Václav Pařízek Luděk Bartoš Vratislav Kšáda

Připravili:

Václav Pařízek Luděk Bartoš Vratislav Kšáda §§§

(aktualizováno v prosinci 2004)

Vyšlo jako Příloha ZPRAVODAJE AFCHJ č. 36 v lednu 2005 © Asociace farmových chovů jelenovitých České republiky

Přehled legislativy související s farmovými chovy jelenovitých v České Republice OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Vymezení farmově chovaných jelenovitých z hlediska zákona o myslivosti . 3 Registr zvěře v hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Evidence farmových chovů jelenovitých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Standardy pro farmový chov jelenovitých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Povinnosti chovatele jelenovitých z hlediska veterinární péče . . . . . . . . . . . 11 Porážka na farmě a podmínky ošetření masa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Podmínky pro jatka s malou kapacitou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Podmínky použití střelné zbraně při porážce jelenovitých . . . . . . . . . . . . . . . 19 Ochrana proti týrání, definice a podmínky přepravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Ekologické zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Přehled legislativy související s farmovými chovy jelenovitých v České Republice

1

Úvod Po delší době slibování vám konečně dáváme do ruky knížečku, shrnující dosud známou legislativu, která se dotýká farmových chovů jelenovitých v České republice. Vývoj legislativy je, slušně řečeno, velmi dynamický. Díky tomu často co platí dnes, neplatí už zítra. Proto je třeba tuto brožuru brát jako obecné, avšak nezávazné vodítko, které je vždy třeba ověřit, zda nedošlo ke změně. Z těchto důvodů přinášíme ke každé kapitole odkaz na internetové stránky, na nichž si lze přečíst nejnovější právní předpis. Přes toto varování si však dovolujeme vyjádřit názor, že legislativa podchycená v této publikaci přežije delší dobu, protože je výsledkem dost bouřlivého období a vstupu do Evropské unie. Pokud by došlo k vážnějším změnám, vydáme nové, upravené vydání. Zároveň bude obsah převeden do elektronické formy a umístěn na internetových stránkách asociace (http://afchj.cz/). V textu se objevují odkazy na poznámky v zákoně, které v našem textu nenajdete. Je to proto, že byl text vybrán z originálu a nechtěli jsme ho nijak měnit. Nyní následuje krátký popis, co ta která právní norma obsahuje. (Není zachovávána právní hierarchie, spíše návaznost z hlediska chovatele): (1) Léta jsme se dohadovali o tom, zda se na farmové chovy jelenovitých má, či nemá uplatňovat Zákon o myslivosti. Podle poslední úpravy (viz str. 3 a dále) se tento zákon nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za

hospodářská zvířata. Dalším velmi důležitým faktem je, že tento zákon považuje farmy jelenovitých již za nehonební plochy. Jistým omezením je však zákaz “vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech,1), 2) nebo jejich mláďata”, což je okolnost, kterou pravděpodobně sami myslivci budou ve svém vlastním zájmu časem požadovat změnit. Zákon ovšem umožňuje “usmrcovat ... po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu ...volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován”. Je však při tom dobré vědět, že tak může učinit jen “Myslivecká stráž”, která je “povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka”. (2) Pro každé hospodářství jelenovitých ve farmovém chovu musí vést chovatel písemně registr zvěře v hospodářství, kde eviduje počet zvířat a každou změnu v počtu držených zvířat, zejména narození, přemístění, úhyn, ztrátu nebo utracení zvířat. Je to jednodušší než bývalo a není třeba k tomu zatím individuálně zvířata značit, ani podle Zákona o plemenitbě(str. 7). Týká se každého a proto by si detaily také každý měl přečíst (str. 5 a 7). Za textem legislativní normy uvádíme také spojení na organizaci pověřenou centrální evidencí (str. 8). (3) Tak zvané “minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat” uvádí vyhláška, kterou je dobré znát, ale která se

2


nijak neliší od našeho Řádu farmových chovů jelenovitých. Vyhláška definuje podle druhů hustotu chovaných zvířat na 1 ha a v manipulačních, nebo přezimovacích či karanténních prostorách; jak se mají (a mohou) rozdělovat pastviny, jak mají vypadat přeháněcí uličky, z čeho se může budovat zařízení a jak má být farma vybavena kupříkadu z hlediska přístupu zvířat k vodě apod. (str. 9). Obecné povinnosti chovatele jelenovitých z hlediska veterinární péče upravuje Veterinární zákon a někdy je chovatel dotazován svým veterinárním lékařem, kde má v zákoně hledat. Přikládáme tudíž návod (str. 11) (4) Delší dobu diskutujeme na stránkách Zpravodaje podmínky porážek na farmě a podmínky ošetření masa. Tyto podmínky upravuje příslušná vyhláška. Pro nás je asi vůbec nejdůležitější, že “Krajská veterinární správa může povolit porážku zvěře ve farmovém chovu, která z důvodu nebezpečí pro zaměstnance hospodářství nebo pohody zvířat nemůže být přepravena na jatky, na farmě původu, jestliže majitel zvěře požádal o toto povolení, uvědomil předem krajskou veterinární správu o datu a hodině porážky...” plus další, již celkem snadno splnitelné podmínky. Předpokládá se také, že “...jsou poražená zvířata po porážce co nejrychleji zavěšena a za

odpovídajících hygienických podmínek přepravena na schválené jatky. Nelze-li tak učinit do 1 hodiny, musí být k přepravě použit dopravní prostředek, v němž je udržována teplota v rozmezí od 0 /C do 4 /C. Vykolení musí být provedeno nejpozději do 3 hodin po poražení” (více na str. 14). Jak mají vypadat malá jatka je specifikováno v další vyhlášce na str. 16. S tím souvisí možnost použití zbraně na farmě (str. 19). (5) Zákon na ochranu zvířat proti týrání (viz str. 20 a dále) zabraňuje produkci pantů v naší republice, neboť zakazuje “z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně.” Pro nás je dále důležité vymezení, která zvířata nesmí být transportována. (6) Jako výsměch veškeré logice, ani nadále nejsou jelenovití na farmách vyhláškou připuštěni do ekologického zemědělství, jakkoliv z hlediska obsahu i formy neexistuje ekologičtější chov, nežli právě farmový chov jelenovitých... (str. 23)

V Praze v lednu 2005. Autoři


3

Vymezení farmově chovaných jelenovitých z hlediska zákona o myslivosti 449 ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti §1 Předmět a účel úpravy (2) Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata.1) §2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,1),2) obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

§5 Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře (1) V zájmu zachování druhů zvěře se

zakazuje a) vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech,1), 2) nebo jejich mláďata, b) vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat, c) vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody, d) zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody. (2) Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) anebo po povolení vydaném při dovozu zvěře.

§ 10 Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků (1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.

4


§ 14 Oprávnění myslivecké stráže (1) Myslivecká stráž je oprávněna a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu, b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích17) v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře, c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně

přivolat orgán Policie České republiky (dále jen "policie"), d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout, g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován, (2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.

http://mvcr.iol.cz/sbirka/2001/zakon_12.html#castka 168


5

Registr zvěře v hospodářství 136 VYHLÁŠKA ze dne 19. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem Oddíl 6 Evidence jelenovitých, muflonů a prasat divokých ve farmovém chovu § 60 Registr zvěře v hospodářství (1) Pro každé hospodářství jelenovitých, muflonů a prasat divokých ve farmovém chovu vede chovatel registr zvěře v hospodářství, a to písemně na formulářích, které mu poskytuje pověřená osoba,4) nebo formou počítačové databáze (§ 32). (2) Pro každý druh zvěře ve farmovém chovu se vede registr zvěře v hospodářství samostatně. (3) Na každém registru zvěře v hospodářství musí být na titulní straně uvedeno a) jméno, případně jména a příjmení nebo název nebo obchodní firma chovatele, b) registrační číslo hospodářství, c) adresa hospodářství, d) druh zvěře ve farmovém chovu, pro kterou se registr zvěře v hospodářství vede. (4) V registru zvěře v hospodářství se eviduje

a) počet zvířat držených v hospodářství, b) každá změna v počtu zvířat držených v hospodářství, zejména narození, přemístění, úhyn, ztráta nebo utracení zvířat, přičemž se eviduje 1. počet zvířat, kterých se změna týká, 2. datum, kdy ke změně došlo, 3. v případě přemístění zvířat registrační číslo hospodářství, provozovny jatek, asanačního podniku nebo uživatelského zařízení, odkud nebo kam bylo zvíře přemístěno, případně kód země, jde-li o zvíře přemístěné z jiného nebo do jiného členského státu nebo dovezené nebo vyvezené ze třetích zemí. (5) Orgány dozoru15) do registru zvěře v hospodářství zaznamenávají provedené kontroly, a to datum kontroly, jméno, případně jména, příjmení a podpis osoby, která kontrolu prováděla, a název orgánu dozoru. (6) Vzor registru zvěře v hospodářství je uveden v příloze č. 11. § 61 Hlášení o narození zvěře, jejím úhynu, ztrátě, utracení a přemístění (1) Každý chovatel, provozovatel jatek, asanačního podniku nebo uživatelského zařízení předává pověřené osobě4) údaje uvedené v § 60 odst. 4, s výjimkou účasti na svodu zvířat, v hlášení o narození zvěře, jejím úhynu, ztrátě, utracení a přemístění; součástí hlášení o narození zvěře, jejím úhynu, ztrátě, utracení a přemístění chovatelů nejsou data jednotlivých událostí.

6


(2) Chovatelé, provozovatelé jatek, asanačního podniku nebo uživatelského zařízení zasílají hlášení pověřené osobě4) jednou měsíčně, vždy do desátého dne následujícího kalendářního měsíce, a to za celý kalendářní měsíc, po jednotlivých hospodářstvích a provozovatelích. (3) Pokud na hospodářství nedošlo k žádným změnám, hlášení o narození zvěře, jejímu úhynu, ztrátě, utracení a přemístění se neposílá. (4) Hlášení o narození zvěře, jejím úhynu, ztrátě, utracení a přemístění se zasílá na formuláři, který chovateli, provozovateli jatek, asanačního podniku nebo uživatelského zařízení poskytuje pověřená osoba.4) (5) Vzor hlášení o narození zvěře, jejím úhynu, ztrátě, utracení a přemístění je uveden v příloze č. 11. § 62 Systém ústřední evidence zvěře ve farmovém chovu a podklady pro její vedení (1) Pověřená osoba4) vede registr hospodářství zvěře ve farmovém chovu.

(2) Podkladem pro vedení ústřední evidence zvěře ve farmovém chovu jsou registry zvěře v hospodářství a hlášení narození zvěře, jejím úhynu, ztrátě, utracení a přemístění. § 63 Registr hospodářství jelenovitých, muflonů a prasat divokých ve farmovém chovu v databázi ústřední evidence V registru hospodářství se pro každé hospodářství kromě údajů uvedených v § 29 eviduje a) počet a druh zvěře ve farmovém chovu držené na hospodářství k poslednímu dni v kalendářním měsíci, b) změna v počtu zvířat držených na hospodářství, zejména narození, přemístění, úhyn, utracení nebo ztráta zvířat, přičemž se eviduje 1. počet a druh zvěře ve farmovém chovu, kterých se změna týká, 2. kalendářní měsíc, kdy ke změně došlo, 3. v případě přemístění zvířat registrační číslo hospodářství, provozovny jatek, asanačního podniku nebo uživatelského zařízení, odkud nebo kam byla zvířata přemístěna, případně kód země, jde-li o zvíře dovezené nebo vyvezené ze třetích zemí nebo přemístěné z jiného nebo do jiného členského státu

http://web.mvcr.cz/rs_atlantic/ftp/sbirka/2004/zakon_04.html#castka_44


7

Evidence farmových chovů jelenovitých 282 ZÁKON ze dne 7. srpna 2003, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů Změna plemenářského zákona Čl. I Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 162/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písmeno b) zní: "b) označování turů, koní a oslů a jejich kříženců, prasat, ovcí, koz a běžců (dále jen "označovaná zvířata"),". 2. V § 1 odst. 1 písmeno c) zní: "c) evidenci označovaných zvířat, zvěře ve farmovém chovu,1) drůbeže, včel, plemenných ryb a neplemenných ryb uvedených v příloze k tomuto zákonu (dále jen "evidovaná zvířata"), evidenci hospodářství a evidenci osob stanovených tímto zákonem.". 6. V § 2 písmeno d) zní: "d) chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu,". 7. V § 2 písmeno e) zní:

"e) chovem skupina evidovaných zvířat nebo i jednotlivá evidovaná zvířata, držená jedním chovatelem nebo společně více chovateli za účelem jejich rozmnožování, získávání jejich produktů, produkce jatečných zvířat, anebo za účelem jejich sportovního nebo zájmového využití,". 8. V § 2 písmeno t) včetně poznámek pod čarou č. 5a), 6) a 6a) zní: "t) ústřední evidencí komplexní databáze zahrnující údaje o původu, pohlaví, identifikačních číslech, počtech, přemisťování a změnách jedinců, stád nebo hejn jednotlivých druhů evidovaných zvířat; ústřední evidence zahrnuje také údaje o hospodářstvích, chovatelích, provozovatelích jatek, provozovatelích líhní s kapacitou větší než 1000 kusů násadových vajec (dále jen "provozovatelé líhní"), provozovatelích shromažďovacích středisek,5a) osobách, které jako podnikatelé4) přímo nebo nepřímo nakupují a prodávají evidovaná zvířata (dále jen "obchodníci"), dopravcích, kteří jako podnikatelé4) přepravují evidovaná zvířata (dále jen "dopravci"), uživatelských zařízeních6) a o asanačních podnicích,6a) 9. V § 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) až y), která včetně poznámky pod čarou č. 6b) znějí: "u) pověřenou osobou právnická osoba, kterou ministerstvo pověřilo podle § 23c shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidence, v) hospodářstvím jakákoliv stavba, zařízení nebo místo na území jednoho katastrálního území obce, kde jsou

8


evidovaná zvířata držena, včetně chovu pod širým nebem, w) stájí, u ryb vodní nádrží nebo dalším rybochovným zařízením a u včel stanovištěm jakýkoliv provoz, stavba nebo místo anebo jejich konstrukční a technologický soubor uvnitř jednoho hospodářství, na kterém jsou evidovaná zvířata jednoho druhu držena za účelem jejich chovu, x) stájovým registrem evidence turů, ovcí a koz chovaných ve stáji; u koní a oslů a jejich kříženců, prasat, běžců, drůbeže a zvěře ve farmovém chovu1) plní funkci stájového registru registr zvířat na hospodářství, u plemenných ryb odlovní a komorová kniha a u neplemenných ryb uvedených v příloze k tomuto zákonu hospodářská evidence o chovu ryb na rybníku s chovem ryb, popisný list rybářského revíru a evidence o dosažených hospodářských výsledcích na rybářském revíru,6b) y) původem otec a matka, případně další generace předků evidovaného zvířete. Evidence § 23 Povinnosti chovatelů (1) Chovatelé evidovaných zvířat, u drůbeže chovatelé hejna většího než 100 kusů s produkcí násadových vajec a u kura domácího též hejna nosnic většího než 350 kusů, s výjimkou chovatelů plemenných

ryb, chovatelů neplemenných ryb uvedených v příloze k tomuto zákonu a chovatelů uvedených v § 22 odst. 12, jsou povinni a) evidovat u pověřené osoby všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a veškeré změny nastalé po dni zaevidování v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, b) vést ve stájovém registru údaje stanovené vyhláškou a uchovávat je nejméně po dobu 3 let ode dne posledního záznamu; tato povinnost neplatí pro chovatele včel, c) předávat pověřené osobě správné a úplné údaje stanovené vyhláškou způsobem stanoveným vyhláškou a další údaje potřebné z hlediska plemenitby, pokud si ji chovatelé sami zajišťují, d) oznámit pověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti. (5) Vyhláška stanoví a) konkrétní pravidla pro vymezení jednoho hospodářství chovatele pro účely jeho zaevidování u pověřené osoby, b) rozsah, způsob a termín pro zaevidování hospodářství a chovatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 u pověřené osoby, včetně vzoru registračního lístku chovatele, c) způsob a termín pro oznámení ukončení činnosti chovatele, včetně vzoru oznámení o ukončení činnosti chovatele.

http://web.mvcr.cz/rs_atlantic/ftp/sbirka/2003/zakon_08.html#castka_93 Adresa centrální evidence:

tel:

Českomoravská společnost chovatelů a. s. pracoviště ústřední evidence 252 09 Hradišťko pod Medníkem

fax:

257 740 619 257 896 212 257 896 264 257 896 335 257 740 613


9

Standardy pro farmový chov jelenovitých 208 VYHLÁŠKA ze dne 14. dubna 2004 o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Minimální standardy pro ochranu jelenovitých ve farmovém chovu (1) Minimální standardy upravují požadavky péče v chovech jelenovitých, zejména jelena lesního (Cervus elaphus), siky (Cervus nippon) a daňka evropského (Dama dama) na farmách zaměřených na jejich hospodářské využití. (2) Pro chov jelena lesního a daňka evropského se počítá s hustotou chovaných zvířat od 0,5 do 15 kusů na 1 ha podle přírodních podmínek a intenzity přikrmování. Plocha farmy se rozdělí podle místních podmínek do více výběhů, aby se zabezpečila péče o pastviny rotačním systémem pastvy. K rozdělení pastvin se používají pevné pletivové nebo elektrické ohradníky z několika vodičů umístěných nad sebou. Elektrické ohradníky musí být zviditelněny použitím pruhu textilie o šíři 5 až 10 cm. Nelze použít nepřerušovaný elektrický proud, použité impulsy mají mít délku maximálně 2 sekundy. Na zimní období může být vyčleněn pro zvířata zmenšený výběh. (3) Jsou-li vybudovány manipulační výběhy s čtvercovým půdorysem o rozloze 10 x 10 m, lze do nich přesunout na nezbytně nutnou manipulační dobu bez obtíží až 100 průměrně velkých laní.

(4) Pokud se na farmě zřizují přeháněcí uličky, mají být alespoň 5 až 6 m široké. (5) Při zřizování kotců pro zvířata pro zimní ubytování, karanténu apod. se počítá s plochou a) 2 m2 pro odstavené kolouchy do 25 kg, b) 2,5 m2 pro kolouchy ve věku 5 až 11 měsíců - od 40 kg do 90 kg, c) 3 m2 a více v případě ustájení ročků a dospělých zvířat nad 75 kg. (6) Pokud jsou mláďata umístěna do uzavřených ustájovacích prostor v zimním období, dostačuje pro kolouchy kotec o půdorysu 3 x 4 m pro 5 kusů, pro odchov daňčat kotec o půdorysu 4 x 2,5 m pro 6 kusů. (7) Při stavbě kotců lze použít dřevěnou konstrukci, stěny kotců musí být pro jeleny alespoň 1,8 m vysoké a do výše 1 m pevné, zbývající část stěn může být z pletiva, pro daňky se doporučuje používat pevné celé stěny. Betonová podlaha v kotcích je pokrytá podestýlkou. (8) K zařízení pro manipulaci se zvířaty, jako je značkování nebo veterinární ošetření, se zřizuje průchozí prostor, opatřený zákrytem ke zklidnění jelenovitých v šeru, s padacími dvířky a s posuvnou stěnou ke znehybnění zvířete. (9) Na každé farmě musí být dostatečný zdroj vody k napájení zvířat. Biologická potřeba vody u jelenovitých je kryta buď trvalým přístupem zvířat k napajedlům,

10


nebo jim musí být denně podávána napájecí voda. (10) Laktující samice musí mít zajištěn trvalý přístup k napájecí vodě. (11) Napájecí zařízení musí být umístěna tak, aby se na minimum snížila možnost

kontaminace vody výkaly nebo močí, nebo rozlévání vody, rozbahnění terénu, případně poranění zvířat. (12) Při manipulaci se zvířaty se musí jednat klidně, při přehánění se zvířata natlačují pomalu. Psi se používají pouze tehdy, jsou-li speciálně cvičeni.



11

Povinnosti chovatele jelenovitých z hlediska veterinární péče 286 ZÁKON o veterinární péči (veterinární zákon) §4 (1) Chovatel je povinen a) chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav, a předcházet poškození jejich zdraví, b) sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc, c) bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k zdolávání těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat, d) poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu, e) podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen se souhlasem veterinárního lékaře a podle jeho pokynů, f) zajistit, aby byli psi a některá další zvířata držená v zajetí, zejména liška, jezevec, kuna, ve stáří do 6 měsíců a poté vždy jednou za rok očkováni proti vzteklině, uchovávat doklad o tomto

očkování po dobu nejméně 1 roku a na požádání jej předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, g) zajistit, aby bylo neprodleně a v rozsahu nezbytně nutném pro vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou veterinárně vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do přímého kontaktu způsobem nebo za okolností, které mohou vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou. (2) K inseminaci, přenosu embryí a přirozené plemenitbě lze používat jen zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.8) (3) Chovatel, který hodlá použít zvířata k pokusům,9) je povinen požádat krajskou veterinární správu nebo Městskou veterinární správu v Praze (dále jen "krajská veterinární správa") o stanovení podmínek veterinární péče (dále jen "veterinární podmínky") k jejich provádění. §5 (1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen a) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby, předkládat výsledky těchto vyšetření, zkoušek a úkonů krajské veterinární správě ve lhůtách jí stanovených, uchovávat tyto

12


výsledky po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je-li třeba provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 4, b) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,9a) dodržovat návod k jejich použití a zacházet s konfiskáty živočišného původu způsobem stanoveným tímto zákonem, c) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci, d) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva, e) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče,5) veterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy4) a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě

(dále jen "plán sledování některých látek a jejich reziduí"), a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření, f) plnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy8) k označování a evidenci hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu, předávat záznamy stanovené těmito právními předpisy osobě pověřené vedením ústřední evidence, na požádání je poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor a umožnit přístup k nim také soukromému veterinárnímu lékaři, který vystavuje potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen "zdravotní potvrzení"), g) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře. (2) Chovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti, b) uvádět do oběhu pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, byly podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty, c) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních


předpisů,11) které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů.

13

konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví


14


Porážka na farmě a podmínky ošetření masa 201 VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2003 o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře § 21 (1) Maso zvěře ve farmovém chovu pocházející z volně žijících suchozemských sudokopytníků musí a) odpovídat požadavkům na výrobu a uvádění čerstvého masa do oběhu, stanoveným zvláštním právním předpisem,8) b) pocházet ze stáda, které je podrobováno pravidelným veterinárním kontrolám a nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým na základě výsledků těchto kontrol nebo šetření podle § 20, § 23 odst. 1, c) být zpracováváno časově odděleně od masa skotu, prasat, ovcí a koz, d) být provázeno během přepravy do místa určení prvopisem správně a úplně vyplněného osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru. (2) Maso černé zvěře nebo jiných druhů zvěře ve farmovém chovu vnímavých na trichinelózu musí být vyšetřeno na přítomnost svalovce (trichinel) trávicí metodou nebo trichinoskopickým vyšetřením s pozorováním několika vzorků od každého zvířete, odebraných přinejmenším ze žvýkacích svalů, svaloviny bránice, svalů předloktí,

mezižeberních svalů a svaloviny jazyka, pod mikroskopem. (3) Krajská veterinární správa může povolit porážku zvěře ve farmovém chovu, která z důvodu nebezpečí pro zaměstnance hospodářství nebo pohody zvířat nemůže být přepravena na jatky, na farmě původu, jestliže majitel zvěře požádal o toto povolení, uvědomil předem krajskou veterinární správu o datu a hodině porážky a jestliže a) zvířata pocházejí ze stáda, které je podrobováno pravidelným veterinárním kontrolám, b) stádo nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým na základě výsledků těchto kontrol nebo šetření podle § 20, § 23 odst. 1, c) je na farmě možno provádět prohlídku před poražením skupiny zvířat, určených k porážce, d) jsou na farmě prostory vhodné k porážení a vykrvení zvířat, e) jsou při porážení a vykrvení zvířata předem omračována, f) jsou poražená zvířata po porážce co nejrychleji zavěšena a za odpovídajících hygienických podmínek přepravena na schválené jatky. Nelze-li tak učinit do 1 hodiny, musí být k přepravě použit dopravní prostředek, v němž je udržována teplota v rozmezí od 0 /C do 4 /C. Vykolení musí být provedeno nejpozději do 3 hodin po poražení, g) jsou poražená zvířata provázena během přepravy na jatky prvopisem správně a úplně vyplněného veterinárního osvědčení, vystaveného úředním


15

veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru. Toto osvědčení musí potvrzovat příznivý výsledek prohlídky zvířat před poražením, dodržování správného postupu při porážení a datum a hodinu porážky.

maso pernaté zvěře ve farmovém chovu, dodávané výrobcem v ojedinělých případech přímo konečnému spotřebiteli pro jeho vlastní spotřebu. To však neplatí, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej, anebo o prodej na trhu.

(4) Strojně oddělené maso musí být v podniku původu nebo v jiném podniku k tomu účelu schváleném podrobeno tepelnému ošetření v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím podmínky výroby tepelně opracovaných masných výrobků.3)

(3) Krajská veterinární správa může v případě masa pernaté zvěře ve farmovém chovu získaného v České republice a uváděného do tuzemského oběhu povolit v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona na jejich žádost jatkám nebo porcovnám (bourárnám) provozujícím tuto činnost již přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zmírnění požadavků na porážení a kuchání, uvedených v části X přílohy č. 1 k této vyhlášce, pro výrobu částečně vykuchané nebo nevykuchané zvěře. Dojde-li k uplatnění tohoto zmírnění, nesmí být používáno označení zdravotní nezávadnosti podle části XII přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 22 (1) Maso pernaté zvěře ve farmovém chovu musí odpovídat požadavkům § 4 až 8. Jestliže však použitý způsob kuchání křepelek a holubů nedovoluje provést úplnou prohlídku vnitřností každého zvířete, lze provádět tuto prohlídku na vzorku nejméně 5 % z každé partie 500 zvířat (a v odpovídajícím poměru v případě zvířat nad počet 500), jde-li o homogenní partie z hlediska druhu, hmotnosti a původu. Nejsou-li výsledky prohlídky jednoznačně uspokojivé, vztahuje se stanovisko vyjádřené na základě prohlídky vnitřností uvedeného vzorku ohledně poživatelnosti na celou partii poražených zvířat. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na

§ 23 (1) Pro zvěř ve farmovém chovu a její maso platí § 19 a 20 obdobně. (2) V závislosti na nákazové situaci provádějí orgány vykonávající státní veterinární dozor zvláštní testování zvěře ve farmovém chovu na nákazy, které musí být povinně hlášeny Komisi a členským státům (příloha č. 1 k zákonu).


16


Podmínky pro jatka s malou kapacitou 202 VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2003 o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky Příloha č. 2 k vyhlášce č. 202/2003 Sb. Podniky s malou kapacitou I Všeobecné podmínky pro podniku s malou kapacitou

c) dveře ze snadno čistitelného materiálu, který je odolný proti hnilobě a je bez zápachu. Je-li v podniku skladováno maso, musí v něm být skladovací prostory, které splňují shora uvedené požadavky; d) izolace z materiálů, které jsou odolné proti hnilobě a jsou bez zápachu; e) odpovídající větrání, popřípadě dostatečný odvod par; f) odpovídající přirozené nebo umělé osvětlení, které nezkresluje barvy;

schválení

Podnik s malou kapacitou lze schválit, jen jestliže má 1. v místnostech, kde se čerstvé maso získává a kde se s tímto masem pracuje: a) podlahy z nepropustného materiálu, snadno čistitelné a dezinfikovatelné, odolné proti hnilobě, které jsou položeny tak, aby umožňovaly snadný odtok vody. Voda musí být odváděna do kanalizace opatřené mřížkou a pachovým uzávěrem; b) hladké, odolné a nepropustné stěny, které jsou opatřeny světlým, omyvatelným povrchem do výše nejméně 2 m, v prostorech porážky nejméně do výše 3 m. Použití dřevěných stěn v místnostech uvedených v části IV bodě 16 však není důvodem pro neschválení nebo odejmutí schválení podniku za předpokladu, že byly postaveny před 1. lednem 1988, popřípadě podniku, v němž jejich použití souvisí s výrobou výrobků opatřených označením původu nebo zeměpisným označením podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele);

2. a) co nejblíže pracovním místům dostatečný počet zařízení k mytí a dezinfekci rukou a čištění nástrojů a pracovních pomůcek teplou vodou. Zařízení k mytí rukou musí mít přívod teplé a studené tekoucí vody nebo předem smíchané vody o vhodné teplotě a musí být vybaveno prostředky k mytí, dezinfekci a hygienickému osušování rukou; b) na místě nebo v sousední místnosti zařízení k dezinfekci nástrojů a pracovních pomůcek s přítokem vody o teplotě nejméně 82 /C; 3. vhodné vybavení na ochranu před škůdci, jako jsou hlodavci a hmyz; 4. a) snadno čistitelné a dezinfikovatelné výrobní zařízení a nástroje, jako jsou bourací stoly, stoly se snímatelnou řeznou plochou, nádoby, dopravníkové pásy a pily, vyrobené z nekorodujícího materiálu, který nemůže znečistit maso. Použití dřeva je zakázáno; b) vybavení a příslušenství odolné proti korozi a splňující hygienické požadavky na zacházení s masem a na skladování nádob na maso takovým způsobem, aby ani maso ani nádoby


nepřišly do přímého styku s podlahou nebo stěnami; c) zvláštní vodotěsné, nekorodující a zřetelně označené nádoby s víky a uzávěry, které brání nepovolaným osobám ve vyjímání jejich obsahu. Tyto nádoby slouží k ukládání masa, které není určeno k lidské spotřebě a musí být odváženo nebo neškodně odstraňováno na konci každého pracovního dne; 5. chladicí zařízení k udržování vnitřní teploty masa na hodnotách požadovaných touto vyhláškou. Toto zařízení musí zahrnovat kanalizační systém na odvádění kondenzační vody, který nepředstavuje nebezpečí kontaminace masa; 6. zásobování výlučně pitnou vodou (vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly), která je pod tlakem. Výjimečně je však povoleno i používání užitkové vody, a to k výrobě páry, k protipožární ochraně a k chlazení pod podmínkou, že potrubí instalované k tomuto účelu vylučuje použití této vody k jiným účelům a že tato voda nepředstavuje nebezpečí kontaminace čerstvého masa. Potrubí pro užitkovou vodu musí být zřetelně odlišeno od potrubí pro pitnou vodu; 7. zásobování teplou pitnou vodou v dostatečném množství; 8. systém na hygienické odstraňování odpadních vod; 9. nejméně jedno umyvadlo a splachovací záchody, které se nesmí otevírat přímo do výrobních místností. Umyvadlo musí být umístěno v blízkosti záchodů, musí mít přívod tekoucí teplé a studené vody nebo předem smíchané vody o vhodné teplotě a musí být vybaveno

17

hygienickými prostředky k mytí, dezinfekci a hygienickému osušování rukou. II Zvláštní podmínky pro schválení jatek s malou kapacitou 10. Kromě všeobecných podmínek musí mít jatky s malou kapacitou a) odpovídající stáje, které umožňují zabezpečení péče o zvířata a jejich pohody podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství) pro zvířata, která zůstávají na jatkách přes noc, a vybavení pro jejich napájení; b) porážkovou místnost a místnosti určené pro úkony prováděné během porážky, dostatečně velké pro hygienické provádění prací; c) zřetelně oddělený prostor uvnitř porážkové místnosti pro omračování a vykrvování; d) v porážkové místnosti stěny omyvatelné nejméně do výše 3 m, popřípadě až ke stropu. Během porážení musí být vhodným způsobem odváděna pára; e) zařízení umožňující provádět co nejrychleji po omráčení opracování zvířete ve visu. Zavěšené zvíře nesmí za žádných okolností přijít do styku s podlahou; f) chladírnu s kapacitou odpovídající velikosti a druhu porážených zvířat, s odděleným prostorem pro skladování konfiskovaných jatečně opracovaných těl s výjimkou těch případů, kdy jsou tato těla ihned odvážena pod státním veterinárním dozorem do odborného zařízení k dalšímu vyšetření. 11. V porážkové místnosti nesmí být vyprazdňovány žaludky a střeva, ani

18


skladovány kůže, rohy, paznehty nebo prasečí štětiny. V porážkové místnosti je však možno čistit žaludky a střeva v době, kdy se neporáží. 12. Nemůže-li být hnůj odvážen z jatek každý den, musí být skladován na zřetelně odděleném místě. 13. Zvířata přivedená do porážkové místnosti musí být neodkladně omráčena a poražena. 14. Zvířata nemocná nebo podezřelá nesmí být, až na výjimky udělené úředním

veterinárním lékařem, na jatkách porážena. V případě udělení této výjimky musí být zvíře poraženo pod dozorem úředního veterinárního lékaře a musí být přijata opatření bránící kontaminaci. Prostory, v nichž dojde k této porážce, musí být před dalším použitím pod státním veterinárním dozorem zvláštním způsobem vyčištěny a dezinfikovány. 15. Pro plnění svých úkolů musí mít úřední veterinární lékař na jatkách k dispozici místnost s uzamykatelnou skříní.



19

Podmínky použití střelné zbraně při porážce jelenovitých 382 VYHLÁŠKA ze dne 15. června 2004 o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování §9 Postupy při usmrcování zvířat (K § 5h zákona) (1) Při usmrcování nebo utrácení zvířat se

vždy musí postupovat tak, aby se minimalizovalo utrpení zvířat. (3) Střelná zbraň, zejména lovecká zbraň, může být použita k usmrcení různých druhů zvířat, zejména pak farmově chovaných jelenovitých. Použití podléhá povolení příslušným orgánem5),6). Střelba musí být prováděna odborně způsobilými osobami a musí být dodržována ustanovení zákona, vyhlášky a zvláštních právních předpisů5),7).


20


Ochrana proti týrání, definice a podmínky přepravy 77 ZÁKON ze dne 21. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů "§ 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, včetně volně žijícího zvířecího jedince a jeho samostatného života schopné formy, nikoliv však plod nebo embryo, b) volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí, c) zvířetem v lidské péči zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka, d) hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací, e) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník,

f) nebezpečným zvířetem zvíře, které v konkrétní situaci bezprostředně ohrožuje člověka, g) nebezpečným druhem zvířete druh zvířete, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování, je běžně způsobilý ohrozit zdraví nebo život člověka, h) toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele, i) opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal, j) pokusným zvířetem zvíře, včetně volně žijícího zvířete, které je nebo má být použito k pokusům, k) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen "chová") zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady,1) provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá svody zvířat,1a) l) posuzovatelem osoba mající nejméně 5 let odborné praxe v oblasti řízení nebo kontroly pokusů na zvířatech, které bylo uděleno osvědčení podle § 17 odst. 1, m) utrpením stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a


který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt, n) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku, o) usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete, p) porážkou usmrcení jatečného zvířete1a) za účelem využití jeho produktů, r) utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle § 17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou, s) utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 7 a § 14 odst. 1), t) kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce, a tím ke změně vzhledu zvířete, u) pokusem jakékoliv použití zvířete k pokusným nebo jiným vědeckým účelům, které u zvířete vyvolá nebo je způsobilé vyvolat bolest nebo utrpení, anebo které může vést k trvalému poškození nebo ke ztížení přirozeného způsobu života zvířete, anebo které v důsledku provedených zákroků nebo provedených úkonů vede nebo může vést k tomu, aby se zvíře s takovýmto poškozením narodilo; za pokus se považují i případy, kdy bylo u zvířete vyloučeno utrpení nebo trvalé poškození úspěšným použitím prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod. Veterinární léčebné, preventivní a diagnostické úkony, inseminace a přenos embryí, porážení zvířat nebo označování

21

zvířat v chovu a činnosti podle § 15 odst. 8 nejsou pokusem podle tohoto zákona, v) projektem pokusů písemně vyjádřený záměr a cíl pokusu na zvířeti, který musí obsahovat identifikaci uživatelského zařízení a údaje o jeho akreditaci (§ 15 odst. 2), zejména označení osoby zodpovědné za péči o zvířata v uživatelském zařízení; projekt pokusů musí dále obsahovat označení osoby, která je oprávněna pokus řídit (vedoucí pokusu), zdůvodnění pokusu, označení druhu pokusných zvířat, jejich počet a původ, stanovení podmínek provádění pokusu a veterinárních podmínek, včetně stanovení závazné metodiky pokusů a způsobu provedení a ukončení pokusu, w) testací přesně popsané standardní techniky, které se periodicky opakují, x) vyhledávacím výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky, y) bezpečnostními zárukami pokusné ověření vlivu1. prostředků určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně, 2. prostředků určených pro spotřebu lidí a zvířat, 3. prostředků a přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí, z) zařízením podnik, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení, aa) chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována laboratorní zvířata, bb) dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu laboratorní zvířata, cc) uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusům, dd) přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích,1a) včetně jejich nakládky, vykládky nebo překládky,

22


ee) místem překládky místo, v němž je přeprava přerušena za účelem přeložení zvířat z jednoho dopravního prostředku do jiného dopravního prostředku, ff) místem odjezdu místo, v němž jsou zvířata poprvé naložena v souladu s plánem cesty na dopravní prostředek, nebo místo, v němž jsou zvířata opětně nakládána poté, co byla vyložena k odpočinku na 24 hodin, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky, gg) místem určení místo konečné vykládky v souladu s plánem cesty z dopravního prostředku, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky, hh) stanicí odpočinku v plánu cesty stanovené místo, kdy je přeprava přerušena, aby byla zvířata ošetřena, nakrmena a napojena, ii) dobou odpočinku souvislé období v průběhu cesty, během něhož nejsou zvířata přemísťována dopravním prostředkem, jj) intenzívním chovem chov, ve kterém jsou hospodářská zvířata chována za podmínek, v počtech, hustotě a kusech, které stanoví právní předpisy, za současného a častého dohledu člověka, který dbá o jejich zdraví a životní pohodu. "§ 4 14. V § 4 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až x), která včetně poznámek pod čarou č. 1d) a 1e) znějí: w) z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi

živé tkáně, a to i v případě, že by bylo provedeno za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod,

§ 8b Zvířata vyloučená z přepravy (1) Je zakázáno přepravovat a) nemocná nebo zraněná zvířata, b) samice nacházející se ve stadiu porodu nebo samice, které porodily před méně než 48 hodinami, anebo samice, které pravděpodobně během přepravy porodí, c) mladé savce, u kterých dosud není úplně zhojen pupek s výjimkou králíků, d) savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou, e) jeleny, srnce a daňky, kteří mají pokryto paroží lýčím. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro přepravu zvířat a) k ošetření veterinárním lékařem, nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod, b) na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům, c) přepravovaných pro pokusné účely, d) určených k poražení nutnou porážkou, nejde-li o případy uvedené v § 5b odst. 2 písm. a) až c).



23

Ekologické zemědělství 174 VYHLÁŠKA ze dne 7. dubna 2004, kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství

§1 (2) V ekologickém zemědělství je možné v souladu s právem Evropských společenství chovat pouze tyto druhy hospodářských zvířat:2)[ skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíky, drůbež, ryby a středoevropské ekotypy včely medonosné Apis melifera...


Václav Pařízek Luděk Bartoš Vratislav Kšáda

Recommend Documents