Martin Podávka, pro www.Penize.cz – prosinec 2004
Vše, co jste chtěli vědět o KŽP, ale nikdo Vám neřekl 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Kapitálové životní pojištění Druhy KŽP Rezerva a odbytné u KŽP Podíl na zisku u KŽP Výpočet ceny KŽP Otázky a odpovědi
Jak se „dělá“ cena pojištění „Proč za svých 1000 Kč měsíčně mám právě takovou pojistnou částku? Proč to není více?“ Na otázku klienta může být dána jasná odpověď: „Taková je cena naší služby, pokud s ní souhlasíte, sepíšeme smlouvu. Pokud ne, je nám líto, ale snad služby naší pojišťovny využijete příště.“ Této odpovědi nelze z profesionálního hlediska nic vytknout, my se však pokusíme odpovědět šířeji.
Cena pojištění Pojistné je úhrada za službu, kterou pojišťovna poskytuje pojistníkovi. Často se objevuje požadavek na informaci, jaká část je určena na spoření, jaká na náklady, provizi, zisk. Tato informace je z pohledu rozhodování klienta nejen zbytečná (cena rohlíku zůstane 1 Kč i kdybych věděl kolik z toho je cena mouky, vajec, elektřiny, mzda, zisk, doprava, …), ale v uvedeném rozsahu ani teoreticky nelze uvést (chybně vychází z vnímání kapitálového pojištění ne jako služby, ale jako spoření). Naopak u investičního pojištění jsou poplatky a výše rizikového pojistného tou první věcí, na které by se měl klient ptát. U KŽP jsou pro racionální výběr produktu potřebné 3 informace: 1. Pojistné (celková cena za službu): dle ceny se mohu rozhodnout, zda poskytovaná služba je pro mne výhodná nebo zda potřebné pojištění sjednám jinde výhodněji 2. Odbytné (tabulka s výší odbytného v jednotlivých letech): informace o tom, kolik dostanu, pokud smlouvu předčasně zruším 3. Podíl na zisku (formulace v pojistných podmínkách): informace o tom, jakým dílem a způsobem se podílím na zisku pojišťovny Přesto v tomto díle ukážeme (spíše naznačíme), jak pojišťovna určuje cenu pojištění. V několika krocích projdeme cestu od ryzího pojistného (bez započtení nákladů a mnoha dalších parametrů) až po výslednou cenu. Každý si tak může udělat lepší představu o tom, co vše tvoří cenu kapitálového pojištění a proč nelze z ceny pojištění „vytrhnout“ např. složku nákladů.
Sazba pojistného Pojišťovací agent používá k výpočtu ceny pojištění sazebník, ať již na papíře, nebo v počítači. V sazebníku je uvedeno většinou měsíční pojistné pro určitou základní pojistnou částku (ZPČ, nejčastěji 1 000 Kč nebo 10 000 Kč). Pokud klient chce platit 1 000 Kč měsíčně, vyhledá agent sazbu odpovídající věku, pohlaví a době trvání a vypočte pojistnou částku: pojistná částka = pojistné * ZPČ / sazba věk, trvání, pohlaví
Pokud klient požaduje určitou pojistnou částku, lze dopočítat potřebné měsíční pojistné jako pojistné = sazba věk, trvání, pohlaví * pojistná částka / ZPČ Předpokládejme, že „První rodinná pojišťovna, a.s.“ má v sazebníku kapitálového pojištění pro případ smrti a dožití (1:1) pro muže ve věku 35 let a trvání do 60 let (tj. na 25 let) sazbu 30,95 za 10 000 Kč pojistné částky. Za 1 000 Kč měsíčně klient získá pojistnou částku 323 102 Kč (=1000*10000/30,95). Jak k této sazbě naše První rodinná pojišťovna došla?
Klasický versus moderní výpočet V minulém století používaly pojišťovny k určení sazeb pojistného relativně jednoduché vzorce. Kromě úmrtnostních tabulek a technické úrokové míry se do vzorců dosadily dvě čísla představující náklady pojišťovny a sazba byla hotova. První číslo vyjadřovalo počáteční náklady (např. 5% z celkového zaplaceného pojistného za celou dobu trvání pojištění) a druhé vystihovalo běžné správní náklady (např. 6% z ročního pojistného). Uvedený postup byl prakticky jediným možným v době „předpočítačové“. V okamžiku nástupu počítačů byly vytvořeny nové postupy, které umožnily odstranit chyby předchozího, zejména ve výpočtu zohlednit: • fixní náklady (nejen procenta z pojistného) • různé hodnoty parametrů v jednotlivých letech • časovou hodnotu peněz, požadovanou ziskovost • systém podílu na zisku • možnost předčasného zrušení smlouvy (odkupné) • požadavky státu, regulátora (daň, solventnost) • citlivost sazby na změnu parametrů • lepší úmrtnost v prvních letech pojištění • vliv zajištění a zajistného • nákup cenných papírů do matematické rezervy • pravděpodobnosti změn jednotlivých parametrů Z výše uvedeného seznamu plynou dva závěry: předchozí postup byl opravdu hodně špatný, když toho tolik neumožňoval a zejména - současný postup je velmi komplexní a tedy komplikovaný pokud toto vše umožňuje. Jinými slovy, pojišťovna při výpočtu sazby uvažuje všechny podstatné vlivy. Výslednou sazbu tak nelze rozdělit na části, které odpovídají provizi, nákladům, dani, zisku, atd.
9 kroků k pojistné sazbě Pro lepší představu jsme pro Vás připravili modelový výpočet sazby „První rodinné pojišťovny, a.s.“ pomocí současné metody. V každém kroku je do výpočtu přidán nový parametr, který má vliv buď na příjmy (např. zhodnocení) nebo výdaje (např. náklady) pojišťovny. Ve třetím sloupci je pojistná částka pro našeho klienta (muž 35 let, pojistná doba 25 let) a ve čtvrtém sloupci pojistná částka pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného v případě smrti. Můžete tak ihned vidět, co vstup nového parametru způsobí – nárůst nebo pokles pojistné částky a o kolik. Použité hodnoty předpokladů jsou smyšlené, ale nevybočují mimo požívané intervaly hodnot pojišťovnami v České republice. Výpočet byl rozšířen o ..
Smrt + Dožití 1:1
Dožití + zaplacené pojistné
v případě smrti 1
Základní předpoklady: muž ve věku 35 let, pojistná doba 25 let. Úmrtnostní tabulky z roku 2002, technická úroková míra 0%. Tzv. ryzí pojistné. Zhodnocení rezervy o 2,4%, (maximální výše technické úrokové míry). Tzv. ryzí pojistné. Časová hodnota peněz: diskont 8%, požadovaná ziskovost (resp. bezpečnostní přirážka): 5%. Počáteční náklady: 2 000 Kč + 5% z ročního pojistného. Počáteční provize 55% z ročního pojistného pro agenta, 10% pro jeho vedoucího a 5% pro ředitele agentury. Předpokládané průměrné pojistné 650 Kč měsíčně. Následné náklady od druhého roku ve výši 40 Kč měsíčně a 2,5% z přijatého pojistného. Fixní náklady jsou ročně navyšovány o inflaci 3%. Následná provize ve výši 2,5% ze zaplaceného pojistného pro agenta, 0,5% pro jeho vedoucího a 0,2% pro ředitele agentury. Systém podílu na zisku: předpokládané zhodnocení 4,0%, poplatek za správu matematické rezervy 1%, koeficient dělení 90%. Nižší úmrtnost v prvních třech letech - pouze 70% celostátních statistik. Předčasné zrušení – 10% smluv první rok, 8% druhý a 6% smluv od třetího roku dál. Poplatek za odbytné – 100% v prvním roce, 10 % ve druhém roce, 5% ve třetím a 2% od čtvrtého roku dál. Vrácení 100% provize agentem, pokud je smlouva během prvního roku zrušena a 80% provize, pokud je zrušena v druhém roce. Cena vázaného kapitálu 150% lokální výše solventnosti, daň z příjmu právnických osob 24% pro všechny roky.
2 3 4
5
6
7 8
9
286 564 Kč
300 000 Kč
386 427 Kč
413 738 Kč
363 371 Kč
394 045 Kč
342 345 Kč
372 170 Kč
287 952 Kč
312 345 Kč
336 127 Kč
369 818 Kč
336 867 Kč
369 853 Kč
354 145 Kč
375 451 Kč
323 102 Kč
350 560 Kč
Přestože je výpočet zjednodušen (neuvažuje všechny parametry), je pro neodborníka těžko nepochopitelný, stejně jako význam některých veličin. Přesto lze na jeho základě udělat dva praktické závěry. •
Pro výslednou cenu pojištění jsou důležitější náklady více než pravděpodobnost úmrtí. Pojistná částka KŽP pro případ smrti a dožití a pro případ dožití s vrácením pojistného se v našem příkladě liší pouze o 8%, pro kratší dobu trvání je rozdíl ještě nižší. Výsledek dává zapravdu těm finančním poradcům, kteří zavrhují pojištění „bez pojištění“, které je téměř stejně drahé jako KŽP 1:1, ale neposkytuje klientovi žádnou pojistnou ochranu.
•
Výpočet sazby pojišťovna provádí pro průměrné pojistné. Pokud by klient platil méně než je určitá mez, bude pro pojišťovnu smlouva prodělečná, proto pojišťovna stanovuje minimální pojistné (400 – 500 Kč měsíčně). Naopak, pokud klient platí větší
pojistné než průměrné, je část pojistného určená na náklady větší, než je třeba. Proto pojišťovna tyto klienty zvýhodňuje tzv. slevou za výši pojistného (resp. za výši pojistné částky). Při měsíčním pojistném vyšším jak 2 000 Kč by sleva měla být samozřejmostí. Kromě slevy za výši je obvyklá také sleva za frekvenci placení. Při roční frekvenci klient průměrně zaplatí o 5% méně než při měsíční frekvenci. Důvody jsou tři: nižší inkasní náklady, pojišťovna má peníze k dispozici dříve – může s nimi hospodařit, pojišťovna získá peníze na celý rok i když klient během pojistného období zemře.
Co zahraničí? V západní Evropě si mnozí klienti jsou vědomi významu nákladů pro cenu pojištění a zejména z důvodu podílu na zisku si vybírají pojišťovnu i podle ukazatele „výše nákladů ku přijatému pojistnému“. Pojišťovny se tímto číslem (jeho poklesem za poslední roky) rády chlubí ve svých výročních zprávách. Nikde v cizině však nemá pojišťovna povinnost klientovi sdělovat rozklad pojistného u kapitálového pojištění na ryzí pojistné a nákladovou přirážku. Naopak často (např. UK, Austrálie) sděluje agent klientovi výši své provize. V některých zemích je to požadavek regulátora (státu), v jiných se jedná o dobrovolnou dohodu profesních asociací (vyspělost trhu). Díky této informaci si je klient více vědom svého práva požadovat po zprostředkovateli kvalitní službu na počátku, ale i během trvání pojištění. Ví, že agent je za svou práci ohodnocen danou sumou.
Vše, na co jste se zeptali o KŽP „Chci rozdělit pojistné na jednotlivé složky!“ a „Chci výpočet efektivního úroku!“ byly dva nejčastější požadavky v diskuzích k předchozím článkům seriálu. Máme pro Vás odpověď, stejně jako na další otázky.
Rozklad pojistného na jednotlivé složky V prvním díle jsme uvedli, že pojistné lze rozdělit na tzv. ryzí pojistné a zbytek tvoří tzv. nákladová přirážka. Ryzí pojistné lze dále dělit na část odpovídající pojistné částce (PČ) na dožití a PČ pro případ smrti. Toto dělení nelze vykládat jako rozklad na spořící a rizikovou složku. Pojištění dožití znamená, že pojistná částka je vyplacena v případě dožití se sjednaného konce pojištění, v případě smrti není vyplaceno nic. Peníze zemřelých jsou použity k navýšení pojistné částky pro přeživší. Tento „finanční tok“ tedy neodpovídá pojmu spoření. Ryzí pojistné pro případ smrti odpovídá pojistné částce na smrt, která může být po celou dobu konstantní nebo se mění a v každém okamžiku odpovídá do té doby zaplaceného pojistného. K rozložení pojistného na výše uvedené tři složky není třeba žádných interních údajů pojišťovny, nejdůležitější je znát chování produktu. Je třeba vědět, jaké je plnění v případě smrti a jaké v případě dožití a podle toho sestavit správný vzorec. (Nejčastější typy KŽP byly popsány ve druhém díle.) Připravili jsme pro Vás jednoduchý soubor, do kterého dosadíte základní údaje a program rozloží celkové pojistné na tři části: pojistné na dožití, pojistné
pro případ smrti a nákladovou přirážku. Program počítá tento rozklad pro 4 časté druhy KŽP a navíc i pro rizikové pojištění s konstantní pojistnou částkou. K otevření souboru potřebujete program Excel. www.FinQ.cz/files/files.htm Použití souboru ukážeme na příkladu z 5. dílu. Muž 35 let, pojistná doba 25 let, roční pojistné 12 000 Kč, pojistná částka 323 102 Kč, technická úroková míra 2,4%. Všechna tato čísla postupně dosadíme do tabulky „Vstupní údaje“ na listu „Data“ a v řádku „4b“ se objeví rozklad: 1 767 Kč (riziko smrti), 8 464 Kč (riziko dožití) a 1 969 Kč (nákladová přirážka). Program lze použít pro běžně placenou smlouvu (doba placení = doba trvání pojištění) nebo pro jednorázově placenou smlouvu.
Vnitřní míra výnosnosti (IRR) Vnitřní míra výnosnosti je někdy nepřesně označována jako efektivní úrok. Předpokládejme, že každý čtenář zná tento pojem, v dalším textu ho budeme označovat symbolem IRR. Uveďme nejčastější omyly a chyby: 1. IRR u KŽP nelze vypočítat bez interních znalostí produktu 2. je těžší vypočítat IRR u KŽP než u IŽP, protože KŽP je neprůhledný produkt 3. IRR nelze vypočítat u čistě rizikového pojištění (není tam žádné spoření) 4. k výpočtu mohu použít finanční tok bez započtení pravděpodobnosti úmrtí Výpočet efektivního úroku u kapitálového pojištění je jednodušší než např. u investičního životního pojištění (IŽP). Jediná informace potřebná k výpočtu IRR je řada čísel, reprezentující určitý finanční tok. Zatímco finanční tok IŽP závisí na mnoha typech poplatků a srážek rizikového pojistného, u KŽP jsou náklady a rizikové pojistné započteny v sazbě a promítnuty do pojistné částky. Finanční tok u běžně placené kapitálové smlouvy vypadá tak, že po celou dobu trvání platíme pojistné ve stanovené výši a na konci je nám vyplacena pojistná částka. S jednou důležitou změnou oproti jiným finančním tokům: s určitou pravděpodobností je nám vyplacena určitá částka dříve (plnění v případě smrti) a od této doby již nic neplatíme (jsme mrtví, nemáme povinnost dále platit pojistné). Výše uvedený soubor počítá kromě rozdělení pojistného i vnitřní míry výnosnosti – bez vlivu daní a s vlivem daní. Pro náš příklad z pátého dílu je IRR bez daní rovna 1,0%, se započtením zdanění pojistného plnění při dožití a daňových odpočtů (25% daň z příjmu) je IRR 3,1%. Všimněte si, že celkové zaplacené pojistné není 25x12000=300 000, ale pouze 286 617 Kč. To je způsobeno tím, že část pojištěných se nedožije konce pojištění a zemře v jeho průběhu. V tom okamžiku je jim vyplacena pojistná částka. Zahrnutí výplaty pojistné částky v případě smrti do výpočtu umožňuje vypočítat IRR i pro rizikové pojištění. Dalším dotazem také byl výpočet IRR pro vyšší zhodnocení než je technická úroková míra. V našem příkladě byl podíl na zisku definován pomocí poplatku 1% a koeficientu dělení 90% (podíl na zisku popsán ve 4.dílu). S podílem na zisku pojišťovna z příkladu nakládá tak, že navyšuje za ryzí sazbu pojistnou částku – díky tomu (nákup za ryzí sazbu bez nákladů) stačí přičíst čistý podíl na zisku k IRR bez podílu na zisku. Získáme tak: Pojišťovna vydělá
Čistý podíl na zisku
IRR bez daňových
IRR včetně daňových
hrubého 0% 1% 2% 3% 4% 5% 6%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 1,4% 2,3%
efektů 1,0% 1,0% 1,0% 1,0% 1,5%=1+0,5 2,4%=1+1,4 3,3%=1+2,3
efektů 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,6% 4,5% 5,4%
V případě jiného systému podílu na zisku tento výpočet samozřejmě neplatí.
Dále jste se zeptali na … • Provizní schémata. U kapitálového pojištění bývá v naprosté většině případů použito schéma počáteční + následná provize. Provize bývá počítána jako určité procento z ročního pojistného (méně často jako promile z pojistné částky), následná provize bývá vyplácena od druhého roku. Výše provize je započtena do ceny pojištění, je jedním z mnoha nákladových faktorů. V zahraničí bývá její výše sdělována ne z důvodu údaj o nákladovosti produktu, ale jako informace klientovi v souvislosti se zprostředkovatelskou službou. Klient pak ví, že za peníze, které takto platí agentovi, je oprávněn požadovat kvalitní službu při sjednání pojištění a v průběhu pojistné doby (následná provize). Laicky řečeno, nerozpakuje se kdykoliv zavolat svého agenta a chtít po něm např. změnit výši pojistného a za tuto službu nic neplatit. • Jak dlouho je rezerva nulová? Zeptejte se, na kolik nastaví pojišťovna na počátku rezervu v mínusu (např. 4% z celkového zaplaceného pojistného za celou dobu) a potom udělejte přímku mezi touto zápornou hodnotou v čase 0 a pojistnou částkou na konci pojistné doby. Dostanete tak velmi dobrý odhad průběhu rezervy. V počátečních letech, kdy je přímka pod osou x, je rezerva nulová. Pro Vás jako pro klienta je mnohem důležitější hodnota odkupného, kterou byste měl obdržet při uzavření pojištění. Nulová rezerva vždy znamená i nulovou hodnotu odbytného. • Přechod na Euro. Přechod na Euro neznamená žádnou nenadálou změnu hodnoty pojistné částky, kurz se bude dál spojitě vyvíjet, určitou dobu před skutečným přijetím Eura bude zafixován. • Výpočet PČ pro případ smrti Způsob plnění v případě smrti je uveden v pojistných podmínkách: u KŽP jsou tyto možnosti: nic, pojistná částka, do té doby zaplacené pojistné a ojediněle hodnota rezervy. V případě pojistné částky je její hodnota uvedena v pojistné smlouvě. Jediná nejasnost tedy může nastat v případě plnění ve výši rezervy. Pokud pojišťovna neposkytla při sjednání tabulku vývoje pojistné částky pro případ smrti, měla aby ji na Váš přímý dotaz dodat.
A nezeptali jste se na .. • Změny v pojistné smlouvě U kapitálového pojištění lze provádět mnoho změn: snížení/zvýšení pojistného/pojistné částky, zkrácení/prodloužení pojistné doby, redukce. Pouze navýšení pojistného (resp. pojistné částky) se obejde bez složitých vzorců. Za navýšené pojistné je nakoupena nová pojistná částka pomocí sazby odpovídající aktuálnímu věku (pojištěný je již starší) a zbývající doba trvání (několik let již uplynulo). Ostatní změny nelze snadno popsat - jejich výpočet
vyžaduje použití pojistně-matematických vzorců a zejména existuje mnoho způsobů přístupu ke změnám. Každá z pojišťoven používá svůj vlastní. • Dynamizace (inflační navýšení) Dynamizace není nic jiného, než navýšení pojistné částky, které odpovídá navýšení pojistného o procento v přibližné výši inflace. Výhodou pro pojištěného je, že se nezkoumá jeho zdravotní stav, při navýšení na vlastní žádost u KŽP s pojistnou částkou pro případ smrti musí pojištěný vyplnit zdravotní dotazník stejně jako při sjednání pojištění. • Částečné odkupy, mimořádné pojistné Pojišťovna buď mimořádné pojistné neumožňuje nebo se k němu chová jako k jednorázovému pojistnému a navýší pojistnou částku. Třetím způsobem je ukládání mimořádného pojistného na separátní účet a jeho úročení. Speciální variantou tohoto třetího způsobu je investování mimořádného pojistného do podílových fondů. Částečné odkupy u KŽP jsou většinou možné pouze z části mimořádného pojistného pokud ho pojišťovna umožňuje. V ostatních případech pojišťovna částečné odkupy neumožňuje nebo mají formu spotřebitelského úvěru od spřízněné bankovní společnosti. Pokud tento úvěr není k datu dožití splacen, je o dlužnou částku zkráceno pojistné plnění. Pouze výjimečně se poskytuje přímo část rezervy se současným snížením pojistné částky.
Otázky na autora • Které údaje by měla pojišťovna poskytovat o KŽP? Můj názor se nijak neliší od požadavků zákona o pojistné smlouvě, naplnění informační povinnosti vidím následovně: 1. Pojistné, pojistná částka pro případ smrti a dožití, přesná definice pojistné události. (Tyto informace postačují k výpočtu IRR a k rozdělení na složky pojistného.) 2. Podíl na zisku – přesná definice, ne pouze obecná formulace. Vzorec, do kterého lze dosadit čísla a výsledkem je podíl na zisku. Dále popis, jak se s tímto bonusem naloží (např. použije se k navýšení pojistné, výpočtu se použije netto sazba bez započtení nákladů). 3. Odkupné – tabulka s výší odkupného pro jednotlivá výročí a systém výpočtu mezi výročími. 4. Změny - které změny lze provádět a za jakých podmínek. (Např. zvýšení pojistného pouze po souhlase pojistitele, redukce pouze pokud hodnota rezervy minimálně 25 000 Kč, atd.) • Přežije KŽP případné zrušení daňových odpočtů? Jinými slovy – má KŽP smysl i bez daňových odpočtů? Někteří prodejci vychvalují každé kapitálové pojištění, někteří diskutující naopak libovolné KŽP odmítají. Pravda bývá někde uprostřed. KŽP jako jediný finanční produkt garantuje částku, která bude vyplacena v případě dožití. Tím pojišťovna v okamžiku uzavření smlouvy garantuje poplatky, rizikové pojistné a určitou míru výnosu. (Nic takové v současnosti neplatí u investičního pojištění, spořících účtů, OPF, stavebního spoření, …). Vždy budou existovat lidé, pro které je tato garance důležitá a cena za ni přijatelná. „Pevný cíl na obzoru“ je silnou motivací ke spoření pro každého. Změnu v budoucnu ale očekávám i u těchto klientů (možná jsem příliš optimistický). Potencionální klienti budou v KŽP vyhledávat zejména pojištění. Budou sjednávat pojištění s pojistnou částkou pro případ smrti (ne vrácení pojistného) a hlavě se budou orientovat na produkty, které jim umožní v rámci volitelných připojištění zajistit i další rizika vyplývající
z jejich analýzy potřeb. KŽP bude „pouze“ základ důležitý pro sjednání připojištění pro případ invalidity, závažných nemocí, pracovní neschopnosti, atd.
