v ãesk ch zemích Vratislav NEJEDL

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 332

Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy v ãesk˘ch zemích Vratislav NEJEDL¯ Autor se vûnuje prÛzkumÛm a dokumentaci mariánsk˘ch, trojiãních a dal‰ích svûteck˘ch sloupÛ v krajích Pardubickém, Libereckém, Jihoãeském, Ústeckém, Vysoãina a Karlovarském. PlzeÀsk˘ a Stfiedoãesk˘ kraj spolu s hlavním mûstem Prahou na zpracování teprve ãekají. Pfiíspûvek shrnuje novû zji‰tûná autorství a obecnû hodnotí v˘znam tûchto památek, které pfiedstavovaly dÛleÏit˘ bod ve mûstech i volné krajinû.

A N O TA C E :

Tento text byl zpracován v rámci fie‰ení grantu Ministerstva kultury âR PK 95G01OPP054 Morové sloupy v ãesk˘ch zemích (Bohemian plaque columns). KdyÏ byl rok 2010 oznaãen jako poslední rok, kdy Ministerstvo kultury âR finanãnû podpofií v˘‰e uveden˘ projekt, vyvolalo to samozfiejmû v fiadách jeho fie‰itelÛ zdû‰ení. Îádn˘ z nich si nedovedl pfiedstavit, Ïe po témûfi patnácti letech úspû‰ného fie‰ení projektu dojde k jeho ukonãení tak náhle. Zejména kdyÏ do ukonãení prÛzkumÛ a vyhodnocení v‰ech získan˘ch informací zb˘valo dokonãit prÛzkumy v PlzeÀském a Stfiedoãeském kraji a v hlavním mûstû Praze. Potom by mohlo následovat vyhodnocení celého území âech, které by tak projekt pokryl celé. Projekt Morové sloupy v ãesk˘ch zemích (Bohemian plaque columns) byl úãelovû financovan˘m programov˘m projektem Ministerstva kultur y âeské republiky. Byl veden pod ãíslem PK 95G01OPP054. Jeho hlavním fie‰itelem byl autor tohoto ãlánku, jenÏ by zde rád podûkoval v‰em spolupracovníkÛm, z nichÏ bohuÏel pro omezen˘ 1

rozsah pfiíspûvku lze jmenovitû uvést jen nûkteré.

Na tomto místû je nutné dále zdÛraznit, Ïe cel˘ projekt fie‰ili pracovníci NPÚ – ÚP v Praze soubûÏnû s vyfiizováním své bûÏné úfiední agendy, jak jim

1

to ukládá zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi v platném znûní, a se zaji‰Èováním dal-

Autorem v‰ech fotografií je Jan Lebeda.

votû. O soupis informací v poãáteãním stadiu dokumen-

‰ích úkolÛ, jak vypl˘valy z kaÏdodenní památkové

Obr. 1. HavlíãkÛv Brod, Havlíãkovo námûstí, Giovanni

tace sloupÛ a pilífiÛ v západních âechách se zaslouÏila

praxe. Vedle m˘ch kolegÛ si podûkování za opako-

Battista Bulla, sloup se sochou Panny Marie (Immacula-

Irena Bukaãová. Janu Lebedovi, kter˘ s neb˘val˘m v˘tvar-

vanou pomoc a spolupráci samozfiejmû zaslouÏí

ta), 1702–1717, detail se sv. Václavem, sv. Floriánem

n˘m citem vytvofiil fotogalerii sloupÛ a pilífiÛ, je tfieba po-

i pracovníci okresních archivÛ, mûstsk˘ch a obec-

a sv. Ondfiejem. (Fotosbírka NPÚ – ÚP, 2004)

dûkovat za to, Ïe jeho fotografie nejen dokumentují stará

ních úfiadÛ, muzeí, starostové, kronikáfii a duchov-

umûlecká díla, ale Ïijí sv˘m vlastním v˘tvarn˘m Ïivotem.

ní správci v krajích, kde byly sloupy a pilífie doku-

V tomto úkolu byl v˘razn˘ také podíl dal‰ího fotografa,

mentovány. Nûkteré ze sloupÛ a pilífiÛ by bez

■ Poznámky

Václava Podestáta. Na naplÀování cílÛ úkolu, kter˘ byl dÛ-

pomoci místních obãanÛ vÛbec nebyly lokalizová-

1 V první fiadû Pavlu Zahradníkovi, kter˘ s témûfi nadlid-

slednû chápán jako interdisciplinární, se podílely techno-

ny a zdokumentovány. Také tûm bych jménem

sk˘m úsilím a houÏevnatostí studoval archivní prameny.

loÏky Ivana Maxová, Zuzana SlíÏková, Marie ·evãíková.

sv˘m i v‰ech kolegÛ rád velice podûkoval.

Ty analyzoval v okrese Trutnov také archiváfi Ludûk Jirá-

Na následn˘ch fázích fie‰ení projektu se vedle jiÏ zmínû-

V oblasti restaurování a v památkové péãe vÛ-

sek. Dále Milo‰i Suchomelovi, kter˘ stál u zrodu fie‰ení

n˘ch pracovníkÛ v˘raznû podíleli Viktor Kovafiík, Katefiina

bec se neustále znovu a znovu objevuje problema-

úkolu a vydatnû mu pomáhal v celém jeho dosavadním Ïi-

Adamcová, Petr Gláser a Zdenka Gláserová Lebedová.

332

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / I N M E D I A S R E S | V r a t i s l a v N E J E D L¯ / M a r i á n s k é , t r o j i ã n í a d a l ‰ í s v û t e c k é s l o u p y v ã e s k ˘ c h z e m í c h

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 333

tika seznamÛ – evidence památek. Generace pa-

v˘ch, mariánsk˘ch, trojiãních a dal‰ích svûteck˘ch

mátkáfiÛ za generací vÏdy shledá na soupisu, evi-

sloupech a pilífiích v ãesk˘ch zemích. V ti‰tûné po-

denci, státním seznamu, nebo jak se zrovna taková

dobû byly vydány informace o sloupech a pilífiích,

statistika ãi soupis památek naz˘vá, nûjakou pro ni

které se nacházejí na území patnácti pfiesnû urãe-

zcela zásadní chybu. Od 70. let 20. století se po

n˘ch regionÛ. Zji‰tûním podstatn˘m pro praxi re-

více neÏ dvacet let diskutovalo v oblasti památko-

staurování je skuteãnost, Ïe na relativnû znaãném

vé péãe o prosté evidenci, urãení, tedy v podstatû

mnoÏství pfiedev‰ím venkovsk˘ch sloupÛ a pilífiÛ

o jakési „skladové evidenci“ památek. Jako nej-

se dosud dochovaly zbytky (v nûkter˘ch pfiípadech

podstatnûj‰í poÏadavek památkové péãe se v tu

znaãnû rozsáhlé, a ojedinûle i kompletní pfiekryvy)

chvíli jevila prostá identifikace objektu zájmu,

historick˘ch povrchov˘ch úprav kamene. Uvedené

ochrany a péãe.

zji‰tûní obohatilo poznání ãeského sochafiství

2

Stranou zÛstávaly jiné otázky, které také památ-

a pfiispûlo k tomu, Ïe tyto zbytky jsou v souãas-

kovou péãi i obor restaurování dlouho trápily. ·lo

nosti vnímány jako souãást vypovídací hodnoty pa-

opût ve své podstatû o otázky evidenãního charak-

mátky jako historického pramene. Tuto skuteã-

teru. V oblasti restaurování, ale dalo by se fiíci, Ïe

nost jiÏ reflektovaly umûleckohistorické diplomové

v celé památkové péãi byly jen velmi spofie a ne-

a disertaãní práce na ãesk˘ch univerzitách.

3

dÛslednû obsaÏeny údaje o aktuálním stavu pa-

V˘sledky fie‰ení úkolu se uplatÀují v rovinû zá-

mátky a jeho pfiíãinách nebo pfiesná lokace památ-

kladního umûleckohistorického bádání, ale pfiede-

ky, která by se nevázala k objektÛm jako budova,

v‰ím v poloze aplikovaného interdisciplinárního v˘-

‰kola, fara a podobnû, jejichÏ funkce se mohla

zkumu pro oblast ochrany a péãe o památkov˘

v ãase mûnit nebo které mohly zaniknout. I ona

fond v âeské republice. SlouÏí také jako v˘chozí

tak hlasitû proklamovaná interdisciplinarita oboru

materiál pro záchranu a restaurování specifického

památkové péãe v té dobû existovala spí‰e v rovi-

druhu kamenosochafisk˘ch dûl, mariánsk˘ch, tro-

nû vizí a pfiání, nikoliv jako reáln˘ fakt.

jiãních a dal‰ích svûteck˘ch sloupÛ a pilífiÛ. V ob-

¤e‰ením úkolu „morové sloupy“ a publiková-

lasti metodické pfiedstavují v˘sledky úkolu základ-

ním v˘sledkÛ bádání písemnou formou do‰lo ke

ní v˘chozí materiál pro urãování hodnot památek

vzniku zcela nové situace, kdy pro jeden typ ze ‰i-

tohoto druhu v ãesk˘ch zemích. Jsou v‰ak také

rokého spektra podob kamenosochafisk˘ch pamá-

materiálem, kter˘ bude tfieba neustále doplÀovat,

tek v âechách je v ti‰tûné a digitální podobû do-

roz‰ifiovat a aktualizovat. U vût‰iny sochafisk˘ch

stupné mnoÏství aktuálních informací, které

památek, kter ˘mi se projekt zab˘val, se mnoho

mohou dobfie poslouÏit jako v˘chozí materiál pro

nebo vÛbec nic nevûdûlo o autorech jejich figurál-

zodpovûdné plánování koncepcí péãe o tento druh

ních a architektonick˘ch ãástí. Také v této oblasti

památek. Velmi dÛleÏité je také shromáÏdûní po-

pfiineslo fie‰ení projektu zajímavá nová zji‰tûní.

znatkÛ o historick˘ch metodách a postupech res-

Vzhledem k omezenému rozsahu pfiíspûvku uvedu

taurování kamenosochafisk˘ch v˘tvarn˘ch dûl

jen nûkterá z nov˘ch zji‰tûní, nûkdy dosti pfiekva-

i o historick˘ch materiálech pouÏívan˘ch ve znaãnû

pivá autorství sochafisk˘ch monumentÛ.

2

rozsáhlém ãasovém období nûkolika století. Ve specifickém úseku památkového fondu tak

Sloupy v Pardubickém kraji

do‰lo k tomu – i kdyÏ jen v teritoriálnû omezené

Dosavadní literatura povaÏovala za autora tro-

podobû –, co památková péãe povaÏovala jiÏ ve

jiãní statue na námûstí v Chrudimi Jana Battistu

sv˘ch poãátcích po polovinû 19. století za jedinou

Bullu, jako spoluautor y pak uvádí chrudimského

vhodnou situaci-metodu umoÏÀující zachování

sochafie a fiezbáfie Jana Pavla Cechpaura, chru-

hodnot památky, k jejímuÏ naplnûní v‰ak v oblasti

dimského sochafie Ignáce Rohrbacha, Jifiího Fran-

památkové péãe v její státem sankcionované po-

ti‰ka Pacáka a architekta Jana BlaÏeje Santiniho.

dobû u nás do‰lo jen zfiídka. JiÏ v 50. letech

Ovûfiování informací spojené s fie‰ením pfiedkláda-

19. století chtûla Centrální komise pro prÛzkum

ného programového projektu v‰ak prokázalo, ales-

3

a zachování stavebních památek vyuÏívat pro formování charakteru oprav památek také poznání

Obr. 2. Brtnice (okres Jihlava), Simon Ohnesorg, sloup se

jejich Ïivotopisu, a to pfiedev‰ím toho, kter˘ by by-

■ Poznámky

sochou sv. Leopolda severnû za mûstem u vidlice silnic na

lo moÏné oznaãit jako „anamnézu“ souãasného

2 Soupis vydan˘ch publikací zab˘vajících se v˘hradnû ma-

Jihlavu a Luka nad Jihlavou, 1676–1677. (Fotosbírka

stavu. Postupem ãasu zfiídila Centrální komise

riánsk˘mi, trojiãními a dal‰ími svûteck˘mi sloupy a pilífii

NPÚ – ÚP, 2004)

k tomuto úãelu svoji zvlá‰tní „archivní“ sekci.

v âechách uvádíme v závûreãném pfiehledu.

Obr. 3. Brtnice (okres Jihlava), autor neznám˘, sloup se

K realizaci tûchto ideálÛ v‰ak za dobu trvání Cent-

3 Jedná se o práce na Masarykovû univerzitû v Brnû, Uni-

sochou sv. Leopolda severnû za mûstem u vidlice silnic na

rální komise nikdy nedo‰lo.

verzitû Jana Evangelisty Purkynû v Ústí nad Labem, Fa-

Jihlavu a Luka nad Jihlavou, 1676–1677, detail horní

kultû restaurování Univerzity Pardubice nebo Univerzitû

ãásti. (Fotosbírka NPÚ – ÚP, 2004)

¤e‰ením úkolu vznikla znaãná, i kdyÏ ne vyãerpávající a úplná suma nov˘ch informací o moro-

Karlovû v Praze.


333

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 334

Obr. 4. Jihlava, Masarykovo námûstí, sochafi Antonio Laghi, kameníci Augustin a Jakub Brascha, sloup se sochou Panny Marie (Immaculata), 1686–1691. (Fotosbírka NPÚ – ÚP, 2004) Obr. 5. Polná (okres Jihlava), Husovo námûstí, Viktor Václav Morávek, Martin Ignác Morávek?, oblakov˘ sloup se souso‰ím Nejsvûtûj‰í Trojice, Pannou Marií a sochami svûtcÛ, 1749–1750. (Fotosbírka NPÚ – ÚP, 2004)

o dobové situaci. TotéÏ mÛÏeme fiíci o jejich dal‰ích osudech. Nûkde jde o témûfi plynul˘ pfiíbûh, nûkde o pfietrÏit˘ sled událostí a nûkde nezbude neÏ ustoupit od hledání pfiíbûhu jednotlivé památky a pokusit se alespoÀ o její umístûní do skupiny pfiíbuzn˘ch v˘tvarn˘ch dûl. 4

5

Sloupy v Libereckém kraji poÀ pokud to dovolí anal˘za a v˘klad dochovan˘ch

torství nûkolika dal‰ích, dodnes z ãásti dochova-

V regionu Libereckého kraje bylo v rámci projek-

písemn˘ch pramenÛ, Ïe podíl dal‰ích „spoluauto-

n˘ch sochafisk˘ch dûl. U moravskotfiebovského

tu novû archivními prameny, v tomto pfiípadû

rÛ“ nelze podloÏit existujícími nebo zatím objeve-

sloupu je autorství Jana Sturmera doloÏeno ve ví-

smlouvou, doloÏeno autorství trojiãního sloupu na

n˘mi archivními prameny. Na budování monumen-

ce písemn˘ch pramenech. Nelze o nûm v tomto

námûstí v âeské Lípû. Jeho tvÛrcem byl Johann

tu v‰ak urãitû pracovalo více autorÛ, mezi nimiÏ

pfiípadû pochybovat. Skupina sloupÛ a soch, které

Christian Ulrich, mû‰Èan a sochafi v saské Îitavû.

stojí pfied kostelem v obci Kunãina nedaleko Mo-

Sochafiem, kter˘ vytvofiil sloupy v Zákupech, Ma-

V posledních létech díky fie‰ení programového

ravské Tfiebové, vznikla v letech 1715–1718.

fienicích, Fr˘dlantu a statui v Horní Polici, byl po-

projektu do‰lo také k novému poznání monumen-

Z formálního rozboru soch vypl˘vá, Ïe jejich auto-

dle písemn˘ch záznamÛ Ondfiej Dubke, kter˘ v le-

tálních prací litomy‰lského sochafie Antonína Appe-

rem byl rovnûÏ Jan Sturmer.

4

ale zfiejmû chybûl Jifií Franti‰ek Pacák.

5

tech 1700–1746 pÛsobil jako dvorní sochafi Anny

lera. Na základû archivních pramenÛ bylo novû pro-

K pracím olomouckého Jana Sturmera a jeho

Marie Franti‰ky, velkovévodkynû Toskánské, a po

kázáno, Ïe je autorem mariánského monumentu

spolupracovníkÛ mÛÏeme pfiifiadit je‰tû dal‰í so-

její smrti v roce 1741 i její dcery. Novû zpfiístup-

v Letohradû a sloupu téhoÏ zasvûcení v Litomy‰li.

chafiská díla. Jedná se o mariánsk˘ pilífi v obci

nûné archivní prameny umoÏÀují utvofiit si plastic-

DÛleÏité je pfiipsání autorství mariánské statue

Rychnov u Moravské Tfiebové z roku 1717. Pofiíze-

k˘ obraz o vzniku tûchto monumentÛ.

v Îamberku Na r yneãku, provedené na základû

ní dal‰ího mariánského sloupu, kter˘ stojí u kos-

Zatím neznámé je dílo sochafie Franti‰ka Hem-

signatury a novû zji‰tûn˘ch údajÛ o umûlcovû Ïivo-

tela v obci Vendolí u Svitav, je spojeno s faráfiem

mricha z Mimonû, kterého hodnovûrn˘ pramen

tû, sochafii Janu Václavu Hayslerovi. Ten byl v do-

Kunertem, kter˘ byl vendolsk˘m rodákem a sloup

oznaãuje k roku 1730 jako autora mariánského

savadní literatufie znám jako autor mariánského

ve svém rodi‰ti nechal postavit v roce 1719. In-

sloupu v Oseãné. Pouze kfiestním jménem, ale

sloupu z roku 1714 v Solnici. Vytvofiil také v le-

formuje o tom nápis na podstavci s chronogra-

vzhledem k souvislostem zcela jednoznaãnû je

tech 1707 nebo 1709, a po roztrÏení podstavce

mem a také ve spodní ãásti podstavce vysekaná

v pramenech urãen Osvald Wenda ze Îlutic jako

v letech 1715–1716 opravil, s t˘mÏ kameníkem

datace 1719. Sloup tedy náleÏí k sochafisk˘m mo-

autor mariánské statue ve Sloupu. Pozdûj‰í,

mariánsk˘ monument na námûstí v Kostelci nad

numentÛm, které dal postavit kunãinsk˘ faráfi Ma-

av‰ak dÛvûryhodn˘ pramen urãuje jako autora pÛ-

Orlicí. V pfiípadû sochafie Jana Václava Hayslera,

tûj Kunert. Pfii porovnání tvarové podoby a celkové

vodní mariánské sochy na sloupu na námûstí ve

kter˘ je v Îamberku doloÏen od roku 1701 aÏ do

kompozice vrcholové figury z tohoto sloupu a ma-

StráÏi pod Ralskem kosmonoského sochafie Vác-

své smrti v roce 1740, bude moÏné hledat dal‰í

riánsk˘ch soch v Moravské Tfiebové, Kunãinû

lava Jelínka. Sochafi Josef Leder z Prahy a kame-

sochafiská díla, která snad vy‰la z jeho dílny. Je ta-

i Rychnovû nelze pochybovat o tom, Ïe jejím auto-

ník Gottfried Lawacze (Hlaváã?) ze SestroÀovic by-

ké pravdûpodobné, Ïe v dospûlosti pfievzal vyba-

rem byl opût Jan Sturmer se svojí dílnou.

li tvÛrci trojiãního monumentu v Krásné. Písemné

vení dílny jeho vnuk Alexius Cyliak. Zajímavou

Pro omezen˘ rozsah se nelze zab˘vat podrob-

otázkou pro dal‰í v˘zkum proto bude zji‰tûní, zda

nostmi ani dal‰ím v˘vojem, pokud jde o urãení no-

a jak se uplatÀovaly eventuální star‰í hayslerov-

v˘ch autorství. Pomineme také nové zprávy o tom,

ské dílenské modely v Cyliakovû tvorbû.

zprávy také urãují, Ïe mariánskou sochu a hlavici

kde a ktefií v˘znamní ãe‰tí sochafii také pÛsobili ja-

■ Poznámky

V posledních letech byl umûleckohistorick˘m

ko restaurátofii, jaké pouÏívali materiály a pracovní

4 Za doplnûní informace dûkuji Ivu Kofiánovi, oponentu

bádáním zdÛraznûn v˘znam olomouckého sochafie

postupy. Co je v‰ak nejdÛleÏitûj‰í, je ta skuteã-

tohoto ãlánku i celého v˘zkumného úkolu.

Jana Sturmera pro utváfiení v˘tvarné podoby mo-

nost, Ïe je moÏné na základû publikovan˘ch po-

5 Viz zdÛvodnûní, která pfiiná‰í text publikace MAXOVÁ,

ravského barokního sochafiství první poloviny

znatkÛ zaãít ãíst pfiíbûhy jednotliv˘ch sochafisk˘ch

Ivana; NEJEDL¯, Vratislav; SUCHOMEL, Milo‰; ZAHRAD-

18. století. PrÛzkum mariánsk˘ch, trojiãních a dal-

monumentÛ. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké

NÍK, Pavel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy

‰ích svûteck˘ch sloupÛ a pilífiÛ v Pardubickém kra-

sloupy a pilífie hrály mnohdy v˘znamnou roli v Ïivo-

a pilífie v okrese Svitavy. Praha : Státní ústav památkové

ji, pfiedev‰ím v okolí Moravské Tfiebové a Svitav,

tû mûstsk˘ch a venkovsk˘ch komunit. JiÏ pfiíprava

péãe, 1997. Pfiíloha ãasopisu Zprávy památkové péãe.

umoÏnil pfiipsat Janu Sturmerovi a jeho dílnû au-

a prÛbûh jejich budování mnohdy leccos vypoví

ISSN 1210-5538.

334


mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 335

sloupu na námûstí v Hodkovicích nad Mohelkou

Nejsvûtûj‰í Trojice (Gnadenstuhl) u dominikánské-

vytvofiil v roce 1710 „sochafi ãili kameník z Kosmo-

ho kostela datovaného rokem 1741. Stejnû tak

nos“, tedy nepochybnû ãlen sochafiské rodiny Jelín-

svatojánskou statui s doprovodnou sochou sv. Bar-

kÛ, zfiejmû Martin Jelínek, kter˘ „také celou kapli

bory na námûstí v Trhov˘ch Svinech z roku 1722

natfiel". DoloÏeno je i autorství Josefa Maxe u so-

povaÏuje dosavadní bádání za práci Josefa Dietri-

chy Panny Marie zavr‰ující sloup na námûstí v Tur-

cha. Ve zprávû ze dne 17. kvûtna 1995 pfiipsal Jo-

novû. Písemné zprávy také mluví o tom, Ïe sochu

sefu Dietrichovi sochafiskou sloÏku svatojánského

pro sloup ve V‰eni u Turnova zhotovil v roce 1851

pilífie v Bene‰ovû nad âernou PhDr. Vít Honys

semilsk˘ sochafi Prokop. Dosavadní literatura nepo-

z Památkového ústavu v âesk˘ch Budûjovicích. Je-

chybuje o tom, Ïe autorem sloupu v Cvikovû byl Jo-

ho hypotéza, aãkoli ji ve zprávû nezdÛvodÀuje, se

hann Christian Ulrich, statue v BlíÏevedlech pak

zdá b˘t pravdûpodobná. Existují skuteãnû jisté po-

Franti‰ek Tolinger. Vysloven byl pfiedpoklad, Ïe au-

dobnosti napfiíklad mezi sochami svûtcÛ v Bene-

torství sloupu sv. Franti‰ka v Luãanech nad Nisou

‰ovû nad âernou a statuí Panny Marie Budûjovic-

je moÏné pfiipsat turnovskému sochafii Janu Chlád-

ké v âesk˘ch Budûjovicích. Nakonec jin˘ sochafi

kovi star‰ímu a sochafiskou sloÏku mariánského

Dietrichov˘ch kvalit není v té dobû v regionu znám.

sloupu v Semilech dílnû kosmonosk˘ch JelínkÛ, snad

Stále v‰ak zÛstává otevfiená moÏnost, Ïe sochy

Martinovi st. nebo Josefu Jifiímu Jelínkovi. Obecnû je

v Bene‰ovû nad âernou souvisí také s tvorbou so-

také pfiijímáno pfiipsání mariánské statue v Liberci

chafiÛ ãinn˘ch v návaznosti na lomy v eggenburg-

Matyá‰i Bernardu Braunovi. Pfiipomenuté dochované

ské oblasti.

zprávy ukazují, Ïe v˘znamn˘m mûstsk˘m sochafisk˘m

Písemné prameny, které dokládají nejen autor-

monumentÛm byla v prÛbûhu 18. století vûnována

ství jednotliv˘ch souãástí mariánského sloupu, se

velká pozornost. Sochy „Ïily“ se sv˘m mûstem.

dochovaly v âeském Krumlovû. Je z nich zfiejmé,

6

Ïe dne 20. ãervna 1708 byla uzavfiena smlouva na Sloupy v Jihoãeském kraji

provedení kamenick˘ch prací s místním kamenic-

Stejnû jako v jin˘ch v pfiedcházejícím textu uve-

k˘m mistrem Johannem Plantzkerem (Planske-

den˘ch regionech, také v Jihoãeském kraji se

rem), jenÏ byl i dvorním kamenick˘m mistrem eg-

u vût‰iny sochafisk˘ch dûl ze sledovaného soubo-

genberské vrchnosti. V následujícím roce, a to dne

ru nepodafiilo archivnû doloÏit nebo jin˘mi meto-

15. dubna 1709, byla uzavfiena smlouva s praÏ-

dami zjistit jejich autory. V Jihoãeském kraji se ale

sk˘m sochafiem Matûjem Václavem Jäckelem na

pfii zpracovávání podkladÛ narazilo na situaci, kdy

zhotovení soch pro sloup. V âeském Krumlovû se

je sice známé jméno sochafie a základní údaje

v‰ak vedle smluv dochovaly i dal‰í písemnosti

o jeho Ïivotû, neví se ale nic o jeho jihoãeské tvor-

vztahující se ke vzniku sloupu. Na jejich podkladû

bû. Jedná se o sochafie Jana (Johanna) Walsera.

je moÏné rekonstruovat mnoho detailÛ z pfiíbûhu

Ten se usadil v âesk˘ch Budûjovicích v roce

budování monumentu. Informují napfiíklad o poãá-

1745. Zemfiel v roce 1758 ve stáfií ãtyfiiceti let.

teãních krocích ãeskokrumlovské obce, která se

Známé jsou v‰ak pouze jeho práce pro rakouskou

zaãala zajímat o to, jaké by mûly b˘t pouÏity mate-

Vitoraz, kde v roce 1747 vybudoval na námûstí

riály, kolik by stála realizace zámûru vybudovat

obláãkov˘ sloup Nejsvûtûj‰í Trojice. Zmínkou ve

svûteck˘ sloup, kdo by mohl práci provést. Písem-

farní kronice ve Vitorazi je doloÏeno také jeho au-

nosti plasticky ilustrují postup zpracovávání kre-

Obr. 6. Nová Cerekev (okres Pelhfiimov), námûstí T. G. Ma-

torství sochafiské ãásti nového oltáfie, kter ˘ ne-

sebn˘ch návrhÛ sloupu a jeho v˘zdoby. Ty provedl,

saryka, neznám˘ autor, sloup se sochou Panny Marie

chalo pofiídit tamní bratrstvo Nanebevzetí Panny

jak ukázal rozbor informací získan˘ch z archivních

(Immaculata), kolem 1750. (Fotosbírka NPÚ – ÚP, 2005)

Marie v roce 1747. Ve farním archivu ve Vitorazi je

pramenÛ, malífi Michael Václav Halbax. DoloÏeno

Obr. 7. Pelhfiimov, neznám˘ autor, pilífi se sochou Piety

dochováno vyúãtování, podle kterého v roce 1749

je také zhotovování modelu, vyjednávání s doda-

a reliéfy s nástroji Kristova umuãení pfii praÏské silnici

Johann Walser vytvofiil hlavní oltáfi ve farním kos-

vateli prací, které skonãilo ve své hlavní linii, aã

(nyní Dûkanská zahrada), 1661. (Fotosbírka NPÚ – ÚP,

tele ve Vitorazi.

bylo mnohem pestfiej‰í a nároãnûj‰í, uzavfiením

2005)

7

Existuje ale nûkolik jihoãesk˘ch sloupÛ nebo pi-

smlouvy se sochafiem Jäckelem. Dochované ar-

lífiÛ, kde zprávy o autorech nechybí. Jde vût‰inou

chivní prameny umoÏÀují sledovat také postup

o mûstské statue. V âesk˘ch Budûjovicích je písem-

vlastní realizace prací na budování mariánského

n˘mi prameny – smlouvou – doloÏeno autorství so-

monumentu, které se nakonec protáhly, hlavnû

■ Poznámky

chafie Josefa Dietricha v pfiípadû statue Panny Ma-

v dÛsledku nedostatku financí na stranû mûsta,

6 MAXOVÁ, Ivana; NEJEDL¯, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel.

rie Budûjovické se sochami sv. Aureciána, sv. Mi-

ale také proto, Ïe v roce 1713 postihla âechy

Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v Jiho-

kulá‰e, sv. Rocha a sv. ·ebestiána na Marián-

i âeskokrumlovsko dal‰í morová rána, na dlou-

ãeském kraji. Praha : Národní památkov˘ ústav, 2009.

ském námûstí z let 1715–1716. Archivní prameny

h˘ch osm let. Monument byl tedy dokonãen aÏ

ISBN 978-80-87104-33-0.

také dokládají podíl kameníka Kristiána Horna pfii

v roce 1716. Archivními prameny odhalené mnoÏ-

tvorbû monumentu. Josefa Dietricha povaÏuje lite-

ství detailÛ lze podrobnûji studovat na pfiíslu‰n˘ch

ratura také za autora ãeskobudûjovického sloupu

místech publikace.

6


335

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:37

Stránka 336

9

8

Obr. 8. Zahrádka-Horní Paseka (okres HavlíãkÛv Brod), neznám˘ autor, pilífi se sochou Panny Marie u kostela na okraji vodní nádrÏe, 1738. (Fotosbírka NPÚ – ÚP, 1996) Obr. 9. Budi‰ov (okres Tfiebíã), námûstí Svobody, vídeÀsk˘ sochafi, sloup se souso‰ím Nejsvûtûj‰í Trojice a sochami

10

sv. Floriána, sv. ·ebestiána, sv. Antonína Paduánského a sv. Rocha na balustrádû pfied domy ãp. 43 a 44, Z archivních pramenÛ je také moÏné zjistit, kdo

ni“) s pfiipojenou peãetí. Fundátorem sloupu byl

Obr. 10. Telã-Staré Mûsto (okres Jihlava), námûstí Matky

je autorem sochafiské figurální sloÏky i architekto-

tedy zjevnû Josef hrabû Serényi, jehoÏ znak se na

BoÏí, Simon Ohnesorg, sloup se sochou Panny Marie (Im-

nick˘ch prvkÛ mariánského sloupu v Písku. Dne

sloupu dodnes nachází spolu se znakem jeho

maculata), 1673. (Fotosbírka NPÚ – ÚP, 2005)

28. listopadu 1713 uzavfieli Píseãtí dvû smlouvy

manÏelky Marie AlÏbûty, rozené hrabûnky z Vald-

na postavení sloupu. Jednu smlouvu na sochafiské

‰tejna, autorem pak byl místní sochafi a malífi Jan

práce s plzeÀsk˘m sochafiem Kristiánem Wide-

Hoffmann.

1723–1725. (Fotosbírka NPÚ – ÚP, 2005)

Podrobné písemné zprávy, i kdyÏ neposkytují tak

mannem a druhou smlouvu na kamenické práce

JiÏ pouze nepfiímé jsou historické písemné pra-

plastick˘ obrázek budování monumentu jako ony

s horaÏìovick˘m kamenick˘m mistrem Franti‰kem

meny vztahující se k autorství sochafiské v˘zdoby

ãeskokrumlovské, se dochovaly o mariánském

Zebererem. Tito dva autofii jsou doloÏeni smlouva-

mariánského sloupu v Daãicích. Nejstar‰í písem-

pilífii, kter˘ stojí na námûstí v Tfieboni. Zevrubné in-

mi. Tfii dodateãnû pfiipojené sochy jsou umûleck˘-

nou zmínku o daãickém sloupu Panny Marie

formace o vzniku sloupu nám v‰ak poskytují úãty

mi historiky pfiipisovány vesmûs rovnûÏ Wideman-

(„Unßer Lieben Frauen Martter-Saulln“) nalézáme

z jeho stavby dochované v archivu tfieboÀského

novû dílnû; nejnovûji je na nich v‰ak (zvlá‰tû na

v mûstsk˘ch úãtech k listopadu 1727. V roce

panství. Dovídáme se z nich, Ïe sochafiská práce

sochách sv. Vavfiince a sv. Franti‰ka Xaverského)

1732 pak na sloupu pracoval místní sochafi

na sloupu je dílem ãeskobudûjovického sochafie

pfiedpokládán v˘znaãn˘ podíl Kristiánova syna La-

Sebald Kölbel. Z dÛchodu panství mu tehdy bylo

Leopolda Huebera, zatímco kamenickou práci vy-

zara Widemanna.

zaplaceno celkem 7 zlat˘ch 30 krejcarÛ za jeho

konal jeho jmenovec (snad to byl jeho pfiíbuzn˘),

Ménû písemn˘ch pramenÛ se dochovalo o bu-

práci pro vrchnost, jejíÏ souãástí byl i jeden ka-

kamenick˘ mistr Johann Hueber z Zoggelsdor fu

dování mariánského sloupu, kter˘ stojí na námûs-

menn˘ andílek ke sloupu. Sebald Kölbel b˘vá pro-

u rakouského Eggenburgu. Smlouvy s obûma Hue-

tí v Blatné. NejdÛleÏitûj‰ím archivním pramenem

to pokládán i za autora celého sloupu, postavené-

bery byly uzavfieny 20. ãervence 1780. Úãty infor-

je jeho soudob˘ nákres, datovan˘ rokem 1726

ho jen sedm let pfiedtím.

mují o nákladech na pouÏité materiály, pfiípravky

(pÛvodnû datum znûlo 1706, ale bylo poté opra-

U trojiãního monumentu, kter˘ stojí na námûstí

a nástroje a o tom, kolik stály dal‰í práce, vedle

veno) a opatfien˘ jednak podpisem autora nákresu

v Jindfiichovû Hradci, je sochafi Matûj Strachovsk˘

sochafisk˘ch a kamenick˘ch, které byly potfiebné

(„Johann Hoffmann fecit“), jednak podpisem maji-

povaÏován za jeho autora pouze na základû hypo-

pfii budování monumentu.

tele blatenského panství („Joseph Graff v. Sere-

tetického v˘kladu historick˘ch pramenÛ.

336


mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:37

Stránka 337

V Mirovicích autor tamního mariánského sloupu

jeho smr ti pak tuto práci dokonãil jeho bratr Jo-

Se jménem mosteckého sochafie Jana Adama

nebyl dlouho znám. AÏ v roce 1946 Oldfiich J. Bla-

hann Georg Thun. Kámen pro sochy nalámal ne-

Dietze je spojováno autorství mariánského sloupu

Ïíãek upozornil na skuteãnost, Ïe se na sloupu na-

jmenovan˘ kamenolamaã v kamenolomu v Krás-

v Hofie Svaté Katefiiny pocházejícího z roku 1714.

chází signatura praÏského sochafie Jana Jifiího

ném Bfieznû, zatímco kámen pro kamenickou

Dochovanou smlouvu mûsto 15. listopadu 1713

·lanzovského, jehoÏ jménem byl oznaãen plintus

práci nalámal v Labské Stráni Christoph Ullrich,

uzavfielo se sochafiem Adamem Tietzem (tj. Janem

sochy sv. Barbor y. Pfii restaurování v 90. letech

kamenolamaã z Bynovce. Z dal‰ích fiemeslníkÛ

Adamem Dietzem) z Jezefií. V Mariánsk˘ch Radãi-

20. století v‰ak jiÏ nebyla signatura identifikována.

uveìme malífie Mathese Lohra z Dûãína, kter ˘

cích je za autora pilífie se souso‰ím Nejsvûtûj‰í

Pouze zcela nepfiímo podporují archivní prame-

natfiel celou statui, a Jakoba Weügela z âeské

Trojice z let 1721–1724 pokládán Matûj(?) Tollin-

ny konstatování, Ïe autorem trojiãního sloupu,

Kamenice, kter ˘ natfiel bílou barvou mariánskou

ger. V Mostû byl autorem sloupu se sochou sv. An-

kter ˘ stojí u kostela na námûstí v âimelicích, je

sochu a ãtyfii tabule, pfiiãemÏ provedl i pozlaco-

ny Samétfietí z roku 1681 Giovanni Pietro Tosca-

Jan Karel Hommer (Hammer). Toto urãení vychází

vaãské práce, kováfie Christopha Bendela, místní

no, zlacení provedl Christoph Leopold Lillig.

ze skuteãnosti, Ïe Hommer (Hammer) v âimelicích

zámeãníky Antona Langera a Franze Preiße, ktefií

Informuje nás o tom dochovaná smlouva, kterou

od doby kolem roku 1737 pÛsobil. Pouze nápis

zhotovili lucerny, tesafiského mistra Josefa Neu-

8. bfiezna 1681 uzavfiela mostecká mûstská rada

„Platzer“ na plintu sochy sv. ·ebestiána dokládá

ma, jenÏ postavil le‰ení, a zednického mistra Ch-

s „panem Johannem Peterem de Toscano, fiezbá-

pÛvod sochafiské v˘zdoby mariánské statue v Ra-

ristopha Lorentze (snad totoÏného s Hansem Ch-

fiem (intagliatore)“, tedy s vla‰sk˘m sochafiem

domy‰li z roku 1860 v praÏské dílnû rodiny Platze-

ristophem Lorentzem z Jedlky), kter ˘ zhotovil

a kameníkem Giovannim Pietrem Toscanem. Dne

rÛ. Dal‰í autory statuí nebo jejich ãástí známe aÏ

základy. JiÏ v roce 1734 byl pfiivezen základní ká-

30. záfií 1681 uzavfiela mûstská rada dal‰í smlou-

z 20. století a století následujícího. Tak ve Vim-

men a budování monumentu bylo dokonãeno v ro-

vu, tentokrát s místním mû‰Èanem a malífiem

perku mariánskou sochu stojící na pilífii v ka‰nû

ce 1745.

Christophem Leopoldem Lilligem, jemuÏ zadala

na námûstí vytvofiil sochafi Tomá‰ Franta v roce

Dal‰í svûteckou statuí v regionu kraje Ústí nad

2005. Sama ka‰na pochází z 19. století a auto-

Labem, u které se podafiilo v rámci fie‰ení progra-

rem jejího bazénu byl v roce 1868 kameník Jo-

mového projektu vûdy a v˘zkumu urãit autora, je

Sloup se souso‰ím Nejsvûtûj‰í Trojice dal posta-

hann ·tûrbik. Sochu Madony na sloupku v NûÏovi-

sloup se sochou sv. Mafií Magdaleny v obci B˘ãko-

vit na námûstí v Teplicích tehdej‰í majitel teplické-

cích u Milevska zhotovil také v roce 2005 sochafi

vice (okres Litomûfiice). Jeho autorem byl sochafi

ho panství Franti‰ek Karel hrabû Clar y-Aldringen

Michal Ma‰ek. Za autora mariánsk˘ch sloupÛ

Andreas (Ondfiej) Dubke. Sloup pochází z roku

od sochafie Matyá‰e Brauna, a to na základû

v Lomci a Libníãi lze povaÏovat sochafie a restau-

1738. Statue na âerném byla postavena tak, Ïe

smlouvy, uzavfiené 12. dubna 1717 (nikoli tedy

rátora Ivana Tlá‰ka, jenÏ pfii nich vyuÏil kopií-v˘-

se volnû vázala na sloÏit˘ systém cest a kompo-

1718, jak chybnû uvádí ve‰kerá dosavadní litera-

duskÛ ãástí mariánského sloupku, kter ˘ stojí ve

ziãních vazeb urbanizujících ‰ir‰í okolí areálu plos-

tura). Originál jednoho ze dvou vyhotoven˘ch

stfiedu ka‰ny na námûstí ve Slavonicích. Figuru

kovického zámku, stavûného podle projektu velko-

exempláfiÛ smlouvy, podepsan˘ Braunem, se

andûla na pilífii ka‰ny v De‰tné u Jindfiichova Hrad-

vévodkynina dvorního stavitele Václava ·paãka.

v clary-aldringenském archivu dochoval. Citován je

za odmûnu 30 zlat˘ch „pozlacení kamenné sochy sv. Anny na sloupu“.

ce zhotovil, podle nápisu na plintu sochy, sochafi

Také u sloupu stojícího na námûstí v Litomûfii-

v pfiíslu‰ném dílu knihy o mariánsk˘ch, trojiãních

Rudolf Dominik Zafouk ze sochafiské rodiny Zafou-

cích se podafiilo shromáÏdit nové informace. V nej-

a dal‰ích svûteck˘ch sloupech a pilífiích v âechách.

kÛ, jejíÏ ãinnost byla v poãátcích mimo jiné spoje-

vût‰í struãnosti lze uvést katalogové heslo – Lito-

V Duchcovû byl za autora sloupu na námûstí

na s figurální plastikou vznikající v hutích v Komá-

mûfiice, Abraham Felix Kitzinger (sochafi), AmbroÏ

v recentní i star‰í literatufie povaÏován duchcovsk˘

rovû. Rudolf Dominik Zafouk vytvofiil mnoho

Walde (kameník) a Giulio Broggio (stavitel), sloup

sochafi Matthias Kühnel. Tuto atribuci zavedl do li-

sochafisk˘ch dûl v pfiedlitavské ãásti monarchie.

se sochou Panny Marie (Immaculata) na námûstí

teratury historik umûní Josef Opitz. V rámci fie‰ení

V Jindfiichovû Hradci napfiíklad pracoval pro âerní-

Míru, 1680–1685.

programového projektu se v‰ak podafiilo pfiipsat,

ny na sochafiské v˘zdobû jejich hrobky.

Pro stavbu mariánského sloupu na námûstí se

na základû písemn˘ch archivních podkladÛ i umû-

mûsto Litomûfiice rozhodlo v morovém roce 1680.

leckohistorick˘m srovnáním, autorství statue Mi-

Základní kámen ke stavbû sloupu poloÏil sám bis-

chalu Janu Josefu Brokoffovi. Kühnel provádûl do-

V regionu kraje Ústí nad Labem se podafiilo

kup ·ternberk na Velikonoce (12. dubna 1680).

plnûní jiÏ existujícího sochafiského díla. Tímto

v rámci fie‰ení programového projektu soustfie-

Dne 13. ledna 1682 se v mûstské radû projedná-

zji‰tûním také do‰lo k posunu ãasového zafiazení

dit nové informace o tomto druhu kamenoso-

vala záleÏitost t˘kající se stavby sloupu. V zápise

souso‰í. Dosud obecnû pfiijímaná datace pfied ro-

chafisk˘ch památek. Pro Bene‰ov nad Plouãnicí

z této schÛze se pí‰e: „Ambrosius Wolt, Steinmet-

kem 1757 bude muset b˘t opravena na datování

(okres Dûãín) byly analyzovány dochované histo-

zer, Ïádá vûdûti, kolik voken v sloupû na r ynku

1720–1721. To pfiedstavuje znaãn˘ posun v ãase,

rické záznamy o budování sloupu na námûstí.

mají b˘ti; sne‰eno, aby o to s Juliusem Broggi

a tím i v chápání statue v kontextu ãeského ba-

Údaje tûchto zápisÛ mÛÏeme shrnout do konsta-

conferíroval.“ (TamtéÏ, nestránkováno.) Z tohoto

rokního sochafiství.

tování, Ïe sochafiská v˘zdoba sloupu je dílem

zápisu poznáváme jména dal‰ích dvou úãastníkÛ

jednak litomûfiického sochafie Josefa Fischera

stavby sloupu – kamenického mistra AmbroÏe

(sochy Panny Marie i ãtyfi dal‰ích svûtcÛ, jakoÏ

Waldeho a architekta a stavitele Julia Broggia.

Tak jako v jin˘ch regionech, i v kraji Vysoãina se

i hlavice), jednak markvar tického sochafie,

Sloup byl vysvûcen v srpnu 1684. V Litomûfiicích

dochovalo minimum archivních zpráv o tom, kter˘

u nûjÏ je uvedeno pouze kfiestní jméno Wenzel

stojí také souãasn˘ zástupce typu svûteckého

sochafi nebo sochafii statui vytvofiili. Na základû

(ãtyfii reliéfy, jakoÏ i vytesání nápisÛ a úpravy po-

sloupu. Jeho autorem je sochafi, absolvent praÏ-

dochované smlouvy lze pfiipsat autorství marián-

stamentu, sloupu a hlavice). Kamenickou práci

ské AVU MgA. Jakub Vlãek. Sloup se sochou

ského oblakového sloupu stojícího na námûstí

vykonal vernefiick˘ kameník Josef Franz Thun; po

sv. Kry‰tofa pochází z roku 2007.

v Telãi brtnickému sochafii Davidu Lipartovi. Písem-

Sloupy v Ústeckém kraji

Sloupy v kraji Vysoãina


337

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:37

Stránka 338

né prameny také jasnû urãují autorsk˘ podíl tfie-

nech ostatních fiemeslníkÛ se písemné prameny

maly v˘znamnou pozici na námûstí. I v tomto pfií-

bíãského sochafie ·tûpána Pagana na vzniku ja-

nezmiÀují. AlespoÀ u sochy Panny Marie je v‰ak

padû v‰ak docházelo ke sporÛm, napfiíklad kdyÏ

romûfiického monumentu Nejsvûtûj‰í Trojice.

moÏné kromû ceny, která ãinila 25 zlat˘ch, zjistit

budovan˘ sloup ztûÏoval pfiístup do nûkterého

O souboru svûteck˘ch sloupÛ v Br tnici, které

je‰tû dal‰í informaci, kterou zfiejmû dûkan Zim-

z domÛ na námûstí. Pak se jeho vlastník nebo

vznikly v ‰estém a sedmém desetiletí 17. století,

mermann chtûl z nûjakého dÛvodu zaznamenat.

vlastníci bránili a v˘znam monumentu pro komuni-

víme na základû dochovan˘ch písemn˘ch prame-

Uvedl: „Za kamennou sochu, udûlanou v Praze –

tu, ideologii ustupoval utilitárním zájmÛm (ales-

nÛ, Ïe zfiejmû pfieváÏnou vût‰inu z nich, ne-li

25 zlat˘ch.“ Pravdûpodobnû tak chtûl sdûlit, Ïe

poÀ u vlastníkÛ dotãené nemovitosti). Mariánské,

v‰echny, vytvofiil, jak nakonec naznaãuje i rustikál-

nejde o sochu z dobového pohledu nev˘znamnou,

trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v‰ak mnoh-

ní tvarová podoba jejich figurálních ãástí, místní

neboÈ její praÏsk˘ pÛvod jí dodával na hodnotû. Ja-

dy tvofiily nejen body, do nichÏ se sbíhaly osy nej-

kameník Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

k˘ praÏsk˘ sochafi byl autorem sochy, se ani v tom-

v˘znamnûj‰ích mûstsk˘ch komunikací. To byl na-

Relativnû hodnovûrná jsou také autorská pfii-

to pfiípadû pfiímo nedovídáme. Její podoba v‰ak

konec model, kter ˘ se uplatÀoval jako obecnû

psání zaloÏená na písemn˘mi prameny nezpochyb-

dovoluje vyslovit domnûnku, Ïe jde o sochu vznik-

platn˘ jiÏ od druhé poloviny 16. století po Trident-

nûné dlouholeté tradici (v nûkter ˘ch pfiípadech

lou v praÏské dílnû Matûje Václava Jäckla. Toto

ském koncilu. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké

fixované ve staré literatufie), kterou nakonec ak-

pfiipsání podporuje i skuteãnost, Ïe dûkan Zim-

sloupy a pilífie v men‰ích ãesk˘ch mûstech a síd-

ceptovalo i novodobé umûleckohistorické bádání.

mermann byl ãlenem fiádu kfiiÏovníkÛ s ãervenou

li‰tních útvarech ãasto zdÛrazÀovaly svÛj v˘znam

Obecnû je pfiijímáno, Ïe mariánsk˘ sloup na ná-

hvûzdou, pro jejichÏ praÏsk˘ chrám Jäckel také

pro Ïivot komunity i jinak neÏ umístûním ve v˘-

mûstí v Jihlavû zbudovali v letech 1689–1691 so-

pracoval. Za úvahu stojí i to, Ïe Jäckel vytvofiil,

znamn˘ch bodech jejich pÛdorysu. Tyto sochafiské

chafi Antonio Laghi a kameníci Augustin a Jakub

i kdyÏ aÏ pozdûji, sochafiská díla pro klá‰terní kos-

monumenty se vût‰inou odli‰ovaly i tím, Ïe díky

Brascha. Trojiãní sloup ve Îìáru nad Sázavou vy-

tel v nedaleké Îelivi.

nátûru provedenému ve svûtlé barevnosti „u‰lech-

tvofiil v roce 1706 Jakub Steinhubel. Pochyb není

K pilífii s mariánskou sochou na námûstí v Oso-

tilého kamene“ a ãastokrát opakovanû obnovova-

ani o tom, Ïe pro mariánsk˘ sloup na námûstí

vé Bít˘‰ce nemáme k dispozici Ïádné písemné

nému pÛsobily svojí bûlostí a vzhledovou novostí

v Havlíãkovû Brodû je nejv˘znamnûj‰í v˘tvarn˘ po-

prameny, které by nás informovaly o jeho vzniku.

jako protiklad k ãasto ‰patnû udrÏovan˘m fasá-

díl Giovanniho Battisty Bully, stejnû jako Ïe jezuit-

Svou kompozicí a dal‰ími formálními znaky se

dám stavebních objektÛ, které v nûkter ˘ch mís-

sk˘ sochafi z Kutné Hory Franti‰ek Baugut je auto-

v‰ak socha hlásí k tvorbû z âech, ze sochafiského

tech ãeského venkova byly i na námûstích je‰tû

rem monumentu sv. Jana Nepomuckého z let

rodu kosmonosk˘ch JelínkÛ pocházejícího velko-

dfievûné s tmavou úpravou povrchu. Také tímto

1717–1720 v Poãátkách. Nezpochybnûno také

mezifiíãského sochafie Alexandra Jelínka.

zpÛsobem poutal sloup nebo pilífi pozornost divá-

zÛstává autorství otce nebo syna MorávkÛ u trojiãní statue v Polné. TotéÏ platí o pardubickém sochafii Jakubu Teplém v pfiípadû mariánského sloupu v Ledãi nad Sázavou.

ka a stával se ideov˘m i urbanistick˘m centrem koSloupy Karlovarského kraje

munity.

Také v rámci regionÛ Karlovarského kraje pfiiby-

Pfii „soupisu“ mariánsk˘ch, trojiãních a dal‰ích

la nová autorská urãení. Podafiilo se díky nalezení

svûteck˘ch sloupÛ a pilífiÛ se dbalo toho, aby in-

Nejasná je naproti tomu situace v pfiípadû urãení

smlouvy a vyúãtováním prací urãit, Ïe autorem

terdisciplinarita projektu, která se v poslední dobû

autora nebo autorÛ pilífie Nejsvûtûj‰í Trojice v Budi-

sloupu se souso‰ím Nejsvûtûj‰í Trojice v Lokti

stává jak˘msi zaklínadlem, nezÛstávala pouze na

‰ovû, kter˘ vznikl v roce 1723. Dosavadní literatu-

nad Ohfií byl jáchymovsk˘ sochafi Johann Georg

papífie. Do práce byli angaÏováni nejen historikové

ra jej mylnû pfiipisovala ·tûpánu Paganovi nebo

Grobisch. Je to bohuÏel v tomto regionu jediné no-

umûní, ale také restaurátofii a chemici-technologo-

sochafii Brennerovi z Vídnû. Podle dostupn˘ch písem-

vé pfiipsání podloÏené ovûfien˘mi písemn˘mi pra-

vé. Objekt byl v první fiadû zamûfien pomocí systé-

n˘ch pramenÛ je v‰ak moÏné povaÏovat za pravdû-

meny. S velkou mírou pravdûpodobnosti lze mluvit

mu GPS. Toto urãení lokace se provádûlo od roku

podobné, Ïe figurální ãásti statue vytvofiil nám blíÏe

o autorství Osvalda Josefa Wendy u sloupu s figu-

1997. V rámci projektu Morové sloupy v âesk˘ch

neznám˘ vídeÀsk˘ sochafi s kfiestním jménem And-

rou Panny Marie ve Valãi. V pfiípadû monumentální

zemích byla provádûna dokumentace památek v˘-

res. Architektonické ãásti mohl zhotovit místní ka-

trojiãní statue stojící v Teplé u radnice se jako

bûrovû také z hlediska pfiírodovûdného. Pfiírodo-

meník. Tomu, Ïe se na tvorbû statue podílelo nû-

pravdûpodobnûj‰í zdá b˘t její pfiipsání Johannu

vûdné práce byly zamûfieny na terénní ohledání pa-

kolik tvÛrcÛ, by nasvûdãovala i ta skuteãnost, Ïe

Karlu Stülplovi.

mátek doprovázené odbûrem vzorkÛ. Pozornost se

figurální a architektonické ãásti jsou vytvofieny z rozdíln˘ch druhÛ kamene (figury z mu‰lového vápence, architektura ze Ïuly a pískovcÛ).

zamûfiila pfiedev‰ím na dokumentování historicZávûrem

k˘ch povrchov˘ch úprav kamene (polychromních

Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pi-

a monochromních nátûrÛ). Na terénní ‰etfiení na-

Zajímavá je situace v pfiípadû urãení moÏného

lífie mûly rÛzné pofiizovatele. Pokud se dochovaly

vazovaly laboratorní anal˘zy odebran˘ch vzorkÛ. V˘-

autora mariánského sloupu v âervené ¤eãici, kte-

zprávy o tom, kdo nesl náklady na jejich pofiízení,

sledky byly konfrontovány s archivními prameny.

r˘ vznikl v roce 1712. Iniciátor stavby, místní dû-

pak to vût‰inou u tûch ménû nároãn˘ch byly jed-

kan Zimmermann, sice do farní pamûtní knihy za-

notlivé osoby. Sochafisky a kamenicky nároãnûj‰í

psal podrobné vyúãtování nákladÛ na zbudování

nebo vyslovenû nároãné pak financovaly celé sku-

■ Poznámky

sloupu, ale zaznamenané údaje, jak je to u po-

piny pofiizovatelÛ. Vût‰inou v nich byly zastoupeny

7 Srovnej napfiíklad MAXOVÁ, Ivana; NEJEDL¯, Vratislav;

dobn˘ch písemn˘ch pramenÛ z té doby obvyklé,

obce, vrchnosti, nûkdy se pofiádaly vefiejné sbírky.

SUCHOMEL, Milo‰; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiã-

neuvádûjí jména osob, které na stavbû pracovaly.

Ve skupinách pofiizovatelÛ nalézáme také jednot-

ní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v okrese Ústí nad Orli-

Pouze proto, Ïe na stavbu daroval „kromû práce“

livce, napfiíklad duchovní nebo mû‰Èany. Mûstské

cí. Praha : Státní ústav památkové péãe, 1998, s. 8–9.

je‰tû 30 krejcarÛ, se dovídáme jméno zedníka An-

sloupy a pilífie pfiedstavovaly v˘znamnou sloÏku

Pfiíloha ãasopisu Zprávy památkové péãe. ISBN 80-

tonia Alferiho (Alfieriho) z âervené ¤eãice. O jmé-

v urbanistickém uspofiádání místa. Vût‰inou zaují-

86234-00-2. ISSN 1210-5538.

338


7

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:37

Stránka 339

11a

Z nûkolika památek byly odebrány vzorky star˘ch

MAXOVÁ, Ivana; NEJEDL¯, Vratislav; SUCHOMEL, Mi-

povrchov˘ch úprav kamene, které byly laboratornû

lo‰; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtec-

zpracovány a podrobeny mikroskopické anal˘ze.

ké sloupy v okrese Ústí nad Orlicí. Praha : Státní ústav pa-

V˘sledky tohoto prÛzkumu byly fotograficky zdoku-

mátkové péãe, 1998. ISBN 80-86234-00-2. 11b

mentovány. PrÛzkum prokázal, Ïe se na degradaci


materiálu sloupÛ a pilífiÛ v˘znamnou mûrou podí-


lejí negativní vlivy prostfiedí, ve kterém se památ-

ké sloupy v okrese Rychnov nad KnûÏnou. Praha : Státní

Obr. 11a, b. âesk˘ Krumlov, námûstí Svornosti, Matûj

ka nachází (v centru mûsta, vedle frekventova-

ústav památkové péãe, 1999. ISBN 80-86234-04-5.

Václav Jäckel, kamenick˘ mistr Johann Plantzker

n˘ch dopravních kfiiÏovatek, uprostfied polí, v lese,

JIRÁSEK, Ludûk; NEJEDL¯, Vratislav; SUCHOMEL, Mi-

(Plansker, pomoc pfii zpracování projektu Michael Vác-

vlhkost terénu, mnoÏství rostlinstva v bezpro-

lo‰; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské a dal‰í svûtecké slou-

lav Halbax), sloup se sochou Panny Marie (Immacula-

stfiedním okolí a dal‰í), a situování památky ke

py v okrese Trutnov. In Roãenka Státního okresního archi-

ta), pÛdorys sloupu, celkov˘ pohled (obr. a), plán nové

svûtov˘m stranám.

vu v Trutnovû. 1998. Trutnov : Státní okresní archiv

ka‰ny u sloupu, umístûní sloupu v námûstí (obr. b),

v Trutnovû, 1999, s. 67–113. ISSN 1212-5229. ISBN 80-

1843. (Reprofoto ze Státního okresního archivu âesk˘

902709-0-5.

Krumlov)

Na zpracování je‰tû ãekají sloupy a pilífie v PlzeÀském a Stfiedoãeském kraji. Samostatnou pozornost pak bude nutné vûnovat sloupÛm v hlavním mûstû Praze.

MAXOVÁ, Ivana; NEJEDL¯, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy v okrese Hradec Králové. Praha : Jalna, 2000. ISBN 80-86234-12-6.

Pfiehled publikovan˘ch soupisÛ: NEJEDL¯, Vratislav; SUCHOMEL, Milo‰; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské a dal‰í svûtecké sloupy na Jiãínsku. In Z âeského ráje a Podkrkono‰í. 1994, roã. 7, s. 131–156. ISSN 1211-975X.

vel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie

vel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy v okrese

v kraji Vysoãina : (okresy HavlíãkÛv Brod, Jihlava, Pelhfii-

Náchod. Praha : Státní ústav památkové péãe, 2002.

mov, Tfiebíã a Îìár nad Sázavou). Praha : Národní památ-

ISBN 80-86234-24-X.

kov˘ ústav, 2006. ISBN 80-86234-87-8.

MAXOVÁ, Ivana; NEJEDL¯, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pa-

NEJEDL¯, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, tro-

vel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie

jiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v Pardubickém kraji. Praha : Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0058-7.

NEJEDL¯, Vratislav; SUCHOMEL, Milo‰; ZAHRADNÍK,

v okresech Chrudim a Pardubice. V Praze : Státní památ-

Pavel. Mariánské a dal‰í svûtecké sloupy na Semilsku. In

kov˘ ústav; V Pardubicích : V˘chodoãeské muzeum,

Z âeského ráje a Podkrkono‰í. 1995, roã. 8, s. 167–194.

2002. ISBN 80-86046-42-7.

ISSN 1211-975X.



MAXOVÁ, Ivana; NEJEDL¯, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie

NEJEDL¯, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, tro-

v Jihoãeském kraji : (okresy âeské Budûjovice, âesk˘


jiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v Libereckém kraji :

Krumlov, JindfiichÛv Hradec, Písek, Prachatice, Strakoni-


(okresy âeská Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semi-

ce, Tábor). Praha : Národní památkov˘ ústav, 2009. ISBN

ké sloupy a pilífie v okrese Svitavy. Praha : Státní ústav

ly). Praha : Národní památkov˘ ústav, 2003. ISBN 80-

978-80-87104-33-0.

památkové péãe, 1997. Pfiíloha Zpráv památkové péãe.

86234-31-2.

ADAMCOVÁ, Katefiina; GLÁSER, Petr; KOVA¤ÍK, Viktor;

ADAMCOVÁ, Katefiina; NEJEDL¯, Vratislav; SLÍÎKOVÁ,

GLÁSEROVÁ LEBEDOVÁ, Zdenka; NEJEDL¯, Vratislav;


Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiãní a dal‰í

ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké

lo‰; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské a dal‰í svûtecké slou-

svûtecké sloupy a pilífie v Karlovarském kraji : (okresy

sloupy a pilífie v Ústeckém kraji : (okresy Dûãín, Chomu-

py v okrese HavlíãkÛv Brod. In Havlíãkobrodsko : vlasti-

Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Praha : Národní památkov˘

tov, Litomûfiice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem).

vûdn˘ sborník. 1998, roã. 14, s. 5–49.

ústav, 2004. ISBN 80-86234-53-3.

Praha : Národní památkov˘ ústav, 2011, v tisku.

ISSN 1210-5538.


339

v ãesk ch zemích Vratislav NEJEDL

Recommend Documents