Vážení rodiče, S přáním mnoha úspěchů ve vaší rodičovské roli Aperio Společnost pro zdravé rodičovství

Vážení rodiče, připravili jsme pro vás publikaci „Nebojujte s úřady“, abychom vám usnadnili orientaci v sociálních dávkách souvisejících s rodičovstvím a zároveň vám poskytli další potřebné informace (na jaký příspěvek, příplatek, podporu, dávku či peněžitou pomoc máte nárok, kde o ně můžete žádat, jak vyplnit příslušné formuláře apod.) Tato publikace vznikla na základě zjištění, že pro mnoho mladých rodičů je celý systém plateb nepřehledný a na příslušných úřadech je většinou obtížné získat souhrnné, srozumitelné a aktuální informace. Rádi bychom, aby se tento materiál stal vaším průvodcem v období rodičovství, kdy potřebujete dostatek energie a času ještě na leccos jiného než na komunikaci s úřady. S přáním mnoha úspěchů ve vaší rodičovské roli Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství Od září 2001 bude tato publikace zveřejněna a průběžně aktualizována na internetové adrese www.aperio.cz

Obsah 1 Seznam použitých zkratek............................................................................................................. 6 2 Kalendář těhotenství a mateřství................................................................................................... 7 2.1 Kalendář OSVČ v těhotenství a mateřství............................................................................. 7 2.1.1 Pracovní neschopnost v době těhotenství.......................................................................7 2.1.2 8-6 týdnů před porodem – nástup na mateřskou dovolenou..........................................7 2.1.3 Narození dítěte............................................................................................................... 7 2.1.4 Ukončení pobírání PPTM – ukončení mateřské dovolené.............................................7 Pobírání RP a přerušení SVČ............................................................................................. 7 Pokračování v SVČ v omezeném rozsahu..........................................................................8 Pokračování v samostatné výdělečné činnosti bez pobírání RP.........................................8 2.2 Kalendář zaměstnankyně v těhotenství a mateřství............................................................... 8 2.2.1 Pracovní neschopnost v době těhotenství.......................................................................8 2.2.2 8-6 týdnů před porodem – nástup na mateřskou dovolenou..........................................9 2.2.3 Narození dítěte............................................................................................................... 9 2.2.4 Ukončení pobírání PPTM – ukončení mateřské dovolené.............................................9 3 Jméno a příjmení dítěte................................................................................................................10 3.1 Jak se bude Vaše dítě jmenovat?.......................................................................................... 10 3.2 Jaké příjmení bude mít vaše dítě?........................................................................................ 10 3.2.1 Určení otcovství........................................................................................................... 11 1. Popření otcovství.......................................................................................................... 12 2. Přiznání otcovství......................................................................................................... 12 4 Porodné........................................................................................................................................ 13 4.1 Kdo má na porodné nárok?.................................................................................................. 13 4.2 Kde můžete o dávku žádat a co je k tomu potřeba?.............................................................13 4.3 Výše porodného a jeho výplata............................................................................................13 4.4 Tragické události vážící se k porodu....................................................................................13 5 Peněžitá pomoc v mateřství – PPM............................................................................................. 14 5.1 Co je to peněžitá pomoc v mateřství?.................................................................................. 14 5.2 Kdo má nárok na PPM?....................................................................................................... 14 5.3 Výše peněžité pomoci v mateřství....................................................................................... 14 5.4 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství.................................................................. 17 5.4.1 Doba poskytování PPM osamělé matce....................................................................... 17 5.4.2 Doba poskytování PPM u vícečetných těhotenství (dvojčata, trojčata…)...................18 5.5 Uplatnění nároku na PPM.................................................................................................... 18 5.6 Ukončila jste pracovní poměr v době těhotenství?.............................................................. 18 5.6.1 Máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jestliže jste v době těhotenství ukončila pracovní poměr?....................................................................................................................18 5.7 Žijete nebo pracujete mimo území ČR?...............................................................................19 5.7.1 Vyplácejí se dávky PPM do ciziny?............................................................................. 19 5.8 Nárok na PPM v případě převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči mateřskou..........19 5.9 Má otec dítěte nárok na PPM?............................................................................................. 20 5.9.1 Jak máte jako otec dítěte uplatnit nárok na PPM?.......................................................20 5.10 Přerušení čerpání PPM.......................................................................................................20 5.11 Máte jako studentka nebo žačka nárok na peněžitou pomoc v mateřství?........................21

5.11.1 Kdo je pro nárok na PPM považován za studentku nebo žačku (studenta či žáka)?. 21 5.11.2 Jaké jsou podmínky nároku na PPM u studentek a žaček?........................................ 21 5.11.3 Kdy se PPM poskytuje?............................................................................................. 21 5.11.4 Jaká je doba poskytování PPM studentkám?............................................................. 22 5.11.5 Máte jako studentka v době těhotenství nárok na nemocenskou?..............................22 5.11.6 Jaká je výše peněžité pomoci v mateřství u studentek?.............................................22 5.12 Tragické události vážící se k těhotenství a mateřství.........................................................22 5.13 Nevyzvedla jste si dávku?..................................................................................................22 6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství – VPTM......................................................... 23 6.1 Byla jste v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím převedena na jinou práci?..................23 6.2 Máte nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství?.......................................23 6.3 Výše VPTM......................................................................................................................... 23 6.4 Výplata VPTM..................................................................................................................... 24 6.5 Nevyzvedla jste si dávku?....................................................................................................24 7 Podpora při ošetřování člena rodiny (POČR) v souvislosti s porodem....................................... 26 7.1 Kdo má na POČR nárok?.....................................................................................................26 7.2 Doba, po kterou může být poskytována POČR................................................................... 26 7.3 Výše POČR.......................................................................................................................... 26 7.4 Uplatnění nároku na POČR................................................................................................. 26 8 Rodičovský příspěvek – RP.........................................................................................................27 8.1 Kdo má nárok na rodičovský příspěvek?.............................................................................27 8.1.1 Celodenní osobní péče................................................................................................. 27 8.2 Můžete si při pobírání rodičovského příspěvku přivydělat?................................................28 8.2.1 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud jste pobíral v daném měsíci nemocenské dávky?................................................................................................................................... 29 8.2.2 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud jste pobíral nemocenské dávky nepřetržitě celý kalendářní měsíc? ......................................................................................................... 29 8.2.3 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud máte příjem z více zaměstnání?.............29 8.2.4 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud máte příjem ze zaměstnání i ze samostatné výdělečné činnosti?............................................................................................ 29 8.2.5 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud máte příjem ze samostatné výdělečné činnosti?................................................................................................................................ 30 8.2.5.1 Zúčtování.............................................................................................................. 30 8.2.6 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud máte příjem z více samostatných výdělečných činností?........................................................................................................... 30 8.3 Může otec dítěte pobírat rodičovský příspěvek?................................................................. 30 8.4 Kde se o rodičovský příspěvek žádá?.................................................................................. 31 8.5 Výše rodičovského příspěvku.............................................................................................. 31 8.6 Povinnost vrátit rodičovský příspěvek.................................................................................31 8.7 Nárok na rodičovský příspěvek při pobytu rodiče ve zdravotnickém zařízení....................31 9 Mateřská dovolená a rodičovská dovolená .................................................................................32 9.1 Mateřská dovolená............................................................................................................... 32 9.1.1 Má žena, která převzala do své péče dítě, nárok na mateřskou dovolenou?................32 9.2 Rodičovská dovolená........................................................................................................... 32 9.2.1 Rodičovská dovolená ženy...........................................................................................32 9.2.2 Rodičovská dovolená muže..........................................................................................32 9.2.3 Návrat z mateřské nebo rodičovské dovolené..............................................................32

9.2.4 Můžete se z rodičovské dovolené předčasně vrátit do práce?......................................33 9.2.5 Můžete si rodičovskou dovolenou prodloužit po té, co Vaše dítě dosáhlo věku 3 let? 33 9. 3 Nemocenské dávky a mateřská nebo rodičovská dovolená................................................ 33 9.3.1. Máte nárok na nemocenskou v případě čerpání mateřské dovolené?........................33 9.3.2. Máte nárok na nemocenskou v případě čerpání rodičovské dovolené?...........................33 10 Zaopatřovací příspěvek..............................................................................................................34 10.1 Kdo má na dávku nárok?................................................................................................... 34 10.2 Výše zaopatřovacího příspěvku......................................................................................... 34 10.3 Kde o dávku žádat?............................................................................................................ 34 10.4 Promlčení nároku............................................................................................................... 35 11 Dávky státní sociální podpory poskytované v závislosti na výši příjmu...................................36 11.1 Mohou Vám být dávky státní sociální podpory poskytnuty?.............................................36 11.2 Kdo je společně posuzovanou osobou?............................................................................. 36 11.3 Jak zjistíte, že příjem Vaší rodiny odpovídá podmínkám nároku na dávku?.....................37 11.4 Výpočet životního minima rodiny..................................................................................... 37 11.5 Kde se o dávky žádá?.........................................................................................................38 11.6 Jak o dávky žádat?............................................................................................................. 38 11.7 Přídavek na dítě..................................................................................................................38 11.7.1 Jak vypočítat příjem rodiny ke zjištění nároku na přídavek na dítě?.........................38 11.7.2 Kdy o dávku žádat a kdy je třeba dokládat výši příjmu rodiny?................................ 39 11.7.3 Kdo má nárok na dávku?............................................................................................39 11.7.4 Výše přídavku na dítě.................................................................................................39 11.7.5 Komu je přídavek na děti vyplácen?.......................................................................... 40 11.8 Příspěvek na dopravu......................................................................................................... 40 11.8.1 Kdo má na dávku nárok?............................................................................................40 11.8.2 Jak vypočítat příjem rodiny ke zjištění nároku na příspěvek na dopravu?................40 11.8.3 Kdy o dávku žádat a kdy dokládat výši příjmu rodiny?.............................................40 11.8.4 Kdo pobírá příspěvek na dopravu? ............................................................................41 11.8.5 Výše příspěvku na dopravu........................................................................................ 41 11.9 Sociální příplatek............................................................................................................... 41 11.9.1 Jak vypočítat příjem rodiny pro zjištění nároku na sociální příplatek?......................41 11.9.2 Kdy o dávku žádat a kdy dokládat výši příjmu rodiny?..................................................42 11.9.3 Výše sociálního příplatku........................................................................................... 42 11.10 Příspěvek na bydlení........................................................................................................ 42 11.10.1 Kdo má na dávku nárok?..........................................................................................42 11.10.2 Kde a kdo o dávku žádá?..........................................................................................42 11.10.3 Výše příspěvku na bydlení....................................................................................... 42 12 Dávky sociální péče...................................................................................................................43 12.1 Dávky sociální potřebnosti – dávky k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost..............................................43 12.1.1 Kdo má na dávku nárok?............................................................................................43 12.1.2 Výše dávky................................................................................................................. 44 12.1.3 Doba poskytování dávky............................................................................................44 12.1.4 Kde se o dávku žádá?................................................................................................. 44 12.2 Příspěvek na výživu dítěte................................................................................................. 44 12.2.1 Výše příspěvku........................................................................................................... 44 12.2.2 Kde se o dávku žádat?................................................................................................44

12.3 Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem..........................................................................................................................................44 12.3.1 Charakter a výše dávky.............................................................................................. 44 12.3.2 Kde o dávku žádat?.................................................................................................... 45 PŘÍLOHA č. 1 – částky platné k 1.1. 2003.................................................................................... 46 PŘÍLOHA č. 2 – čestné prohlášení OSVČ..................................................................................... 48 PŘÍLOHA č. 3 – linky důvěry a azylové domy..............................................................................49 BRNO............................................................................................................................................. 49 PŘÍLOHA č. 4 – právní úpravy...................................................................................................... 51 Občanské sdružení APERIO...........................................................................................................53

1 Seznam použitých zkratek MPSV............Ministerstvo práce a sociálních věcí OSVČ ...........osoba samostatně výdělečně činná OÚ ...............obecní úřad OÚ-SSP ....obecní úřad – státní sociální podpora POČR...........podpora při ošetřování člena rodiny PPM..............peněžitá pomoc v mateřství RP.................rodičovský příspěvek SSZ ...............správa sociálního zabezpečení SVČ ..............samostatná výdělečná činnost VPTM...........vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ZP.................zdravotní pojišťovna ŽM................životní minimum Obsah

2 Kalendář těhotenství a mateřství 2.1 Kalendář OSVČ v těhotenství a mateřství 2.1.1 Pracovní neschopnost v době těhotenství ZP – Pokud jste v době těhotenství lékařem uznána práce neschopnou po celý kalendářní měsíc, nemusíte za takový měsíc platit zálohu zdravotního pojištění, musíte si však uschovat kopii dokladu o pracovní neschopnosti nebo potvrzení o výplatě nemocenských dávek od SSZ, a toto potvrzení předložit zdravotní pojišťovně. SSZ – Oznámit pracovní neschopnost.

2.1.2 8-6 týdnů před porodem – nástup na mateřskou dovolenou Pokud nastupujete na mateřskou dovolenou z pracovní neschopnosti, musíte ji nastoupit počátkem 6. týdne před stanoveným dnem porodu. Pokud z vlastního rozhodnutí nastoupíte mateřskou dovolenou z pracovní činnosti později než začátkem 6. týdne před stanoveným dnem porodu, přicházíte o část Vašeho nároku na PPM. SSZ – Oznámit nástup na mateřskou dovolenou, doložit tiskopisem vystaveným lékařem, od této chvíle Vám SSZ bude vyplácet PPM. ZP – Oznámit nástup na mateřskou do 8 dnů – s sebou: kartičku pojištěnce, občanský průkaz, potvrzení od SSZ. Od této chvíle neplatíte zálohy na pojistné – dále za Vás stává plátcem stát. Možné v zastoupení s neověřenou plnou mocí.

2.1.3 Narození dítěte ZP – Oznámit narození dítěte u pojišťovny, u které je registrována matka dítěte – registrace dítěte by měla být provedena do 8 dnů ode dne narození dítěte, s sebou: rodný list (případně doklad o narození dítěte z porodnice s přiděleným rodným číslem), kartičku pojištěnce matky, občanský průkaz. Registraci je možné vyřídit v zastoupení, je třeba navíc neověřená plná moc matky a občanský průkaz zástupce. OÚ-SSP – Žádost o porodné viz. kapitola porodné.

2.1.4 Ukončení pobírání PPTM – ukončení mateřské dovolené Jako OSVČ máte po ukončení mateřské dovolené *(tzn. po skončení nároku na PPM) tři možnosti: přerušit SVČ, pokračovat v SVČ v omezeném rozsahu nebo pokračovat v SVČ bez omezení. Vaše povinnosti se odvíjejí od Vašeho rozhodnutí.

Pobírání RP a přerušení SVČ SSZ – Oznámit, že přerušujete SVČ. Tuto skutečnost oznamte před vypršením mateřské dovolené tzn. období, kdy pobíráte peněžitou pomoc v mateřství, kterou Vám SSZ vyplácí. OÚ-SSP – Zažádat o rodičovský příspěvek, případně jiné dávky státní sociální podpory či péče (např. přídavek na dítě). ZP – Oznámit přerušení či ukončení SVČ, doložit potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku, a to do 8 dnů od ukončení pobírání PPM.

Pokračování v SVČ v omezeném rozsahu Jedná se možnost, kdy jste samostatně výdělečně činná, Váš měsíční příjem však nepřesahuje částku životního minima na osobní potřeby, takže máte zároveň nárok na rodičovský příspěvek. SSZ – Oznámit, že budete pokračovat v SVČ. Tím Vám vzniká opět povinnost platit zálohy pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti, pokud Vám byly stanoveny na základě příjmu ze SVČ za předchozí zdaňovací období. OÚ-SSP – Zažádat o rodičovský příspěvek, dohodnout formu, jakou budete oznamovat, zda Váš příjem v daném kalendářním měsíci nepřesáhl částku životního minima na osobní potřeby rodiče viz kapitola rodičovský příspěvek. ZP – Oznámit ukončení pobírání PPM. Oznámit současné pobírání rodičovského příspěvku. V případě, že pobíráte rodičovský příspěvek, je plátcem zdravotního pojištění za Vás stát. Zúčtování bude provedeno v prvním kalendářním čtvrtletí následujícího kalendářního roku. S sebou budete potřebovat: OP, kartičku pojištěnce, potvrzení SSZ o ukončení pobírání PPM a potvrzení OÚ o pobírání RP. Poznámka (následující uváděné částky platí k 1.1. 2003): V případě, že pobíráte RP znamená to, že si nevyděláte více než 3480 Kč měsíčně, měsíční odečitatelná položka pro stanovení výše pojistného u osob, za které je zároveň plátce pojistného stát, je 3458 Kč měsíčně. Pozor: Pokud Vám byla stanovena výše záloh pro tento rok z minulého zdaňovacího období, máte povinnost tyto zálohy platit. Po 3 kalendářních měsících samostatné výdělečné činnosti můžete zažádat o snížení záloh pojistného, jestliže doložíte, že Vaše příjmy v prošlých třech měsících byly minimálně o jednu třetinu nižší než průměrné měsíční příjmy v minulém roce.

Pokračování v samostatné výdělečné činnosti bez pobírání RP SSZ – Před ukončením pobírání PPM oznámit záměr pokračovat v SVČ. Tím Vám vzniká opět povinnost platit zálohy pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti pokud Vám byly stanoveny na základě příjmu ze SVČ za předchozí zdaňovací období. Zálohy máte povinnost platit ve stejné výši, která Vám byla stanovena. ZP – Oznámit do 8 dnů ukončení pobírání PPM, ohlásit pokračování ve výdělečné činnosti, případně pokud splňujete podmínku, že celodenně pečujete alespoň o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let věku, oznámit tuto skutečnost ve zdravotní pojišťovně. Taková žena (muž) je zvýhodněna při stanovování výše pojistného. (Pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, který se stanovuje jako 35% ze zisku tzn. 35% z měsíčního příjmu po odečtení výdajů. Neplatí zde pravidlo o minimální výši měsíčního pojistného. Výhodné pro nižší příjmy.) Pozor: Opět Vám vzniká povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění tak, jak Vám byly stanoveny na základě příjmů ze SVČ za předchozí zdaňovací období. o snížení záloh je možné žádat, ale až na základě nižších příjmů z posledních 3 měsíců po sobě jdoucích.

2.2 Kalendář zaměstnankyně v těhotenství a mateřství Pokud žena nastupuje na mateřskou dovolenou z pracovního poměru zaměstnance, většina oznamovacích a jiných povinností spadá mezi povinnosti zaměstnavatele.

2.2.1 Pracovní neschopnost v době těhotenství V případě neschopnosti v době těhotenství, platí pro Vás stejná pravidla jako při jakékoli jiné pracovní neschopnosti. Do tří dnů doručit zaměstnavateli doklad o pracovní neschopnosti (neschopenku).

2.2.2 8-6 týdnů před porodem – nástup na mateřskou dovolenou Pokud nastupujete na mateřskou dovolenou z pracovní neschopnosti, musíte ji nastoupit počátkem 6. týdne před stanoveným dnem porodu. Pokud z vlastního rozhodnutí nastoupíte mateřskou dovolenou z pracovní činnosti později než začátkem 6. týdne před stanoveným dnem porodu, přicházíte o část Vašeho nároku na PPM. Nástup na mateřskou dovolenou musíte do tří dnů doložit tiskopisem vystaveným lékařem.

2.2.3 Narození dítěte ZP – Oznámit narození dítěte pojišťovně, u které je registrována matka dítěte – registrace dítěte by měla být provedena do 8 dnů ode dne narození dítěte, s sebou: rodný list (případně doklad o narození dítěte z porodnice s přiděleným rodným číslem), kartičku pojištěnce matky, občanský průkaz. Registraci je možné vyřídit v zastoupení, je třeba navíc neověřená plná moc matky a občanský průkaz zástupce. OÚ-SSP – Žádost o porodné viz. kapitola porodné.

2.2.4 Ukončení pobírání PPTM – ukončení mateřské dovolené Zaměstnavatel – Před uplynutím mateřské dovolené se rozhodněte, zda chcete požádat zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a v jakém rozsahu. Pokud se rozhodnete i nadále zůstat s dítětem doma, podejte žádost o rodičovskou dovolenou v rozsahu, pro který jste se rozhodla (max. do 3 let věku dítěte). OÚ-SSP – Zažádat o rodičovský příspěvek, případně jiné dávky státní sociální podpory či péče (např. přídavek na dítě)

3 Jméno a příjmení dítěte 3.1 Jak se bude Vaše dítě jmenovat? Volba jména Vašeho budoucího dítěte patří k důležitým momentům očekávání jeho narození. Nezapomeňte při Vaší volbě na důležitá fakta: • vašemu dítěti můžete dát pouze jedno jméno • jméno nesmí být zdrobnělé, zdomácnělé ani zkomolené • nesmí jít o jméno neosobní – představující věc, den apod. • jméno, které zvolíte nesmí být shodné se jménem, které má sourozenec dítěte Volbu jména Vašeho dítěte je třeba oznámit v porodnici písemným prohlášením podepsaným oběma rodiči. Podpis obou rodičů se vyžaduje od manželů a v případě, že bylo přiznáno otcovství. Jste svobodná nebo rozvedená (od rozvodu uplynulo více než 300 dní)? Nevyřídili jste s otcem dítěte přiznání otcovství ještě před narozením dítěte? O jménu Vašeho dítěte můžete rozhodnout sama, ve Vašem písemném prohlášení o jménu dítěte nepotřebujete podpis otce dítěte. Pozor: V rodném listě dítěte nebude otec dítěte zapsán. Jste vdaná nebo rozvedená přičemž od zániku manželství neuplynulo více než 300 dnů, a otcem dítěte je jiný muž než Váš manžel? Ve Vašem případě by měla být volba jména dítěte podepsána Vaším (bývalým) manželem, který je ze zákona považován za otce dítěte až do chvíle, kdy dojde k popření otcovství před soudem. Neshodli jste se na jméně? Pokud se na jméně neshodnete, rozhodne o jméně Vašeho dítěte soud.

3.2 Jaké příjmení bude mít vaše dítě? Jste vdaná a máte s manželem společné příjmení? Vaše dítě dostane po narození příjmení shodné s Vaším. Jste vdaná, ale používáte jiné příjmení než Váš manžel? Vaše dítě dostane takové příjmení, na kterém jste se při uzavírání manželství shodli. Jste svobodná a nevyřídili jste s otcem dítěte otcovství před porodem? Vaše dítě dostane automaticky Vaše příjmení. Ke změně příjmení dítěte na příjmení po otci může dojít teprve po vyřízení přiznání otcovství viz.kapitola určení otcovství. Jste rozvedená, přičemž od zániku manželství uplynulo více než 300 dní? Nevyřídili jste s otcem dítěte přiznání otcovství před porodem? Vaše dítě dostane automaticky Vaše příjmení. Ke změně příjmení dítěte na příjmení po otci může dojít teprve po vyřízení přiznání otcovství viz.kapitola určení otcovství. Jste svobodná nebo rozvedená a máte vyřízené přiznání otcovství ještě před porodem dítěte? Pokud máte vyřízené otcovství, rozhodnete o příjmení dítěte společně s otcem dítěte. V případě, že byste se nedohodli, rozhodne o příjmení dítěte soud. Jste vdaná a otcem Vašeho dítěte je jiný muž než Váš manžel? Pokud se dítě narodí v manželství je za otce dítěte automaticky považován Váš manžel. o určení příjmení dítěte platí pravidla o jméně dítěte narozeném v manželství. Pokud používáte s manželem shodné příjmení dostane dítě automaticky po porodu stejné příjmení. Pokud používáte s manželem příjmení různá, dostane dítě takové příjmení, na kterém jste se dohodli při uzavírání manželství. Příjmení dítěte bude možné změnit až po řízení o popření otcovství viz. kapitola určení otcovství, pak může dítě dostat

Vaše příjmení. Příjmení skutečného otce dítě může získat až po přiznání otcovství viz. kapitola přiznání otcovství, po kterém bude právně uznán otcem dítěte. Jste rozvedená a od zániku manželství do porodu dítěte neuplynulo více než 300 dní? Narodí-li se dítě v ochranné lhůtě 300 dní po zániku manželství, je za otce dítěte automaticky považován bývalý manžel. Pokud jste používali s manželem shodné příjmení dostane dítě automaticky po porodu toto příjmení. Pokud používali příjmení různá, dostane dítě takové příjmení, na kterém jste se dohodli při uzavírání manželství.Příjmení dítěte bude možné změnit až po řízení o popření otcovství viz. kapitola určení otcovství, pak může dítě dostat příjmení Vaše. Příjmení skutečného otce dítě může získat až po přiznání otcovství viz kapitola určení otcovství, po kterém bude právně uznán otcem dítěte. Rozvedla jste se, od zániku manželství do narození dítěte neuplynulo 300 dní, ale Vy jste se ještě před narozením dítěte znovu provdala? Za otce dítěte bude automaticky považován Váš nový manžel a proto dítě získá buď Vaše společné příjmení nebo příjmení, na kterém jste se shodli při uzavírání manželství. Ochranná lhůta 300 dní v případě uzavření nového manželství zaniká.

3.2.1 Určení otcovství Právní určení otce je velmi důležité z hlediska budoucích práv a povinností otce vůči dítěti a rodičů vzájemně (výživné, vyživovací povinnost apod.). Závisí na něm také příjmení Vašeho dítěte. Jste vdaná? Za otce Vašeho dítěte bude považován Váš manžel, pokud on své otcovství před soudem nepopře. Narodilo se Vám dítě před uplynutím 300 dnů od zániku Vašeho manželství a nejste znovu vdaná? Za otce dítěte bude ze zákona považován Váš bývalý manžel pokud on své otcovství před soudem nepopře.viz popření otcovství Narodilo se Vám dítě před uplynutím 300 dnů od rozvodu, ale vy jste v té době již byla znovu vdaná? Za otce dítěte bude považován Váš současný manžel, přestože ještě neuplynulo 300 dní od rozvodu. Nejste Vy a otec dítěte spolu oddáni? Narodí-li se dítě mimo manželství, neplyne automaticky z žádných právních vztahů, kdo je otcem dítěte. Aby byl otec dítěte právně za otce dítěte považován, musíte učinit společné souhlasné prohlášení před matričním úřadem nebo soudem. Takové prohlášení, které se nazývá přiznání otcovství, je možné učinit ještě před narozením očekávaného dítěte. Pozor: Doporučujeme vyřídit přiznání otcovství již před narozením dítěte. Pokud přiznání otcovství není před narozením vyřízeno, dítě nemůže dostat příjmení po otci, právně k němu nemá žádná práva a povinnosti, nemá ani nárok na dávky a jiné výhody poskytované státem rodiči. Jste Vy nebo otec dítěte nezletilý? Pokud je některý z Vás mladší 18 let není možné učinit prohlášení před matričním úřadem. Prohlášení musí být učiněno před soudem. Narodilo se Vám dítě v době, kdy jste vdaná nebo do 300 dnů od zániku Vašeho manželství a otcem dítěte je jiný muž než Váš (bývalý) manžel? Za otce dítěte nejste doposud vdaná? Ze zákona bude v případě narození dítěte v manželství nebo v ochranné lhůtě 300 dnů po rozvodu považován za otce dítěte váš manžel. K právnímu uznání skutečného otce za otce dítěte jsou nutné dva kroky – popření otcovství a přiznání otcovství.

1. Popření otcovství Manžel může do 6 měsíců ode dne, kdy se dozví o narození dítěte podat k soudu návrh na popření otcovství. Stejné právo má i matka dítěte. Řízení o popření otcovství je vždy vedeno před soudem. Pokud ani matka ani její manžel nepodá do 6 měsíců, v případě matky od narození, v případě manžela od doby, kdy se o narození dítěte dozvěděl, návrh na popření otcovství, bude manžel považován za otce dítěte se všemi právy a povinnostmi. Popření otcovství je možné provést souhlasným prohlášením Vaším, manžela a otce dítěte před soudem.

2. Přiznání otcovství Teprve poté, co dojde k popření otcovství Vašeho manžela, je možné přistoupit k aktu přiznání otcovství skutečným otcem Vašeho dítěte. Přiznání otcovství se provádí ústním souhlasným prohlášením Vaším a otce dítěte před matričním úřadem nebo soudem. Teprve na základě výše popsaných dvou úkonů bude skutečný otec dítěte z právního hlediska za otce dítěte považován a nabude tak všech práv a povinností vůči dítěti a matce. Váháte zda uvést jméno otce dítěte? Jste svobodná nebo rozvedená (od rozvodu uplynulo více než 300 dní) a nevyřídili jste s otcem dítěte přiznání otcovství? Než se rozhodnete o tom, zda chcete nebo nechcete uvádět jméno otce a dát podnět k soudnímu jednání na určení otcovství, zvažte důsledky svého jednání. Neuvedete-li jméno otce a nedojde-li k určení otcovství, nebude mít otec dítěte vzhledem k Vám a dítěti žádná práva a povinnosti. Nejde zde pouze o výživné na dítě, ale rozhodujete i o právech a povinnostech otce k dítěti v případě, že Vy byste např. ze zdravotního důvodu nebyla v budoucnu schopna dítě zabezpečit. Návrh na určení otcovství soudem můžete podat Vy, dítě (opatrovník – orgán péče o děti) nebo muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte. V případě, že jste v této kapitole nenašli vyčerpávající odpovědi na své otázky, obraťte se na matriční úřad v místě Vašeho bydliště či místě narození Vašeho dítěte.

4 Porodné Porodné je dávka státní sociální podpory, jejímž smyslem je přispět Vám na nákup věcí potřebných pro dítě. Porodné je poskytováno všem ženám, které porodí dítě, bez ohledu na výši příjmu rodiny.

4.1 Kdo má na porodné nárok? Nárok na porodné má žena, která porodila dítě, pokud je hlášená k trvalému pobytu na území ČR. Nárok na porodné vzniká dnem porodu. Poznámka: Nárok na porodné má i žena, která po porodu nezačne o dítě pečovat a dá souhlas k jeho osvojení.

4.2 Kde můžete o dávku žádat a co je k tomu potřeba? O porodné žádejte na kontaktním místě SSP tzn. u obecního úřadu v sídle bývalých okresních úřadů podle místa Vašeho bydliště. K podání žádosti o porodné potřebujete občanský průkaz, rodný list dítěte a vyplněný formulář žádosti o porodné (vyplníte na místě). Poznámka: od 1.4.2004 budou o dávkách rozhodovat a vyplácet je obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

4.3 Výše porodného a jeho výplata Porodné se vyplácí v jedné splátce, kterou obdržíte nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce ode dne rozhodnutí o přiznání dávky. Výše porodného se odvíjí od částky životního minima na osobní potřeby dítěte do 6 let věku. (K 1.1. 2003 tato částka činí 1690 Kč) Jedno dítě Narodí-li se Vám jedno dítě, máte nárok na pětinásobek částky na osobní potřeby dítěte. / Výše porodného při narození jednoho dítěte k 1.1.2003 je 5×1690= 8450 Kč. Dvojčata Narodí-li se Vám dvojčata, máte nárok na porodné ve výši šestinásobku součtu částek na osobní potřeby těchto dětí. / Výše porodného při narození dvojčat činí k 1.1. 2003 částku 6×(1690+1690)=20280 Kč Trojčata a vícečetné porody Narodí-li se Vám trojčata, čtyřčata nebo více dětí zároveň, máte nárok na porodné ve výši desetinásobku součtu částek na osobní potřeby těchto dětí. Poznámka: Nárok na porodné máte i za dítě, které se narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. Trojčata – výše porodného k 1.1. 2003 činí 10×(1690+1690+1609)=50 700 Kč. Čtyřčata – výše porodného k 1.1. 2003 činí 10×(1690+1690+1690+1690)=67 600 Kč.

4.4 Tragické události vážící se k porodu Narození mrtvého dítěte Nárok na porodné vzniká i při narození mrtvého dítěte. Jeho narození se dokládá lékařskou zprávou. (Nárok na dávku nevzniká v případě potratu.) Úmrtí matky v souvislosti s porodem V případě úmrtí matky dítěte má na porodné nárok otec dítěte, jestliže porodné dosud nebylo vyplaceno matce nebo jiné osobě pečující o dítě.

5 Peněžitá pomoc v mateřství – PPM Jako „mateřská“ bývá v běžné řeči označována doba, po kterou je matka (rodič) uvolněn ze zaměstnání, aby se mohl věnovat péči o dítě. Zároveň mateřskou bývají označovány dávky, které rodič v tomto období pobírá. Užíváním slova „mateřská“ tak dochází ke sloučení pojmů peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek u peněžitých dávek a pojmů mateřská dovolená a rodičovská dovolená u období. Pojmy mateřská dovolená a rodičovská dovolená jsou vysvětleny v kapitole 8.

5.1 Co je to peněžitá pomoc v mateřství? Je to dávka, kterou žena pobírá obvykle od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu po dobu zhruba 6 měsíců po porodu (viz kapitola 4.4) a je zhruba ve stejné výši jako nemocenské dávky. Dávka má ženě nahradit příjem, o který v souvislosti s mateřstvím přichází. PPM je podmíněna předchozí pracovní činností, přesněji účastí ženy v nemocenském pojištění v předcházejícím období. Vzhledem k tomu, že dávka má sloužit jako náhrada za ušlou mzdu, musí žena pro nárok na dávku přerušit pracovní činnost, která jí nárok na dávky zakládá. Na základě přerušení této činnosti, může žena čerpat dávky nemocenského pojištění. Podmínka zanechání výdělečné činnosti se týká pouze výdělečných činností, které ženě zakládají nárok na PPM (platila z nich nemocenské pojištění), pokud žena tuto dávku chce čerpat. Žena může mít příjem z jiné pracovní činnosti.

5.2 Kdo má nárok na PPM? Nárok na peněžitou pomoc v mateřství neplyne pouze ze skutečnosti těhotenství a mateřství, ale je vázán na nemocenské pojištění. Jedná se o dávku nemocenského pojištění. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství je vázán na tyto skutečnosti: • účastníte se nemocenského pojištění nebo se na Vás vztahují nároky z dřívějšího nemocenského pojištění (viz. kapitola 5.6), • účastnila jste se nemocenského pojištění nejméně po dobu 270 kalendářních dnů (počet dnů ode dne vzniku pojištění včetně sobot, nedělí a svátků) v uplynulých 2 letech před porodem. Do doby pojištění se započítávají i období stanovené v §6 odst. 2 zákona 88/1968 Sb. např. doba, kdy jste byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; doba, po kterou jste po zániku nemocenského pojištění pobírala nemocenské nebo PPM, • Vaše těhotenství skončilo porodem (nedošlo k potratu ani umělému přerušení těhotenství), • nemáte příjem z pracovní činnosti, která Vám zakládá nárok na PPM, výjimkou jsou příjmy, které Vám náleží i za dobu mateřské dovolené (např. prémie, podíly). OSVČ musí navíc pro vznik nároku na PPM splňovat následující podmínky: • samostatná výdělečná činnost je vykonávána na území České republiky, • účastnila jste se nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku před porodem, • zaplatila jste pojistné za celou dobu účasti na nemocenském pojištění včetně kalendářního měsíce předcházejícího nástupu na mateřskou dovolenou (pracovní neschopnost, ze které žena nastoupila na mateřskou dovolenou).

5.3 Výše peněžité pomoci v mateřství Výše peněžité pomoci v mateřství se odvíjí od výše příjmu z výdělečné činnosti, ze které jste si platila nemocenské pojištění, resp. od výše záloh na nemocenské pojištění. Výši peněžité pomoci v mateřství Vám v době nástupu na mateřskou dovolenou vypočte buď zaměstnavatel nebo v

případě OSVČ pracovník správy sociálního zabezpečení. Následující odstavce proto slouží pouze pro Vaší informaci – ke zjištění zda máte na PPM nárok a v jaké výši Vám PPM bude vyplácena. Určení výše peněžité pomoci v mateřství Rozhodné období pro výpočet PPM se liší u osob samostatně výdělečně činných a u zaměstnanců. 5 Peněžitá pomoc v mateřství – PPM 1. Rozhodné období zaměstnankyně Výše PPM se odvíjí od Vašich příjmů z výdělečné činnosti za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém jste nastoupila na mateřskou dovolenou. Toto období nazýváme rozhodným obdobím. Příklad: Žena nastupuje mateřskou dovolenou 12.4. 2002, rozhodné období pro výpočet výše peněžité pomoci v mateřství bude první kalendářní čtvrtletí – leden, únor, březen 2002. 2. Rozhodné období OSVČ Rozhodným obdobím je v případě OSVČ jeden kalendářní rok. Jde o kalendářní rok, který předcházel kalendářnímu roku, ve kterém žena nastoupila na mateřskou dovolenou. Výše měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok, je rozhodující pro výši PPM. Při výpočtu výše PPM se pak počítá s částkou měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy pojistného jako s příjmy za rozhodné období u zaměstnanců. Neúčastnila jste se nemocenského pojištění OSVČ v kalendářním roce, který předcházel roku, ve kterém vstupujete na mateřskou dovolenou? Pokud se účastníte nemocenského pojištění OSVČ od stejného kalendářního roku, ve kterém nastupujete na mateřskou dovolenou, za rozhodné období budou považovány kalendářní měsíce předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém jste nastoupila na mateřskou dovolenou, ve kterých jste byla účastná nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Při výpočtu výše PPM se pak počítá s částkou měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jako s příjmy za rozhodné období u zaměstnanců. Pozor: Musíte však splňovat všechny podmínky nároku. Nastoupila jste mateřskou dovolenou ve stejném kalendářním čtvrtletí, ve kterém jste nastoupila do nového zaměstnání? Pokud jste nastoupila mateřskou dovolenou ve stejném kalendářním čtvrtletí, ve kterém jste vstoupila do současného zaměstnání, je za rozhodné období považována doba od vstupu do Vašeho nového zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předcházel kalendářnímu měsíci, v němž jste nastoupila na mateřskou dovolenou. Příklad: Do pracovního poměru žena vstoupila 1.5. 2001 a od 15.6. 2001 nastoupila na mateřskou dovolenou. Za rozhodné období se bude považovat měsíc květen a pro výši peněžité pomoci v mateřství bude rozhodující příjem za tento měsíc. Vznikla u Vás pracovní neschopnost, která trvala až do Vašeho nástupu na mateřskou dovolenou, ve stejném kalendářním čtvrtletí, ve kterém jste nastoupila do práce? Pokud u Vás vznikla pracovní neschopnost, která trvala až do Vašeho nástupu na mateřskou dovolenou, ve stejném kalendářním čtvrtletí, ve kterém jste vstoupila do současného zaměstnání, je za rozhodné období považována doba od vstupu do Vašeho nového zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předcházel kalendářnímu měsíci, v němž jste nastoupila na mateřskou dovolenou. Příklad: Žena vstoupila do pracovního poměru 1.4. 2001 a na nemocenskou, která trvala až do nástupu na mateřskou dovolenou, nastoupila 25.6. 2001. Za rozhodné období budou

považovány měsíce duben a květen, příjem za tyto dva měsíce bude rozhodující pro výpočet výše PPTM. Nastoupila jste na nemocenskou trvající až do vašeho nástupu na mateřskou dovolenou stejný kalendářní měsíc, ve kterém jste vstoupila do současného zaměstnání? Pokud Vaše pracovní neschopnost trvající až do nástupu mateřské dovolené vznikla ve stejném kalendářním měsíci, ve kterém jste nastoupila do nového zaměstnání, počítá se výše peněžité pomoci v mateřství z příjmu, kterého jste dosáhla od nástupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího vzniku pracovní neschopnosti. Rozhodným obdobím je počet dní, od nástupu do zaměstnání do dne předcházejícího vzniku pracovní neschopnosti. Příklad: Do zaměstnání jste nastoupila k 1.2. 2002, od 16.2. 2002 jste v pracovní neschopnosti, za rozhodné období pro výpočet nemocenské a peněžité pomoci v mateřství bude považováno období od 1.2. do 15.2. 2002 a rozhodující bude Váš příjem za těchto 16 dnů. Poznámka: Obdobně se stanovuje rozhodné období v případě, že žena nastoupí na mateřskou dovolenou ve stejném kalendářním čtvrtletí (měsíci), ve kterém nastoupila do zaměstnání. Ve všech případech musí však být splněna podmínka 270 dnů nemocenského pojištění v posledních dvou letech pro vznik nároku na PPM viz. kapitola 5.2 Byla jste z důvodu těhotenství převedena na jinou práci, ze které Vám náležel nižší příjem? Pokud jste byla z důvodu těhotenství převedena na jinou práci, ze které Vám náležel nižší příjem než z práce předchozí, je za rozhodné období považováno kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém jste byla převedena. Příklad: Žena byla z důvodu těhotenství převedena v dubnu na jinou práci, za kterou měla nižší fnanční příjem než za práci předchozí. Na mateřskou dovolenou žena nastoupila v září. Výše PPM se bude odvíjet od příjmů za první kalendářní čtvrtletí – leden, únor, březen. Výpočet PPM Pozor: V následujícím výpočtu jsou uvedeny částky platné ke dni 1.1. 2003. Jedná se o částku 480 Kč a 690 Kč určující strop výše peněžité pomoci v mateřství. Aktuální částky Vám sdělí na úřadech správy sociálního zabezpečení. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny. Výpočet výše peněžité pomoci v mateřství se odvíjí od částky denního vyměřovacího základu, která se vypočítává za rozhodné období. Denní vyměřovací základ vypočtete tak, že vydělíte Váš celkový příjem za rozhodné období počtem kalendářních dnů v tomto období (obvykle příjem za kalendářní čtvrtletí). Poznámka: Do počtu dnů rozhodného období se nezapočítávají dny: před nástupem do zaměstnání; dny, za které bylo poskytováno nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny (nemocenské dávky a dávky při ošetřování člena rodiny se nezapočítávají do příjmu za toto období), omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady příjmů viz §18 odst.1 zákona 54/1956 Sb. Příklad: Vaše rozhodné období je leden, únor, březen 2000, Váš měsíční plat činí 12000 Kč. Denní vyměřovací základ se rovná 36000/(31+29+31)=395,60. Výše denního vyměřovacího základu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výše denního vyměřovacího základu je v tomto případě 396 Kč. Další výpočet se odvíjí od výše vypočteného vyměřovacího základu: 1. Vypočtený denní vyměřovací základ je nižší než 480 Kč Výše peněžité pomoci v mateřství za jeden kalendářní den se rovná 69% z této částky. (Částku denního vyměřovacího základu vynásobte 0,69) Příklad: Denní vyměřovací základ je 396 Kč. Výše peněžité pomoci v mateřství získáme tak, že vynásobíme 396 číslem 0,69. (396×0,69=273,24) Tato částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru – 274 Kč. Výše peněžité pomoci v mateřství za jeden kalendářní den je v tomto případě 274 Kč.

2. Vypočtený vyměřovací základ je vyšší než 480 Kč Pokud Vám vyšlo číslo vyšší než 480, pak tuto částku musíte ještě upravit. Částku do výše 480 Kč započítejte plně a z částky mezi 690 Kč a 480 Kč pouze 60%. Částka vyšší než 690 Kč se nezapočítává. Sečtením dvou vyšlých částek získáte skutečnou výši denního vyměřovacího základu.Výše peněžité pomoci v mateřství za jeden kalendářní den se rovná 69% z této částky. (Částku denního vyměřovacího základu vynásobte 0,69.) Příklad: Výpočtem jme získali částku 710 Kč. Protože se částka nad 690 Kč nepočítá, počítáme pouze s částkou 690 Kč. Částku 480 Kč přičteme k 60% z rozdílu 690-480 (210 Kč). Výpočet: 480+(210×0,60)=480+126=606 Kč. Výše peněžité pomoci v mateřství za jeden kalendářní den je částka 606 Kč vynásobená číslem 0,69. (606×0,69=418,14) Výši PPM zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru. Výše peněžité pomoci v mateřství je v tomto případě 419 Kč. Částka 419 Kč je nejvyšší možná denní sazba PPM. (Pozor: podle stavu k 1.1. 2003) Výpočet výše peněžité pomoci v mateřství za 1 kalendářní měsíc Pokud jste si podle předchozího návodu vypočítali výši peněžité pomoci v mateřství za jeden kalendářní den, vynásobte tuto částku počtem dní v kalendářní měsíci (nepočítají se pouze pracovní dny nýbrž všechny dny v měsíci) a získáte částku, která Vám za daný kalendářní měsíc bude vyplacena. Příklad: (pokračování) Výpočtem jsme získali částku peněžité pomoci v mateřství ve výši 274 Kč. Částku peněžité pomoci v mateřství za leden 2002 získáme tak, že částku 274 Kč vynásobíme 31 dny v měsíci lednu. Výpočet: 274×31=8494 Kč. Částka 8494 Kč je výše peněžité pomoci v mateřství za měsíc leden 2000 v tomto případě.

5.4 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství (dále PPM) se poskytuje po dobu 28 týdnů, a to od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od 8. týdne před tímto dnem. Poznámka: Žena, která je před nástupem na mateřskou dovolenou v pracovní neschopnosti a pobírá nemocenskou, nastupuje mateřskou dovolenou vždy počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Vyčerpala jste před porodem méně než 6 týdnů mateřské dovolené? Vyčerpáte-li z PPM před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství až do uplynutí 28 týdnů. Příklad: Lékař určil termín porodu na 10.4. 2002, žena nastoupila na mateřskou dovolenou 6 týdnů před tímto termínem 28.2. 2002. Porod nastal za 4 týdny 27.3. 2002. Žena bude pobírat PPM po dobu následujících 24 týdnů. Nastoupí-li žena ze své vůle na mateřskou dovolenou později než začátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu, poskytuje se jí po porodu PPM pouze po dobu 22 týdnů. Poznámka: Doba poskytování PPM nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit dříve než 6 týdnů ode dne porodu.

5.4.1 Doba poskytování PPM osamělé matce Za osamělou matku jste podle zákona považována, pokud jste neprovdaná, rozvedená nebo z jiných důvodů osamělá matka. To znamená matka, která nežije s druhem a pečuje o narozené dítě. Pokud žijete s druhem, nemůžete být za osamělou matku považována, i když jste např. svobodná. Jako osamělá matka máte nárok na PPM po dobu 37 týdnů, a to od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od 8. týdne před tímto dnem. Vyčerpáte-li z PPM před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství až do vyčerpání celkového nároku na PPM po dobu 37 týdnů.

Nastoupíte-li ze své vůle na mateřskou dovolenou později než začátkem 6. týdne před očekávaným porodem, bude vám po porodu PPM poskytována pouze po dobu 31 týdnů. Poznámka 1: Za druha je považován muž žijící s matkou ve společné domácnosti po dobu delší než tři měsíce. Poznámka 2: Doba poskytování PPM nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit dříve než 6 týdnů ode dne porodu.

5.4.2 Doba poskytování PPM u vícečetných těhotenství (dvojčata, trojčata…) Doba poskytování PPM ze zvyšuje z 28 na 37 týdnů, pokud pečujete o dvě a více novorozených dětí. Vyčerpáte-li z PPM před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve než určil lékař, máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství až do uplynutí celkového nároku na PPM po dobu 37 týdnů. Nastoupíte-li ze své vůle na mateřskou dovolenou později než začátkem 6. týdne před očekávaným porodem, bude vám po porodu PPM poskytována pouze po dobu 31 týdnů. Poznámka: Doba poskytování PPM nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit dříve než 6 týdnů ode dne porodu.

5.5 Uplatnění nároku na PPM Nárok na PPM se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který Vám vystaví lékař. Jste-li zaměstnána, podáte tento tiskopis u své organizace. Jste-li osoba samostatně výdělečně činná nebo jste-li registrována jako uchazeč o zaměstnání, podáte tento tiskopis u okresní správy sociálního zabezpečení.

5.6 Ukončila jste pracovní poměr v době těhotenství? K ukončení pracovního poměru se váže zánik nemocenského pojištění z tohoto zaměstnání. Pokud nejste pojištěna ještě z jiné činnosti, která trvá, nejste od rozvázání pracovního poměru nemocensky pojištěna. Ochranná lhůta – po zániku nemocenského pojištění neztrácíte okamžitě nárok na zabezpečení z tohoto pojištění. Ocitáte se v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta pro ženu, která v době ukončení zaměstnání byla těhotná činí 6 měsíců. Poznámka: Ochranná lhůta těhotné ženy plynoucí z předchozí účasti na nemocenském pojištění činí vždy 6 měsíců. Nezávisí na době trvání zaměstnání (nemocenského pojištění) ani na důvodech jeho ukončení.

5.6.1 Máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jestliže jste v době těhotenství ukončila pracovní poměr? Nárok na PPM máte, pokud ochranná lhůta trvá ještě počátkem 6. týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu. Nárok na PPM máte také v případě, že až do začátku 6. týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu pobíráte nemocenské. Pozor: Musíte však splňovat ostatní podmínky nároku, viz. kapitola 2.1, např. 270 dní nemocenského pojištění v uplynulých dvou letech před porodem. Očekávaný den porodu To znamená, že trvá-li ochranná lhůta ještě na začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, máte ze zákona nárok na PPM. Předpokládaný termín porodu určuje lékař. Příklad: Žena ukončila pracovní poměr k 31.12. 2000. V té době už byla těhotná. Termín porodu stanovil lékař na 30.7. 2001. Ochranná lhůta 6 měsíců ženě vyprší 30.6. 2001, zhruba 4 týdny před očekávaným

porodem. Žena má nárok na PPM, protože splnila podmínku trvání ochranné lhůty ještě počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Skutečný den porodu Pokud ochranná lhůta z Vašeho zaměstnání vyprší dříve než začátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu, je třeba vyčkat, jestli skutečný den porodu nenastane dříve. Jestliže skutečný den porodu nastane dříve než za 6 týdnů od vypršení ochranné lhůty, máte nárok na PPM. Příklad: Žena ukončila pracovní poměr 31.12. 2000. V té době už byla těhotná. Termín porodu stanovil lékař na 18.8. 2001. Ženě vyprší ochranná lhůta 30.6. 2001, 7 týdnů před očekávaným porodem. Nemá tedy nárok na PPM. Žena však porodí už 4.8. 2001, 5 týdnů po vypršení ochranné lhůty. Vzhledem ke dni skutečného porodu jí vzniká nárok na PPM. Nemocenská Nárok na PPM máte, jestliže jste ukončila pracovní poměr v době těhotenství a v průběhu následujících 6 měsíců jste se ocitla v pracovní neschopnosti, která trvala až do začátku 6. týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu. Příklad: Žena ukončila pracovní poměr 31.12. 2000. V té době už byla těhotná. Termín porodu stanovil lékař na 18.8. 2001. Od 15.4. 2001 žena byla v pracovní neschopnosti (pobírala nemocenské), která trvala až do začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Ženě vzniká nárok na PPM. Poznámka: Pobíráte-li před nástupem na mateřskou dovolenou nemocenskou plynoucí z nároku v ochranné lhůtě, musí vám být PPM poskytnuta vždy od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (nikoli od počátku 8. týdne).

5.7 Žijete nebo pracujete mimo území ČR? Pokud splňujete podmínky uvedené v kapitole 2.1, není trvalý nebo přechodný pobyt v cizině důvodem ke ztrátě nároku na PPM ani nároku na VPTM, pokud jste občanem ČR nebo zde máte trvalý pobyt.

5.7.1 Vyplácejí se dávky PPM do ciziny? Dávky se do ciziny obvykle nevyplácejí. Výjimkou jsou případy, kdy to stanoví mezistátní úmluva. Ministerstvo práce a sociálních věcí může na základě žádosti poskytnout výjimku. Povinnost výplaty dávek do ciziny – pokud pracujete přechodně nebo trvale mimo území ČR a váš zaměstnavatel, který má sídlo na území ČR, Vám vyplácí mzdu v příslušné měně do ciziny, je povinen Vám do ciziny vyplatit i dávky nemocenského pojištění – nemocenské, POČR, PPM, VPTM. I zde platí podmínka, že musíte být občanem ČR nebo mít v ČR trvalé bydliště. Možnost výplaty dávek do ciziny – pokud Vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu do ciziny, nemusí Vám do ciziny vyplácet nemocenské dávky.

5.8 Nárok na PPM v případě převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči mateřskou V případě, že žena převezme do své trvalé péče, nahrazující péči mateřskou, dítě mladší 8 měsíců, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství a to, pokud splňuje stejné podmínky jako platí pro matky, samozřejmě s výjimkou těhotenství zakončeného porodem. Trvalou péčí je myšleno, že žena pečuje o dítě, které jí bylo do péče svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo že převzala do péče dítě, jehož matka zemřela.

Doba nároku – žena, která převzala do své trvalé péče dítě, má nárok na PPM podobu 22 týdnů. V případě osamělé ženy nebo ženy, která do své péče převzala dvě a více dětí, po dobu 31 týdnů, pouze však do doby, kdy dítě dosáhne věku 8 měsíců.

5.9 Má otec dítěte nárok na PPM? Peněžitá pomoc v těhotenství a mateřství je dávka určená především pro matku dítěte, o které se předpokládá, že bude o své novorozené dítě pečovat. Mohou však nastat případy, kdy žena o své dítě pečovat nemůže, a v těchto případech může PPM pobírat otec dítěte. Jako otec dítěte máte nárok na PPM ve třech případech: 1. Pečujete-li o dítě, jehož matka zemřela. 2. Pečujete-li o dítě, které Vám bylo svěřeno na základě rozhodnutí příslušného orgánu. To však platí pouze v případě, jste-li svobodný, rozvedený nebo ovdovělý a nežijete s družkou. Vznikne-li Vám nárok na PTM z některého z těchto dvou případů, bude Vám PPM vyplácena po dobu 31 týdnů, pouze však do osmi měsíců věku dítěte. 3. Pečujete-li o dítě jehož matka podle lékařského posudku sama nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Podmínkou je, že matce není PPM vyplácena. V tomto případě máte nárok na PPM po dobu 22 týdnů pouze však do 8 měsíců věku dítěte. Pokud dítě dosáhne věku 8 měsíců dříve, než vyčerpáte 22 týdnů vyplácení PPM, nárok na zbytek dávky PPM zaniká. Poznámka: Ostatní podmínky vzniku nároku na PPM platí pro otce dítěte stejně jako pro matku viz kapitola 4.2.

5.9.1 Jak máte jako otec dítěte uplatnit nárok na PPM? Jste-li otec pečující o dítě do 8 měsíců věku, musíte o přiznání PPM písemně žádat. Žádost podejte u svého zaměstnavatele. Jste osoba samostatně výdělečně činná? Pečujete-li o dítě do 8 měsíců věku, žádejte písemně o přiznání PPM na okresní správě sociálního zabezpečení. Jste v současné době veden na okresním úřadě jako uchazeč o zaměstnání? Pečujete-li o dítě do 8 měsíců věku, žádejte písemně o přiznání PPM na okresní správě sociálního zabezpečení.

5.10 Přerušení čerpání PPM Přerušením je myšlení ukončení a opětné zahájení čerpání dávky. Přerušit čerpání PPM je možné ze dvou důvodů. Pobývá Vaše dítě kvůli zdravotním problémům ve zdravotnickém zařízení a Vy jste zatím nastoupila do práce? Dojde-li ze zdravotních důvodů k hospitalizaci Vašeho dítěte nebo zůstává-li dítě po narození delší dobu ve zdravotnickém zařízení a Vy na tuto dobu nastoupíte do práce, dochází tím k přerušení čerpání PPM. V čerpání PPM pokračujete po opětném přerušení pracovní činnosti za účelem péče o dítě. V takovém případě Vám bude vyplacena PPM až do vyčerpání celkového nároku (28 nebo 37 týdnů), pokud Vaše dítě nedosáhne do té doby věku 1 roku. Věk dítěte je limitem pro vyplácení PPM. Příklad: Ve věku 2 měsíců bylo dítě ze zdravotních důvodů hospitalizováno, matka po dobu hospitalizace dítěte nastoupila do zaměstnání. Dítě bylo po měsíční hospitalizaci propuštěno do domácího ošetřování a matka s ním zůstala doma a začala znovu pobírat PPM. Před hospitalizací

dítěte matka vyčerpala 14 týdnů z celkového nároku 28 týdnů PPM. Po propuštění dítěte proto bude pobírat PPM ještě po dobu dalších 14 týdnů. Nemůžete nebo nesmíte ze zdravotních důvodů po delší dobu pečovat o své dítě? Pečuje-li o dítě místo Vás Váš manžel a Vám není poskytována PPM, má nárok na PPM Váš manžel. Manžel má nárok na PPM po dobu 22 týdnů, pouze však do doby, než Vaše dítě dosáhne věku 8 měsíců. Pokud z vážných zdravotních důvodů nemůžete pečovat o Vaše dítě a po tuto dobu je svěřeno do péče do kojeneckého ústavu nebo jiného lůžkového zařízení preventivní péče nebo do péče jiné osoby, můžete přerušit čerpání PPM. Pouze však se souhlasem okresní správy sociálního zabezpečení.

5.11 Máte jako studentka nebo žačka nárok na peněžitou pomoc v mateřství? Jste-li studentkou nebo žačkou, máte v případě těhotenství a mateřství nárok na PPM, pokud splňujete určité podmínky.

5.11.1 Kdo je pro nárok na PPM považován za studentku nebo žačku (studenta či žáka)? Za studentku nebo žačku jste považována, pokud studujete střední, vyšší odbornou školu, odborné učeliště nebo vysokou školu či jinou formu studia, která je pro účely důchodového pojištění považována za studium na střední nebo vysoké škole. Musí jít o studium řádné a denní. Nárok se vztahuje i na studující v cizině na středních a vysokých školách, pokud jste byli ke studiu vysláni Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vysokou školou, fakultou nebo střední školou anebo pokud se takové studium pro účely důchodového pojištění považuje za studium na vysokých nebo středních školách v České republice viz §46 a §47 zákona165/1979Sb. Poznámka: Za studenty nebo žáky nejsou považováni studenti a žáci vojenských škol, kteří jsou účastni nemocenského péče v ozbrojených silách.

5.11.2 Jaké jsou podmínky nároku na PPM u studentek a žaček? Podmínky nároku jsou obdobné jako u ostatních žen: • účastnila jste se nemocenského pojištění nejméně po dobu 270 kalendářních dnů, v uplynulých dvou letech před porodem (studovala jste nebo byla zaměstnána nebo si jako OSVČ platila nemocenské pojištění), • přerušila jste nebo ukončila studium (obdoba zanechání výdělečné činnosti pro vznik nároku), • porodila jste dítě (nedošlo k potratu ani k umělému přerušení těhotenství). Poznámka: Nesplňujete-li podmínky nároku na PPM budete pravděpodobně splňovat podmínky nároku na rodičovský příspěvek. PPM je v případě studentky ve stejné výši jako rodičovský příspěvek s tím rozdílem, že PPM je obvykle vyplácena od počátku 6. týdne před předpokládaným dnem porodu narozdíl od rodičovského příspěvku, na který vzniká nárok až po porodu dítěte.

5.11.3 Kdy se PPM poskytuje? PPM Vám bude poskytnuta po přerušení nebo ukončení studia, nejdříve však od počátku 6.týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

5.11.4 Jaká je doba poskytování PPM studentkám? Doba poskytování PPM studentkám se řídí podle stejných pravidel jaké byly popsány v kapitole 4.4.

5.11.5 Máte jako studentka v době těhotenství nárok na nemocenskou? Na nemocenskou Vám nárok nevzniká. Poznámka: Studenti nemají nárok na nemocenskou, podporu při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

5.11.6 Jaká je výše peněžité pomoci v mateřství u studentek? Výše peněžité pomoci v mateřství je shodná s výší rodičovského příspěvku, vypočítává se však za kalendářní den. Výše peněžité pomoci v mateřství za jeden kalendářní den činí u studentek jednu třicetinu rodičovského příspěvku vypláceného za jeden kalendářní měsíc. Výše rodičovského příspěvku za jeden kalendářní měsíc se rovná částce na osobní potřeby rodiče (viz. příloha č.1) vynásobené koefcientem 1,10. Příklad: Studentka splňující nároky na PPM nastoupila na mateřskou. Částka na osobní potřeby rodiče, který je nezaopatřeným dítětem, je 2 450 Kč (podle stavu k 1.1. 2003). Rodičovský příspěvek získáme 2 450×1,10=2695. Rodičovský příspěvek je 2695 Kč. K získání výše PPM za jeden kalendářní den vydělíme tuto částku 30. (2695/30=89,83) Tuto částku zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru, tedy 90 Kč. K 1.1. 2003 je výše PPM za jeden kalendářní den pro studentku, která je mladší 26 let 90 Kč. Poznámka: Matka je nezaopatřeným dítětem, pokud je studentkou mladší 26 let. Poznámka: Jste-li studentka starší 26 let, je pro Vás částka životního minima na osobní potřeby 2 450 Kč. Výše PPM za jeden kalendářní den je pak pro Vás 90 Kč.

5.12 Tragické události vážící se k těhotenství a mateřství Narození mrtvého dítěte? I v takovém případě máte nárok na PPM a to po dobu 14 týdnů. Zemřelo Vám dítě v době, kdy jste pobírala PPM? Pokud Vám zemřelo dítě, které Vám zakládalo nárok na PPM, máte nárok čerpat PPM ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku na PPM – 28 týdnů nebo 37 týdnů.

5.13 Nevyzvedla jste si dávku? Nárok na peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, pokud nepožádáte o tuto dávku do tří let ode dne, za který náleží. Pokud jste si o dávku požádala a dávka Vám nebyla vyplacena, promlčuje se nárok na dávku do tří let ode dne přiznání dávky.

6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství – VPTM 6.1 Byla jste v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím převedena na jinou práci? Převedena na jinou práci z důvodu těhotenství a mateřství můžete být, pokud práce, kterou vykonáváte, je zakázána těhotným ženám a matkám nebo dle lékařského posudku ohrožuje Vaše těhotenství a mateřství. V případě, že v důsledku převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím u Vás dojde ke snížení platu, pravděpodobně Vám vznikne nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství viz. níže. Nemůžete z důvodu těhotenství a mateřství veřejně vystupovat? Jste-li činná v uměleckém oboru (tanečnice, herečka, zpěvačka atd.) a nemůžete z důvodu těhotenství a mateřství veřejně vystupovat, je změna Vaší pracovní činnosti v rámci jednoho zaměstnavatele považována za převedení na jinou práci a v případě snížení příjmu máte nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Pracujete na pracovišti, které je těhotným ženám zakázáno? Vaše přeložení na jiné pracoviště z důvodu těhotenství a mateřství je z pohledu práva považováno za převedení na jinou práci a v případě snížení příjmu máte nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Nemůžete z důvodu těhotenství a mateřství dojíždět na své současné pracoviště? Vaše přeložení na jiné pracoviště v rámci jednoho zaměstnavatele z důvodu dojíždění, které podle lékařského posudku ohrožuje Vaše těhotenství, zdraví nebo mateřské poslání, je z pohledu práva považováno za převedení na jinou práci a v případě snížení příjmu máte nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Jste z důvodu těhotenství a mateřství zproštěna nočních služeb? Zproštění nočních služeb z důvodu těhotenství a mateřství je z pohledu práva považováno za převedení na jinou práci a v případě snížení příjmu máte nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Poznámka: Za převedení na jinou práci není považováno zkrácení pracovního úvazku, nevzniká Vám proto při snížení příjmu z tohoto důvodu nárok na VPTM.

6.2 Máte nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství? Nárok na VPTM máte, pokud jste byla z důvodu těhotenství a mateřství převedena na jinou práci a následkem toho došlo ke snížení Vašeho příjmu, a to v době těhotenství a po dobu prvních 9 měsíců po porodu. Příklad: Žena vykonávající práci zakázanou těhotným ženám a matkám byla po oznámení těhotenství zaměstnavateli dne 1.3. 2001 převedena na jinou práci. Za tuto práci ji náležela nižší mzda než za práci původní. Dne 10.10. 2001 žena nastupuje na mateřskou dovolenou. Ženě náleží VPTM za dobu od 1.3. 2001 do 9.10. 2001.

6.3 Výše VPTM Výše VPTM činí rozdíl mezi Vaší mzdou za původní práci a mzdou, která Vám náleží po převedení na jinou práci. Výši VPTM Vám vypočte zaměstnavatel, následující text slouží pouze pro Vaší informaci. Výpočet výše VPTM

Výše VPTM se rovná částce, o kterou se Vám snížila mzda po převedení na jinou práci, tento rozdíl se vypočítává jako rozdíl za jeden kalendářní den. K získání tohoto rozdílu potřebujete znát svůj příjem za jeden kalendářní den před převedením na jinou práci a po Vašem převedení. Výpočet výše příjmu za jeden kalendářní den před převedením na jinou práci Pro výpočet je rozhodující Váš příjem za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém jste byla převedena na jinou práci. Příklad: Žena vykonávající práci zakázanou těhotným ženám a matkám byla po oznámení těhotenství zaměstnavateli dne 7.4. 2001 převedena na jinou práci. Pro výpočet příjmu za jeden kalendářní den před převedením na jinou práci je rozhodující výše příjmu v měsících – leden, únor, březen. Sečtěte Váš příjem za dané čtvrtletí, ze kterého je odváděno pojistné na sociální zabezpečení a vydělte jej počtem dní v těchto 3 měsících (včetně sobot, nedělí a svátků). Vydělením získáte výši Vašeho příjmu za jeden kalendářní den. Příjem ženy před převedením na jinou práci činil 12000 Kč. Sečteme příjem ženy za měsíce leden, únor, březen a vydělíme je součtem dní v těchto měsících. (12000+12000+12000)/(31+28+31)=400 Kč Poznámka: Dny, po které jste v rozhodném období pobírala nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, PPM a jiné dle §18 odst. 1 zákona 54/1956 Sb., odečtěte od počtu kalendářních dnů. Příjmem se rozumí příjem, ze kterého je odváděno pojistné, což je obvykle plat včetně odměn atd., nikoli však nemocenské dávky – nezapočítávejte je tudíž do příjmu za kalendářní měsíc. Dny omluvené nepřítomnosti, za které nenáleží příjem, se také nezapočítávají. Placená dovolená se ale započítává. Výpočet příjmu za jeden kalendářní den po převedení na jinou práci Výše příjmu za jeden kalendářní den se vypočítává ze skutečného nebo pravděpodobného příjmu (sjednaný plat za novou práci) za kalendářní měsíc. Pravděpodobný nebo skutečný příjem vydělte počtem dní v kalendářním měsíci. Příklad (pokračování): Mzda ženy po převedení na jinou práci má činit 11000 Kč. Žena na tuto práci byla převedena k 1.4. 2001 a první vyrovnávací příspěvek jí bude vyplacen ke mzdě za duben 2001. Výpočet – pravděpodobnou mzdu vydělíme počtem dnů v měsíci dubnu: 11000/30=366, 70 Kč. Výše VPTM Výše VPTM se rovná rozdílu příjmu za jeden kalendářní den před převedením a po převedení na jinou práci. Příklad: (pokračování) Výši vyrovnávacího příspěvku získáme tak, že odečteme od vypočteného příjmu za kalendářní den před převedením na jinou práci částku připadající na jeden kalendářní den po převedení. V našem případě 400–366,70=33,30. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) bude v tomto případě 33,30 Kč denně v měsíci dubnu.

6.4 Výplata VPTM Vyrovnávací příspěvek se vyplácí jednou měsíčně při výplatě doplatku mzdy za uplynulý kalendářní měsíc.

6.5 Nevyzvedla jste si dávku? Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, pokud nepožádáte o tuto dávku do tří let ode dne, za který náleží. Pokud jste si o dávku požádala a dávka Vám nebyla vyplacena, promlčuje se nárok na dávku do tří let ode dne přiznání dávky. Příklad: V lednu 1999 jste z důvodu těhotenství byla přeřazena na jinou práci. Za tuto práci jste pobírala nižší mzdu než za dosavadní zaměstnání. V té době jste neuplatnila nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V březnu 2001 jste se dověděla o svém nároku

na příspěvek. Protože ještě neuplynula doba tří let od vzniku nároku, můžete si zpětně o příspěvek požádat.

7 Podpora při ošetřování člena rodiny (POČR) v souvislosti s porodem Porod dítěte je výjimečnou situací, která s sebou přináší starosti, kdo se postará o starší děti, ale i kdo pomůže matce v prvních dnech po porodu. Zákon na tyto situace pamatuje a umožňuje manželovi (druhovi) nebo jinému členu rodiny, který žije s matkou ve společné domácnosti, vzít si pracovní volno a po tuto krátkou dobu čerpat POČR. POČR je dávkou nemocenského pojištění, má na ní tudíž nárok jen osoba, která se účastní nemocenského pojištění.

7.1 Kdo má na POČR nárok? Na POČR má nárok člen rodiny, který žije s matkou ve společné domácnosti (nejčastěji otec dítěte), který po dobu Vašeho pobytu v porodnici a prvních dnech po příchodu domů bude pečovat o starší děti, je-li tento člen rodiny nemocensky pojištěn. Nárok na POČR vzniká pouze, jsou-li děti mladší 10 let. Na POČR má nárok i manžel, druh, člen rodiny žijící s ženou ve společné domácnosti, který ženě bude pomáhat v prvních dnech po porodu. Poznámka: Za druha je považován muž žijící se ženou ve společné domácnosti nejméně po dobu 3 měsíců.

7.2 Doba, po kterou může být poskytována POČR POČR v případech uvedených v předchozí kapitole může být poskytována maximálně po dobu 9 kalendářních dnů (tzn. včetně sobot, nedělí a svátků).

7.3 Výše POČR Výše POČR je shodná s výší nemocenské od 4. dne pracovní neschopnosti (zhruba 69% platu, nejvýše však 419 Kč za jeden kalendářní den podle stavu platného k 1.1. 2003). Výpočet je shodný s výpočtem peněžité podpory v těhotenství a mateřství (PPM) uvedeným v kapitole 4.3.

7.4 Uplatnění nároku na POČR Nárok na POČR se uplatňuje jako u dávek v pracovní neschopnosti u zaměstnavatele nebo v případě OSVČ na SSZ. Zde předložíte v porodnici lékařem vystavený tiskopis.

8 Rodičovský příspěvek – RP Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která má umožnit rodiči, aby se celodenně věnoval péči o dítě. Na rozdíl od PPM, rodičovský příspěvek může pobírat jak matka tak otec dítěte, který z nich to bude závisí na jejich společném rozhodnutí. O tuto dávku je třeba písemně žádat. Nárok na dávku není vázán na účast v nemocenském pojištění ani na výši příjmu rodiny. Rodičovský příspěvek je vyplácen rodiči, který celodenně pečuje o dítě. Výše rodičovského příspěvku se neodvíjí od počtu dětí ani jejich věku a vyplácí se pouze jednou a pouze jednomu z rodičů.

8.1 Kdo má nárok na rodičovský příspěvek? Nárok na rodičovský příspěvek je vázán na tyto podmínky: Nárok na dávku není vázán na účast v nemocenském pojištění ani na výši příjmu rodiny. 1. Rodič uplatňující nárok je hlášen k trvalému pobytu v ČR nebo k přechodnému pobytu cizinců a ode dne hlášení podle zákona o pobytu cizinců uplynulo 365 dní. Poznámka: Trvalý pobyt dítěte a ostatních členů rodiny nemají na vznik nároku na rodičovský příspěvek vliv. 2. Rodič osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě mladší 4 let (viz.kapitola 7.1.1) nebo o dítě podle posouzení lékaře okresní správy sociálního zabezpečení dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené mladší 7 let. 3. Vykonává-li rodič výdělečnou činnost, jeho čistý měsíční příjem nepřesáhne 1,5 násobek částky životního minima na osobní potřeby rodiče (viz. kapitola 7.2). 4. Rodič nemá nárok na dávky nemocenského pojištění, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo na příspěvek náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace.

8.1.1 Celodenní osobní péče Smyslem rodičovského příspěvku je umožnit Vám celodenní osobní péči o dítě, z toho vyplývá omezení stanovené zákonem týkající se návštěvy dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku. Pokud pobíráte rodičovský příspěvek smí Vaše dítě navštívit zařízení pro děti předškolního věku maximálně 5krát během jednoho kalendářního měsíce. Navštíví-li Vaše dítě předškolní zařízení vícekrát než 5krát do měsíce, ztrácíte nárok na rodičovský příspěvek. Délka jednotlivých návštěv zařízení přitom nerozhoduje, rozhoduje počet návštěv. Příklad: Rodič pobírající rodičovský příspěvek ponechal dítě v péči mateřské školy v době od 27. října do 5. listopadu v péči mateřské školy na 6 hodin denně. V měsíci říjnu ani listopadu dítě žádné jiné podobné zařízení nenavštěvovalo. Vzhledem k tomu, že byla splněna podmínka návštěvy předškolního zařízení maximálně 5 dnů v kalendářním měsíci, má rodič dítěte nárok na rodičovský příspěvek v měsíci říjnu i listopadu. Podmínka celodenní péče musí být splněna jen u dítěte, které zakládá nárok na dávku. Ostatní děti, o které pečujete, mohou předškolní zařízení navštěvovat neomezeně. Příklad: Žena má dvě děti ve věku jednoho roku a tří let. O mladší dítě pečuje řádně a celodenně, starší dítě navštěvuje každodenně mateřskou školu. Žena má nárok na rodičovský příspěvek, protože celodenně pečuje o jednoroční dítě, které jí zakládá nárok na rodičovský příspěvek. Podmínka celodenní péče a pracovní činnost rodiče

Podmínka celodenní péče o dítě mladší 4 let (resp. 7 let) je považována za splněnou, pokud rodič na dobu své výdělečné činnosti zajistí dítěti péči jiné zletilé osoby. Podmínka celodenní péče je tedy splněna pokud o dítě pečuje jiná dospělá osoba, babička, teta atd. Příklad: Matka 3letého dítěte pracuje v pracovním poměru. V době zaměstnání se o dítě stará jeho starší sestra, které je 14 let. Matka nemá nárok na rodičovský příspěvek, protože nezajistila péči o dítě zletilou osobou. Podmínka celodenní péče a studující rodič Podmínku celodenní péče splňuje rodič připravující se soustavně na budoucí povolání, který na dobu svých studijních povinností zajistí dítěti péči jiné zletilé osoby (babička, teta atd.). Příklad: Matka dítěte studuje na vysoké škole, v době docházky do školy se o dítě stará babička dítěte. Matka má nárok na rodičovský příspěvek, protože zajistila dítěti péči dospělé osoby. Celodenní péče o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené Podmínka celodenní péče o postižené dítě do 7 let věku je splněna, pokud dítě tráví v jeslích, mateřské škole, rehabilitačním a jiném zařízení maximálně 4 hodiny denně. Při překročení tohoto omezení ztrácíte nárok na rodičovský příspěvek. Příklad: Matka pečující o dlouhodobě zdravotně postiženého 6letého syna, dochází každé dopoledne do zaměstnání. Syn navštěvuje každé dopoledne speciální rehabilitační zařízení. Protože syn tráví v zařízení pouze 4 hodiny denně, matka má nárok na rodičovský příspěvek. Podmínka celodenní péče v případě rodičů postižených vadou sluchu nebo zraku v rozsahu 50% a více Dítě rodičů postižených vadou zraku nebo sluchu v rozsahu 50% a více může navštěvovat předškolní zařízení v rozsahu 4 hodiny denně aniž by rodič ztratil nárok na rodičovský příspěvek.

8.2 Můžete si při pobírání rodičovského příspěvku přivydělat? Nárok na rodičovský příspěvek není vázán na podmínku absence výdělečné činnosti rodiče. Při pobírání rodičovského příspěvku můžete být výdělečně činný, Váš „čistý“ měsíční příjem z výdělečné činnosti však nesmí překročit 1,5 násobek částky na osobní potřeby rodiče (k 1.1. 2003 tato částka činila 2320 Kč viz příloha č.1, nesmí tedy přesáhnout 3480 Kč respektive 3675 Kč u rodiče mladšího 26 let, který je nezaopatřeným dítětem) Částka na osobní potřeby – jedná se o částku stanovenou zákonem o životním minimu. Částka, která se považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních potřeb dospělého člověka. Tato částka je upravována v souvislosti s aktuálním stavem spotřebitelských cen. (K 1.1. 2003 je to částka 2320 Kč v případě dospělého člověka. Pro rodiče mladšího 26 let, který je nezaopatřeným dítětem, tato částka činí 2450 Kč.) „Čistý“ měsíční příjem je měsíční příjem z výdělečné činnosti po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (do příjmu se započítávají dávky nemocenského pojištění z této činnosti). Příklad: Žena pobírající rodičovský příspěvek nastoupila do zaměstnání a její „čistý“ příjem z této výdělečné činnosti činil v kalendářním měsíci 3800 Kč. Vzhledem k tomu, že výše příjmu přesáhla 1,5 násobek částky na osobní potřeby 3480 Kč, žena nemá v tomto kalendářním měsíci nárok na výplatu rodičovského příspěvku. Poznámka: Omezení výše příjmu částkou na osobní potřeby se týká příjmu z výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění. U příjmů z výdělečné činnosti nezakládající účast na nemocenském pojištění (např. dohoda o provedení práce – pouze 100 hodin za kalendářní rok) toto omezení příjmů není.

Pozor: Rodič, jemuž náleží za daný kalendářní měsíc příjem z výdělečné činnosti konané v zahraničí, nemá takový kalendářní měsíc nárok na rodičovský příspěvek bez ohledu na výši tohoto příjmu.

8.2.1 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud jste pobíral v daném měsíci nemocenské dávky? Pokud Vaše pracovní neschopnost trvala pouze část kalendářního měsíce, nárok na rodičovský příspěvek je určován výší příjmu ze zaměstnání a výší nemocenské z této činnosti za kalendářní měsíc. Pokud součet příjmů ze zaměstnání a dávek nemocenské nedosahuje výše 1,5 násobku částky životního minima na osobní potřeby, máte v daném kalendářním měsíci nárok na rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek Vám bude vyplácen v plné výši. Příklad: Rodič konající výdělečnou činnost byl po část kalendářního měsíce nemocen, za dobu pracovní neschopnosti mu byla vyplacena nemocenská ve výši 860 Kč. Jeho příjem z pracovní činnosti činil 2200 Kč za tento měsíc. Rodičovský příspěvek za tento kalendářní měsíc mu náleží, protože součet příjmu z výdělečné činnosti a nemocenské nepřekročil1,5 násobek částky na osobní potřeby. (2200+860=3060, 3060 je menší než 3480)

8.2.2 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud jste pobíral nemocenské dávky nepřetržitě celý kalendářní měsíc? Jestliže Vaše pracovní neschopnost trvala celý kalendářní měsíc a po celý kalendářní měsíc jste nepřetržitě pobíral nemocenské dávky, nárok na rodičovský příspěvek za tento měsíc nemáte. Bude-li však výše nemocenské vyplacené za tento kalendářní měsíc nižší než výše rodičovského příspěvku, máte nárok na doplatek do výše rodičovského příspěvku. Příklad: Rodič pobíral po celý kalendářní měsíc nepřetržitě nemocenskou, výše nemocenské za tento kalendářní měsíc činila 2100 Kč. Vzhledem k tomu, že rodičovský příspěvek rodiče činí 2552 Kč, rodič má nárok na doplatek do výše rodičovského příspěvku (2552–2100=452). Rodič má nárok na doplatek ve výši 452 Kč.

8.2.3 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud máte příjem z více zaměstnání? Nárok na rodičovský příspěvek máte pokud součet příjmů z vašich zaměstnání za kalendářní měsíc nedosáhne výše 1,5 násobku částky na osobní potřeby (k 1.1. 2003 nedosáhne-li částky 3480 Kč, resp. 3675 Kč). Příklad: Rodič pobírající rodičovský příspěvek, má v jednom kalendářním měsíci příjem ze dvou zaměstnání. Z jednoho 2200 Kč a z druhého 1100 Kč. Vzhledem k tomu, že příjem z výdělečné činnosti v kalendářním měsíci (2200+1100=3300) nepřekročil 1,5 násobek částky na osobní potřeby (3480 Kč, resp. 3675 Kč), má rodič nárok na rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci.

8.2.4 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud máte příjem ze zaměstnání i ze samostatné výdělečné činnosti? Při kombinaci příjmů ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti ztrácíte nárok na rodičovský příspěvek bez ohledu na dosažený příjem v kalendářním měsíci.

8.2.5 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud máte příjem ze samostatné výdělečné činnosti? Nárok na rodičovský příspěvek jako OSVČ máte, stejně jako zaměstnanci, pokud Váš měsíční příjem nepřesáhne výši 1,5 násobku částky životního minima na osobní potřeby (k 1.1. 2003 3480 Kč, resp. 3675 Kč). Protože není možné výši Vašeho příjmu každý měsíc prokazovat, bude Vám rodičovský příspěvek vyplácen zálohově, na základě Vašeho písemného prohlášení, že Váš příjem v daném kalendářním měsíci nepřesáhl částku na osobní potřeby (viz příloha č. 2) Písemné prohlášení zašlete na kontaktní místo SSP (do 1.4.2004 na obecní úřad v sídle bývalého okresního úřadu) na konci každého kalendářního měsíce. Pokud prohlášení nezašlete nebude Vám rodičovský příspěvek daný měsíc vyplacen.

8.2.5.1 Zúčtování Po uplynutí kalendářního roku, v němž Vám byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen, je třeba provést zúčtování. Do 30.6. roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém Vám byl zálohově vyplácen rodičovský příspěvek, jste povinna předložit potvrzení o výši příjmu ze SVČ a dávkách nemocenského pojištění za tento kalendářní rok v kontaktním místě SSP (do 1.4.2004 na obecním úřadě v sídle bývalého okresního úřadu). Při zúčtování se vypočítá průměrný měsíční příjem za kalendářní měsíce, ve kterých jste byl výdělečně činný a zúčtuje za kalendářní měsíce, ve kterých Vám byl zálohově vyplácen rodičovský příspěvek. Dávky nemocenského pojištění, které Vám byly vyplaceny během tohoto období, se započítávají do příjmu z výdělečné činnosti, a ovlivňují tak i výši průměrného měsíčního příjmu. Obecní úřad provede zúčtování do 31.8. stejného roku. Výsledkem vyúčtování je buď přeplatek na zálohově vypláceném rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit nebo se rodiči v opačném případě částka doplatí. Poznámka: Do příjmu z výdělečné činnosti se nezapočítává náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

8.2.6 Máte nárok na rodičovský příspěvek pokud máte příjem z více samostatných výdělečných činností? Můžete mít příjem z více samostatných výdělečných činností, o nároku rozhoduje souhrnná výše příjmů z těchto činností za kalendářní měsíc. Pokud je Váš souhrnný příjem nižší než 1,5násobek částky životního minima na osobní potřeby, učiňte písemné prohlášení (viz příloha č. 2), které zašlete na kontaktní místo SSP (do 1.4.2004 na obecním úřadě v sídle bývalého okresního úřadu) a rodičovský příspěvek Vám bude vyplacen.

8.3 Může otec dítěte pobírat rodičovský příspěvek? Rodičovský příspěvek může čerpat rodič, který celodenně osobně pečuje o dítě mladší 4 let, resp. 7 let. Dávku může čerpat otec nebo matka dítěte. To znamená, že i otci musí zaměstnavatel poskytnout rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Nárok na rodičovský příspěvek však může uplatnit pouze jeden z rodičů. V případě, že se rodiče nedohodnou, který z nich bude o dítě celodenně pečovat, rozhodne obecní úřad viz. poznámka, kterému z rodičů příspěvek přizná. Poznámka: Do 1.4. 2004 obecní úřad v sídle bývalého okresního úřadu.

8.4 Kde se o rodičovský příspěvek žádá? O rodičovský příspěvek je třeba písemně požádat na kontaktním místě SSP, do 1.4.2004 na obecním úřadě v sídle bývalého okresního úřadu.

8.5 Výše rodičovského příspěvku Výše rodičovského příspěvku za jeden kalendářní měsíc se rovná částce životního minima na osobní potřeby rodiče vynásobené koefcientem 1,10. Výše rodičovského příspěvku k 1.1.2003 je tedy 2552 Kč, resp. 2695 Kč. (částka na osobní potřeby 2320×1,10=2552 Kč, částka na osobní potřeby osoby mladší 26 let, která je nezaopatřeným dítětem 2450×1,10=2695 Kč)

8.6 Povinnost vrátit rodičovský příspěvek Nesplníte-li některou podmínku pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku, například proto, že Váš příjem z výdělečné činnosti za kalendářní měsíc přesáhne 1,5 násobek částky na osobní potřeby (3480 Kč resp. 3675 Kč) nebo navštívilo-li Vaše dítě předškolní zařízení vícekrát než 5krát za kalendářní měsíc, má rodič povinnost vrátit vyplacený rodičovský příspěvek za daný měsíc.

8.7 Nárok na rodičovský příspěvek při pobytu rodiče ve zdravotnickém zařízení Je-li rodič ze zdravotních důvodů v celodenní péči zdravotnického zařízení po dobu delší než 3 kalendářní měsíce, ztrácí se započetím 4 kalendářního měsíce nárok na rodičovský příspěvek.

9 Mateřská dovolená a rodičovská dovolená 9.1 Mateřská dovolená Mateřská dovolená se poskytuje pouze ženě, v souvislosti s péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů resp. 37 týdnů, jde-li o osamělou matku nebo porodí-li žena dvě a více dětí. Mateřská dovolená se zpravidla poskytuje od počátku 6.týdne před porodem, nejdříve však 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Na mateřskou dovolenou můžete nastoupit i později než 6. týdnů před porodem, povolí-li to lékař vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu a pracovním podmínkám. Nastoupíte-li na mateřskou dovolenou později než počátkem 6. týdne před stanoveným dnem porodu, přicházíte o nárok na PPM po dobu, o kterou nastoupíte později (pokud na základě svého rozhodnutí nastoupíte na mateřskou dovolenou později než počátkem 6. týdne před stanoveným dnem porodu, nárok na mateřskou dovolenou a PPM se nepřesouvá do období po porodu.) Mateřská dovolená nemůže končit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

9.1.1 Má žena, která převzala do své péče dítě, nárok na mateřskou dovolenou? Na mateřskou dovolenou má nárok i žena, která do své péče převzala dítě mladší 8 měsíců (rozhodnutím příslušného orgánu nebo pokud matka dítěte zemřela). Tato žena má nárok na mateřskou dovolenou po dobu 22 týdnů, resp. 31 týdnů v případě, že jde o ženu osamělou nebo převzala-li žena do své péče více než jedno dítě. Mateřskou dovolenou však může čerpat pouze do dovršení 8 měsíců věku dítěte, poté žena může čerpat rodičovskou dovolenou.

9.2 Rodičovská dovolená 9.2.1 Rodičovská dovolená ženy Po vyčerpání mateřské dovolené (doba, po kterou žena pobírá PPM) máte nárok na to, aby Vám byla poskytnuta rodičovská dovolená až do 3 let věku dítěte. Tato rodičovská dovolená Vám bude poskytnuta v rozsahu, o který požádáte zaměstnavatele, vždy na dobu nejméně jednoho měsíce. Nemusíte tedy žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do 3 let věku dítěte a sama zvážit o jak dlouhou dobu požádáte.

9.2.2 Rodičovská dovolená muže Muž může nastoupit rodičovskou dovolenou hned po narození dítěte a čerpat jí může až do věku tří let dítěte. Stejně jako žena musí i muž o rodičovskou dovolenou požádat u svého zaměstnavatele, vždy nejméně na dobu jednoho měsíce. Zda má otec po dobu rodičovské dovolené nárok na PPM či rodičovský příspěvek se dočtete v příslušných kapitolách. Obecně však platí, že PPM a rodičovský příspěvek může být vyplacen pouze jednomu z rodičů dítěte za stejné období.

9.2.3 Návrat z mateřské nebo rodičovské dovolené Vracíte-li se (žena nebo muž) z mateřské či rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou jste byli oprávněni tuto dovolenou čerpat, máte nárok na zařazení na původní práci a pracoviště. Pokud Váš návrat není možný z důvodu, že práce odpadla nebo bylo pracoviště zrušeno, musí Vás zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě. Jestli-že by

zaměstnavatel odmítl tuto svou povinnost splnit odpovídal by Vám za škodu, která by Vám tím vznikla.

9.2.4 Můžete se z rodičovské dovolené předčasně vrátit do práce? Rozhodnete-li se pro předčasný návrat do práce z rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen Vám tento návrat umožnit. V tomto případě má povinnost zařadit Vás na práci odpovídající Vaší pracovní smlouvě, to znamená, že Vás nemusí zařadit na původní práci a pracoviště.

9.2.5 Můžete si rodičovskou dovolenou prodloužit po té, co Vaše dítě dosáhlo věku 3 let? Vzhledem k tomu, že má rodič dítěte podle zákona o státní soc. podpoře možnost čerpat rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte (resp. 7 let), chtějí někdy rodiče tuto možnost využít a zůstat s dítětem doma. Rozhodnete-li se, že zůstanete s dítětem doma i po uplynutí Vašeho nároku na rodičovskou dovolenou (do 3 let věku dítěte), můžete buď rozvázat pracovní poměr nebo se dohodnout se zaměstnavatelem o čerpání neplaceného pracovního volna, případně o práci na omezený pracovní úvazek s výdělkem maximálně ve výši 1,5 násobku částky životního minima na osobní potřeby rodiče ( k 1.1. 2003 částka činí 3480 Kč).

9. 3 Nemocenské dávky a mateřská nebo rodičovská dovolená Nemocenské dávky jsou vázány na nemocenské pojištění. Pokud jste nemocensky pojištěn, jste zaměstnán v pracovním poměru, platíte si jako OSVČ zálohy na nemocenské pojištění atd. viz zákon č. 54/1954, máte nárok na čerpání nemocenské v případě uznání pracovní neschopnosti lékařem nebo nařízení karantény, pokud v době trvání pracovní neschopnosti nečerpáte mateřskou nebo rodičovskou dovolenou (OSVČ – pokud jste nepožádal o nepřerušení samostatné výdělečné činnosti).

9.3.1. Máte nárok na nemocenskou v případě čerpání mateřské dovolené? Pokud jste lékařem uznána práce neschopnou v době kdy čerpáte mateřskou dovolenou, nevzniká vám nárok na nemocenské dávky. Pokud však vaše neschopnost trvá i po skončení pracovního volna (mateřské dovolené) sjednané se zaměstnavatelem, vzniká vám následující den po ukončení čerpání mateřské dovolené nárok na nemocenskou.

9.3.2. Máte nárok na nemocenskou v případě čerpání rodičovské dovolené? Pokud jste lékařem uznána práce neschopnou a čerpáte v tomto období pracovní volno (rodičovskou dovolenou) nenáleží Vám za toto období nemocenské dávky. Pokud ovšem v průběhu vaší neschopnosti vyprší doba, na kterou jste zaměstnavatele požádali o čerpání rodičovské dovolené, vzniká vám následující den po ukončení čerpání rodičovské dovolené nárok na nemocenskou (musí být splněny ostatní podmínky pro vznik nároku na nemocenské dávky – např. trvání pracovního poměru).

10 Zaopatřovací příspěvek Zaopatřovací příspěvek je dávkou státní sociální podpory, poskytované bez závislosti na výši příjmu rodiny, určenou rodině v době, kdy muž (žena) vykonává základní (náhradní) službu v Armádě ČR nebo Hradní stráži nebo civilní službu, popř. vojenské cvičení v Armádě ČR, pokud po dobu této služby nemá nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů. O tuto dávku je třeba písemně žádat.

10.1 Kdo má na dávku nárok? Na dávku má nárok (tzn.oprávněná osoba): 1. nezaopatřené dítě vojáka (vlastní, osvojené nebo převzaté vojákem na základě rozhodnutí příslušného orgánu do trvalé péče nahrazující péči rodičů), 2. manželka vojáka, jestliže pečuje o dítě do 4 let věku (popř. do 7 let – těžce zdravotně postižené dítě) nebo, která je plně invalidní nebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná (např. vysoký stupeň těhotenství, soustavná příprava na povolání, péče o dítě předškolního věku starší 4 let, pokud tuto péči nelze zajistit jinak), 3. jiná osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu nebo, která s vojákem takovou dohodu uzavřela a voják pro výkon služby nemůže svou vyživovací povinnost plnit. Voják a oprávněná osoba musí splňovat podmínku trvalého pobytu v ČR nebo přihlášení k přechodnému pobytu cizinců, kdy ode dne hlášení podle zákona o pobytu cizinců uplynulo 365 dní. Pozor: Družka vojáka na zaopatřovací příspěvek nárok nemá.

10.2 Výše zaopatřovacího příspěvku Výše zaopatřovacího příspěvku se odvíjí od částky životního minima na osobní potřeby buď nezaopatřeného dítěte nebo manželky vojáka. Výše zaopatřovacího příspěvku je 0,67 násobek částky životního minima na osobní potřeby. V případě nároku na výživné nebo příspěvek na výživu je zaopatřovací příspěvek rovný výši výživného nebo příspěvku na výživu, dosahuje však nejvýše částky 0,67násobku životního minima na osobní potřeby oprávněné osoby. (k 1.1. 2003 pro dítě do 6 let věku maximálně 1133 Kč, pro dítě od 6 do 10 let maximálně 1267 Kč, pro dítě od 10 let do 15 let věku maximálně 1495 Kč, jde-li o nezapatřené dítě od 15 do 26 let věku maximálně 1642 Kč, u ostatních osob maximálně 1555 Kč) Výše je stanovena měsíčně, dávka v určené výši náleží i při splnění podmínek nároku jen po část kalendářního měsíce. Dávka se vyplácí měsíčně, po dobu trvání nároku. Minimální výše dávky činí 50 Kč. Příklad: Manželka vojáka pečuje o tříleté dítě. Na zaopatřovací příspěvek má tedy nárok jak manželka vojáka, tak nezaopatřené dítě. Výše zaopatřovacího příspěvku dítěte bude činit 0,67násobek částky životního minima na osobní potřeby dítěte do 6 let (k 1.1. 2003 částka 1690 Kč, výpočet: 0,67×1690=1132,3). Dítě má nárok na zaopatřovací příspěvek ve výši 1133 Kč měsíčně. Výše zaopatřovacího příspěvku manželky vojáka bude činit 0,67násobek částky životního minima na osobní potřeby občana (k 1.1. 2003 částka 2320 Kč, výpočet: 0,67×2320=1554,4). Manželka má nárok na zaopatřovací příspěvek ve výši 1555 Kč měsíčně.

10.3 Kde o dávku žádat? O dávku je třeba žádat písemně na předepsaném tiskopisu na kontaktním místě SSP do 1.4.2004 na obecním úřadě v sídle bývalého okresního úřadu podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby (manželka, dítě).

10.4 Promlčení nároku Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím tří let ode dne, za který dávka náleží. (Kromě výjimek týkající se oprávněné osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody.)

11 Dávky státní sociální podpory poskytované v závislosti na výši příjmu V rámci systému státní sociální podpory mohou být rodinám s dětmi poskytovány následující dávky: • Přídavek na dítě • Sociální příplatek • Příspěvek na dopravu • Příspěvek na bydlení Nárok na tyto dávky je však určován příjmem rodiny. Smyslem těchto dávek je zamezit přílišnému snížení životní úrovně rodiny způsobené zvýšením výdajů v souvislosti s narozením nového člena rodiny, ztrátou příjmů jednoho z rodičů z důvodu péče o nezaopatřené dítě apod. Příjem rodiny se posuzuje ve vztahu k životnímu minimu rodiny.

11.1 Mohou Vám být dávky státní sociální podpory poskytnuty? Dávky státní sociální podpory Vám mohou být poskytnuty pokud jste hlášen k trvalému pobytu v České republice Vy i ostatní členové Vaší rodiny žijící s Vámi ve společné domácnosti, kteří jsou pro zjištění nároku s Vámi společně posuzováni. Naroveň trvalému pobytu je kladen přechodný pobyt cizinců po uplynutí 365 dní od hlášení podle zákona o pobytu cizinců.

11.2 Kdo je společně posuzovanou osobou? Jde o osoby, které s Vámi žijí ve společné domácnosti a jsou: • nezaopatřenými dětmi (viz. poznámka), • manželé, druhové a družky (druhem/družkou je osoba žijící nejméně 3 měsíce ve společné domácnosti), • Vaši rodiče, pokud jste nezaopatřeným dítětem (např. rodiče studentky, která se stala během studia matkou a je osamělá). Poznámka: Za nezaopatřené dítě se zde považuje dítě do skončení povinné školní docházky. Po jejím skončení se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do 26. let věku, jestliže: 1. se soustavně připravuje na budoucí povolání (studium na SŠ, VOŠ, VŠ České republice nebo v cizině, pokud je takové studium podle rozhodnutí MŠMT postaveno naroveň studia na těchto školách v ČR), 2. se připravuje pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností, 3. pro nemoc nebo úraz se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost, 4. je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pozor: Společně není posuzován: 1. muž konající základní nebo náhradní službu v Armádě ČR, Hradní stráži nebo konající civilní službu, 2. osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby (se začátkem nového kalendářního měsíce osoba přestává být osobou společně posuzovanou pro vznik nároku na dávky), 3. dítě, umístěné v ústavní péči, kde je dítěti zajištěno stravování, ubytování a ošacení.

Příklad: Rodinu tvoří rodiče a jejich dvě děti, mladší dítě studuje na střední škole, starší dítě je výdělečně činné. Pro účely státní sociální podpory budou za rodinu považováni rodiče a mladší dítě, které splňuje podmínku nezaopatřenosti tím, že se soustavně připravuje na budoucí povolání. Protože zákon o státní sociální podpoře přepokládá splnění podmínky společné domácnosti, je třeba požádat obecní úřad o vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob, pokud některá ze společně posuzovaných osob fakticky nežije s Vámi prokazatelně déle než 3 měsíce ve společné domácnosti.

11.3 Jak zjistíte, že příjem Vaší rodiny odpovídá podmínkám nároku na dávku? Nárok na výše jmenované dávky státní sociální podpory závisí na výši příjmu Vaší rodiny (součet příjmu jednotlivých členů rodiny za určité období). Příjem rodiny se posuzuje ve vztahu k životnímu minimu rodiny. Pokud chcete vědět zda máte na dávku nárok, zda má tedy smysl o dávku žádat, potřebujete znát výši příjmu Vaší rodiny (návod na výpočet příjmu rodiny naleznete vždy v kapitole o konkrétní dávce státní sociální podpory) a výši životního minima Vaší rodiny (kapitola 11.4). Tyto dvě položky jsou klíčové jak pro zjištění nároku na jednotlivé dávky, tak pro stanovení jejich výše.

11.4 Výpočet životního minima rodiny Životní minimum se skládá ze dvou položek, z částky na osobní potřeby a částky na domácnost. Životní minimum rodiny se vypočte tak, že se sečtou částky na osobní potřeby jednotlivých členů rodiny a připočte se částka na domácnost ve výši, která odpovídá počtu členů rodiny. Jedná se o částky stanované zákonem o životním minimu, které se mohou nařízením vlády zvyšovat. Částky platné od 1.1. 2003: Měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb (v Kč) pro dítě do 6 let ...................................................................................................1690 od 6 do 10 let ....................................................................................................... 1890 od 10 do 15 let ......................................................................................................2230 od 15 do 26 let (nezaopatřené dítě).................................................................... 2450 ostatní občané ..................................................................................................... 2320 Měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (v Kč) pro jednotlivce.....................................................................................................1780 pro dvoučlennou rodinu......................................................................................2320 pro tří-čtyřčlennou rodinu ..................................................................................2880 pro pěti a vícečlennou rodinu .............................................................................3230 K výpočtu životního minima Vaší rodiny můžete použít následující tabulku. Označte si v tabulce osoby, které s Vámi žijí ve společné domácnosti a jsou osobami společně posuzovanými, jak bylo uvedeno v kapitole 11.2, a doplňte k nim odpovídající částky na osobní potřebu. Potom spočítejte osoby a doplňte částku na domácnost. Sečtením čísel ve sloupci získáte životní minimum Vaší rodiny.

Tabulka k výpočtu životního minima rodiny osoba.....................................................................| částka na osobní potřeby | matka (pravděpodobně Vy)....................... | __________________ | otec ............................................................ | __________________ | 1. dítě ......................................................... | __________________ | 2. dítě ......................................................... | __________________ | 3. dítě ......................................................... | __________________ | 4. dítě ......................................................... | __________________ | další osoba ................................................. | __________________ | další osoba ................................................. | __________________ | částka na domácnost ................................. | __________________ | životní minimum rodiny ........................ | __________________ | Příklad: Rodinu tvoří rodiče a jejich dvě děti ve věku 16 a 7 let. Životní minimum rodiny vypočteme tak, že sečteme částky na osobní potřeby jednotlivých členů rodiny (rodiče 2×2320 Kč, mladší dítě 1890 Kč, starší dítě 2450 Kč, dohromady 8980 Kč) a přičteme částku na domácnost (rodina má 4 členy, 2880 Kč). Životní minimum této rodiny k 1.4. 2000 je (2880+8980) je 11860 Kč měsíčně.

11.5 Kde se o dávky žádá? O dávky se žádá na kontaktním místě SSP do 1.4. 2004 na obecním úřadě v sídle bývalého okrasního úřadu podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok.

11.6 Jak o dávky žádat? O dávky je třeba žádat písemně, vyplněním k tomu určeného tiskopisu, tiskopisu určeného k zjištění příjmů rodiny žadatele a doložením potvrzení o nezaopatřenosti dítěte např. o studiu. Pozor: Minimální výše dávek státní sociální podpory činí 50 Kč.

11.7 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou určenou rodinám s nezaopatřeným dítětem. Nárok na dávku je závislý na výši příjmu rodiny. Maximální hranice příjmu rodiny pro nárok na přídavek na dítě je měsíční příjem rodiny ve výši trojnásobku životního minima rodiny.

11.7.1 Jak vypočítat příjem rodiny ke zjištění nároku na přídavek na dítě? Pro nárok na přídavek na dítě je rozhodující příjem Vaší rodiny za kalendářní rok, který předcházel kalendářnímu roku, do kterého spadá začátek období od 1. října do konce září následujícího kalendářního roku. Co se do příjmu započítává? Okruh příjmů, které se započítávají, výslovně stanoví zákon o státní sociální podpoře; stanoví je většinou odvozením ze zákona o daních z příjmu. Rozhodný příjem je měsíční průměr součtu příjmu rodiny za rozhodné období. Započítává se např.: • příjem ze závislé činnosti (zaměstnání), • příjem z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, • příjmy z pronájmu, • dávky nemocenského a důchodového pojištění,

• hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, • příjmy ze zahraničí, • některé dávky státní sociální podpory, • vyplacené výživné, • obdobné příjmy ze zahraničí. Poznámka: Započítávají se tzv. čisté příjmy, tj. po odpočtu nákladů a pojistného na soc. zabezpečení, zdrav. pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Poznámka: Podrobnější informace najdete v §5 zákona č.117/1995 Sb. o státní soc. podpoře, nebo Vám poradí na oddělení státní soc. podpory obecního úřadu. Sečtený příjem všech společně posuzovaných členů rodiny za kalendářní rok vydělte 12 a získáte příjem rodiny za 1 kalendářní měsíc.

11.7.2 Kdy o dávku žádat a kdy je třeba dokládat výši příjmu rodiny? Nárok na dávku se přiznává na dobu neurčitou avšak do 30. září každého roku je třeba předložit potvrzení o příjmu rodiny za předcházející kalendářní rok, jinak dojde k zastavení výplaty dávek. V případě, že potvrzení o příjmu není předloženo ani do konce října dochází k zániku nároku na dávku. V budoucnosti je pak o dávku třeba znovu žádat.

11.7.3 Kdo má nárok na dávku? Nárok na dávku má nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje trojnásobek životního minima rodiny (výpočet životního minima rodiny je uveden v kapitole 11.4) Je-li příjem Vaší rodiny za minulý kalendářní rok nižší než trojnásobek životního minima Vaší rodiny, a zároveň Vy i ostatní členové Vaší rodiny splňujete podmínku trvalého pobytu viz kapitola 11.1, máte nárok na přídavek na dítě.

11.7.4 Výše přídavku na dítě Výše přídavku na děti je rozlišena podle příjmu rodiny na tři výměry. 1. Zvýšená výměra Rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje 1,10 násobek životního minima rodiny. To znamená, že pokud vynásobíte vypočtené životní minimum Vaší rodiny číslem (1,10), vyjde Vám číslo nižší než měsíční příjem Vaší rodiny. Výše přídavku na dítě činí 0,32 násobek částky životního minima dítěte. Toto pásmo bývá označováno jako zvýšená výměra. 2. Základní výměra Rozhodný příjem Vaší rodiny je vyšší než 1,1násobek ŽMR (životní minimum rodiny) a menší než 1,8násobek ŽMR. Výše přídavku na dítě v základní výměře činí 0,28násobek částky životního minima dítěte. 3. Snížená výměra Jestliže rozhodný příjem Vaší rodiny je vyšší než 1,8násobek ŽMR a nižší než trojnásobek ŽMR, pak Vašemu dítěti náleží přídavek na dítě ve výši 0,14 násobku částky životního minima dítěte. Výše přídavku na děti (v Kč), uvedené částky jsou platné od 1.4. 2000: věk dítěte příjem do 1,1 ŽMR* do 1,8 ŽMR do 3,0 ŽMR zvýšená výměra základní výměra snížená výměra do 6 let .......................................541 .............................. 474...............................237 od 6 do 10 let .............................605 .............................. 530...............................265 od 10 do 15 let ...........................714 .............................. 625...............................313 od 15 do 26 let ...........................784 .............................. 686............................... 343 *ŽMR – životní minimum rodiny

Pozor: Vzhledem k tomu, že dochází ke změnám v těchto částkách, ověřte si jejich platnost na okresním úřadě nebo na bezplatné telefonní lince Ministerstva práce a sociálních věcí 800-18 98 10.

11.7.5 Komu je přídavek na děti vyplácen? Přídavek na děti je jak z názvu vyplývá určen dítěti. Pokud je toto dítě nezletilé, je přídavek na děti vyplácen rodiči nebo jiné osobě, která má dítě v osobní péči. Pokud jde o zletilé nezaopatřené dítě – přídavek je nárokem dítěte, proto je přídavek vyplácen zletilému dítěti.

11.8 Příspěvek na dopravu Příspěvek na dopravu je určen nezaopatřenému dítěti k částečnému krytí výloh spojených s dojížděním do školy. Nárok na příspěvek na dopravu není ve všech případech podmíněn výší příjmu rodiny.

11.8.1 Kdo má na dávku nárok? Dítě, plnící povinnou školní docházku, má nárok na příspěvek na dopravu, pokud dojíždí do školy, která se nachází mimo obec, ve které bydlí (je hlášeno k trvalému pobytu) nebo dojíždí-li dítě do školy v rámci jedné obce, ve které není provozována městská doprava. Výše příjmu rodiny se netestuje. Student střední nebo vysoké školy mladší 26 let má na dávku nárok, pokud měsíční příjem rodiny nepřevyšuje částku dvounásobku ŽMR (životního minima rodiny). Poznámka: Pokud dítě plní povinnou školní docházku studiem na střední škole, nevztahuje se na k jeho nároku testování výše příjmu rodiny. Příklad: Dítě ve věku 14 let chodí do čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia. Do gymnázia dojíždí do jiné obce. Přestože příjem rodiny dosáhl za rozhodné období trojnásobku ŽMR, má dítě nárok na příspěvek na dopravu, protože dosud plní povinnou školní docházku.

11.8.2 Jak vypočítat příjem rodiny ke zjištění nároku na příspěvek na dopravu? Pro nárok na příspěvek na dopravu je rozhodující příjem Vaší rodiny za kalendářní rok, který předcházel kalendářnímu roku, do kterého spadá začátek období od 1. října do konce září následujícího kalendářního roku. Příklad: Dítě nastupuje v září 2000 do školy, do které bude každý den dojíždět. Rodiče dítěte chtějí proto požádat o příspěvek na dopravu. Příspěvek na dopravu spadá do dávek, u kterých je pro vznik nároku rozhodující příjem rodiny. Rozhodné období pro výpočet příjmu rodiny bude v tomto případě pro měsíc září rok 1998 a pro období od 1. října rok 1999. Příklad: Dítě v lednu 1999 přestoupilo na jinou školu, na kterou musí dojíždět. Rodiče dítěte proto žádají v lednu 1999 o příspěvek na dopravu. Rozhodným obdobím (až do konce září 1999) pro výpočet příjmu rodiny bude rok 1997. (Začátek období 1. října až 30. září v tomto případě je v roce 1998, předcházející kalendářní rok je rok 1997.) Co se do příjmu započítává? – viz. kapitola 11.7.1.

11.8.3 Kdy o dávku žádat a kdy dokládat výši příjmu rodiny? Nárok na dávku se přiznává na dobu neurčitou avšak do 30. září každého roku je třeba předložit potvrzení o příjmu rodiny za předcházející kalendářní rok, jinak dojde k zastavení výplaty dávek. V případě, že potvrzení o příjmu není předloženo ani do konce října dochází k zániku nároku na dávku. V budoucnosti je pak o dávku třeba znovu žádat.

11.8.4 Kdo pobírá příspěvek na dopravu? Příspěvek na dopravu je dávkou nezaopatřeného dítěte, proto v případě, že jde o zletilé dítě, je dávka vyplácena jemu. Pokud jde o dítě nezletilé, pobírá dávku rodič, nebo jiná osoba, která má dítě v péči.

11.8.5 Výše příspěvku na dopravu Výše příspěvku na dopravu se odvíjí od pravidelnosti dojíždění dítěte do školy a od jeho věku (resp. plnění povinné školní docházky). Dítě dojíždí do školy denně Dítě mladší 15 let plnící povinnou školní docházku – výše příspěvku činí 30% z jízdného za kalendářní měsíc (resp. 30% z čtyřicetinásobku jednosměrného jízdného podle platných tarifů k 1. září). Dojíždí-li dítě do školy do místa vzdálenějšího než 30 km, náleží dítěti příspěvek odpovídající vzdálenosti 30 km. Dítě starší 15 let plnící povinnou školní docházku a student střední nebo vysoké školy (řádné denní studium) mladší 26 let – výše příspěvku činí 50% z jízdného za kalendářní měsíc (resp. 50% z čtyřicetinásobku jednosměrného jízdného podle platných tarifů k 1. září). Dojíždí-li dítě do školy do místa vzdálenějšího než 100 km, náleží dítěti příspěvek odpovídající vzdálenosti 100 km. Dítě nedojíždí do školy denně Dítě mladší 15 let plnící povinnou školní docházku – výše příspěvku činí 6% z jízdného za kalendářní měsíc (resp. 6% z čtyřicetinásobku jednosměrného jízdného podle platných tarifů k 1. září). Dítě starší 15 let plnící povinnou školní docházku nebo studující na střední škole – výše příspěvku činí 10% z jízdného za kalendářní měsíc (resp. 10% z čtyřicetinásobku jednosměrného jízdného podle platných tarifů k 1. září) Student vysoké školy mladší 26 let – výše příspěvku činí 5% z jízdného za kalendářní měsíc (resp. 5% z čtyřicetinásobku jednosměrného jízdného podle platných tarifů k 1. září) Pozor: Příspěvek na dopravu se za měsíc červenec a srpen nevyplácí.

11.9 Sociální příplatek Nárok na sociální příplatek má rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud příjem rodiny za rozhodné období nepřesahuje 1,6násobek životního minima rodiny. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí předcházející období, na které je uplatňován nárok.

11.9.1 Jak vypočítat příjem rodiny pro zjištění nároku na sociální příplatek? Sociální příplatek je dávka, která je přiznávána na období jednoho roku, a to od 1.7. do 31.6. následujícího roku, s tím, že se čtvrtletně prokazují příjmy. Pro nárok na sociální příplatek je rozhodující příjem Vaší rodiny za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, na které uplatňujete nárok. Příklad: Nárok na sociální příplatek je uplatňován na období od 1.července do 30. září 2000. Rozhodným obdobím pro testování výše příjmu bude předcházející kalendářní čtvrtletí, to znamená období od 1. dubna do 30.června 2000. Co se do příjmu započítává? – viz. kapitola 10.7.1. Zjišťování příjmů za kalendářní čtvrtletí u OSVČ Vzhledem k tomu, že příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nelze v průběhu roku zjistit, zákon o státní sociální podpoře stanovil speciální postup pro zjišťování těchto příjmů za kalendářní čtvrtletí. Zjišťování příjmu osob, které v daném čtvrtletí vykonávaly SVČ, vychází z

jejich příjmu z průměrného měsíčního příjmu z uvedené činnosti za kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že se dávka přiznává vždy na období od 1.července do 30. června následujícího roku, vychází se z příjmu OSVČ, za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto období začíná. Příklad: Nárok na sociální příplatek je uplatňován na období od 1. července do 30. září 2000. Rozhodným obdobím pro testování výše příjmu bude rok 1999.

11.9.2 Kdy o dávku žádat a kdy dokládat výši příjmu rodiny? O sociální příplatek je možné žádat kdykoli během roku, dávka je však přiznána vždy pouze na období do 31.6. K 1.7. je třeba o dávku znovu požádat. Každé kalendářní čtvrtletí je navíc třeba prokázat příjmy rodiny za prošlé čtvrtletí.

11.9.3 Výše sociálního příplatku Výše sociálního příplatku se odvíjí od příjmu rodiny, věku nezaopatřených dětí a od jiných skutečností (zdravotní postižení, osamělý rodič, zdravotně postižené dítě). Pokud jste zjistili, že máte nárok na sociální příplatek obraťte se na obecní úřad v sídle bývalého okrasního úřadu podle místa vašeho trvalého bydliště pro bližší informace ohledně výše sociálního příspěvku ve vašem konkrétním případě.

11.10 Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, která není vázána na péči o nezaopatřené dítě.

11.10.1 Kdo má na dávku nárok? Na dávku má nárok majitel nebo nájemce bytu pokud příjem všech osob hlášených k trvalému pobytu v tomto bytě, nepřekročí 1,6násobek životního minima těchto společně žijících osob (výpočet viz. kapitola 11.4).

11.10.2 Kde a kdo o dávku žádá? O dávku žádá majitel nebo nájemce bytu na obecním úřadě v sídle bývalého okresního úřadu v místě bydliště. Žádat je třeba písemně vždy k 1.4. K žádosti je třeba přiložit potvrzení o výši příjmů všech společně posuzovaných osob. Potvrzení o příjmu je pak nutné dokládat čtvrtletně.

11.10.3 Výše příspěvku na bydlení Pokud jste zjistili, že máte nárok na příspěvek na bydlení obraťte se na obecní úřad pro bližší informace ohledně výše příspěvku ve vašem konkrétním případě.

12 Dávky sociální péče 12.1 Dávky sociální potřebnosti – dávky k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost Dávky jsou určeny občanům, kteří se dostanou do obtížné životní situace (hmotné nebo sociální nouze), kterou nemohou řešit sami ani s pomocí rodiny. Dávky sociální péče se vyplácejí jedině v případě, že byly vyčerpány všechny možnosti pomoci rodině (občanovi) plynoucí z nemocenského pojištění a státní sociální podpory. Pozor: Následující informace o dávkách sociální péče a nároku na ně nejsou obecně vyčerpávající, jsou zde uvedeny pouze nejdůležitější informace pro rodiče pečující o nezaopatřené děti. Spektrum dávek sociální péče je však mnohem širší.

12.1.1 Kdo má na dávku nárok? Dávky sociální péče Vám mohou být poskytnuty, pokud splňujete následující podmínky sociální potřebnosti: 1. příjem rodiny (společně posuzovaných osob viz kapitola 11.2) nedosahuje výše životního minima rodiny. Výpočet životního minima rodiny viz kapitola 11.4. 2. Vy i ostatní s Vámi společně posuzované osoby patříte do některé s následujících kategorií nebo si vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných z vážných důvodů nemůžete příjem zvýšit vlastním přičiněním – tato skutečnost je zjišťována. Kategorie: a) rodič celodenně osobně a řádně pečující o • alespoň o jedno dítě do 4 let • dítě starší 4 let, které nemůže být umístěno v předškolním zařízení • tři a více dětí, z nichž alespoň jedno je mladší 10 let a ostatní mladší 15 let • dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené b) poživatel plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu c) nezaopatřené dítě nebo nezletilá osoba, po ukončení povinné školní docházky,vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, d) osoba starší 65 let Výjimky: Za sociálně potřebnou osobu se nepovažuje občan: 1. Jestliže jeho celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že mu mohou plně zaručit dostatečné zajištění životních potřeba toto zajištění vlastním přičiněním lze na něm spravedlivě žádat. 2. Není-li výdělečně činný ani vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání aniž by spadal do některé z uvedených kategorií a – d. 3. Po dobu, po kterou jako uchazeč o zaměstnání nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání z důvodu uvedených v §14, odst. 1 písm. d) až f) Zákona o zaměstnanosti. 4. Jestliže nastoupil vojenskou základní (náhradní) službu, civilní službu, výkon trestu odnětí svobody, byl vzat do vazby. 5. Jestliže tento příjem nedosahuje pouze z toho důvodu, že se jako OSVČ nepřihlásil k nemocenskému pojištění těchto osob a nemá proto nárok na dávky z tohoto pojištění

12.1.2 Výše dávky Při rozhodování o výši dávky se přihlíží ke skutečným odůvodněným nákladům rodiny na výživu, osobní potřeby a domácnost a k majetkovým poměrům. Dávka se zpravidla poskytuje jako rozdíl mezi výší příjmu rodiny (tzn.společně posuzovaných osob) a výší životního minima rodiny. Obvykle se vychází z průměrného měsíčního “čistého” příjmu rodiny v posledních 6 měsících před podáním žádosti o dávku.

12.1.3 Doba poskytování dávky Dávka se podle sociální situace poskytuje jednorázově nebo opakovaně měsíčně, pokud zůstávají podmínky sociální potřebnosti zachovány. Dávka nenáleží po dobu pobytu oprávněné osoby v cizině.

12.1.4 Kde se o dávku žádá? Žádost o dávku se podává u pověřeného obecního úřadu, který dávku také vyplácí.

12.2 Příspěvek na výživu dítěte Příspěvek je určen nezaopatřenému dítěti jehož rodič neplní svou vyživovací povinnost a dítě se v důsledku toho stane sociálně potřebným, tzn. výše příjmů dítěte nedosahuje výše jeho životního minima.

12.2.1 Výše příspěvku Příspěvek se vyplácí ve výši stanoveného výživného, které rodič dítěte přes svou povinnost neplatí, nejvýše však do výše rozdílu mezi příjmy dítěte a jeho životním minimem. (Příjem dítěte se zjišťuje jako poměrná část příjmů rodiny (společně posuzovaných osob).

12.2.2 Kde se o dávku žádat? Žádost o dávku se podává u pověřeného obecního úřadu, který dávku také vyplácí.

12.3 Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem V případě, že se rodiče pečující o nezaopatřené děti, těhotná žena nebo nezaopatřené dítě ocitnou v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách a jejich životní potřeby nejsou dostatečně zajištěny příjmy z pracovní činnosti, dávek nemocenského pojištění či státní sociální podpory, může jim být poskytnuta jednorázová dávka sociální péče. Dávka se vyplácí k uhrazení jednorázových mimořádných výdajů občanů.

12.3.1 Charakter a výše dávky Dávka, která bývá přiznána oprávněné osobě nacházející se v nepříznivých podmínkách, může být jak peněžitá, tak věcná. Jednorázová peněžitá dávka může být poskytnuta do výše 15000 Kč. Věcná dávka může být poskytnuta do hodnoty 7000 Kč, výjimečně do 15000 Kč. V mimořádně obtížných poměrech z důvodu živelní pohromy nebo požáru může být občanům poskytnuta peněžitá dávka až do výše 30 000 Kč s ohledem na majetkové poměry.

12.3.2 Kde o dávku žádat? Žádost o dávku můžete podat u pověřeného obecního úřadu. Pověřený obecní úřad dávku také vyplácí. Dávka je nenároková, to znamená, že nejsou stanoveny přesné podmínky při jejichž splnění Vám na dávku vzniká nárok. O přiznání dávky rozhodnou pracovníci obecního úřadu.

PŘÍLOHA č. 1 – částky platné k 1.1. 2003 Částky platné k 1.1. 2003 (platnost těchto údajů si ověřte na obecním úřadě nebo na MPSV na bezplatném telefonním čísle 800-18 98 10) Životní minimum rodiny – ŽMR (v Kč) je součtem částek na osobní potřeby jednotlivých členů rodiny a částky na domácnost. Měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb pro dítě do 6 let ...................................................................................................1690 od 6 do 10 let ....................................................................................................... 1880 od 10 do 15 let ......................................................................................................2230 od 15 do 26 let (nezaopatřené dítě).................................................................... 2450 ostatní občané ..................................................................................................... 2320 Měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce.....................................................................................................1780 pro dvoučlennou rodinu......................................................................................2320 pro tří-čtyřčlennou rodinu ..................................................................................2880 pro pěti a vícečlennou rodinu .............................................................................3230 Přídavek na děti (v Kč) věk dítěte příjem do 1,1 ŽMR* do 1,8 ŽMR do 3,0 ŽMR zvýšená výměra základní výměra snížená výměra do 6 let .......................................541 .............................. 474...............................237 od 6 do 10 let .............................605 ..............................530...............................265 od 10 do 15 let ...........................714 .............................. 625...............................313 od 15 do 26 let ...........................784 .............................. 686............................... 343 *ŽMR – životní minimum rodiny Porodné (v Kč) 1 dítě ..............….8450 dvojčata.........…20280 trojčata............ .50700 čtyřčata ........... 67600

Jelikož se výše uváděné částky poměrně často mění, nabízíme následující tabulky, které můžete využít pro záznam aktuálního stavu. Životní minimum rodiny – ŽMR (v Kč) Měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb pro dítě do 6 let .................................................................................................. ____ od 6 do 10 let ...................................................................................................... ____ od 10 do 15 let .................................................................................................... ____ od 15 do 26 let (nezaopatřené dítě)................................................................... ____ ostatní občané .................................................................................................... ____ Měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce.................................................................................................... ____ pro dvoučlennou rodinu..................................................................................... ____ pro tří-čtyřčlennou rodinu ................................................................................. ____ pro pěti a vícečlennou rodinu ............................................................................ ____ ostatní občané .................................................................................................... ____ Přídavek na děti (v Kč) věk dítěte příjem do 1,1 ŽMR* do 1,8 ŽMR do 3,0 ŽMR zvýšená výměra základní výměra snížená výměra do 6 let ....................................____ ........................... ____............................ ____ od 6 do 10 let ..........................____ ........................... ____............................ ____ od 10 do 15 let ........................____ ........................... ____............................ ____ od 15 do 26 let ........................____ ........................... ____............................ ____ *ŽMR – životní minimum rodiny Porodné (v Kč) 1 dítě ................ ____ dvojčata............ ____ trojčata............. ____ čtyřčata ............ ____

PŘÍLOHA č. 2 – čestné prohlášení OSVČ Čestné prohlášení k žádosti o rodičovský příspěvek Prohlašuji, že jsem osoba samostatně výdělečně činná dle §10, odst. 1, písm. b, zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a můj příjem, dle mého mínění za měsíc/rok ............../.............. nepřesáhne životního minima na osobní potřeby. Zároveň prohlašuji, že v uvedeném kalendářním měsíci nedošlo k souběhu činnosti uvedené v §10, odst. 1, písm. a zákona č.117/1995 Sb. (závislé činnosti) s výdělečnou činností uvedenou v §10, odst. 1 písm. b zákona č.117/1995 Sb. (samostatnou výdělečnou činností). ............................................................/....................................... jméno a příjmení/rodné číslo............................................................ podpis

PŘÍLOHA č. 3 – linky důvěry a azylové domy Linky důvěry a krizová centra Pomoc v životních krizích, kontakty na státní i nestátní organizace (azylové domy, psychologická a psychoterapeutická zařízení, bezplatné právníky apod.) PRAHA Centrum krizové intervence; nonstop Ústavní 91, Praha 8, tel: 284016666 Krizové centrum RIAPS; nonstop Chelčického 39, Praha 3, tel: 222580697 Linka důvěry Psychiatrické kliniky; Po – Pá: 10 – 22h Ke Karlovu 11, Praha 2, tel: 224916858 Linka pomoci Help Line AIDS Dittrichova 17, Praha 2, tel: 224915564 Právní poradna pro ženy – oběti násilí: Gorazdova 20, Praha 2, tel:224 910 744 BRNO Linka naděje; nonstop Psychiatrická klinika MÚ, Jihlavská 20, Brno, tel: 547212333 ČESKÉ BUDĚJOVICE Linka důvěry; nonstop Nádražní 47, České Budějovice, tel: 387313030 HRADEC KRÁLOVÉ Centrum sociální pomoci a služeb; nonstop Souběžná 1746, Hradec Králové, tel: 49 5273259 Azylové domy pro matky s dětmi V České republice dnes již existuje celá řada azylových domů pro matky s dětmi, zde je neuvádíme všechny. Informace o těchto azylových domech můžete v případě potřeby také získat na vašem obvodním (okresním) úřadě nebo na výše zmíněných linkách důvěry. PRAHA Azyl pro matky s dětmi Vršovická 68, 100 00 Praha 10, tel: 267 31 08 60, 279 40 25 4 l.17 Azylový dům pro matky s dětmi Markušova 1555, Praha 4, tel: 267 91 03 92 Bydlení na půl cesty Donovalská 1862, Praha 4-Chodov. tel: 279 50 984 MCSSP Domov integrované pomoci Skloněná 521, Praha 9, tel: 266 316 400 BRNO Domov pro matky s dětmi Terezy Novákové 62a, 621 00 Brno-Řečkovice, tel: 549273559 Charitní dům sociálního bydlení – Domov sv. Markéty Staňkova 47, 612 00 Brno, tel: 541240087 Sdružení za dětský život Soběšická 60, 614 00 Brno, tel: 548 52 94 23; 548 22 14 05 BLANSKO Centrum pro matku a dítě Sladkovského 2b, 687 01 Blansko, tel: 516411400 HAVÍŘOV Armáda Spásy – Dům pro matky s dětmi Dvořákova 21/235, 736 01 Havířov, tel:596813342 CHRUDIM Azylový dům V Hliníkách 1114/IV, 507 01 Chrudim, tel: 469622077

JESENÍK Boetheia – společenství křesťanské pomoci Březinova 228, 79001 Jeseník, tel: 584412669 KRNOV Armáda Spásy – Sociální centrum ČSL Armády 36/837, 794 01 Krnov, tel:554612296 NÁCHOD Azylový dům pro matky s dětmi Borská 616/621, Náchod, tel:491427746 NOVÝ JIČÍN Adra – Azylový dům Dolní Brána 57, 741 01 Nový Jičín, tel: 556704240 PARDUBICE Azylový dům Paprsek Na Spravedlnosti 803, 503 02 Pardubice, tel: 466303109 VESELÍČKO Domov pro matku a dítě Veselíčko u Milevska 22, tel: 382589108

PŘÍLOHA č. 4 – právní úpravy Jméno a příjmení dítěte Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině (§ 50 až 62 a a další ustanovení). Zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách. Vyhláška FMV č.22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách. Porodné Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění (§44 až 46 a další ustanovení). Peněžitá pomoc v mateřství Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění (§6 až 12 a). Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění (§145 a až 145 f). Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění (§43 až 45). Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění (§4 a 5). Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění (§47, 51 a 55). Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Podpora při ošetřování člena rodiny Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění (§25). Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění (§40 a 41). Vyhláška č.165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Mateřská a rodičovská dovolená Zákoník práce §157 a další, v platném znění. Dávky státní sociální podpory Právní úprava společná pro dávky státní sociální podpory Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. Vyhláška č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních a vysokých školách, ve znění vyhlášky č. 171/1999 Sb. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, v platném znění. Rodičovský příspěvek Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění (§30 až 32 a další ustanovení). Přídavek na dítě Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění (§17 až 19 a další ustanovení). Sociální příplatek

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění (§20 až 22 a další ustanovení). Příspěvek na bydlení Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění (§24 a 25 a další ustanovení). Příspěvek na dopravu Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění (§27 až 29 a další ustanovení) Vyhláška MF č.367/2002 Sb., kterou se stanoví částka pro určení výše příspěvku na dopravu podle zákona o státní sociální podpoře Zaopatřovací příspěvek Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění (§33 až 35 a další ustanovení) Dávky sociální péče Dávky k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, v platném znění (§4 a další ustanovení) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, v platném znění. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, v platném znění. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění (§73 až 128). Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, v platném znění. Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, v platném znění (§23). Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění (§73 až 128).

Občanské sdružení APERIO Občanské sdružení APERIO bylo založeno v březnu 2001 jako nevládní a nezisková organizace. Vzniklo osamostatněním programu Zdravé rodičovství, který rozvíjel svoji činnost při Nadaci Open Society Fund Praha od září 1999. Svými cíli APERIO navazuje na předchozí programovou činnost a hlavním záměrem zůstává zvýšení veřejné informovanosti v aktuálních otázkách rodičovství. V současné době se APERIO zaměřuje především na perinatální problematiku a svoji činnost rozvíjí v těchto oblastech: • vzdělávání (kurzy, semináře a diskusní setkání pro odbornou i laickou veřejnost, spolupráce s médii) • výzkum (sociologický průzkum situace v českém porodnictví) • publikační činnost (vydávání a podpora vydávání potřebné odborné i osvětové literatury) • podpora a propojování spřízněných iniciativ (spolupráce s organizacemi, které mají obdobné cíle, a to jak v České republice, tak i v zahraničí) Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství Na Poříčí 12 (Palác YMCA) 115 30 Praha 1 tel/fax: 02-287 295 Činnost občanského sdružení APERIO v roce 2001 podporuje Nadace Open Society Fund Praha.