Varování Nebezpečí pro Vaše děti! Nikdy se tímto přístrojem nedívejte přímo do Slunce nebo do jeho blízkosti. Nebezpečí oslepnutí! Děti by měly tento přístroj používat pouze pod dozorem. Obalové materiály (plastikové sáčky, gumičky apod.) odstraňte z dosahu dětí! Nebezpečí udušení! Nebezpečí vzniku požáru! Přístroj – a speciálně čočky – nevystavujte přímému slunečnímu záření!
Teleskop Junior 50/600
Svazek paprsků by mohl způsobit požár. Nebezpečí škody na majetku! Přístroj nerozebírejte! V případě nějakého defektu se obraťte na Vašeho prodejce. Ten se spojí se servisním střediskem a předá přístroj k opravě. Přístroj nevystavujte teplotám vyšším než 60 °C! Pokyny ohledně čištění Čočky (okuláry a/nebo objektivy) čistěte pouze námi dodanou speciální utěrkou na čočky nebo jiným měkkým hadříkem, ze kterého se neuvolňují vlákna (např. mikrovlákno). Hadříkem nesmíte příliš tlačit, abyste čočky nepoškrábali. Je-li třeba odstranit silnější znečištění, navlhčete hadřík roztokem na čištění brýlí a čočky jím otřete.
Obj. č.: 86 08 05
Chraňte přístroj před prachem a vlhkostí! Po použití (obzvláště při vysoké vzdušné vlhkosti) ponechte přístroj aklimatizovat při pokojové teplotě, aby se případná vlhkost mohla odpařit. Nasaďte víčka pro ochranu před prachem a přístroj uložte do tašky, která je součástí dodávky. Chraňte soukromí osob! Dalekohled je určen pouze pro soukromé účely. Respektujte soukromí ostatních lidí – například se tímto přístrojem nedívejte lidem do bytů!
Vážený zákazníku,
Teleskop se skládá z těchto částí
děkujeme Vám za Vaši důvěru a za nákup teleskopu Junior 50/600. Tento návod k obsluze je součástí výrobku. Obsahuje důležité pokyny k uvedení výrobku do provozu a k jeho obsluze. Jestliže výrobek předáte jiným osobám, dbejte na to, abyste jim odevzdali i tento návod. Ponechejte si tento návod, abyste si jej mohli znovu kdykoliv přečíst!
1 2 3 4 5 6 7 8 9
1
Dalekohled (tubus teleskopu) Pátrací dalekohled s držákem Seřizovací šrouby pátracího dalekohledu Upevňovací šrouby s matkami pro držák pátracího dalekohledu Čočka objektivu Držák okuláru (hrdlo okuláru) Nastavení ostrosti obrazu Propojka dalekohledu Hlava stativu s držákem
10 11 12 13 14 15 16
2
Zajišťovací klipsy pro nohy stativu Nohy stativu (výsuvné) Fixační šroub pro nastavení výšky (pohyb vpřed a vzad) Fixační šroub pro nastavení vertikální osy (otáčení doprava a doleva) Okuláry Zrcadlo Měsíční filtr
Do držáku zašroubuj fixační šroub pro nastavení výšky (12), čímž zpevníš spojení obou částí.
Odšroubuj matky z upevňovacích šroubů držáku pátracího dalekohledu (4) na dalekohledu (1). Nasaď potom pátrací dalekohled (2) na držák tak, aby obě dírky byly nad upevňovacími šrouby, a následně matky zase našroubuj.
Nyní odstraň z držáku okuláru (6) chránič před prachem. Nyní můžeš do držáku okuláru vsadit zrcadlo (15) a připevnit ho na hrdlo malým šroubkem.
Dále do otvoru zrcadla (15) vsadíš okulár (14). I zde se nachází šroubek, kterým můžeš okulár k zrcadlu přišroubovat.
Takto si můžeš teleskop sestavit: Předtím, než začneš se sestavováním, měl/a by sis dobře rozmyslet, kam si teleskop postavíš. Je důležité, aby sis vybral/a místo, ze kterého budeš mít volný výhled na oblohu, aby podlaha byla pevná a rovná a abys kolem teleskopu měl/a dostatek místa. Poté, co jsi našel/našla takové ideální místo, můžeš začít se sestavováním.
Nejprve otevři zajišťovací klipsy na nohách stativu (10). Potom vytáhni spodní části nohou stativu (11) tak daleko, jak jen je to možné, a zajišťovací klipsy následně zase zavři.
Informace: Nejprve do zrcadla vsaď okulár s největší ohniskovou vzdáleností (např. 20 mm). Zvětšení je potom nejmenší, ale bude pro tebe snazší něco pozorovat.
Před prvním pozorováním Předtím, než začneš poprvé pozorovat, musíš navzájem vyladit pátrací dalekohled (2) a dalekohled (1). Pátrací dalekohled musíš nastavit tak, abys skrz něj viděl/a totéž, co vidíš okulárem dalekohledu.
TIP: Později si můžeš výšku stativu změnit tak, že nohy stativu stejným způsobem o kousek zasuneš.
Nyní roztáhni všechny tři nohy stativu směrem ven, abys mohl/a stativ postavit na podlahu.
Pouze tak můžeš při pozorování používat pátrací dalekohled k hrubšímu zaměření objektů předtím, než si je začneš prohlížet ve větším zvětšení pomocí okuláru dalekohledu. Takto sladíš pátrací dalekohled s dalekohledem Podívej se do okuláru (14) dalekohledu (1) a zaměř nějaký dobře viditelný objekt ve tvé blízkosti (např. věž kostela). Nastav ostrost obrazu (7) tak, jak vidíš na obrázku 10. Důležité: Objekt musíš vidět ve středu zorného pole okuláru.
Nyní spoj dalekohled (1) se stativem tak, že do držáku na hlavě stativu (9) zasuneš propojku dalekohledu (8).
3
TIP: Uvolni fixační šrouby pro nastavení výšky (12) a vertikální osy (13) – tak můžeš dalekohledem (1) pohybovat doleva a doprava nebo nahoru a dolů. Jakmile máš objekt přesně a správně v zorném poli, můžeš fixační šrouby znovu utáhnout, čímž zafixuješ polohu dalekohledu.
4
Dále se podívej pátracím dalekohledem (2). Uvidíš obraz zaměřeného objektu současně s nitkovým křížem. Obraz je vzhůru nohama.
Který okulár je ten správný?
Informace: Obrázek, který vidíš v pátracím dalekohledu, je vzhůru nohama, protože je obrácený použitou optikou. To je zcela normální a není to žádná chyba.
Nejdůležitější je, abys na začátku pozorování vždy použil/a okulár (14) s největší ohniskovou vzdáleností. Potom si můžeš postupně nasazovat okuláry s menší ohniskovou vzdáleností. Ohnisková vzdálenost se udává v milimetrech a je uvedena na každém okuláru. V zásadě platí: Čím větší je ohnisková vzdálenost okuláru, tím menší je zvětšení! Pro výpočet zvětšení můžeš použít jednoduchou rovnici:
Pokud obrázek, který vidíš v pátracím dalekohledu, není umístěný přesně uprostřed nitkového kříže (obrázek 11a), musíš otočit seřizovacím šroubem pátracího dalekohledu (3). Otáčej šroubem tak dlouho, dokud nemáš obrázek přesně uprostřed nitkového kříže (obrázek 11b). Když se nyní podíváš do okuláru (14), měl/a bys vidět stejný výřez obrazu jako při pohledu do pátracího dalekohledu (ten je ale samozřejmě vzhůru nohama). Důležité: Teprve v okamžiku, kdy jsou oba výřezy obrazu totožné, je pátrací dalekohled správně sladěný s dalekohledem.
První pozorování
ohnisková vzdálenost dalekohledu : ohnisková vzdálenost okuláru = zvětšení Vidíš tedy, že zvětšení závisí také na ohniskové vzdálenosti dalekohledu. Tento teleskop obsahuje dalekohled s ohniskovou vzdáleností 600 mm. Pokud použiješ okulár s ohniskovou vzdáleností 20 mm, podle uvedeného vzorečku Ti vychází následující zvětšení: 600 mm : 20 mm = 30násobné zvětšení Pro zjednodušení jsem Ti sestavila tabulku s některými zvětšeními: Ohnisková vzdálenost teleskopu
Ohnisková vzdálenost okuláru
Zvětšení
600 mm
24 mm
25×
600 mm
20 mm
30×
600 mm
12,5 mm
48×
600 mm
6 mm
100×
600 mm
4 mm
150×
Pro svoje první pozorování by sis měl/a zvolit Měsíc. Je dobře viditelný i pouhým okem, a proto ho můžeš teleskopem snáze najít. Nejprve uvolni oba fixační šrouby pro nastavení výšky (12) a vertikální osy (13). Potom pohybuj dalekohledem (1) ve směru k Měsíci.
Používání měsíčního filtru Dívej se do pátracího dalekohledu (2) a pohybuj dalekohledem (1) tak dlouho, než se výřez Měsíce nebo Měsíc objeví v hledáčku. Jakmile uvidíš Měsíc v pátracím dalekohledu, fixační šrouby (12) + (13) znovu utáhni, abys zajistil/a polohu dalekohledu.
Pokud Ti někdy obrázek Měsíce připadá příliš světlý, můžeš zespoda do závitu okuláru našroubovat zelený měsíční filtr (16). Okulár potom můžeš úplně normálně vsadit do zrcadla (15). Obraz, který nyní uvidíš při pohledu okulárem, bude nazelenalý. Jas Měsíce se tím sníží, což je pro pozorování příjemnější.
Nyní můžeš okulárem (14) pozorovat zvětšený výřez Měsíce. Pomocí nastavení ostrosti obrazu (7) si můžeš kdykoliv přizpůsobit ostrost obrazu. TIP: Tím, že vyměníš okulár, můžeš si změnit zvětšení. Více k tomuto tématu se dozvíš v následující kapitole.
5
Technické údaje Typ
Achromatický refraktor
Ohnisková vzdálenost
600 mm
Průměr objektivu
50 mm
Hledáček
5 x 24
Montáž
Azimutálně na stativ
6
Objekty, které lze pozorovat Zde jsme pro tebe vyhledali a popsali několik zajímavých nebeských těles a hvězdokup. Na příslušných obrázcích na konci tohoto návodu si můžeš prohlédnout, jak můžeš za dobré viditelnosti tyto objekty vidět tímto teleskopem s okuláry, které jsou součástí dodávky. Měsíc Měsíc je jediná přirozená družice Země. (Obrázek 16) Průměr Vzdálenost
3 476 km cca 384 401 m
Měsíc byl znám již v prehistorii. Je to po Slunci druhý nejjasnější objekt na obloze. Protože Měsíc obkrouží Zemi jednou za měsíc, neustále se mění úhel mezi Zemí, Měsícem a Sluncem – toto pozorujeme jako cykly fází Měsíce. Interval mezi po sobě následujícími novoluními činí cca 29,5 dne (709 hodin). Mlhovina v souhvězdí Orion (M 42) M 42 v souhvězdí Orion (obrázek 17) Rektascenze Deklinace Vzdálenost
05:32,9 (hodin:minut) –05:25 (stupňů : obloukových minut) 1 500 světelných let
Se svou vzdáleností přibližně 1 500 světelných let je mlhovina M 42 (Messier 42) v Orionu nejjasnější difúzní mlhovina na nebi – je viditelná pouhým okem a jedná se o vděčný objekt k pozorování teleskopy všech velikostí, od nejmenších dalekohledů až po ty největší observatoře a Hubbleův vesmírný teleskop. Jedná se o centrální část mnohem větší mlhoviny tvořené plynným vodíkem a prachem, která se rozprostírá na 10 stupních přes dobrou polovinu souhvězdí Orion. Velikost této nesmírně veliké mlhoviny se odhaduje na několik set světelných let.
Malý slovníček terminologie
M 57 Prstencová v souhvězdí Lyry (M 57) M 57 v souhvězdí Lyry (obrázek 18) Rektascenze Deklinace Vzdálenost
Co vlastně znamená …
18:51,7 (hodin:minut) +32:58 (stupňů : obloukových minut) 2 000 světelných let
Známá M 57 Prstencová v souhvězdí Lyry se často považuje za prototyp planetární mlhoviny, patří k nejkrásnějším úkazům letní oblohy na severní polokouli. Podle nejnovějších výzkumů se jedná s největší pravděpodobností o prstenec (Torus) z jasně zářící hmoty, která obklopuje centrální hvězdu (ta je viditelná pouze většími teleskopy), a nikoliv o plynné těleso kulovitého či elipsoidního tvaru. Pokud bychom pozorovali prstencovou mlhovinu z postranního úhlu, podobala by se mlhovině Činka (M 27). U tohoto objektu se díváme přesně na pól mlhoviny. Mlhovina Činka v souhvězdí Lištičky (M 27) M 27 v souhvězdí Lištičky (obrázek 19) Rektascenze Deklinace Vzdálenost
19:59,6 (hodin:minut) +22:43 (stupňů : obloukových minut) 1 250 světelných let
Mlhovina Činka (M 27) v souhvězdí Lištičky byla první planetární mlhovina, která byla objevena. Charles Messier objevil tuto novou a fascinující kategorii objektů 12. července 1764. My můžeme tento objekt pozorovat téměř přesně z jeho rovníkové úrovně. Pokud bychom mlhovinu Činka pozorovali z jednoho jejího pólu, pravděpodobně by se nám jevila ve formě prstence a vypadala by podobně jako mlhovina M 57 Prstencová. Tento objekt lze dobře pozorovat už za ne úplně ideálního počasí a s malým zvětšením.
Barlowova čočka Pomocí Barlowovy čočky, která je pojmenovaná po svém vynálezci Peteru Barlowovi (britský matematik a fyzik, 1776–1862), lze zvyšovat ohniskovou vzdálenost dalekohledu. V závislosti na konkrétním typu čočky lze dosáhnout zdvojnásobení nebo dokonce ztrojnásobení ohniskové vzdálenosti. Tím lze samozřejmě také zvýšit zvětšení. Viz také heslo Okulár. Ohnisková vzdálenost Všechny předměty, které opticky zvětšují objekt (čočky), mají určitou ohniskovou vzdálenost. Tím se rozumí vzdálenost, kterou urazí světlo od čočky až k ohnisku. Ohnisko se také označuje jako fokus. V ohnisku je obraz ostrý. U teleskopu dochází ke kombinaci ohniskových vzdáleností dalekohledu a okuláru. Čočka Čočka odvádí dopadající světlo tak, aby po určité vzdálenosti (ohniskové vzdálenosti) vytvořilo v ohnisku ostrý obraz. Okulár Okulár je systém složený z jedné nebo několika čoček, do kterého se díváš okem. Pomocí okuláru se zachycuje ostrý obraz vznikající v ohnisku čočky a ten se znovu zvětšuje. Pro výpočet zvětšení můžeš použít jednoduchou rovnici: ohnisková vzdálenost dalekohledu : ohnisková vzdálenost okuláru = zvětšení Vidíš tedy, že u teleskopu je zvětšení závislé jak na ohniskové vzdálenosti okuláru, tak i na ohniskové vzdálenosti dalekohledu. Pokud použiješ okulár s ohniskovou vzdáleností 20 mm a dalekohled s ohniskovou vzdáleností 600 mm, podle uvedeného vzorečku Ti vychází následující zvětšení: 600 mm : 20 mm = 30-násobné zvětšení
7
8
Invertní čočka Tato čočka se nasazuje do hrdla okuláru dalekohledu ještě před okulár. Dokáže díky integrované čočce ještě více zvýšit zvětšení okulárem (obvykle na jedenapůlnásobek). Obraz je – jak už název napovídá – při použití invertní čočky obrácený, zdá se, že stojí správně a dokonce i stranově správně. Zvětšení Zvětšení odpovídá rozdílu mezi pozorováním pouhým okem a pozorováním zvětšovacím přístrojem (např. teleskopem). Přitom je pozorování okem jednoduché. Máš-li teleskop s 30násobným zvětšením, můžeš objekt tímto teleskopem vidět jako větší než při pozorování pouhým okem. Viz také heslo Okulár. Zenit Hladina, která světelný paprsek obchází v pravém úhlu. U rovného dalekohledu si tak můžete poopravit pozorovací polohu a pohodlně se dívat do okuláru seshora. Obraz se jeví sice jako vzpřímený, ale je stranově obrácený.
Recyklace Elektronické a elektrické produkty nesmějí být vhazovány do domovních odpadů. Likviduje odpad na konci doby životnosti výrobku přiměřeně podle platných zákonných ustanovení. Šetřete životní prostředí! Přispějte k jeho ochraně!
Překlad tohoto návodu zajistila společnost Conrad Electronic Česká republika, s. r. o. Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv druhy kopií tohoto návodu, jako např. fotokopie, jsou předmětem souhlasu společnosti Conrad Electronic Česká republika, s. r. o. Návod k použití odpovídá technickému stavu při tisku! Změny vyhrazeny! © Copyright Conrad Electronic Česká republika, s. r. o.
MIH/04/2012
9
