnění k  udělování veřejných licencí tak lze alespoň v základní míře eliminovat možná právní rizika. Jak vyplývá z výše uve­ deného, politika OA v  programu H2020 má svá poměrně jasně daná pravidla, která je nutno dodržovat. Možnosti a nástroje k její realizaci, a to i v českém prostředí, jsou ovšem dostatečné. Kladou ovšem nároky na informovanost osob realizujících tuto povinnost vyplývající z MGA. Známé přísloví „dvakrát měř, jednou řež“ by se v  kontextu OA dalo upravit na „dvakrát prověř, jednou archivuj“. ODKAZY: [1] Budapest Open Initiative. [online]. 2002 [cit. 2014-11-08] Dostupné z: http://www.budapestopenaccessinitiative.org/read [2] Bethesda Statement on Open Access Publishing [online]. 2003 [cit. 2014-11-08] http://dash.harvard.edu/bitstream/handle/1/4725199/ suber_bethesda.htm?sequence=1 [3] Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities [online]. Max Planck Society, 2003. http://oa.mpg.de/ lang/en-uk/berlin-prozess/berliner-erklarung/ [4] viz § 58 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozděj­ ších předpisů

[5] V  detailech k  veřejným licencím: Matěj, MYŠKA, Libor KYNCL, Radim POLČÁK a  Jaromír ŠAVELKA. Veřejné licence v  České repub­ lice. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2012. 132 s. ISBN 978-80-263-0343-5. Dostupné i online z: www.flip.law.muni.cz [6] SHERPA/RoMEO [online]. [cit. 2014-08-01]. Dostupné z: http:// www.sherpa.ac.uk/romeo/ [7] Popularizační úvod do problematiky pre- a  postprintů, tedy jednotlivých vývojových fází akademické publikace, poskytuje: RYGELOVÁ, Pavla. Služba SHERPA/RoMEO – další život vědeckého článku. Zpravodaj ÚVT MU: Bulletin pro zájemce o výpočetní tech­ niku na Masarykově univerzitě. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, XX, č. 2, s. 12–17. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/96412. Terminologie použitá k označování jednotlivých fází se taktéž indi­ viduálně liší  závislosti na vydavateli. Např. prestižní vydavatelství Wiley používá pojmy submitted version, accepted version a  final published version. MATĚJ MYŠKA, ÚSTAV PRÁVA A TECHNOLOGIÍ PRÁVNICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY, CENTRUM PRO TRANSFER TECHNOLOGIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY, COMMONS ČESKÁ REPUBLIKA, [email protected]

Evropský projekt OpenAIRE podporuje evropskou otevřenou vědu Otevřený přístup k  vědeckým informacím, k  vědeckým publikacím i  k  výzkumným datům znamená zpřístupnění těchto informací všem, kdo je potřebují, a to na základě rovného přístupu bez jakýchkoliv bariér doprovázejících tradiční publikační model postavený na předplatném. Evropská komise (EK), obdobně jako řada dalších významných poskyto­ vatelů finančních prostředků na výzkum, již řadu let model otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu podporuje. Nejen proto, že je otevřený přístup užitečný pro samotný výzkum a inovace, ale mj. i z toho důvodu, že současně přináší i lepší návratnost investic do výzkumu. EK nejen ukládá příjemcům grantů Horizont 2020 povinnost poskytovat otevřený přístup k  vědeckým publikacím a  v  určitých případech také k výzkumným datům, nýbrž i financuje řadu infrastrukturních projektů, které napomáhají realizaci její politiky otevřeného přístupu. Mezi nimi jsou s  ohledem na povinnost otevřeného přístupu k  vědeckým infor­ macím významné dva projekty: OpenAIRE (http://cordis.europa.eu/ projects/rcn/93855_en.html) a  OpenAIREplus (http://cordis.europa.eu/ projects/rcn/100079_en.html). OpenAIRE je celoevropská infrastruktura umožňující výzkumným pra­ covníkům splnit požadavky na otevřený přístup k výsledkům výzkumu bez ohledu na to, zda mají na národní nebo institucionální úrovni vlast­ ní potřebnou infrastrukturu k dispozici. Cílem projektu OpenAIRE bylo tedy vybudování infrastruktury a podpůrné sítě pro volný a otevřený pří­ stup k recenzovaným vědeckým publikacím (časopiseckým článkům), zprvu především k  těm, jež jsou výsledkem řešení projektů v  sedmi oblastech 7. RP (viz pilotní projekt otevřeného přístupu v 7. RP). Projekt OpenAIREplus je pokračováním a  rozšířením původního záměru projektu. Jde nejen o posun od původního záměru monitoro­ vání recenzovaných časopiseckých článků v  7. RP směrem k  většímu 8

rozsahu publikací, ale také o  propojení publikačních výstupů se sou­ visejícími výzkumnými daty. Současná infrastruktura OpenAIRE rovněž podporuje sledování vědeckých výsledků z  projektů financovaných z národních či dalších zdrojů a umožňuje sběr metadat nerecenzova­ ných publikací různého typu souvisejících s projekty. Jedním z  výsledků řešení obou projektů je portál OpenAIRE (https:// www.openaire.eu/). Jde o  komplexní systém poskytující širokou škálu nástrojů a  služeb pro výzkumné pracovníky (vědce), koordinátory a  administrátory projektů, grantové agentury a  další spolupracující systémy a služby. Hlavním úkolem infrastruktury OpenAIRE je sběr metadat z  datových zdrojů (institucionálních a předmětových repozitářů, datových archivů a otevřených časopisů) v celé Evropě i mimo ni. OpenAIRE má rovněž za úkol usnadnit a podpořit výměnu dat mezi evropskými poskytova­ teli informací o  výzkumu. Aby vše mohlo fungovat na základě jasně stanovených zásad interoperability, je nezbytné přizpůsobení systémů poskytovatelů dat pravidlům OpenAIRE (OpenAIRE Guidelines, https:// guidelines.openaire.eu/wiki/Main_Page). OpenAIRE poskytuje e-infrastrukturu pro otevřeně přístupné publikace i výzkumná data buď prostřednictvím autoarchivace (uložení preprintu, nebo postprintu článku do otevřeného digitálního archivu, (repozitáře), jehož hostitelem je instituce autora nebo autorův vědní obor) přímo do OpenAIRE (k tomuto účelu slouží repozitář ZENODO (http://www. zenodo.org/), který je určen pro ty výzkumníky, kteří nemají ve své instituci repozitář, nebo do přizpůsobeného repozitáře podle vlastní volby výzkumníků (institucionálního nebo oborově zaměřeného). OpenAIRE sklízí metadata také z otevřených časopisů přizpůsobených pravidlům OpenAIRE pro poskytovatele dat.

Portál OpenAIRE poskytuje rovněž informační podporu (https://www. openaire.eu/support/faq) výzkumníkům při plnění požadavků na ote­ vřený přístup k  publikacím a  výzkumným datům prostřednictvím evropského konzultačního systému a také díky nástrojům umožňujícím výběr vhodného repozitáře, propojení výsledků s  projektem nebo vyhledání užitečných informací souvisejících s  plněním povinností v projektech. OpenAIRE je současně službou pro poskytovatele finanční podpory na výzkum, primárně samozřejmě pro EK. Prostředí OpenAIRE však umož­ ňuje agregaci a  propojení článků, souborů výzkumných dat, projektů a informací o financování výzkumu nejen pro projekty financované EK, ale také pro projekty podpořené národními či mezinárodními granto­ vými agenturami. V současnosti je infrastruktura OpenAIRE využívána nadací Wellcome Trust, http://www.wellcome.ac.uk/. Infrastruktura

OpenAIRE tak poskytuje účinné nástroje pro měření dopadu výzkum­ ných projektů a jejich výsledků, včetně monitorování dopadu politiky otevřeného přístupu EK a obdobných politik na dalších úrovních. Českým účastníkem projektů a OpenAIREplus je VŠB-Technická univer­ zita Ostrava v roli tzv. NOAD – National Open Access Desk. Zájemci o další informace související se splněním požadavků na otevřený pří­ stup v projektech 7. RP a H2020 mohou položit dotaz prostřednictvím portálu OpenAIRE (https://www.openaire.eu/support/helpdesk) nebo přímo e-mailem ([email protected]). DANIELA TKAČÍKOVÁ, VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ –TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, [email protected]

Národní úložiště šedé literatury – místo pro výstupy z Horizontu 2020 Rámcový program EK Horizont 2020 požaduje splnění povinnosti zpřístupnění publikačních výstupů a  výzkumných dat v  režimu open access (OA). Podrobně jsou tyto požadavky popsány v  dokumentu Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020. (http://ec.europa.eu/research/participants/data/ ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-pilot-guide_en.pdf). U vědeckých publikací je možné zvolit tzv. zlatou či zelenou cestu OA publikování. V případě zelené cesty se nabízí využít pro uložení doku­ mentů z projektů repozitář Národního úložiště šedé literatury (NUŠL), který je provozován v režimu OA. Repozitář NUŠL provozuje Národní technická knihovna (NTK – http://www.techlib.cz/cz/cs/) a je dostupný z webové adresy http://repozitar.nusl.cz. Posláním NUŠL je shromažďovat, dlouhodobě archivovat a  zpřístup­ ňovat odbornou šedou literaturu v  režimu OA především z  oblasti výzkumu a vývoje, státní správy, školství, kultury, ale i z neziskového a komerčního sektoru. Šedá literatura je oblast knihovnictví a informační vědy, která se zabývá produkcí, distribucí a  zpřístupňováním různých typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí jak v elektronické tak v tištěné podobě, které nejsou distribuovány prostřednictvím standardní prodejní sítě, tj. jsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost (vlastní překlad, původní text viz http://www.greynet.org/). Vědecké publikace lze do repozitáře NUŠL vložit formou preprintu či postprintu. Společně s vědeckou publikací lze do repozitáře NUŠL vkládat i  některé druhy výzkumných dat, jako jsou například tabulky, grafy, fotografie, videa, audio nahrávky apod., ale i  další podpůrné materiály, jako jsou prezentace v  power pointu, recenze apod. Dále lze do repozitáře vkládat též jiné typy dokumentů, např. různé druhy zpráv, konferenční materiály, analytické a metodické materiály, jejichž OA zpřístupnění EK doporučuje. Díla uložená v repozitáři NUŠL je možné označovat veřejnými licence­ mi Creative Commons. Je to je soubor veřejných licencí, které posilují pozici autora při rozhodování, za jakých podmínek bude dílo veřejně zpřístupněno. Autor jejich prostřednictvím plošně uzavírá se všemi

potenciálními uživateli díla smlouvu, na základě které jim poskytu­ je některá svá práva k  dílu a  jiná si vyhrazuje. Creative Commons nejsou popřením klasického pojetí copyrightu. Obliba licencí Creative Commons vychází především z  jejich mezinárodní srozumitelnosti. Licenční podmínky, neboli práva a  povinnosti uživatele k  dílu, jsou graficky vyjádřeny pomocí jednoduchých piktogramů (viz http://www. creativecommons.cz/). Uložením vědeckých publikací a dalších výstupů z projektu v repozi­ táři NUŠL budou nejen splněny požadavky programu Horizont 2020, ale také bude zajištěna jejich dlouhodobá archivace a mnohonásobně vzroste jejich zviditelnění v České republice i zahraničí. Data uložená v  repozitáři NUŠL se zároveň objeví v  mezinárodních repozitářích OpenAIRE, ROAR, OpenDOAR, OpenGrey. Repozitář NUŠL je též vysoce hodnocen Googlem, což zajišťuje zobrazení odkazů na zázna­ my v repozitáři NUŠL vždy mezi prvními výsledky vyhledávání. Aby bylo možné využívat repozitář NUŠL, je vždy potřeba uzavřít licenční smlouvu mezi institucí či firmou, která projekt řeší, a  NTK. Uzavření licenční smlouvy je možné po dohodě zajistit poštou. NTK nabízí službu uložení a archivace dokumentů všem institucím zdarma. Instituce si zajišťuje vkládání svých výstupů do repozitáře NUŠL sama. Zaškolení zaměstnanců může proběhnout vzdáleně přes Skype. Data do repozitáře NUŠL jsou vkládána přes webové rozhraní. Není potřeba nic instalovat ani stahovat, stačí internetové spojení a běžný webový prohlížeč. Každá instituce má v  repozitáři NUŠL vlastní sbírku, do které si vkládá svá data. Požadovanými formáty elektro­ nických dokumentů jsou PDF, JPEG, MP3, MP4. Pokud instituce má vlastní repozitář a má zájem především využít výhod širší dostupnosti svých dat a  dokumentů a  zajištění předání dat do mezinárodních repozitářů prostřednictvím NUŠL, lze automatizovaně sklízet data z daného repozitáře instituce. Více informací viz http://repozitar.nusl. cz/help/about?ln=cs, případně u  autorky, PhDr. Petra Pejšová, nusl@ techlib.cz, tel.: 232 002 485 nebo Hana Vyčítalová, [email protected], tel.: 232 002 537, které poskytnou konzultaci. PETRA PEJŠOVÁ, NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA, [email protected]

9

SCOAP3: Open Access v jaderné a subjaderné fyzice Debaty o  tom, jak v  aktuálním evropském programu Horizont 2020 využít navýšených dotací, jsou v  plném proudu. Jistě tak málokomu uniklo, že pravidla programu ukládají příjemcům grantů povinnost zajistit k určitým výsledkům výzkumných projektů (viz předchozí člán­ ky) otevřený přístup. Pod pojmem otevřený přístup neboli Open Access (OA) se rozumí trvalý bezplatný on-line přístup pro kohokoliv, kdykoliv a  kdekoliv. Horizont 2020 neprosazuje OA jen tak náhodou. Mezi hlavní důvody, proč de facto nařizuje jeho zavedení, patří:

SCOAP3

–K  rize v oblasti publikování vědeckých informací způsobená trvalým, inflaci převyšujícím růstem cen za publikační služby a  předplatné, která výrazně zasáhla do rozpočtů vědecko-výzkumných institucí i knihoven.

Předešleme rovnou, že na poli jaderné a  subjaderné fyziky (High Energy Physics, HEP) má OA do internetových repozitářů s  volně dostupnými preprinty více než dvacetiletou tradici. V  roce 2007 bylo tímto způsobem dostupných přes 90 % HEP preprintů a repozitáře tvo­ řily nezbytné kanály pro cirkulaci informací (http://scoap3.org/files/ Scoap3WPReport.pdf).

–A  ktuální evropská poptávka, jež se dožaduje otevřeného přístupu k vědeckým informacím, který „zajišťuje šíření a výměnu poznatků, podporuje inovace, konkurenceschopnost, internacionalizaci i kvali­ tu výzkumu, a tím přináší hospodářský, sociální a kulturní prospěch také podnikové sféře (zejména malým a středním podnikům), veřej­ nému sektoru a  obecně celé společnosti“, viz http://www.h2020. cz/cs/storage/ff65eb28c73893963723f96120fdf78206e59fa3?uid=­ ff65eb28c73893963723f96120fdf78206e59fa3. –R  ostoucí přesvědčení, že výsledky výzkumu financovaného z veřej­ ných zdrojů by rovněž měly být veřejně přístupné. Nové paradigma otevřeného přístupu k vědeckým informacím se však nezrodí ani z  vědomí, že je třeba otočit kormidlem nepříznivého trendu, ani z  požadavků Evropské komise, ani z  dobrého přesvědče­ ní. Nebo zajistí snad zveřejnění článku na internetu otevřený přístup k němu? Ale kde na internetu? Jak čtenáři článek najdou a jak dlouho bude článek takto dostupný? A kdo se postará o jeho recenzi a samot­ né publikování? Cesta k  OA není zdaleka tak přímočará jako regulí vystřelená myšlenka.

Graf – SCOAP3 a Open Access.  10

Projekt SCOAP3 (Sponsoring Consortium for Open Access Publishing in Particle Physics) přináší první z  praktických řešení, jak OA syste­ maticky prosadit. Na jeho příkladu však můžeme vidět, že ačkoli se řešení zrodilo uprostřed příznivých okolností a bylo vedeno pragma­ tickými pohnutkami, zavedení myšlenky do praxe vyžaduje takřka mravenčí píli.

Rozšíření repozitářů přineslo potřebu učinit z preprintů plnohodnotné, tj. recenzované verze článků. Recenzemi opatřené články však dopo­ sud zajišťovaly (a  zajišťují) pouze kvalitní oborové časopisy. Jaderní fyzici se proto rozhodli přizvat ke stolu vydavatele časopisů (tzv. Gold OA). Nepochybně i  díky Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v  Ženevě, která projekt SCOAP3 zastřešuje, vydavatelé výzvu vyslyšeli. Konsorcium SCOAP3 je mezinárodním sdružením knihoven a  vědecko-výzkumných center, jež dlouhodobě prosazuje otevřený přístup k vědeckým článkům na poli jaderné a subjaderné fyziky. I SCOAP3 se snaží vypořádat s  otázkami, které přinesla zmíněná publikační krize. Jak efektivně nakupovat informační zdroje? Jak zajistit bezplatný přístup k nim? Jak hodnotit kvalitu výzkumu za pomoci relevantních bibliomet­ rických dat a metod v prostředí internetu? Odpovědi však nezačali jader­ ní fyzici hledat až s programem H2020, ale také v souvislosti s obrov­ ským nárůstem dat, jež od 2008 chrlí urychlovač částic (Large Hadron Collider) a které bylo nutné začít rozumně zpřístupňovat.

Zdroj: NTK

Zdroj: http://scoap3.org/scoap3journals/journals-apc a http://repo.scoap3.org/

1 35 1200 EUR 36,2 46

13 304 1500 EUR 100 326

33 1182 1000 GBP 100 1652

0 6 500 EUR 22,1 32

0 12 1400 GBP 7,2 16

0 136 1200 GBP 30,9 138

0 4 1000 GBP 2,7 20

0

18 614

137 1000 USD

2000 USD 100

3

SCOAP3 články českých autorů/ spoluautorů 2014 (stav k 11. 8. 2014) SCOAP3 články 2014 (stav k 11. 8. 2014)

222 1800 USD 100

100 28

Z hlediska udržení věcné i formální kvality článků je důležité, že klíčo­ ví vydavatelé z oboru zůstávají i nadále ve hře. Deset z nich přistoupilo na podmínky konsorcia a uzavřelo se SCOAP3 smlouvu, v jejímž rámci po stanovené období (nyní 2014–2016) inkasují za publikační služby (APC) včetně recenzí dohodnuté částky. Podmínky jsou díky pozici, kte­ rou si SCOAP3 vybudovalo, stanoveny především s ohledem na vlastní potřeby provozu vědy a na účelnější nakládání s finančními prostředky (často veřejnými).

1010

VYDAVATELÉ

284

Za stejné peníze jako dřív je tu OA k  plnohodnotným verzím článků po celém světě. Zůstávají jak recenze, tak standardní publikační služby. Zároveň se otevírá větší volnost pro autory v oblasti copyrightu a pro uživatele při využití nebo archivaci článků. Kromě toho SCOAP3 zpro­ voznil zcela nový repozitář, kam vydavatelé, paralelně s  „klasickým“ publikováním, ukládají články, a tudíž lze na jednom místě pohodlně najít většinu aktuální nejkvalitnější oborové literatury.

Články dle kritérií SCOAP3 v roce 2011

STEJNÉ PENÍZE JAKO DŘÍV + JINÝ MODEL = OA PO CELÉM SVĚTĚ.

Poplatek APC (Article Processing Charge)

Nakolik to zní jednoduše, navrhnout a provést takovou změnu bylo časo­ vě i administrativně náročné. Ihned po svém založení začalo konsorcium s  průzkumem trhu, identifikovalo klíčové vydavatele a  začalo s  nimi jednat o  novém modelu financování. Dalším krokem bylo stanovení publikační aktivity v  HEP dle zemí, příp. vyčlenění daných časopisů z  předplatného v  institucích. Tyto kalkulace stanovily výše členských příspěvků. Pak už jen stačilo peníze přesměrovat do rozpočtu SCOAP3.

Články dle kritérií SCOAP3 v roce 2011 %

V  roce 2007 stál CERN u  zrodu iniciativy, která si vytkla za cíl zajistit otevřený přístup k 90 % HEP literatury. V roce 2012 bylo založeno konsor­ cium SCOAP3. Od roku 2014 pak partneři konsorcia přispívají do společ­ ného rozpočtu, z něhož je hrazeno jak publikování, tak otevřený přístup. Konsorciu se i přes smělé plány nakonec podařilo přeměnit na OA „pouze“ kolem 50 % veškeré oborové literatury. Vydavatel APS, který ovládá dalších zhruba 40 % trhu, z dohody se SCOAP3 nakonec odstoupil.

Advances in High Energy Physics

New Journal of Physics

Journal of Cosmology and Astroparticle Physics

Chinese Physics C

Acta Physica Polonica B

Journal of High Energy Physics

European Physics Journal C

Progress of Theoretical and Experimental Physics

Institut of Physics Publishing/ Deutsche Physikalische Gesellshaft

Institut of Physics Publishing/SISSA

Institut of Physics Publishing/Chinese Academy of Sciences

Jagellonian University

Springer/SISSA

Springer/Societ`a Italiana di Fisica

Oxford University Press/Physical Society of Japan

Tabulka – Seznam SCOAP3 časopisů na období 2014–2016.

Physics Letters B

Hindawi

[email protected]

Elsevier

ONDŘEJ DOSTÁL, NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA,

Nuclear Physics B

Národní technická knihovna ostatně vývoj OA bedlivě sleduje. Krok za krokem pracuje na zefektivnění a  zkvalitnění dílčích knihovních služeb hlavně pro studenty a vědecké pracovníky a paralelně připravuje i systematické řešení, kterého si provázanost pořizování elektronických zdrojů s  otevřeným přístupem k  publikačním výstupům a  s  hodnoce­ ním kvality výzkumu žádá.

Vydavatel

V  současnosti má SCOAP3 přes tisícovku partnerů ze 24 zemí světa. Důležitou roli ve struktuře hrají národní kontaktní centra, která fungují jako komunikační a administrativní uzly mezi vedením konsorcia a part­ nery. V ČR tuto úlohu zastává Národní technická knihovna, která k nám projekt SCOAP3 uvedla a koordinovala přidružení českých partnerů.

Elsevier

Konsorcium SCOAP3 je otevřeno všem vědeckovýzkumným centrům a  knihovnám, které mají co dočinění s  HEP literaturou. Jelikož jsou roční příspěvky do rozpočtu SCOAP3 nižší než běžné předplatné časopisů, přináší partnerství v  konsorciu institucím úsporu nákladů na nákup informačních zdrojů. Pro fyziky a výzkumné týmy z daných institucí to navíc znamená výhodu, že nemusí vyjednávat podmínky OA ani hradit poplatky za publikační služby.

Časopis

ZÁVĚR

11

Hodnocení projektů z výzev MNPB a SME programu H2020 Evropská komise (EK) zveřejnila výsledky hodnocení návrhů projektů podaných do prvních výzev nového rámcového programu Horizont 2020. Byly očekávány s poměrně velkým zájmem a napětím vzhledem k  výrazným změnám v  prioritách v  porovnání s  předchozím 7.  RP. Nová strategie EK pro vědu, výzkum a  inovace Europe 2020 klade důraz na účinnější komercializaci výsledků výzkumu a vývoje a jejich uplatnění v  řešení problémů evropské společnosti. To se samozřejmě odráží ve skladbě témat pracovních programů H2020 pro první dvou­ leté období 2014-2015 i ve způsobu hodnocení podávaných projektů. V  tomto stručném přehledu jsou shrnuty výsledky dosud vyhodno­ cených výzev z  programu Nanotechnologie, pokročilé materiály, výroby a  zpracování a  biotechnologie (NMPB), který představuje jednu z klíčových částí priority LEIT (Leadership in Enabling Industrial Technologies). Druhou část přehledu potom tvoří výsledky hodnocení tzv. první fáze výzvy pro podporu malých a  střeních podniků (SME Instrument, Phase 1). Jejich součástí je i přehled účasti subjektů z ČR. VÝZVY PRACOVNÍHO PROGRAMU NMPB Jako první byly v  pracovním programu NMPB na začátku března uza­ vřeny výzvy v jeho části BIOTEC. Krátce po nich následovala uzávěrka výzev PPP – partnerství veřejného a soukromého sektoru EeB (Energyefficient Buildings), FoF (Factories of the Future) a  SPIRE (Sustainable Process Industry). V prvním případě šlo o první kolo dvoukolové výzvy,

ve druhém o jednokolové hodnocení. Jak je vidět z uvedených tabulek, byly účast i výsledky nad očekávání dobré. Do výzev PPP bylo ve všech třech výzvách předloženo celkem 21 projektů s českou účastí, z nichž 6 překročilo prahové hodnocení (12 bodů). Z toho se 4 umístily mezi projekty vybranými pro financování. K tomu však bylo nutné dosáhnout hodnocení vyššího než prahového, jak uvádí tabulka 1. Z  celkového počtu 68 projektů podaných do výzvy BIOTEC byly podle dostupných informací čtyři s  českou účastí. Tři z  nich dosáhly prahového hodnocení 12 bodů, zaručujícího postup do druhého kola, které mělo uzávěrku koncem července. V této výzvě jsme zaznamenali i jednu přihlášku projektu s českým koordinátorem, která bohužel do druhého kola nepostoupila. Začátkem května byly uzavřeny výzvy témat z oblasti nanotechnologií a  nových materiálů. Jednalo se o  projekty s  jednokolovým i  dvouko­ lovým hodnocením. Výsledky jsou již známy zatím jen pro první kolo dvoukolové výzvy. Do výzvy s dvoukolovým hodnocením byly podá­ ny dva projekty s  českými koordinátory, které nedosáhly hodnocení nezbytného pro postup do druhého kola. VÝZVY NÁSTROJE PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY (MSP) S  nečekaně velkým zájmem se setkala výzva nástroje pro MSP, s uzá­ věrkou v  polovině června. Do všech jedenácti témat napříč prioritami

Počet podaných návrhů

Počet hodnocených

Počet nadprahových

Počet financovaných

Úspěšnost %

Minimum bodů pro financování

Česká účast

Hodnocení českých návrhů

FoF

182

181

34

20

11,05

13

0/1/8

4,5–12

EeB

91

90

22

13

14,44

12,5

3/0/6

5,0–13,5

SPIRE

69

68

17

11

16,18

12,5

1/1/1

6,5–13,5

Celkem

342

339

73

44

12,98

Výzva

4 / 2 / 15

Tabulka 1 – Hodnocení PPP výzev z programu NMP. Česká účast: počet projektů navržených k financování / počet v rezervním seznamu / počet s podprahovým hodnocením.

Počet podaných návrhů

Počet hodnocených

Počet nadprahových

Počet financovaných

Úspěšnost %

Minimum bodů pro financování

Česká účast

Hodnocení českých návrhů

ICT-37

880

886

107

30

3,39

15,8

0/0/4

8,5–12,8

NMP-25

305

310

29

17

5,48

15,8

0/0/4

7,9–9,1

BIOTEC-5

73

74

8

3

4,05

15,6

0/2/4

8,5–15,4

SPACE-1

128

61

4

4

6,56

15,3

-

-

PHC-12

213

208

24

24

11,54

15,2

-

-

SFS-8

129

125

29

7

5,60

16,1

-

-

BG-12

49

48

6

3

6,25

16,2

-

-

SIE-1

372

374

46

23

6,15

15,7

0/0/2

7,7–11,8

IT-1

230

227

26

26

11,45

15,2

0/0/2

6,3–8,5

SC5-20

241

248

32

12

4,84

15,7

0/0/2

11,3–11,4

15,2

-

-

Výzva

DRS-17

42

41

6

6

14,63

Celkem

2662

2602

317

155

5,96

0 / 2 / 18

Tabulka 2 – Hodnocení výzev nástroje pro MSP. Česká účast – stejně jako v Tabulce 1. Jednotlivé výzvy – viz pracovní program nástroje pro MSP (Participant Portal). 12

400

Podané

2662

Financované 155

300

Pr m rná úsp

nost 5,82 %

200 100

R Ky pr Lo Litv Ch ty a Lu or sko ce vat m sk bu o rs k Is o la n S d Bo rb sn sko M aa ol da H. vs k M o al ta

pa Itál n ie V. ls Br ko i N tán m ie ec Fr ko M an N a a cie iz oz rsk em o sk o ec Fi ko n D sko án Sl sk Po ovi o rt ns ug ko al s Po ko ls ko Irs k v o Ru éd m sko un sk Be o lg ie Sl Izr ov ae e l Es nsk to o n Tu sko r Bu ec lh ko Ra ars ko ko us N ko or sk o

0

Graf – Rozdělení podaných projektů nástroje pro MSP a projektů vybraných k financování podle země navrhovatele Průmyslové technologie a  Společenské výzvy bylo podáno přes 2  600 návrhů projektů tzv. fáze 1, která poskytuje podporu ve výši 50 tis. € na dobu 6 měsíců na vypracování studie proveditelnosti inovačního podni­ katelského záměru. Do této výzvy bylo českými podniky podáno 20 pro­ jektů, vesměs v oblastech s tradičně nejvyšší frekvencí účasti a úspěšnosti v  7. RP. Z  nich pouze 2 dosáhly nadprahového hodnocení (15 bodů), zaručující alespoň zařazení do rezervního seznamu projektů, které stále dává teoretickou možnost jejich financování v  případě, že u  některých lépe hodnocených projektů nedojde k uzavření smlouvy s EK. ZÁVĚR Z uvedených výsledků lze zatím vyvozovat jen velmi omezené závěry nejen proto, že způsoby prezentace výsledků hodnocení z  jednot­ livých panelů jsou poměrně rozdílné. Účast českých subjektů ve dvoukolových výzvách není zatím možné, s  výjimkou koordinátorů, zjistit. V  kompletně vyhodnocených výzvách projektů PPP byla účast v tématech FoF a EeB, která pokračují ze 7. RP, co od počtu podaných

přihlášek vyrovnaná, v  porovnání s  předchozím obdobím s  výrazně lepším výsledkem ve druhém z nich. I v novém PPP tématu SPIRE bylo české zastoupení viditelné a  neskončilo pouhou účastí. Celkově lze českou účast v této části výzev hodnotit pozitivně. Potěšitelné je i to, že zhruba polovina českých zástupců byly malé a střední firmy. Mezi jednotlivými tématy prvního kola výzev nástroje pro MSP je dost velký rozptyl jak z hlediska nepoměru mezi počtem podaných projektů vzhledem k alokovaným finančním objemům, tak i poměry mezi počty projektů s  nadprahovým hodnocením a  počty projektů financovaných. Vývoj směrem do druhého kola výzvy je těžko odhadnutelný, především proto, že neúspěšní žadatelé mohou bez omezení podávat své projekty znovu, už s  určitou zkušeností z  hodnocení kola prvního. Obecně lze českou účast hodnotit jako podprůměrnou, byť v tématu BIOTEC zůstává teoretická možnost dosáhnout na financování u obou projektů, které byly hodnoceny těsně za posledním projektem navrženým k financování. PETR PRACNA, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Technologické centrum míří na veletrh FOR ENERGO Veletrh FOR ENERGO, ktetrý se koná v Praze-Letňanech 18.–20. listopa­ du, již tradičně nabízí širokou škálu nových technologií z různých oblastí energetiky. TC AV ČR, které je odborným garantem 3. ročníku tohoto veletrhu, nabídlo prostor svého stánku zájemcům z řad malých a středních firem, aby prezentovali svá řešení z oblasti obnovitelných zdrojů, inteli­ gentních domovních instalací, elektromobility, informačních technologií a přenosu informací. Na stánku 3A v hale 6 téměř desítka firem představí své inovační produk­ ty, např. malé vodní elektrárny a vývoj v oblasti nízkospádových turbín, větrná čerpadla, určená pro zásobování pitnou vodou na pastvinách nebo v odlehlých oblastech bez zdroje pitné vody a elektrické energie. Na stán­ ku bude rovněž k vidění hybridní obnovitelný zdroj na dobíjení průmyslo­ vých akumulátorů, sestavený ze 100W malé větrné elektrárny s vertikální osou v  kombinaci s  fotovoltaickým panelem, a  také samostatné větrné elektrárny s horizontální osou a výkonem 5–15 kW. Budou představeny i  různé komponenty pro výkonovou elektroniku, pro kompenzaci účiníku, generátory pro větrné elektrárny, alternátory a  zapalování, elektromobily a  nabíjecí stanice, železniční a  dopravní

systémy, transformátory a tlumivky pro nízké napětí, Cu lamelové pří­ pojnice, izolátory, pojistky a  pojistkové spínače. V  nabídce budou i  měřicí transformátory napětí a  multimetr s  harmonickou analýzou, univerzální digitální teploměry a  regulátory a  další komponenty pro různé průmyslové aplikace. Novinkou jsou v  posledních letech inteligentní elektroinstalace pro tzv. „chytré domy“, vybavené senzory (čidla) a aktory (spínače, stmívače atd.) propojenými do centrální jednotky. Všechny funkce pak řídí počítač – i tato technologie bude na stánku zastoupena. Součástí systému může být i  ovládání dalších domácích spotřebičů či bezpečnostních prvků domu. Atraktivními exponáty budou nepochybně špičkové elektromobily TESLA a OPEL AMPERA, které návštěvníci uvidí. Těšíme se na setkání s  odborníky i  laiky na výstavišti v  PrazeLetňanech a nabízíme ke stažení volnou vstupenku: http://www.fore­ nergo.cz/2014/cz/voucher.asp?v=6891300 EVA KUDRNOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

13

15 let RKO Západní Čechy Regionální kontaktní organizace Západní Čechy (RKO ZČ) vznikla roku 2000, letos tedy bilancuje 15 let své činnosti. V příspěvku jsou shrnuty nejen zkušenosti získané v průběhu let, v závěru jsou však také formu­ lována některá doporučení, která by mohla vést ke sdílení zkušeností mezi řešiteli projektů, o budování organizační databáze a o zkušenos­ tech pro učící se organizaci. Souhrnné údaje o  podaných a  přijatých projektech v  jednotlivých obdobích vycházejí ze závěrečných zpráv projektů a závěrů oponentních řízení. PODANÉ A PŘIJATÉ PROJEKTY, MĚNÍCÍ SE ROLE RKO RKO ZČ byla po celou dobu podporována programy EUPRO MŠMT. Souhrn podaných a  přijatých projektů, který vychází ze závěrečných zpráv o řešení projektů (viz seznam literatury [1], [2], [3]), je uveden v tabulce. Podrobnější analýza posledního, ještě neukončeného období­ 2011–2014, je uvedena ve zprávě [10]. Jak konstatovaly závěry opo­ nentních řízení ukončených období ([4],[5],[6]), úspěšnost podaných projektů byla nadprůměrná a  získané finanční příspěvky EU vysoce převyšovaly náklady vynaložené na činnost RKO. Činnost RKO ZČ v celém sledovaném období byla tedy vysoce efektivní. Vysoká úspěšnost zejména v prvních dvou obdobích mohla být podpo­ řena i tím, že projekty, jejichž partnery byly organizace ze zemí nově přistupujících k  EU, byly při jejich hodnocení bonifikovány, a  proto předkladatelé projektů rádi přijímali partnery z ČR. Mohlo by být zají­ mavé zjistit, zda se tento efekt projevil obecněji. Role RKO se v průběhu času měnila. V prvních letech jsme kladli velkou váhu na osvětu, protože s  rámcovými programy EU jsme neměli žádné předchozí zkušenosti. Nechali jsme zpracovat přehledy týkající se ochrany duševního vlastnictví a registrovali jsme se v databázích CORDIS, odkud jsme získávali informace o vypsaných výzvách, pořádaných akcích, poten­ ciálních partnerech apod. Postupně se rozvíjela spolupráce RKO a OKO koordinovaná MŠMT a TC AV ČR. Zpracovali jsme řadu příruček a doku­ mentů podporujících přípravu a  řízení projektů. Užitečným zdrojem informací se pro nás stala i kancelář CZELO v Bruselu. Zájemce o účast v rámcových programech i v dalších programech EU (COST, EUREKA aj.) jsme informovali především e-mailem a na www stránkách rko.zcu.cz. Z našeho pohledu velice pozitivní roli sehrála i pravidelná oponentní řízení. Mezi oponenty projektů RKO ZČ byli jak zástupci jiných RKO, tak zástupci průmyslového a  finančního sektoru (např. ČMZRB). Na

druhé straně se pracovníci RKO ZČ stávali oponenty projektů jiných RKO. Oponentury se tedy spolu s  informačními semináři pořádaný­ mi MŠMT a TC AV často stávaly příležitostí k  vytváření a  posilováni kontaktů a předávání zkušeností. Bohužel se nikdy nepodařilo vytvořit zcela funkční portál NINET. Se získáváním zkušeností jak pracovníků RKO, tak řešitelů projektů, se těžiště práce RKO postupně přesunulo do oblastí podpory administra­ tivních, finančních a výkaznických činností. Velice užitečný se ukázal původní model RKO, kdy partnery projektu byla Západočeská univer­ zita v Plzni (ZČU), Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň (BIC) a ŠKODA Výzkum (ŠV). Toto složení konsorcia umožnilo široký záběr – od akademických pracovišť (ZČU) přes malé a střední podniky (BIC) až po průmyslový aplikovaný výzkum (ŠV). Tento model byl (podle našeho názoru bohužel) v  posledním období opuštěn, program EUPRO už nadále neumožnil zahrnout do konsorcia mimouniverzitní organizace. V počátečních letech se ukázalo, že pro úspěšnost projektu je výhod­ nější stát se partnerem projektu koordinovaného silnou organizací než se snažit o  roli koordinátora. S  rostoucí zkušeností některých řešitelů projektů jsme se posléze mohli ucházet i  o  roli koordinátorů, ale i nadále je patrně výhodnější podílet se na projektech vedených silnými koordinátory s lepší vyjednávací pozicí vůči EK. Poslední velká změna v  činnosti RKO ZČ byla vyvolána tím, že ZČU s  podporou programu VaVpI vybudovala 4 výzkumná centra. Jedním ze zdrojů jejich udržitelnosti a  konkurenceschopnosti by se měla stát i účast v projektech programu H2020. Proto byli do týmu RKO ZČ zapo­ jeni reprezentanti těchto center. Na práci RKO ZČ se podílí i  zástupci Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v  Plzni a  na smluvním základě pokračuje osvědčená spolupráce s BIC Plzeň. V rámci spolupráce s part­ nery byly vypracovány dva katalogy inovačních firem [7], [8]. Další pohled na vědeckovýzkumný potenciál města Plzně nabízí elektronická kniha zpracovaná Útvarem koncepce a  rozvoje města Plzně [9]. SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ, RKO JAKO UČÍCÍ SE ORGANIZACE Získávání a  zpracování zpětných vazeb jak od předkladatelů nepřija­ tých projektů, tak řešitelů přijatých projektů pokládáme za velice důle­ žité pro další práci RKO. Jen tak je možné využít pozitivních i negativ­ ních zkušeností při přípravě a  průběhu dalších projektů a  vytvořit tak z RKO „učící se pracoviště“

Období

Projekt

Program

Podané projekty

Přijaté projekty

Úspěšnost (%)

2000–2003

OK421

5. RP, 6. RP

81

28

34,57

2004–2006

OK 450

6. RP

35

20

COST, EUREKA, Coal and Steel

7

5

59,52

2007–2010

OK 474

7. RP

71

16

22,54

2011–2014

LE 11004

7. RP

77

19

24,68

H2020

13

zatím nerozhodnuto

-

Tabulka – Souhrnné údaje o podaných a přijatých projektech 14

Pokud jde o nepřijaté projekty, podařilo se nám získat z  období 2011–2013 hodnotící zprávy sedmi poda­ ných projektů. Z nich jsme získali následující poznatky: Jeden projekt, v  němž bylo koordinátorem pracoviště ZČU, nebyl přijat pro nízké hodnocení ve všech krité­ riích (nedosáhl ani prahových hodnot) – nedostatečně popsaná metodologie a analýza přidané hodnoty pro­ jektu, nevyváženost konsorcia, nedostatečně specifiko­ vané diseminační aktivity a další slabé stránky projektu. Toto hodnocení by mělo sloužit jako výstraha pro další předkladatele projektů. Jeden projekt MC–IEF nedostatečně popsal současný stav vědění, inter- a multidisciplinaritu projektu, nebyly

RKO ZČ pořádala v  uplynulých letech pro zájemce a  účastníky projektů RP desítky seminářů a konzultací. Fotografie je ze semináře k  účasti v  projektu EUREKA.

S aktivitami RKO ZČ seznamuje účastníky semináře L. Hynčík, spoluautor tohoto článku.  (Foto J. Sobotka)

zřejmé cíle výcviku, mentoring a  tutoring, nedostatečný soulad mezi profilem žadatele a  projektem výcviku a  také popis infrastruktury a  začlenění a  vedení účastníka, nedostatečný byl i  popis přínosů projektu pro účastníka. Projekt tak nesplnil kritéria prahových hodnot a získal tak celkově nízké hodnocení. I  tato negativní zkušenost nutí poučit se při přípravě dalších projektů podobného typu.

Připravili jsme návrh dotazníku pro analýzu rizik projektu, který by pomohl odhalit potenciální i reálně nastalá rizika při přípravě a řízení projektu. U  přijatých projektů by bylo vhodné zahrnout do konečné dokumentace projektu, předávané RKO, závěrečnou zprávu projektu doplněnou analýzou slabých a silných stránek.

V  dalších projektech byla ZČU partnerem, nikoliv koordinátorem, a neúspěch projektu nelze tedy přičítat hlavně ZČU. V takových přípa­ dech může zpětná vazba posloužit i jako indikace vhodných partnerů pro další projekty. Mezi důvody nepřijetí tedy jsou u  dvou projektů: nedostatečný popis pracovních souborů (Work Packages) a  implementace výsledků, nedostatečná spolupráce partnerů, chybějící analýza rizik (nesplnění prahových hodnot u kritéria Scientific and/or technological excellence a z toho plynoucí nízké celkové hodnocení). U  jednoho projektu ITN to byla slabá orientace na aplikace a  inter­ disciplinaritu, nedostatečný popis školicích pracovišť a aktivit, nevy­ váženost konsorcia (nadměrná koncentrace práce a  financí u  koor­ dinátora, chybějící nebo nekompletní popis způsobu implementace) a  z  toho vyplývající nedosažení prahových hodnot a  nízké celkové hodnocení. Dva projekty i  přes dobré hodnocení nebyly přijaty k  financování. V  takovém případě je možné doporučit úpravu a  opakované podání projektu. Hodnocení dalších projektů se nám získat nepodařilo, přestože jsou všichni koordinátoři vyzváni k jejich rozeslání všem partnerům. ZKUŠENOSTI NEJEN PRO NÁS Pro budoucí činnost RKO ZČ a zvýšení úspěšnosti předkládaných pro­ jektů, doporučujeme: – pokud koordinátor nepošle hodnoticí formulář, vyžádat si ho; – kopie hodnoticích formulářů předávat RKO; – RKO analyzuje důvody nepřijetí a  vloží je do databáze, přístupné potenciálním předkladatelům. Důvody nepřijetí budou anonymizo­ vány (nebude uváděn projekt ani řešitel); – RKO analyzuje i  přípravu a  průběh přijatých projektů, vloží je do databáze a použije výsledky při přípravě nejlepší praxe (best practi­ ces) jako doporučení pro předkladatele nových projektů.

Vypracování tohoto příspěvku bylo podpořeno projektem LE 11004 RKO Západní Čechy. Za přípravu podkladů pro přehled podaných a úspěšných návrhů pro­ jektů a administrativní a finanční podporu přípravy i průběhu projektů děkujeme Marii Kotěšovcové z Projektového centra ZČU. LITERATURA: [1] VACEK Jiří, KLEMENTOVÁ Jana, SEDLÁČEK Jan, Závěrečná zprá­ va o řešení projektu 2000–2003 [2] VACEK Jiří, KLEMENTOVÁ Jana, SEDLÁČEK Jan, Závěrečná zprá­ va o řešení projektu 2004–2006 [3] VACEK Jiří, KLEMENTOVÁ Jana, SEDLÁČEK Jan, Závěrečná zprá­ va o řešení projektu 2007–2010 [4] Zápis ze závěrečného oponentního řízení projektu OK 421 (2000–2003) [5 Zápis ze závěrečného oponentního řízení projektu OK 450 (2003–2006) [6] Zápis ze závěrečného oponentního řízení projektu OK 474 (2007–2010) [7] VACEK Jiří, HYNČÍK Luděk, KLEMENTOVÁ Jana, SEDLÁČEK Jan (editoři), Evropský výzkum a  vývoj v  plzeňském regionu, Západočeská univerzita v  Plzni, 2010, ISBN 978-80-7043-94630, http://www.bic.cz/upload/finalni-verze-cesky.pdf [8] BIC Plzeň, Inovační potenciál plzeňského regionu, http://www. bic.cz/novinky/publikace-inovacni-potencial-plzenskeho-regio­ nu.htm, 2014 [9] Plzeň – město výzkumu a  vývoje, http://www.plzen.eu/obcan/o­ -meste/multimedia/ebook/knihy/ebook-plzen-mesto-vyzkumu-a­ -vyvoje.aspx, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2013 [10] HYNČÍK Luděk, a  kol., Podpora projektů mezinárodní spolu­ práce z  pohledu regionální instituce, RESPO 2014 – 6th Annual International Scientific Conference „Region in the Development of Society“, Brno, 2014, http://www.respo.frrms.mendelu.cz/en JIŘÍ VACEK, ŘEŠITEL PROJEKTŮ OK421, OK 450, OK 474, VACEKJ @KPM.ZCU.CZ LUDĚK HYNČÍK, ŘEŠITEL PROJEKTU LE 11004, [email protected]

15