DUBÁ
Vážení návštěvníci města Dubá, dovolte, abychom vás co nejsrdečněji přivítali v srdci tzv. Dubského Švýcarska. V publikaci, již právě držíte v ruce, naleznete celou řadu zajímavostí a informací o našem městě, nejbližším okolí, historických i technických památkách, ale také tipy na výlety, které se vám jistě budou líbit. Protože na těchto stránkách není možné obsáhnout vše, co rozhodně stojí za zmínku, vybrali jsme pro vás to nejzajímavější, co byste během pobytu u nás rozhodně měli vidět. Více informací o našem městě naleznete na www.mestoduba.cz nebo v Infocentru města Dubá na Masarykově nám. 138 (tel. 487 870 490,
[email protected]).Věříme, že malebná krajina, v níž se naše město nachází, vás okouzlí natolik, že se k nám budete rádi vracet.
Dubá Město Dubá leží v oblasti Polomených hor, pro které se dříve používaly též názvy Dubská pahorkatina či Dubské Švýcarsko. Do správního území města Dubá zasahuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko, je zde i několik přírodních památek a přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky. Město Dubá spravuje 20 obcí a osad (Bukovec, Deštná, Dražejov, Dřevčice, Dubá, Heřmánky, Horky, Horní Dubová Hora, Kluk, Korce, Křenov, Lhota, Nedamov, Nedvězí, Nový Berštejn, Panská Ves, Plešivec, Sušice, Zakšín a Zátyní), kde žije asi 1750 obyvatel. Městský úřad a Infocentrum sídlí v historické radnici na Masarykově náměstí v Dubé. Historie osídlení Dubé sahá nejméně do 11. století, jak dokládá nález slovanského pohřebiště při stavbě vil nad kostelem Nalezení sv. Kříže. V širším okolí bylo prokázáno osídlení již v 7. století. První písemná zmínka o Dubé pochází z roku 1253, kdy listina krále Václava I. stvrzuje darování zboží při hradu Dubá – obce Dubou, Březinu, Březinku, Horky a Rozprechtice – šlechtici Albertem a Janem řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Tento církevní řád po roce 1257 odprodal Dubou rodu Ronovců, kteří poté používali predikát „z Dubé“. Ve 13. století stál na návrší naproti nedochovanému dubskému hradu románský kostel sv. Petra a Pavla, zbořený po roce 1837. Kolem roku 1300 bylo jižně od kostela založeno město na kolonizačním půdorysu. Zkonfiskovaný majetek pánů z Dubé získal po bitvě na Bílé Hoře Albrecht z Valdštejna. Po jeho násilné smrti dostal
Dubou jeden z jeho vrahů Walter Buttler. Za vlády buttlerových dědiců postihla v roce 1680 Dubou morová epidemie, na 150 obětí moru bylo pohřbeno na morovém hřbitově u dnešní sušárny chmele. V roce 1695 většinu města zpustošil velký požár, který zničil 2/3 města i se starobylou školou, o níž je zmínka již roku 1408, poškodil i kostel Nanebevzetí Panny Marie v místě pozdějšího panského domu. Teprve když novoberštejnské panství s Dubou odkoupil Karel Rudolf hrabě Sweerts-Sporck, nastal rozkvět města. Hrabě Sweerts-Sporck nechal vybudovat nový kostel, jeho žena sousoší na náměstí, pro obyvatele města Sweerts-Sporck vymohl potvrzení trhů a jarmarků. Ve prospěch města vládl i jeho syn Jan František Kristián. Roku 1793 byl městu Dubá povolen magistrát. Dcera Jana Františka odprodala panství roku 1806 Arnoštu hraběti Valdštejnovi, majiteli Doks. V té době již začínal dubskou ekonomiku úspěšně ovládat chmel, odrůda Dubský zeleňák. Pro sušení chmele se na Dubsku uzpůsobovala i architektura domů, po polovině 19. století byly stavěny velké sířírny a velkosušárny chmele. Od září do zimy se v Dubé konaly chmelové trhy. Sušení a obchodu s chmelem se ujali převážně židovští podniklatelé. Pod zámkem Nový Beštejn stával pivovar, roku 1892 rozšířený. Přesto, že v roce 1845 postihl město další zničující požár, stala se Dubá roku 1848 sídlem okresního hejtmanství, okresního soudu a dalších úřadů. I proto byla místo vyhořelé staré radnice postavena roku 1850 radnice nová. Roku 1888 si Dubští postavili také novou školní budovu, kde sídlila měšťanská škola, mimo ni v Dubé byly i pokračovací živnostenská a hospodářská škola. Na Dubsku v té době převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, česká obecná škola vznikla až v roce 1919.
Ve 30. letech 20. století již obchod s chmelem upadal, dlouholeté úvahy o zřízení železnice v Dubé ukončila definitivně II. světová válka. Dubá byla připojena k Říši a na samém konci války bylo město bombardováno. Bombardování zničilo a poškodilo mnoho hospodářských objektů, obytných domů i kostel. Po válce došlo k vysídlení německy mluvícího obyvatelstva a na dubsko přišli noví osídlenci. Obnova poničené Dubé byla ale pomalá, navíc v roce 1949 přestala být Dubá sídlem okresních institucí. Teprve v roce 1992 byl Dubé vrácen statut města, téhož roku byla podstatná část města Dubá a Nového Berštejna prohlášena městskou památkovou zónou. Pro množství staveb lidové architektury byla osada Lhota vyhlášena vesnickou památkovou rezervací a osada Bukovec vesnickou památkovou zónou. Dubsko se díky své poloze (v části Polomených hor a v CHKO Kokořínsko) a množství památek nyní orientuje hlavně na turistický ruch. Kostel Nalezení sv. Kříže
foto Václav Zýval
Pohled z Rače
Sv. Prokop
Autokemp Dubá-Nedamov je ideálním místem pro rodinnou dovolenou a odpočinek Zavítali jste do Dubé a rozhodli jste se u nás strávit celý den nebo třeba dokonce dovolenou? Rozmýšlíte se, kde si rozložit stan, zaparkovat s karavanem, nebo sháníte pohodlí chatky? Máme pro vás ideální řešení. Přibližně kilometr od centra města se nachází Autokemp Dubá-Nedamov, v jehož areálu se rozprostírá Černý rybník. Díky silnému přítoku se Černý rybník každoročně řadí mezi koupaliště s nejkvalitnější a nejčistší vodou v rámci celého Českolipska. Výsledky všech rozborů vody, které zde pravidelně po celou sezónu provádějí pracovníci Krajské hygienické stanice Libereckého kraje, jsou zveřejňovány na internetové adrese www.khslbc.cz.
Čistá voda ovšem není to jediné, co vám může nedamovský autokemp nabídnout. Pokud k nám přijedete s karavanem, jsou pro vás v dolní části kempu připraveny elektrické přípojky, které můžete využít. Na ty z vás, kteří upřednostňují stanování, čekají pravidelně udržované travnaté plochy, a pro ty, kteří volí raději více soukromí, je připraveno celkem 18 chatek, z nichž 11 jich bylo vystavěno v letech 2013 a 2014. Nové, moderní, dřevěné chatky jsou v rámci Libereckého kraje skutečným unikátem, neboť svým vzhledem jsou oproti běžným chatkám atypické a mnohým připomínají obří ptačí budky. Ubytování v nich je velice příjemné a ti, kdo si nové chatky již vyzkoušeli, s nimi byli velice spokojeni. Díky tomu, že jsou vyvýšené a situované do svažitého terénu, nabízejí „tak trochu jiný pohled na svět“. Přístup do nich je ovšem zcela bezproblémový, pohodlný a jedna z nich je dokonce bezbariérová. Chatky jsou moderně vybavené, všechny pochopitelně disponují ledničkou a dvě dvoupatrové chatky vystavěné v roce 2014 mají dokonce vlastní kuchyňku. Ostatním návštěvníkům kempu slouží vybavená společná kuchyňka, umístěná přibližně uprostřed kempu. Samozřejmostí je čisté a pravidelně udržované sociální zařízení. Objekt, v němž jsou oddělené dámské a pánské záchodky, sprchy, kabinky na převlékání a také bezbariérové sociálky, byl vystavěn v roce 2009 a nahradil původní sociální zařízení, které již nevyhovovalo požadavkům návštěvníků kempu a hlavně nebylo bezbariérové. Autokemp Dubá-Nedamov nabízí široké možnosti využití
volného času. Návštěvníci si u nás mohou zahrát stolní tenis, minigolf, zacvičit si na venkovních fitness strojích, projet se po rybníku na lodičce, opalovat se na plovoucím molu, děti jistě uvítají moderní prolézačku v podobě lodě s provazovým lezením i skluzavkou. Nově zde před letní sezónou 2015 vzniklo víceúčelové hřiště na volejbal či nohejbal. Samozřejmostí je možnost připojení na internet prostřednictvím wi-fi. Tím největším, a v dnešní době již ne až tak běžným lákadlem, je ovšem letní kino, které je umístěné v zadní části rozsáhlého areálu kempu. Kino prošlo rekonstrukcí a díky pracím, jež zde byly realizovány v roce 2013, je nyní rovněž bezbariérové. Modernizací prošla i samotná promítací technika. Dřívější kotoučové pásk y, z nichž byly filmy promítány, nahradila digitální technika,
a nyní se promítá přímo z DVD a Blue-Ray nosičů, což značně zjednodušilo a zrychlilo samotný proces vybírání, doručování i promítání jednotlivých filmů. Při výběru titulů, které v letním kině promítáme po setmění, tj. zpravidla od půl desáté večer, klademe důraz na to, aby filmy byly vhodné pro celou rodinu, obsahovaly český dabing a byly pokud možno co nejnovější. Nedamovský kemp je rovněž dějištěm pravidelných kulturních akcí, jako jsou dubnové Čarodějnice, červencové Pivní slavnosti, taneční večery nebo srpnové Mezinárodní jazzové dny Dubá-Nedamov, které se tu pravidelně konají již od roku 1995. Hned u vchodu do letního kina je kryté venkovní sezení, kam je možné se přesunout v případě nepřízně počasí. Jen několik schůdků od tohoto sezení se nachází stánek s občerstvením. Druhý stánek s občerstvením je umístěn v dolní části kempu, přímo u rybníka, kde je zároveň možné si zakoupit povolenku k rybaření. Oba stánky disponují dostatečným množstvím míst k sezení. O pohodlí všech návštěvníků kempu se stará dvoučlenný tým správců, které naleznete na recepci. Ochotně vám zodpoví veškeré případné dotazy. V průběhu letní koupací sezóny dohlíží na bezpečí plavců školený plavčík. Přímo u vjezdu do areálu je umístěna pokladna, na níž je možné si zakoupit nejen upomínkové předměty, ale také opalovací krémy, hračky či pomůcky určené pro malé i větší plavce. Rádi bychom vás upozornili, že do areálu Autokempu Dubá-Nedamov bohužel platí zákaz vstupu se psy, a to z hygienick ých důvodů. Věříme, že toto omezení chápete a nebude překážkou tomu, abyste k nám zavítali. Dále bychom vás chtěli požádat, abyste nám pomohli v naší snaze chránit životní prostředí, a abyste v celém prostoru kempu
třídili odpady. Na plasty jsou zde rozmístěny stojany se žlut ými pytli, ostatní odpady vhazujte, prosím, do pytlů černých. Děkujeme. V případě, že se o našem kempu budete chtít dozvědět více, prohlédněte si, prosím, nové webové stránky www.autokemp-duba-nedamov.cz. Požadované informace získáte také na telefonních číslech 487 870 201 (mimo sezónu), 721 510 727 (správce – v průběhu sezóny), nebo na e-mailu
[email protected]. Využít můžete rovněž online rezervačního systému, který byl spuštěn v roce 2014 a díky němuž si u nás můžete zamluvit pobyt velice jednoduše. Závěrem bychom rádi zdůraznili, že vlastníkem i provozovatelem Autokempu Dubá-Nedamov je přímo Město Dubá, které důsledně dbá na to, aby zde vše bylo v pořádku. Co říci na konec? Snad jen TĚŠÍME SE S VÁMI NA VIDĚNOU V AUTOKEMPU DUBÁ-NEDAMOV.
Infocentrum města Dubá Infocentrum ve stávající podobě bylo v přízemí dubské radnice otevřeno v roce 2006. Moderně vybavené IC disponuje počítačem s volným přístupem k internetu, který je možné využívat po celou otevírací dobu, a připojením wi-fi. Návštěvníci města si zde mohou zdarma vyzvednout celou řadu informačních letáků, nebo si zakoupit mapy dle aktuální nabídky, např. mapu Českolipska, Kokořínska, Máchova kraje, Lužických hor, cyklomapy atd. V IC naleznete také množství pohlednic, které stojí od 2,- do 6,- Kč, a které zachycují nejen město samotné, ale také architektonické skvosty, památky a přírodní zajímavosti spádových i vzdálenějších obcí. Pokud patříte k těm, kteří si ze svých cest rádi na památku přivezou třeba knihu, i vás potěšíme, neboť v nabídce IC je hned několik poutavých publikací, jako je například již druhé vydání knihy Dubá a okolí na starých pohlednicích, která stojí pouhých 450,- Kč a zachycuje naše město a spádové obce v podobě, v jaké je dnes již neznáme. Při listování touto knihou můžete snadno porovnat, jak moc se v průběhu času změnily nejen domy, ale celé ulice Dubé i okolní obce. Tento jedinečný soubor starých pohlednic ze sbírky pana Stanislava Dulíka je velice žádaným a pěkným dárkem. Aktuální druhé vydání obsahuje rovněž německý překlad. V prodeji zde máme také obdobné publikace, zachycující na starých pohlednicích města Doksy (450,- Kč) a Úštěk (350,- Kč). Mezi další publikace, které jsou v nabídce IC Dubá, patří např. titul Pohled grafika zachycující Dubou a okolí na perokresbách od dlouholetého kronikáře města pana Kamila
Matějoviče, kniha Technická zařízení na vodní pohon v Dubé a Doksech, dále pak Kresby historické architektury zobrazující Dubou, Horní Dubovou Horu a Nový Berštejn a v neposlední řadě také kniha Českolipsko na dlani, která je plná leteckých pohledů na obce a města celého Českolipska. Samozřejmě u nás naleznete také několik druhů turistických vizitek, dřevěných turistických známek, turistický deník a získáte u nás do svého deníku i razítka. Mezi upomínkové předměty, které si na IC lze zakoupit patří odznaky. IC Dubá poskytuje také placené služby jako je kopírování či faxování. Součástí pracovní náplně IC Dubá je rovněž vedení ztrát a nálezů. Kontakt: Infocentrum města Dubá Masarykovo nám. 138, 471 41 Dubá tel. 487 870 490, e-mail:
[email protected]
Otevírací doba Infocentra Dubá ŘÍJEN AŽ KVĚTEN PO a ST 7,00 – 16,30 hodin ÚT a ČT 7,00 – 15,00 hodin PÁ 7,00 – 14,30 hodin SO a NE zavřeno ČERVEN A ZÁŘÍ otevřeno navíc také v SO a NE 8,00 – 16,00 hodin ČERVENEC A SRPEN PO až PÁ 7,00 – 18,00 hodin SO a NE 8,00 – 16,00 hodin
Věhlasná Slávie znovu ožívá Historie objektu bývalého Hotelu Slávie (čp. 217) se začala psát již v roce 1898. Hotel, který se původně jmenoval Zur Sonne, tedy U Slunce, si oblíbili zejména obchodníci s chmelem, kteří se zde často ubytovávali a dojednávali tu cenu, tehdy na Dubsku hojně pěstovaného, Duského zelenáče (někdy označován jako Dubský zeleňák). Věhlasný hotel býval nejznámějším v širokém okolí. Chmelové trhy se tu každý podzim konaly i dvakrát v týdnu. Osud tomu chtěl, že při bombardování Dubé na samém konci 2. světové války 8. května (v některých pramenech se uvádí 9. května) 1945 neutrpěl hotel, na rozdíl od jiných domů, které byly poškozeny nebo dokonce srovnány se zemí, žádné škody.
Po mnoho desítek let sloužila Slávie jako centrum kulturního života nejen pro Dubou, ale také široké okolí. Její sál, který pojme na pět set návštěvníků, byl dějištěm nejen plesů, ale i skromnějších zábav, divadelních představení, nebo třeba i nejrůznějších srazů. 1. ledna 1993 se dveře Slávie pro veřejnost uzavřely a objekt, jehož tehdejší majitel skončil v likvidaci, připadl správci konkurzní podstaty a začal chátrat. Osud Slávie byl nejistý až do roku 2000, kdy ji zakoupilo město Dubá s cílem ji zachránit. Rozhodnutím Ministerstva kultury ČR byla Slávie 6. dubna 2004 prohlášena za nemovitou kulturní památku. Na rozsáhlou rekonstrukci, však město nemělo finanční prostředky, a tak byly na objektu prováděny pouze zabezpečovací práce jako drobné opravy střechy nebo zajištění proti vniku vandalů, kteří se i přes snahy města do objektu několikrát dostali a napáchali zde škody, a to včetně založení ohně, který několikrát museli likvidovat hasiči. Přesto, že tyto škody nikdy nebyly většího rozsahu a ve větší míře budovu neohrozily, zbytečně zvyšovaly náklady na její případné zprovoznění. Jako zázrakem bylo při všech
útocích vandalů zcela ušetřeno nádherné dřevěné schodiště s vyřezávaným zábradlím, které je skutečným a jedinečným skvostem. Nové vedení města, které nastoupilo na radnici po komunálních volbách v roce 2006, mělo jasnou představu o tom, že opětovné zprovoznění Slávie je jednou z jeho priorit. Postupně byla zpracována studie na budoucí využití Slávie, poté projekt a nakonec se stalo to, na co většina obyvatel města čekala dlouhé roky. V roce 2013 vynaložilo město Dubá finanční prostředky na první etapu rozsáhlé rekonstrukce tohoto objektu. V rozmezí let 2013 až 2015 stála postupná rekonstrukce město přibližně 8.718.000,- Kč. Pokud vše půjde podle plánu, předpokládá se, že v rozmezí let 2017 – 2018 bude možné pro veřejnost znovu otevřít dříve tolik pověstný sál, samozřejmě včetně nezbytného zázemí. Už nyní vám můžeme slíbit, že pokud se k nám budete vracet i v budoucnu, zažijete to, čím byla Dubá pověstná široko daleko, a to Slávii plnou hudby, tance a zábavy. Zkrátka Slávii plnou života. foto z roku 1899
Sušárna chmele jedinečná technická památka Ti, kdo zavítají do Dubé, by si rozhodně neměli nechat ujít návštěvu jedinečné technické památky, kterou je bývalá sušárna chmele. Cestu k sušárně vám pomohou najít nejen směrové ukazatele rozmístěné po městě na stožárech veřejného osvětlení, ale také kamenné desky zobrazující sušárnu, které jsou vložené do chodníků již od autobusového nádraží, a na kterých střecha nahrazuje šipku udávající směr. Pojďme ale na chvíli zpět v čase. Kdy přesně byl tento objekt vystavěn, bohužel není známo, první písemná zmínka o sušárně a siřírně chmele čp. 195 v Dubé pochází z roku 1877. V jednom z textů, jehož autorem je pan Michal Panáček, na informačních tabulích upevněných na této památce, je uvedeno, že mapový doklad pocházející pravděpodobně přibližně ze stejné doby, jasně ukazuje, že v té době vznikla celá jižní část dnešního objektu i podélné skladovací a manipulační křídlo se středovým vjezdem a vysokými obdélnými okny, na které západním směrem navazovaly vlastní kruhové sušící věže. Zajímavostí je kruhový tvar obou věží i jejich kopulové zaklenutí s kruhovými komíny. Právě do těchto věží byl soustředěn proces sušení na kovových sítech, a to s největší pravděpodobností díky přímému vytápění. Tento typ sušáren byl velmi rozšířený v Anglii, ve střední Evropě je ale ojedinělý. Významné stavební změny doznala sušárna v roce 1889, kdy k ní byl přistavěn nový objekt zahrnující pravoúhlou, hranolovou sušárenskou věž se třemi podlažími, manipulačním a skladovacím prostorem. V nové věži se již nesušilo přímým vytápěním.
Naše město se v té době stalo významným střediskem chmelařství, pěstoval se zde především tzv. dubský zeleňák (někdy označován jako dubský zelenáč) a dokonce zde fungovalo více specializovaných sušáren, z nichž se dochovala také Hellerova v Nedamovské ulici (dnes stáčírna) a základy Hahnovy siřírny v Zahradní ulici. Postupem času, měnila sušárna chmele (čp. 195) majitele a procházela nejrůznějšími úpravami. Po roce 1923 se zřítila kopule severní válcové věže a nahrazena byla dřevěnou kuželovou konstrukcí, i ta se však v sedmdesátých letech 20. století postupně zřítila a zničila síto nad prvním podlažím věže. Po válce se sušárna stala majetkem Hospodářského družstva skladištního a výrobního v Dubé a poté Státního statku Dubá, který ji využíval jako výkrmnu brojlerů. Od roku 1994 je v majetku města Dubá, které budovu převzalo v dezolátním stavu a nejprve zajistilo kompletní opravu střechy. V roce 2009 nechalo město zpracovat velice zajímavou studii na budoucí využití nejen sušárny, ale také jejího bezprostředního okolí. Na místě bývalého morového hřbitova, který těsně sousedí s objektem sušárny, byl vysázen třešňový sad. V plánu je propojit sušárnu stezkou až k soše sv. Prokopa. Přímo v budově sušárny by město do budoucna chtělo zřídit stálou expozici věnovanou nejen pěstování chmele na Dubsku, ale také zajímavostem spojeným s Dubou. Prozatím není sušárna přístupná veřejnosti, a to vyjma každoročních Dnů evropského dědictví, které se zde pravidelně konají, a které provází bohatý celodenní program.
Památky a přírodní zajímavosti Dubá Kostel Nalezení sv. Kříže byl postaven v letech 1744-60 nákladem hraběte Sweerts-Sporcka architektem z okruhu A. Luraga. Požár roku 1845 poškodil střechu a věže, poté byly původní cibulové báně věží nahrazeny stanovými stříškami. Při bombardování města v roce 1945 byla zničena barevná okna. Vybavení kostela je rokokové s cennými obrazy a řezbami. Barokní farní budova byla postavena v roce 1736. Radnice na Masarykově náměstí byla postavena po požáru, který v roce 1845 zničil velkou část města. Původní radnice, poškozená požárem, stála na východní straně náměstí před řadou domů. Nová radnice v empírovém slohu pochází z roku 1850 - 51. V tympanonu mívala nápis VIRIBUS UNITIS CIVES DUBENSES MDCCCLI (Spojenými silami občané Dubé 1851). Protože v budově sídlil okresní soud a četnictvo, byla zde vybudována i šatlava, na věži byly instalovány městské hodiny.
Po II. světové válce byl objekt radnice nevhodně zmodernizován, ale v letech 2002 - 2009 prošla radnice celkovou rekonstrukcí, při které jí byl navrácen původní vzhled. Historický hodinový stroj z 2. poloviny 19. století od vídeňského výrobce věžních hodin Rudolfa Gschürtze byl v roce 2004 opraven pražským orlojníkem. Městská šatlava, která se dochovala v původním stavu, slouží dnes k výstavám. Sloup Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí byl roku 1726 postaven Annou Kateřinou hraběnkou Sweerts-Sporck. Pod plastikami Boha Otce a Ježíše Krista s holubicí se nachází socha Panny Marie. V nižším patře jsou sv. Josef, Anděl strážce a sv. Juda Tadeáš, pod nimi sv. Jan Nepomuck ý, sv. Antonín Paduánsk ý a sv. Ivan. Komplexně byl sloup restaurován v roce 1994. Na čelní straně je umístěn nápis VIATOR, HIC STA, TRINITATEM ADORA, VIRGINI VITAE ET HIS SANCTIS HONORES PRAEBE (Pocestný, zde stůj, Trojici vzývej, Panně, životu a těmto svatým pocty poskytuj), na další straně nápis informuje o zřizovatelce sloupu: Errichtet von Katharina Gräfin von Swerts-Sporck 1726, a na třetí desce se dočteme o renovaci v roce 1882 a 1909. Panský dům č.p. 192 – Školní ul. je patrový objekt s uzavřeným dvorem, postavený jako Panský dům po roce 1845 na místě kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původní kostel pocházel
z doby kol roku 1300 a byl zasvěcen sv. Kateřině. Při něm byla farní škola a také hřbitov. V 16. století kostel převzali evangelíci a když jej po roce 1620 získali opět katolíci, zasvětili ho Nanebevzetí Panny Marie. Nařízením císaře Josefa II. byl 22. září 1792 kostel odsvěcen, posléze byl využíván jako dům a ve 40. letech 19. století byl na jeho místě postaven Panský dům, kde byl v průběhu času hostinec, hotel, škola i byty. Soubor skalních sklípků, foto Václav Zýval zahloubených do pískovcového masívu, tvoří v ulicích Sadová a Jana Roháče souvislé řady jedinečně dochovaných historických drobných hospodářsk ých staveb, které představují pro Dubou typický funkční a estetický prvek. Kostel sv. Václava v Deštné je nejstarší stavební památkou, původně románský kostelík s apsidou z doby před rokem 1230 byl barokně přestavěn v letech 1763 - 66, kdy byla barokní loď postavena kolmo na pů-
foto Václav Zýval
vodní osu kostela. Z románské stavby se zachovala okrouhlá apsida a věž se sdruženými okénky. Rokokové zařízení pochází z doby přestavby, cenná kazatelna je pozdně renesanční z konce 16. století. Farní budova nad kostelem je barokní, dřevěná s mansardovou střechou. Skalní ves Dražejov je unikátně postavená na skalním ostrohu. První zmínka o Dražejově pochází z roku 1402, kdy při dělení rodového majetku získal mimo jiné ves Dražejov Jindřich Hlaváč z Dubé. Posléze přešel Dražejov do houseckého panství a spolu s Houskou do majetku Smiřických, kteří ho v roce 1502 s celým panstvím prodali Hrzánům z Harasova. I nadále ves Dražejov měnila majitele spolu s hradem Houska. Roku 1594 je Dražejov psán jako „ves s krčmou vejsadní“. Při sčítání v roce 1832 je v Dražejově zapsáno 26 domů se 148 obyvateli, kaple a škola. V roce 1767 založil tehdejší majitel houseckého panství Jan Adolf z Kounic na dražejovské návsi novou kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. V roce 1832 ji vážně poškodil požár, který zachvátil celou osadu, a opravit a upravit do současné podoby se kapli podařilo až v roce 1839. Naproti kapli stával starobylý pansk ý dům, který byl v roce 1965 zbořen. Nedostatek vody byl na počátku 20. století řešen zajímavým vodním dílem, v šedesátých letech pak byl zřízen hluboký vrt, ale původní budova vodárny nad Dražejovem je stále funkční.
V roce 2009 proběhly opravy kaple sv. Jana Nepomuckého, které byly završeny požehnáním od litoměřického biskupa Mons. Jana Baxanta. Opraven byl i rybníček. Zámek Nový Berštejn foto Václav Zýval na návrší severně od Dubé byl postaven na místě dvora Nezlovic v druhé polovině 16. století Adamem Berkou z Dubé. Z původně renesančního zámku se dochovala část přízemí s valenými klenbami a lunetami. Po bělohorské bitvě získal zámek Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti vlastnil zámek Walter Buttler, poté Ferdinand z Heissensteinu, za něhož se provdala Buttlerova vdova. Na sklonku buttlerovské vlády na Novém Berštejně (kolem roku 1720) byl renesanční zámek zbarokizován. V roce 1723 získal panství Karel Rudolf Sweerts-Sporck. V 18. století bylo doplněno zděné patro a dvě postranní křídla, uzavírající se středním křídlem „čestný dvůr“. Dědička Šporků provdaná za hraběte O´Reillyho, prodala panství r. 1810 Arnoštovi z Valdštejna. Valdštejnové provedli na vnějších fasádách i v interiérech pseudobarokní úpravy, jimiž zámek získal dnešní vzhled. V roce 1924 zámek koupil Tomáš Maglič, generální ředitel Škodových závodů. Posléze přešel zámek do majetku paní Růženy Jirátové-Kabátové, která jej odprodala v letech 1939-40 rodině baronů von Wedel. Po konfiskaci po roce 1945 sloužil zámek dlouhé roky jako dětský domov. Nyní jej soukromý vlastník přeměnil na hotel. K zámku přiléhá velký park a cennými dřevinami.
Pustý zámek je opevněné sídlo pravděpodobně totožné s hradem Zakšina, po kterém se psal v první polovině 15. století Václav Berka a pak i jeho potomek Aleš Zakšinský. Václav Berka sice zdědil hrad Čap, ale z nějakého důvodu mu nevyhovoval, a proto si dle historických pramenů vybudoval hrad Zakšín. Ovšem archeologické nálezy datují vznik hradu nad osadou Zakšín již do 13. století. Další keramické nálezy pocházejí až z doby kolem roku 1400. Díky těmto faktům lze předpokládat, že Václav své sídlo zbudoval na místě mnohem staršího hradu. Hradní areál se dělí na tři části, oddělené příkopy. Celé hradistě pak lemuje hluboký šíjový příkop, se znatelným přisekáním stěn. Ze šikmé stěny příkopu vystupuje mohutný pilíř s oblými nárožími. Na protilehlé straně příkopu je jáma pro závaží padacího mostu. Pozůstatky zástavby lze vysledovat jen na druhém a třetím oddíle hradu, první pravděpodobně sloužil jen k obraně. Dochovanými stopami po stavbách jsou například prohlubně na uložení trámů, ale i část okna, okrouhlý objekt - zřejmě cisterna na vodu, a další. V třetí části hradu jsou také zbytky objektu, který mohl být hradní kaplí. Hrad Čap postavil pravděpodobně Jindřich Berka z Dubé, zvaný Jednooký, v posledních desetiletích 14. století. V roce 1402, kdy Jindřich Berka dělil rodový majetek mezi své syny, získal hrad Čap čtvrtý Jindřichův syn Václav. K hradu náležely vesnice Deštná, Lhota, Dobřeň, Zakšín, Tuhanec
s dvorem, Vidim, polnosti na Radči a Závoře, mlýn Voldanov a les na Dubové Hoře. Ze samotného hradu Čap, který byl pravděpodobně z větší části dřevěný, se dochoval sklípek a okrouhlý, do podloží vysekaný objekt o průměru 2,8 m, který snad sloužil jako cisterna na vodu. Tomuto využití však poněkud odporuje fakt, že v hloubce přibližně 3 m se stěny zužují a vytvářejí jakousi lavici. Celková hloubka objektu není zjištěna. Z opevnění je patrný jen šíjový příkop, který odděluje jednodílný hrad od zbytku ostrožny. Archeologické nálezy keramiky datují osídlení hradu Čap na konec 14. a počátek 15. století. Stopy opevnění jsou patrné i na nedalekém návrší Zámeckého vrchu (Schlossberg), jehož vrcholek obkružuje zřetelně dochovaný příkop. Pravděpodobně se jednalo o předsunuté opevnění hradu Čap. Chudý hrádek u Dřevčic byl osídlen již v druhé polovině 14. století, jak dokládají archeologické nálezy. První písemná zmínka pochází z roku 1391, kdy Jindřich Berka z Dubé dělil své panství a pro sebe a své mladší syny si ponechal právě Chudý hrádek, a také Housku, foto Václav Zýval Milčany a Frýdland.
V roce 1402 byl Chudý hrádek součástí dědického podílu Jindřicha Vaňka z Dubé. Spolu s hradem získal Jindřich Vaněk také město Dubou s tržním právem, ves Dřevčice s dvory, vsi Zdislavice či Zdislaw (dnes zaniklá) a Sušici, dále Nedvězí a mlýn ve Stříži, poplužní dvůr Vřísek (u Drchlavy) a posléze i Pavlovice. Chudý hrádek pak zdědil jeho syn Jindřich, který se také psal „z Hrádku“. Od roku 1519 patřil Chudý hrádek Jiřímu Kaplíři Osterskému ze Sulevic, poté jej roku 1532 získal Václav z Vartenberka a připojil ho k panství Rybnov. V roce 1543 byl Chudý hrádek spolu s pustými vesnicemi Pačkov a Zdislavice a s pustým dvorem Vřískem přičleněn k nově postavenému Novému zámku v Zahrádkách. Naposledy je Chudý hrádek uváděn v roce 1622 při konfiskaci majetku české šlechty po bitvě na Bílé Hoře. V té době je již hrad nepoužívaný a zpustlý. Nyní hradní zříceninu vlastní Ing. Dita Lopko z Kolína. Chudý hrádek stojí na strmé pískovcové ostrožně nad soutokem Dolského potoka a potoka, přitékajícího směrem od Dřevčic. Opevněné předpolí hradu bylo v sedmdesátých letech 20. století rozoráno a zničeno. Ze samotného hradu se zčásti zachoval palác, na kterém je patrné více stavebních etap. Nejstarší zdivo nese neklamné stopy dávného požáru, po kterém byl hrad přestavěn. Na východní straně se nachází 14 m hluboká okrouhlá nádrž na vodu a ve skále jsou i sklípky. Zachovaly se také pozůstatky obvodové hradby. Hradek u Kluku vznikl na vyvýšenině nad odbočkou k osadě Kluk. V roce 1990 zde byly objeveny F. Gabrielem a J. Panáčkem zbytky hrádku. Písemně hrad doložen není a není známo ani jeho jméno. Predikát „z Kluku“, který se objevuje u bělského rychtáře Ješka z Kluku v roce 1348 a u Zdeňka
řečeného Husák z Kluku v roce 1365, se může týkat této lokaliky, ale i Kluků na Mladoboleslavsku, či méně pravděpodobně vesnice Luka. Archeologické nálezy dokládají osídlení hrádku v druhé polovině 13. století. Řopíky. V okolí Dubé se nachází řada betonových bunkrů - řopíků, které byly součástí tak zvané Liběchovské příčky. Vnitrozemská linie československého opevnění z roku 1938 na obranu proti nacistickému Německu zůstala nedokončená a nevyužitá. Po mnichovské dohodě byla naprostá většina Liběchovské příčky přičleněna do Třetí říše, protože se nacházela v oblasti Sudet. Po konci druhé světové války zůstaly betonové řopíky bez využítí, až v 90. letech byla v některých řopících vybudována muzea československ ých opevnění. Nejznámější muzeum se nacházelo v úseku Q1, jednalo se o objekt č. 3/A-140Z v zatáčce u Rozprechtického rybníka. Bunkr byl v péči Klubu přátel československého opevnění Vrabcov a u něj byly nainstalovány lehké protipěchotní překážky a jeden ocelový rozsocháč. Po několikátém vykradení objektu bylo muzeum zrušeno a objekt chátrá. Máchova stopa. Romantický básník Karel Hynek Mácha do zdejšího kraje přicházel opakovaně. Dokládají to jeho kresby, na kterých zachytil zámek Nový Berštejn, nedaleký hrad Housku, Bezděz i Kokořín. Pro svou báseň Máj nalezl
v Dubé inspiraci v příběhu místního mladíka Ignáce Schiffnera, který 7. května 1774 na chmelnici nedaleko sochy sv. Prokopa zabil svého otce, dubského radního. Otec mu nechtěl povolit sňatek s dcerou řemeslníka, snad kováře. Ignác (česky Hynek), v Máchově básni Vilém, byl za svůj zločin v červenci téhož roku popraven v Mladé Boleslavi. V pořadu Reportéři ČT v roce 2011 přinesli reportéři nové zjištění, že předobrazy – ona řemeslnická dívka – se jmenovala Rosina a žila v domě čp. 126 v Poštovní ulici v Dubé . (Kolorovaná kresba K.H.Máchy - Nový Berštejn (asi 1833), v pozadí Malý Berštejn)
Lidová architektura je bohatstvím zdejší oblasti, v každé osadě i v samotné Dubé se dochovaly roubené lidové stavby, někde celé soubory cenných objektů. Většinou patrové domy s podstávkou a pavlačí mají zdobené lomenice nebo vyplétané a omítnuté štíty. Kromě roubených staveb se řidčeji vyskytují stavby hrázděné. Zděné domy mívají klasicistní tvarosloví. Hospodářské stavby jsou často postaveny z pískovcových kvádrů. Kde domy přiléhají ke skalním stěnám, bývají hospodářské prostory vyhloubené do pískovcových skal.
Lhota je v historických pramenech prvně zmiňována roku 1402, kdy náležela k hradu Čap. Osada byla díky řadě zachovalých staveb lidové architektury v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.
foto Václav Zýval
Bukovec býval rozdělen na dvě části, Bukovec a Pokolici. První písemná zmínka o vsi pochází z počátku 17. století. V osadě se dochovalo množství roubených i hrázděných staveb lidové architektury, osm usedlostí je památkově chráněno. Přírodní rezervace Mok- foto Václav Zýval řady horní Liběchovky byla vyhlášena v roce 1996 a tvoří ji rozsáhlý komplex mokřadů různých typů na horním toku Liběchovky. Vyskytuje se zde řada ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů. Některé druhy nebyly mimo mokřady Liběchovky a Pšovky jinde v Čechách nalezeny. Přírodní rezervace je součástí území ”Mokřady
Liběchovky a Pšovky”, začleněného do seznamu mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy. Kamenný vrch u Křenova tvoří krátký skalní hřbet z křemenných pískovců, prostoupených místy železitým tmelem, se zajímavými tvary selektivního zvětrávání železitých poloh a inkrustací v pískovcích. Přírodní památkou byl vyhlášen v roce 1999. Ionosferická observatoř Panská Ves je detašované pracoviště Ústavu fyziky foto Václav Zýval atmosféry Akademie věd České republiky, postavené v roce 1962. O tři roky později zde bylo zahájeno systematické měření signálů z družic a byl zde instalován první sálový počítač Robotron. V letech 1978 - 2002 observatoř přijímala data z družic Magion 1 až 5. Od roku 2007 jsou v observatoři a telemetrické stanici Panská Ves přijímána a zpracovávána data z družic Cluster Evropské kosmické agentury ESA a od roku 2013 je observatoř zapojena do projektu sledování radiačních prstenců pomocí družic RBSP americké NASA.
Turistické cíle v širším okolí
Hrady Bezděz, Houska, Kokořín, zříceniny hradů Starý Berštejn, Ronov, Jestřebí, Helfenburk.
Vesnické památkové rezervace Žďár, Olešno, Dobřeň, Nosálov, Nové Osinalice, vesnické památkové zóny Kruh, Tubož, Lobeč, Jestřebice, Střezivojice, městská památková rezervace Úštěk, městské památkové zóny Mšeno, Bělá pod Bezdězem, Česká Lípa. Máchovo jezero, koupaliště ve Mšeně, Holanské rybníky. Přírodní zajímavosti – skalnatý vrchol Beškova, skalní Bludiště u Mšena, Pokličky u Kokořína, přírodní památka Špičák u Střezivojic, Vlhošť, národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a mnohé další. Důležité telefonní kontakty: Městský úřad Dubá tel. 487 870 201 – Masarykovo nám. 138, Dubá Praktický lékař tel. 487 870 386, 728 269 590 - MUDr. Jiří Klement, Nové Město 277, Dubá Stomatolog tel. 487 870 388 - MUDr. Marcela Klementová, Nové Město 277, Dubá Dětský lékař tel. 487 870 183 – MUDr. Zina Ropková, Masarykovo nám. 138, Dubá Lékárna Dubá tel. 487 870 139 – Masarykovo nám. 139, Dubá Hasiči Dubá tel. 487 870 410, 725 076 553 (velitel Jaroslav Hoza) Policie ČR tel. 487 872 333 (obvodní oddělení Doksy) Zdrav. zařízení tel. 487 954 111 (NsP Česká Lípa) Poruchy: tel. 840 850 860 (el. proud) tel. 1239 (plyn), tel. 840 111 111 (voda)
Roku 2015 vydalo Město Dubá, Masarykovo nám. 138, 471 41 Dubá www.mestoduba.cz, e-mail:
[email protected] Zpracovala redakční rada zpravodaje Dubáček Foto Václav Zýval, Markéta Myšková, Zuzana Martínková, Miroslav Málek, archiv Grafická úprava Miroslav Málek Tisk Vallco, grafické studio & tiskárna, Doksy
Kokořín Rozhled z Bezdězu
Synagoga v Úštěku
Nosálov
Bezděz
Výlet přes Dražejov a Nedvězí Na přibližně desetikilometrovou vycházku se vydáme z Rozprechtic, kde u empírového pavilonu odbočíme po červeně značené cestě do Pramenného dolu. Údolí po levé straně cesty spadá do přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky. Mineme okrouhlou stavbu, která byla součástí původního Dražejovského vodovodu z počátku 20. století, všimneme si malých tůněk, které Správa CHKO Kokořínsko vytvořila pro obojživelníky. Pěšinou obejdeme zatopený úvoz a pokračujeme skalnatým údolím. Posléze po značce odbočíme pěšinou vzhůru a podél skalních bloků vystoupáme k Dražejovu, jehož domy se tyčí na skalním ostrohu. První zmínka o osadě Dražejov pochází z roku 1402, na návsi s rybníčkem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého, postavená 1767, roku 1832 ji vážně poškodil požár, který zachvátil celou osadu. Kaple byla do současné podoby opravena v roce 1839. Vlevo od kaple stojí bývalá dražejovská škola. Z Dražejova se vydáme po úzké silničce dále, mineme obnovená boží muka a dojdeme ke stále funkční opravené historické vodárně. Z návrší od vodárny je pěkný pohled zpět na Dražejov s útulným hřbitůvkem v polích. Projdeme kolem značené odbočky na Střezivojice a v místě, kde se úzká silnice zakusuje do skal, odbočíme doleva na cestu, vyjetou do pískovcového podloží. Cesta přes vřesoviště s borovým porostem nás dovede na Řipskou vyhlídku na kamenné plošině, odkud můžeme obdivovat neporušenou krásu zalesněných kopců. Z plošiny se dáme pěšinou, klesající doprava hlubším úvozem s kamennými stěnami. Na rozcestí, zahloubeném v kamenných blocích, se zprava připojuje několika vytesanými schůdky pěšina z lesa,
rovně bychom se dostali zpět na silnici, my ale odbočíme vytesanou cestou doleva a dostaneme se na malé prostranství s výklenkovou kapličkou s málo zřetelným letopočtem 1711. Od ní dojdeme ke stanovišti kontejnerů na separovaný odpad a odtud po silnici do osady Nedvězí. Mineme boží muka z roku 1925 a posléze dojdeme ke kapličce s malou požární zbrojničkou. Všímáme si i lidové architektury v zástavbě osady Nedvězí. Posléze odbočíme doprava na pěšinu, vedoucí strání posetou šípkovými keři na vrchol. Nádherný rozhled nám zcela vynahradí ostřejší stoupání. Pokračujeme přes vrchol dolů pěšinou a po červené turistické značce k jedné ze samot, okolo které značená cesta vede do lesa. Dojdeme na plošinu nad roklí. Napravo od pěšiny se tyčí skalní útvar Věž u Nedvězí. Nedaleko ní je pietní místo. Vrátíme se ke značené pěšině a velmi ostrým klesáním se spustíme do hluboké rokle. Nad námi ční vysoké pískovcové bloky. Značená pěšina vyústí v údolí, kde se stále po značce dáme doprava a vzápětí vystoupáme doleva štěrkovanou cestou k rozcestí na Panenském hřebeni, kde si můžeme odpočinout u zastřešeného posezení. Z rozcestí půjdeme po zelené značce směrem na Vrabcov. Na mýtině zelená značka mírně odbočuje doleva a o něco dále se znovu odklání vlevo. Čeká nás prudké klesání pěšinou do údolí, kde se posléze z jedné strany tyčí skalní bloky a na druhé začínají mokřiny, které posléze tvoří opět přírodní rezervaci Mokřady horní Liběchovky. Porost velkých přesliček je velmi působivý. Zpevněná cesta zahne doprava, mineme odbočku přes mostek do Deštné a pokračujeme Vrabcovským údolím zpět do Rozprechtic.
Dražejov
Nedvězí
Řipská vyhlídka Rozhled z Nedvězí
Ke Kamennému vrchu u Křenova Na výlet dlouhý necelých 10 kilometrů se vydáme z centra Dubé po modré turistické značce kolem historického hotelu Slávie do Sadové ulice, kde hned na začátku mineme opravenou studánku v památkově chráněném souboru skalních sklípků. Za sochou sv. Floriána vytéká z potrubí do „vany“ máchadla silný pramen pitné vody. Pokračujeme rovně po modré turistické značce kolem několika dalších skalních sklípků, posléze po levé straně cesty mineme v malých stavbičkách další prameny. Vyjdeme na silnici a lipovou alejí pokračujeme k Nedamovskému rybníku. Kolem Černého mlýna, který je zmiňován již v roce 1551, spolu s modrou turistickou značkou zabočíme doprava. Procházíme podél přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky až k pomníku, upomínajícímu na konec II. světové války a odsun německého obyvatelstva – původně byl tento pomník postaven na památku nedamovských obětí I. světové války. Za ním se nacházejí zbytky Ženského mlýna, vedle kterého je funkční vodárna z roku 1913. Modrá značka odbočuje doprava na Panskou Ves, my ale půjdeme dál po ždírecké silnici, až na křižovatku, kde doprava odbočuje silnička na Panskou Ves a doleva na Plešivec. Projdeme křižovatkou rovně a o něco dále odbočíme po červené turistické značce doprava serpentinou vysekanou do skály. Vystoupáme k části osady Nedamov. Z cesty jsou pěkné výhledy a domy, které míjíme, představují zajímavé ukázky lidové architektury. Cesta nás dovede k rozcestí u Kamenného vrchu, kde zabočíme doprava a posléze ze zpevněné cesty odbočíme vlevo polní cestou přes loučku, na které je
postavena informační tabule. Cesta vede do lesa, později se mění na pěšinu, míjíme menší kamenný útvar a pokračujeme dále až k vrcholovému skalnímu hřbetu. Prohlédneme si útvary, vzniklé v pískovci a vrátíme se ke zpevněné cestě, kde půjdeme vlevo. Asi po 150 metrech dojdeme na rozcestí, opustíme značenou cestu a půjdeme vlevo, kde na návrší stojí mezi ozdobnými akáty historická vodárna. Z návrší i z cesty dále jsou pěkné výhledy do krajiny. Jdeme rovně do osady Křenov. I zde můžeme obdivovat ukázky lidové architektury. Prudší serpentinou sejdeme k mšenské silnici v místech, kde stával starobylý Křenovský mlýn, který v roce 1996 vyhořel. Na silnici se dáme doprava a jdeme podél mokřin, které spadají do přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky. Míjíme několik bunkrů – řopíků, které byly součástí opevnění, tak zvané Liběchovské příčky, postavené v roce 1938. Silnice vede nad Rozprechtickým rybníkem, míjíme mohutný poničený areál Rozprechtického statku a na křižovatce u empírového pavilonu odbočíme doprava. Projdeme kolem bývalého Šibeničního mlýna, naproti přes silnici si můžeme všimnout nejen kratšího prostupu skálou, kterým protéká obtočný kanál – původně náhon Šibeničního mlýna. Vedle si všimneme vstupu do skalní štoly náhonu, datované rokem 1528. O něco dále po pravé straně silnice vidíme bývalé lomy na pískovec se stupňovitě odsekanou skálou. Silnice vystoupá z lesa a nám se otevře pohled na Dubou i okolní vrchy. Mladou lipovou alejí dojdeme zpět do města.
Rozhled do kraje
Kamenný vrch
Rozprechtický statek
Lidová architektura v Nedamově
Ke skalnímu útvaru Čap K zajímavému skalnímu útvaru a zbytkům hradu Čap se vydáme z osady Dřevčice. Na dřevčické návsi si všimneme památkově chráněné bývalé školy, která dnes slouží jako hostinec, velkého statku čp. 4 naproti a cenného kamenného soklu s reliéfem shození sv. Jana Nepomuckého z mostu. Na soklu původně stála socha sv. Jana Nepomuckého, která se nedochovala, v minulosti ji nahradil zdobný kovový kříž. Půjdeme po zelené turistické značce z Dřevčic silnicí směrem na Holany. V ostré zatáčce u kamenného soklu odbočíme doleva. Na rozcestí u lesa, kde doleva odbočuje zpevněná cesta k malé osadě Butterberg, která je součástí Dřevčic, pokračujeme rovně po zelené značce. Po lesní cestě jdeme, až na rozcestí Velká Řebčice, kde na mohutné borovici je rozcestník a obrázek Madony. Zde se k zelené značce přidá červená, jdeme po nich nahoru až k rozcestí pod Čířem. Dále pokračujeme opět jen po zelené turistické značce. Míjíme dvě návrší po levé straně, všimneme si dosud znatelného příkopu, který obkružuje vrchol Zámeckého vrchu. Působivé jsou i velké kameny a pískovcové skály kolem cesty i na Zámeckém vrchu. Zelená turistická značka nás dovede k zbytkům hradu Čap a především k unikátní Čapské palici, kterou je ukončen skalní ostroh. Čapská palice je značně poškozená lidskou činností, ale ten, kdo by chtěl zaznamenat svou přítomnost na tomto místě, má možnost - ve schránce opodál je záznamová kniha i s tužkou. Od „palice“ je široký rozhled po lesnaté krajině s věncem kopců na horizontu v čele s majestátným Sedlem. Z hradu Čap, který byl postaven pravděpodobně na konci 14. století, se dochovala do skály vytesaná cisterna na vodu a sklípek.
Vrátíme se do místa, kde zelená značka schází po tak zvaných Kamenných schodech dolů do údolí. Vydáme se strmou úžlabinou mezi skalami, místy jsou na pěšině nové dřevěné schůdk y. Sejdeme až na údolní panelovou cestu. Turistická trasa zahýbá doleva a posléze odbočuje do lesa, my ale půjdeme po neznačené panelové cestě doprava. Čekají nás dva kilometry pohodlné chůze, kdy můžeme obdivovat vysoký les i skalní bloky mezi stromy podél panelové cesty, neodbočujeme, dojdeme až na smyčku, kde panelová cesta končí. Jdeme po její pravé části, kde na ni navazuje lesní cesta hlubokým údolím, které nese jméno Komáří důl. Procházíme podél oplocenky, za ní se posléze po pravé straně tyčí vysoké skály, které tvoří přírodní památku Martinské stěny. Prudším stoupáním vyjdeme na zpevněnou Husí cestu s červenou turistickou značkou. Zde budeme mít možnost buď o trochu kratší trasou po Husí cestě pokračovat doprava, nebo po značce odbočit více vpravo na pěšinu, která vede po hraně Martinské stěny. Zvolíme-li romantickou pěšinu, projdeme nad strmými skalami, které spadají do Komářího dolu, a posléze vyjdeme opět na zpevněnou Husí cestu. Zde se dáme doleva a po přibližně 150 metrech se dostaneme na rozcestí v zatáčce Husí cesty, kde nás informační tabulka upozorní na obnovenou trasu historické Staré Husí cesty. Dáme se touto lesní cestou doprava, dovede nás na kraj lesa, kde obnovená cesta pokračuje vysazenou alejí přes pole v cípu zvaném Amerika. Po pěšině krajem lesa pak dojdeme do místa, kde se tato obnovená cesta napojí na cestu od Butterbergu. Dáme se zde doleva a poté se doprava po silnici vrátíme do Dřevčic. Výlet je dlouhý přibližně 11 kilometrů. Z Dubé můžeme do Dřevčic a zpět použít autobusovou dopravu.
Cesta od odbočky na Butterberg
Skalní útvary u Čapu
Čap
Hospoda U Horáce Poštovní 126, Dubá
Otevřeno denně, hotová jídla, minutky, točená zmrzlina Příjemné posezení v rodném domě Jarmily z Máchova Máje.
BOWLING DUBÁ
Nedamovská 13, Dubá (bývalý Svazarm) Otevřeno ČT – SO od 1700 do 2300 hodin. Cena dráhy 150,- Kč/hod Rezervace na tel. č. 725 978 640 Vhodné i pro třídní srazy, rodinné oslavy, firemní večírky.
Masarykovo nám. 46 /z boku/, 471 41 Dubá Otvírací doba Po 8 - 12:15 Út 10:15 - 12:15 a 14 - 16 St 8 - 10 Čt 10:15 - 12:15 Pá 10:15 - 12:15 a 14 - 16 Tel. 777 068 061 e-mail
[email protected] www.facebook.com/groups/hermankuvobchudek
Levná móda z Anglie pro celou rodinu Široký výběr karnevalových kostýmů Nové licenční oblečení a hračky pro děti
AUTOSERVIS PNEUSERVIS
osobních a dodávkových vozů fa. Petr Voldřich Českolipská 248, Dubá tel: 739 018 812 606 572 484
www.autovoldrich.cz
Květinářství u Civínů
vám může nabídnout řezané i hrnkové květiny, dárkové zboží, galanterii, rybářské potřeby. Najdete nás v Poštovní ulici čp. 129 v Dubé. Otevřeno je v Po až Pá 8 - 12 a 14 - 16 hod. a v So 8 - 11 hod. Tel. 777 765 822
RESTAURACE U NOVÁKŮ
Otevřeno denně, nabídka hotových i minutkových jídel, zvěřinové speciality. Letní posezení, možnost pořádání společenských akcí. Najdete nás v Českolipské 50 v Dubé, tel. číslo 602 417 721.
Těšíme se na vaši návštěvu.
PEKAŘSTVÍ HVOLKOVÁ
Masarykovo náměstí 141/4 Dubá
Letní otevírací doba Po – Pá od 530 do 1600 hodin So od 600 do 1100 hodin Nabídka sladkého pečiva, slaného pečiva, několika druhů chleba Možnost objednávek na tel. č. 728 038 748. Těšíme se na vaši návštěvu.
KOLONIÁL DEŠTNÁ 9 Eva Vokálová
prodejní doba Po 7:00 - 12:30 Út, Čt 7:00 - 14:30 St, Pá 7:00 - 15:30 So 7:00 - 11:00
tel. 728 380 797
PIVNICE DEŠTNÁ 9 Eva Vokálová tel. 728 380 797
provozní doba Út - Čt 18:00 - 21:00 Pá, So 18:00 - 22:00 Ne 18:00 - 22:00
Panský dům v roce 1915
Dříve rozloha Kostelního rybníku umožňovala projíždění na lodičkách
Českolipská ulice poslední poštovní vůz