1
V v čérně v čerty [v/f] v domě v dýmě v hromádce v chodě [v/f] v jedném hypě v jedném kusi v jedném pajzi v kalupu [v/f] v kútě [v/f] v kyty [v/f] v łabétě (M) v limbu v mrku v mygu, -ku v nádbě v nohy v nohy! v očihleďa v oko mrknútí (Z) v páře v poły [v/f] v prsoch [v/f] v přehršli v pústě [v/f] v ráz v řiť, v řiť! v seďačky v ten raz [v/f] v tichu v úpoły [v/f] vábnica vaček vada vaděnica vadiť sa vagace, -cí vágała váha vahadło
ve smutku pryč, do čerta (Di v čerty.) doma pryč (Je v dýmě. - ztratil se, utekl) skrčený v běhu, v provozu skokem stále, neustále, pořád, bez ustání bez ustání, bez oddechu ve spěchu v šestinedělí v nohy; 2. utíkat, prchat pryč (též "v dýmě") v podsvětí, v předpeklí v mžiku v mžiku, okamžitě, ihned zamluvený utíkat, běžet, prchat, ten tam! (Złoděj v nohy. Prásk motykú a v nohy. ) pryč! (dát se na útěk) vůčihledně v okamžení v páru v polovině, napůl průměr klády v polovině délky v dlaních v postní době najednou volání ptáků (uprchlých ze škřiňky nebo z pod řičice) sedě ihned, rychle, v tuto chvíli v klidu za boky, v polovině těla, v pase (Zahrňaci halenu v úpoły.) vábnička vemeno (ovčí nebo kozí); 2. plod švestky znetvořený; 3. část "vřetena" pohybující "žíbrem" ve mlýně kaz hádka, váda hádat se, vadit se, přít se prázdniny člověk tlustý, neohrabaný páka užívaná ve "zvrátce" proti převrácení povozu váhy na sýr (váha páková dvouramenná, přezmen)
2
vahan vahan (R) vahánek váhovisko váhú váhy vachta (z n.) vachtař, -téř vajco vajda vajděna vaječnica vajka vakeša vakše mn. vał vał. banderyjum valací valač valačový vałach (z rm.)
Vałach, -ška Vałachy válání vałaská, -šská vałaský
vałášča vałaščina vałášek (B) Vałaši těšínščí Vałaši Horňáci Vałaši Javořinci Vałaši Pasekáři Vałaši Záhoráci Vałaši Zálesáci Vałaši Závršáci
necky kulaté se dvěma ušima na zadělávání koláčů; 2. miska vah; 3. tyč na nošení puten, s řetízky na koncích (též "nosárky") necky kulaté, dlabané z jednoho kusu dřeva na zadělávání těsta, "okřín" korýtko dřevěné dlabané sochor pomalu, váhavě, po vůli (Na panském sa děłá váhú.) tažné zařízení mezi postrojem a vozem hlídka, stráž hlídač vejce viz "vojvoda" žena "vojvody" vejce smažená varlata (kozlí, beraní) ovce bílá s černou obrubou kolem očí a huby; 2. vůdčí beran nebo ovce klouby hřídel palečného a vodního kola ve mlýně valašská jízda určený k válení ten, kdo si valchuje sukno na valše určený k válení prádla ("valačová deska") pastevec ovcí (nebo koz) pracující za úplatu na salaši od května do října, který pomáhá bačovi; 2. hřebec vykleštený; 3. malý "fukar" na čištění zrna (již větého) obyvatel(ka) Valašska; 2. obyvatel rumunského Valašska Valašsko valchování tanec točivý ze Vsetínska nesprávný výraz pro "vałašský" (správně se má tvořit od kmene vałaš, tedy vałašský, -ská, -ské, -ščí, Vałašsko, Vałaška, vałaščina ap.) valášek (malé valašské děvče nebo chlapec) valašské nářečí (Misárek: Jak sem pochodíł s vałaščinú.) ovčák, který pásl ovce i kozy obyvatelé horských dědin frýdeckého panství obyvatelé býv. panství vsetínského, meziříčsko-rožnovského a Rusavy viz "Vałaši pasekáři" obyvatelé horských dědin býv. panství hukvaldského obyvatelé horských dědin býv. panství lukovského a vizovického obyvatelé horských dědin býv. panství brumovského Valaši z dolního Pobečví (z val. dědin Kelečska, Hranicka a Lipnicka)
3
vałaška
vałašská muziga
vałašská radosť vałašské nářečí
Vałašsko
vałašský čaj vałašský guláš vałašský hák vałašský statek válať válať sa vałba valdúfky válec válek válence válenka (R) vałgáč vałgavý vałcha vałchář vałchovať vałchovať hubú vałchovať sa valibuk valigura valiť
sekerka s dlouhým topůrkem sloužící k obraně, sekerka ozdobná; 2. ovce s hrubou vlnou a vysokou dojivostí; 3. kabátek z bílého sukna; 4. valašská pila s vodním pohonem, jednolistová hra lidových hudců (v 16. a 17. stol. jen "gajdy a husle"; v 1. pol. 18. stol. "gajdy, husle, cymbáł", od pol. 19. stol. nahradila dudy basa a přibyly "kontry a kładynétl C") viz "taliga" nářečí, dialekt, užívaný na Valašsku (z hlediska dialektologické terminologie nesprávný termín, zavedený F. Bartošem; jedná se spíše o národopisný pojem, který je nevyhovující, avšak vžitý a na Val. obecně používaný), viz též "východomoravská nářečí" území severovýchodní Moravy, na němž žijí obyvatelé hovořící valašským nářečím - historicky k němu patřila území býv. panství meziříčsko-rožnovského, vsetínského, brumovského, vizovického a zlínského, dále také horských vsí býv. panství frenštátského, starojického, hranického, bystřického a lukovského. Dnes etnografové řadí do Valašska pouze oblast Meziříčska, Rožnovska, Vsetínska, Vizovicka, Valašskokloboucka a také Zlínska. kořalka vařená se skořicí, hřebíčkem a medem viz "polévka škopová" pluh nejstaršího typu užívaný na Valašsku (ze samorostlé "vřídele a hákoviska") ovce, kozy koulet, válet; 2. válet sukno na valše; 3. vyválet, vyhladit, vyžehlit faldy dřev. válečkem válet se, dělat kotrmelce; 2. lenošit; 3. líhnout se střecha sešikmená z boční strany oči vykulené vál sloužící k válení pole váleček na válení těsta viz "stěrky, zátěrky" deska na vyválení chlebového těsta tlouštík, tlusté mládě (štěně nebo jehně) zavalitý zařízení na výrobu sukna valchováním; 2. zařízení na vydělávání kůží; 3. deska zvlněná k ruč. praní prádla dělník na "vałše" zpracovávat vlněnou tkaninu zplsťováním na sukno nebo "huňu" moc mluvit, pomlouvat válet se (v něčem) silák nemotora střílet, házet; 2. valit, koulet, kutálet; 3. jít, spěchat, pospíchat, hnát se ("voda sa valiła"); 4. lhát, mluvit nesmysly, vtipy (Neval nás.) ; 5. jíst a pít s chutí (Zvalíł co uviďéł) ; 6. mluvit plynně (Valíł dobře německy.); 7. močit
4
valiť oči valiť sa valňák valný
valný vúz vałovisko vančúvek, -vka vandělík vandrovec vandžírovať vangla vanka vánoční strava vanštrok varhánky varhánky (M) varmuža
varmužka (Z) varovať varovčík varta vartáč, -týř vartéř
vartovať vartovňa
varvas varvasiť varvasiť varyš varyť vářa vařačník vařacha, -řecha vařachář vařák vařaška zednícká vařašník vařbuchta
vyvalovat oči hrnout se, odcházet celodřevěný vůz starého typu, nekutý, s malými koly zavalitý, hřmotný, valivší se (např. medvěd.); 2. válení schopný (když sukno není valné, musí být ponecháno v "huňku" déle), vhodný k válení "vałem" (o půdě) viz "valňák" pelech, ležisko kotlinka v boku hory evangelík vandrovník, řemeslnický tovaryš (cestující za účelem hledání práce) kuchat, vyvrhovat vana dvouchá oválná dřevěná nádoba na koupání dětí zbytky štědrovečerní večeře, které se dávají dobytku necky na praní prádla viz "pančuchy ubírané" harmonika foukací kaše krupičná zahuštěná vajíčky; 2. upražená slanina zalitá mlékem s krupicí a vejci; 3. zásmažka z mléka a másla, která se jí s kaší; 4. člověk nevlídný, nevrlý "co néni g ľuďom") polévka chlebová s kmínem a česnekem hlídat, strážit pes hlídací hlídka, stráž, stanoviště hlídky ponocný hlídač noční (chodívali na vartu v noci "po čídě" dle čísel domů a scházeli se v obecní " búdce" nebo "vartovni". Předávali si "kyj", později "porúčáł" na vartu obecní posel, který přenášel "píščałku") hlídat, střežit strážnice, hlídací stanoviště; 2. vrch s dobrým výhledem, na němž byla stráž, která v případě nepřátelského vpádu (obv. z Uher) vystřelila z děla a zapálila signální oheň viz "tarvas" viz "tarvasiť" tropit hluk, vřavu (Voda vře, až tak varvasí. Chłapi varvasili, že nebyło čuť svého słova.) tovaryš odtáhnout, odejít (Vari!) jídlo vařené, vaření polička na vařečky závěsná vařečka, naběračka dřevěná výrobce vařech hrnec velký do pece; 2. kámen pískovcový k ohřevu vody lžíce zednická polička na uložení vařech nekňuba
5
vařené vařeška, -aška vařírňa vasko vaský vaščina (M) vatoša vatra (z rm.) vatra (F) vatrál vatrc vatřisko vaz vazák vázané vázání vázání srubu vázání srubu vázanica (B) vázanka vázaný vázať vážiť kořéní vazký vážky vážný vazový vbácat (Z) vbízať (sa) vcochmať (sa) [v/f] včelňa [v/f] včéra [v/f] včerajší včeréjšek, -ko [v/f] včil, -éj [v/f] včiléjško [v/f] včileky včilkaj, -ky [v/f] včilšek včilší, -lejší [v/f] včilško [v/f] vdaj vdajná vdákať, gdá-
svařená kořalka viz "vařecha" místnost (místo) na vaření povidel z "trnek" vlhko, mokro vlhký, mokrý, provlhlý močálovitá půda kabela, brašna ohniště a velký oheň na něm (v horách); 2. oheň signální, strážní; 3. pochodeň oheň v kolibě hůl pastýřská, zahnutá a okovaná (na úpravu ohně) velký, neforemný kus (též "fatrc, gavał") místo, kde se obv. pálí "vatra" jilm trám vazební dar kmotrů novokřtěnci peněžní dar rodičce od kmotrů trámy dolní části srubu domu (mezi "podešvú, slepým prahem a podokenním prahem") dolní trámy srubu (mezi "podešvú a podokenním prahem") přadeno vlny šňůrka pletený plést klimbat, usínat (kývavě v sedě), podřimovat, tlouci špačky mazlavý, lepkavý, pojící se; 2. vlhký (jen o chlebu a požatém obilí) váhy, vážky na vážení závažím; 2. vahadlo k vážení vody ze studny těžký jilmový vházet (bez ladu a skladu) nabízet (se), vnucovat (se) vecpat (se), vtlačit (se), vměstnat (se), (v)strčit něco (do čeho) (Tak, že tam tú truhłu vcochmali.) včelín včera včerejší včerejšek teď, nyní nynějšek, dnešek, přítomnost, současnost ("o včiléjšku, o včilšku") viz "včil" viz "včil" nynějšek nynější, dnešní viz "včiléjško" vdavky, vdávání (Majú dvě roby na vdaj.) již zralá na vdávání kdákat; 2. křičet, naříkat (pejor.), (též "kokodákať")
6
vděčipiča vděčit sa (Z) vděčný vděčoň vděk vdłachmať (sa) vdołečky vdołek ve dvojnicu ve słunci (M) ve svislách ve vředě ve žniva (R) vebřécť věc
věc, -céj věcnosť večernica večerovat (B) věčí věčím díłem věčko věčné věky veď vedek vědérko věděť vedla vedlevá, -váci věďmo vědomky vědomkyňa vědro vědrovačka vedžgať věcheť, -chť věchňéj věchnější věchný věchť vějačka vějica vejíť
viz "vděčoň" lichotit se úsluhami (komu) milý ("su vděčný" - jsem rád, "byť vděčný" - zavděčit se) podlézavec vhod (Nebyło mu to za vděk.) vtlačit (se), vecpat (se) koláče malé, obv. s tvarohovou náplní koláč velký kruhový (též "frgáł") mlátit v páru (též "v trojnicu, štvernicu, paternicu, šesternicu" - 3, 4, 5 nebo 6 osob) na sluneční straně na patře (stodoly) v záchvatu (padoucnice) o žních vstoupit do vody, brodit se užívá se v různých významech: "to je věc" - něco, "tá věc" - něco neslušného, o čem nelze mluvit (např. vše co souvisí s pohlavím), "nikerú věcú" - nijak ap. víc, více poznatek, znalost večernice (Venuše) večeřet větší téměř, skoro úplně víko věčnost ("na věčné věky" - navždy, navěky) vždyť, však poslední čtvrt Měsíce soudek o obsahu vědra, soudek na zelí ("dvojka, trojka, štverka a pětítka" - do větších se zelí nenakládalo) vědět, znát; 2. poznat (Nedała sa mu věděť.) vedle vedle zpráva, vědomost vědomě vědma vědro = 40 mázů = 56,6 l (st.rak.objem. míra) lopata používaná ve sladovnách vecpat vích, věchet, věchýtek více, lépe (Už je mu věchňéj.) větší, lepší prostranný, pohodlný, zlepšený věchet; 2. žmolek zplstěné vlny při barvení lopata se širokou hlavou používaná na větí cepy vymláceného obilí vějička na ptáky pomazaná ptačím lepem vejít, vstoupit (Vešła do něho zlosť)
7
véjíť do škody věko vekslovať (z n.) vekše vela, -lo veličajzný veliká voda velikonoce
veliký veliký púst veliký týdeň velky (F) velo velo-nevelo (R) veménco vemžik venkoncem venkový ventorec (B) ventra vepřovica verbežiť si verbovať verbuňk vergl verglář verglovať věrně verš verštat verštátek věrtel věrtel Veruša věřiť věřiť (sa) věřte vesełá barva veselí vesní vesniť sa vesno
pást se na cizím víko, ze slámy zhotovený poklop"kadłubu", díže ap. měnit, obměňovat výšivky na ženském kožichu mnoho; 2. kolik obrovský povodeň Velikonoce, velikonoční svátky (v křesťanství připomínka umučení a vzkříšení Ježíše; pohyblivé svátky - vždy v následující neděli po prvním jarním úplňku mezi 22. 3 až 25. 4.) velký, obrovský (též "velikánský, velikúcný") půst od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty - vzkříšení) postní týden před Velikonocemi protivný velmi tak všelijak, nijak valně vemeno vmžiku veskrze, naprosto venkovní ("venkové okno") břicho velké nadávka pro ženštinu cihla nepálená dělat si legraci provádět nábor, najímat vojáky, lákat, vábit, zvát; 2. hýřit odvody branců flašinet; 2. opotřebovaný, neseřízený stroj flašinetář lomcovat, neodborně zacházet věrně; 2. upřímně, hned, sotva, právě ("enem věrně, co věrně, jak věrně") sloka dílna; 2. stav ruční tkalcovský; 3. stůl řemeslnický; 4. soustruh na obrábění dřeva ozdobná stužka na okraji soukenných střevíců, vpředu svázaná do mašle věrtel (st.obj.m.) = 0,4 korce = 23,25 litru zrna viz "korec" Veronika (Veruša, Veruna) věřit, mít v někoho bezmeznou důvěru věřit, důvěřovat; viz také "nevěřiť sa" věru světlá barva veselka, svatba jarní nastávat jaro jaro
8
vesnúť sa vespust vésť předek vésť sa vésť si vesta kožušinová veš veška vešky vešplán (z n.) veť věť vetek (F) větí vetkosť (Z) vetký (Z) vetnúť větr větrch (VK) větrovica větry větřák větřisko vetula veža, věvezdél (M) věžitý věžný vhłobiť vhrčať sa vchodiť do łásky vičák vičkál (Z) vičňák viďa v oči vídávať (sa) vídeňák vidění (M) vídeňský vídeňský cent viděť sa (M) vidík vidiš! vidište! vidiš-tě ho! vidlica
vlézt, vsunout se (kam) nesmírně, pustě (mluvit, utrácet, blouznit ap.) být vpředu dařit se (Vede sa mu dobře.) dobře se chovat (Pěkně si vede.) vesta hnědé barvy z ovčí kůže bez rukávů veš (také "muňka, bírka, rebelka, mynářka") bambulka hedvábná barevná na ženském kožichu ozdoby z červeného a zeleného hedvábí na kožichu (vpředu) modř na prádlo (Waschblau) vždyť, však, neboť vět, čistit obilí od plev prohazováním proti větru poslední fáze Měsíce (před novem) čištění cepy vymláceného obilí "větím" vetchost vetchý udeřit, praštit (Jednu mu vetnúł.) vítr; 2. čich zvěře vítr deska ve štítě na přečnívající části střechy nozdry (zvěře) větrný mlýn vitr, prudký, vichřice děvče (též "cérka") věž podélně věžatý věžní vtlouci, zatlouci (hřebík) vhrnout se, vtlačit se (hřmotně) být oblíbený, sympatický vikev; 2. směs chlebového obilí a vikve rozpustilý chlapec chléb z "vičáku" vůčihledně (též "v oči hleďa") vidívat (se) ovčí zvonec jasného hlasu sen peníz starý (12 do groše) st. rak. váh. jedn. = 100 liber = 56 kg líbit se (Nová dívka sa nám dosť vidí.) místo, na které je odevšad vidět (Nechte to na vidíku.) hle! hleďte! podívejme se (naň)!, hele ho! nástroj k srovnávání hořících dřev v peci
9
vidlice
vidlice mn. vidlice (B) vidlička vidłovať vidły vidły dvojky vidły pětky vidły sedmičky vidły šestky vidły štverky vidły trojky vidmo vidná vidný vidomky (Z) viďúvať (sa) vidzeť (R) vifiliky kuliky vigłať (sa) vích vicherný vichor víchstruh viják vijókať vika, vyvíko viks viksovať vincek vincétla (B) vincétle viniť víno čaganové vinovať vinovatý, -ný vínový vinš vinšovať vint vira víra
vidlice železné dvojzubé na dlouhém topůrku dřevěném ke stavění hrnců do pece (jeden zub se zastrčí do ucha hrnce, druhý se zapře o hrnec) vidle na vsazování hrnců nad oheň kalhoty (též "nohavice") součást jídelního příboru házet vidlemi vidle ("hnojné a senné") vidle na podávání snopů (též "podávky") vidle na ohrabky vidle na ohrabky vidle na ohrabky vidle na obracení a kopkování sena vidle na obracení a kopkování sena přízrak vědma, věštkyně jasnozřivý, jasnovidný; 2. zřejmý vida vidívat, setkávat se někdy vidět posměch z němčiny viklat (se) věchet; 2. značka pro zákaz vstupu na pole znamenitý, vyhlášený (též "výchyrný") vichr stolice na strouhání loučí navíjedlo příze pobízet koně nebo krávy v tahu povoláváním "vje, vijé nebo vijó" vikev víko slaměnné na díži leštidlo na boty krémovat (boty) kamínka litinová růženec z cukrových koleček (Na nitečce navlečené ploskaté pagáčky jak haléř velké.) bonbóny větrové obviňovat borovička, jalovcová (jalovčinky se otloukají čaganem do plachty) vinit, klást za vinu vinný (mající vinu) vinný přání přát závit šroubu úvěr, kredit víra, vize, jasnozřivost (též ve významech: "vłožiť víru" - uvěřit, " na víru" - bez sezdání, "na viru" - na úvěr ap.)
10
virgajs virgula
virvál viřtla visačky visák visák (Vi) víš-i višňa višňa, vyvišpánka viť vitaj!, vitajte! vítané vítať vítka vitra vitrál vívka víza vizet (B) vizeť (Vi) vizír vizitýrovať Vizovice vjadnúť vjedno vjejačka vkasať (sa) vkročiť vłač vłáčiť (sa) vłáčiť si vłáčka vłáčuha vłádný vładovať vłaha, -hútka vłáky vłas vłasový buk vłastnit si (Z) vłaštúvka [v/f]
nářez, výprask (valašsky: "Vydržíš!") vidlice z prutů ke hledání vody, rudy nebo peněz (než jsou k tomu způsobilé, musí být po určitou dobu uschovány v šátku, který neměla v rukách žádná žena - ani při výrobě, ani potom) vřava vuřt hrušky (druh) pentle visící z copu děvčat svízel víš-li višeň višeň (strom), višně (plod) rákoska vít, vázat, plést (věneček, kytici) buď(te) vítán(i)! (na Val. nejužívanější pozdrav) dárek z cesty na přivítanou vítat ("Vitaj!, Vitajte!", Vitaj Ozefe!, Vitajte kmocháčku! Vitajte oba!, Vitam vás. Vitam vás takéj!") pohoštění na uvítanou; 2. větí vymláceného obilí provaz, úponek, upletený z březového proutí; 2 prut, hůl (Vyťáł mu vitrú.) viz "vitra" větí obilí vidění, vize, zjevení, jasnozřivost, věštění vědět vidět (Vizeš-i?) otvor ve štítě ozdobný; 2. hledí u přilby; 3. vůdčí beran ve "fálce" obhlédat, kontrolovat Vizovice (nikoli Vyzovice) vadnout dohromady, najednou lopata k čištění vymláceného obilí (jednoruční nebo obouruční) vstrčit, vecpat (se), vmáčknout se vkročit, vstoupit; 2. skočit do řeči klásí ze snopů ve středu humna v "posadu" vláčit; 2. vláčet se (po nemoci) snášet na hnízdo vláčení pole keř tažený po poli nahrazující brány silný, pevný, vyvinutý ovládat se, vládnout sebou, hýbat se vláha; 2. vlažná voda (v díži); 3. déšť, který jen krátce sprchne břevna sloužící k dopravě pluhu vlečením povrch počesané tkaniny (s chloupky) buk s bílou kůrou a bílými vlasy v prasklinách přivlastňovat si vlaštovka
11
vlček zvlčilý, mající vzhled vlka šeroslepost (hemeralopie), nedostatek vitamínu A bob planý hledík vlčí kožešina; 2. kožich z vlčí kožešiny lichotník, úlisník, podlézavec lísat se, lichotit (komu) viz "vlezdoprdelka" chalupa (žert.) široký ("vlézný komín") vejít se (Vleze-ji ten olej do téj sklénky) ; 2. vlézt pást na cizím žluva vlhkost vlk; 2. planý výhon na ovocném stromě; 3. květ lopuchu; 4. nákaza stromové kůry; 5. opruzenina (na hýždích) surová vlna dovážená z Uher vlna uherská vlňák nošený přeložením v uhlopříčce vlňák "do kříža" vlňák "na po-tažito" vlňák složený podélně (ne v polovině šířky) pokrývka do nepohody čtvercová z vlněné vzorované látky s vlňák barevný třásněmi pokrývka z bílého sukna (160x160 cm), vlňák, vylvlněný vlnatý sukně z červené vlny se svisle pruh. linkami; 2. sukně sváteční z vlněnka ruč. tkaného plátna (osnova len, útek vlna) vložit se s chutí do něčeho, zapracovat se vłomiť sa loni vłóni balík vlny k barvení vłožení vłožeňový provázek silný provázek, jímž se svazuje "vłožení" vlny před ponořením do velkého hliněného obezděného hrnce, v němž je indigová barva rozvařená v lidské moči ujmouti se nějaké věcí vlastní, nebo vmíchat se do věci cizí za vłožiť sa (do čeho) účelem skoncování ve prospěch vlastní nebo jiného uvěřit něčemu vłožiť víru přípona, téměř se neužívá (nahrazuje se předložkou v, ve - "v vnitř chałupě, v sobě, v něm, jabko v sobě chrobavé" ap.) vnuknutí vňuknutí vůčihledně, zřetelně, jasně vočihleďa jakoukoliv cestou voda nevoda polévka lojová prostá voďanka nosič vody žencům vodár druh řepy setý do strnisk vodňačka místo, kde voda prudce vytéká ze země (obv. po dešti) vodonoš povel kravám a volům k couvání vohá! (B) hřeben k počesávání lnu vochla počesávat vlákna lnu před spřádáním vochlovať vĺča vlčatý vlčí mhła vlčí ocas vlčí tlama vlčura vlezdoprdelka vlezdoprdelkovať vlezdořiťa, -tka vlezéní vlézný vlézť (sa) vlézt do škody vlha vlhotina vlk
12
vojenka vojenka (R) vojna vojvoda vałašský
vojvodství
vol nevol volacko volák vołať vołať cenu vołať sa vołavý(á) vole volí oko voliť voliť si volnavý vołovina vołovský volovy oči (F) voňať voňavý chrobak (F) voněť voněť smradem vonica vonička voskovica vozgřiť vozgřivka vozička
žena energická, rozkazovačná, panovačná smělá ovce válka vojvoda, svobodně volený vůdce valašského lidu (v 15. a 16. stol.) jehož práva a povinnosti byly vymezeny tzv. "vałašským právem" Známy jsou rody Krbců a Žáčků na panství hukvaldském v Kozlovicích, rod Muranů na panství frýdeckém v Ratiškovicích, rod Kramolišů v Rožnově. Později byli vojvodové na jednotlivých panstvích jmenováni vrchností; nosili červený kroj a řešili výhradně spory mezi osadníky a obcemi vzniklé při pastvě valašského dobytka (práva vojvodů zanikla v pol. 19. stol.) Vojvoda vsacký sídlil obv. na Hovězí nebo Halenkově (pod jeho správu patřilo i povodí Senice), brumovský v Lysé, později ve Val. Kloboukách. úřad; u Valachů vojensko-správní a hospodářská oblast vedená původně voleným vojvodou a sborem přísežných dle "vałašského práva". Později byli vojvodové jmenováni vrchností a jejich práva byla značně omezena. volky nevolky, chtě nechtě vole povozník s volským potahem volat; 2. zvát, poznat; 3. cenit si (při prodeji) cenit si (Co za tú vlnu vołáte?) jmenovat se křestním jménem nebo podle přezviska (Vołám sa Jan. Vołá sa Jastřábík, ale píše sa Orsák.) vyzývavá, vzrušivá, sexy struma, zvětšená štítná žláza (v minulosti onemocnění na Val. velmi časté kvůli nedostatku přírodního jódu) blatouch chtít hovět si, hýřit, dělat podle svého pomalu rostoucí hloupost volský blatouch očichávat, čichat tesařík pižmový vonět; 2. chutnat; 3. páchnout, být cítit (To maso už trochu voní.) zapáchat, smrdět kytice, kytička kytička, každá květina zahradní (i když nevoní) svíce ze včelího vosku mazat, slintat slintavka klouzačka, cesta uježděná sáňkováním
13
vozík pěší vozina voziť sa voziť sa na voziť tchořa (Vi) voznica vpáliť vpiť sa vpĺznúť vpŕdať sa vrablec vracať (sa) vrana vrandžeť vraní oko vranky (B) vrap vrapčinka vrápený vrapovaný vrapovať vrásnitý vráta vratečka vratič vrátka vrátnica vrátník vraz vráž (M) vráža vráziť vráziť (sa) vrázit hubú (B) vŕba vrbčí vŕbí vrbica vrbičí (B) vrčák (Z,Vi) vreco, -ce vredykať (sa) vŕgała vrgula (F)
dvoukolák bez žebřin vozík, na který se upevňovaly trámy při řezání na pile "jednošce" klouzat se, sáňkovat postihnout si na někom nosit nebo vozit milenkám doma nakradené potraviny (slaninu, uzené, mouku apod.) vozová cesta vběhnout (úprkem) vsáknout vklouznout, vetřít se (Chťéł vpĺznúť do jejich gruntu.) míchat se (do čeho), vměšovat se vrabec vracet (se) vrána žebronit s pláčem otlak na noze, kuří oko buchtičky neplněné, máčené ve mléce sklad, záhyb, fald (na látce) třešně planá faldovaný, skládaný, plisovaný, nabíraný faldovaný po šířce (punčochy, vys. boty) skládat (plisovat látku) vrásčitý vrata vratič (bylina) viz "návratníček" oplátka deska na vrata hlídač u brány, vrátný hned, v tu chvíli šleh, stopa po něm, podlitina, modřina jizva po bodné ráně krákoravě žvanit plané řeči otevírat dveře (často a zbytečně), chodit sem a tam (dveřmi), vrzat se lát, nadávat, hubovat (Furt po něm vráziła hubú.) vrba vrbové chrastí vrboví, vrbiny, vrby mladá vrba vrboví řehtačka velikonoční měch, pytel (na rameni); 2. kapsa vestěhovat (se), vecpat se, nastěhovat se čahoun vidlice z větve, s níž se stahovalo dřevo
14
vrh vŕhať vrhnúť sa (na) vrch vrch všeckého vŕch, vrch
vŕchama vrchař (R) vŕchkopec vrchovec vrchoví ludé vrchovišče vrchový vŕchtitý vrchy vrkoč vrkotať vrlina vrnožiť vrstva vrš (M) vršák vršáky mn. vršané vršeček vršek vršín vršúvky (Vs) [v/f] vrták vrták americký vrťanka (F) vŕtať vrtel vrtění vrtěť (F) vrtěť sa vrtnúť sa vrtohłavý vrub
hod; 2. rozsev obilí (rukou); 3. lichý počet; 4. stará jedn. určující počet - vrh = 3 ks, 3 vrhy = 9 kusů, 20 vrhů = kopa vrhnout, zvracet podobat se, zdědit vlastnosti po někom (Vrhnúł sa po tatovi.) horní strana, horní část dokonce, vrchol všeho vrch, kopec (ve výrazech: "z vŕcha" - s kopce, "z vrchu" - shora, "vŕch" - velké množství, "vrch všeckého" - největší, " vyjíť na vrch" vyjít najevo, "za vrch stołem" - u stolu ap.); 2. vrchol; 3. verš přes hory, po chodnících pastevec na vysokohorském kravském salaši, pasekář; 2. vlastník nebo nájemce salaše, bača temeno kopce vrchní haluz stromu obyvatelé pasek horní (živé) větve jehličnatého stromu horský vrchovatý kopce, vrchy, vrcholy kopců; 2. pole na kopcích copy ovinuté barevnou stužkou obtočené kolem hlavy povrkávat kmínek stromu (jehličnanu) neopracovaný, podložka pod klády (též "návała") švitořit, šveholit, trylkovat, cvrlikat, zpívat tiše a tence krátkými jednotvárnými zvuky (vrnožíja mladí ptáci, kobyłky) snopy vodorovně uložené horní část svahu vrchní část koruny malého stromu vršky stromů zbylé po těžbě obyvatelé vrchů, "vrchaři" vršek (stromu) viz "vršák" vrch jablka (druh) nebozez (s točidlem a držadlem pro levou ruku) mohutný vrták, jehož ostří bylo vylepšeno motyčkovitě zahnutými řezacími nožíky; sloužil k vrtání dřevěného potrubí na vodu mouka mletá na ručním "młýnci" vrtat věrtel, půl měřice ruční mletí na "młýnci nebo žrnoch" mlít na "žernoch" točit se (při tanci) obrátit se vrtošivý tyčka k zaznamenání dluhů; 2. dluh; 3. hůlka s vřezanými záznamy o produkci salaše
15
vrúb vrúbel vrúbl vrútiť sa vŕzať vŕzať sa vŕzat sa (B) vŕzať, -gotať vrzdiť vrždžať vrždžeť vrzgač vŕzgať vrzgot vrzgotať vrzgotky vŕzniť + vŕznúť vrzúgať vrzugýňať vřácnúť vřácnúť vřed
vřesk vřéskať vřésknúť vřeščať vřetenica (F) vřeteno
vřískať vříť vřítenica vřititŕn
roub klínek v posledním ohnívku, jímž spojují dva řetězy roub na štěpování; 2. kolík na utahování povřísla vřítit se vrzat; 2. klábosit viz "vráziť sa" otevírat dveře (často a zbytečně), chodit sem a tam (dveřmi), (viz též "vráziť sa") vrzat, skřípět, skřípat vrčet (o kolovrátku) vrzat, křupat, skřípat (o sněhu pod nohama za mrazu) vrzat silně krátkými zvuky, skřípat (sníh "vrždží" pod nohama za mrazu, nenamazaná kola nebo stěžeje "vŕžú") viz "kurástvová buchta" vrkat (pták "vŕzgá, vrzolí, vrzgolí, vrzúgá") vrzání vrzat (jemně), skřípat vrzačky v botách být mrzutý vrznout vrzat hlučně (Boty mu vrzúgały.) vrzat na housle (hrozně) udeřit, praštit rozbít se s rachotem, zařinčet vřed; 2. záchvat křeče, padoucnice; 3. nemoc vnitřní, která se nedá vysvětlit žádnou zevní příčinou; 4. každá záhadná křeč Jako vřed byly označovány choroby: "łámání v kosťách, ščípání v hłavě, dření v nohách a rukách, mořéní v břuše, kłání v boku, boléní u srdca, łúpání v křížoch". Dále pak : "vřed zjavný" - padoucnice, "tajný" - bezvědomí, "sečený, tratěný, łámaný, modrý, krútěný, zajeděný, zapitý, zaspaný, zalekaný, zahněvaný, morný" ap. vřískot, křik; 2. dítě stále křičící; 3. vřes vřískat, hulákat, osopovat se vřísknout vřískat, ječet; 2. plakat ječivě slepýš hřídel unášející "běhún" ve mlýně; 2. osa kovová zapadající do "papřice" v ručním "młýnci" Umožňuje zvedání "běhúnu" (kamene). Při zvednutém "vřetenu" se umele šrot, při polospuštěném kameni "vrťanka" (krupice) a při úplném dosednutí kamene "múčanka" (mouka) vřískat, skučet (Větr vříšče.) vařit se ("voda, šišky vřú" - nikoli vaří se, "zemňáky uvřeły" uvařily se, "voda zevře a vyvřeła") slepýš (věřilo se, že je jedovatá) rehek domácí
16
sukno modré, vyráběné vsetínskými soukeníky (barvilo se za tepla indigem rozpuštěným v lidské moči) Vsetínsko Vsacko [v/f] vsetínský (užívalo se výhradně vsacký) vsacký [v/f] založit, ztratit (Desi sem vséł křivák.) vseť viz "vlněnka" vsetínka [v/f] vsáknout vsíknúť [v/f] vykřiknout vskřiknúť [v/f] vložit se (do čeho) vstúpiť opálka průměru 40-45 cm opatřená uchem vsypačka vsypat trochu něčeho (jednorázově) vsypnúť všude všade, -dy [v/f] všude všahde (R) stále ("vše věčí" - stále a stále větší, "vše daléj, vše horší" (R) - čím vše [v/f] tím) blízko, poblíž, nejblíže všebližéj (M) [v/f] všechen, úplně, zcela všecek všichni všeci [v/f] všecičko všecinko [v/f] všechno všecko [v/f] všedobr horský [v/f] léčivá bylina ? čmelík (též "mrle") všeła [v/f] předpona leda- ("všelico, -jak, -jaký" ap.) všeli- [v/f] ledaco, lecco(s) všelico [v/f] všelijakmožně [v/f] všelijak všelijaký všelijakový [v/f] všelijaký, ne hrubě dobrý, nijak valný všelijaký [v/f] mladá veš (vylíhlá z hnidy) všéňa [v/f] největší vševěčí [v/f] všímavý, chápavý, bystrý všímačný hřeben hustý k vyčesávání vší; 2. lajdák všivák [v/f] zavšivený všivavý [v/f] všivák, mizera, darebák všivún [v/f] vetřít se vťałúpiť sa vlepit (hubičku), udeřit vťapiť + [v/f] tehdy (též "vtedováť, vtedaj, vtedy, vtehda, vtedová") vtedy [v/f] vtom, v tu chvíli, najednou vtéj [v/f] někam vstrčit vtentovať řez v kládě na pile "jednošce"; 2. viz též "útor" vtěr [v/f] nástroj na zhotovení rýhy pro dno "bedna" (též "útorník") vtěrák [v/f] zhotovení drážky pro zasazení dna bednářského výrobku pomocí vtěrování "útorníku/vtěráku" rychle si něco obléci, vskočit do bot (Vtrhnúł do papučí.) vtrhnúť si [v/f] kvapně, ochotně, s chutí vtržno [v/f] kvapný, důrazný, rozhodný, hbitý, k činu připravený vtržný [v/f] šístka (vlasy přistřižené do čela) vukla hlupák, blbec, idiot vúł vołúcný vsacké súkno [v/f]
17
vúla
vulgo vúňa vúpoły vuřt vúz furmanský
vúz hnojňák
vúz hrubý vúz kravský vúz nízký vúz selský
vybabrať vybambúšiť vybáňať vybantovať vybarviť vybarviť (sa)
vůle (též ve významech: "vaša vúla" - jak si přejete, "nedať vúle" nedovolit, "v dobréj vúli" - v dobrém úmyslu, "byť po vúli" vyhovět, "na vúlu" - podle své vůle ap.) alias, jako, zvaný "přezviskem" vůně kol pasu salám vůz povoznický (též "gréfy nebo fasuňk") Spodek zesílený, zadní kola větší, gréfy vyšší, někdy vyplétané proutím, podvázané řetězem, vrch krytý plachtou, kočí seděl v "kočírce/kelni". Gréfy se skládaly ze 4 vrlin, které byly spojeny "rozpínáky"; ve vrlinách byly "deščky, pruty a řetaze". Sloužil k přepravě objemných a těžkých nákladů na velké vzdálenosti. Zapřahalo se i více koní, na nichž se i sedělo. Později jezdil jen jeden pár, k němuž se při stoupání připřahalo (kočí seděl na sedátku na předku vozu). vůz na rozvážení sypkých nákladů a hnoje (spodek stejný jako u selského, vrch tvoří obrtle s klanicemi, deska "spodnica", boční desky "bočnice nebo hnojnice", vozí-li se sypké hmoty vloží se mezi ně příčná "čela") viz "vúz selský" vůz selský menší a lehčí viz "vúz hnojňák" vůz univerzální, určený pro použití horském zemědělství, který se skládal z několika hlavních části: "předku, zadku, rozvory a gréf" součásti "předku": "násad, osa, poduščica, tradliny, obrtel, kłanice, snice, podjížďa, oje, švořeň, svorník, táhło, váha, brce s prclíkem a vrúblíkem". Oj je zakončena "zdířkú, zdržákem, a káčerkem", na němž je navlečen "držák" součásti "zadku vozu": "násad, osa, poduščica, rozsochy/žídło, tradliny". K vozu patří kola, která se skládají z "hłavy s bukšú, špic a łúkotí", které spojeny tvoří "oklad s ráfem". Ke kolu patří též "záosek a podłuška". Předek a zadek vozu je spojen "rozvorú se svěrákem a podkładkem". Přečnívající konec "rozvory" se nazývá "ocas", na něm bývá umístěn "šlajf/šrúb s kłátkem a prackú", nebo koncový "švořeň-závozník" Selský vůz byl pro polní svoz vybaven "gréfamy", které tvoří horní a dolní "vrliny/gréfiny", spojené vzájemně "deščkami, pruty a řetazy"; rozepření "gréf" zajišťovaly "glamy". K výbavě vozu s "gréfami" patří také "lušně", které je podpírají a "paúz". zmást někoho, ztropit si z někoho žert vykuchat, vyvrhnout vnitřnosti (u zvěře) vykouřit tajně prohlédnout a vzít (Vybantováł mu kapse.) vysvětlit, vyložit (komu co) vysvětlit, vyložit; 2. ukázat se v pravém světle
18
vybečať sa vybednářiť vybékať sa vybíjanec vybíjaný vybíjať vybírať sa vybláknúť vyblakovať vyblčať vybledłý vyblednúť vybĺknúť vyblkovať vybobčiť sa vybombovat (Z) výborlivý výbornosť vybrakovať vybrať sa vybrbłať vybrčať (kemu) vybrchať sa vybŕkať sa vybřakovaný vybřakovať vybřáňať vybřécť výbuch (M) vybúliť vyburcovať vybúřiť (sa) vybyť výbyt vybyť (si) vybývať vycamrať vycápať vycásať vycecať vycecíkat (Z) vycepovať vycicať [cy] vycigániť [cy] vycimbať [cy]
vyplakat se vybít, vybednit, rozebrat vyřvat se, vykřičet se násilník, rváč, nezkrotný člověk prohnaný, všemi mastmi mazaný; 2. vyzdobený cvočky ("řemeň vybíjaný") vytloukat "kúłem" díry pro "kołky a ostrévky"; 2. zdobit řemen cvočky časit se, vyjasňovat se vypuknout, vznítit se, vyšlehnout (Oheň tak vyblakováł.) vykřikovat, slovně napadat rychle vyhořet vyrudlý na slunci vyrudnout (na slunci) vyšlehnout plamenem vyšlehovat vykálet se (o koze, ovci, králíkovi) vydělat, získat vybíravý kvalita porazit, zabít (ovci) vyjasnit se vyčinit, vynadat, vyhubovat vybrblat vyhrabat se, vypravit se, konečně odejít vyvést (se) (Ptáci sú vybŕkaní.) vytříděný, vybraný, vyřazený vybrat, vytřídit někomu nabít vybřednout, vyváznout, vyjít z něčeho zřídlo na poli vykulit (oči) vyplašit, vzbudit, vyděsit vybouřit se vydržet věno odbýt si (robotu, trest, nemoc) zbývat, nadbývat prozradit nabít někomu nařezat, nabít, nasekat (komu) vymámit vysát, "vycicat" vychovat vycucat, vysát vyžebrat, vyptat (se lží) vysázet (peníze), utratit
19
vycízať vycmáňať vycmrndaný vycmrndať vycmrndłý vycúdiť vycúdiť (sa) vycudovať vycurygať vycváłať vycvekovať vycvikaný vycvikať vyčabrať vyčahať vyčachrovať vyčák vyčákať vyčápaný vyčápať vyčasiť sa vyčastovať vyčehłaný vyčepcovať vyčídiť sa vyčina vyčiniť vyčiňovať vyčíst vyčítať vyčka vyčmugať, -mivyčnisko vyčtłý vyčtnúť vyčuť vyčvandrať sa vydájať vydať sa vydatá vydatí vydávať sa vyděliť výdherný výdił výdłab, -bek vydłábiť
cedit, vylizovat (až do dna) vykouřit viz "vycmrndłý" vylévat zesláblý, vyžilý vyčistit, vyprázdnit; 2. vypít vyčistit se po porodu (u dobytka), vyhubovat, nadat vycouvat vykárat, vycepovat natlouci "cvoky" do podrážek obratný, zručný vycvičit vycákat vyšplhat vyměnit směs ječmene nebo ovsa s vikví vycákat deštěm vyhlodaný (skála, cesta) vycákat, vymáčet vyjasnit se dát výbavu vychozený, opotřebený (kruhově) vypohlavkovat vystřídat se vičná sláma vydělat (kůži); 2. vyčistit obdělávat pole přečíst vypočítat plevel (druh) najít, vysledovat, zjistit pole po sklizni viky vyčtený vyčíst (text); 2. vyčítat vyslyšet, vyslechnout vykoupat se dojit vdat se, provdat se provdaná provdání vdávat se podělit, odkázat podíl dědictví nádherný, podivuhodný, velmi pěkný podíl (daný ještě před smrtí) vnitřní, vydlabaný prostor "kadłubu" vyžebrat, vymámit
20
vydójiť vydráňať + vydraný vydrapiť vydrať vydrať sa vydŕdať vydŕdať (sa) vydrndať vydryjance vydržať vydřístať (sa) vydříť vydříť sa vydubiť vydúliť vyďurbať sa vyduť sa vydýmiť vydýmiť sa vydyndať vyegzecírovať vyfíkať vyfíkłý vyfíknúť sa vyfištroniť (F) vyforbicírovať vyfórovať vyfrakovať (M) výfuk vyfukarovať vyga vygécať vyglajdaný vyglajdať vyglančiť vyglgať vyglgnúť vyglundať sa vygluť vygluť sa vygoňance (B) vygŕcať sa vygumať vyhampasovať vyhamraziť
vydojit vyškemrat, vyprosit sedraný, opotřebovaný vytrhnout vyškrábat vytrhnout se, vydrat se, vyškubnout se vyškemrat, namáhavě získat vytřásat, vytřepávat, natřásat se vyškemrat, vyloudit viz "cmerky" být potrestán domluvou nebo bitím (Nedožíraj, až nevydržíš!) vykálet se; 2. vyzradit, vykecat (pejor.) vyrvat, vytrhnout (z ruky), vzít násilím; 2. vydělat (usilovnou prací) vytrhnout se vyvést, provést (Cos tam zaséj vydubíł.) ; 2. napráskat, nabít, natlouct vypít až do dna pracně, namáhavě se z něčeho vymotat (z trní, z dluhů, ze strachu) vydouvat se, bortit se ukrást (před nosem) vykouřit se, zmizet, vypařit se vyžebrat vycvičit, vychovat vystříkat vyfintěný, vystrojený obléci se hezky vymudrovat vypořádat (koho) vyhnat (Šak já ťa vyfóruju!) dát na frak vejce vyfouklé pročistit obilí vikev nabít, nasekat (někomu) vyviklaný vyviklat vyleštit vypít vyloknout, vypít vyhrabat se vyklovat vylíhnout se (o ptácích) (Vygluło sa enem devět kuřat!) viz "cmerky" vyříhat se, vydávit se vyhloubit díru sochorem pro "kolek" pracně dobýt (na někom) viz "vyhampasovať"
21
vyháňaní vyhandlovať vyhandrčiť výhas výhaz vyhładniť, -něť výhłav vyhlédať výhledný vyhłobiť vyhnájať vyhnáłov vyhňápať vyhňápať sa vyhnítý vyhodiť vyhodiť sa vyhogance (B) vyhójiť sa výhončlivý vyhóněný vyhoření
výhon ovcí na salaš (o svatodušním pondělí) vyměnit vyměnit, směnit vyhasnutí peci v huti (sklářské) zálusk, zlost (na někoho) vyhládnout bájný tvor (půl ptáka, půl hada) vyhlížet, jít naproti (Vyhlédali zme tatíčka.) zřetelný, jako na dlani vytlouct, vyrazit vyhnojovat bydlení na samotě nabít, natlouct, nařezat (komu) vykálet se (Vyhňápáł sa u hnoja.) vyhnilý vyhodit, zahodit; 2. potratit (u dobytka) vyrazit se, objevit se (vyrážka) viz "cmúr" uzdravit se krmný, dobře se vykrmující vyžilý, sex. vybitý místo po požáru, požářiště ("je tu jak po vyhořéní" - pusto a prázdno)
vyhořeť výhosť výhranek vyhráť vyhrávať vyhrážať vyhrčať vyhŕňať vyhrúžaný vyhrúžať vyhrúzený vyhrúžený vyhryznúť vyhryznút (Z) vyhřešiť vyhúcaný vyhúcať cestu vyhučeť (R) vyhújaný vyhújať vyhúkanec vyhúkať
pochybit, nemít pravdu (Neřeknu nic, nerád bych s tým vyhořéł.) propuštění z panství; 2. vysvědčení snoubencům o provedení ohlášek vyhrané peníze zvítězit dělat zastaveníčko s hudbou vyhrožovat; 2. vyhrazovat (místo) vyhrnout se vyhrnovat vymáčený a vyschlý ("vyhrúžané boty") smočit, omočit vylekaný vymočený (ve vodě) vypudit vyštvat, vykousat (Vyhryzli ho z domu.) vynadat, vyhubovat (komu) vyježděný vyjezdit cestu vyhořet směněný, vyměněný vyměnit, směnit bojácný člověk vylekat, vyděsit
22
vyhúliť sa vyhúpnúť vyhýňať vyhynutý vycharbať sa vychładěj vychładiť sa (R) vychlámať sa vychlapať (F) vychlópať vychĺpať vychoděný vychodiť z łásky východomoravská nářečí
vychrániť vychrániť sa vychraňovať vychrbłať (sa) vychrkovať vychudnutý vychvátiť vychybiť výchyrný vychystávať vychytiť sa vyjašený vyjašiť (sa) vyjaviť výjdený vyjevený (Z) vyjímák výjimka (Z) vyjíť vyjíť (R) vyjíť na skazu vyjíť na vrch vyka vykahŕcať sa vykachrať (F) vykachŕňať sa vykartiť
vyjasnit se vyskočit, vyhoupnout se (Vyhúpni na vúz.) hynout vyhynulý zotavit se (z nemoci) vykuk, vychytralec pomstít se (někomu) vysmát se vypít nafackovat, naliskat, naplácat vypít, vylokat opotřebovaný, vychozený, vyběhaný být neoblíbený, nesympatický nářečí jimiž se mluvilo a částečně ještě mluví na východní Moravě, podél slovenských (dř. uherských) hranic. Dělí se na severní a jižní větev, přičemž valašské nářečí patří do severní větve. Termín zavedl do dialektologie prof. J. Bělič. Nahradil tak termín "dialekt moravskoslovenský", užívaný prof. Fr. Trávníčkem. Valašský dialekt se tedy označuje dialektologicky správně jako nářečí východomoravské (severní větev). vyklidit, vyprázdnit; 2. vypít až do dna vykálet se poklízet, uklízet vykašlat se vykašlávat vychudlý, vyhublý uchvátit, ukrást minout někoho omylem vyhlášený, znamenitý (též "vicherný") chystat (přednostně) vyběhnout, kvapně odejít vylekaný, vyjevený, vyděšený, udivený vylekat (se), vyplašit (se) prozradit, sdělit vyšlý (ze školy) vyplašený, téměř šílený vyděrač, vydřiduch, vykořisťovatel poslední brázda, která rozděluje záhony vyjít, vystačit; 2. vychodit školu vyjít, odejít upadnout do bídy prozradit se, stát se známým (Všecko vyšło na vrch.) vikev vykašlat se vyzvracet vykašlat se vybít, pozabíjet, vyhubit, vyplenit
23
vykašłať sa vykašłať sa na výkaz vykázať vykaziť sa vykazovať vykłabávať (Vi) vykłádať vykłádka vyklesniť vykliť sa vykłúčiť vyklupať vykmásať vykmasiť vykmíniť vykocmať sa vykohátiť vykohŕtiť vykochať sa vykombélaný vykopať (M) vykostkovať vykoštovať vykotiť (sa) vykotúlať vykrabatiť sa + vykrámiť sa vykrámovať sa vykrášlený vykrbiť sa vykrháňať sa výkrojek vykrpačiť vykŕsať sa vykrúcať vykrúcať sa vykrucovať sa vykrúhliť vykrútiť sa vykrútiť, -cať vykřádať sa vykřápať
vykašlat se opustit, ztratit zájem (pejor.) ; 2. nedat, neposkytnout (též "nakvákať") vyměřený díl lesa ke skácení určit vyhynout, zkazit se vypovídat, zodpovídat se (před soudem) vybírat peníze při posledním obcházení vesnice při "kłabání" o velikonocích vyprávět, mluvit, povídat; 2. vykládat zboží vykládání (nákladu) odseknout viditelné suky na "kłátku" vymluvit se (z něčeho) vymýtit les vydlabat, vysekat vytahat, vytrhat, vyškubat vyškubnout, vytrhnout, vyrvat získat pro sebe vypravit se (na cestu) vyvrátit, převrhnout, vyklopit, vylít z nádoby tekutinu viz "vykohátiť" uzdravit se z nemoci vyviklaný vysekat dřevo "motyčkú" vybrat pecky ze švestek vychutnat vyvrátit, vyklopit, převrhnout, převrátit (vůz); 2. vypravit se (na cestu) (Už sa konečně vykotili?) vykutálet se odejít konečně se vypravit na cestu vypravit se, sbalit si věci vyzdobený zotavit se, vyzdravět vykašlat se ovoce s odkrojenou nahnilou částí vydat (co komu) vykřesávat se z nemoci, uzdravovat se vyždímat prádlo ručně vymlouvat se; 2. tančit, pyšně se vykrucovat (v kole) vykroucet se, vymlouvat se, vzpěčovat se vytvarovat vnitřní prohlubeň dušky "křivým pořízem" vytančit se; 2. vykroutit se (z povinnosti, podezření); 3. vykálet se (o psovi) vyždímat, vymačkat uzdravovat se, "vykřívat" vytlouct; 2. nařezat
24
vykřáť (R) vykřesaný vykřesať vykřesať sa vykřikovať vykřikovať (keho) vykřísiť sa vykříť, -áť vykřívať, -řádať vykřívjať sebú vykšałtiť sa (M) vykštałtěný (M) vykučiť vykučovať vykudliť vykúkať vykúknúť vykumfovať vykúsať vykúšať vykutať (si) vykvartýrovať vykvartýrovať (sa) vykyčkať vykydnúť vykylnúť (kemu) vykynožiť vykynožiť horu vykýpať vykysať vykysnúť vykysť vykývaný vylajsňovaný vyłamúzgať vylápať sa vylapotať vyłátať vylehnúť vyłépať výlet vyletěť vyležeť vylézť vyłhať sa vylíčený
okřát vysekaný (do kamene) vysekat (do kamene); 2. vykřesat jiskru zotavit se, vyjít z nemoci; 2. stát se, dopadnout (Nevím, co sa z teho vykřeše - nevím, jak to dopadne, co se stane) vyvolávat, povolávat označovat, určovat viníka (Vykřikovali ho złodějem.) uzdravit se okřát, uzdravit se uzdravovat se (Tož tu strýče vykřívajte!) nakrucovat se, pyšnit se vystrojit se vystrojený viz "vykučovať" vymýtit, vytrhat pařezy vytahat (za vlasy, uši) vykukovat, vyhlížet vyhlédnout vyhodit, vyprovodit (násilím) vystrnadit, vypudit vyzvídat vyhrabat ("pečeňáky" z popeła) vystěhovat, vyhnat z bytu vystěhovat (se), vypovědět vykudlat vyvrhnout vyplístit, vynadat, vyhubovat vybít, zničit, vyhubit, vyplenit vymýtit nezralý les vykypět vykysnout, zkysnout vykynout vykvasit vyviklaný obložený lištami vylámat vykálet se (řídkým) vyžvanit nařezat (komu) vstát, opustit lůžko nabít, nafackovat vikýř ve střeše (též "schłopec") vyběhnout odbýt si šestinedělí, vyležet nemoc vymotat se (z čeho); 2. prozradit (Vylézło to z něho.) lživě se vymluvit vymalovaný vápnem
25
vylíčiť vylíňať vyliskať vylízať sa vyližďúra vylna vylňák vylněný vylochtať vyłomiť vyłožiť vylúchať sa vylulať (sa) výłupek vyłúpiť vyłupnúť vyłuščiť (J) vymakotiť vymalovaný vymámiť vymamlasiť vymandrčiť výmasta vymastiť výmaz vymazať vyméniť vymeno vymigať výmin vymíňať (sa) výminka, -nek vyminúť vyminúť sa vymiškovaný vymiškovať vymítiť si + výmitka vymjágať vymładiť vymładiť sa (R) vymłátěný vymleť vymleť sa vymłuvený vymłuviť (sa) vymná
vybílit, vymalovat (vápnem) vypelichat, zbavit se zimní srsti nafackovat okřát, zotavit se, sebrat se (z nemoci) podlézavec, lichotník, "vlezdoprdelka" vlna viz "vlňák" vlněný hltavě vypít vymámit z někoho (peníze) vyprávět, vysvětlit, vypovědět zmáčet se vypít (z láhve); 2. vymočit se (v dět. mluvě) ořech vyloupnutý ze slupky udeřit, dát políček (Jednu mu vyłúpíł.) vypít jedním douškem vylouskat splést, říci něco hloupého, nejapného (Tys to ale vymakotíł.) nakreslený vyloudit vyvést hloupost, něco nekalého vymámit (lhaním) rozpustilec, uličník, dareba, šibal, výlupek vymastit (tukem); 2 vyvést (neplechu) vymazání dluhu u notáře nanést "mazanicu" do pece vyjmenovat vemeno vystříhat podmínka, poplatek vyhýbat se; 2. spotřebovat, vypotřebovat výměnek vyhnout se minout se, nestřetnout se vykleštěný vykleštit vymínit si vynášení v kartách vymačkat vyrůst po spasení nebo pokosení (o trávě) omladit se,. zmladit se (Strom sa vymładíł.) vymlácený vymlít; 2. praštit (přenes. ) praštit sebou omluvený omluvit (se) dojná, dobře dojící (s vyvinutým vemenem)
26
vymnúť vymodliť sa výmok výmoł vymrviť sa vymrznutý vymřełá dědina vymšéní vymšiť vymudrovať vymustrovaný vymustrovať vymustrovať (sa) vymýkať sa vymyšlenosť vynachváliť (si) vynajíť (si) vynáłoha vynášať sa vyndrovný vynésť vynésť sa vynešený vyničiť vyňuchať vyňúrať vyobíraný vyobracaný vyočísať vyoďéť sa vyoďétý vyodívať sa (R) vyodpočinutý vyoháňať vyokłádať vyopáłať vyosliť vyošívať vyožíhat (Z) vypadnúť z chuti vypakostiť vypakovať vypálenec (J) vyparuchniť si
nabývat na mléce (u březích krav) vysekat se (z problémů) místo, kde dlouho stála voda dolík vodou vymletý vymotat se (Žałovali ho, ale on sa z teho vymrvíł.) ; 2. vypravit se na cestu vymrzlý vylidněná ves mechová výplň mezi trámy vyplnit mezery mezi trámy mechem vymyslet vystrojený vymyslet, připravit vystrojit se, nastrojit se (směšně) vysmeknout se novota vychválit, vychvalovat objevit, nalézt, vynalézt výloha, útrata vyvyšovat se, vychvalovat se vandrující prozradit přestat snášet, ukončit snůšku (Kura už sa vynésła.) známý, vyhlášený vyhubit, zničit vyslídit, vyčenichat najít, objevit, vyšťourat, vyčenichat, vyslídit vybraný, šikovný obratný, vycvičený vyšlehat (komu) svléci se svlečený (z oděvu) vysvléci se odpočatý napráskat, vyšvihat, nabít, nařezat (někomu) (Vyoháňała mu metłú.) nařezat, nasekat, zbít vyčistit, oddělit plevy a slupky od zrna na "opáłce" (Vyopáłaj dobře tú pohanku.) říci něco hloupého, hloupě prozradit nasekat, nařezat nabít, nasekat (komu) znechutit se, znelíbit se vyvést, provést (lumpárnu) vyhnat, vystěhovat, vyhnat z bytu (koho); 2. vybalit se prohnaný člověk vydělat si málo (obtížně)
27
výpasek vypasený vypaskudiť vypasovať vypaščekovať vypatkovať vypěkať vypékat (B) vypeřovať vypchaný vypchať vypičúřený vypičúřiť sa vypídiť vypiglovať vypírať vypírať sa vypiť vypjádliť sa vypjať vypłáknúť vypłakovať vypłaniť vyplantať sa výpłata vypłatiť vyplaziť (sa) vyplcnúť vypĺcnúť vyplehniť vypléskať vypleščený vypleščiť vypliskłý, -luvyplknúť, -luskvyplkotať vyplpotať vypluť vyplzłý vyplznúť vypobízať vypočuť vypodobený vypodobniť vypohodiť sa vypořádať (sa)
mzda bačovi a valachovi vykrmený vyvést nepřístojnost, neplechu zúžit v pase vynadat vyleštit, vyhladit pálit, žhnout ("słúnko vypěká") vytápět pec vybírat desky (ze stěny, z lopatek větrného mlýna) vycpaný vycpat nevkusně oblečený obléci se nevkusně, směšně odměřit pídí vyžehlit máchat prádlo po "zvářání v łuhu" vzpírat se, zapíráním se vyhnout obvinění vyzobat (Ptáci vypili proso.) vyšplhat se vypnout, vystrčiť (Hołú řiť naň vypjała.) vypláchnout; 2. udělat si z někoho legraci vyplachovat; 2. pádit, prchat, utíkat (Vypłakováł, až v řiť patama hłobíł.) učinit planým (pole); 2. zahubit, vyhubit vymotat se daně a poplatky potrestat vypláznout (se) vykálet se řídkým (o huse) vypustit z úst nevhodné slovo vyhubit (plevel, hmyz) nabít, nařezat (dlaní) vytřeštěný vytřeštit, vypoulit (oči) snesený bez skořápky (o vejci) snést vejce bez skořápky vybrebtat, vyzradit, prozradit vykecat, vyžvanit vyplivnout vypelichaný vypelichat po delším pobízení někoho přimět vyslechnout namalovaný vylíčit, popsat (koho) vyčasit se vyplatit, vypořádat se; 2. nadat (komu)
28
vypořízovať vypostávaný vypoščať (si) vypoščávať si vyprášať vyprášiť sa vyprať vypraviť sa vyprávjať vypravjať sa vyprávka, -janí vyprdoliť vyprkotať vyprostěný vyprostiť si vyprubovať vyprúčať sa vyprúčený vyprúčiť (sa) výprysk vypryskovať vypsať tvar vypškaný vyptaný vyptať (si) vyptávať sa vypucovať vypúčať (sa) vypučiť výpuk výpust výpusta výpustek vypúščať vyrabovať vyračať vyráčiť vyráčiť sa vyrafičiť vyráchať sa vyrátať vyrátať (sa) vyrážaná samétka
vystrouhat pořízem odpočatý, odpočinutý vypůjčit (si) vypůjčovat si vyprošovat vylétnout z úlu a zbavit se obsahu vnitřností (u včel) vyhnat, vyhodit, vyštvat odejít z domova jinam vyprávět, vypravovat vypravovat se (kam), chystat se (Vypravjali sa na rolu.) povídačka, vyprávění prozradit vybrebtat, vyžvanit, vykecat natažený naznak nadejít si (přímým směrem) vyzkoušet nakrucovat se, prsit se, naparovat se, nafukovat se; 2. prohýbat se, dmout prsa prohnutý, vypjatý v prsou; 2. nachýlený na stranu; 3. vydutý (dno sudu) prohnout (se), zkroutit se, vyhnout se do strany výduť těsta v prasklině upečeného pecnu (též "kuřenka") pramenit, vystřikovat nakreslit tvar podle šablony vyčpělý vyžebraný vyprosit, vyžebrat (si) (Vyptáł si ju k muzidze. Nemá, než co si vyptá.) vyzvídat, ptát se vyčistit vypínat, vystrkovat (břicho, zadek) vypnout, vystrčit (Vypučiła naň hołé grytí.) prasklina na kůrce chlebové pustina, pustota, samota (Je tu jak na výpustě.) smetisko, mrchoviště; 3. výtok náhonu krytý přístřešek u salaše vypouštět, nevěnovat pozornost (Jedným uchem poslúchám, druhým vypúščám.) vykrást zcela vyhrnout se (ven) sdělit, vyjevit, prozradit vyjevit se, splnit se (Sen sa mu vyráčíł.) vyvést (komu co), ztropit si z někoho žert vymáchat se vypočítat vypořádat se, vyrovnat se, zaplatit dluh lemovka sametová vzorovaná
29
vyražený vyraziť sa vyredykať vyrévať vyrgatý (J) výročitý vyróchať výrost výrostek
vyrozprávjať vyrozumňéní vyrúbať vyrúbať (kemu) vyrúpať výrva vyrvajs vyrvať sa vyrychtovať sa vyrýpiť vyrypovať vyrývať vyřácať vyřádzať + výřida vyřídiłka vyřídiť sa vyřídiť sa nečím vyřknúť si vyřváňať vyřvávat (B) vyscaný vysécť vysednúť (na keho) vysednúť hubú (na keho) vysednúť si vysemeniť sa vyschnutý vysírať sa vysísať vysklepiť výskočky
vystřelený oteplit se, být slunečno (Jak sa vyrazí, drozd zpíve aj v zimě.) vystěhovat, vystrnadit vyzpěvovat, vykřikovat zavalitý výroční nařezat (komu) výchova schovance, schovanky (Była tam ve výrostě.) chlapec, který vyšel školu a není ještě odveden (nadávky: "ocłoň, opłan, zdoroň, súpora, netús, sotor, chałáň, tumaja, božemůj, poťápło, cogáň, całoň, snohál, územek, drlín, vyzíblina, cmajdáłek, tlama" ) domluvit (komu) oznámení ústní nebo písemné vykácet, vymýtit, vysekat vypráskat, nabít někomu vyhlodat průrva, vyplavená zemina hřmot, hluk vytrhnout se, vyškubnout se vyšňořit se, přistrojit se (směšně) vyrýpnout jít rychlým, pružným krokem; 2. provokovat vyrývat; 2. provokovat nabít někomu řádit, ubližovat vyřízení, projednání výmluvnost, výřečnost vyrovnat se, dohodnout se (S tebú sa šak vyřídí, jak v noci z řiťú.) porozumět něčemu říci si o něco vyzpěvovat, vykřikovat (hrubě a hlasitě) viz "taráňat" vymočený (bez moči); 2. vypočítavý, lstivý vyséci (kosou) zasednout si (na koho) pustit se do někoho, domlouvat důrazně zasednout si (na koho), osopit se vyrůst z nesetého semene vyschlý chlubit se, vytahovat se ukazovat se, vyhlížet, vycházet (Płamének enem tak vysísáł. Słúnko už vysísło.) zaklenout (sklep) první frakce při pálení slivovice
30
výskoky výskyď vyslečený vyslepičit vysłopať vysłučkovať sa výsłužek vysłúžiť vysłúžiť (si) výsłužka výsłužka (B) vyslzeť vysmyčiť vysmýkať vysnážiť sa (J) vysnúť sa vysnúvať sa vysrať sa vystasiť sa vystáť výstavek vystaviť prácu vystíbať vystihnúť vystihnúť (kemu) vystrájať vystrážiť vystŕkať vystŕkať vystrkovať vystrójiť výstruh výstruh vystrúhať vystřílať vystřízběť vystúpený vystúpiť (si) vysúšať
drobty másla v podmáslí hromada kamení sesbíraná na poli, uložená na jeho kraji vysvlečený, bez obleku (svrchního šatu) vyzradit, říci vše jinému vypít, vychlastat, vychlemstat rozvázat se, vyvléci se jídlo, výslužka z hostiny posloužit vysloužit si dar koláčů ze svatby nebo drobů ze zabíjačky (obyčejně 1 jitrnice, 1 jelito, 1 klobása) zabijačkové pohoštění sousedů (obv. "jelito, jitrnica, kłobása, podbradek, prdelačka, kyselica") vyplakat se vytáhnout (věci), vytrhat nabít, nařezat (řemenem) vykálet se vylézt, vysunout se (z díry) vylézat, sunout se vykálet se; 2. ztratit zájem, opustit (pejor.) objevit se, ukázat se, objevit se náhle (Znenadohy sa vystasíł.) ; 2. předložit, vytasit se vydržet (bolest, nepohodu, trápení); 2. vychladit nadojené mléko a oddělit smetanu (ve "srúbku") semenáč, strom ponechaný v rubisku vyrobit, dokončit práci nabít, nařezat (/komu) porozumět, přijít na kloub, poznat, správně rozeznat (Nemožu tomu vystihnúť.) potrestat (někoho) vyvádět, dovádět, chovat se nepřístojně vyslídit, vyšpehovat vyčítat předhazovat, vystrkovat; 2. pomalu splácet (Vystŕkala ně, že su zavítka. Vystŕkali nám to po rýnském.) vytýkat, vyčítat uspořádat (svatbu, pohřeb) klínová rýha v šindelu hluboká 2-3 cm, do níž se vkládá "střeła"; 2. nástroj, jímž se drážka vystruhuje drážka v silnější dlouhé straně šindele; 2. bití, nářez vyškrabat, odstranit hnůj zpod nohou dobytka ve chlévě; 2. vyšlehat nafackovat někomu vystřízlivět vystouplý vystoupit, vysednout vysušovat
31
vysvíjať vysvlékať farářa vysypať sa, -sývysýsať vysýsnúť vysysovať vyšajtaný vyšástať vyščágať vyščehłať vyščeřačný vyščéřať sa vyščéřiť vyščéřiť sa vyščeřovať sa vyščířať, -tírať sa vyščrbený vyščrbený (B) vyščŕknúť vyščuhraný vyščuhrať výščury mn. vyščúřať sa vyšéj vyšibať vyškeřák vyškéřať sa vyšklébený vyšklébjať sa vyšklebovať sa vyšklhnúť vyškobrtiť (sa) vyškopiť vyškratať sa vyškřečeť, -čať vyškřékať sa vyšmajdaný vyšmatłaný vyšmátrať vyšmigať vyšňa vyšník vyšňupať vyšný, -ní
napráskat, vypráskat (Až vám nevysvíjám!) přijít pozdě do kostela na mši vysemenit se (přezrálé obilí na poli) vyhlížet, vystrkovat hlavu (namátkou) vyhlédnout (s natažením krku) vyšlehávat (plamínek); 2. vycházet (slunce); 3. vyhlédat, vyhlížet (nenápadně) vyběhaný, opotřebovaný vytlouci zrno z klasů před mlácením; 2. vyšlehat někomu (metlou) vystříkat vykotlat, dřením porušit posměvačný viz "vyškéřať sa" vycenit (zuby) vysmát se, posmívat se vysmívat se, posmívat se viz "vyškéřať sa" řídký poškozený na ostří, uštíplý, vylomený, zatupený (nůž, sekera), (viz též "vyštrbený") vylít (prudce), vystříknout vyschlý, okoralý, vyprahlý, sešlý (Była už od téj trampoty jakéjsi cełá vyščuhraná, jak ty kvonty.); 2. okousaný; 3. vyhublý okorat, vyschnout; 2. okousat, ohrýzt (od myší) posměch vysmívat se výše vyšlehat někomu (prutem, pomlázkou, koštětem) sedmihlásek ("též posměváček") vysmívat se, posmívat se (škodolibě), pošklebovat se vysmívaný vyšklebovat se pošklebovat se vyklouznout vyvrátit (se), převrátit (se) vykleštit berana vyhojit se, ubránit se nemoci vysedět (vejce) vyřvat se viz "vyšmatłaný" vychozený, chůzí opotřebený vyhmatat, vyšťourat, vytáhnout, nalézt (po delším hledání) vyšlehat (při pomlázce) višně větrák (díra) v dřevěném stropě vyčenichat horní
32
vyšošŕňať sa vyšpałúdať vyšpárať vyšparovať vyšpekulovať vyšpihłaný vyšpihłať vyšpitýrovať (Vi) vyšpónovať (sa) vyšprtiť (si) vyšprtnúť vyšprtnúť sa vyštafírovať sa (z n.) vyštárať vyštengrovať vyštráfať vyštragať (sa) vyštrachať vyštrachať sa, -gavyštrbený vyštrbiť vyšúlať vyšústať vyšústnúť vyšvácať vyšverdiť (M) vyšvihnúť sa vytáčať vytáčať sa vytáčka výtah (Z) vytáhnúť sa vytahovať (na kom) vytajiť sa vyťakotať vyťałúpiť sa vyťamotať + vytančiť (sa) vytasiť sa vytáť vyťať vyťatý výtěra (M) výtěry mn. vytesať výtěziť
vymočit se najít vydloubat, vyšťourat, vyštrachat vyrýpávat, vyšťourávat vymyslet vyřezaný, vyhlazený vyřezat dřevo nožem (neuměle) vypozorovat vypnout (se) vymknout (si) (Vyšprtíł si nohu.) vyklouznout, vypadnout vytrhnout se obléci se svátečně, nastrojit se (přehnaně) vyrýpat, najít vydráždit, rozčílit, vyprovokovat viz "poštráfať" vyštrachat (se) vytáhnout, najít (bezděčně), vynést na světlo odejít s nevolí vylomený, vylámaný (bez zubů) vylomit zub na ostří nože nebo sekery vykoulet vyšlehat, přetáhnout (koštětem) vyšplíchnout, vychrstnout napráskat, nařezat, našvihat vyšťourat, vybrat (z úkrytu) dostat se na významné místo vytáčet sukno na válec z košenilové barvy v kotli tancovat beseda prostor v "sušírni" k manipulaci s "lésama" vyrůst vyzvídat prozradit, nezachovat tajemství vyžvanit nachomýtnout se, zjevit se (znenadání) vyzradit vytancovat se, dosyta užít tance objevit se objevit se po roztátí sněhu vysekat, vykácet, vytnout, udeřit, praštit; 2. vrazit (pohlavek) vyrubaný vytřené, vytlučené snopy obilí zrní nebo klasy, které se na poli vytrousí vytesávat prohlubeň pomocí "pantúčku nebo kopačky" získat, vytěžit
33
vytínať vytírať výtisk vytkłý vytknúť si vytlet (Z) vytłúcť výtłuk vytłúkať vytłý vytorovať vytořiť, -ovať vytragať sa vytrápiť vytratiť sa výtrh vytrhovať (F) vytrmbúlať výtrpy mn. vytrtaj vytŕtať vytrúbiť, -beliť vytrúsiť vytrúsiť sa výtržek, -isko vytržkať vytřepať vytřepať míšek vytřepať sa vytřípjať vytřítý vyťuhýkať vytvárať vyučený vyváďať vyváďať pestvo vyvałašený vyvałašiť vyválať sa vyvalený vyvaliť vyvaliť (sa) vyvázané (VK) vývažek vyvážit (Z)
vytínat pantokem záseky ve směru let vylučovat tuk nárazy ze sýroviny do syrovátky stlučené vyprané máslo tvarované ve formě vymklý vykloubit si, vymknout si vyhládnout vytlouci varlata beranů (bolestivější a surovější operace než vykleštění) jamka, kolej v cestě (vyježděná) vytloukat (podešve na cestě, píšťalku z vrbového špalíku) vyrubaný vystopovat vystopovat vynést, vyklidit (před odchodem) vyškemrat, vyvzdorovat zmizet, vymizet, odejít nepozorovaně svah prudce stoupající (též "výtržek, výtržisko") vytahovat dřevo nahoru z nepřístupných míst k cestám vyzradit, prozradit soužení, utrpení (Má s ním výtrpy.) člověk oblečený po městsku (směšně) nasekat, nařezat (komu) vykecat, prozradit vytratit nepozorně, ztratit, vytrousit (Hledám křiváka, desi sem tě ho vytrúsíł.) zapomenout (Vytrúsiło sa mu to z paměti.) viz "výtrh" vybrat, oddělit ztratit viz "vytřepať sa" vysemenit se, onanovat vytřepávat; 2. vytýkat, vyčítat vymnutý, vybraný z lusků předznamenávat někomu smrt vymýšlet, vybírat vycvičený (pes) dovádět, vyvádět, tropit, žertovat, skotačit; 2. vypravovat provádět skopičiny vykleštěný vykleštit zbavit se (Vyváláł sa z dłuhú.) ; 2. vyklubat se (z vajec) vytřeštěný vykulit (oči); 2. říci nevhodně, prozradit převrátit (se), vyvrátit (se) šátek rozdíl živé a čisté váhy zvířete vypáčit
34
vyvazovačka (R) vyvazovať vyvažovať vyvedenci vyvěřiť si vyvésť (sa) vyvésť sa (na kom) vyvetiť (sa) vyvětrať si hubu vyvłáčať vyvlécť (sa) vyvlécť sa (R) vývoz vývrat vývrať, -ek vyvrátiť vyvrátiť sa vyvráziť vyvŕbiť vyvŕbiť sa vyvrhnúť sa vyvŕtaný vyvŕzať vyvŕznúť vyvŕznúť (sa) vyvřísknúť vyvřiskovať vyzajímať vyžapłať vyžať, -žnúť vyžbrúňať vyzbyť vyždárať vyždarovať vyzdravnúť vyždúrať vyzdvihnúť vyzeleňať vyzerať (ze s.) vyžgárať vyžgemrať vyzgłýňaný vyžgráňať vyžgŕňať vyžgrněť vyžgřaniť, -něť
šátek bílý vyšívaný utíkat ustavovat do vodorovné polohy ptáci vyvedení z hnízda vypůjčit si, vzít si na úvěr (dát na úvěr = "zvěřiť") vyvést mláďata, vyletět z hnízda pomstít se (komu) vyprostit, vymanit, vysvobodit (se) vymluvit se vynášet, vytahovat (nahoru) vyvléci (ven, nahoru); 2. vyprostit se vysvléci se úvoz vyvrácený strom; 2. příkrý, křivý svah (kde se zvrací vozy) vývrat, polom vrátit drobné peníze; 2. vyvrátit, zvrátit padnout naznak a zemřít (pejor.) vypustit teplo častým otevíráním dveří provést, udělat něco nepřístojného (Cos to vyvŕbíł!) stát se (Nepřišéł, cosi sa mu vyvŕbiło.) odvrhnout (se), zříci se (Vyvrhnúł sa ze svéj rodiny.) vyvrtaný vypustit teplo (častým otevíráním dveří) uniknout odejít, vyběhnout z domu (jen nakrátko), vytratit se, odejít nepozorovaně (De sa enom vyvŕzł a.) zaječet, vřísknout vykřikovat, pokřikovat (hlučně) vyšlehat, nabít, nasekat (někomu) vyškemrat vyžnout (srpem) vyžbryndat vydědit vyšťourat, vyšťárat vyšťourávat; 2. šťourat, rýpat, kritizovat okřát vyžďuchat, vytlačit, vystrnadit, vystrkat zřídit, vystavět (chalupu, hospodu) zazelenat se vypadat vyšťourat, vydrápat vyškemrat, vyprosit běháním, pobíháním unavený viz "vyžgřaniť" viz "vyžgrněť" vyškemrat, vyloudit vyloudit, vymámit
35
vyzgumať vyžhrať vyzíblina vyzíbłý vyzigliť vyžihať vyzimený vyzimovaný vyzimovať výžinek výžinka výžinkář, -ka
výžinky vyzír vyzírať vyžiť vyžiť z choroby vyzkusený vyzłatěný vyzlécť sa vyzmětať vyzpívať vyzpovídať vyzpytovať vyžúchať vyzunknúť vyžuť vyžuť sa vyžúvať vyžvachtať vyzváňať vyžvať vyzvědovať vyzvlécť (sa) vyzvóniť vyzyngať vyzýpať vzácná nevěsta vzať
vzatek vzátka vzbĺknúť
vyzkoumat, prozkoumat vyjíst, vypít (zhrub.) vyzáblost; 2. vychrtlý člověk vyzáblý, vyhublý, vychrtlý (od nemoci, bídy) vymydlit, spotřebovat mnoho mýdla pálit mrazem, studit větrem vychládłý (světnice v zimě) vymrzlý vyhynout zimou odměna najatému ženci v naturáliích práce námezdná o žních (Šéł do Rakús na výžinku.) velkostatku a najímá žnice (obv. z Valašska); za to dostává od majitele obilí z každého 10. mandele, jímž platí "žnečkám a žnečům" žně okénko vyříznuté do "łomenice" (různých tvarů) vyhlížet, vyhlídat vyjít s penězi okřát vyzkoušený zlacený svléknout se, vysvléci se (ze všech šatů, nebo pouze z kabátu) konat ledabyle, nedůrazně (Všeckému jednak vyzmětá.) vynadat vyslechnout, vyzvědět, násilím přinutit k výpovědi, vyzpovídat; 2. vyčinit někomu zjistit, vyzkoumat, stanovit vymáchat prádlo vypít najednou, vyloknout viz "vyžvať" lézt ven, vysmeknout se (Podšívka sa vyžúvá z kabáta.) vracet žrádlo na přežvýkání (u krávy) vykecat vyzvánět vyplivnout vyzvídat svléci (se) vyzradit; 2. roznést (pomluvy) natlouct někomu vyjít namáhavě do kopce bohatá nevěsta dát se, mít, vzít ("vzáł si za zvyk" - byl zvyklý; "vzała ho smrť" zemřel; "vzáł sa na vojnu" - dal se; "vzała chuť na zelé "- měla chuť; "vzali to v řeč" - mluvili o tom) tržba, zisk, kořist užitek, prospěch, příjem z poplatků vzplát
36
vzbúra vzbúrca vzděłaný vzdorovník (Vi) vzéjítý vzhled vzchod vzíť vzíť do špety vzíť na paškáł vzítý vzkřiknúť vzpříkať sa [v/f] vžúvať
povstání povstalec obdělaný vzdorovitý člověk vzešlý ohled ("v mnohém vzhledě" - v mnoha ohledech, případech) východ (slunce) vzít, odejmout vzít mezi palec, ukazováček a prostředníček vzít k vypořádání, k zodpovědnosti vzatý vykřiknout, vzkřiknout vzpouzet se, vzpírat se, přít se krmit zobákem (hołubi "vžúvajú" zrno holoubatům)
