Ve Vfru zdravf Vazenf ctenafi, milf zakaznfci a obchodnf partnefi,
druhe cfslo naseho bulletinu vychazf kratce pfed vanocnfmi svatky a koncem roku. Tedy v dobe, kdy obvykle hodnotfme, co se nam v uplynulem roce podafilo udelat, v dobe, kdy jiz mnozi z nas zijf v pi'edstavach toho, co pfinese rok pffstf.
s uspokojenfm muzeme konstatovat, ze jsme v letosnfm roce realizovali vystavbu dalsfch castf VOV, kterou jsme pfipravovali v uplynulych letech. Bylo to jednak pfipojenf obce Stepanov nad Svratkou pfivadecem pitne vody z obce Svafec. Tim se podafilo nahradit soucasny nevyhovujicf zdroj pitne vody vodou z VOV splnit tak pffsne pozadavky organu hygienicke sluzby na kvalitu pitne vody. Stavba byla realizovana nakladem cca 7,5 mil. Kc s vyuzitfm statnf podpory. Vsem, kteff se o pripravu tohoto, velice narocneho dfla zaslouzili, patff dfk nejen nas ale i obcanu, kteryrm bude vodovod slouzit.
Projekt, kteryr hodlame realizovat v letech 2005 - 2009, umozni na VOV napojit dalsi oblasti. Jsou to jednak nektere obce, ktere pfechazejf do kraje Jihomoravskeho z kraje Vysocina (oblast Dolnfch Loucek a okolnich obcQ, dale obce, ktere jsou soucastf skupinoveho vodovodu Zidlochovice. Projekt take umozni privadet cast vody z vov do skupinovych vodovodu Ivane ice a Stfelice a posilit tak stavajfcf zdroje pitne vody v teto oblasti.
V zaveru roku byla zahajena stavba, ktera fesf napojeni Modfic na VOV z vodojemu Rajhrad. Stavba, ktera bude s ohledem na moznosti financovani ukoncena v roce 2005, vyrazne zlepsi spolehlivost zasobovanf vodou v teto oblasti. Dalsi stavbou, ktera byla vybudovana s pi'ispevkem naseho sdruzeni, je napojeni Rebesovic na VOV.
Naklady projektu prekrocf castku 10 milionu EUR. Financni kryti tvori jak prostfedky z Fondu soudruznosti EU a CR, tak vlastnf financni zdroje sdruzeni VOV. Projekt pocita s vybudovanim cca 50 km vodovodu a jeho pi'iprava, zejmena jednani s vlastniky pozemku, kde bude vodovod ulozen, bude velmi narocna. 0 podrobnostech projektu a postupu pfipravy Vas budeme informovat v nasledujfcfch cislech naseho· bulletinu.
Nejvyznamnejsim ukolem, jehoz zpracovant jsme venovali letos velke usili, je priprava projektu ,Zasobovani obyvatelstva pitnou vodou z Virskeho oblastniho vodovodu". Tento rozsah ly projekt, ktery chceme realizovat s pouzitim financnich prostredku z Fondu soudruznosti EU, jsme zacali pripravovat teprve koncem lonskeho roku. Presto se nam podarilo obhajit zamer projektu jak v krajske, tak i celostatni komisi pro projekty Fondu soudruznosti. Byli jsme proto vyzvani ke zpracovani a podani zadosti, ktera bude po projednani centralnfmi organy CR odeslana Evropske komisi doBruselu.
Ukoly, ktere jsme letos zajisfovali a take ukoly, ktere nas v pristfm roce cekaji jsou a budou velmi narocne. My, pracovnfci VOV, jsme na jejich splneni pfipraveni. Dovolte nam, abychom vyuzili teto pfilezitosti a poprat jmenem naseho sdruzeni nasim spolupracovnikum, obchodnim partnerum a take Vam, kteri vyuzivate nasich sluzeb a odebfrate pitnou vodu z vodarenskeho systemu Bfezova - Vir, prijemne proziti nejkrasnejsich svatku v roce- Vanoc a v roce 2005 hodne zdravi a pracovnich i osobnich uspechu. Zvedame proto sklenici kvalitnf pitne vody z naseho vodovodu a pripijfme Vam se slovy ,Ve Vfru zdravi".
Michal Chladek predseda predstavenstva VOV, s.m.o.
lng. MiloS
t'
CSc.
vykonny reditel VOV, s.m.o.
Strucne predstavenf dfla VOV Jsme stale svedky toho, jak malo verejnost vi o nasem vodovodu, o jeho historii, soucasnosti i 0 nasich planech do budoucna. Malo se toho vi take o nasem sdruzenf, kdo jsou jeho clenove, kdy sdruzenf vzniklo, jak funguje apod. Aby se verejnost dozvedela co nejvfce o techto otazkach, budeme na strankach naseho bulletinu uverejnovat postupne zajfmavosti jak z historie a soucasnosti, tak informace o vyhledech VOV do budoucnosti.
V tomto cfsle bulletinu Vas strucne seznamfme s tim, co je dosud vybudovano a jak vystavba VOV probfhala. Prakticky cela novodoba historie brnenskeho vodarenstvf je poznamenana hledanfm dalsfho, doplnujfcfho vodnfho zdroje, kteryr by spolu s pramenistem v Bi'ezove nad Svitavou zajistil dostatek kvalitnf pitne vody nejen pro Brno, ale i pro celou brnenskou aglomeraci. Doposud plnila tuto funkci reka Svratka s upravnou vody Pisarky. Tento zdroj vsak mel problemy s kvalitou surove vody, ktera se mnohdy stavala obtfzne upravitelnou. Take pomerne vysoka teplota vody v lete je pro pitnou vodu neprfzniva. Kvalita surove vody v rece je navfc snadno zranitelna, nebof pri prutoku reky zastavenym a dopravne exponovanym uzemfm hrozf kontaminace vody napr. ropnymi latkami, nepovolenym vypoustenfm odpadnfch vod apod. Snahy dat jihomoravskemu regionu zdroj, kteryr by na dlouhou dobu vyresil problemy s vodou a zajistil tak jeho rozvoj, vyustily v sedmdesatych letech v rozhodnutf statu vybudovat vodovod z vodarenske nadrze Virna rece Svratce.
Jeho vystavba mela byt zahajena jiz v race 1977. Pro nedostatek statnich investicnfch prostredku a preferovani investic do vodnfho hospodarstvi v jinych regionech bylo zahajenf vystavby neustale odkladano. Teprve az v race 1988 byla pod tlakem hrozfcfho kritickeho nedostatku vody vystavba Virskeho oblastnfho vodovodu zahajena. Voda mel a byt privedena do Brna v race 1994.
Stavba, jejimz investorem byl stat zastoupeny s.p. VRV, byla az do roku 1993 pine dotovana ze statnfho rozpoctu . V ramci privatizacniho procesu ve vodnim hospodai'stvf predal stat koncem roku 1993 investorstvi na budoucfho vlastnfka dfla, nove vytvorene sdruzenf mest, obcf a svazku obci Vfrsky oblastnf vodovod. Na toto sdruzenf, jehoz cleny jsou krome Brna dalsi obce a svazky obci, ktere budou napojeny
na VOV, byly smerovany financnf prostredky statu. Rocnf objemy financnfch prostredku vsak byly nedostatecne a proto se dokonceni stavby stale oddalovalo a stavba byla teprve v race 2000 uvadena postupne do zkusebnfho provozu. Neumerne dlouha lhuta vystavby prinesla mnoho problemu vcetne zvysovani nakladu.
Ve Vfru zdravf
3
Ve Vfru zdravf
Dalsfm problemem, kte,.Y stavbu provazel, bylo to, ze stavba byla projektovana v dobe, kdy spotreba vody neustale rostla. Pokles spotreby vody, vyvolany ekonomickou vysi vodneho, se dostavil az v dobe, kdy podstatne casti stavby (upravna vody ve Svarci, stolove privadece apod.) byly jiz ve vysokem stupni rozestavenosti. Prestoze moznosti ovlivnit rozsah stavby byly male, podarilo se omezit nebo vypustit alespon nektere casti stavby. Byly zmenseny profily nekterych useku privadece, zmenseny kubatury vodojemu a upravna vody byla zatfm vystrojena technologif jen na polovicnf kapacitu, nez bylo puvodne vyprojektovano, tj. na vykon 1 150 1/s. Mfsto toho byly v ramci stavby vybudovany cistfrny odpadnfch vod pro nektere obce v povodf Svratky (Svarec, Stepanov, Doubravnfk, Nedvedice).
Post up prfpravy a vystavby VOV byl nasledujfcf: 1983 lnvesticnf zamer stavby 1985 Studie souboru staveb, proj. ukol 1988 Zahajenf vystavby 1993 Vznik sdruzenfVfrskyoblastnf vodovod 1997 Propojenf II. Brezovskeho vodovodu s VOV u Cebfna- U3 1997 COV Nedved ice, zkusebnf provoz 1999 Rad Moravany- Rajhrad, dodavka vody do Rajhradu 1999 COV Stepanov, zkusebnf provoz 1999 COV Doubravnfk, zkusebnf provoz 2000 Zahajenf zkusebnfho provozu (UV Svarec, Vir- Cebfn)- provozni smlouva s BVK, a.s. 2001 Rajhrad- Tesany, uvedenf do provozu 2001 Dokoncenf useku Cebfn- Bosonohy 2004 Pripojenf Rebesovic, Stepan ova a Mod ric na VOV Mozna Vas bude zajfmat, ze potreba vody v Brne a okolf postupne rostla az na 65 milionu m3 v race 1989, zatfm co v soucasne dobe cinf pouze asi 34,5 milionu m3 • Cena vody byla az do roku 1989 pro obyvatelstvo 0,60 Kc/m 3 , pro prumysl 2,35 Kc/m 3 , nynf je jednotna pro vsechny odberatele 21 ,88 Kc/m 3 , stocne bylo 0,20 Kc/m3 , pro prumysl3, 70 Kc, nynf je 25,03 Kc/ m3 • Narust vodneho a stocneho z puvodnfch 0,80 Kc/m 3 , resp. 6,05 Kc/m 3 na nynejsf vysi byl jednfm z hlavnfch duvodu vyrazneho snfzeni spotreby vody. Soucasnou vysi vodneho ovlivnuje zvysenf cen surove a podzemnf vody, chemikalif, el. energie, pohonnych hmot a nutnost zajistit obnovu vodovodnfch sftf, ktera byla v obdobf let 1939 -1989 prakticky nulova. K prubehu vystavby, zejmena ke zpusobu financovanf, se jeste vratfme v prfstfch cfslech bulletinu.
Z historie a soucasnosti sdruzenf VOV lnvestorem stavby VOV byl od jejfho zacatku stat zastoupeny stat. podnikem VRV. V ramc i privatizace stat. podniku VRV, bylo nutno rozestavenou stavbu pi'evest na subjekt, kter)f stavbu s pomocf statu dokoncf a ktery bude sdruzovat komunalnf subjekty v oblasti zasobovane z VOV. Po i'ade slozitych jednanf bylo sdruzenf Vfrsky oblastnf vodovod zalozeno dne 30. 12. 1993 jako zajmove sdruzenf pravnickych osob die obc. zakonfku. Jeho vlastnicka struktura se za dobu existence prakticky nezmen ila. Slozenf sdruzenf vyjadi'uje nasledujfcf graf:
Sdruzenf VOV s.m.o. Vaha hlasu (%) Stat.mesto Brno 49,00 % Hajany 0,28 % Sv.vodov. Rajhradsko 7,35% Modi'ice 11 ,02 %
49,00 0,28 7,35 11,02
Vaha hlasu (%) Sv.obcf VAK Slapanicko 8,34%
8,34
Sv.VAK Tisnovsko 7,64%
7,64
Sv.VAK Zd'arsko 1 ,83%
1,83
VAK Zidlochovicko 3,11 %
3,11
Bityssko 1 ,41 %
1,41
Sv.VAK lvancice 8,04%
8,04
Stepanov n.Svratkou 0,42%
0,42
Doubravnik 0,71 %
0,71
Korouzne 0, 14 %
0,14
Rebesovice 0,71 %
0,71 100,00
o Stat.mesto Brno 49,00 % Hajany 0,28 % • Sv.vodov. Rajhradsko 7,35 % o Modi'ice 11 ,02 % • Bityssko 1 ,41 % o Stepanov n.Svratkou 0,42% • Korouzne o, 14 % • Sv.obcf VAK Slapan icko 8,34 % • Sv.VAK Tisnovsko 7,64% • Sv.VAK Zd'arsko 1,83% o VAK Zidlochovicko 3,11 % • Sv.VAK lvancice 8,04 % • Doubravnfk 0 ,71 % • Rebesovice 0, 71 %
49,00
0,14 0,42
1,41
7,35
0,28
Statutarnirni organy sdruzeni jsou 11 clenne pi'edstavenstvo a 6 clenna dozorci rada. Slozeni predstavenstva je nasledujici: Michal Chladek predseda predstavenstva I Statutarnf mesto Brno mfstopredseda predstavenstva I Svazek vodovodu Rajhradsko Frantisek Kvarda lng. Jirf Dufek clen predstavenstva I obec Stepanov nad Svratkou lng. Jifina Fi)'bova clen predstavenstva I Svazek obcf pro vodovody a kanalizace Tisnovsko lng. Vaclav Horak clen predstavenstva I Svazek obcf pro vodovody a kanalizace Slapanicko Jan Konig clen predstavenstva I Statutarnf rnesto Brno lng. Petr Leopold clen predstavenstva I Svazek vodovodu a kanalizacf Zd'arsko lng. Miroslav Loutocky clen predstavenstva I Statutarnf mesto Brno Vladimir Ryba clen predstavenstva I Svazek vodovodu a kanalizacf lvancicko clen predstavenstva I Svazek vodovodu a kanalizacf Zd'arsko Ladislav Tichy lng. Jaromfr Valenta Glen predstavenstva I mesto Modrice Slozeni dozorci rady je nasledujicf: lng. Lubomfr Smfd (svazek Slapanicko)- predseda Radovan Vavrouch (mesto Brno)- mfstopredseda Mgr. Miroslav Ban a (svazek Zd'arsko) Jiff Novotny (mesto Brno) Mgr. Vladimir Smerda (svazek Zidlochovicko) RNDr. Frantisek Vymazal (svazek Rajhradsko) Oba statutarni organy se na svych zasedanich zabyvaji veskerou cinnosti sdruzeni, o ktere ve svych zpravach take informuji clenskou schuzi sdruzeni. Ta se kona minirnalne jednou rocne. Take k problematice sdruzeniVOV se vratime v dalsim vydani bulletinu.
Ve Vfru zdravf
Ve Vfru zdravf Aloisa Vilem Mrstfkovi Prochazejfce krajinou podel trasy Vfrskeho oblastnfho vodovodu muzeme potkat dais[ vyznamne osobnosti nasi kulturnf historie. V tomto Cfsle Vfrskeho bulletinu se zastavfme v malebne obci Jimramov. V druhe polovine 19. stoletf se zde narodili s odstupem dvou let bratri Aloisa Vilem Mrstfkovi. Oba bratri vyznamnym zpusobem zasahli do historie nasi literarnf a dramaticke tvorby. Jejich umelecke dflo rna mnoho podob. Je realisticke ve svem popisu socialnfch vztahu, rna silny etnograficky aspekt, kdyz zachycuje lidove
Vilem Mrstrk
Osobnosti krajiny Vfrsk8ho vodovodu tradice a zvyky moravskeho venkova, rna vyraznou lyrickou crtu v popisu krajiny, je poeticke pri reflexi lidskeho nitra a intimity milostnych vztahu. Umeleckou tvorbu doplnuje pravidelna publicisticka a prekladatelska cinnost.
Alois Mrstlk Jimramov se stal jejich rodnou obcf, ale studium a prace je zasazovaly do dalsfch mist nasi zeme. Kratce po narozenf se prestehovali do Ostrovacic u Brna. Aloise zanesl zivot a ucitelske povolanf postupne do Uskovce u Brna (v te dobe nebyl Uskovec castf mesta), do Rakvic u Bfeclavi, Hrusovan u Brna a Tesan. Poslednfm mfstem jeho pobytu byla obec Divaky, kde pracoval jako ucitel a spravce skoly. Jeho bratr Vilem absolvoval gymnazium v Praze, kde v te dobe zil spolu s rodici. Prestoze se nakonec stal dramatikem a spisovatelem, jeho talent ho vedl ad mladf k malovanf a pi'anf studovat malfrstvf. Ekonomicka situace rodiny vsak nedovolila, aby se jeho malfrske nadanf rozvinulo studiem na vysoke skole. Tvorivost, kterou jeho osobnost oplyvala ve velke mire, ho vsak nakonec nasmerovala k literature, divadlu, k prekladanf a publicisticke praci.
Mrstlkovi a Uprka (v bile cepici)
Oba bratri se vyprofilovali ve vyrazne osobnosti kulturnfho zivota sve doby. Jejich literarnf, publicisticka a predevsfm dramaticka tvorba se staly neoddelitelnou soucastf naseho kulturnfho dedictvf. Zamerenfm sve pozornosti na slozitost lidskych vztahu, lidskych osudu a spletitost socialnfch vazeb (Marysa) jsou i dnes aktualnfm a inspirujfcfm zdrojem pro poznavanf duse modernfho cloveka a jeho problemu. Krasa kraje kolem trasy Vfrskeho vodovodu byla pro mnohe umelce vzdy velkou inspiracf. Pro Vilema to byly Ostrovacice, kam dejove zasadil svuj roman Pohadka maje, jenz je oslavou mlade Iasky a silneho spojenf cloveka s prfrodou . Prfrodou, ktera ma sflu ho uchvacovat, okouzlovat a promenovat. Obec Divaky se stala poslednfm mfstem, kde oba bratri travili poslednf leta sveho zivota. Nejdrfve se zde prestehoval Alois, teprve pozdeji take Vilem. Divaky se tak najednou staly vyznamnym centrem kulturnfho a umeleckeho zivota kraje. Dfky obema bratrum se promenily na dalsf ostruvek moravske kultury a staly se v tehdejsf dobe stejne znamymi, jako byla dalsf centra, kde zili a tvofili osobnosti jakymi byli Leos Janacek, Joza Uprka a dalsf. KaZdy z bratru mel ve svem soukromem zivote jiny osud, prestoze jsou dnes pro nas silnou autorskou dvojicf. Vilemuv zivot skoncil tragickou smrtf v race 1912 v Divakach. Jeho starsf bratr Alois pak zemrel v roce 1925 v Brne. Oba bratri rozsahem a hloubkou sve tvorby presahli hranice sveho kraje a zaradili se mezi elitu evropsky-ch kulturnfch osobnostf.
Skolnf vylet
, Ve Vfru ba rev" l. ' ~
Vfrsi
Ve Vfru zdravf
7
BR~EN_SKE V~DARNY (f) -
A KANALIZACE
akc1ova spolecnost
ISIBIERIAH
Buderus ------~~ '¥~
Brno, a.s.
£
~
SAINT-GOBAIN TRUBNi SVSTEMY
Kooperativa P 0
J
f
0
V N A
A . S.
w
VHS
BRNO
1 ~
®
VODARENSKA
HOBAS
AKCIOVA SPOU:CNOST. o . s
~ ~® In:len)'rske stavby
{:Q --, --=
Aquatis Siemen~
Srvices
Vfrsky oblastnf vodovod s.m.o. Zelny trh 13
602 00 BRNO telefon: 542 213 463, fax: 542 210 990 www.vov.cz email:
[email protected] Vydava: Vfrsky oblastnf vodovod s.m.o. Bulletin c. 2, vydano 15. 12. 2004
