Úvodní vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu, předsedy Rady ČR pro jakost JUDr. Ing. Roberta Szurmana na Mezinárodní konferenci „Nejlepší zkušenosti pro lepší kvalitu života“, 14. 11. 2006 Praha Vážení hosté, dámy a pánové, těší mne, že po roce mohu opět svým úvodním vystoupením zahájit dnešní plenární zasedání mezinárodní konference „Nejlepší zkušenosti pro lepší kvalitu života“, v těchto reprezentativních prostorách Národního domu na Vinohradech. Národní politika podpory jakosti má za sebou další rok svého života, v rámci kterého byla uskutečněna řada aktivit, se kterými bych chtěl širokou veřejnost seznámit. Podporu jakosti bereme velmi vážně, protože tuto oblast považujeme za důležitou součást úsilí o úspěch našich firem doma i ve světě. Pro rok 2006 Rada ČR pro jakost vyhlásila v rámci Národního programu podpory jakosti pro letošní rok tyto hlavní priority: •
Podpora podnikání včetně podpory růstu konkurenceschopnosti českých firem na domácích i zahraničních trzích se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky
•
Podpora aktivit vedoucích ke zvyšování kvality práce organizací veřejného sektoru a kvality veřejných služeb
•
Výroba a prodej kvalitních a nezávadných výrobků s ověřenou kvalitou
•
Podpora a rozvoj programů Národní ceny ČR za jakost 2006 a to jak pro podnikatelský, tak pro veřejný sektor
•
Podpora aktivit směrem k udržitelnému rozvoji a společenské odpovědnosti organizací
V oblasti konkurenceschopnosti českých firem na domácích i zahraničních trzích byl, domnívám se, potvrzen loňský trend růstu. O tom svědčí nejdůležitější ekonomický ukazatel – hrubý domácí produkt, který vyjadřuje celkovou hodnotu toho, co bylo na území ČR za dané období vyprodukováno. Česká republika i nadále zaujímá jednu z čelních pozic v rychlosti ekonomického růstu v EU. K zemím s dynamickým růstem
1
HDP patřila Litva (9%), Slovensko (6,6%), ČR (6,2%), Polsko (5,6%) a Švédsko (5%). Průměr růstu HDP v zemí EU-25 činil 2,8%, v eurozóně 2,6%. Podle nedávno vydané prognózy České národní banky, je v letošním roce odhadován růst HDP v rozmezí 6 – 7,2 procenta. I přes tento pozitivní trend si je ale třeba uvědomit, že české podniky jsou permanentně vystavovány nejen silné konkurenci, ale i celé řadě nových příležitostí, které pokud nebudou využity způsobem vedoucím k výraznému posílení výkonnosti, jim dávají jen malé šance na vlastní ekonomický růst. V současné době můžeme být svědky vývoje směrem k novým modelům řízení, které se ve smyslu přípravy a odstartování tzv. nové vlny českého podnikání jednoznačně podřizují těm nejvyšším zákaznickým požadavkům. Vážení kolegové, je Vám jistě známo, že Rada ČR pro jakost vypisuje každoročně několik projektů podpory jakosti. V letošním roce jsme zaměřili svoji pozornost na otázky výzkumu přínosu certifikace systémů managementu jakosti podle norem ISO 9001
pro
podnikatelskou sféru. Byly vypsány dva projekty, já bych se dnes rád zaměřil na projekt „Vnímání tématiky jakosti z hlediska firem“, jehož řešitelem byl Český institut pro akreditaci o.p.s. ve spolupráci s agenturou Faktum Invenio. Předmětem výzkumu byly střední a velké firmy nad 50 zaměstnanců, dotazováni byli převážně představitelé vedení pro jakost nebo vedoucí útvarů řízení jakosti. Cílem výzkumu bylo především zjištění, jak ovlivňuje držení certifikátu ISO 9001 výběr dodavatele. Bylo zjištěno, že 72% dotazovaných firem je držitelem certifikátu ISO 9001, 71% dotázaných uvedlo, že jejich zákazníky jsou vyžadovány i certifikáty ISO 14001 nebo OHSAS 18001. Co se týče výběru dodavatelů, požadavky na kvalitu dodávek (výrobků a služeb) byly na prvním místě (71%) teprve dále byla cena,
pružnost a flexibilita nebo
reference. Bohužel však jen pro 16% manažerů jakosti hraje při rozhodování při výběru
dodavatele důležitou roli fakt, že dodavatel má zavedený a certifikovaný
systém managementu jakosti. Mít zavedený a certifikovaný systém managementu jakosti je tedy pro dodavatele výhodné, nikoli však rozhodující. Většina firem provádí důkladnou vstupní kontrolu dodávek nebo zkoušky ve zkušebnách a laboratořích (84%). Certifikátům včetně 2
prohlášení o shodě důvěřuje pouze 16% firem. To poněkud význam certifikace snižuje a nastoluje otázku jak dál posilovat důležitost role jakosti jako efektivního nástroje českých podniků pro zvládání tvrdého konkurenčního prostředí. Dotazy směrované na znalost Národní politiky podpory jakosti ukázaly, že 65% manažerů ví o její existenci a navštěvují pravidelně, spíše ale občas webové stránky www.npj.cz. Nejznámějším registrem je Národní registr certifikovaných organizací (36%). Horší výsledky byly zaznamenány u znalosti značek kvality. V podstatě pouze dvě značky KLASA (45,7%) a CZECH MADE (45,1%) jsou všeobecně známé. Výzkum přinesl řadu poznatků, které budou využity jak v oblasti managementu kvality, podpory konkurenceschopnosti, akreditace (ČIA) a certifikace, tak i ve směrování Národní politiky podpory jakosti. V oblasti zlepšování kvality práce ve veřejném sektoru, která je druhou významnou prioritou Rady, došlo k důležitým událostem. V rámci jednoho z projektů podpory jakosti pro letošní rok byl úspěšně implementován model CAF ve 2 významných státních institucích – Úřadu vlády ČR a Ministerstvu financí. Cílem projektu bylo získat více informací o způsobu a metodách řízení v obou zmíněných institucích a vedení obou úřadů informovat o možnostech zlepšování úrovně řízení, silných stránkách i námětech na zlepšování. Jako metoda byla zvolena činností úřadu
analýza všech
formou aplikace modelu CAF založeném na sebehodnocení
organizace. Rozhodujícím
krokem pro zahájení implementace modelu CAF bylo
rozhodnutí vedení úřadů absolvovat rozsáhlou analýzu současného stavu při využití poznatků a zkušeností zaměstnanců na všech úrovních
formou sebehodnocení
provedeného týmy vyškolených pracovníků. Výsledek – náměty na zlepšování je jistě použitelný i pro nové vedení Úřadu vlády a ministerstva. V souvislosti s modelem CAF nesmím také zapomenout na 4. mezinárodní konferenci o kvalitě ve veřejné správě Evropské unie, která se konala koncem září tohoto roku ve finském Tampere. Byla zde totiž prezentována nová verze modelu CAF – Common Assesment Framework 2006. Hlavním cílem revize modelu bylo zvýšit jeho koherenci a jednoduchost, zvýšit uživatelskou vlídnost prostřednictvím rozšíření praktických příkladů a zvýšení úrovně vysvětlivek. Došlo k určitým změnám v rámci některých kritérií modelu a revize se také promítla do oblasti bodového hodnocení, kdy původní rozsah stupnice 0-5 bodů byl nahrazen bodovou stupnicí 0100. Tím došlo ke sblížení s mezinárodně uznávaným modelem EFQM, který též
3
používá 100 bodovou stupnici. Rada ČR pro jakost operativně ustavila pracovní skupinu (složenou ze zástupců zainteresovaných stran) pro vytvoření českého překladu tohoto dokumentu a předpokládáme vydání české verze modelu CAF 2006 do konce letošního roku jako publikaci NPJ. Radě samozřejmě nezůstává lhostejná ani výroba a prodej kvalitních a nezávadných výrobků. V této oblasti Rada věnovala zvýšenou pozornost především harmonizací předpisů v oblasti bezpečnosti potravin s předpisy Evropské unie (tzv. evropský hygienický balíček), bezpečnosti pokrmů a dalších hygienických požadavků souvisejících s podnikáním v oblasti gastronomických služeb
včetně zvyšování
kvality poskytovaných služeb. V tomto směru bych rád upozornil na úzkou spolupráci Ministerstva zdravotnictví zastoupeného Hlavním hygienikem ČR, Rady ČR pro jakost, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a Sdružení pro cenu ČR za jakost. Výsledkem velmi dobré spolupráce je vydání příručky Národního informačního střediska pro podporu jakosti „Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách“. Příručka, určená především subjektům působícím v oblasti stravovacích služeb a jejím cílem je seznámit podnikatele s požadavky evropské a české legislativy a přístupy k hygieně ve stravovacích službách. Příručka je rozdělena na 2 samostatné části. První, teoretická, obsahuje srozumitelný přehled základních požadavků legislativy doplněný komentářem a vysvětlivkami včetně zkušeností z praxe a příkladů častých nedostatků. Druhá část, uživatelská, by měla sloužit jako návod k zavedení a plnění požadavků platných předpisů, k hodnocení současného stavu stravovacího zařízení a jeho postupnému zlepšování. Součástí jsou i vzory formulářů a postupy ke zpracování sebehodnocení. Je vhodná i pro organizace veřejného stravování. Potěšující je též konstatování, že v rámci podpory výrobků s ověřenou kvalitou a poskytování kvalitních služeb se v letošním roce rozšířil Program Česká kvalita o 3 nové značky kvality. Do programu byla přijata značka kvality „Nábytek“, SZU TEST – produkt tested, která se uděluje zejména výrobkům v oblasti strojírenského průmyslu a konečně značka „Bezpečná a kvalitní hračka“. Do Programu Česká kvalita je tak v současné době přijato 18 značek kvality, které jsou jasným vodítkem poptáváním kvality
v rámci
spotřebitelského
chování.
Je
potravinářských výrobků (program KLASA) jsou
pouze
škoda,
že
podpoře
ze strany státního rozpočtu 4
věnovány daleko větší finanční prostředky, než má Rada k disposici pro Program ČESKÁ KVALITA. Tím pouze program KLASA má možnost mohutné mediální propagace, ostatní kvalitní produkce v ČR prostřednictvím Programu ČESKÁ KVALITA tuto šanci nedostává. Co se týče další priority, kterou je podpora programů Národní ceny ČR za jakost, byla v této oblasti v roce 2006 provedena podstatná změna. Rok 2006 je prvním rokem, kdy je Národní cena ČR za jakost vyhlášena jak pro podnikatelský, tak pro veřejný sektor, kdy každý sektor se řídí vlastním statutem. V rámci podnikatelského sektoru je možné použít buď standardní Model Excelence EFQM nebo zjednodušený model Start, pro sektor veřejný je možné získat Národní cenu jak v případě hodnocení podle Modelu Excelence EFQM, tak i podle hodnocení vynikajících výsledků při implementaci modelu CAF. Tato změna hodnocení se ukázala jako krok správným směrem. Výsledky letošního ročníku Národní ceny byly včera slavnostně vyhlášeny a vítězové představeni veřejnosti na Pražském hradě. Zároveň jsem vyhlásil program Národní ceny ČR za jakost – ročník 2007. Všem oceněným subjektům ještě jednou blahopřeji! Relativně novou aktivitou, které se Rada začíná věnovat a kterou chce monitorovat do budoucna je otázka „Strategie udržitelného rozvoje České republiky“. Vychází z klasické definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Světový summit o udržitelném rozvoji, který se konal v roce 2002 v Johannesburgu, zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním. Strategie je zamýšlena jako dlouhodobý rámec i pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala či hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v Organizaci spojených národů (OSN), Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unii, ale s respektováním specifických podmínek a potřeb České republiky. V rámci této priority Rady je potřeba zmínit i Vám jistě již dobře známý termín „Společenská odpovědnost organizací“. Je jistě pozitivním signálem, že organizace ISO pochopila, že jedno z nejzávažnějších témat celosvětové společnosti je dnes společenská odpovědnost všech organizací i jednotlivců, a že tím, že je vše propojeno, nejde posuzovat věci odděleně. Proto zařadila do své strategické vize pro 5
následující pětileté období vývoj normy pro společenskou odpovědnost, která bude přijata na základě širokého konsenzu všech zainteresovaných stran v roce 2008 jako norma ISO 26000. Začátkem dubna letošního roku byl vydán první návrh této normy a v současné době probíhá poměrně široké připomínkové řízení za účasti i zástupců naší země, jehož snahou je získat co možná nejširší konsenzus. To platí zejména pro oblasti názvosloví a způsobu implementace, protože zásadním požadavkem zejména od zástupců průmyslu je, aby norma nebyla certifikovatelná třetí stranou, a z toho vyplývá snaha nepoužívat stejnou terminologii, jako je vžitá z norem řady ISO 9000 a 14000. Rada i na tento požadavek reagovala svými projekty již v minulosti a výsledkem je spolupráce se sdružením Korektní podnikání a příprava unikátního systému posuzování na bázi normy ISO 17020 a sebehodnocení organizací. Vedle toho jsou v ČR řešeny v rámci projektů Evropského sociálního fondu (ESF) další projekty určené pro realizaci CSR (řešiteli jsou Business Leaders Forum a Česká společnost pro jakost), které bude Rada podporovat. Dámy a pánové, toto byl výčet těch nejhlavnějších aktivit Národní politiky podpory jakosti v letošním roce. Ovšem je třeba dívat se do budoucnosti. V současné době se proto začíná rozbíhat debata související s vytvořením aktualizované strategie Národní politiky podpory jakosti v dalších letech. Dá se předpokládat, že aktivity letošního roku budou součástí i nové strategie, to znamená že zde bude zmínka o prioritních oblastech jakými jsou podpora podnikání v kontextu se zvyšováním konkurenceschopnosti českých podniků, spotřebitelská politika, zvyšování kvality v oblasti veřejného sektoru či udržitelný rozvoj. Domnívám se však, že Rada bude muset rozvíjet svou činnost například i v oblasti rozvoje informačních aktivit souvisejících s využíváním prostředků ze strukturálních fondů EU, zejména z již zmiňovaného Evropského sociálního fondu.
Chci Vás na tomto místě ujistit, že já i celá Rada ČR pro jakost jsme zvědavi na výsledky Vašeho jednání a jsme připraveni se poučit ze všech Vašich zkušeností, které přispějí ke zvyšování kvality a tím i české konkurenceschopnosti a posílení tržního postavení našich výrobků a služeb v mezinárodním měřítku. Těším se na naši další spolupráci a přeji této konferenci mnoho úspěchu.
6
