UTVARENl DOMOVA VE ZMENENfi KRAJINE POHRANlCI CESKA
Utvarem domova ve zmenene krajine pohranici Ceska ZDENEK KUCERA , MAGDALENA KASKOVA
1. Cvod Pohranici zpravidla vymezujeme jako prechodove zony podel styku ruznych regionu. Jsou to uzemi, ktera proto stale poutaji pozornost - vzbuzuji zajem v souvislosti se vztahy mezi staty a narody vcetne jejich aktualniho globalniho kontextu.1 Tyto oblasti se take nachazeji na styku dvou ci vice kultur, jejichz vzajemne souziti se do vyvoje zmihovanych uzemi dlouhodobe promita. Promeny pohranici a jeho krajiny se dotykaji prostoru po obou stranach hranice. Tim intenzivneji jsou prozivane lidmi, kteri zde ziji a maji ke zdejsi krajine vztah , respektive jsou diskutovany na ruznych urovnich. Tematika promen pohranicnich oblasti tak neni pouze otazkou poznani jejich minulosti. Diskuze techto promen take prispiva k porozumeni jejich soucasne situaci, Ceske pohranici v tomto neni vyjimkou. Vnimani podstatne casti ceskeho pohranici je stale ovlivneno predevsim dusledky udalosti nastalych bezprostredne po konci druhe svetove valky, ktere byly poznamenany masovymi
1
Milan Jerabek, Jaroslav Dokoupil, Tomas Havlicek a kol., Ceske pohranici - bariera nebo prostor zprostredkovani?, Praha: Academia 2004.
28
ZDENfiK KUCERA, MAGDALENA KASKOVA
ceskoslovenska nemecka polska
Ndrodnosti pfevazujkt v oblastech Ceska v roce 1930 na urovni obci (Zdroj dat: Statisticky lexikon obd v zemi Ceske, Praha: Orbis 1934; Statisticky lexikon obd v zemi Moravskoslezske, Praha: Orbis 1935. )
presuny milionu obyvatel po cele stredni Evrope.2 Prestoze pohranici, nebo alespon nektere jeho casti, od te doby proslo rozmanitymi a nekdy nemene vyznamnymi promenami, jeho obraz je stale neoddelitelne spjat s uvedenymi presuny, ktere znamenaly vyznamnou kulturni promenu a pro mnohe i ztratu ci ziskani identity a domova.3 Pohranici neni uzemim nemennym a homogennim.4 V zavislosti na vuci nemu vnitrnich a vnejsich podminkach se vyviji a meni. Na zaklade ruznych kriterii muzeme v jednom regionu vymezovat odlisna pohranici.5 Pro potreby tohoto prispevku se pohranicim
2
3
4
5
Piotr Eberhardt, Political Migrations on Polish Territories ( 1939-1950 ), Warszawa: Polish Academy of Sciences, Stanislaw Leszczycki Institute of Geography and Spatial Organization 2011; Paul Robert Magosci, Historical Atlas of Central Europe. A History of East Central Europe, Vol. L , Seattle: University of Washington Press 2002; Joseph B. Schechtman, Postwar Population Transfers in Europe, 1945-1955 , Philadelphia: University of Pennsylvania Press 1962; Adrian von Arburg, Wlodimierz Borodziej, Jurij Kostjaschow, Ulla Lachauer, Hans- Dieter Rutsch, Beate Schlanstein, Christian Schulz, Als die Deutschen wegwaren. Was nach der Vertreibung geschah: Ostpreufien, Schlesien, Sudetenland , Reinbekbei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag 2011. Zdenek Kucera, Silvie Kucerova, Historical Geography of Persistence, Destruction and Creation: The Case of Rural Landscape Transformations in Czechia’s Resettled Borderland, Historicka geografie 38, 2011, c. 1, s. 165-184; Matej Spurny (ed.), Promeny sudetske krajiny, Domazlice: Nakladatelstvi Ceskeho lesa 2006. Martin Hampl, Pohranicni regiony Ceske republiky: soucasne tendence rozvojove diferenciace, Geografie 105, 2000, s. 241-254. Napriklad Pavel Chromy, Historickogeograficke aspekty vymezovani pohranici jako soucast geograficke analyzy, Geografie 105, 2000, s. 63-76.
29
UTVARENI DOMOVA VE ZMENENE KRAJINE POHRANICI CESKA
rozumi uzemi souvisle prilehajici k hranici Ceska, na nemz v roce 1930 prevazovalo obyvatelstvo hlasici se k nemecke narodnosti (viz obr. na s. 29). Jedna se priblizne o oblast, jez
byla po skonceni druhe svetove valky postizena vymenou obyvatelstva v souvislosti s od sunem ceskych Nemcu.6 Proto vzdy, kdyz je v textu pouzit termin pohranici, nemysli se jim vsechny oblasti nachazejici se pri hranici Ceska, ale pouze jejich podstatna specificka cast. Reliktni historicka cesko-nemecka etnicka hranice se totiz i nadale projevuje v geograficke organizaci ceske spolecnosti.7 Tak jak se promenovala samotna oblast pohranici, byly i klicove udalosti s ni spjate reflektovany ve vyzkumu ruznym zpusobem. Nejprve se zacal objevovat zajem o pohranici v souvislosti s masovymi presuny obyvatelstva a zkoumanim ekonomickych, pripadne socialnich dopadu techto presunu. Po roce 1989 pak zajem o toto uzemi - nejen v souvislosti se spolecensko- politickymi zmenami - dale narustal. Teziste pozornosti se ovsem posunulo od diskuze zpusobu zivota lidi a mistnich komunit k problematice utvareni jejich vztahu k uzemi.8 Nove se tedy vyzkumy pohranici rozsirily o rozmer vztahu lidi k uzemi a krajine. V teto souvislosti se dostava do popredi take koncept domova, jehoz podstatou je prave vztah cloveka k mistu. Soucasna diskuze se jiz nesoustredi tolik na otazku, jak a proc se pohranici promenilo, ale spise jakym zpusobem dochazi k utvareni identity a vztahu lidi ke krajine v pohranici a jakou roli v tomto procesu hraje reflexe minulych promen uzemi.9 Hlavnim motivem soucasneho zajmu o pohranici a jeho historii neni navrat k minulemu
6
7 8
K tomu napnklad Frantisek Capka, Lubomir Slezak, Jaroslav Vaculik, Nove ostdlenipohranici ceskych zemi po druhe svetove vdlcey Brno: Cerm 2005; Tomas Stanek, Odsun Nemcu z Ceskoslovenska 1945 - 1947 Praha: NCSAV a Nase vojsko 1991 . Silvie Kuldova, Prispevek ke kulturnegeografickemu vyzkumu: moznosti hodnoceni kulturnich aspektu pomoci statistickych metod, Geografie 110, 2005, c. 4. s. 300-314. Z cetne literatury k tematu promen pohranicnich oblasti Ceska v druhe polovine 20. stoleti uvedme naprlklad odkazy v publikacich Frantisek Capka, Lubomir Slezak, Jaroslav Vaculik, Nove ostdleni pohranici ceskych zemi po druhe svetove valce, Brno: Cerm 2005; Zdenek Kucera, Silvie Kucerova, Historical Geography of Persistence, Destruction and Creation: The Case of Rural Landscape Transformations in Czechia's Resettled Borderland, Historicka geografie 38, 2012, c. 1 , s. 165- 184; Mate) Spurny, cit. v pozn. 3; Nada Valaskova, Zdenek Uherek, Novoosidlenecke pohranici, in: Zdenek Uherek (ed. ) , Kultura spolecnost - tradice II . Souborstati z etnologie, folkloristiky a sociokulturni antropologie, Praha: Etnologicky listav AV CR 2006, s. 53- 108; Adrian von Arburg, Die Besiedlung der Grenzgebiete der bohmischen Lander 1945 - 1950. Forschungsstandy ausgewahlte Probleme und Arbeitsbibliographiey Norderstedt: GRIN Verlag, Books on Demand 2001; Andreas Wiedeman, » Komm mit uns das Grenzland aufbauen! < Ansiedlung und neue Strukturen in den ehemaligen Sudetengebieten 1945 - 1952, Essen: Klartext 2007 . Viz napriklad Sandra Kreisslova, Konstrukce etnicke identity a kolektivni pameti v biografickych vypravenich ceskych Nemcu. Na pfikladu vzpominek Nemcu na Chomutovskuy Praha: Univerzita Karlova v Praze 2013; Ondrej Roubal , Biograficka identita v pohranici. Teritorialni identita v zivotnich pribezich povalecnych osidlencu pohranici severnich Cechy Praha: Kamil Marik - Professional Publishing 2013; Anja Wilde, Auspragungen rdumlicher Identitdt in ehemaligen sudetendeutschen Gebieten: Am Beispiel der Bezirke Tachov ( Tachau ) und Sokolov ( Falkenau ), Potsdam: Universitatsverlag Potsdam 2015. (
9
30
ZDENfiK KUCERA, MAGDALENA KA$KOVA
stavu a pfisvojeni si minulych tradic a kulturmch identit, ale spise poznani minulosti obyvaneho regionu a jeho dedictvi v souvislosti s utvaremm identity vlastni - individuals i skupinove. Tato temata jsou aktualni i v kontextu dnesnf politicke situace. Utvareni Evropy regionu, vytvarem preshranicnich regionu a otazky vztahu mezi staty a narodnostmi jsou v soucasnosti velmi vyraznym tematem. Pohranici predstavuje priklad uzemi, v nemz jsou dusledky procesu utvareni vztahu k obyvanemu prostredi, respektive ke krajine, tedy utvareni domova, dobre patrne. Cilem prispevku je na prikladu pohranici Ceska diskutovat koncept domova a jeho vnitrni rozmanitost, presneji jeho vztah k promenam mistni krajiny. Dale bude venovana pozornost predevsim nasledujicim otazkam: Co je to domov a jake jsou jeho vyznamy? Jake pristupy k domovu lze identifikovat v pripade pohranici Ceska? Jak se tato ruzna pojeti domova odrazeji v aktualni podobe pohranicnich oblasti? Nejprve se kratce zamerime na pojmy krajina, identita a domov, pote bude nasledovat obecne predstaveni promen pohranici Ceska v druhe polovine 20. stoleti a na nej navazujici diskuze vztahu domova a krajiny v tomto uzemi.
2. Krajina, identita a domov Krajina, identita a domov jsou pojmy, o jejichz tesnem propojeni by pochyboval malokdo. Svou identitu totiz casto definujeme nejen ve vztahu k urcite skupine lidi, respektive spolecenstvi, ale take ve vztahu k ruznorodym mistum a jejich prostredi.10 Podstatnou casti utvareni dojmu z urciteho mista je pak i mistni krajina. Krajinu nekdy oznacujeme jako „tvar" domova, tedy vnimany obraz fyzickeho prostredi, ktere nas bezprostredne obklopuje a jehoz stav reprezentuje nektere dalsi charakteristiky dane oblasti. Za klicovy smysl pro vnimani urcite krajiny lze povazovat zrak,11 ackoli toto tvrzeni dnes byva nekterymi autory relativizovano. Z jisteho pohledu jsme totiz sice vzdy soucasti urcite krajiny, potrebujeme vsak take urcitou minimalni vzdalenost, abychom danou krajinu mohli vnimat jako celek, scenerii.12 To neznamena, ze se krajina nesklada z jednotlivych hmotnych objektu a ze ji nemuzeme bezprostredne prozivat, je to ovsem az
10 Anssi Paasi, The Institutionalization of Regions: a Theoretical Framework for Understanding the Emergence of Regions and the Constitution of Regional Identity, Fennia 164, 1986, c. 1, s. 105- 146. 11 Denis E. Corgrove, Social Formation and Symbolic Landscape. Madison: The University of Wisconsin Press 1998. 12 Johannes Gabriel Grano, Pure Geography . Baltimore ( Maryland): The Johns Hopkins University Press 1997; John Wylie, Landscape . Abingdon: Routledge 2007; Premysl Macha, Krajiny antropologie a antropologie krajiny, Cesky lid 97, 2010, c. 3, s. 225-246.
31
UTVAfcENl DOMOVA VE ZM £N£N £ KRAJINfi POHRANICl CESKA
soubor techto prvku a komplexnlch vztahu mezi nimi, ktery definuje celek krajiny.13 Dojem z urcite krajiny pak take nemusi byt spojen s jedinecnym zazitkem v miste, ale mohou jej zprostredkovat ruznorode a vice ci mene realisticke obrazove ci slovni reprezentace.14 Tyto reprezentace jsou pak dulezite pro utvareni osobmho i kolektivniho vztahu k danemu prostredi. Mnozi se shoduji, ze krajina je jednim ze zakladnich prvku evropske identity15 a ma nemaly vyznam pro utvareni vztahu k vybrane oblasti.16 Lze ji definovat jako urcitym zpusobem a kolektivem spravovane „uzemi> vnimane obyvatelstvem, jehoz charakter je vysledkem cinnosti a vzajemneho pusobeni prirodnich a / nebo lidskych faktoru",17 respektive krajinou lze rozumet v danem kontextu vnimane a interpretovane prostredi, kteremu prikladame urcite vyznamy a hodnoty. Identita je zpusob, jimz se jedinec nebo urcita skupina vymezuje ve vztahu k druhym. Jeji soucasti tedy neni pouze zpravidla pozitivni vyjadreni vztahu k urcitemu mistu ci spolecenstvi, ale take uvedomeni si jejich rozmanitosti a odlisnosti. Vztah k urcitemu uzemi je pak dan na jedne strane temito vnejsimi podminkami, na druhe strane vnitrnimi podmin kami, ktere vychazeji z osobnich charakteristik jedince, z jeho situace, znalosti daneho uze mi a podobne. Pri utvareni vztahu jedince i cele skupiny k urcitemu uzemi pritom nezalezi pouze na vnimani krajiny v oblasti jako celku. Klicove je v tomto procesu vytvareni symbo lickych mist, ktera predstavuji urcite zhmotneni vztahu mezi clovekem a mistem.18 Pomahaji konkretizovat predstavu o uzemi, ktere je casto prilis rozsahle na to, aby bylo mozne je smysly poznat a seznamit se s nim Symbolicka ci vzpominkova mista nebo symboly obecneji, vcetne objektu, produktu, ale napriklad i grafickych prvku na ne odkazujicich, se stavaji zastupnymi pro cele uzemi, reprezentuji region a jeho obyvatele. Jsou soucasti neustaleho utvareni identity a dedictvi regionu, ktere jej cini unikatnim , nezamenitelnym. Obdobne jako identita take tato mista nejsou nemenna. V zavislosti na aktualnich potrebach mohou vzniknout, zaniknout, byt ochranovana ci pretvarena. ¬
«
13 Marc Antrop, Perspectieven op het landschap. Achtergronden om landschappen te lezen en te begrijpeny Gent: Academia Press 2010. 14 Veronica della Dora, Travelling Landscape -objects, Progress in Human Geography 33, 2009, c. 3, s. 334354. 15 Karsten Jorgensen, Morten Clementsen, Kine Halvorsen Thoren, Tim Richardson, (eds. ), Mainstreaming Landscape Through the European Landscape Convention, London, New York: Routledge 2016. 16 Olaf Kiihne, Landschaft und Heimat: Uberlegungen zu einem geographischen Amalgam, Berichte zur deutschen Landeskunde 83, 2009, c. 3, s. 223-240. 17 Evropska umluva o krajine. Florencie, 2000. 18 Milan Hlavacka, Antoine Mares, Magdalena Pokorna a kol., Pamef mist, udalosti a osobnosti: historie jako identita a manipulace . Praha: Historicky ustav AV CR 2011; Richard S. Schein, A Methodological Framework for Interpreting Ordinary Landscapes: Lexington, Kentucky's Courthouse Square, Geographical Review 99, 2009, s. 377-402.
32
ZDENEK KUCERA, MAGDALENA KAPKOVA
Domovem rozumime v sirokem pojeti misto ruznych meritek, ktere je vymezeno vztahem jedince ( nebo skupiny) k nemu, od bytu / domu, pres obec az po narodni stat. Pocit domova, ktery je spolecny vsem lidem, je vyjadfernm vyjimecne silneho vztahu jedince k takovemu mistu, je zakladem jeho identity, umoznuje mu jeho sebevymezeni a je prirozenou soucasti jeho zivota.19 Pocit domova lze charakterizovat jako pocit stability, citelnosti, jedinecnosti, vysoke duvernosti a zaliby v urcitem miste.20 Krajina domova je pak takove prostredi, ktere je cloveku dobre zname, dokaze jej snadno interpretovat a o nemz vi, co v nem ma ocekavat, citx se v nem bezpecne. Domov je rovnez prostorem, v nemz se odehrava nase kazdodennost. Prave rutinni kazdodenni cinnosti nam zpetne dodavaji pocit jistoty a citelnosti. Domov se casto vztahuje k puvodu a mistu narozeni, ackoli v tom to ohledu existuje vice diskurzu. Vztah k mistu, ktery zaklada pocit domova, nemusi byt nutne spojen pouze s mistem narozeni nebo mistem prozivani detstvi. Vnimani domova se muze behem zivota menit. Podobne jako identita muze byt take domov individualni ci kolektivni, muze fungovat na ruznych urovnich; podobne jako je identita mnohovrstevnata, lze mit i vice domovu. Vztah k domovu podobne jako vztah k jinemu mistu nezalezi jen na samotnem jedinci. Krome vnitrnich podminek jej ovlivnuji i podminky vnejsi, mimo jine promena ekonomickeho, politickeho, socialniho a kulturniho kontextu v ruznych obdobich a s mm se menici hodnotovy zebricek. Pocit domova neni podmineny fyzickou pritomnosti jedince v prostredi domova v danem okamziku, ale samotnym ( dlouhodobym ) vztahem k mistu, ktere vnima jako domov. Prave ve chvili odlouceni od domova zacina byt vyjimecne dulezita role symbolu. Vztah k domovu se vyjadruje mnoha ruznymi zpusoby - od pece o konkretni prostredi pres jeho psane a obrazove reprezentace21 az po ustni podani a zvyky. Vetsinou se vsak zhmothuje skrze symboly, symbolicke objekty a mista, at’ uz kolektivni ( napriklad hrbitov, pamatnik, vyrazny prvek reliefu) ci individualni ( napriklad rodny dum). Reprezentace domova take mohou byt ve sve podstate konstruovane, tedy vychazet pouze z domnele znalosti skutecnosti. Predstava ci pocit domova se muze vazat na minule podoby ( jiz realne neexistujici) krajiny a pretrvavat i bez fyzickeho kontaktu s danym mistem. Na rozdil od predstavy, ktera se ustali a je stabilni ve vzpominani, samotny domov jako misto nemusi byt nemenny. Real ne prostredi domova se muze menit, zatimco predstava byva pomerne stala a jasne zformovana, zejmena v pripade, kdy nedochazi ke konfrontaci se skutecnosti. Kontakt s mistem, ¬
19 Maruska Svasek, Narratives of “ Home” and “ Homeland” : the Symbolic Construction and Appropriation of the Sudeten German Heimat, Identities: Global Studies in Culture and Power 9, 2002, c. 4, s. 495-518. 20 J. Douglas Porteous, Environmental Aesthetics: Ideas, Politics and Planning, London: Routledge 1996. 21 Elisabeth Fendl (ed.), ZurAsthetik des Verlusts: Bilder von Heimat, Flucht und Vertreibung, Munster: Waxmann 2010.
33
UTVARENI DOMOVA VE ZMENENE KRAJINfe POHRANICI CESKA
vnimanym jako domov, a konfrontace s jeho realnym stavem pak muze vest k upevneni predstavy i vztahu k domovu, nebo naopak k poznani, ze domov uz je jinde. Osobni zku senost muze narusit idealizovanou predstavu, ktera se s casern vzdalila od realneho stavu mista. Teprve v tuto chvili pak dochazi ke ztrate puvodniho domova. Strach z teto ztraty muze vest i k odmitani osobni navstevy puvodni domoviny. Utvareni vztahu k novemu domovu je ovlivneno mimo jine moznostmi zacleneni se do noveho mista a do noveho spolecenstvi.22 Zalezi na schopnosti prizpusobit se novym fyzickym, socialnim a kulturnim ci dalsim podminkam a prekonavat lidske bariery. Ztrata, pripadne prijeti noveho domova tak muze byt pozitivni i negativni zazitek. Zalezi na okolnostech procesu i na zmenach zivotnich podminek pri presunu ( zda se zlepsily nebo zhorsily). Zkusenosti z vyzkumu vztahu k domovu ukazuji, ze i dnes ma smysl diskutovat toto tema. Na zaklade predstavy domova mohou vznikat mimo jine politicka spolecenstvi definovana prostrednictvim vztahu k mistu a principu teritorialni identity. Tyto zkusenosti potlacuji tvrzeni, ze ve stale vice globalizovanem a provazanem svete uz nejsou identity lidi urcovany teritorialne a vztah k mistu se ztraci.
3, Promeny pohranici Ceska Pohranici Ceska muzeme vymezovat na zaklade ruznych kriterii. Nejcasteji je ovsem vymezeni spojovano s uzemim, na nemz v roce 1930 prevazovalo obyvatelstvo nemecke narodnosti a ktere bylo nasledne po skonceni druhe svetove valky postizeno jeho odsunem. Takto vymezene pohranici nelemuje statni hranici po cele deice ( viz obr. na s. 29).23 V kon textu historickeho vyvoje lze pohranici chapat jako uzemi multikulturni, menici se, zajimave, ale i problemove. V mnohem vykazuje stale rozdilne charakteristiky ve srovnani s vnitrozemim. Nelze je vsak vnimat jako jednolite uzemi.24 Pohranici je vnitrne heterogenni, s rozdilnym prubehem procesu v minulosti, s rozdilnymi dopady techto procesu i jejich reflexi ve zpusobu nakladani s uzemim a krajinou dnes. Pohranici Ceska je oblasti, ve ktere v prubehu 20. stoleti dochazelo k masovym presunum obyvatel a dalsim jevum, jejichz vysledkem byly i rozsahle promeny zdejsi krajiny. K nucenemu presunu obyvatel doslo jiz napriklad pred zacatkem druhe svetove valky, kdy pohranicni uzemi pripojene k Nemecke risi museli opustit obyvatele ceske narodnosti.25
22 Viz napriklad Andreas Kossert, Kalte Heimat: Die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach 1945, Miinchen: Siedler Verlag 2008. 23 Zdenek Kucera, Silvie Kucerova, cit. v pozn. 3. 24 Martin Hampl, Pohranicni regiony Ceske republiky: soucasne tendence rozvojove diferenciace, Geografie 105, 2000, s. 241-254. 25 Jan Benda, Uteky a vyhanem zpohranici ceskych zemi 1938-1939, Praha: Karolinum 2013.
34
ZDENEK KUCERA , MAGDALENA KA$KOVA
Obdobne nasilne zmeny bydliste se take tykaly ruznych narodnostnich mensin a skupin obyvatel v obdobi po konci druhe svetove valky.26 Mezi nejvyznamnejsi udalosti, ktere ovlivnily vyvoj pohranici v druhe polovine 20. stoleti, nalezi odsun ceskych Nemcu, ktery stale vyvolava otazky o svem vyznamu pro dlouhodobe smerovani pohranicmch oblasti. Procesy odsunu a nasledneho dosidlovani pohranici spojene s temer uplnou vymenou obyvatelstva znamenaly radikalni zasah do zdejsi spolecnosti a hmotne i nehmotne kultury.27 Celkovy ubytek priblizne tri milionu stalych obyvatel a jejich vysoka fluktuace vedly k nevyuzivani uzemi, zejmena v perifernich a hospodarsky mene vyznamnych horskych a zemedelsky mene priznivych oblastech.28 Stovky sidel byly zcela opusteny a zniceny.29 Rada prazdnych staveb zustala zachovana pouze diky jejich premene na objekty druheho bydleni. Spolu s puvodnimi obyvateli byla odsunuta i pamet’ mistni krajiny. Ti > kteri pohra nici dosidlili, nekdy prichazeli z fyzicky i kulturne vzdalenych oblasti a museli si vytvaret novy vztah k prostredi, do nehoz prisli. Nove komunity se napriklad utvarely z osidlencu ruznych etnik a narodnosti uvyklych na odlisne spolecenske a kulturni normy a zvyky. Prestoze odsun nelze povazovat za primou pricinu mnoha pozdejsich populacnich, eko nomickych, spolecenskych a kulturnich zmen, nahlym prerusenim dlouhodobe kontinuity osidleni a zavedenych zpusobu zivota k temto zmenam prispel. Odsun ceskych Nemcu stal na pocatku komplexnich zmen krajiny a zpusobu zivota, jejichz vysledkem jsou rozdily mezi pohranicim a vnitrozemim, stale patrne v organizaci krajiny,30 populacnich a kultur nich charakteristikach 31 i lidskem a socialnim kapitalu.32 Dalsi obecnejsi zmeny vyvolal predevsim nastup komunistickeho rezimu v roce 1948.33 Promenila se struktura vlastnictvi a zpusoby zemedelske produkce: kolektivizace zemedelstvi, likvidace soukromych podniku, scelovani pudy a industrializace zemedelstvL Ve vyse polozenych oblastech pohranici se zacala ve vetsi mire projevovat extenzifikace ¬
¬
26 Tomas Dvorak, Vnitrnx odsun 1947-1953. Zaverecna faze „ocisty pohranici“ v politickych a spolecenskych souvislostech povdlecneho Ceskoslovenska, Brno: Matice moravska 2012. 27 Frantisek Capka, Lubomir Slezak, Jaroslav Vaculik, cit. v pozn. 6; Matej Spurny, cit. v pozn. 3. 28 Lubomir Slezak, Zemedelske ostdlovant pohranici ceskych zemipo druhe svetove vdlce, Brno: Blok 1978. 29 Viz napriklad Zdenek Kucera, Zanikani sidel v pohranici Cech po roce 1945 - zakladni analyza, Historickd geografie 34, 2007, s. 317-334. 30 Ivan Bicik a kol., Vyvoj vyuzitiploch v Cesku, Praha: Ceska geograficka spolecnost 2010. 31 Zdenek Kucera, Silvie Kucerova- Kuldova, Designated Landscape Values Versus Local Attachment A Preliminary Survey, in: Vera Majerova (ed.), Venkov je nas svet / Countryside - Our World, Praha: Ceska zemedelska univerzita v Praze 2008, s. 108-120. 32 Vit Jancak, Tomas Havlicek, Pavel Chromy, Miroslav Marada, Regional Differentiation of Selected Conditions for the Development of Human and Social Capital in Czechia, Geografie 113, 2008, s. 269-284. 33 Pavel Hajek, Jde pevne kupredu nase zem. Krajina ceskych zemi v obdobi socialismu 1948-1989, Praha:
Mala Skala 2008.
35
UTVARENI DOMOVA VE ZMENENfi KRAJINE POHRANICI CESKA
zemedelskeho hospodareni - pokles rozlohy orne pudy ve prospech lesa a trvalych travnich porostu. Krajinu tez ovlivnila pokracujici industrializace, narust spotreby energii a z toho vyplyvajici zatez zivotniho prostredi.34 V souvislosti s polohou Ceska v Evrope doslo k militarizaci krajiny. V 50. letech 20. stoleti byla podel zapadni a jizni casti statni hranice vymezena uzavrena zona, tzv. „zelezna opona“ , jejimz smyslem bylo zabranit prechazeni hranice mimo vybrana a prisne strezena mista.35 Zmeny krajiny pohranici probihaji i po roce 1989. Zmenily se podminky pristupu do pohranici jako celku nebo do jeho casti, a tedy i podminky pristupu urcitych skupin obyvatel k jejich domovu. Drive nepristupne oblasti byly znovu otevreny pro verejnost, obnovil se zajem obyvatel o mistni dedictvi a krajinu. S uvolnenim pristupu ceske verejnosti, odsunutych ceskych Nemcu ci jejich potomku k puvodnimu domovu doslo take k uvolneni spolecenske rozpravy vcetne navazani komunikace mezi obyvateli po obou stranach statni hranice. Otevrel se prostor pro konfrontaci s negativnimi dopady odsunu vcetne neuteseneho stavu uzemi a krajiny. Tema promen pohranici se mohlo stat „tematem verejnym“. Obcas jsou dokonce krajina ci jeji casti obnovovany ve spolupraci s drivejsimi obyvateli nemecke narodnosti. Kulturni krajina pohranici a jeji pamet’ se i nadale meni. 4. Domov v pohranici Na domov a problematiku jeho utvareni v pohranici Ceska lze nepochybne pohlizet z mnoha ruznych hledisek. S prihlednutim k ruznorodym zkusenostem pak muzeme rozlisit tri zakladni koncepty pohranici jako domova, ktere vyjadruji i odlisny vztah jejich reprezen tantu k mistni krajine: domov jako ztracene uzemi; domov jako ziskane uzemi; domov jako kontinuita. Domov jako ztracene uzemi: Jak jiz bylo receno vyse, v oblasti pohranici Ceska docha zelo z ruznych duvodu v prubehu 20. stoleti k rozmanitym a svym celkovym rozsahem ne nevyznamnym vnitrostatnim i mezinarodnim migracim, jejichz souhrnnym vysledkem bylo nucene presidleni nekolika milionu obyvatel. Ti si museli nejen vytvaret vztah k novemu prostredi, jejich vazby k puvodnimu domovu byly take casto nasilne zpretrhany bez jakekoli jistoty moznosti navratu ci alespoh navstevy jim znamych mist. Z velke casti si tak svou identitu spojenou s puvodnim domovem prenesli pouze ve vzpominkach ci ji nadale
34 Srovnej napriklad Eagle Glassheim, Etnicke cistky, komunismus a devastace zivotniho prostredi: Vytvafeni nove identity severoceskeho pohranici ( 1945- 1989) , Soudobe dejiny, 12, 2005, c. 3 4, s. 432-464. 35 Alena a Tomas Jilkovi a kol., Zelezna opona. Ceskoslovemkd statni hranice od Jdchymova po Bratislava 1948 - 1989, Praha: Baset 2006. >
36
ZDENfiK KUCERA, MAGDALENA KASKOVA
udrzovali prostrednictvim vzajemneho setkavani, udriovanim vzpominek, tradic a zvyku, jejich kodifikaci ve vlastivedne a krasne literature,36 vytvaremm symbolickych a vzpominkovych mist v podobe expozic, pomniku, vyberem takovych mist noveho pobytu, ktera jim svym charakterem pripominala puvodni bydliste, a podobne.37 Kulturni a vzpominkove aktivity techto spolecenstvi se vzhledem k okolnostem odehravaly predevsim v miste jejich noveho pobytu, V jejich potrebe a naplni se take odrazela mnohdy obtizna integrace nove prichozich v novem prostredi. Realna zkusenost konkretniho prostredi domova byla nahrazena jeho reprezentaci mezigeneracne reprodukovanou v individualni i kolektivni pameti, jejimz zakladem se stala idealizovana predstava domova spojena s harmonickym a bezkonfliktnim zivotem v danem miste.38 K urcite revizi teto predstavy pak dochazi v momente, kdy se naskytne moznost puvodni misto domova navstivit. Zejmena v pripade ceskych Nemcu k tomuto doslo az po pomerne dlouhem obdobi, po temer padesati letech, Reakce na naskytnuti se takove prilezitosti mohou byt ruznorode. Nekteri jiz svuj puvodni domov nechteji navstivit, a to bud z duvodu, ze si vytvorili domov novy, nebo proto, ze se obavaji konfrontace svych idealnich predstav se skutecnou podobou mistni krajiny, ktera se samozrejme mohla zmenit. Nechteji znovu prozit tragedii ztraty domova. Jini svuj puvodni domov naopak navstivit chteji, a to i opakovane. Pricemz se pasivne i aktivne a ve spolupraci s mistnimi obyvateli zapojuji do zivota mistnich lokalit a utvareni zdejsi krajiny. Specificke postaveni a legitimita jejich jednani pak vyplyva prave z jejich deklarovaneho kladneho vztahu k domovu a potreby jeho zachovani, kdy zvlastni pozornost venuji zejmena mistum spojenym s osobni i kolektivni minulosti ( rodne sidlo, dum, hrbitov jako misto odpocinku predku, kostel jako symbolicke misto setkavani spolecen ¬ stvi a podobne). Promeny krajiny a ziteho prostoru jsou vsak pro ne natolik silne, ze by se do puvodnich domovu jiz vratit nechteli.39 Prostrednictvim techto interakci se postupne rozvijeji vztahy mezi „starymi<< a „novymi“ obyvateli, kteri se tak stavaji soucasti jednoho vzajemneho spolecenstvi.
36 Srovnej napnklad Elisabeth Fendl, cit. v pozn. 21; Alfred Freisleben, Das Lebens Lauf. Volkskunde und Brauchtum im ehemaligen Bezirk Tachau im sudlichen Egerland . Ulm / Donau: Gerhard Hess Verlag 2001; Wolf- Dieter Hamperl, Die verschwundenen Dorfer im ehemaligen Bezirk Tachau im sudlichen Egerland,
Dokumentation von Zerstdrung und Verfall der Egerlander Kulturlandschaft in der Mitte Europas nach 1946, Altenmarkt: Wolf- Dieter Hamperl 2008; Lorenz Schreiner (ed. ), Heimatkreis Eger. Geschichte einer deutschen Landschaft in Dokumentationen und Erinnerungen, Amberg: Egerer Landtag e. V. 1997. 37 Obecneji srovnej Anssi Paasi, Territories, Boundaries and Consciousness: The Changing Geographies of the Finnish- Russian Border, Chichester: John Wiley & Sons 1996. 38 Maruska Svasek, cit. v pozn. 19. 39 Viz napnklad Jaroslav Otcenasek, Cesti Nemci po roce 1945: promeny ziteho prostoru a princip etnicke rezignace, Cesky lid 92, 2005, c. 4, s. 409-422.
37
UTVARENI DOMOVA VE ZMfiNENfi KRAJINfi POHRANICt CESKA
Domov jako ziskane uzemx: Obyvatele, kteri po skonceni druhe svetove valky do po hranici naopak prichazeli, se take museli vyrovnat s novym prostredim. Zpusob navazovani vztahu k mistni krajine pak zavisel predevsim na motivech jejich prichodu. Zejmena v prvnich povalecnych letech tak dochazelo z ruznych duvodu k vyrazne fluktuaci obyvatel v pohranici,40 z nichz nekteri sem napriklad prisli pouze za ucelem rychleho a snadneho obohaceni, jini nebyli schopni prizpusobit svuj zivotni styl novym podmmkam ci se nenaplnila jejich ocekavani jednorazoveho zlepseni dosavadni zivotni urovne. Protoze do po hranici take prichazeli dosidlenci rozmaniteho smysleni a z ruznorodych regionu,41 vznikala v pohranici multikulturni spolecenstvi, jejichz prislusnici si teprve postupne vytvareli novou kolektivni identitu a vztah k obyvanemu mistu. Alespon na prechodnou dobu se zde take setkavali s puvodnimi nemecky hovoricimi obyvateli, od nichz mohli prejimat nektere zvyklosti mistniho zpusobu zivota a kultury. Presto, nebo mozna i prave proto, se u rady nove prichozich udrzel pocit jinakosti, kdy svuj domov vcetne s nim spojenych socialnich a kulturnich vazeb zanechali v oblastech, ze kterych prisli.42 V mnohych lokalitach bylo take nutne nejprve postupne prekonat jakysi bludny kruh, kdy nove prichozi maji v novem prostredi pocit odcizeni, a v dusledku toho se uzaviraji pred okolim. Jednotlive kulturni skupiny se od sebe vzdaluji a klesa zajem o kulturni deni i krajinu. Nedochazi proto ke kultivaci krajiny, nevytvareji se predpoklady pro utvareni mistni ci regionalni identity a pocit odcizeni se dale prohlubuje. Pro nove prichozi se tak vytvafeni osobiteho vztahu k mistu soucasneho bydliste zalozeneho na pocitu urcite kontinuity stalo predevsim zalezitosti postupneho generacniho vyvoje.43 ¬
¬
Domov jako kontinuita: Pocit domova je vyjadrenim stability a kontinuity vztahu k urcitemu mistu. I pres vyse uvedene zmeny, ktere v pohranici Ceska probehly, nebyla ani zde tato kontinuita zcela zpretrhana. A to predevsim ze dvou duvodu. Povalecna vymena obyvatel v teto oblasti nebyla kompletni. Prestoze postupne rezignovala na vnejsi projevy sve etnicity a kultury, az do 60. let 20. stoleti byla nemecka mensina nejvetsi narodnostni
40 Viz napriklad Tomas Grulich, Etnograficky vyzkum novoosidlenecke problematiky v horske casti Krusnych hor. Cesky lid 68, 1981, c. 4, s. 204-213.
41 Frantisek Capka, Lubomir Slezak, Jaroslav Vaculik, cit. v pozn. 6; Andreas Wiedemann, „Komm mit uns das Grenzland aufbauen!“ Ansiedlung und neue Strukturen in den ehemaligen Sudetengebieten 1945 - 1952, Essen: Klartext 2007 . 42 Viz Tomas Grulich, cit. v pozn. 40. 43 K tomu obecneji napriklad Anssi Paasi, Deconstructing Regions: Notes on the Scales of Spatial Life, Environment and Planning 23, 1991 , s. 239-256.
38
ZDENEK KUCERA, MAGDALENA KASKOVA
mensinou v Cesku.44 Demokratizace spolecnosti po roce 1989 pak umoznila znovuotevreni
diskuze o promenach krajiny v pohranici,45 vcetne cilenych snah o jeji aktivni revitalizaci. ,,To vnimdmjako tady u nds vpohranicijako ndplh tech pouti, [...] ze to tern lidem tady u nds v tech nasich podminkach da mnohem vie nebo je to oslovL [...] Neverici veftet, hodne lidi, tak nejak majt rddi pamdtky a chteji pomoct tomu mistu, neni to z nejakych ndbozenskych, nejakeho pfesvedeeni [...] Vi, zeje to uzasnd stavba. Vdzi si toho a chteji uchovat tu hodnotu pro dalsi generace. Takze tedy ten uslechtily motiv vlastne tamje. [...] Myslim si, ze tudy cesta vede. Rikam, tady v tech nasich oblastech, kde ta tradice byla zpfetrhdna, prerusena “ 46 Tato obnova, kterou lze povazovat za pfirozeny vysledek hledani pocitu domova zalozeneho na vnimane kontinuite vztahu k mistu, se vsak jiz odehrava v novych podminkach. 5. Zaver „Rodny kraj je kraj detstvi, kraj prvnich, a proto i nejuplnejsich dojmu, objevu a poznatku. Clovek se tam nemusi vracet, protoze tam vlastne neprestal zit, at se ocitne kdekoli. Rodny kraj je jako rodny jazyk; i kdyby nekdo mluvil nebo psal jinym jazykem, nepfestane myslit a snit jazykem sveho detstvi. To neni vliv, nybrz neco puvodnejsiho a silnejstho: to je kus vlastni duse a osobnostuHl Pocit domova je vyjadremm trvalosti a stability vztahu k mistu, z nehoz pochazime, ktere se zda byt citelnym a srozumitelnym. Domov je soucasti identity jedince a kladny vztah k nemu povazujeme obvykle za zcela pfirozeny. Urcitym vyrazem tohoto vztahu je i zajem o promeny mist mho prostredi, krajiny. Pohranici Ceska je oblasti, kde pro mnohe byly tyto vztahy premeneny ci zpretrhany, u jinych se zde vytvorily vazby nove. Krajina ceskeho pohranici prosla v druhe polovine 20. stoleti mnoha zmenami. Je v tomto smyslu palimpsestem a multihistorickym dedictvim , jez podleha neustalemu vyvoji a ( re) interpretaci. Po skonceni druhe svetove valky doslo k nahlemu a nasilnemu
44 Viz Jaroslav Otcenasek, cit. v pozn . 39; srovnej Matej Spurny, Nejsoujako my. Ceska spolecnost a mensiny v pohranici ( 1945-1960 ), Praha: Antikomplex 2011; Adrian von Arburg, David Kovarik, Tomas Dvorak a kol., Nemecky mluvxci obyvatelstvo v Ceskoslovensku po roce 1945, Brno: Matice moravska 2010. 45 Viz napriklad Matej Spurny, cit. v pozn . 3; nebo regionalni publikace venovane problematice zanikleho osidleni, napriklad Romana Beranova - Vaicova, Zanikle obce na Sokolovsku, Sokolov: Krajske muzeum Sokolov 2005; promenam specifickych regionu - napriklad Petr Miksicek, Znovuobjevene Krusnohofi / Das Wiederentdeckte Erzgebirge, Bozi Dar: Mesto Bozi Dar a Sluzby Bozi Dar 2009; Petr Miksicek, Tvdfe KrusnohorL Gesichter des Erzgebirges, Sokolov: Fornica Graphics 2011; nebo vzpominkam mistnich obyvatel - napriklad Sarah Scholl -Schneider, Miroslav Schneider, Matej Spurny a kol., Sudetske prtbehy / Sudetengeschichten, Praha: Antikomplex, Lehrstuhl fur Bayerische und Schwabische Landesgeschichte, Universitat Augsburg 2010.; Zustali tu s nami / Bei uns Verblieben, Praha: Antikomplex, Landesversammlung der Deutschen in Bohmen, Mahren und Schlesien / Shromazdeni Nemcu v Cechach, na Mo rave a ve Slezsku 2013. 46 Uryvek z rozhovoru se spraveem kostela v pohranici, dne 6. 6. 2011. 47 Karel Capek, Obrazky z domova, Praha: Ceskoslovensky spisovatel 1953. 79 s.
39
UTVAREN!DOMOVA VE ZMENENE KRAJINE POHRANICI CESKA
preruseni kontinuity v jeji kultivaci a interpretaci. Mnozi si vsak do ni take s sebou pfinesli vlastni zpusoby hospodareni, zvyky, tradice a hodnoty. Museli se tez prizpusobit zivotu v novem prostredi a take si v mnohem pro ne novou krajinu prizpusobili. Dalsi dynamicke zmeny umoznila zmena politickych a spolecenskych podminek po roce 1989. Vytvorily se nove prilezitosti pro navazovani preshranicnich kontaktu a diskuzi o promenach pohranicnich oblasti. Postupne se take rozvijeji aktivity mistnich spolecenstvi s cilem reflektovat promeny obyvaneho prostredi a krajiny a vytvorit si k ni urcity vztah s historickou a mezigeneracni kontinuitou. I prave proto je reflexe minulych udalosti stale potrebna k porozumeni soucasne krajine pohranici.
Podekovani Prispevekbyl podporen grantovym projektem GA CR c. P410/ 12/G113. Autofipusobi na Univerzite Karlove v Praze, Pnrodovedeckefakulte, katedfe socidlnigeogra fie a regionalmho rozvoje, v Centru pro vyzkum v kulturni a historicke geografii ( KUHIG ), Albertov 6, 128 43, Praha 2.
Doporucena literatura: von ARBURG, Adrian, Die Besiedlung der Grenzgebiete der bohmischen Lander 1945-1950. Forschungsstand, ausgewahlte Probleme und Arbeitsbibliographie. Norderstedt: GRIN Verlag, Books on Demand 2001, 371 s. ISBN 978-3-638-90256-4. von ARBURG, Adrian, BORODZIEJ, Wlodimierz, KOSTJASCHOW, Jurij, LACHAUER, Ulla, RUTSCH, Hans- Dieter, SCHLANSTEIN, Beate, SCHULZ, Christian , Als die Deutschen weg waren. Was nach der Vertreibung geschah: Ostpreufien, Schlesien, Sudetenland . Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag 2011, 314 s. ISBN 978-3-499-62204-5. von ARBURG, Adrian , KOVARIK, David, DVORAK, Tomas, a kol., Nemecky mluvici obyvatelstvo v Ceskoslovensku po roce 1945. Brno: Matice moravska 2010, 534 s. ISBN 978-80-86488- 70 -7. BENDA, Jan, Uteky a vyhaneni z pohranici ceskych zemi 1938-1939. Praha: Karolinum 2013, 542 s. ISBN 978-80-246-2119-7. BERANOVA- VAICOVA, Romana, Zanikle obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajske muzeum Sokolov 2005, 252 s. ISBN 80-86630-06-4. BIClK, Ivan, a kol., Vyvoj vyuzitiploch v Cesku. Praha: Ceska geograficka spolecnost 2010, 250 s. ISBN 978-80-904521-3-8. CAPKA, Frantisek, SLEZAK, Lubomir, VACULIK, Jaroslav, Nove ostdlent pohranici ceskych zemtpo druhe svetove voice. Brno: Cerm 2005, 359 s. ISBN 80-7204-419-2.
40
ZDENfiK KUCERA, MAGDALENA KASKOVA
DVORAK, Tomas, Vnitrni odsun 1947-1953. Zaverecnd faze „ocistypohranici" v politickych a spolecenskych souvislostech povalecneho Ceskoslovenska. Brno: Matice moravska 2012, 469 s. ISBN 978-80-86488-92-9. FENDL, Elisabeth, ( ed.), ZurAsthetik des Verlusts: Bilder von Heimat, Flucht und Vertreibung. Munster: Waxmann 2010, 283 s. ISBN 978-3-8309-2486- 9. GLASSHEIM, Eagle, Etnicke cistky, komunismus a devastace zivotniho prostredi: Vytvarem nove identity severoceskeho pohranici (1945-1989 ). Soudobe dejiny 12, 2005, c. 3-4, s. 432-464. HLAVACKA, Milan , MARES, Antoine, POKORNA, Magdalena a kol., Pamefmtst, udalosti a osobnosti: historic jako identita a manipulace. Praha: Historicky ustav AV CR 2011, 685 s. ISBN 978-80-7286-186-6. CHROMY, Pavel, Historickogeograficke aspekty vymezovani pohranici jako soucast geograficke analyzy. Geografie 105, 2000, s. 63-76. ISSN 1212-0014. JERABEK, Milan, DOKOUPIL, Jaroslav, HAVLICEK, Tomas a kol., Ceske pohranici - bariera nebo prostor zprostfedkovani?. Praha: Academia 2004, 296 s. ISBN 80-200 -1051-3. JILKOVI, Alena a Tomas, a kol., Zeleznd opona. Ceskoslovenska stdtni hranice od Jachymova po Bratislava 1948-1989. Praha: Baset 2006, 161 s. ISBN 80-7340-080-4. KOSSERT, Andreas, Kalte Heimat: Die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach 1945. Munchen: Siedler Verlag 2008, 431 s. ISBN 978-3-88680-861-8. KREISSLOVA, Sandra, Konstrukce etnicke identity a kolektivni pameti v biografickych vypravenich ceskych Nemcu. Na prikladu vzpominek Nemcu na Chomutovsku. Praha: Univerzita Karlova v Praze 2013, 194 s. ISBN 978-80-7308-484-4. KUCERA, Zdenek, KUCEROVA, Silvie, Historical Geography of Persistence, Destruction and Creation: The Case of Rural Landscape Transformations in Czechia’s Resettled Borderland. Historicka geografie 38, 2012, c. 1, s. 165-184. ISSN 0323-0988. KUCERA, Zdenek, Zanikani sidel v pohranici Cech po roce 1945 - zakladni analyza. Historicka geografie 34, 2007, s. 317-334. ISSN 0323-0988. MIKSlCEK, Petr, Tvare Krusnohort . Gesichter des Erzgebirges. Sokolov: Fornica Graphics 2011, 654 s. ISBN 978-80-87194- 33-1. MIKSlCEK, Petr, Znovuobjevene Krusnohort / Das Wiederentdeckte Erzgebirge. Bozi Dar: Mesto Bozi Dar a Sluzby Bozi Dar 2009, 668 s. ISBN 978-80-254-5727-6. OTCKNASEK, Jaroslav, Cesti Nemci po roce 1945: promeny ziteho prostoru a princip etnicke rezignace. Cesky lid 92, 2005, c. 4, s. 409-422. ISSN 0009-0794. ROUBAL, Ondrej. Biograficka identita vpohranici. Teritorialni identita v zivotnich pribezich povalecnych osidlencu pohranici severnich Cech. Praha: Kamil Marik Professional Publishing 2013, 155 s. ISBN 978-80-7431-130- 7.
41
UTVARENi DOMOVA VE ZMftNf.Nf. KRAJIN6 POHRANICI CESKA
SCHOLL-SCHNEIDER, Sarah, SCHNEIDER, Miroslav, SPURNY, Matej, a kol., Sudetske pribehy / Sudetengeschichten. Praha: Antikomplex, Lehrstuhl fur Bayerische und Schwabische Landesgeschichte, Universitat Augsburg 2010, 382 s. ISBN 978-80- 904421-0-8. SPURNY, Matej, ( ed.), Promeny sudetske krajiny. Domazlice: Nakladatelstvi Ceskeho lesa 2006, 238 s. ISBN 80 -86125-75- 2. SPURNY, Matej, Nejsoujako my. Ceska spolecnost a mensiny vpohranici ( 1945-1960 ). Praha: Antikomplex 2011, 373 s. ISBN 978-80-904421-3-9. SVASEK, Maruska, Narratives of “ Home” and “ Homeland” : the Symbolic Construction and Appropriation of the Sudeten German Heimat. Identities: Global Studies in Culture and Power 9, 2002, c. 4, s. 495-518. ISSN 1070- 289X. VALASKOVA , Nad’a, UHEREK, Zdenek, Novoosidlenecke pohranici. In: UHEREK, Zdenek, (ed.), Kultura - spolecnost - tradice II. Soubor stati z etnologie, folkloristiky a sociokulturni antropologie, Praha: Etnologicky ustav AV CR 2006, s. 53-108. WIEDEMANN, Andreas, „Komm mit uns das Grenzland aufbauen!" Ansiedlung und neue Strukturen in den ehemaligen Sudetengebieten 1945-1952. Essen: Klartext 2007, 484 s. ISBN 978-3-89861-734-5. WILDE, Anja, Ausprdgungen rdumlicher Identitat in ehemaligen sudetendeutschen Gebieten: Am Beispiel der Bezirke Tachov ( Tachau ) und Sokolov ( Falkenau ). Potsdam: Universitatsverlag Potsdam 2015, 395 s. ISBN 978-3-86956-311-4. Zustali tu s nami / Bei uns Verblieben. Praha: Antikomplex, Landesversammlung der Deutschen in Bohmen, Mahren und Schlesien / Shromazdeni Nemcu v Cechach, na Morave a ve Slezsku 2013, 530 s. ISBN 978-80-904421- 7-7.
42
