VÁNOČNÍ MUZIKÁL PRO DĚTI
Neobyčejná noc Text: Getrud Schmalenbach - hudba: Hella Heizmann Česky: Pavel Mareš
Tento muzikál se snaží uvést na pravou míru nesprávnou lidovou představu Vánoc: každý rok přichází k lidem Ježíšek....
Naše pozornost má být obrácena k jiné skutečnosti: Ježíš přišel, aby hledal a zachránil ty, kdo se ztratili (Lukáš 19,10).
Osoby Vypravěč Katka Učitelka Dáma na trhu Katčina matka Katčin otec Katčin bratr Jirka
školní třída Foukač skla Spěchající muž Koledníci Dívka Stará paní
Následující osoby hrají pouze beze slov (pantomima):
Prodavačka Maria Josef
4-6 pastýřů anděl dva hospodští
K obsahu: Muzikál "Neobyčejná noc" vypráví vánoční příběh (Lukáš 2,1-20), zakomponovaný do soudobého dějového rámce. Vánoční příběh se hraje beze slov a jeho scény jsou proloženy písněmi pěveckého sboru. Dějový rámec je tvořen příběhem z dnešní doby, v němž malé děvčátko hledá opravdového Ježíška. Scénická verze je proti poslechové hře na několika místech pozměněna.
Původní název: "Die sonderbare Nacht", © 1991 by Musikverlag Klaus Gerth, D-35607 Asslar Česká verze: © 2000 Tim 2,2 o.s. (Klauníci), Libáňská 4, 193 00 Praha 9 - www.timdvadva.net Rozmnožení pro vlastní potřebu povoleno
1
1. Introdukce OBRAZ 1. Vystupují: KATKA, VYPRAVĚČ. Scénu je prázdná, VYPRAVĚČ na levém nebo pravém kraji. VYPRAVĚČ: Ano, to je Katka - vždycky v akci! Je jí něco přes sedm, jak sama říká, když se jí někdo zeptá na věk. Normálně jí všichni říkají "Katka". Jen ve zvláštních případech trvá na tom, že se jmenuje Kateřina. Vánoce! Katka je už několik týdnů pořádně netrpělivá a má jen jedno přání: přistihnout Ježíška, když klade dárky pod stromeček a zapaluje svíčky. Tentokrát se to musí podařit. Už se jí o něm dokonce zdálo! Katka přichází na scénu a zpívá:
2. Píseň: Zdál se mi krásný sen KATKA:
(volá, když dozpívala píseň): Čau, mami, jdu naproti Jirkovi!
Katka projde mezi diváky a čeká na svůj další výstup.
OBRAZ 2. – VE ŠKOLE Vystupují: třída Katčina bratra Jirky, učitelka, Katka, vypravěč. Zatímco děti z Jirkovy třídy se s učitelkou rozestavují jako sbor vepředu na scéně, vypravěč vysvětluje situaci. VYPRAVĚČ: Katka se rozhodla, že požádá o pomoc svého staršího bratra Jirku. Ten je totiž strašně chytrý a určitě přijde na nějaký nápad, jak Ježíška přelstít. Hned cestou ze školy s ním musí o tom promluvit Ale dopadne to jinak... Jak nudný je školní dvůr, když je prázdný! Ne, tady se Katce vůbec nelíbí. První sloku písně "Vánoce se blíži" zazpívá sbor ne zrovna nejlépe. Někteří to dokonce schválně kazí.
3. Píseň: Vánoce se blíží Po první sloce učitelka zpěv přeruší... UČITELKA:
Stop, stop! To se nedá poslouchat! (hlasitý šum dětí) Ticho! Pánové, nemohli byste se aspoň pokusit trefit sem tam správnou notu? Tak jedem, druhou sloku!
Sbor zpívá druhou sloku. Jeden z chlapců napodobuje operního zpěváka. Děti se chichotají. Katka pomalu přichází dopředu.
2
UČITELKA:
Tak to by stačilo! Operní árie si můžeš cvičit doma, Luďku! A přestaňte se smát, jinak vás to nechám zpívat celé třikrát za sebou!
Katka mezitím došla na scénu a zdraví učitelku, která se překvapeně ohlédne. KATKA:
...brý den, pančelko!
UČITELKA:
Á, Katka! To je dobře, že jsi tady. Možná potřebuje naše panstvo jenom nějaké publikum, aby se aspoň trochu namáhalo. Tak co, předvedeme se?
Učitelka se opět obrátí ke sboru a diriguje druhou a třetí sloku. Sbor zpívá o poznání lépe. UČITELKA:
No, natáčet by se to ještě nedalo, ale dejme tomu.
Děti se už chystají rozprchnout, neklid vzrůstá. UČITELKA:
Počkat, ještě domácí úkol...
Některé z dětí protestují: Vždyť jsou prázdniny! UČITELKA:
Ovšem, máte prázdniny. Právě proto! Máte teď spoustu času a maminky určitě nebudou mít námitky, když se vás na chvilku zbaví, aby mohly v klidu zabalit dárky a napéct cukroví. Tak tedy: chci, abyste se vyzbrojili magnetofonem a blokem, a na vánočním trhu udělali každý několik rozhovorů. Přesně jako to znáte z televize, zahrajete si trochu na reportéry. Téma: Vánoce se blíží, Ježíšek jde k nám - otazník. Řeknu vám upřímně: nevěřím ani na Ježíška, ani na to, že každý rok přiletí na zem a roznáší dárky - tu píseň jsem s vámi dneska zpívala, protože se mi líbí melodie, ale ten text - no, nechme toho. Já slavím Vánoce proto, že je to takový krásný zvyk a ráda vařím a peču něco dobrého a mám konečně trochu času na rodinu.
Při posledních větách se Katčiny oči, visící na učitelce, stále víc rozšiřují zděšením, nakonec se Katka otočí a s pláčem se tiše vytratí dozadu. Vy jste už přece taky dost velcí na to, abyste věřili pohádkám. Ale vymyslete si pár otázek a po prázdninách tady dáme všechny odpovědi dohromady. Jsem zvědavá, jestli najdete vůbec někoho, kdo ještě opravdu věří na Ježíška. No, ale ráda se nechám překvapit. Tak, miláčci, hezké prázdniny a veselé Vánoce, můžete jít! Třída se rozchází, Jirka s několika kamarády zůstává poslední. JIRKA:
No tohle, Katka je pryč!
VYPRAVĚČ: Jirka se diví. Nikdo si nevšiml, jak se vyplížila z místnosti. Ale to, co učitelka řekla, Katku opravdu hluboce zasáhlo. JIRKA:
No co, asi šla domů napřed. U ní člověk nikdy neví.
OBRAZ 3. – DOMA Vystupují: Jirka, matka, otec, Katka, vypravěč. Scéna představuje obývací pokoj (stůl, židle, televizor, atd.). Otec čte noviny, matka se přebírá v košíčku na šití, Jirka přichází s walkmanem v ruce. 3
JIRKA:
Ahoj! (překvapeně se rozhlíží) Katka tady není?
MATKA:
Cože, tys ji nepřivedl? Říkala, že ti jde naproti ke škole!
JIRKA:
Jo, byla tam, ale než nás učitelka pustila, najednou byla zase pryč. Myslel jsem, že šla napřed domů. MATKA: Karle, slyšels to? Katka je pryč! OTEC: Ach jo, zase ta Katka! Člověk ani nemůže v klidu dočíst noviny! Půjdu se po ní porozhlédnout, pro všechny případy. Otec se oblékne a na kraji scény se srazí s Katkou, která přiběhla ze sálu. OTEC:
Ajta! Tak tady máme ten ztracený poklad! Ale ale, copak se ti stalo, je ti něco?
KATKA:
Nech mě, nech mě! {vzlyká} Všichni jste mi lhali! Ty i televize a všichni - s Ježíškem to vůbec není pravda, co jste mi povídali! Ty taky, mami!
MATKA:
Tak už neplač, Katko!
KATKA:
(hněvivě) Jmenuju se Kateřina!
MATKA:
No ovšem, Kateřina!
VYPRAVĚČ: No to je pěkné nadělení! Rodiče jsou ve velikých rozpacích, protože Katka si nic nechce dát vysvětlit. Katka sedí u stolu, hlavu položenou na loktech. Všichni ji utěšují, ale marně. Otec odtáhne matku stranou. OTEC:
(polohlasem) Hele, jednou se to stejně musela dozvědět.
Otec si sedne do křesla a ponoří se opět do svých novin. Matka odejde do vedlejší místnosti (nebo se posadí do první řady). Jirka si nasadí sluchátka od walkmanu a odchází houpavým krokem v rytmu hudby. KATKA:
(sama k sobě) Ježíšek mi v tom snu dal nějakou knížku. Kdybych tak jenom věděla, co to bylo za knížku...
Katka se narovná, něco si kreslí a k tomu si zpívá ještě jednou 3. sloku písně 2. VYPRAVĚČ: To už tak bývá: když je sen nejnapínavější, probudíme se. Ale Katka dostane nápad: Učitelka, domácí úkol - to je řešení! Sama by mohla jít na vánoční trh, aby si poslechla, co si lidi myslí o Vánocích a o Ježíškovi.
OBRAZ 4. - NA VÁNOČNÍM TRHU Vystupují: Kafka, spěchající muž, koledníci, děvče, starší žena, dáma, vypravěč. Zatímco vypravěč mluví, na scéně se postaví vánoční trh se stánky, stromkem, lidmi. Stánek foukače ozdob musí být dobře viditelný. Kupující přecházejí sem a tam, děti fňukají, maminky je vlečou. Někteří popíjejí svařené víno. Katka se vynoří magnetofonem (od toho okamžiku ostatní hrají beze slov) a zastaví se u stánku foukače skla. (Následující scénu můžeme jazykové libovolně obměnit (jiné nářečí a pod.) 4
KATKA:
Hele, foukač! Dobrý den!
FOUKAČ:
Dobrý den!
KATKA:
Máte děti?
FOUKAČ:
Tož to mám, celú haldu, tři dcérky a jedného ogara.
KATKA:
Fakt? To musí být u vás veselo!
FOUKAČ:
Pravda, aj je. Až kolikrát hlava brní.
KATKA:
Vy ale mluvíte legračně.
FOUKAČ:
Ha ha, to je od teho, že su ze Slovácka. Tam každý mluví zrovna tak jak já.
KATKA;
Můžu si sem položit magneťák? Chtěla bych se vás něco zeptat (položí magnetofon)
FOUKAČ:
Mě? Tož sa ptaj, ale rychle, jak přídě kunčaft, musím sa starat o něho.
KATKA:
(zapne magnetofon) Věříte na Ježíška?
FOUKAČ:
Tož to je jasné! Bez něho by ani Vánoce nebyly!
KATKA:
Já to myslím tak, jestli věříte, že Ježíšek každý rok přiletí z nebe na zem, s křídlama a tak.
FOUKAČ:
Tož moja zlatá, to nikdo neví tak nachlup, ale ternu věřím, že sa dívá, esli sú děti hodné. Aby mohly dostať dárky! Ale je možné aj to, že si to ludé šecko vymysleli, lebo majú rádi zázraky. Ale možno to aj byl zázrak - tenkrát (Mezitím přistoupila ke stánku energická starší zena. Foukač se od Katky odvrátí, ta dáma všecko dost neopatrně ohmatává.) Dobrý den!
VYPRAVĚČ: Taková smůla! Zrovna, když to začne být zajímavé, musí přijít zákazník. Dáma chňapne nešetrně po skleněné kouli. Prodavač má plné ruce práce, aby své křehké zboží uchránil před zkázou. Katka jen vrtí hlavou. KATKA:
(vrtí hlavou) Dospělí si můžou dovolit prostě všecko!
Katka jde dál, potká spěchajícího muže se stromkem, ověšeného haldou balíčků a pytlíků. Nevšimne si ho a vrazí do něj. - zvuk tříštěného skla. MUŽ:
Šmarjá, nemůžeš dát pozor? Ještě by člověka porazila, a z dárků mi zůstanou akorát střepy!
KATKA:
Promiňte, já nerada!
MUŽ:
No dobře dobře, stejně je to všechno nesmysl!
KATKA:
Nesmysl. Řekl - nesmysl.
Tři koledníci v kostýmu tří králů s velkou hvězdou projdou tržištěm sem a tam se zpěvem (první sloka písně "Vánoce se blíží...") Katka přihlíží a pak osloví děvče, které se postavilo právě vedle ní. Děvče ukusuje párek (nebo perník...). Rozhovor probíhá u stánku, kde postávají také ostatní zúčastněné osoby, aby se mohly bez potíží vmísit do rozhovoru. KATKA:
Koledníci! (osloví děvče vedle sebe) Hele, věříš tomu, co zpívali?
DĚVČE:
No, to je mi tedy otázka! Ale dobře, něco ti řeknu. Ježíšek určitě není sladký andílek s naducanýma tvářičkama, který rok co rok přiletí na zem. A jinak? No, mám svoje pochybnosti o té vánoční historce. Prostě nevím, co si o tom mám myslet.. 5
Starší DÁMA se otočí od stánku k oběma dívkám a vpadne do rozhovoru. DÁMA:
Co, ty nevíš? Já ano. Já věřím na božské dítě, koneckonců jsem pokřtěná a vánoční bohoslužby jsem ještě nikdy nevynechala. Ani jednou! Kromě toho - Vánoce jsou svátky lásky!
Teprve nyní si povšimne magnetofonu a rozčilí se. DÁMA:
No tohle! To přestává všechno! Tys to všechno nahrávala? Tedy co si dneska děti všechno nevymyslí... Za mých mladých let by si to nikdo nedovolil!
KATKA:
(netrpělivé) No jasně, tenkrát ještě žádné magnetofony nebyly! Katka a děvče se smějí, žena odchází, dívky se rozloučí.
DĚVČE:
(směje se) Měj se, a hodně štěstí!
KATKA:
Čáá-au!
OBRAZ 5. - VÁNOČNÍ PŘÍBĚH Vystupují: starší paní, Katka, Marie, anděl, pastýři, Josef, vypravěč Během rozhovoru se scéna rychle změní v kavárničku. Ještě víc v pozadí stojí sbor. Herci vánočního příběhu jsou již oblečení a čekají někde venku na svůj výstup, který probíhá beze slov. Vpravo nebo vlevo v popředí stojí stolek se dvěma židlemi, na stolku dva šálky. Paní vypráví svými slovy vánoční příběh, občas přerušený příhodnou písní. PANÍ:
Všechna čest! To tedy sedělo, cos jí řekla!
KATKA:
(v rozpacích) No...
PANÍ:
Něco jsem zaslechla, co jste si povídaly. Zajímavé, opravdu zajímavé, co tady provádíš. Poslyš, děvenko, chceš slyšet taky něco ode mne?
KATKA:
No jasně, zatím na kazetě nemám nic, co by za něco stálo.
PANÍ:
Tak pojď, zakousneme si k tomu nějaký perníček.
Odejdou ke stolku a posadí se. VYPRAVĚČ: A tak se usadily v kavárničce a objednaly si kávu a kakao. Katka je trochu vzrušená. Že by tahle paní věděla něco víc než ti ostatní? A "cvak" - rozběhl se magnetofon. Katka zapne magnetofon. PANÍ:
Víš, Bůh, který stvořil nebe a zemi a všechno, co žije, viděl, že většina lidí na něho zapomněla. Aby jim ukázal, že je pořád ještě má rád, připravil jim dárek. Jeho jediný syn měl přijít na zem, a sice jako člověk. To znamená, že se musel narodit nějaké ženě. V Nazaretu tehdy žila jedna milá dívka, a tu si Bůh vybral jako matku pro svého Syna. Jenže ona sama o tom nevěděla, proto k ní nejdřív vyslal svého posla.
Marie přichází na scénu s nějakou ruční prací a posadí se. Během písně přijde anděl. Sbor zpívá:
4. Píseň Sestoupil anděl Anděl odchází, přichází Josef. Balí si věci a pomalu odcházejí. PANÍ:
Brzy nato Marie otěhotněla. Josef si ji vzal za ženu a byl ochotný ujmout se i dítěte. Také k němu poslal Bůh anděla, aby mu všechno vysvětlil. Jenže právě v té době 6
napadlo římského císaře, že dá spočítat, kolik má ve své říši lidí. To znamenalo, že každý musel jít na místo, kde se narodil, a tam se dát zapsat. Jen si představ, tenkrát nebyla žádná auta ani silnice. Takové cestování, to musela být pěkná štrapáce pro ženu, k tomu ještě těhotnou. Doufám, že Josef měl pro ni aspoň nějakého oslíka. Když konečně dorazili do rodného Betléma, vyskytl se další problém: kde se mají ubytovat? V Betlémě to vypadalo jako u nás v létě, když všichni najednou jedou na dovolenou. Všude bylo přeplněno. Během písně "Nikde místo už nemají" Marie s Josefem marně hledají nějaké ubytování. Nakonec je odkážou do stáje. Miminko (panenku) položí Marie do jeslí.
5. Píseň: Nikde místo už nemají 6. Píseň: Vůl a osel Během písně "Vůl a osel" pastýři usedají kolem ohně a postupně se jeden po druhém ukládají ke spánku. PANÍ:
Tak se to dítě konečně narodilo - ve chlévě, a první, kdo se o tom dozvěděli, byli pastýři, kterými každý jen pohrdal. Na pastvinách byla tma a zima, a muži se tiskli k ovečkám nebo se tlačili kolem ohně, aby se zahřáli. A najednou se stalo cosi moc divného.
Pastýři spí, jeden se probudí, budí postupně ostatní. Přichází anděl.
7. Píseň Nemějte strach PANÍ:
Tedy pro ty pastýře to musel být zážitek! Co že to ten anděl říkal? Že najdou nemluvně v jesličkách? To mohlo být jedině v nedalekém Betlémě, tam je spousta jeskyní a chlévů. A opravdu brzo našli, co hledali. Umíš si to představit, jak se ti drsní chlapi asi cítili, jak tiše a opatrně se blížili, když zahlédli tu pozoruhodnou rodinku ve špinavém chlévě? Nemohli jinak, než padnout na kolena.
8. Píseň: Děťátko v jeslích VYPRAVĚČ: Tak Katka uslyšela o prvních Vánocích. O té podivuhodné noci v Betlémě. Takže, uvažuje Katka, Vánoce nejsou vlastně nic jiného než veliké narozeniny. Většina lidí je oslavuje, ale vůbec o nich nepřemýšlí. Místo toho vyprávějí dětem hlouposti. Možná proto, že sami nevědí, jak to vlastně je. Katka se hluboce zamyslí.
OBRAZ 6. - V KAVÁRNĚ Vystupují: Katka a dáma z trhu - sedí ještě v kavárničce KATKA:
A - co se pak stalo s tím miminkem?
PANÍ:
Samozřejmě nezůstalo malé, vyrostl z něj nejdřív kluk a potom dospělý muž, který 7
potom odešel z domova, aby splnil to, co mu Bůh uložil. KATKA:
A co to bylo?
PANÍ:
Spousta věcí. Pomáhat lidem, uzdravovat je, ale hlavně jim vysvětlit, že Bůh na ně čeká.
KATKA:
A co tomu lidi říkali?
PANÍ:
Jen málo jich Božího syna poslouchalo. Většině se to, co dělal a říkal, vůbec nelíbilo, a tak se jim nakonec podařilo Ježíše odsoudit k smrti jako zločince.
KATKA:
To nechápu! Bůh to přece mohl udělat daleko jednodušeji. Měl poslat pár silných andělů, nějakého E.T. nebo UFO, nebo nějakého kouzelníka, který by lidi prostě začaroval, aby byli hodní, a nenechat umřít chudáka Ježíše.
PANÍ:
Hm, chytrá! Bůh to přece mohl zařídit na tisíc jiných způsobů, ale jenom tímhle nám mohl dokázat svou lásku. Ježíš lidem ukázal, že jim rozumí, protože sám nějakou dobu žil na zemi jako člověk, a byl dokonce ochotný pro ně zemřít
KATKA:
Zemřít pro ně... Není to náhodou ten příběh, co vysílali o Velikonocích v televizi, jak tam někoho přibili na kříž?
PANÍ:
Ano, to je ono. Ale v televizi se to samozřejmě jenom hraje.
KATKA:
Ale to bych ráda věděla, proč musel vlastně umřít?
PANÍ:
Víš přece sama, že se na světě děje spousta hrozných věcí. Je to čím dál horší. Zlo se tak rozšířilo právě proto, že lidi už o Bohu nechtěli nic vědět Přemýšlej: nemělo být Bohu líto, co si všechno lidi navzájem provádějí? Lžou, podvádějí, kradou, vraždí a já nevím co ještě. Neměl by na za to potrestat?
KATKA:
Nejspíš asi jo.
PANÍ:
Vidíš. Ale Bůh lidi ušetřil, protože je má rád, a místo nich potrestal svého syna. Každý člověk, který to pochopí a uzná: ano, měl jsem být potrestán já, a ne Ježíš, smí být po smrti u Boha v nebi, kde život nikdy nekončí a všechno bude jiné: už tam nebude bolest ani pláč - všechno bude dokonalé.
KATKA:
O tom jsem nikdy neslyšela. Ale zdá se mi to supr!
PANÍ:
Taky že to je! Když na tohle všechno pomyslíme, máme opravdu důvod oslavovat Vánoce z celého srdce! Podívej, Katko. Teď už víš, že dárky nepřináší žádný Ježíšek, ale lidi, kteří chtějí druhým o Vánocích udělat radost. Proto ti dám tady tu bibli. Je tam napsáno všecko, očem jsem ti vyprávěla, a ještě mnohem víc.
KATKA:
Knížka! O té se mí zdálo!
KATKA a PANÍ vstanou, procházejí se spolu, scéna se mezitím přestaví na obývací pokoj. PANÍ:
Víš, děvenko, co je nejkrásnější? Bůh vzal svého Syna zpátky do nebe, je tam teď u něho a čeká na lidi, kteří ho mají rádi. A když budeš chtít, můžeš s ním mluvit Uslyší tě. Ale teď by sis měla pospíšit domů, už se stmívá.
KATKA:
(vyběhne ven, zase se vrátí a volá) Ti budou koukat! Posadí se do první řady, kde zbytek rodiny čeká na příští výstup.
8
OBRAZ 7 Vystupují: Katka, otec, matka, Jirka, vypravěč - v bytě. VYPRAVĚČ: A taky ano. "To je celá Katka!" zvolal tatínek. A o Štědrém večeru si četli z darované bible vánoční příběh. Teprve potom si rozdělili dárky. Rodina vyjde na scénu. Zapalují svíčky na stromečku. Pod stromeček dávají dárky. Matka staví na stůl mísu s cukrovím. Potom čte otec z darované bible vánoční příběh. Po čtení může rodina spolu s diváky zazpívat písničku, např. "Ježíš přišel k nám". Pak se vybalují dárky. OTEC:
Víte co? Zítra zavoláme té Katčině babičce z trhu a popřejeme ji také "radostné Vánoce"!
Sbor nastoupí na scénu a zpívá:
9. Píseň: Gloria! Sláva na výsostech Bohu
9
