Vedení porady: obecné psychologické principy aneb trocha teorie sociální psychologie neuškodí…
Seidlová Málková Gabriela
Obsahové roviny porady
zpravidla dvě základní
informace přesvědčování
Informace Otázka formy sdělení, jejich srozumitelnosti a dostupnosti Adekvátní úroveň náročnosti a složitosti
I. Poznatky o psychologické podstatě přesvědčování
Přesvědčování Kognitivní disonance
Přesvědčování
Teoretické modely v sociální psychologii studují přesvědčování v souvislosti se změnou postojů ( soubor myšlenek a přesvědčení, která si utváříme vůči určitým postojových objektům )
Komunikaci, která přesvědčuje a může změnit postoje lidí, určují 3 faktory: faktor zdroje komunikace faktor struktury zprávy faktor publika (komu je zpráva určena)
Faktory ovlivňující přesvědčování zdroje
zpráva
pozornost
Změna názoru
porozumění
Změna vnímání Změna chování
publikum
přijetí
Faktory spojené se zdrojemosobou, která přesvědčuje
Ovlivňují především pozornost, jakou publikum komunikaci věnuje
Expert a důvěryhodný spíše přesvědčí než laik Atraktivní a populární lidé spíše přesvědčí než neatraktivní/neznámí lidé Ten, kdo hovoří svižně spíše přesvědčí než ten, kdo hovoří pomalu Osoba, která argumentuje tak, že je to v rozporu s jeho prospěchem, spíše přesvědčí než ten, kdo přesvědčuje ve svůj prospěch
Dojem na základě velmi omezeného nebo žádného přímého kontaktu s danou osobou
pak pracujeme s tzv. implicitní teorií osobnosti
Kelly (1950) hodnocení přednášejícího a aktivita studentů v průběhu přednášky se liší, pokud je dopředu k dispozici biografie „milý“ „chladný“ Určité os. charakteristiky představují jakési centrální rysy, které sebou nesou jistá očekávání, jak člověk bude vypadatviz schéma
První dojem: často nepřesný, odráží stereotypy a předsudky
Ukázka působení implicitní teorie osobnosti
První dojem
Negativní informace nebo negativní vlaśtnosti někomu připisované vstupují výrazněji v procesu tvorby dojmu o člověku Sebesplňující proroctví
Klasický experiment Rosenthala a jacobsona (1968)Pygmalion efekt – očekávání, která vůči někomu máme, mají tendenci ovlivňovat naše chování k tomuto člověku- a jeho chování také- tak, aby naše očekávání potvrzovala
! Lidé nejsou vždy racionální a objektivní když si utváří dojem o druhých lidech
Proces utváření dojmu
Nejprve hodnotíme člověka na základě informací , které o něm máme k dispozici (implicitní teorie osobnosti)
Pracujeme s „klíči“, které vedou výběr dalších charakteristik Barva pleti, pohlaví, věk, povolání Pokud je člověk, kterého posuzujeme, náš známý, nebo je pro nás důležitý, nebo jsme velmi motivování ho poznat, proces posuzování pokračuje- viz schéma
Kontinuální model formování dojmu
Výzkum vlivu stereotypů na interpretaci chování lidí /Kunda a thagard, 1996, Duncan 1976)
Člověk strká do jiného člověka – podle toho, zda jde o bílého nebo tmavé pleti (stereotyp černoši jsou agresivní, bílí nejsou agresivní) -hodnoceno jako žoviální rýpnutí nebo agresivní úder
Faktory spojené se zprávou
Ovlivňují především srozumitelnost zpráv a informací pro publikum Zpráva, která působí tak, že nemá za cíl přesvědčovat přesvědčí spíše než zpráva, která očividně chce přesvědčovat Zprávy, které děsí spíše přesvědčí než zprávy s nízkou mírou zastrašení
Kuřáci, kteří sledovali silný (emotivní) film o rakovině plic následně kouří méně než kuřáci, kteří shlédli jen informující lehčího rázu
Faktory spojené s publikem
Ovlivňují přijetí informace publikem Lidé s nízkým sebevědomím snáze přesvědčíte než člověka s vysokým sebevědomím Publikum, které není nakloněno názoru, k němuž chceme přesvědčit, přesvědčí argumenty prezentované protichůdně (nabídnout pozitiva i negativa)
Teorie kognitivní disonance
Leon Festinger:nejznámější teorie kognitivní disonance ( 1957), vysvětluje podstatu sociální motivace člověka Disonance= nepříjemný stav vybuzení, který se objevuje pokud si jedince udržuje dva psychologicky odporující si stavy. Je to nepříjemný stav napětí, který si přejeme změnit, abychom se znovu cítili dobře
Výchozí motiv-vliv disonance na rozhodování
Kognitivní soulad (consistency) jako základní mechanismus chování a myšlení racionálního člověka… Usilujeme udržovat jednotu mezi Přesvědčeními-hodnotami a postoji Postoji, záměry a chováním Odlišnými postoji Máme tendenci uspořádávat hodnoty, postoje a naše chování do sourodého, jednotného celku Pokud se dostaneme do situace, v níž je tato jednota, soulad narušena, máme tendenci tento nesoulad odstranit, vyhnout se mu.
Příklad kognitivní disonance Jsem kuřák a kouření mi chutná + mám ale informace, že kouření způsobuje rakovinu plic (Disonance se tu objeví, pokud mi není mé zdraví jedno) Odstranit disonantní stav může znamenat:
Přestat kouřit Pokusit se ignorovat vazbu mezi kouřením a rakovinou Zjednodušovat význam nesouladu mezi postoji a chováním
kognitivní disonance v procesech rozhodování
Disonance je prožívána jen po rozhodnutí
Obyčejně totiž při rozhodování volíme mezi dvěma nebo více variantami a varianta, kterou nakonec volíme, jen obtížně může pokrýt všechny pozitivní aspekty, které hrály roli v rozhodování. Bude nést i negativní aspekty.Odmítnutá varianta také může mít pozitivní aspekty, které nás zajímaly… Příklad s nákupem automobilu
Způsoby omezování disonance při rozhodování
Máme tendenci vyhledávat po rozhodnutí informace, které naši volbu „potvrdí“(vyhledáváme články, které naši volbu povtrzují, + ignorujeme ty, které podporují nezvolené alternativy)
Vyhledáváme informace, které zdůrazňují negativní aspekty nezvolené alternativy
Příklady:
Chování mužů bezprostředně po koupi auta (Ehrlich 1957) Tendence hůře hodnotit nezvolené alternativy a lépe ty, které volíme (ženy hodnotí domácí spotřebiče- 1 ze dvou, které hodnotí nejlépe dostanou – znovu hodnotí oba spotřebiče-zvolený hodnotí jako lepší, ten, který by rády…
Banalizujeme pozitivní aspekty varianty, kterou jsme nezvolili
Příklady vlivu disonance na rozhodování
Vynucený soulad chování Ospravedlněné úsilí
Vynucený soulad chování (forced compliance)
Čím méně jsme placeni za dělání nečeho, co je v rozporu s našimi přesvědčeními a postoji, tím pravděpodobněji tyto postoje změníme x Čím lépe je člověk placen, aby takovou práci dělal, tím méně to potřebuje sám sobě odůvodňovat – a méně pravděpodobně bude měnit své postoje
Klasický experiment L. Festingera https://www.youtube.com/watch?v=korGK0yGIDo
Ospravedlnění úsilí
Bez ohledu na to, jak zajímavý, atraktivní nebo poutavý pro nás nějaký cíl je... Pokud pro jeho dosažení musíme vyvinout extrémní úsilí, tím více pak tento úkol hodnotíme jako atraktivní (zajímavý,potřebný…) Často mechanismus obsažený v iniciačních rituálech skupin, klubů, spolků… Ospravedlněné úsilí vzniká vlivem přítomnosti tzv kognitivní disonance
Psychologická podstata situací ospravedlněného úsilí
kognitivní disonance:
udělal jsem tolik, tak moc jsem obětoval, investoval tolik času… abych se stal členem této skupiny/spolku X tato skupina/spolek/klub je nudná, k ničemu, hloupá…
odstranění disonance:
odejít z klubu ( ale asi budeme litovat obětovaný čas a obětované úsilí) změníme hodnocení, postoj ke klubu/společnost (budeme ji hodnotit jako zajímavou, atraktivní…)
Příklad experimentu ospravedlněného úsilí
Aronson a Mills (1959) Ženy a diskusní klub pro psychologii sexu Vstup do klubu vyžaduje „screening test“ (iniciace)
3 typy s.testové situace:a)náročná b)středně náročná c)bez iniciačního procesu
„diskuse“ poslech nudné nahrávky Hodnocení, jak se ti lidem líbilo - c:nudné b:trochu zajímavé a:diskuse zajímavá
Doplňkový materiál ke studiu Trénink sociálních dovedností učitele
Text II. Gilernová: Sociální dovednosti učitele in Aplikovaná sociální psychologie, str. 134- 150
II. Příprava porady
Strukturace přípravy porady
věcně -stručně -přehledně materiály předem téma zápis jasné body/témata: rozmyslet, strukturovat, sepsat (roli hraje):
celkový čas, obsahová náročnost, náročnost na prezentaci, psané/ schématické opory
obsah – strukturovat a ukotvovat k plánu závěr- shrnutí toho, co se dohodlo, co je v plánu, jaké jsou úkoly
Nástroje pro tvorbu zápisua)dokument zápisu z porady
Popis stavu před poradou/případně popis výchozího zadání
Informace Úkoly z minula přehled splněných úkolů z minulé porady a identifikace pendlujících úkolů ( přesouvají se)
Identifikace cílů/úkolů, které má porada řešit Rozepsat v bodech dílčí úkoly Připsat úkoly konkrétním lidem Stanovit termíny Stanovit termín dalšího setkání Rozeslat zápis
b) Nástroj pro promýšlení PMI
Technika z programu E. de Bona CORT-P(plus) M (minus) I (interesting) Položit otázku, nechat lidi říci, jak by na ni odpověděli, nechat je provést ve skupině techniku PMI ( kaž sám a pak jeden sepíše náměty)
Sepsat 10 bodů pro, 10 proti a zajímavé připomínky-souvislosti Až na základě těchto bodů připravit odpověď na původní otázku Zpravidla, pokud lidé mají příležitost odpověď promyslet, tvoří jiné- uvážlivě jší odpovědi, než když odpovídají přímo
Hry pro sociální poznávání
Viz studijní text II. Trénink sociálních dovedností učitele Gilernová: Sociální dovednosti učitele in Aplikovaná sociální psychologie, str. 134150