Martin Podávka, pro www.Penize.cz – prosinec 2004
Vše, co jste chtěli vědět o KŽP, ale nikdo Vám neřekl 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Kapitálové životní pojištění Druhy KŽP Rezerva a odbytné u KŽP Podíl na zisku u KŽP Výpočet ceny KŽP Otázky a odpovědi
Kapitálové životní pojištění (KŽP) Kapitálové životní pojištění je vděčným tématem. V titulku článku přitáhne pozornost a lze se spolehnout na následující bouřlivou diskuzi. V komentářích jistě najdeme plno odmítavých slov, stížnosti na neprůhlednost a vysokou nákladovost stejně jako ojedinělé příspěvky zastánců, možná prodejců produktu. Přestože KŽP není tak složitým produktem jako investiční pojištění, lze v každém článku na toto téma nalézt alespoň jednu chybu a chybnou představu o produktu má naprostá většina klientů (včetně těch potencionálních). Následující seriál o KŽP si dává ambiciózní cíl: v několika článcích pochopitelně a nezkresleně popsat KŽP a dát odpověď na nejčastější otázky týkající se tohoto typu produktu. Autorem seriálu je pojistný matematik. Právě on produkt vytváří, zná jeho chování v každém okamžiku a je tím, kdo určuje jeho cenu. Není tedy třeba se dohadovat „jak to tedy je“ či žádat informace od tiskových mluvčích pojišťoven, kteří nemohou znát odborné věci. Zjednodušeně řečeno, informace v článku nejsou „z druhé ruky“, ale přímo od zdroje, od tvůrců.
Vymezení pojmu KŽP Přestože na první pohled existuje nepřeberně mnoho druhů životního pojištění, lze každý produkt zařadit do jedné z pěti skupin. Ty jsou i se svými základními charakteristikami popsány v následující tabulce. Název pojištění
Anglický název Zaručená částka při dožití
Kapitálové pojištění
Endowment
ANO (jednorázová částka)
Důchodové pojištění
Annuity
ANO (důchod)
Rizikové pojištění
Term
ANO (rovna 0)
Univerzální pojištění
Universal life
NE, je ale zaručeno zhodnocení
Investiční pojištění
Unit linked
NE, plnění je vázáno na podílovou jednotku
KŽP dle výše uvedeného dělení je životní pojištění, u kterého je ve smlouvě garantována pojistná částka pro případ dožití ve formě jednorázového plnění. Důchodové pojištění se ve většině vlastností chová jako KŽP, přesto si z několika důvodů zaslouží být popsáno odděleně. Hlavním a nejdůležitějším důvodem je varianta s doživotním důchodem. Vzhledem
k prodlužují se průměrné době života došlo k výraznému omezení nabídky důchodového pojištění na pojistném trhu. Ostatní typy produktů se chovají odlišně. U rizikového pojištění není při dožití se sjednaného konce vyplacena žádná částka (resp. je nulová), u univerzálního a investičního pojištění není ve smlouvě pojistná částka pro případ dožití garantována.
Definice KŽP Při popisu KŽP si zřejmě nevystačíme s předchozím intuitivním vymezením KŽP, je třeba se opřít o přesnější definici. KŽP je smlouva mezi klientem (tzv. pojistníkem) a pojišťovnou (tzv. pojistitelem). Pojišťovna se ve smlouvě zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku v případě pojistné události (smrt nebo dožití, PČ se může lišit pro obě události) a klient se zavazuje za tuto službu pravidelně platit úhradu. (Naopak z pohledu práv - pojišťovna má právo na pojistné a klient na pojistné plnění dohodnuté v pojistné smlouvě.) Tato definice platí pro každé kapitálové pojištění, u naprosté většiny produktů nalezneme ještě další ujednání (nejsou však nezbytná). Mezi nejčastější patří: • Právo pojistníka na odbytné, podíl na zisku, navýšení pojistné ochrany bez zkoumání zdravotního stavu • Právo pojistitele na údaje o zdravotním stavu pojištěného, právo neplnit (resp. krátit plnění) ve vyjmenovaných případech
Nejčastější omyly o KŽP Přes jednoduchost definice dochází u klientů k nepochopení jejího významu. Právě rozborem těchto omylů lze vysvětlit podstatu kapitálového pojištění. 1. Spoření versus pojištění Největší omyl vzniká zaměňováním KŽP za spoření. Tento omyl je bohužel podporován reklamou („Takové lepší spoření“, „Spoření s Filipem“, ..). Pojem spoření je všeobecně rezervován pro určitý typ bankovního produktu. Klient pravidelně ukládá určitou částku, banka tuto částku připisuje na individuální účet klienta, připisujeme na účet úroky a výši účtu snižuje o poplatky. Aktuální hodnota účtu je tedy rovna do té doby zaplaceným platbám navýšeným o čistý připsaný úrok a poníženým o stržené poplatky. Klient má právo měnit výši i frekvenci platby. Produkt KŽP, jak vyplývá z definice, je zcela odlišný. Klient požaduje po pojišťovně službu – vyplatit jím určeným osobám určitou částku při určité události. Za tuto službu pojišťovna požaduje úplatu – tzv. pojistné, které musí klient platit ve sjednané výši a frekvenci. Je pouze na pojišťovně, jak vysoké pojistné stanoví a jak s přijatým pojistným poté naloží. Pojišťovna samozřejmě s pojistným hospodaří tak, aby (v rámci celého kmene a při určité pravděpodobnosti) měla v každém okamžiku peníze na pokrytí vyplácených pojistných událostí a úhradu svých nákladů. Z tohoto důvodu si pojišťovna interně tvoří tzv. rezervu. (Výpočtu a popisu rezervy bude věnován samostatný 3. díl seriálu.) Rezerva je majetkem pojišťovny, nejedná se o peníze, které by nějakým způsobem patřily klientovi. 2. Garance Druhý častý omyl spočívá v garantovaném zhodnocení. Pojišťovna při své kalkulaci
pojistného, počítá s tím, že bude schopna v době trvání pojištění zhodnotit své finanční prostředky (tj. rezervu). Toto zhodnocení se nazývá technická úroková míra a název přesně odpovídá jejímu použití (při pojistně-technických výpočtech pojišťovny), pro klienta nemá žádný přímý vztah k pojistnému nebo pojistné částce. Nenazývá se „garantované zhodnocení“, protože není garantovaným zhodnocením pro klienta, ačkoliv je tímto způsobem některými agenty prezentována. KŽP ale nabízí klientovi garanci ve formě pojistné částky uvedené ve smlouvě. Pojišťovna se zavázala vyplatit tuto částku bez ohledu na to, k jakým změnám dojde během trvání pojištění. V případě nepříznivého vývoje nákladů (růst inflace), úmrtnosti a kalkulovaného zhodnocení (pokles výnosů na kapitálovém trhu) musí pojišťovna dostát svým závazkům a vyplatit sjednanou částku. Pokud by klient chtěl posoudit kapitálové pojištění pouze z hlediska „spoření“, je možné vypočítat efektivní úrok (přesněji vnitřní míru výnosnosti, IRR) pomocí základních vzorců pojistné matematiky a dvou vstupních parametrů – pojistného a garantované pojistné částky pro případ dožití. Tato IRR je vzhledem k nákladům a rizikovému pojistnému ve většině případů nižší než TÚM, ale existují i taková pojištění, kde je vyšší (viz. 2. díl seriálu). 3. Odbytné (odkupné) Pojistník se zavázal platit pojistné. Pokud svůj závazek přestane platit, nemá ani pojišťovna povinnost dostát svým závazkům a smlouva tak po dané lhůtě (např. 6 měsíců) zaniká. Pojišťovna má vytvořenu rezervu na pojistné plnění, protože však smlouva zanikla, nemůže dojít k pojistné události a rezerva může být zrušena (odborně rozpuštěna). Část této rezervy (např. 95%) vyplatí pojistníkovi. Výpočtu rezervy a odbytného se vrátíme ve 3. díle. Způsob určení odkupného musí být klientovi sdělen ještě před uzavřením smlouvy. 4. Podíl na zisku (bonus, profitsharing) Kromě garantované pojistné částky je ve většině pojistných smluv zaručeno právo pojistníka na podíl na zisku. Pokud pojišťovna hospodaří lépe než očekávala při počátečním výpočtu pojistného, o část svého zisku se podělí s klienty. Podílu na zisku bude věnován samostatný 4. díl, na tomto místě zdůrazněme, že o způsob výpočtu podílu na zisku je další z informací povinně dostupné klientovi před uzavřením smlouvy. Zákon o pojistné smlouvě, § 66 Informace, které musí být zájemci oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy: (2) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: e) způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy f) způsob určení výše odkupného 5. (Ne)průhlednost KŽP je někdy označováno za tzv. „černou skříňku“. Klient není informován , kolik z pojistného jde na „spoření“, kolik na riziko a jakou část tvoří náklady. Jsou možné dva pohledy (a oba správné).
Pohled prvý: celé pojistné jde na náklady. Pro pojišťovnu je nákladem vyplacená provize, plat zaměstnancům, pronájem prostor stejně jako výplata pojistného plnění. Celé pojistné je úplata za poskytovanou službu (viz odstavec Spoření versus pojištění). KŽP není „individuálním účtem“ tak jako investiční nebo univerzální pojištění,. V jejich případě je pojistné připsáno na pomyslný účet klienta a teprve z něj jsou strhávány přesně definované poplatky a rizikové pojistné. KŽP je ale svou konstrukcí odlišný produkt. Pohled druhý: pojistné placené klientem označme jako brutto (hrubé) pojistné. Pomocí pojistných vzorců lze brutto pojistné rozložit na dvě části – tzv. netto (ryzí) pojistné a nákladovou přirážku. V netto pojistném se skrývá celá část pojistného potřebného na výplatu pojistných plnění (smrt a dožití), nákladová přirážka je určena k pokrytí všech nákladů pojišťovny. Výpočet netto pojistného pro libovolný typ kapitálového pojištění je schopen provést každý zdatnější student střední školy a rozdílem od brutto pojistného získá i nákladovou přirážku. Větší teorie se skrývá v otázce, proč je nákladová přirážka určena právě v té nebo jiné výši. Na otázku odpovíme v pátém díle seriálu.
Druhy kapitálového pojištění Mnoho povolaných, málo vyvolených. Tak nějak by se dala charakterizovat situace v druzích KŽP. Lze vytvořit mnoho různých produktů, ale stejně jako i v jiných oborech, vítězí u klientů a prodejců jednoduchost. Nejprodávanější jsou dva produkty: • pojištění pro případ smrti a dožití se stejnou pojistnou částkou • pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného v případě smrti V popisu jednotlivých druhů se omezíme na běžně placenou variantu, jednorázová varianta z pohledu analýzy potřeb klienta nemá vysoké uplatnění. V druhém díle seriálu tak popíšeme šest nejznámějších druhů KŽP, upozorníme na vzájemné rozdíly a nedůležitější charakteristiky.
1. Pojištění pro případ smrti a dožití (1:1) Nejznámější a zřejmě nejstarší varianta kapitálového pojištění. Ve smlouvě je sjednána stejně vysoká pojistná částka pro obě pojistné události – smrt i dožití. Vzhledem k pojistnému krytí pro případ smrti je součástí smlouvy dotazník zkoumající zdravotní stav pojištěného. Bývá dohodnuto právo pojistníka na podíl na zisku a na odbytné. Naprostá většina smluv je v současnosti sjednávána do věku 60 let (daňové výhody), přehled trhu je tak zachycen v následující tabulce. Za 1 000 Kč měsíčně lze koupit pojistnou částku v uvedeném rozsahu. Rok 2004 Věk 30, do 60 let Věk 40, do 60 let Věk 50, do 60 let
Zaplacené pojistné 360 000 240 000 120 000
Pojistná částka Muži 395 000 - 325 000 230 000 - 200 000 101 000 - 95 000
Pojistná částka Ženy 410 000 - 340 000 235 000 - 212 000 104 000 - 98 000
Protože produkt plní zejména funkci pojistné ochrany, nemá smysl počítat vnitřní míru výnosnosti (IRR, efektivní úrok), která nebere v úvahu předčasné vyplacení pojistné částky z důvodu smrti. Z tabulky je dobře vidět, že pojištění „se zaplatí“ (pojistná částka je rovna zaplacenému pojistnému) při době trvání nejméně 25 – 30 let.
2. Pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného V případě tohoto pojištění je ve smlouvě sjednána pojistná částka pro případ dožití. Zároveň je ve většině pojistných smluv dohodnuto, že i smrt je pojistnou událostí a výše plnění v případě smrti je rovna zaplacenému pojistnému. Nejedná se tedy o žádné „vrácení pojistného“, jak klame název, ale o vypořádání pojistné události, peníze jsou vyplaceny oprávněné osobě. Vzhledem k absenci významného pojistného rizika, není požadováno vyplnění zdravotního dotazníku. Bývá dohodnuto právo pojistníka na podíl na zisku a na odbytné. Pokud bychom se na pojistné podmínky zaměřili podrobněji, můžeme nalézt drobné rozdíly v plnění v případě smrti a v odbytném. Některé pojišťovny v případě smrti, pokud je aktuální hodnota rezervy vyšší než zaplacené pojistné, vyplatí hodnotu rezervy. U pojišťovny, která takto nepostupuje a v případě smrti vyplatí právě jen hodnotu zaplaceného pojistného, může být v některých případech (vyšší rezerva) pro klienta výhodné před očekávanou smrtí smlouvu vypovědět a získat tak více (ve formě odkupného). Právě z tohoto důvodu nalezneme v některých podmínkách klauzuli typu: výše odkupného je maximálně rovna zaplacenému pojistnému. Případný kladný rozdíl mezi odkupným a zaplaceným pojistným je klientovi vyplacen pouze v případě dožití se sjednaného konce pojištění. Z jednoduchého, ale legitimního pohledu klienta „Kolik zaplatím a kolik dostanu zpět“ je situace následující: všechny náklady (administrativní, provizní) a rizikové pojistné (zanedbatelné) musí pojišťovna pokrýt z investičního výnosu. Pokud je kalkulované zhodnocení pojistné rezervy nízké (např. 2,4%) a doba trvání smlouvy krátká, nemůže investiční výnos pokrýt všechny náklady a pojistná částka je nižší než celkové zaplacené pojistné. Teprve při delší době trvání je klient „na svých“, tj. v nominální částce získá zpět více než vložil. Převedeno do řeči výnosnosti (IRR): pro krátké doby trvaní pojištění je IRR záporná (dostanu méně, než jsem zaplatil), pro delší doby je IRR kladná a její velikost leží mezi 0% a použitou technickou úrokovou mírou (např. 2,4%). Výše uvedené tvrzení můžeme snadno prokázat na číslech z českého trhu. Vnitřní míra výnosnosti je kladná pro smlouvy s dobou trvání alespoň 20 let. Rok 2004 Věk 30, do 60 let Věk 40, do 60 let Věk 50, do 60 let
Zaplacené pojistné 360 000 240 000 120 000
Pojistná částka (muži, ženy) 430 000 - 350 000 245 000 - 215 000 108 000 - 100 000
3. Pojištění pro případ dožití (tzv. čisté dožití) Tento druh bývá agenty někdy nazýván „Ruleta s pojišťovnou“. V případě dožití vyplatí totiž pojišťovna sjednanou částku a v případě smrti nevyplatí nic, pojištění končí. Jedná se tedy o pravý opak rizikového pojištění, kde je nárok na plnění pouze v případě smrti. U pojištění pro případ dožití není právo na odbytné, je právo na podíl na zisku. Oproti předchozímu produktu stojí na straně příjmů pojišťovny nejen investiční výnos, ale i peníze klientů, kteří se nedožijí sjednaného konce pojištění. Z tohoto důvodu je pojistná částka pro dožití vyšší než u pojištění s vrácením zaplaceného pojistného. Idea produktu je
následující - ti co zemřou před dosažením např. důchodového věku již peníze na penzi potřebovat nebudou, naopak jejich peníze využijí ti, co se dožijí. Vnitřní míra výnosnosti může být při dlouhé době trvání zasahující do vysokého věku pojištěného i vyšší než použitá TÚM. Pro většinu pojistných dob a vstupních věků ale platí: zvýšení pojistné částky není natolik významné aby převážilo nad uvažováním průměrného klienta: „nechci, aby peníze byly vyhozeny, ať v případě smrti dostanou moji příbuzní zpátky alespoň zaplacené pojistné“. Výsledkem nezájmu o tento produkt je, že ho v současnosti žádná pojišťovna v Česku nenabízí.
4. Pojištění pro případ smrti a dožití (X:Y) „Nudné“ kapitálové pojištění se stejnými pojistnými částkami se pojišťovny snaží různě vylepšit a odlišit se tak od konkurence. Mezi nejznámější produkty na českém trhu patří/patřily: pojištění pro případ dožití s trojnásobnou pojistnou částkou pro případ smrti (3:1) a kapitálové pojištění s dvojnásobnou pojistnou částkou pro případ dožití (1:2). Některé pojišťovny přímo při sjednání umožňují zvolit poměr mezi pojistnou částkou pro případ smrti a dožití z určitého intervalu např. od 1:1 do 3:1. Stejně jako u KŽP 1:1 bývá dohodnuto právo pojistníka na podíl na zisku a na odbytné. V případě, že pojistná částka pro případ dožití je vyšší než pro případ smrti, je v pojistných podmínkách omezena výše odbytného – nemůže být vyšší než pojistná částka pro případ smrti. Případný rozdíl je vyplacen až při dožití se konce pojištění. Možná i tato složitost vedla k tomu, že se produkty s vyšší PČ pro dožití na českém trhu již neprodávají, naopak varianty s vyšší PČ pro případ smrti zůstávají v nabídce.
5. Pojištění s částečnými výplatami Jinou formou vylepšení standardního produktu jsou částečné výplaty během trvání pojištění. Typickým příkladem je následující pojištění: ve smlouvě je dohodnuta stejná pojistná částka pro případ smrti a dožití. Částka pro dožití není vyplacena jednorázově, ale postupně během trvání pojištění. Klient má nárok na odbytné a podíl na zisku. Příklad konstrukce pojištění: u dvacetileté smlouvy je každých 5 let vyplacena čtvrtina pojistné částky, poslední výplata je při dožití se konce pojištění. Po celou dobu je klient pojištěn pro případ smrti. Složitější konstrukce pojištění má dopad na chování produktu: podíl na zisku bývá vyplacen pouze při poslední výplatě (nenavyšuje předchozí výplaty), inflační navýšení buď není možné nebo má vztah pouze k poslední vyplacené částce, při redukci se pojištění změní na KŽP 1:1 (nejsou částečné výplaty), nelze sjednat libovolnou dobu trvání pojištění, rezerva se vyvíjí skokovitě, některé změny na smlouvě (např. snížení pojistného) jsou méně průhledné.
6. „ROP“ pojištění a spol. Poslední skupina stojí někde na hranici mezi kapitálovým a rizikovým pojištěním. Pojistná částka na dožití je zanedbatelná vůči pojistné částce pro případ smrti, hlavním smyslem pojištění je pojistná ochrana, plnění při dožití má pouze marketingový či jiný důvod..
V případě tzv. ROP pojištění (Return of premium, navrácení pojistného) si klient sjedná pojistnou částku pro případ smrti a pojistná částka pro případ dožití je rovna celkovému zaplacenému pojistnému. (V Česku se tento produkt zatím nevyskytuje, ale existuje např. připojištění invalidního důchodu z důvodu úrazu, kdy v případě bezeškodního průběhu je na konci pojištění vyplacena polovina zaplaceného pojistného.) Důvodem plnění při dožití je prodejní argument – „jste pojištěn zadarmo, pojistné (nebo jeho část) Vám na konci vrátíme“. Jiným důvodem pro tento produkt mohou být i daňové zákony. Příkladem je pojištění s pojistnou částkou pro případ dožití ve výši pouhé jedné setiny (1/100) pojistné částky pro případ smrti. Díky tomu si klient mohl daňově odečítat zaplacené pojistné na své de-facto rizikové pojištění. (Dodejme že po změně zákona o dani z příjmu přibyla podmínka pro výši pojistné částky.)
V ceně všech výše uvedených druhů může být a často bývá zakalkulováno pojištění zproštění od placení v případě invalidity. Současným trendem je ale vydělit cenu za toto krytí do samostatného připojištění. Popis tohoto typu připojištění ale přesahuje vymezený rámec seriálu, kterým je právě jen KŽP. V jeho třetí části popíšeme rezervu kapitálového pojištění a výpočet odkupného.
