RODINY A DOMÁCNOSTI DAGMAR BARTOOVÁ
Populaní vývoj bývá tradin sledován prostednictvím analýz jednotlivých demografických proces, které se opírají o soubory událostí týkajících se jednotlivých osob. Zkoumání soužití lidí v rodinách a domácnostech a jejich složení se stalo nedílnou souástí tchto analýz. Lidé neprožívají svj život izolovan, životní cykly vtšiny lidí se z velké ásti odehrávají v rodinách resp. domácnostech, a zpsoby soužití osob v rodinách a domácnostech mají na prbh a úrove demografických proces podstatný vliv. Analýza vývoje potu a složení rodin a domácností má tedy význam pedevším pro zkoumání podmínností a píin demografického chování. Na druhé stran velká ást analýz a úvah o vývoji potu a složení rodin a domácností se opírá o výsledky analýz demografických proces. Datová základna pro sledování vývoje struktur rodin a domácností v potebné podrobnosti se na rozdíl od dat používaných pro analýzy demografických proces omezuje pedevším na údaje ze sítání lidu a byt. V eských resp. v minulosti eskoslovenských cenzech údaje o spoleném bydlení a soužití osob v rodinách a domácnostech vycházejí od roku 1961 z jednotné metodiky, proto se zjiš ovaly ve velmi podobných strukturách. Rozlišovaly se ti typy domácností – bytové (BD), hospodaící (HD) a cenzové (CD) – piemž práv poslední typ umožuje detailní vhled do struktur soužití osob v rámci rodin, pípadn jiných nerodinných domácností (definice jednotlivých typ jsou uvedeny v oddílu Základní ukazatele). Cenzové domácnosti se dále lení na úplné rodinné domácnosti (ÚRD), neúplné rodinné domácnosti (NRD), vícelenné nerodinné domácnosti (VND) a cenzové domácnosti jednotlivc (CDJ). Zmny potu a složení rodin a domácností na konci 20. a poátkem 21. století zachytika data sítání lidu v letech 1991 a 2001. Tab. 1: Poty a složení cenzových domácností v letech 1991 a 2001 Poet domácností (v tis.) Typ domácnosti
Cenzové domácnosti celkem Rodinné domácnosti v tom úplné rodinné – se závislými dtmi – bez závislých dtí v tom neúplné rodinné – se závislými dtmi – bez závislých dtí Domácnosti jednotlivc Vícelenné nerodinné1 1
Pírstek 1991–2001
Podíl z CD (v %)
Prmrný poet len
1991
2001
v tis.
v%
1991
2001
1991
2001
4 051,6 2 947,3 2 512,9 1 395,9 1 117,0 434,4 254,1 180,3 1 089,6 14,7
4 270,7 2 910,0 2 333,6 1 090,8 1 242,8 576,4 343,4 233,0 1 276,2 84,5
219,1 –37,3 –179,3 –305,1 125,8 142,0 89,3 52,7 186,6 69,8
5,4 –1,3 –7,1 –21,9 11,3 32,7 35,1 29,2 17,1 474,8
100,0 72,7 62,0 34,5 27,5 10,7 6,3 4,4 26,9 0,4
100,0 68,1 54,6 25,5 29,1 13,5 8,0 5,5 29,9 2,0
2,53 x 3,21 3,92 2,33 2,44 2,64 2,17 1,00 2,06
2,38 x 3,12 3,88 2,45 2,46 2,62 2,24 1,00 2,12
poty domácností nejsou zcela srovnatelné kvli metodickým zmnám v klasifikaci tchto domácností
V dlouhodobém trendu potu a složení cenzových domácností se promítají všechny tendence populaního vývoje – intenzity a asování satk, úrovn rozvodovosti a úmrtnosti (vk dožívání a frekvence ovdovní, vetn stárnutí), ale také kvantitativní úrovn bydlení a bytové výstavby (relace potu byt resp. pírstku byt k potm bytových a cenzových domácností) a intenzity migrace. V posledním desetiletí 20. století se ve vývoji potu a složení domácností zaaly uplatovat navíc dsledky nového režimu demografického chování, který zasáhl zejména generace mladých lidí picházejících do reprodukního vku. Projevily se zeteln teprve v datech o potech a struktue cenzových domácností zjištných pi sítání 2001, a to i pesto, že znaná setrvanost vytváení a dalšího vývoje domácností vliv všech zmn demografického chování zpomaluje a oslabuje.
V rstu pot a zmnách struktury domácností se promítá celý propopulaní vývoj
Nejvíce se ve struktue cenzových domácností odrazil pokles celkové úrovn satenosti a plodnosti násobený ješt posunem nejvyšší intenzity tchto proces do vyššího vku, což znamenalo pedevším snižování podílu úplných rodinných domácností s dtmi v mladších vkových skupinách. Rst intenzity rozvodovosti, astjší nesezdaná soužití a další zmny sociálního chování spolu s poklesem úrovn úmrtnosti hlavn starších muž pisply k vzestupu zastoupení domácností jednotlivc, neúplných rodinných domácností a úplných rodinných domácností bez závislých dtí. Zmny nastaly i ve složení vícelenných nerodinných domácností (a to i když vezmeme v úvahu metodické zmny RODINY A DOMÁCNOSTI
63
zpracování), které však i pes znaný relativní pírstek zstávají vzhledem k nízkým potm jen marginální skupinou. Vnitní struktura domácností se však mnila také vlivem nepravidelností ve vkovém složení dosplé populace. S ohledem na souvislost struktury domácností a reprodukního chování je v této analýze urováno vkové složení úplných rodinných domácností podle vku ženy jako osoby v ele domácnosti. Rzná poetnost generací, které bhem životního cyklu procházejí etapami vzniku, formování a rozpadu rodin a domácností, zesiluje nebo naopak zeslabuje zastoupení jednotlivých typ domácností. Relativní pírstek potu domácností se proto v 90. letech jen mírn zvýšil oproti pedchozímu intercenzálnímu období. V letech 1980–1991 vzrostl poet cenzových domácností o 176 tisíc (4,5 %), v tom však o 151 tisíc domácností jednotlivc pi vzestupu jejich podílu z 24 % na tém 27 %. Již tehdy se snížil poet i podíl úplných rodinných domácností se závislými dtmi. Obr. 1b: Složení cenzových domácností podle vku osoby v ele domácnosti, 2001 (žena v ele domácnosti)
ÚRD bez závislých dtí
ÚRD se závislými dtmi
NRD se závislými dtmi
ÚRD bez závislých dtí
ÚRD se závislými dtmi
NRD se závislými dtmi
VND + NRD bez závislých dtí
CDJ – muži
CDJ – ženy
VND + NRD bez závislých dtí
CDJ – muži
CDJ – ženy
100
100
90
90
80
80
70
70
60
60 Podíl (v %)
Podíl (v %)
Obr. 1a: Složení cenzových domácností podle vku osoby v ele domácnosti, 1991 (žena v ele domácnosti)
50
50
40
40
30
30
20
20
10
10
0
0 15–24
25–29
30–34
35–39
40–49
50–59
60–69
70+
Vková skupina
15–24
25–29
30–34
35–39
40–49
50–59
60–69
70+
Vková skupina
V období 1991–2001 pibylo tém 220 tis. cenzových domácností, piemž tento pírstek pipadal z nejvtší ásti na domácnosti jednotlivc, kterých pibylo 187 tis. a tvoily tak již 30 % cenzových domácností. Jejich pírstek byl ovlivnn hlavn pírstkem domácností jednotlivc ve vku do 30 let, na nmž se podílely jak rostoucí poty mladých lidí v tomto vku, tak vyšší intenzita vytváení tchto domácností vycházející ze strukturáln vyšších podíl svobodných a rozvedených osob tém ve všech vkových skupinách.
Pi úbytku ÚRD se závislými dtmi rostou poty NRD a domácností jednotlivc
Druhou poetn nejvíce rostoucí skupinou byly neúplné rodinné domácnosti, kterých pibylo 142 tis. Mly nejvyšší relativní pírstky nejen v 90. letech, ale již také v pedchozím intercenzálním období (krom vícelenných nerodinných). Pibývalo jich vždy zhruba o tetinu, avšak v 90. letech se pírstek neúplných rodin se závislými dtmi zrychlil, nebo k vysoké úrovni rozvodovosti se pipojily i rostoucí podíl dtí narozených mimo manželství a klesající intenzita opakované satenosti. V roce 2001 bylo NRD se závislými dtmi o 35 % více než pi pedchozím cenzu a jejich podíl se zvýšil na 8 %, kdežto podíl NRD bez závislých dtí pedstavoval pouze 5,5 %. Podíl vícelenných nerodinných domácností vzrostl sice nejvtším tempem, ale tvoily pouhá 2 % cenzových domácností a k jejich pírstku pispla i metodická zmna v klasifikaci rodinných domácností, která zárove byla hlavní píinou nižších pírstk NRD bez závislých dtí. V dsledku metodické zmny vyznaování byla ást NRD (prarodi s vnouaty) peazena do skupiny vícelenných nerodinných domácností (pi stejném zpsobu zaazení jako v roce 1991 by byl pírstek NRD bez závislých dtí o 34,5 tis. vyšší). Relativní pírstek neúplných rodinných domácností byl ale i pes tuto metodickou zmnu tém stejn vysoký jako v pedchozím desetiletí, nebo rychleji pibylo NRD se závislými dtmi. V souboru vícelenných nerodinných domácností je tedy v roce 2001 zaazeno „navíc“ tchto 34,5 tis. NRD prarodie s dtmi. V metodicky srovnatelném souboru „ostatních“ vícelenných domácností, v nmž jsme slouili neúplné rodinné domácnosti bez závislých dtí a vícelenné nerodinné domácnosti, pibylo v období 1991–2001 celkem 122 tis. domácností (63 % jejich potu v roce 1991); píinu pírstku lze hledat hlavn v astjším spoleném soužití rozvedených i ovdovlých osob bez rodinných vazeb, jednak ve zmnách zpsobu bydlení a hospodaení mladších generací. Pírstky vícelenných nerodinných
64
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
domácností se týkaly hlavn domácností s osobami v ele ve vku 20–29 let a staršími 70 let, pírstky neúplných rodinných domácností bez závislých dtí byly nejvyšší u domácností v ele s ženami ve vku 45–59 let. Vysoké poetní pírstky uvedených typ domácností byly v celkovém potu CD zredukovány znaným úbytkem úplných rodinných domácností (180 tis.) V jejich struktue se pitom zcela obrátila relace mezi rodinnými domácnostmi se závislými dtmi a bez nich. Píinou byl obrovský úbytek úplných rodinných domácností se závislými dtmi (305 tis.), za deset let se jejich poet zredukoval o více než ptinu. Úbytek byl jen ásten kompenzován vysokým pírstkem úplných rodinných domácností bez závislých dtí, mezi nž se bhem 90. let pesunula znaná ást úplných rodinných domácností, v nichž dti narozené bhem populaní vlny 70. let pestaly být závislými nebo z rodiny dokonce již odešly. Akoliv signály o rostoucím zastoupení ÚRD bez závislých dtí poskytl již cenzus 1991, teprve ve výsledcích sítání 2001 zpsobil pírstek 126 tis. ÚRD bez závislých dtí poprvé jejich výraznou pevahu nad úplnými rodinnými domácnostmi s dtmi a souasn zmírnil velký propad potu úplných rodinných domácností jako celku. K výraznému zvýšení potu i zastoupení úplných rodinných domácností bez dtí pisplo i odkládání narození dtí v domácnostech mladých pár, a již žily v manželství nebo v nesezdaných soužitích. Podíl úplných rodinných domácností se závislými dtmi se bhem 90. let snížil tém o 10 procentních bod, takže v roce 2001 pedstavovaly již jen tvrtinu cenzových domácností. Pesto však úplné rodinné domácnosti jako celek zstaly nejrozšíenjším typem cenzových domácností, tvoily 55 % všech domácností a stále v nich žila vtšina obyvatelstva (7,3 mil. osob, z toho v ÚRD se závislými dtmi 4,2 mil. osob).
Prmrná velikost domácností se trvale snižuje, výrazn ubývá domácností se 4 a více leny
Tab. 2: Složení domácností s více leny podle potu len Úplné rodinné domácnosti
Neúplné rodinné domácnosti
Vícelenné domácnosti celkem
Ukazatel 1991
2001
32,9 25,2 31,9 10,0 2 512,9 3,21
35,0 27,5 29,9 7,6 2 333,6 3,12
Domácnosti s potem len: 2 3 4 5+ Poet domácností (v tis.) Prmrný poet len
1991
2001
1991
2001
38,0 25,4 27,9 8,7 2 962,0 3,09
41,8 27,5 24,5 6,2 2 994,5 2,97
Složení domácností v % 65,4 27,0 6,1 1,5 434,4 2,44
62,3 30,5 5,9 1,3 576,4 2,46
Prmrná velikost domácností se vlivem pokraující „atomizace“ soužití v 90. letech dále zmenšovala, i když u uritých typ – neúplných rodin se závislými dtmi a úplných rodinných domácností bez dtí se prmrný poet osob v domácnostech nepatrn zvýšil. Píinou byla astjší pítomnost dalších spolubydlících osob, v úplných rodinách bez závislých dtí se v tom odrazilo i prodloužení doby, po kterou nezávislé dti žily spolen s rodii. Snížení prmrné velikosti domácností bylo zpsobeno pedevším zvýšením potu i zastoupení domácností jednotlivc, ale také úbytkem dtí v rodinných domácnostech se závislými dtmi. Pokud porovnáme prmrnou velikost pouze vícelenných domácností, snížil se prmrný poet len domácnosti z 3,09 na 2,97, prmrná velikost všech domácností klesla z 2,53 na 2,38 len. V 90. letech rostl nejrychleji podíl dvoulenných domácností (tém o tyi body) a mírn vzrstal podíl tílenných domácností. Zastoupení vtších domácností, se tymi a hlavn s více leny klesalo od 80. let, rozhodující byl ale pokles potu dvoudtných ÚRD.
V roce 2001 žilo v rodinných domácnostech 86 % obyvatel
Rodinné domácnosti Formování a zpsobm soužití v rodinných domácnostech je v demografii vnována pozornost pedevším pro jejich reprodukní funkci, krom toho jsou ale tyto domácnosti zkoumány i pro jejich nezastupitelnost v socializaci, výchov a vzdlávání dtí a klíový význam v péi o další leny rodiny a jejich ochranu. Jejich poetní pevaha sice není tak vysoká jako v minulosti, stále však pedstavují vtšinu domácností. V roce 2001 žilo v úplných i neúplných rodinných domácnostech dohromady 8,7 mil. osob (86 % obyvatelstva) a tvoily více než dv tetiny cenzových domácností; tyi ptiny z nich pedstavovaly úplné rodinné domácnosti. Zastoupení úplných rodinných domácností se dlouhodob snižovalo již od roku 1961, jejich poet klesal teprve od 80. let, avšak k dramatickému úbytku úplných rodinných domácností došlo teprve v 90. letech minulého století v dsledku zmn demografického chování mladých lidí. Akoliv v tomto desetiletí picházely do plodného vku a do vku vysoké intenzity uzavírání prvních satk poetné generace osob narozených v období natalitní vlny v 70. letech, ímž v roce 2001 pibylo ve vku 20–29 let ve srovnání RODINY A DOMÁCNOSTI
65
s pedchozím sítáním více než 335 tis. osob, ubylo v tomto vku 142 tis. vdaných žen (30 %). Hloubka poklesu úrovn satenosti bude zetelnjší v porovnání s pírstkem 296 tis. svobodných žen, který znamenal tém zdvojnásobení potu svobodných žen v tomto vku. K nejvtšímu propadu sice došlo u mladých žen do 30 let vku, ale snížení podílu vdaných žen je patrné až do vku 55 let. Podobný vývoj lze pozorovat také u zastoupení muž podle rodinného stavu, piemž ale úbytky ženatých muž zasahovaly širší vkový interval (do 65 let) a v mladším vku byly relativn vyšší. Nejenže se tedy bhem posledního desetiletí 20. století snížila intenzita satenosti svobodných (podíl svobodných osob vstupujících do manželství klesl o více než 20 procentních bod) a souasn i rozvedených a ovdovlých osob, vlivem posunu asování satk se však nejvyšší intenzita satenosti posunula u svobodných žen z 21 let do vku 25–26 let (u svobodných muž z 23 na 26–27 let). Teprve u osob ve vku 60 a více let vlivem poklesu intenzity úmrtnosti starších muž klesla intenzita ovdovní vdaných žen a podíl úplných rodinných domácností tím vzrostl. Tab. 3: Složení úplných rodinných domácností a intenzita jejich vytváení podle vku žen1 Vková skupina
15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65–69 70+ 1 2
Ze 100 žen se zjištným rodinným stavem bylo vdaných
Úplné rodinné domácnosti podle vku žen na 100 žen bez rozlišení rodinného stavu
Úplné rodinné domácnosti (v tis.)2
vdaných
Podíl úplných rodinných domácností se závislými dtmi (v %)
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
7,2 61,6 81,7 83,9 82,5 80,8 79,0 76,7 70,4 60,2 46,3 19,9
0,8 21,4 59,9 74,6 76,5 76,1 74,9 73,7 70,1 63,7 52,6 24,7
5,5 54,0 78,5 83,6 82,9 81,2 79,2 77,1 70,8 60,4 46,5 19,7
1,0 20,5 55,0 71,2 74,6 75,1 74,3 73,0 69,6 63,6 52,6 24,7
76,6 87,8 96,1 99,7 100,6 100,7 100,4 100,5 100,5 100,4 100,5 99,2
131,2 96,4 92,4 96,1 98,1 99,2 99,6 99,6 99,7 100,3 100,5 100,1
23,5 181,0 264,6 279,8 331,8 341,7 273,4 208,2 192,6 177,2 136,8 102,1
3,4 84,5 232,7 239,5 252,4 251,2 293,9 300,9 231,2 161,3 128,1 154,0
51,3 78,9 92,6 96,2 94,1 74,4 41,7 15,3 4,3 1,6 1,2 1,4
48,8 62,6 84,2 94,9 95,2 75,3 41,4 16,2 4,9 0,9 0,2 0,1
úplné rodinné domácnosti podle vku ženy jako osoby v ele domácnosti bez domácností v ele se ženou nezjištného vku
Pokles intenzity vstupu do manželství a tím vytváení ÚRD se nezastavuje
Pokles úrovn satenosti a vysoká rozvodovost vedou k úbytku ÚRD s dtmi
66
V úplných rodinných domácnostech jsou zahrnuta i nesezdaná soužití, kterých pibylo relativn nejvíce u žen nejmladší vkové skupiny, hlavn v dsledku úbytku vdaných žen; proto intenzita vytváení ÚRD v tomto vku v roce 2001 pevýšila výrazn 100 %. Nižší intenzita vytváení ÚRD, než by odpovídalo potu vdaných žen, se týká více domácností žen v roce 1991 a mladšího vku – do 35 let, kdy píinou byl hlavn zpsob vyznaování ÚRD, nebo manželé s rozdílným trvalým bydlištm byli klasifikováni jako dv domácnosti (neúplná rodinná domácnost nebo domácnost jednotlivce). Deklarace oddleného bydlení byla zejm také píinou snížení hodnot koeficient v roce 2001, mohlo se také jednat o rozpadlá manželství s oddleným bydlením. Vlivem snížení úrovn satenosti žen ve vku do 30 let v posledním intercenzálním období klesla intenzita vytváení úplných rodinných domácností v nejmladší vkové skupin na ptinu, ve vku 20–24 na 40 % a ve vku 25–29 let na 70 % intenzity v roce 1991. V dsledku toho se snížil poet ÚRD v ele se ženami ve vku do 30 let o 110 tis. Intenzita vytváení ÚRD byla však nižší až do 60 let vku žen, k jejímu snížení pispla ve stedním vku vysoká úrove rozvodovosti a mén asté uzavírání opakovaných satk. Poátek rodinného cyklu se v posledním intercenzálním období posunul do vyššího vku, ale ani tam nedocházelo k vytváení ÚRD v takové míe jako v pedchozích letech, tím mén ke zvýšené tvorb tchto domácností, která by nahradila pokles intenzity jejich vytváení v mladších vkových skupinách. Navíc astji než díve vznikaly ve vku 25–34 let úplné rodinné domácností bez závislých dtí (dsledek odkládání narození dtí po satku). Poty ÚRD bez závislých dtí vzrostly ale pedevším u žen ve vku 45–59 let (pírstek 124,4 tis.), což souviselo s dosažením nezávislosti a odchody z rodiovských rodin dtí narozených v 70. letech poetným generacím žen. Vlivem poklesu úmrtnosti a úrovn nadúmrtnosti muž se zvýšila intenzita vytváení úplných rodinných domácností bez dtí u žen starších 60 let, poet tchto domácností se však zvýšil jen o 30 tisíc, protože tohoto vku dosáhly poetn slabší generace.
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
Obr. 2a: Intenzita vytváení úplných rodinných domácností – Obr. 2b: Intenzita vytváení úplných rodinných domácností – úplné rodinné domácnosti se závislými dtmi úplné rodinné domácnosti bez závislých dtí 800
900
1991
1991
800
700
2001 Z 1 000 žen píslušného vku bylo v ele CD
Z 1 000 žen píslušného vku bylo v ele CD
2001 700
600
500
400
300
200
600
500
400
300
200
100
100
0
0 20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
Vková skupina
45–49
50–54
55–59
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
45–49
50–54
55–59
60–64
65–69
70+
Vková skupina
Ve struktue úplných rodinných domácností znamenalo snížení intenzity satenosti spolu se snížením úrovn manželské plodnosti hlavn výrazný pokles intenzity vytváení ÚRD se závislými dtmi od poátku rodinného cyklu. V cenzových domácnostech s ženou ve vku 20–24 let v ele se snížilo zastoupení úplných rodinných domácností se závislými dtmi z více než poloviny na tvrtinu, ve vku 25–29 let ze 70 % na necelou polovinu.Ve vku 30–34 a 35–39 let žen v ele domácností se zastoupení ÚRD s dtmi snížilo o 15 resp. 10 procentních bod. Pesto až do vku 40 let tyto domácnosti tvoily pes polovinu cenzových domácností. Neúplné rodinné domácnosti Klesající podíl rodinných domácností z celkového potu domácností nezastavil ani pírstek neúplných rodinných domácností. Pes jejich rostoucí význam tvoily jen ptinu rodinných domácností a zstávají v našich podmínkách stále poetn mén významnou skupinou cenzových domácností. V letech 1991–2001 ale vzrostl jejich podíl z celkového potu CD o 3 body na 13,5 %, ve vku 35–49 let dokonce na 17 % cenzových domácností. Až do 40 let vku osob v ele domácností se tém výhradn jednalo o NRD se závislými dtmi, v jejichž ele stály do vku 30 let ženy v 95 % pípad (na muže v ele pipadalo tedy jen 5 %). Ve vyšším vku jejich podíl sice klesal, ale ve vku 45–49 let, kdy se v roce 2001 vyrovnával poet NRD se závislými dtmi a bez nich, stály ženy v ele ješt tém ty ptin neúplných rodin se závislými dtmi. I když zmny v pomru pohlaví osob v ele NRD s dtmi bhem 90. let nebyly velké, zeteln se projevila tendence rostoucího zastoupení NRD se závislými dtmi v ele s muži s rostoucím vkem. Ve vku 45–49 let stáli muži v ele NRD se závislými dtmi v roce 2001 ve tvrtin pípad, v roce 1991 pouze v 18 % pípad. V neúplných rodinách s nezávislými dtmi byli muži nejastji v ele tchto domácností ve vku 45–59 let (v necelé tvrtin pípad), pak rostla pevaha žen. Ve vku 50–54 let byl poet NRD bez závislých dtí v roce 2001 nejvyšší (46 tis.). Vysoké pírstky potu NRD ve vku rodie 45–59 let (a z nich vyšší u NRD bez závislých dtí) v 90. letech souvisely s posunem poetn silných generací rodi s dtmi narozenými bhem 70. let, s vysokou intenzitou rozvodovosti mén asto kompenzovanou opakovanými satky, dále s prodloužením doby závislosti vlivem prodlužování doby studia a s prodloužením soužití nezávislých dtí s rodiem vlivem odkládání založení vlastní rodiny a asto v dsledku rostoucích náklad na bydlení.
Neúplných rodinných domácností se závislými dtmi pibývá nejrychleji
Pes metodickou zmnu ve vyznaování neúplných rodinných domácností, v jejímž dsledku ubylo 34,5 tis. neúplných rodinných domácností prarodie s vnouaty, kde 25 tis. z nich byly domácnosti s nezávislými vnouaty, bylo v roce 2001 tém o 30 % NRD bez závislých dtí více než pi pedchozím cenzu. Odkládání vstupu do manželství v 90. letech se týkalo poetn silných roník narozených v 70. letech, takže i pes sníženou úrove plodnosti související i s odsouváním narození dtí se poet NRD se závislými dtmi osob ve vku 25–29 let zvýšil o 90 % a ve vku 30–34 let o ti tvrtiny. Spolu s pírstkem 15 tis. NRD s osobami v ele ve vku 35–39 let to bylo 72 tis. domácností, což – bez ohledu na pírstky i úbytky v dalších vkových skupinách – pedstavovalo tyi ptiny celkového pírstku NRD s dtmi. Poty NRD s dtmi se tak zvyšovaly oproti roku 1991 až do 60 let vku osob RODINY A DOMÁCNOSTI
67
v ele. V polovin neúplných rodinných domácností žen se závislými dtmi stály v ele ženy rozvedené, jejich podíl se sice oproti roku 1991 o nco snížil, ale poet vzrostl na 148 tis. Tab. 4: Složení neúplných rodinných domácností podle typ, vku a rodinného stavu osob v ele domácností v roce 2001, vývoj v letech 1991–2001 2001 Vková skupina
15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65–69 70+ Celkem
Neúplné rodinné domácnosti
Index vývoje 2001/1991
Podíl žen v ele neúplných rodinných domácností
celkem (v tis.)
z toho se závislými dtmi (v %)
se závislými dtmi
bez závislých dtí
2,5 27,9 62,5 63,5 68,2 69,0 78,2 66,0 39,6 22,5 19,7 56,6 576,4
99,9 99,9 99,9 99,8 97,0 77,6 51,3 29,5 14,9 5,6 1,9 0,5 59,6
97,7 96,7 95,4 91,8 88,0 82,3 78,3 74,9 67,5 55,4 34,7 51,2 87,5
100,0 82,1 77,8 66,1 87,5 84,3 78,6 76,7 77,5 79,7 82,4 84,8 80,4
svobodných 83,9 50,4 24,7 12,9 8,4 6,8 6,1 6,8 7,1 5,9 3,2 2,8 16,3
Obr. 3a: Neúplné rodinné domácnosti se závislými dtmi žen podle jejich vku a rodinného stavu, 1991
vdaných
1,4 12,0 35,0 54,8 64,0 63,5 59,4 51,6 42,8 34,1 22,4 12,7 49,8
se závislými dtmi
bez závislých dtí
55,0 108,6 189,6 173,3 129,9 109,5 153,9 196,7 137,2 38,7 10,0 3,8 132,7
0,4 1,5 1,8 4,6 36,5 88,0 166,6 242,6 180,1 103,3 86,8 120,6 129,2
14,7 37,1 38,9 29,1 21,5 18,4 17,2 15,1 12,2 8,5 3,2 3,5 26,4
Obr. 3b: Neúplné rodinné domácnosti se závislými dtmi žen podle jejich vku a rodinného stavu, 2001 60
60
50
Svobodné
Vdané
Rozvedené
Ovdovlé
40
50
Poet domácností (v tis.)
Poet domácností (v tis.)
rozvedených
Oproti všem minulým cenzm znan vzrostlo zastoupení svobodných žen v ele NRD se závislými dtmi, tvoily již 16 % neúplných rodin (pírstek o 7 bod). Píinou byl již zmínný vzestup potu svobodných matek hlavn do 30 let vku; z celkového potu NRD svobodných žen tvoily necelé dv tetiny, zatímco v roce 1991 pouhou ptinu. Neúplné rodinné domácnosti s dtmi svobodných žen pedstavovaly ve vku 20–24 let polovinu a ve vku 25–29 let tvrtinu NRD, piemž poet tchto domácností ve vku 20–29 let dohromady vzrostl v 90. letech více než tikrát a piblížil se zastoupení NRD s dtmi vdaných žen v tomto vku (38 %). Rostoucí intenzita rozvodovosti spolu se snížením úrovn opakované satenosti se odrazily v rstu potu i zastoupení neúplných rodinných domácností hlavn žen po 30. roce vku. Ženy v mladším vku v 90. letech stále astji odsouvaly nejen satky, ale i narození dtí (bylo tedy mén pvodn vdaných žen, a proto následn i mén neúplných rodin rozvedených žen). Pesto mly ve vku 30–54 let rozvedené ženy v ele NRD nadpoloviní zastoupení. Je to hlavn dsledek toho, že po rozvodu zstávají nezletilé dti rozhodnutím soudu pevážn v péi matek.
Dále pibývá NRD svobodných a rozvedených žen se závislými dtmi
30
20
Svobodné
Vdané
Rozvedené
Ovdovlé
40
30
20
10
10
0
0 15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
45–49
50–54
55–59
Vková skupina
68
neúplné rodinné domácnosti
se závislými dtmi
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
Vková skupina
45–49
50–54
55–59
Mírn se zvýšilo zastoupení vdaných žen v ele NRD se závislými dtmi a naopak klesl podíl ženatých muž v ele NRD s dtmi. Tyto neúplné rodiny jsou zvláštní skupinou, nebo to jsou domácnosti, které vznikly oddleným bydlením manžel – ásten proto, že nemli vlastní byt, ásten to bylo chtné odlouené bydlení, když šlo o rozpadlá, „mrtvá“ manželství. V roce 2001 mohlo hrát svou roli i vlastnictví více byt, kdy každý z manžel mohl být pihlášen k trvalému pobytu v jiném byt. Z potu NRD s dtmi v roce 2001 pedstavovaly domácnosti vdaných žen 26 %. V NRD se závislými dtmi v ele s muži mli nadpoloviní podíl rozvedení muži (vtší pevaha než u domácností žen, pírstek 12 bod), ženatí muži stáli v ele domácností také astji, v necelých 30 % pípad. Poty závislých dtí v rodinných domácnostech Zmny pot rodinných domácností, jejich složení podle typ a vku osob v ele domácností byly provázeny i zmnou jejich struktury podle potu dtí a potu len. Dopady poklesu satenosti a plodnosti lze tedy sledovat v datech o struktue rodinných domácností podle potu závislých dtí a dokumentovat jimi populaní vývoj z aspektu soužití a velikosti rodin. Snížení prmrného potu závislých dtí v rodinných domácnostech bylo pitom ponkud tlumeno delší dobou závislosti dtí vlivem prodlužující se doby studia a pípravy na povolání. V roce 2001 však bylo o 305 tis. ÚRD se závislými dtmi mén než v roce 1991, zato pibylo 126 tis. úplných rodinných domácností bez závislých dtí a prmrný poet závislých dtí v úplných rodinách s dtmi se snížil z 1,73 na 1,68. V NRD se závislými dtmi, jejichž poet vzrostl tém o 90 tis., bylo v rodinách již od roku 1980 v prmru 1,42 dítte.
Prmrná velikost ÚRD se snižuje jak nižšími poty mladých rodi v jejich ele, tak úbytkem pot ÚRD se 2 a více dtmi
Tab. 5: Složení úplných rodinných domácností podle potu závislých dtí (v %) Vková skupina ženy Poet závislých dtí
0 1 2 3 4+ Prmrný poet dtí v úplné rodinné domácnosti s dtmi Prmrný poet dtí v úplné rodinné domácnosti celkem
Rok 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001
15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–49
50–59
celkem
48,7 51,1 48,0 43,9 3,1 4,6 0,2 0,3 0,0 0,1 1,07 1,11 0,55 0,54
21,1 37,4 51,8 47,7 25,0 13,7 1,9 1,0 0,2 0,2 1,37 1,26 1,08 0,79
7,4 15,8 29,6 39,4 53,9 40,2 8,0 3,9 1,1 0,7 1,79 1,60 1,66 1,35
3,8 5,1 15,5 23,8 62,1 59,3 15,8 9,8 2,8 2,0 2,07 1,90 1,99 1,81
5,9 4,8 22,1 20,9 55,1 59,0 14,4 12,7 2,5 2,6 1,98 1,98 1,86 1,88
40,1 43,0 36,6 32,5 19,6 20,7 3,2 3,2 0,5 0,6 1,46 1,51 0,87 0,86
90,0 88,8 8,7 9,7 1,2 1,4 0,1 0,1 0,0 0,0 1,15 1,16 0,12 0,13
44,5 51,1 22,5 20,3 26,7 22,1 5,4 3,6 0,9 0,7 1,73 1,68 0,96 0,78
Strukturální zmny ve složení úplných rodinných domácností v dsledku odkládání narození dtí a tím poklesu plodnosti vedly k dalšímu snižování podílu vícedtných rodin a k rstu podílu bezdtných úplných rodin v nejmladších vkových skupinách žen v ele tchto domácností. Ješt ve vku 25–29 let žen v ele úplných rodinných domácností vzrostl podíl bezdtných domácností bhem 90. let dokonce více než dvojnásobn. Rodiny s jedním závislým díttem mly vyšší zastoupení než v roce 1991 teprve ve vku 25–34 let, a to pedevším na úkor dvoudtných rodin. Zastoupení rodin s dvma dtmi bylo v roce 2001 ve vku 20–24 let poloviní než v roce 1991, jejich podíl dosáhl 60 % teprve u domácností žen ve vku 30–39 let. Pírstek však ve srovnání s rokem 1991 nebyl velký, nebo se jednalo o úplné rodinné domácnosti, které vznikly a vtšinou se v nich narodily i dti ješt ped rokem 1990. Protože pibylo bezdtných ÚRD a snížilo se zastoupení rodin s jedním závislým díttem, byly ÚRD se dvma dtmi stále nejvíce zastoupenou skupinou ÚRD se závislými dtmi, akoliv se i jejich podíl snížil. Výrazn klesl podíl rodin se temi závislými dtmi, které více než desetinu tvoily již pouze v úplných rodinách s ženou ve vku 35–39 let. Pokles podílu ÚRD s více dtmi ve všech vkových skupinách žen v ele ÚRD až do vku 35 let se odrazil ve snížení prmrného potu dtí v úplných rodinných domácnostech, a už šlo pouze o rodiny se závislými dtmi nebo všechny úplné rodinné domácnosti. V piblížení relací jedno- a dvoudtných rodin pozorovaném v roce 2001 a v rostoucích podílech ÚRD s jedním díttem lze spatovat pechod, by zatím pozvolný, k jednodtnému modelu rodiny. RODINY A DOMÁCNOSTI
Prmrná velikost ÚRD je poklesem plodnosti žen stále nižší
69
Tab. 6: Složení neúplných rodinných domácností se závislými dtmi podle potu dtí (v %) Vková skupina osoby v ele domácnosti Poet závislých dtí
Rok
1 2 3+ Prmrný poet dtí v neúplné rodinné domácnosti se závislými dtmi Poet neúplných rodinných domácností se závislými dtmi (v tis.)1
1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001
15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–49
50–59
celkem1)
94,6 92,8 4,8 6,6 0,6 0,6 1,06 1,08 4,5 2,5
86,1 86,2 12,8 12,2 1,1 1,6 1,15 1,15 25,6 27,8
65,3 71,2 30,4 25,3 4,3 3,5 1,39 1,33 32,9 62,5
45,8 52,6 43,5 39,3 10,7 8,1 1,65 1,56 36,5 63,4
45,4 45,4 43,8 44,4 10,8 10,2 1,66 1,66 50,8 66,2
70,6 68,3 25,3 27,3 4,1 4,4 1,34 1,37 74,8 93,6
86,6 86,9 11,7 11,7 1,7 1,4 1,16 1,15 14,2 25,4
65,2 64,6 28,9 29,8 5,8 5,6 1,42 1,42 254,1 343,4
V ele neúplné rodinné domácnosti žena nebo muž. poet neúplných rodinných domácností se závislými dtmi celkem – vetn domácností s osobami staršími 60 let v ele a vetn nezjištného vku
1
Neúplných rodinných domácností s dtmi pibývá nejrychleji a jejich velikost se nemní
Podíl NRD s jedním závislým díttem vzrostl ve srovnání s rokem 1991 ve všech vkových skupinách osob v ele do 40 let, pitom ve vku do 25 let šlo v polovin pípad o NRD se svobodnou ženou v ele domácnosti. Ve vyšším vku se zvyšovalo zastoupení rozvedených žen, takže ve vku 30–44 let byly v ele poloviny NRD s jedním díttem. Ve srovnání s rokem 1991 se mírn zvýšilo zastoupení neúplných rodin se dvma a více závislými dtmi u domácností s osobou v ele ve vku 35–50 let pi vzrstajících potech NRD již od 20 let. Také v dvoudtných NRD mly ve vku 30–39 let pevahu rozvedené ženy. Podíl NRD se 3 a více dtmi byl velmi nízký a s klesajícím trendem; nejvtší zastoupení, tém desetinu, mly v domácnostech s osobou v ele ve vku 35–39 let. Zastoupení neúplných rodinných domácností bez závislých dtí bylo významnjší teprve u domácností s osobami v ele od 40 let vku. Prmrný poet dtí se v neúplných rodinných domácnostech se závislými dtmi se tém nezmnil, takže bhem 90. let se prmrné poty dtí v úplných a neúplných rodinách ponkud sblížily. V 90. letech se také zmenšil rozdíl mezi poty jedno- a dvoudtných úplných a neúplných rodinných domácností se závislými dtmi podle vku osob v ele domácností. Zatímco v roce 1991 pipadalo na 100 ÚRD s jedním díttem necelých 30 NRD s jedním díttem, v roce 2001 to bylo již 47 NRD s 1 díttem, u domácností se dvma závislými dtmi pomr vzrostl z 11 na 20 NRD na 100 úplných rodin. Pouze u nejmladších žen ve vku 15–19 let v roce 2001 pevyšoval poet NRD s jedním díttem poet ÚRD (o polovinu), ale jednalo se o pouhých 2300 NRD, poet rodin s dvma závislými dtmi v tomto vku žen v ele domácností byl vyrovnaný, ale velmi nízký. Nesezdaná soužití
Rozsah piznaného nesezdaného soužití narostl, pevaha bezdtných se trochu snížila
Piznaná nesezdaná soužití (NS) jsou zahrnuta v potech úplných rodinných domácností. Zjiš ují se pi sítáních lidu, a akoliv jsou jejich poty vzhledem ke zpsobu zjiš ování a zpracování nepochybn podhodnocené, zdá se být pomrn vrohodný rostoucí trend tohoto soužití i vývoj jejich složení jak podle rodinného stavu osob je vytváejících, tak podle potu dtí, které v tchto rodinách žily. Poet nesezdaných soužití (též tzv. faktických manželství) vzrostl v období 1991–2001 tém o polovinu, ale pesto pedstavovala jen 5,4 % úplných rodinných domácností (o 2 body více než v roce 1991). asto se z hlediska úrovn plodnosti považuje reprodukní režim zvlášt svobodných žen v tchto soužitích za rovnocenný reprodukci vdaných žen. Nicmén struktura nesezdaných soužití podle potu závislých dtí svobodných žen a ani žen jiného rodinného stavu žijících v tchto soužitích tomu v R v roce 2001 a ani díve nenasvdovala. V 90. letech 20. století nejvíce vzrostl poet soužití bez závislých dtí (o 60 %), kterých bylo zjištno již tém 74 tis. Nesezdaná soužití s dtmi byla nejastji s jedním díttem (28 tis.), piemž tvoila necelých 6 % z ÚRD s jedním díttem, což byl stejný podíl, jako mla soužití bez závislých dtí. Faktická manželství byla nejastji bezdtná (60 %), necelá tvrtina pár byla s jedním závislým díttem,13 % se dvma dtmi. Pouhých 5 % tvoila nesezdaná soužití se temi a více dtmi. Ve srovnání s úplnými rodinnými domácnostmi byl v nesezdaných soužitích nejen mnohem vyšší podíl bezdtných pár, ale také s jedním závislým díttem a temi a více dtmi, kdežto podíl nesezdaných soužití s dvma dtmi nedosahoval ani 60 % podílu dvoudtných úplných rodinných domácností. U svobodných žen pevažovaly ve vku do 30 let bezdtné páry, do 45 let vku mla nadpoloviní podíl nesezdaná soužití se závislými dtmi, piemž podíl bezdtných a jednodtných se vyrovnával ve vku 30–39 let. Od vku 45 let svobodných žen byla opt nejastjší nesezdaná soužití bezdtných
70
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
svobodných žen. Snížení úrovn plodnosti se tedy týkalo i svobodných žen do 30 let ve faktických manželstvích.ást dtí v nesezdaných soužitích se pitom nepochybn narodila ješt ped jejich vznikem, takže skutená plodnost družek je ješt nižší. Týká se to pedevším rozvedených žen. Tab. 7: Nesezdaná soužití v letech 1991 a 2001 Složení nesezdaných soužití (v %)
Nesezdaná soužití Druh úplné rodinné domácnosti
Bez závislých dtí Se závislými dtmi – s 1 díttem – s 2 dtmi – s 3+ dtmi Celkem
poet (v tis.)
pírstek 1991–2001
podíl z ÚRD (v %)
Složení úplných rodinných domácností svobodných žen
celkem
1991
2001
v tis.
v%
1991
2001
2001
2001
2001
45,4 39,5 19,2 13,8 6,5 84,9
73,9 51,4 28,2 16,4 6,8 125,3
28,4 11,9 9,0 2,6 0,3 40,3
62,5 30,2 47,0 18,8 5,0 47,5
4,1 2,8 3,4 2,1 4,1 3,4
5,9 4,7 5,9 3,2 6,8 5,4
59,0 41,0 22,5 13,1 5,4 100,0
57,1 42,9 26,6 11,2 5,1 100,0
53,3 46,7 20,3 22,1 4,3 100,0
Tab. 8: Poty a složení nesezdaných soužití podle pohlaví, vku a rodinného stavu v roce 2001 Muži Vková skupina 18–24 25–29 30–34 35–39 40–49 50–59 60–69 70+ Celkem
Ženy
složení podle rodinného stavu (v %)
složení podle rodinného stavu (v %)
celkem 10 277 19 007 14 774 13 272 28 098 23 464 9 922 6 365 125 269
celkem svobodní
ženatí
rozvedení
ovdovlí
96,9 84,9 55,7 35,9 23,7 16,7 15,1 11,7 41,4
0,6 1,5 2,9 3,2 2,8 2,7 2,8 2,5 2,5
1,7 12,5 39,6 58,3 70,1 73,9 63,1 39,5 49,5
0,0 0,1 0,3 1,0 2,3 5,5 18,0 45,3 5,4
svobodné 19 207 20 195 13 653 11 927 25 315 20 805 8 952 5 159 125 269
94,2 71,1 34,9 19,7 9,9 6,3 4,7 3,8 35,2
vdané 1,3 2,6 3,7 3,4 2,9 2,0 1,4 0,6 2,4
rozvedené
ovdovlé
3,6 24,2 56,3 68,7 73,4 62,7 38,2 21,1 46,0
0,1 1,0 3,7 7,1 12,7 28,2 54,8 73,9 15,5
Zbytek do 100 % jsou pípady nezjištného rodinného stavu.
Rozvedené ženy ve vku do 30 let žily naopak nejastji v nesezdaných soužitích s jedním díttem; tato soužití dokonce tvoila více než polovinu soužití rozvedených žen. Na rozdíl od svobodných žen nesezdaná soužití rozvedených žen s dvma, ale i se temi závislými dtmi byla mnohem astjší, a to již od nejmladších skupin až do 45 let vku, nebo tyto rozvedené ženy vtšinou již mly dti z pedchozího manželství. Rozvedené ženy bez závislých dtí pevažovaly od vku 45 let. Zvýšení potu faktických manželství lze pozorovat ve všech vkových skupinách. Nejvíce se zvýšil poet tchto soužití u mladších osob obou pohlaví do 35 let, o více než ti tvrtiny vzrostl jejich poet ve vku 50–59 let. Poet nesezdaných soužití v nejvíce zastoupené vkové skupin 40–49 let u obou pohlaví vzrostl o ptinu. Zmnila se tak relace ve prospch mladších osob žijících v nesezdaných soužitích: ženy do 35 let tvoily již 42 % nesezdaných soužití, zatímco zastoupení ve stedním vku (35–59 let) kleslo na 46 %; zastoupení muž do 35 let sice vzrostlo na 35 %, ale muži stedního vku tvoili v nesezdaných soužitích více než polovinu. U obou pohlaví se také snížilo zastoupení osob starších 60 let (muži 17 %, ženy 15 %). V dsledku toho se zmnilo i zastoupení podle rodinného stavu osob ve faktických manželstvích. Absolutní pevahu mli svobodní muži i ženy do 30 let, pevaha rozvedených žen zaínala již od 30 let, zatímco u muž o pt let pozdji, ale zato petrvávala až do 70 let. Ovdovlé ženy si pes pokles zastoupení udržely pevahu od vku 60 let. Podíl svobodných osob celkov vzrostl, piemž svobodní muži mli vždy vyšší podíl než ženy – v roce 2001 pekroil dv ptiny a piblížil se tak zastoupení rozvedených muž, kterých již nebyla ani polovina. Zastoupení svobodných žen se sice tém zdvojnásobilo, ale pesto tvoily jen 35 % úhrnu. V dsledku toho klesl podíl rozvedených žen na 46 % (snížení o 9 bod), a podíl ovdovlých žen na 15 %. Ve zvýšeném zastoupení svobodných osob do 30 let se odráží odkládání nebo odmítání satku, což ostatn platí i pro rozvedené osoby ve vyšším vku.
Nesezdaná soužití vytváejí nejvíce rozvedení ve stedním vku
Složení osob v nesezdaných soužitích podle vku i rodinného stavu záviselo pedevším na potech osob v jednotlivých kategoriích. Obraz intenzity vytváení nesezdaných soužití oištné od vliv vkové struktury poskytují teprve výpoty intenzity tvorby nesezdaných soužití pro jednotlivé vkové skupiny oddlen za ob pohlaví a ješt pesnji i podle rodinného stavu. Z grafu je patrný zdánliv RODINY A DOMÁCNOSTI
71
pekvapivý pokles intenzity vytváení nesezdaných soužití v 90. letech u nevdaných žen ve vku od 25 do 40 let a u neženatých muž od 30 do 60 let. Teprve ve vyšším vku intenzita vytváení nesezdaných soužití u obou pohlaví vzrostla. Pírstek potu nesezdaných soužití je tedy pedevším výsledkem pírstk potu nevdaných a neženatých osob v mladším vku. Obr. 5: Intenzita vytváení nesezdaných soužití žen podle vku a rodinného stavu
Obr. 4: Intenzita tvorby nesezdaných soužití podle vku a pohlaví
300 Nesezdaná soužití na 1 000 žen píslušného vku a rodinného stavu
Nesezdaná soužití na 1 000 nevdaných žen (neženatých muž)
200
180
160
140
120
100
80
60
40 Ženy 1991
Muži 1991
Ženy 2001
Muži 2001
20
0 –19
Svobodné 1991 Svobodné 2001 250
Rozvedené 1991 Rozvedené 2001 Ovdovlé 1991
200
Ovdovlé 2001
150
100
50
0 20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
45–49
50–54
55–59
60–64
65–69
70+
Vková skupina
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
45–49
50–54
55–59
60–64
65–69
70+
Vková skupina
Ješt zetelnji to vyplývá z grafu intenzity vytváení nesezdaných soužití žen podle rodinného stavu v letech 1991 a 2001 a dokládá to i porovnání složení osob podle rodinného stavu. Na rstu potu nesezdaných soužití mladších žen se podílely jak vyšší intenzita vytváení tchto soužití svobodnými ženami (a to dokonce až do 50 let vku), tak jejich vyšší poty (ve srovnání s rokem 1991 až do 60 let vku); u rozvedených a ovdovlých žen byl zaznamenán ve vku 20–44 let pokles intenzity vytváení nesezdaných soužití, také pi vyšších potech rozvedených žen. U muž se intenzita tvorby nesezdaných soužití podle rodinného stavu vyvíjela podobn (vzrostla u svobodných do 40 let, u rozvedených muž klesala až do 60 let; výsledky pro ovdovlé muže do 30 let nejsou pro malé poty pípad vrohodné). Rozhodující pro zvýšení potu muž ve faktických manželstvích byly stejn jako u žen vyšší poty svobodných muž do 60 let a rozvedených muž starších 45 let. Poty nesezdaných soužití tedy vzrostly nejvíce vlivem rostoucího zastoupení svobodných osob, které tato soužití vytváely astji než bylo zjištno pi cenzu 1991. Domácnosti jednotlivc
Domácnosti jednotlivc pedstavují již tém tetinu úhrnu CD
Domácnosti jednotlivc se v roce 2001 staly druhou nejpoetnjší skupinou cenzových domácností po úplných rodinách, jejich podíl vzrostl na 30 %. Tempo rstu jejich potu v 90. letech bylo srovnatelné s pedchozím desetiletím, ale v absolutních potech jich pibylo nejvíce ze všech typ cenzových domácností, tém 187 tis. Rst potu domácností jednotlivc v 90. letech byl zpsoben nástupem silných populaních roník 70. let do vku, ve kterém domácnosti jednotlivc mají nejvtší zastoupení (do 30 let), a zvýšenými podíly osob svobodných a rozvedených tém ve všech vkových skupinách v dsledku zmn reprodukního chování. V roce 2001 se podíl domácností jednotlivc z potu cenzových domácností zvýšil až do 65 let vku; nejvíce však vzrostl ve vku do 25 let, kde domácnosti jednotlivc pedstavovaly více než polovinu všech cenzových domácností. U obyvatelstva staršího 65 let byl podíl domácností jednotlivc nižší než v roce 1991 v dsledku nižšího zastoupení žen – jednotlivc, ale pesto se blížil polovin. U 70letých a starších osob tvoily domácnosti jednotlivc již jen 53 % všech cenzových domácností (snížení o 5 bod), piemž tyi ptiny z nich tvoily osamlé ženy; mezi nimi bylo 85 % ovdovlých. Pevaha žen se oproti roku 1991 v tomto vku o nco snížila, proto kleslo také jejich zastoupení v celkovém potu cenzových domácností jednotlivc. Zmnilo se však pedevším složení domácností jednotlivc podle pohlaví i vku. Vlivem vtších pírstk domácností muž než žen se jejich poty sblížily, takže na 100 domácností jednotlivc-žen pipadalo již 80 domácností osamlých muž (v roce 1991 jen 63 domácností). Vyšší podíl žen v tchto domácnostech byl vždy zpsoben velkou pevahou ovdovlých žen hlavn od 65 let vku. K vyrovnávání rozdílu v zastoupení domácností jednotlivc podle pohlaví pispli nejvíce rozvedení
72
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
Vková skupina
muži ve vku 40–59 let, kteí tvoili v roce 2001 více než Obr. 6: Poty cenzových domácností jednotlivc podle vku polovinu domácností jednotlivc-muž. Píinou vysokého a pohlaví pírstku domácností rozvedených muž byl pokles intenzity jejich satenosti pi vysokých potech rozvedených muž (v roce 90+ MUŽI ŽENY 85–89 1991 tvoili rozvedení 9,7 % muž v tomto vku, v roce 2001 80–84 již 14 %). U domácností jednotlivc do 25 let se bhem 90. let 75–79 pomr pohlaví tém vyrovnal, ale ve stedním vku do 55 let 70–74 pevažovaly domácnosti muž, došlo k posunu pevahy domácností 65–69 jednotlivc-muž do vyššího vku. 60–64
Intenzita vytváení domácností jednotlivc neženatými muži se 55–59 v roce 2001 ve srovnání s rokem 1991 mírn snížila ve všech 50–54 45–49 vkových kategoriích krom nejmladší. Rozvedení a ovdovlí 40–44 muži v celém vkovém profilu totiž vytváeli domácnosti 35–39 jednotlivc mén asto než v roce 1991, takže velmi mírné 30–34 zvýšení intenzity tvorby domácností jednotlivc u svobodných 25–29 muž ve vku 20–39 let se v úhrnu neprojevilo. Pesto i v roce 20–24 2001 platilo, že neženatí muži ve vku 25–60 let vytváeli 15–19 domácnosti jednotlivc mnohem astji než ženy (ve vku 35–39 120 100 80 60 40 20 0 20 40 60 let tém tikrát). Byli to pevážn rozvedení muži bez dtí, Poet cenzových domácností jednotlivc (v tis.) zatímco jejich dívjší manželky byly v ele neúplných rodinných domácností s dtmi. U nejmladších osob do 25 let a u osob starších 60 let byla intenzita tvorby domácností jednotlivc podle pohlaví vyrovnanjší než v roce 1991.
1991
2001
80
100
120
Na 1 000 nevdaných (neženatých) pipadalo CDJ
Intenzita vytváení domácností jednotlivc nevdanými ženami Obr. 7: Intenzita vytváení domácností jednotlivc podle vku se od intenzity tvorby domácností jednotlivc-muž zeteln a rodinného stavu odlišovala. Až do 30 let vku intenzita vytváení CDJ žen rostla, 800 piemž asnjší nástup ekonomické nezávislosti žen se projevoval 1991 nevdané ve vku 20–24 let astjším vytváením domácností žen než 700 1991 neženatí muž. Od 30 let vku nevdaných žen se intenzita vytváení 2001 nevdané domácností jednotlivc již snižovala, což souviselo s astjší 600 tvorbou neúplných rodinných domácností se závislými dtmi, 2001 neženatí resp. s vyšší intenzitou vytváení nesezdaných soužití. Teprve od 500 40 let vku intenzita vytváení domácností jednotlivc-žen opt vzrstala, i když stále volnjším tempem až do vku 70 let. 400 V tomto vku totiž postupn docházelo k osamostatování dtí 300 a odchodu z neúplných rodinných domácností, rostla rozvodovost manželství, z nichž dosplé dti odešly, a ve vyšším vku bylo 200 astjší ovdovní. Zmny struktury domácností jednotlivc podle rodinného stavu 100 závisely mnohem více na zmnách složení populace podle rodinného stavu a vku – tedy na úrovni a asování satenosti 0 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 a rozvodovosti, resp. úrovni úmrtnosti starších osob – a na posunech Vková skupina rzn poetných vkových skupin v ase, než na samotné intenzit utváení domácností jednotlivc. Ve struktue domácností jednotlivc podle rodinného stavu pevládaly ve všech obdobích osoby ovdovlé, a to díky vysokým potm ovdovlých žen ve vyšším vku. Celkové zastoupení ovdovlých osob v úhrnu CDJ sice kleslo v roce 2001 až na 36 %, ale ve vku nad 60 let tvoili ovdovlí i v roce 2001 tém ti tvrtiny domácností jednotlivc (73 %). Mezi domácnostmi jednotlivc-žen pedstavovaly ovdovlé ženy stále více než polovinu, piemž ve vku 70 a více let tvoily tém 85 % domácností. Snižování jejich zastoupení bylo vyrovnáváno rstem podílu domácností rozvedených žen starších 30 let; jejich podíl rostl jak vlivem stoupajícího zastoupení v populaci, tak také v dsledku zvýšené intenzity vytváení domácností rozvedených žen ve vku 20–45 let (v roce 2001 již ptina CDJ žen). Vzrostlo i zastoupení svobodných žen (na 17 %), piemž ve vku do 30 let tvoily ti tvrtiny domácností jednotlivc-žen; jejich poet vzrostl v tomto vku totiž o dv tetiny na úkor pedevším zastoupení domácností vdaných žen.
50–54
55–59
60–64
65–69
Osamle bydlí nejvíce ovdovlé starší ženy
Složení domácností jednotlivc-muž podle rodinného stavu bylo vyrovnanjší. Dlouhodob vzrstalo zastoupení domácností rozvedených muž, takže v roce 2001 již tém dosahovali zastoupení domácností svobodných muž – dohromady tvoili 70 % CDJ muž; podíl domácností rozvedených jednotlivc stoupal hlavn ve stedním vku (40–59 let), zatímco zastoupení svobodných vzrostlo v 90. letech vlivem pírstk mladých muž do 30 let – opt v dsledku nižší úrovn satenosti v tomto RODINY A DOMÁCNOSTI
73
vku. Intenzita vytváení CDJ rozvedenými muži se sice v posledním desetiletí snížila, ale stále byla mnohem vyšší než tvorba domácností jednotlivc svobodnými muži. Rozhodující pro podíl domácností jednotlivc rozvedených ale bylo, podobn jako u žen, zvyšování zastoupení rozvedených muž v populaci vlivem rostoucí úrovn rozvodovosti již od 30 let vku. Zastoupení domácností jednotlivc rozvedených osob ve vku 30–59 let tak bylo v roce 2001 u obou pohlaví mnohem vyrovnanjší než v roce 1991. Tab. 9: Složení domácností jednotlivc podle pohlaví, vku a rodinného stavu Muži Vková skupina
Ženy
podíl ve vkové skupin (v %)
Celkem (v tis.)
svobodní
ženatí
rozvedení
ovdovlí
15–29 30–39 40–49 50–59 60–69 70+, nezjištno Celkem
85,4 78,9 80,6 53,2 59,7 63,8 421,6
54,8 36,4 28,3 27,0 22,1 10,7 31,5
33,0 18,8 13,8 13,1 10,2 4,1 16,6
11,2 43,1 55,1 47,8 29,4 10,3 32,6
0,1 0,4 1,4 11,3 37,7 74,1 18,3
15–29 30–39 40–49 50–59 60–69 70+, nezjištno Celkem
117,5 112,3 106,9 100,4 55,9 73,3 566,3
76,3 39,4 27,9 23,2 19,1 11,0 36,3
13,4 20,7 15,6 15,4 14,2 6,5 14,8
7,1 35,5 51,9 52,6 36,8 14,4 33,1
0,0 0,2 0,9 5,8 28,0 66,1 12,6
podíl ve vkové skupin (v %)
Celkem (v tis.)
svobodné
vdané
rozvedené
ovdovlé
49,3 21,1 42,0 84,8 198,1 272,8 668,1
53,6 48,0 23,7 9,9 6,8 5,7 12,6
37,9 18,6 12,7 6,3 2,3 0,8 6,0
7,5 30,3 48,5 34,1 16,3 5,7 16,1
0,4 1,9 14,5 49,4 74,4 87,6 65,1
83,1 34,0 45,7 103,0 141,7 302,4 709,9
76,2 43,7 20,9 11,0 5,8 4,3 17,0
14,5 19,1 16,7 11,3 4,1 1,0 6,6
6,3 32,2 52,2 44,1 21,7 9,0 20,2
0,2 0,9 7,5 32,2 67,8 84,7 54,8
1991
2001
Ve struktue podle rodinného stavu pedstavují zbytek do 100 % pípady nezjištného rodinného stavu.
V cenzových domácnostech jednotlivc žilo v roce 2001 více než 14 % obyvatel eska starších 15 let (13,3 % muž a 15,6 % žen), z toho samostatn bydlelo i hospodailo 11 % obyvatel (9,4 % muž a 12,6 % žen). Byly to ti tvrtiny domácností jednotlivc, a i když to bylo o dva procentní body mén než v roce 1991, vzrostl jejich poet o necelých 14 tis. a dosáhl tak 957 tis. osob. V jejich složení podle rodinného stavu pevažovaly ve vku do 40 let svobodné osoby (hlavn ženy), ve stedním vku to byly nejastji rozvedené osoby (necelá polovina bydlících samostatn), od 60 let pak ovdovlé osoby, které u žen tvoily tyi ptiny samostatn bydlících, u muž polovinu.
V domácnostech jednotlivc samostatn bydlí a hospodaí více než desetina dosplého obyvatelstva
Tab. 10: Složení samostatn bydlících domácností jednotlivc podle pohlaví, vku a rodinného stavu v roce 2001 Muži Vková skupina
15–29 30–39 40–49 50–59 60–69 70+, nezjištno Celkem
celkem
Ženy
podíl ve vkové skupin (%)
v tis.
z úhrnu CDJ (%)
svobodní
ženatí
66,0 71,3 74,4 76,5 47,1 64,2 399,5
56,2 63,5 69,5 76,2 84,2 87,6 70,5
81,1 45,2 32,5 26,3 20,3 11,3 36,7
9,1 18,1 14,8 15,2 14,0 6,2 13,1
celkem
rozvedení ovdovlí 6,4 32,3 48,3 49,7 35,2 14,1 31,7
0,0 0,2 0,9 6,0 28,7 66,4 15,4
v tis.
podíl ve vkové skupin (%)
z úhrnu svobodné CDJ (%)
47,8 20,7 30,2 82,6 125,5 266,4 573,2
57,5 60,8 66,0 80,2 88,6 88,1 80,7
80,9 57,0 27,9 12,5 6,0 4,5 15,5
vdané 11,4 18,5 17,7 11,2 4,0 1,0 5,5
rozvedené ovdovlé 4,5 19,0 43,1 41,7 21,3 9,1 18,2
0,2 1,2 8,5 33,3 68,1 84,6 59,5
Ve struktue podle rodinného stavu pedstavují zbytek do 100 % pípady nezjištného rodinného stavu.
Oddlování samostatného hospodaení a bydlení jednotlivc je na jedné stran jist píznivým jevem, vyjadujícím rst životní úrovn, lepší možnost seberealizace a vytváení si samostatného životního zpsobu. Rst potu a díve i podílu samostatn bydlících jednotlivc byl umožnn pedevším snazšími možnostmi získat resp. udržet vlastní byt bez nuceného spoleného bydlení: platí to hlavn pro starší, již samostatn bydlící osoby, ale v 90. letech se také zvýšil podíl mladých lidí s vysokými píjmy, odkládajících nebo odmítajících satek, kteí preferují zpsob života jako „singles“. Na druhé stran rostoucí vysoké poty samostatn bydlících jednotlivc staršího vku, zvlášt ovdovlých žen, 74
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
stále naléhavji vyvolávají potebu rozšíení sociální pée o osamlé osoby a zmnu jejího zamení, a to již v souasnosti. Vysokou intenzitu vytváení samostatn bydlících CDJ starších osob je nutné posuzovat i z hlediska oekávaného zrychleného stárnutí naší populace. Jestliže v roce 2001 bylo pi sítání zjištno 1,410 mil. osob 65letých a starších, do roku 2010 se pedpokládá podle stední varianty prognózy obyvatelstva zpracované B. Burcinem a T. Kuerou (Perspektivy populaního vývoje eské republiky na období 2003–2065, PF UK v Praze, 2003) vzestup jejich potu na 1,640 mil. a do roku 2020 dokonce na 2,190 mil. V souvislosti s tím by se mohl poet domácností jednotlivc z 1,276 mil. v roce 2001 zvýšit na 1,410 mil. v roce 2010 a na 1,530 mil. v roce 2020, a to za pedpokladu jednak dalšího poklesu intenzity ovdovní starších osob, jednak za pedpokladu zvýšení intenzity spoleného bydlení a hospodaení zvlášt osob starších 80 let. Ve vku 70 a více let se odhaduje zvýšení potu domácností jednotlivc z 374 tis. v roce 2001 na 544 tis. osob v roce 2020 podle Prognózy cenzových domácností v eské republice do roku 2030, kterou zpracovali D. Bartoová a M. Kuera.
Zrychlené stárnutí obyvatelstva povede ke znanému vzestupu pot domácností jednotlivc
Vzhledem k zrychlení stárnutí naší populace a strukturálním zmnám ve složení domácností, k nimž v té souvislosti dojde, je teba poítat nejenom s nutností rozšiování zabezpeení materiální pée – sociální a zdravotní – pro vzrstající poet senior, ale také je teba co nejdíve provést rekonstrukci kulturn sociální sféry, aby staí lidé, velmi asto nejen osamocen bydlící, ale skuten osamlí a svým zdravotním stavem asto omezovaní, prožili závr života plnohodnotn, s pocity dstojného a spokojeného stáí, aby kvalita jejich života zstala co nejdéle zachována. Analýza vývoje potu a složení domácností v období 1991–2001 ukazuje, jak se zmnné demografické chování a nová spoleenská situace promítaly ve vytváení rodin a domácností v jejich strukturách, pedevším z hlediska dtí v nich žijících. Z dat sítání lze pak odvodit v prognózách, že stárnutí obyvatelstva se projeví v dalším zvyšování pot domácností jednotlivc, posuny vku satenosti pi nízké úrovni plodnosti žen povedou k pokraování v úbytcích pot a zastoupení úplných rodin s dtmi, kompenzovaných jen ásten rstem potu a podílu neúplných rodinných domácností. Všechny tyto pedpokládané zmny budou dále modifikovány daovou reformou a jejími sociálními dopady, reformou dchodového systému, vytvoením plného tržního prostedí v bydlení po deregulaci nájemného, aj. Ty mohou mít na druhé stran odraz i v demografickém chování zvlášt generací mladých lidí. Proto je tak dležité spojovat analýzy a hodnocení populaního vývoje v obou pohledech – na jednotlivce a na kolektivity, které vytváejí a ve kterých realizují své demografické chování – rodiny a domácnosti.
RODINY A DOMÁCNOSTI
75
