AKTUALITY – ZAJÍMAVOSTI – INFORMACE Dnes si můžete přečíst: Rozhovor mÏsÌce s absolventy zbraslavskÈ z·kladnÌ ökoly (str. 3 a 4) O Ëem jednala rada MZ? (str. 5) Pivo 100x jinak! (str. 7 a 9) Z archivu Zbraslavsk˝ch novin: O mostÏ a vl·Ëku, O vÏûnÌch hodin·ch (str. 8) Polemika o cen·ch za pron·jem hrob˘ na zbraslavskÈm h¯bitovÏ pokraËuje! (str. 9) Cyklistick˝ rekord v BoroviËk·ch! (str. 10)
Význam mléka a mléčných výrobků pro zdraví MlÈko a mlÈËnÈ v˝robky konzumoval ËlovÏk od prad·vna. NejstaröÌ z·znamy o konzumaci mlÈka jsou z doby p¯ed nÏkolika tisÌci let. V poslednÌch letech stagnuje spot¯eba mlÈka na hodnotÏ pod 200 kg na obyvatele a rok, coû je o 60 kg na obyvatele za rok mÈnÏ neû v roce 1989. MlÈko a mlÈËnÈ v˝robky pat¯Ì mezi z·kladnÌ potraviny nezbytnÈ pro kvalitnÌ v˝ûivu, p¯edevöÌm dÏtskÈho organizmu. Obsahuje v dostateËnÈm mnoûstvÌ, ve vyv·ûenÈm pomÏru a vst¯ebatelnÈ formÏ pot¯ebnÈ v˝ûivnÈ l·tky. Jedn· se o bÌlkoviny, tuky, sacharidy, vitamÌny (A, E, B1, B2, B6 a PP), miner·lnÌ l·tky (v·pnÌk, fosfor, draslÌk, sodÌk, ho¯ËÌk) a biologickÈ prvky (zinek, mÏÔ, selen). Jogurty a s˝ry majÌ podobnÈ sloûenÌ v rozdÌln˝ch pomÏrech. MlÈko a mlÈËnÈ v˝robky jsou tÈû nejv˝znamnÏjöÌm zdrojem v·pnÌku, kter˝ je d˘leûit˝ pro tvorbu kostÌ a zub˘, spr·vnou funkci p¯evodnÌho systÈmu srdce, snÌûenÌ nervosvalovÈ dr·ûdivosti a v procesu sr·ûenÌ krve. Vst¯ebatelnost v·pnÌku z mlÈka je ve srovn·nÌ s rostlinn˝mi zdroji nÏkolikan·sobnÏ vyööÌ. D˘sledkem snÌûenÌ spot¯eby mlÈka je niûöÌ plnÏnÌ v˝ûivov˝ch doporuËen˝ch d·vek (VDD) nÏkter˝ch ûivin. Jedn· se p¯edevöÌm o v·pnÌk, kde se procento plnÏnÌ VDD snÌûilo ze 104,5 % v roce 1989 na 90,7 % v roce 1997. U dÏtÌ se spot¯eba v·pnÌku pohybuje v rozmezÌ 567 - 760 mg/den, tj. plnÏnÌ VDD pouze z 50 - 65 %. P¯i nÌzkÈm p¯Ìjmu v·pnÌku ve stravÏ doch·zÌ i ke snÌûenÌ mnoûstvÌ ho¯ËÌku, zinku a fosforu. DostateËn˝ p¯Ìjem v·pnÌku pat¯Ì mezi nejd˘leûitÏjöÌ faktory prevence osteoporÛzy, kter· postihuje v souËasnÈ dobÏ 10 % ËeskÈ populace. Jestliûe nem· naöe tÏlo v obdobÌ od narozenÌ do 20-tÈho roku ûivota dostatek v·pnÌku, kostnÌ hmota se nevyvine v û·doucÌ hustotÏ. NenÌ dob¯e p¯ipravena na kritickÈ obdobÌ kolem 50tÈho roku vÏku u ûen a 65-tÈho roku u muû˘, kdy je v·pnÌk ve zv˝öenÈ m̯e vyplavov·n z kostÌ na z·kladÏ hormon·lnÌch zmÏn v tÏle. P¯i osteoporÛze doch·zÌ ke sniûov·nÌ pevnosti kostÌ, k jejich zv˝öenÈ k¯ehkosti a lomivosti. NavÌc vst¯eb·v·nÌ v·pnÌku kles· s vÏkem. BÏhem dÏtstvÌ organismus vst¯eb·v· aû 75 % konzumovanÈho v·pnÌku, v dobÏ dospÌv·nÌ uû jen 20 - 40 % a v dobÏ dospÏlosti pouh˝ch 15 %. P¯i konzumaci mlÈka a mlÈËn˝ch v˝robk˘ je z v˝ûivovÈho hlediska problÈm obsahu tuku. MnoûstvÌ tuku v mlÈce je promÏnlivou sloûkou, kter· rozhoduje o jeho energetickÈ hodnotÏ. Je t¯eba se zmÌnit i o ot·zce cholesterolu, kterÈho plnotuËnÈ mlÈko (3,5 %) obsahuje 110 - 140 mg v 1 litru. Nutno upozornit na to, ûe mlÈko nem· û·dn˝ vliv na zvyöov·nÌ cholesterolu v krvi. MlÈko s 2 % obsahem tuku cholesterol v krvi sniûuje, ËÌmû se podÌlÌ na prevenci srdeËnÌch a cÈvnÌch chorob. V˝znamn˝ vliv na snÌûenÌ hladiny cholesterolu majÌ zakysanÈ mlÈËnÈ v˝robky, jejich pozitivnÌ ˙loha je i v prevenci n·dor˘ tlustÈho st¯eva. Co se t˝Ëe ˙daj˘ o nesn·öenlivosti a alergii na mlÈko, samoz¯ejmÏ existuje. Tato nesn·öenlivost m˘ûe b˝t vrozen·, kdy chybÌ enzym lakt·za. Jedn· se o vadu, kterou trpÌ asi 8 % dospÏl˝ch. Nesn·öenlivost mlÈka je minimalizov·na p¯i konzumaci zakysan˝ch mlÈËn˝ch v˝robk˘. Asi v 1 % p¯Ìpad˘ se jedn· o vlastnÌ potravinovou alergii, coû je nep¯imϯen· reakce na mlÈËnou bÌlkovinu kasein, kter· je podmÌnÏna imunologicky. Mnoho tzv. ÑalergiÌ na mlÈkoì je jen pouhou nesn·öenlivostÌ mlÈka, kterÈ je dÌtÏti vnucov·no v nevhodnÈ formÏ (teplÈ, tuËnÈ, ve velkÈm mnoûstvÌ apod.).
2
Zbraslavské noviny
Koncerty v N·rodnÌ galerii! (str. 13) Bude zah·jena v˝stava SPORT NA ZBRASLAVI! (str. 14) Zbraslavsk˝ fotbal v krizi! (str. 16) Na titulnÌ stranÏ jsou dva obr·zky se sportovnÌ tematikou. Ten vÏtöÌ (jehoû autorem je S. Tereba) n·m p¯ipomÌn·, ûe se v Ëervnu pojede jiû osm˝ roËnÌk ZbraslavskÈ pÏtistovky (Ël·nek na str. 14). MenöÌ fotografie n·m p¯edstavuje kolektiv gymnastek, o nÏmû se doËteme v Ël·nku ÑTitul mÌ¯Ì na Zbraslavì (str. 16). Vzhledem k v˝öe uveden˝m vlastnostem mlÈka a mlÈËn˝ch v˝robk˘ je d˘leûitÈ zejmÈna pro dÏti, aby bylo v jakÈkoliv formÏ obsaûeno v dennÌ spot¯ebÏ. Pr˘mÏrn· dennÌ spot¯eba u dÌtÏte by mÏla b˝t minim·lnÏ 250 ml tekutÈho mlÈka, 150 ml jogurtu a 50 g s˝ra. P¯ednost by mÏly mÌt v˝robky nesladkÈ a mÈnÏ tuËnÈ. D˘leûitÈ jsou i spr·vnÈ v˝ûivovÈ n·vyky vypÏstovanÈ v dÏtstvÌ. DÏti, kterÈ pijÌ mlÈko a jedÌ mlÈËnÈ v˝robky, pokraËujÌ v tomto zvyku i v dospÏlosti. Z·vÏrem je t¯eba ¯Ìci, ûe je zapot¯ebÌ vynakl·dat trvalÈ ˙silÌ a aktivnÌ podporu rozvÌjenÌ zdravÈho zp˘sobu ûivota dosahovanÈho spr·vnÏ vyv·ûenou stravou, vhodnou tÏlesnou aktivitou a dalöÌmi aspekty pozitivnÌho zdravÈho chov·nÌ. NedostateËn˝ p¯Ìvod d˘leûit˝ch ûivin u dÏtÌ je rizikov˝m faktorem, kter˝ v dospÏlosti negativnÏ ovlivÚuje v˝skyt civilizaËnÌch chorob, zvl·ötÏ ischemickÈ choroby srdeËnÌ a nÏkter˝ch typ˘ n·dor˘, kterÈ tvo¯Ì p¯ÌËiny p¯edËasnÈ ˙mrtnosti v »eskÈ republice.
MUDr. Nejedl·
Další byty na Slunečním městě! Jak· bude podoba vznikajÌcÌho novÈho centra Zbraslavi ve Ëtvrti éabov¯esky majÌ vyjÌmeËnou moûnost poznat obËanÈ Zbraslavi ve st¯edu 20. Ëervna ve 12.00 hod. v Divadle Jana Kaöky. V kr·tkosti bude ve¯ejnost sezn·mena se Zbraslavskou v˝stavbou 20. stoletÌ. Auto¯i projektu v˝stavby SluneËnÌ mÏsto, architektonick˝ ateliÈr DUM A MÃSTO, p¯edstavÌ svÈ dosavadnÌ realizace a ˙spÏchy, mimo jinÈ i projekt FOUR SEASONS v Praze na AlöovÏ n·b¯eûÌ. ObËanÈ Zbraslavi se zde budou moci setkat takÈ se z·stupci MÏstskÈ Ë·sti Zbraslavi, s firmou METROSTAV - gener·lnÌm zhotovitelem, s »MHB a »MSS - finanËnÌmi partnery tohoto projektu. Management investora - spoleËnosti BOHEMIA REAL INVEST - p¯inese zajÌmavÈ informace o sv˝ch dalöÌch investorsk˝ch z·mÏrech, struktu¯e nabÌdky byt˘, finanËnÌch podmÌnk·ch atd. DalöÌ informace o v˝stavbÏ SluneËnÌho mÏsta v·m ochotnÏ sdÏlÌ tÈû na tel.: 02/4144 0976, 4144 1907, nebo se m˘ûete sami doËÌst na www.bohemiareal.cz. J. Nov·kov·
České národní zájmy ve sjednocující se Evropě! Kolik nezodpovÏzen˝ch ot·zek je dnes na toto velice aktu·lnÌ tÈma? MajÌ v˘bec jasno p¯ednÌ ËeötÌ politici p¯i ¯eöenÌ konkrÈtnÌ problematiky Ëi ot·zek, spojen˝ch se vstupem do EU? Jak by se mÏly chovat a postupovat ËeskÈ politickÈ reprezentace z pohledu obhajoby Ëesk˝ch n·rodnÌch z·jm˘ v EU? Jsme dostateËnÏ d˘raznÌ p¯i prosazov·nÌ Ëesk˝ch ekonomick˝ch z·jm˘ na jedn·nÌch o podmÌnk·ch vstupu do EU? Nebudeme pouze lacinou pracovnÌ silou pro st·vajÌcÌ st·ty EU? Zn·me vöechny v˝hody Ëi z·pory ËlenstvÌ v EU? M· Ëesk˝ obËan moûnost nÏco ovlivnit? Na tyto a dalöÌ ot·zky pokusÌ se odpovÏdÏt p¯edseda »eskÈho n·rodnÌho sdruûenÌ RNDr. Viktor Trkal CSc. Besedy se z˙ËastnÌ takÈ Dr. RenÈ Neumann, z·stupce Klubu M. Hor·kovÈ v zahraniËÌ. Tato neform·lnÌ beseda se kon· ve st¯edu 13. Ëervna od 17.30 v restauraci U Liök˘, éitavskÈho ulice Ë. 495.
-»eskÈ n·rodnÌ sdruûenÌ-
AKTUALITY – ZAJÍMAVOSTI – INFORMACE Pojeïte vlakem! Je to moûn· nejpopul·rnÏjöÌ traù v »ech·ch. V jÌzdnÌm ¯·du m· ËÌslo 210. éelezniË·¯i jÌ ¯ÌkajÌ Mod¯anka a mezi cestujÌcÌmi, zvl·ötÏ vÌkendov˝mi chata¯i a trampy, se jÌ ¯Ìk· Pos·zavsk˝ pacifik, nebo takÈ Praha - (Pa¯Ìû) - Dob¯Ìö. Je to traù: Praha hl. n·draûÌ, Vröovice BranÌk, VranÈ nad Vltavou, d·le se trasa dÏlÌ za odboËkou na Skochovice na SmÏr Dob¯Ìö, kde konËÌ, a na »erËany, kde navazuje na dalöÌ pos·zavskou lok·lku do SvÏtlÈ nad S·zavou. PrvnÌ nepravidelnÈ jÌzdy pro dopravu n·klad˘ se uskuteËnily 26. listopadu 1881. Na p¯elomu dvac·t˝ch a t¯ic·t˝ch let v souvislosti s vÌkendov˝m ˙tÏkem do p¯Ìrody vyr˘staly chatovÈ kolonie podÈl tratÌ z Prahy a nejvÏtöÌ ˙spÏch mÏla pr·vÏ tato traù. Z·jem o ni pokraËoval i za druhÈ svÏtovÈ v·lky a po nÌ. N·por chata¯˘ zaËal ponÏkud polevovat aû v sedmdes·t˝ch letech s masov˝m n·stupem automobilismu. NicmÈnÏ i dnes je st·le koho vozit, velkÈmu z·jmu se tÏöÌ zejmÈna nostalgickÈ jÌzdy parnÌch vlak˘. A na ty v·s pr·vÏ chceme pozvat. Pokud si p¯eËtete naöe noviny hned v p·tek, kdy vyjdou, stihnete jeötÏ v sobotu 2. Ëervna v˝let parnÌm vl·Ëkem na Dob¯Ìö, kde v·s Ëek· ÑT·bor muöket˝r˘ì. UvidÌte zde komponovanÈ vystoupenÌ ze ûivota muöket˝r˘ Cesta meËe, st¯elbu z kuöe a luku, v˝stavu zbranÌ z t¯icetiletÈ v·lky i netradiËnÌ poh·dku. Vlak vyjÌûdÌ z BranÌka v 9.45 hod a p¯ibliûnÏ po 15 minut·ch zastavuje i na Zbraslavi. Po skonËenÌ programu v·s zase odveze zp·tky dom˘, a to vöechno za 140,ñ KË, dÏti polovic. Pos·zavskÈ linky na trase Praha - »erËany - K·cov a zpÏt vyjedou s parnÌ lokomotivou o vÌkendech 23. a 24. Ëervna, 7.,8., 21.,22. Ëervence, 18.,19. srpna a 1. z·¯Ì. Tyto vlaky ale na Zbraslavi nestavÌ. VyjÌûdÌ z HlavnÌho n·draûÌ a nastoupit do nich m˘ûete t¯eba v Mod¯anech, BranÌku nebo ve VranÈm. Ve vlacÌch bude za¯azen v˘z pro p¯epravu lodÌ a kol. Vöechny nostalgickÈ vl·Ëky pr˝ majÌ takÈ bufetov˝ v˘z a moûnost zakoupit propagaËnÌ materi·ly s ûelezniËnÌ tÈmatikou. Tak öùastnou cestu! -BV-
Velmi Ëasto sl˝ch·v·m povzdech: ÑBoûe, jak ten Ëas letÌ.ì V dob·ch, kdyû jsem b˝val o dvacet kilo mladöÌ, jsem nad tÌmto bÏdov·nÌm jen m·vnul rukou a myslel si svÈ. Postupem Ëasu jsem v˝znam tohoto rËenÌ zaËal ch·pat a pouûÌv·m je jiû i j· s·m. Snad proto mi p¯ipad·, ûe od zaË·tku letoönÌho ökolnÌho roku mohlo uplynout maxim·lnÏ p·r mÏsÌc˘. Bohuûel vöak pohled na kalend·¯ a na rozja¯enÈ skupinky maturant˘, ûadonÌcÌch o podporu na maturitnÌ ples, mÏ p¯enesly do reality a p¯ivedly k pozn·nÌ, ûe opÏt se blÌûÌ vytouûen˝ Ëas pro vöechna ökolou povinn· i nepovinn· dÌtka - pr·zdniny. Pro vÏtöinu z nich budou pouze Ëasem oddychu, po kterÈm se vr·tÌ zpÏt do ÑsvÈì ökoly. Pro nÏkterÈ û·ky vöak budou zcela v˝jimeËnÈ a zvl·ötnÌ, neboù po nich se jiû do tÈ ÑsvÈì ökoly nevr·tÌ. Rozprchnou se na jinÈ ökoly Ëi uËiliötÏ a na povinn· ökolnÌ lÈta zbudou jiû jen vzpomÌnky. V redakËnÌ radÏ Zbraslavsk˝ch novin se zrodil n·pad vyzpovÌdat pr·vÏ tyto û·ky a zeptat se jich, jak se jim na ökole studovalo, s jak˝mi pocity i v˝sledky se budou louËit s povinnou ökolnÌ doch·zkou. Poû·dal jsem proto p. uËitelku Lenku Fischerovou o zprost¯edkov·nÌ sch˘zky a pozÌt¯Ì jsem se ocitnul v pracovnÏ z·stupkynÏ ¯editele p. Mileny NovotnÈ ve spoleËnosti usmÏvav˝ch sleËen a mladÌk˘ z dev·t˝ch t¯Ìd. PrvnÌ ot·zka, kterou jsem poloûil, znÏla: ÑKonËÌte z·kladnÌ vzdÏl·nÌ a j· bych se v·s r·d zeptal: Byla ˙roveÚ vzdÏl·nÌ na vaöÌ ökole dostateËn·, nebo si myslÌte, ûe v·m v tÈto oblasti ökola z˘stala nÏco dluûn·?ì Michaela Sim˘nkov·: ÑJ· si myslÌm, ûe n·s ökola p¯ipravila dob¯e, protoûe kdyû jsem byla na p¯ijÌmaËk·ch, tak jsem zjistila, ûe plno vÏcÌ zn·m a nebyly pro mne problÈmem. Uû kdyû jsem chodila na p¯ÌpravnÈ kurzy pro studium na ObchodnÌ akademii jsem zjistila, ûe nap¯Ìklad z matematiky toho vÌm o polovinu vÌc j· s trojkou, neû jedniËk·¯i z jin˝ch ökol.ì Petra Popkov·: ÑI j· si myslÌm, ûe n·s ökola p¯ipravila dob¯e. MyslÌm si, ûe vöichni budeme mÌt na tuto ökolu jak pÏknÈ, tak i kruönÈ vzpomÌnky. I j· m·m podobnÈ zkuöenosti s p¯ijÌmacÌmi testy jako Miöa. MyslÌm si, ûe se n·m po nÌ bude st˝skatì. Petr Vondr·Ëek: ÑTahle ökola n·s p¯ipravila dob¯e. M·m vöak pocit, ûe v˝uka v nÏkter˝ch oborech byla na ökole nadpr˘mÏrn·, v jin˝ch pak pr˘mÏrn·. J· ku p¯Ìkladu jdu na lesnickou ökolu a ten Ñp¯ÌroÔ·kì jsem se musel dost p¯iuËit. Naproti tomu z matematiky jsem byl docela dob¯e p¯ipraven a na p¯ijÌmaËky jsem se nemusel moc uËit.ì 0ndra M·nek: ÑJ· jdu na knihkupeckou ökolu a z Ëeötiny jsem byl p¯ipraven dob¯e. Jak jsem zjistil, zkouöky byly, alespoÚ pro mne, docela jednoduchÈ. MyslÌm si, ûe by se mohl doplnit t¯eba dÏjepis a trochu ubrat z chemie a fyziky. Ale to by se zase nelÌbilo jin˝m spoluû·k˘m. Ono spÌö z·leûÌ na tom, kam kdo jde studovat d·l. Jinak si ale myslÌm, ûe ökola je dobr·.ì MusÌm se p¯iznat, ûe tak kladnÈ hodnocenÌ jsem p¯ece jenom od û·k˘ neËekal. Poloûil jsem proto druhou ot·zku: ÑZ hlediska v˝uky hodnotÌte ökolu dob¯e. Jak tomu ale bylo s mimoökolnÌ ËinnostÌ?ì. Michaela Sim˘nkov·: ÑJ· osobnÏ lituji, ûe v naöÌ ökole nelze provozovat sport. M·me tu m·lo mÌsta na mÌËovÈ hry. HodnÏ jsme ale chodili do kin a divadel. NavötÏvovali jsme takÈ hodnÏ Ëasto planet·rium. MyslÌm si, ûe i toto n·m dalo hodnÏ vÏdomostÌ, kterÈ bychom se ve ökole nedozvÏdÏliì.
(DokonËenÌ na str. 4) Zbraslavské noviny
3
AKTUALITY – ZAJÍMAVOSTI – INFORMACE Rozhovor měsíce – dokončení ze str. 3 Petr Vondr·Ëek: ÑJ· si myslÌm, ûe mimoökolnÌch ËinnostÌ zde bylo dost. Mimo jiû zmÌnÏnÈho planet·ria jsme navötÌvili nap¯Ìklad kostel äimona a Judy s velmi zajÌmav˝m hudebnÌm programem.ì Ondra M·nek: ÑJeötÏ k tomu sportu. Byla tu snaha zaloûit fotbalov˝ krouûek, ale z˘stalo vöak pouze u snahy. Velmi dobrÈ je, ûe tu m·me poËÌtaËe.ì Nedalo mÏ, abych nepoloûil doplÚujÌcÌ ot·zku: ÑTakûe jestli dob¯e rozumÌm, m·te tu poËÌtaËovou t¯Ìdu. PoËÌtaËe se vyuËujÌ jako ¯·dn˝ p¯edmÏt, nebo jde o z·jmovou Ëinnost?ì Petra Popkov·: ÑPoËÌtaËe tu m·me jiû druh˝m rokem, jestli poËÌt·m dob¯e, a je to povinn˝ p¯edmÏt.ì ÑSlyöel jsem, ûe tato ökola m· velkou tradici v po¯·d·nÌ ökol v p¯ÌrodÏ. Je to pravda?ì Michaela Sim˘nkov·: ÑMÏli jsme dobrÈho t¯ÌdnÌho uËitele. Pan uËitel Mlejnsk˝ jezdil s n·mi nejen na lyûa¯sk˝ v˝cvik, ale i na ökoly v p¯ÌrodÏ. MÏli jsme prostÏ ötÏstÌ. JinÈ t¯Ìdy t¯eba nejezdÌ, ale my ano. M·me ho za to moc r·di a chtÏla bych mu podÏkovat. Pat¯Ì mezi tu mladöÌ Ë·st uËitelskÈho sboru a snaûÌ se s n·mi hr·t i r˘znÈ hry. ProstÏ jsme s nÌm moc spokojeni.ì Petra Popkov·: ÑMohu potvrdit, ûe ökoly v p¯ÌrodÏ jsou to nejp¯ÌjemnÏjöÌ ze ökolnÌ doch·zky. MusÌm takÈ ¯Ìci, ûe naöe panÌ t¯ÌdnÌ uËitelka Kubantov· se s n·mi snaûÌ jezdit co nejvÌc. AtÓ jiû to jsou r˘znÈ akce a nebo ökoly v p¯ÌrodÏ. My teprve pojedeme na takov˝ delöÌ v˝let a douf·me, ûe se n·m vyvede poËasÌ.ì Petr Vondr·Ëek: ÑChtÏl bych doplnit Petru. MusÌm ¯Ìci, ûe n·m to dalo dost pr·ce, p¯emluvit p. uËitelku Kubantovou, aby s n·mi jela. Nakonec se to povedlo a douf·me, ûe se bude p. uËitelce v˝let lÌbit.ì Ondra M·nek: ÑM˘ûeme b˝t opravdu r·di, ûe jsme chodili do tÈto ökoly. Lyûa¯skÈ v˝cviky, ökoly v p¯ÌrodÏ i v˝lety, na p¯Ìklad na kolech na OrlÌk, byly opravdu skvÏlÈ a vöechny ¯eËi kolem jsou zcela zbyteËnÈ. Nakonec i ti nejvÏtöÌ nespokojenci museli uznat, ûe se vöechny akce povedly ke spokojenosti vöech.ì ÑA jak je to s financov·nÌm tÏchto akcÌ?ì OdpovÏdi se tentokr·t ujala z·stupkynÏ ¯editele, p. Milena Novotn·. ÑSamoz¯ejmÏ ökoly v p¯ÌrodÏ musÌ platit z velkÈ Ë·sti rodiËe, ale my na zaË·tku roku vybÌr·me poplatek do SRPDä. Z tÏchto penÏz pak p¯id·v·me dÏtem i na ökoly v p¯ÌrodÏ, aby si mohly nÏco koupit, p¯ÌpadnÏ si zorganizovat v˝let a podobnÏ.ì Ñéivot ve ökole vöak nenÌ jenom uËenÌ, ale Ëasto i legrace. Vzpomenete si na nÏjakou p¯Ìhodu?ì Petra Popkov·: ÑVzpomÌn·m si na p¯Ìhodu s panem uËitelem Vackem. Jeden z naöich û·k˘, nebudu jmenovat, ale byl to ätÏp·n Lauda, p¯inesl do ökoly samolepky a p¯i hodinÏ angliËtiny se mu jednou z nich poda¯ilo ozdobit jeho pozadÌ. Pan uËitel pak s touto samolepkou chodil cel˝ den po ökole. To vöak nebylo vöechno. NevÌm, kdo ho na to upozornil a jak se dozvÏdÏl, kdo ho takhle oznaËkoval, ale pravdou je, ûe p¯ibÏhl k n·m do t¯Ìdy p¯i hodinÏ fyziky a zaËal ätÏp·na honit po t¯ÌdÏ.ì ÑA co r˘znÈ soutÏûe, olympi·dy atd.?ì Ondra M·nek: ÑPokud vÌm, olympi·d se z˙Ëastnilo dost m˝ch spoluû·k˘. HodnÏ se angaûoval m˘j kamar·d Marcel Faikis. MyslÌm si, ûe ho bavÌ zejmÈna dÏjepis. V krajskÈm kole se umÌstil t¯etÌ. Michal Vonka zase soutÏûil v p¯Ìrodopisu.ì Petr Vondr·Ëek: ÑJ· jsem se z˙Ëastnil olympi·dy v ËeskÈm jazyce. MyslÌm, ûe jsme se umÌstili docela dob¯e, i kdyû p¯izn·m, ûe to mohlo b˝t lepöÌ. Kdyû jsme odjÌûdÏli s kamar·dem ZdeÚkem Prokopem, tak jsme si nebyli jisti, jestli to zvl·dnem, ale s p¯ib˝vajÌcÌm Ëasem n·s to zaËalo docela bavit a myslÌm, ûe kdyby se vysky-
Pozvání na besedu s občany PoslankynÏ Ing. SvÏtlana Moserov· bude hovo¯it s obËany na aktu·lnÌ tÈmata souËasnosti dne 7. Ëervna 2001 v 18 hodin v restauraci Kotva. Vöechny obËany srdeËnÏ zve mÌstnÌ organizace »SSD.
4
Zbraslavské noviny
tla jeötÏ nÏjak· moûnost z˙Ëastnit se olympi·dy z ËeskÈho jazyka, öli bychom bez v·h·nÌ znovu.ì Petra Popkov·: ÑV naöÌ t¯ÌdÏ 9. A se z˙Ëastnilo dost spoluû·k˘ olympi·dy z dÏjepisu. J· sama jsem se z˙Ëastnila pod vedenÌm p. z·stupkynÏ slohovÈ soutÏûe na tÈma drogy. MyslÌm si, ûe dost spoluû·k˘ by se mohlo klidnÏ takÈ z˙Ëastnit r˘zn˝ch soutÏûÌ, ale snad proto, ûe se stydÌ a nebo bojÌ, se nep¯ihl·sili. Proto bych nechtÏla vyzdvihovat jenom jedince, ale celou t¯Ìdu. VÌm to podle sebe, ûe kdyû nÏkdo z n·s öel na soutÏû, tak s nÌm soutÏûila cel· t¯Ìda. Vûdy jsme se navz·jem snaûili podrûet.ì ÑJiû jednou tu byla zmÌnka o z·vaûnÈm problÈmu, jak˝m bezesporu jsou drogy ve ökol·ch. Co si o tomto problÈmu myslÌte vy?ì. Ondra M·nek: ÑPokud mohu mluvit za naöÌ t¯Ìdu, tak kou¯enÌ tab·kov˝ch v˝robk˘ a alkohol asi zkusili vöichni. Zkouöet kou¯it marihuanu nenÌ v tomto vÏku dobrÈ. Od tÏch 18-ti aù si dÏl· kaûd˝ co chce. Pokud ovöem drogu neprod·v·.ì Neodolal jsem, abych do jeho ˙vahy nevstoupil: ÑAno, m·ö pravdu. Po 18-ti letech je kaûd˝ s·m za sebe pr·vnÏ odpovÏdn˝. Bohuûel vöak uûÌv·nÌ drog nenÌ jen z·leûitostÌ jednotlivce, ale celÈ spoleËnosti. N·klady na lÈËenÌ drogovÏ z·visl˝ch nejsou malÈ. äkody nap·chanÈ pod vlivem drog jsou takÈ velkÈ. Prodej drog je velmi Ëasto prov·zen zv˝öenÌm kriminality atd. A co ztr·ty ûivot˘? RozhodnÏ si myslÌm, ûe z·kladnÌ postoj k tÏmto ot·zk·m by se mÏl vytv·¯et jiû v z·kladnÌ ökole. Co vy na to ?ì Petr Vondr·Ëek: ÑSouhlasÌm s tÌm, ûe drogy jsou problÈm a zkouöet jejich ˙Ëinek v dev·tÈ t¯ÌdÏ nenÌ dobrÈ. Bohuûel jsou ËÌm d·l tÌm vÌce dostupnÏjöÌ i pro û·ky niûöÌch t¯Ìd, coû je teprve öpatnÈ.ì Petra Popkov·: ÑJ· si myslÌm, ûe naöe ökola dÏl· dobrou protidrogovou osvÏtu. ChodÌme na r˘znÈ p¯edn·öky a ökolenÌ. PovÌd·me si o tom i s vyuËujÌcÌmi, co si o tom myslÌ oni a co my. J· si myslÌm, ûe ökola nenese plnou odpovÏdnost za to, kdyû do toho nÏkdo spadne, protoûe je to z vÏtöÌ Ë·sti vina rodiˢ.ì Michaela Sim˘nkov·: ÑP¯edn·öky nemajÌ vliv na to, jestli nÏkdo bude Ëi nebude br·t drogy. To je vÏc kaûdÈho, jestli si tu drogu vezme, Ëi ne. Kdyû se rozhodnu, ûe si drogu vezmu, tak mi v tom p¯edn·öka nezabr·nÌ, ale ti, co drogu berou, nejsou ohleduplnÌ ke svÈmu okolÌ. »lovÏk si neuvÏdomuje, ûe to ökodÌ nejen jemu, ale ûe to p¯en·öÌ na svÈ okolÌ, protoûe bude mÌt problÈmy v rodinÏ, ve ökole i mezi kamar·dy.ì Ondra M·nek: ÑPodle mÈho by ökolenÌ a p¯edn·öky nemÏly b˝t jen pro û·ky, ale i pro rodiËe. Nemohli by se pak divit, ûe jejich dÌtÏ "fetuje". V˝mluva, ûe jim na drogy ned·vali penÌze, neobstojÌ, protoûe z·visl˝ si seûene penÌze t¯eba i trestnou ËinnostÌ. Zn·m dokonce p¯Ìpad, ûe se rodiËe starali o kvÏtinku, aniû by vÏdÏli, ûe je to marihuana.ì R·d bych vyuûil i p¯Ìtomnosti p. z·stupkynÏ ¯editele, p. uËitelky Mileny NovotnÈ, a poloûil ji alespoÚ jednu ot·zku: ÑJe konec ökolnÌho roku a budete se louËit se sv˝mi û·ky. S jak˝mi pocity?ì UËitelka M. Novotn·: ÑPro mne je odmÏnou i to, ûe letos jsou p¯ijati tÈmϯ vöichni mÌ û·ci, kterÈ jsem mÏla na Ëeötinu, na st¯ednÌ ökoly. Nejsem z tÏch uËitelek, kterÈ by p¯Ìliö chv·lily, spÌö naopak. S pochvalou jsem öet¯ila, ale vûdy jsem jim dala najevo, ûe jim rozumÌm.ì A na z·vÏr bych vöem dev·ù·k˘m, co letos p¯ekraËujÌ prvnÌ pomysln˝ pr·h svÈ ûivotnÌ dr·hy, pop¯·l, aby tento krok byl ˙spÏön˝ a aby na svoji z·kladnÌ ökolu vzpomÌnali v dobrÈm tak, jako jejÌ d¯ÌvÏjöÌ absolventi, kte¯Ì se dok·ûÌ sch·zet i po Ëty¯iceti letech. DÏkuji za rozhovor.
Rozhovor vedl Svatoslav Mahelka
Odvoz odpadu kontejnery 1. 6. Romana BlahnÌka 8. 6. Nad Parkem ñ u ökoly 15. 6. Na Pl·cku 22. 6. U Klubovny 29. 6. K HavlÌnu
AKTUALITY – ZAJÍMAVOSTI – INFORMACE Rada projednala... 23. dubna - schv·lila koeficient r˘stu n·jemnÈho v obecnÌch bytech od l. Ëervence 2001 - 1,04, - projednala û·dost o zmÏnu n·jemce parkoviötÏ na sÌdliöti, - schv·lila v˝p˘jËku pozemku zastavÏnÈho tenisovou halou, - schv·lila prodlouûenÌ termÌnu vybudov·nÌ komunikace na BanÌch, - jednala o zajiötÏnÌ p¯echodu pro chodce p¯es ulici Strakonickou v oblasti BanÌ, - vyslovila souhlas s provedenÌm udrûovacÌch pracÌ v objektu v LahovicÌch (prodejna SmolÌk), - schv·lila zpr·vu o Ëinnosti DomovnÌ spr·vy za II. ËtvrtletÌ 2001, - jednala o zajiötÏnÌ financov·nÌ lÈka¯skÈ pohotovosti na r. 2002, - jednala o opat¯enÌch v souvislosti s nepovolenou skl·dkou u trafostanice v hornÌ Ë·sti Zbraslavi, - vyslovila souhlas se z·mÏrem vybudovat na pozemcÌch za benzinovou pumpou ledovou plochu, - projednala souËasn˝ stav p¯Ìprav vyuûitÌ b˝valÈ ledovÈ plochy s tÌm, ûe tuto ot·zku podrobnÏ projedn· zastupitelstvo mÏstskÈ Ë·sti.
30. dubna - projednala n·jemnÌ smlouvu na pron·jem objektu b˝valÈ obecnÌ v·hy na ZbraslavskÈm n·mÏstÌ, - doporuËila zastupitelstvu mÏstskÈ Ë·sti schv·lit p¯evod nemovitÈho majetku, prop˘jËenÈho Zvl·ötnÌ ökole, - vyslovila souhlas s rekonstrukcÌ p˘dnÌch prostor v objektu Ëp. 596 v HauptovÏ ulici, - vyslovila podporu iniciativÏ ûivnostensk˝ch odbor˘, t˝kajÌcÌ se transformace voln˝ch ûivnostÌ a zbyteËnÏ vynaloûen˝ch finanËnÌch prost¯edk˘, - projednala a schv·lila program zased·nÌ zastupitelstva mÏstskÈ Ë·sti.
14. května - projednala n·vrh dohody s vlastnÌky druûstevnÌch dom˘ o ˙drûbÏ ve¯ejnÈ zelenÏ, - projednala û·dost o odkoupenÌ objektu b˝valÈho hotelu Ritz, - schv·lila prodlouûenÌ n·jemnÌ smlouvy na pron·jem prodejny potravin U stromeËku, - vzala na vÏdomÌ stanovy obËanskÈho sdruûenÌ Zbraslav - BanÏ, - vzala na vÏdomÌ zpr·vu z orientaËnÌ inspekce v mate¯skÈ ökole Ottova (v˝sledek velmi dobr˝), - s p¯edsedou kontrolnÌho v˝boru zastupitelstva projednala n·vrh volby tajemnÌka v˝boru, - projednala vyhodnocenÌ bezpeËnostnÌ situace v dubnu,
...vytrženo... - P¯Ìroda je k hlavnÌmu mÏstu uû jeden·ct let milosrdn·. Pr·vÏ takovou dobu m· zpoûdÏnÌ stolet· voda, kter· naposledy vtrhla do Prahy v roce 1890, kdy strhla Karl˘v most a zaplavila ulice historickÈho centra. ...vodohospod·¯i nepochybujÌ o tom, ûe velk· voda se jednou do mÏsta p¯iûene. ...A stolet· voda m· takovou sÌlu, ûe ani vltavsk· kask·da by ji z¯ejmÏ nezadrûela... Soustava sedmi p¯ehrad , od VranÈho po Lipno, by si poradila patrnÏ jen s vodou pÏtia desetiletou. Naopak by dokonce mohla pr˘tok vody urychlit... a tÌm uspÌöit st¯et s p¯Ìpadn˝mi velk˝mi vodami S·zavy a Berounky. ...MÏsto vytv·¯Ì systÈm protipovodÚovÈ ochrany, ale uû dva roky se nem˘ûe s pam·tk·¯i dohodnout, jak ochr·nit malostransk˝ b¯eh. ...potÈ by mÏla p¯ijÌt na ¯adu ochrana LibnÏ, Holeöovic, KarlÌna, SmÌchova, V˝tonÏ a poslÈze Zbraslavi a RadotÌna.
(MF Dnes) Pozn. red.: MusÌme doufat, ûe ta velk· voda zatÌm poËk·. - Jiû v roce 1998 byl p¯edloûen projekt trasy okruhu v ˙seku Slivenec - Lahovice k projedn·nÌ z hlediska ekologickÈho posouzenÌ. P¯edloûen· varianta, dnes naz˝van· jiûnÌ, navazujÌcÌ u Lochkova na st·vajÌcÌ ˙sek, mÏla mostem p¯ekroËit ˙dolÌ a z·¯ezem p¯ejÌt do tunelu, kter˝ by vy˙stil ...nad tratÌ »D. Mostem by pak bylo p¯ekro-
- vzala na vÏdomÌ kon·nÌ tradiËnÌho z·vodu historick˝ch vozidel na 8. z·¯Ì, - projednala n·vrh usnesenÌ zastupitelstva mÏstskÈ Ë·sti, - vzala na vÏdomÌ dopis organizace Ropid o tom, ûe se bude zab˝vat ¯eöenÌm zv˝öenÌ Ëetnosti autobusov˝ch linek smÏrem do centra.
PORUCHY VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Ozn·menÌ o poruch·ch ve¯ejnÈho osvÏtlenÌ mohou obËanÈ pod·vat ˙¯adu M» Praha - Zbraslav - odboru mÌstnÌho hospod·¯stvÌ (tel. 57921438), kter˝ p¯ed· poûadavek na odstranÏnÌ poruchy spr·vci VO, firmÏ Eltodo. D·le lze p¯ed·vat ozn·menÌ p¯Ìmo dispeËinku Eltodo na tel. 44470800. Toto spojenÌ je pot¯ebnÈ p¯edevöÌm ve veËernÌch hodin·ch p¯i velkoploönÈm v˝padku svÏtla k zajiötÏnÌ okamûitÈho z·sahu pohotovostnÌ sluûby VO.
-OMH-
Vzpomínka a poděkování Na Zbraslavi byla kdysi plej·da rodinn˝ch lÈka¯˘, kte¯Ì v kteroukoliv dobu jezdili za sv˝mi pacienty aù v bryËce, nebo v Bugattce, Ëi pÏöky, a znali n·s, pacienty, po nÏkolik generacÌ. Byla to p¯ekr·sn· pÌ. MUDr. L. VanËurov·, kter· sv˝m ˙smÏvem vûdy pohladila. JejÌ manûel, s neodloûitelnou lulkou, MUDr. V. VanËura, Morav·k MUDr. V. Melichar, MUDr. J. Matouöek a nestor MUDr. J. DanÏk. D·le vz·cn· panÌ MUDr. B. St·rkov·, Ëi dÏtsk· lÈka¯ka MUDr. VotoËkov·. ZubnÌ lÈka¯ka MUDr. äùastn· a zn·m· n·m vöem, nÏkolika generacÌm, porodnÌ asistentka pÌ. B. Vojkovsk·. Pak nastoupily O⁄NZy, z lÈka¯˘ se stali ˙¯ednÌci, ale byly takÈ v˝jimky. U n·s na Zbraslavi byl nezpomenuteln˝, ve dne v noci chv·tajÌcÌ, oblÌben˝ MUDr. F. äikl, kter˝ si se sv˝m tyk·nÌm star˝m i mlad˝m pacient˘m zÌskal oblibu vöech. Kdyû opÏt vznikly soukromÈ ordinace, je Zbraslav obohacena o praktickou lÈka¯ku MUDr. H. Gadireddiovou, a j· m·m to ötÏstÌ b˝ti jejÌ pacientkou. P¯Ìstup pÌ. doktorky k pacientovi je nevöednÌ, jejÌ ˙smÏv a povzbudiv· slova lÈËÌ, jejÌ erudice a obÏtavost je p¯Ìkladn·. Je-li nutno pacienta p¯evÈst do nemocnice, vyËk· do p¯Ìjezdu sanitnÌho vozu a nemocnÈho p¯ed· pos·dce. P¯i p¯Ìjezdu do nemocnice je jejÌ lÈka¯sk· zpr·va kvitov·na v superlativech. Za toto vöechno chci V·m, panÌ doktorko, podÏkovat nejen za sebe, ale i za ¯adu vaöich pacient˘, s kter˝mi hovo¯Ìm. M˘j dÌk pat¯Ì takÈ VaöÌ zdravotnÌ sest¯e Zuzance a obÏma laborantk·m, kterÈ majÌ k pacient˘m mimo¯·dnÏ lidsk˝ vztah. B. KorËi·nov· Ëeno celÈ ˙dolÌ Berounky a mimo˙rovÚovou k¯iûovatkou by bylo zajiötÏno napojenÌ na Strakonickou a na smÏr do ätÏchovic v mÌstech, kde je dnes mezi Lahovicemi a ZbraslavÌ podjezd StrakonickÈ p¯i cestÏ z Prahy na Zbraslav. V dalöÌm by pak pokraËoval okruh mostem p¯es Vltavu do dalöÌho tunelu a vy˙sùoval by ve smÏru na Jesenici. Vöechny mÏstskÈ Ë·sti, kter˝ch se trasa dot˝k·... s trasou souhlasily. ...PotÈ se ozvaly ekologickÈ iniciativy, kterÈ ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ vyslyöelo a û·dalo projektovat novou trasu, zvanou severnÌ. ...nov· varianta zaËÌnala mezi Lahovicemi a ZbraslavÌ zhruba ve stejnÈm mÌstÏ, avöak jin˝m tvarem dopravnÌho napojenÌ, p¯ekraËovala rovnÏû ˙dolÌ Berounky... sjezdem n·sypov˝m tÏlesem nap¯ÌË ˙dolÌm a vstupovala do tunelu, kter˝ je o jeden a Ëtvrt kilometru delöÌ... a provoz o cca 11 milion˘ roËnÏ n·kladnÏjöÌ. ...obÏ varianty budou hodnoceny jako moûnÈ... DalöÌ postup bude ten, ûe po ofici·lnÌm vyd·nÌ stanoviska MéP probÏhne na ministerskÈ ˙rovni spr·vnÌ ¯ÌzenÌ, v nÏmû se rozhodne o koneËnÈ variantÏ. Srovn·nÌ ËÌseln˝ch ukazatel˘ jasnÏ hovo¯Ì pro v˝hodnost jiûnÌ varianty.
(äemÌk) Pozn. red.: S nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ se tedy ministerstvu zalÌbÌ varianta severnÌ - draûöÌ.
-BVZbraslavské noviny
5
REPORTÁŽ
Žijí a pracují mezi námi Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Praze-Zbraslavi Kdyû jsem se rozhodl navötÌvit V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy ve Zbraslavi, netuöil jsem, do jak zajÌmavÈ a uûiteËnÈ oblasti lidskÈ Ëinnosti budu doslova vtaûen. Mimo to jsem si takÈ uvÏdomil, jak m˘ûe b˝t pohled laika v d˘sledku neinformovanosti zkreslen˝. Mnoho z n·s si ani neuvÏdomuje, ûe to, po Ëem chodÌme, na Ëem stavÌme pot¯ebnÈ i nepot¯ebnÈ stavby a co svojÌ ËinnostÌ leckde bezmyölenkovitÏ devastujeme, je to nejcennÏjöÌ, co m·me. Ve shonu ûivota si ani neuvÏdomujeme, ûe p˘da bez vody by nebyla p˘dou a ûe p˘da naopak v˝znamnÏ ovlivÚuje mnoûstvÌ a kvalitu vody a ûe Ëern· skl·dka m˘ûe devastovat p˘du i vodu v öirokÈm okolÌ atd. Meliorace majÌ pak za ˙kol obÏ tyto sloûky zlepöovat a nerozumÌ se jimi jen velkoploönÈ odvodÚov·nÌ p˘d a nap¯imov·nÌ vodnÌch tok˘, ale obsah tohoto slova je mnohem öiröÌ. Jsme mal· zemÏ ve st¯edu Evropy. ⁄zemÌ s velkou rozmanitostÌ geologick˝ch a klimatick˝ch podmÌnek. V z·vislosti na nich se zde vytvo¯ily r˘znÈ p˘dy s odliönou kvalitou a vyuûitÌm. A mapov·nÌ kvality p˘dy je dalöÌ velmi v˝znamnou ËinnostÌ, kterou se ˙stav zab˝v·. Ale to p¯Ìliö p¯edbÌh·m. Bude nutnÈ zaËÌt znovu a pÏknÏ od zaË·tku. Proto takÈ prvnÌ ot·zka, kterou jsem poloûil ¯editeli Ing Miloslavu JaneËkovi, znÏla: V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy je bytostnÏ spjat se ZbraslavÌ a p¯esto se o jeho Ëinnosti mezi obËany mnoho nevÌ. Mohl by jste tento ˙stav p¯edstavit? V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy (V⁄MOP) se zab˝v· komplexnÌm ¯eöenÌm problÈm˘ spojen˝ch s p˘dou a vodou v krajinÏ. ZamϯenÌ ˙stavu je pomÏrnÏ öirokÈ, proto pro orientaci snad poslouûÌ uvedenÌ v˝Ëtu jeho odborn˝ch oddÏlenÌ: p˘doznalectvÌ, bonitace a mapov·nÌ p˘d, hygieny p˘dy, ochrany p˘dy, vyuûitÌ p˘dnÌho fondu, pozemkov˝ch ˙prav, vodnÌho reûimu p˘d a centr·lnÌch laborato¯Ì. Jeho vznik se prakticky datuje dnem 1.4.1954, kdy byl na popud tehdejöÌho ministra zemÏdÏlstvÌ a ministra les˘ a d¯eva¯skÈho pr˘myslu z¯Ìzen V˝zkumn˝ ˙stav zemÏdÏlsko- lesnick˝ch melioracÌ v Praze. Za 40 let svÈ Ëinnosti prodÏlal ˙stav ¯adu zmÏn, z nichû nejz·vaûnÏjöÌ nastala na poË·tku 80-t˝ch let, kdy se do jednoho ˙stavu spojily Odbor p˘doznalectvÌ V˝zkumnÈho ˙stavu rostlinnÈ v˝roby v Praze-Ruzyni a ⁄stav pro zemÏdÏlsk˝ pr˘zkum p˘d. Tuto f˙zi lze pokl·dat za poË·tek v˝voje dneönÌho V⁄MOP. P¯ed rokem 1989 mÏl ˙stav cca 430 zamÏstnanc˘, dnes m· cca 145. Nelze vöak ¯Ìci, ûe by se na tÈto redukci podÌlel jen Ñ˙nik mozk˘ì do soukrom˝ch firem, Ëi na jin· pracoviötÏ. SnÌûenÌ poËtu pracovnÌk˘ bylo vynuceno moûn˝mi zdroji financov·nÌ. NynÌ je stav vÌcemÈnÏ stabilizovan˝ a k ˙bytku pracovnÌk˘ doch·zÌ p¯edevöÌm odchodem do d˘chodu. Nelze vöak ¯Ìci, ûe by v ˙stavu byli jen pracovnÌci v d˘chodovÈm vÏku, i kdyû mnoho se mu p¯ece jenom blÌûÌ. V budoucnu bude nutnÈ ¯eöit problematiku zÌsk·nÌ mlad˝ch zamÏstnanc˘. Rozhodli jsme se proto spolupracovat zejmÈna s »eskou zemÏdÏlskou universitou, kde jsou vychov·v·ni i odbornÌci naöÌ profese. VϯÌme, ûe se n·m poda¯Ì, zejmÈna poskytnutÌm moûnostÌ distanËnÌho doktorantskÈho studia p¯ekonat obecn˝ problÈm niûöÌho finanËnÌho ohodnocenÌ oproti soukromÈmu sektoru.
6
Zbraslavské noviny
⁄stav m· velmi dob¯e vybavenou knihovnu a laborato¯e. I jeho vybavenÌ poËÌtaËovou technikou m· vysokou ˙roveÚ, umoûÚujÌcÌ udrûov·nÌ celost·tnÌho informaËnÌho systÈmu o p˘dÏ. Na prvnÌ pohled by se mohlo zd·t, ûe ˙stav je zamϯen p¯edevöÌm na problematiku p˘dy a voda tvo¯Ì jen jejÌ nezbytnou malou souË·st. Jin˝ dojem vöak vznikne po sezn·menÌ s n·plnÌ hlavnÌ Ëinnosti ˙stavu. Ta spoËÌv· nejen v ¯eöenÌ problÈm˘ p˘doznalectvÌ, ale i v problematice minimalizace obsahu neû·doucÌch l·tek v p˘dÏ a vodÏ, v ochranÏ cenn˝ch Ë·stÌ ˙zemÌ p¯ed ökodami povrchov˝m odtokem vod,v ¯eöenÌ regulace vl·hov˝ch reûim˘ p˘d a v revitalizaci zemÏdÏlsko-lesnÌch povodÌ a mal˝ch vodnÌch n·drûÌ. A to v˝Ëet nenÌ zdaleka ˙pln˝. V˝Ëet aktivit vaöeho ˙stavu je opravdu rozs·hl˝. Je tu vöak jedna ot·zka, na kterou si nedovedu odpovÏdÏt. Meliorace byly pojem jednou vyzdvihovan˝ a podruhÈ zase zatracovan˝. Jak to ve skuteËnosti je? D¯Ìve byly melioraËnÌ z·sahy pod¯Ìzeny z·kladnÌmu kriteriu - zÌskat co nejvÏtöÌ plochu pro pÏstov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch plodin p¯ev·ûnÏ stepnÌho charakteru, tj. obilnin. P¯i z·boru zemÏdÏlskÈ p˘dy platilo, ûe bylo nutnÈ totÈû mnoûstvÌ p˘dy zÌskat. To vedlo v naöich p¯ev·ûnÏ humidnÏjöÌch oblastech k tomu, ûe zamok¯enÈ p˘dy byly celoploönÏ odvodnÏny.V »R bylo odvodnÏno vÌce neû 1 milion ha p˘dy. To mÏlo za n·sledek tÈmϯ vymizenÌ ploch zaluËnÏn˝ch ˙dolnÌch niv, zmenöenÌ ploch cenn˝ch mok¯ad˘ a v nÏkter˝ch p¯Ìpadech i p¯esuöenÌ p˘dy.To vöe je nynÌ, vzhledem k snÌûenÈmu Ñhladuì po ornÈ p˘dÏ, moûnÈ napravovat revitalizaËnÌmi postupy. Revitalizace jsou charakterizov·ny procesem, Ëi podp˘rn˝mi opat¯enÌmi, smϯujÌcÌmi k n·vratu p¯ÌrodÏ blÌzk˝m podmÌnk·m. ZatÌm jsme svÏdky p¯edevöÌm realizace revitalizace vlastnÌch koryt tok˘, vkl·d·nÌm p¯ek·ûek prodluûujÌcÌch odtok vody a vytv·¯ejÌcÌch vhodnÏjöÌ prost¯edÌ pro p¯eûÌv·nÌ hydrobiocenozy. TakÈ v˝sadba b¯ehov˝ch porost˘ je souË·stÌ tÏchto ˙prav. K n·kladnÏjöÌm opat¯enÌm pat¯Ì tvorba meandrujÌcÌch koryt a zakl·d·nÌ mok¯ad˘. St·le se ponÏkud zapomÌn· na to, ûe souË·stÌ efektivnÌch revitalizaËnÌch opat¯enÌ na tocÌch musÌ b˝t i opat¯enÌ v jejich povodÌ - zatr·vnÏnÌ ˙dolnic a p¯Ìliö strm˝ch svah˘, uplatnÏnÌ protieroznÌch opat¯enÌ na ornÈ p˘dÏ atd. TÏmito opat¯enÌmi vöak samoz¯ejmÏ nesmÌ b˝t omezena jejich hlavnÌ funkce, tj. pr˘toËn· kapacita. I kdyû je, jak se zd·, co napravovat, nemyslÌm si, ûe vöe, co se udÏlalo v oblasti melioracÌ, bylo a je öpatnÈ. RozhodnÏ si myslÌm, ûe meliorace nebyly produktem socializmu. Jak˝ je n·zor odbornÌka na melioraËnÌ Ëinnost v demokratickÈm st·tu? Meliorace jsou ѯemeslemì Ëi oborem lidskÈ Ëinnosti, zahrnujÌcÌm jiû od nepamÏti opat¯enÌ, kter˝mi si ËlovÏk p¯izp˘soboval p¯edevöÌm p˘dnÌ podmÌnky pro svÈ vyuûitÌ. Toto ѯemesloì zde bude existovat aù se n·m to lÌbÌ nebo ne. I tolik diskutovan· Ë·st melioracÌ - dren·ûnÌ odvodnÏnÌ - byla k n·m p¯enesena z NÏmecka jiû v minulÈm stoletÌ. VzpomeÚme takÈ na velk· melioraËnÌ dÌla mÏnÌcÌ nepot¯ebnÈ a nev˝nosnÈ mok¯iny na v˝nosnÈ rybnÌky, p¯ÌpadnÏ odvodnÏnÌ baûin v blÌzkosti antickÈho ÿÌma, Ëi zavodnÏnÌ Semiradin˝ch zahrad atd.
REPORTÁŽ TÏûiötÏ melioracÌ se nynÌ p¯esouvajÌ p¯edevöÌm na odstraÚov·nÌ n·sledk˘ lidskÈ Ëinnosti. Nap¯Ìklad rekultivace zdevastovan˝ch a kontaminovan˝ch p˘d, tvorba opat¯enÌ p¯ispÌvajÌcÌch k ochranÏ p˘dy p¯ed erozÌ a vodnÌch zdroj˘ p¯ed zneËiötÏnÌm. NemÈnÏ d˘leûit˝m smÏrem Ëinnosti je i prevence ochrany p¯ed povodnÏmi, vytv·¯enÌ prost¯edÌ pro zvyöov·nÌ biodiversity krajiny zmÌnÏn˝mi revitalizacemi tok˘, p¯ÌpadnÏ obnova Ëi zakl·d·nÌ rybnÌk˘. MÏnÌ se tedy cÌl, kter˝ se m· melioraËnÌmi opat¯enÌmi dos·hnout. Napad· mÏ zde pararela s rybnÌky. Ty byly zprvu zakl·d·ny proto, aby se jejich vodou daly naplnit vodnÌ p¯Ìkopy - park·ny, jako jedna z obrann˝ch barier mÏst a hrad˘. K hospod·¯sk˝m ˙Ëel˘m byly vyuûÌv·ny mnohem pozdÏji. ZmÏnil se tedy zp˘sob jejich vyuûitÌ, i kdyû rybnÌky z˘staly stejnÈ. A totÈû platÌ i pro meliorace. Kdyû jste se uû zmÌnil o rybnÌcÌch a vodÏ obecnÏ, napad· mÏ ot·zka, jakÈ jsou vazby melioracÌ, revitalizacÌ a ochrany p˘dy na prevenci povodnÌ? MyslÌm si, ûe tato ot·zka bude Ëten·¯e jistÏ zajÌmat a m˘ûe i mnohÈ objasnit. UrËitÈ vazby tu rozhodnÏ jsou. NechtÏjme vöak od tÏchto opat¯enÌ nemoûnÈ. VyhodnocenÌ katastrof·lnÌ povodnÏ v r. 1997, na kterÈm se V⁄MOP podÌlel, jasnÏ uk·zalo, ûe p¯i tak extrÈmnÌch ˙hrnech sr·ûek je vliv melioraËnÌch opat¯enÌ pomÏrnÏ mal˝, respektive lok·lnÌ. P¯i revitalizaci, zejmÈna b¯eh˘ vodnÌch tok˘, je t¯eba velmi peËlivÏ zvaûovat, zda revitalizaËnÌ opat¯enÌ, nap¯. v˝sadba b¯ehov˝ch porost˘, nem˘ûe v extrÈmnÌch situacÌch vyvolat z˙ûenÌ koryta toku a vznik mÌstnÌch z·plav. Proto takov·to revitalizaËnÌ opat¯enÌ je moûnÈ p¯ipustit pouze v neobydlen˝ch Ëi mÈnÏcenn˝ch Ë·stech ˙zemÌ. Meliorace, resp. odvodnÏnÌ, se projevilo buÔto zcela indiferentnÏ (neteËnÏ), nebo spÌöe pozitivnÏ. Such· p˘da totiû je schopna pojmout rozhodnÏ vÌce vody neû zamok¯en· a propustit ji pozdÏji, teprve aû dos·hne ˙rovnÏ drÈn˘. »astou n·mitkou proti melioracÌm b˝v·, ûe za norm·lnÌch podmÌnek je odtok odpadnÌ vody zrychlen˝. Proto se v r·mci revitalizace navrhujÌ tzv. meandry, kterÈ majÌ v˝znam pouze p¯i minim·lnÌch pr˘tocÌch. CÌlem je, aby potok nevyschl a aby hydrobiocenÛza mohla jeötÏ ûÌt. Avöak kdyû se voda vyleje z b¯eh˘, nehraje takov˝ meandr v˘bec û·dnou roli, protoûe aù je potok regulov·n Ëi ne, voda si sama najde nejbliûöÌ cestu do ˙dolÌ. ProtieroznÌ opat¯enÌ se vöak mohou, jsou-li velkoploönÏ uplatnÏna, p¯ÌznivÏ projevit na snÌûenÌ kulminaËnÌch pr˘tok˘ akumulacÌ a retenci ( zadrûenÌ ) vody v p˘dÏ a na jejÌm povrchu. ⁄Ëinn· ochrana p¯ed povodnÏmi je souborem mnoha organizaËnÌch, agrotechnick˝ch a technick˝ch opat¯enÌ od uspo¯·d·nÌ pozemk˘ po vrstevnicÌch, p¯es uplatnÏnÌ ochrannÈho obdÏl·v·nÌ p˘dy na pozemcÌch, aû po ˙ËinnÈ pr˘lehy, p¯Ìkopy, ochrannÈ hr·ze a protieroznÌ n·drûe. D· se tedy ¯Ìci, ûe ˙Ëinn· protipovodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌ mohou zmÌrnit n·sledky ËastÏjöÌho v˝skytu p¯Ìvalov˝ch deöù˘. Jak je to ale v opaËnÈm p¯ÌpadÏ. V poslednÌm obdobÌ nejsou vz·cnostÌ extrÈmnÏ such· lÈta. Pat¯Ì do ˙kol˘, ¯eöen˝ch V⁄MOP, takÈ podpora a projekce z·vlahov˝ch systÈm˘?
PIVO 100x jinak Ned·vn˝ pr˘zkum agentury Sotres Factum ohlednÏ konzumace alkoholick˝ch n·poj˘ p¯inesl zajÌmavÈ v˝sledky: cel˝ch 14 % dospÏlÈ populace se povaûuje za abstinenty a naopak tÈmϯ 16 % holduje ethanolu dennÏ nebo tÈmϯ dennÏ. Pro ty z tÏch 16 %, kte¯Ì d·vajÌ p¯ednost pivu, jsou urËeny n·sledujÌcÌ ¯·dky. TakÈ v·m uû leze krkem Gambrinus a Staropramen? Pak nenÌ nic jednoduööÌho, neû vydat se do Prahy na n·kupy a okoötovat pivo z nÏjakÈ exotickÈ zemÏ Ëi vyzkouöet jin˝ pivnÌ styl. AË jsme pivovarskou velmocÌ na 16. p¯ÌËce svÏtovÈho ûeb¯ÌËku s 1,3 % podÌlem na svÏtovÈm trhu, kaûdoroËnÏ dov·ûÌme p¯es 150 tisÌc hl. piva z vÌce neû 20 zemÌ svÏta, nejvÌce od naöich soused˘ ze Slovenska, NÏmecka a Rakouska. Dnes se poohlÈdneme po sortimentu, kter˝ je nabÌzen v uzav¯en˝ch obalech. Pomineme-li tÈmϯ vöude p¯Ìtomn˝ amsterdamsk˝ Ñeurobeerì Haineken v typicky zelen˝ch plechovk·ch s Ëervenou hvÏzdiËkou, vÏhlasn˝ tmav˝ irsk˝ stout Guinnes v lahvÌch Ëi v plechovk·ch s tzv. Ñdraught systÈmemì (plasti-
Z·vlahy, v p¯edchozÌch lÈtech dosti opomÌjen· d˘leûit· melioraËnÌ opat¯enÌ, mohou velice ˙Ëinn˝m zp˘sobem zmÌrÚovat n·sledky katastrof·lnÌho sucha. V tÈto souvislosti se jiû nepovaûujÌ z·vlahy za ÌntenzifikaËnÌ opat¯enÌ, ale za opat¯enÌ zajiöùujÌcÌ, aby prost¯edky, kterÈ byly do zemÏdÏlstvÌ vloûeny v podobÏ osiva, hnojiv, p¯Ìpravk˘ pro ochranu rostlin a pod., byly oËek·van˝m zp˘sobem efektivnÏ zhodnoceny. Pro z·vlahy je tÈû moûnÈ vyuûit i nÏkterÈ druhy odpadnÌch vod a tak p¯ispÌvat ke zlepöenÌ kvality prost¯edÌ v daleko vÏtöÌm regionu. DÏkuji za odpovÏÔ. R·d bych se vöak zeptal jeötÏ na jednu ot·zku: ÑJak by v budoucnu mÏlo vypadat hospoda¯enÌ s p˘douì? Je t¯eba si uvÏdomit, ûe s p˘dou jsou spojena i v˝znamn· politick· rozhodnutÌ. P¯ipomeÚme v souËasnÈ dobÏ aktu·lnÌ problematiku prodeje st·tnÌ p˘dy. K tomuto problÈmu je t¯eba p¯istupovat velmi obez¯etnÏ. Je pravdou, ûe st·tnÌ p˘dy m·me u n·s mnoho. a ûe je rozdÏlena nerovnomÏrnÏ. Na druhÈ stranÏ zachov·nÌ urËitÈ plochy p˘dy v majetku st·tu je v˝hodnÈ z hlediska snaûöÌ realizace spoleËn˝ch opat¯enÌ aù jiû ekonomick˝ch, komunikaËnÌch, vodohospod·¯sk˝ch, melioraËnÌch Ëi jin˝ch, neboù odpadajÌ znaËnÈ finanËnÌ Ë·stky z kapes daÚov˝ch poplatnÌk˘ na jejÌ odkup. UmoûÚuje to i snaûöÌ prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav, moûnost poskytov·nÌ n·hradnÌch ploch smÏnou apod. Jak·koli manipulace s p˘dou by rozhodnÏ nemÏla b˝t pouze p¯edmÏtem obchodu, ale p¯edevöÌm jejÌho optim·lnÌho perspektivnÌho vyuûitÌ v r·mci trvale udrûitelnÈho rozvoje. Se vstupem do EU bychom nemÏli zapomÌnat na z·sadnÌ ustanovenÌ svÏtovÈ i evropskÈ charty o p˘dÏ, kde se mimo jin· ustanovenÌ uv·dÌ, ûe spr·vnÈ hodnocenÌ, uspo¯·d·nÌ a vyuûÌv·nÌ p˘dy a jejÌ ochrana je existenËnÌ podmÌnkou ochrany p¯Ìrody, ûivotnÌho prost¯edÌ ËlovÏka, a je i podmÌnkou pro ekonomick˝ a soci·lnÌ rozvoj spoleËnosti. Z toho co bylo teÔ ¯eËeno budou asi plynout i ˙koly vaöeho ˙stavu do budoucna. Nebo se m˝lÌm? Ne. Nem˝lÌte se. V˝zkumnÈ cÌle ˙stavu byly z podnÏtu Rady vl·dy pro vÏdu a v˝zkum formulov·ny takto: ÑKomplexnÌ ¯eöenÌ problÈm˘ hospoda¯enÌ s p˘dou, vodou a krajinou.ì ⁄stav je jedin˝m vÏdeckov˝zkumn˝m pracoviötÏm v republice, kterÈ se komplexnÏ zab˝v· ¯eöenÌm problÈm˘ zlepöov·nÌ ochrany p˘dy a jejÌm hodnocenÌm. D·le pak se zab˝v· ochranou hydrosfÈry a jejÌho vz·jemnÈho propojenÌ s p˘dou. I kdyû je ˙stav v˝zkumn˝m pracoviötÏm ministerstva zemÏdÏlstvÌ, neznamen· to, ûe by jeho Ëinnost spoËÌvala, jak tomu b˝valo v minulosti, ¯eöenÌm problÈm˘ zvyöov·nÌ zemÏdÏlskÈ v˝roby. Dnes se hledajÌ cesty, do kter˝ch oblastÌ a na jakÈ p˘dy ˙ËelnÏ smϯovat st·tem dotovanÈ ˙tlumovÈ programy, kde za¯adit zÛny diferencovanÈ ochrany vodnÌch zdroj˘, p¯ÌpadnÏ kde uplatnit protieroznÌ, protipovodÚov· a p¯ÌrodnÏ - ochrann· opat¯enÌ. Je d·le samoz¯ejmÈ, ûe se budeme z˙ËastÚovat v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌ vypsan˝ch na projekty smϯujÌcÌ k ˙prav·m krajiny tak, aby vznikl· opat¯enÌ p¯ispÏla k odstranÏnÌ ökod zp˘soben˝ch v minulosti Ëinnostmi ËlovÏka. VϯÌm, ûe se v·m vaöe z·mÏry poda¯Ì bezezbytku uskuteËnit. DÏkuji v·m za velmi zajÌmav˝ rozhovor. Mahelka Svatoslav kov· bombiËka naplÏn· dusÌkem) a mexickÈ pivo Corona extra v netypick˝ch bÌl˝ch l·hvÌch, pak za specialitami musÌ fajnömekr vyrazit do vybran˝ch obchod˘. äirokou a pestrou paletu zahraniËnÌch piv nabÌzÌ obchodnÌ d˘m Tesco - ten na N·rodnÌ i ten Ñhyperì na ZliËÌnÏ. A co bychom si nemÏli nechat ujÌt? Tak t¯eba irsk˝ Murphy's - Ëern˝ stout nebo speci·l Irish Red. A takÈ silnÈ belgickÈ kl·öternÌ pivo Leffe - SvÏtlÈ (6,6 obj. % alk.) nebo ËernÈ (6,5 obj. % alk.). ⁄plnou specialitou je pak Belle-Vue Lambic Kriek z Bruselu s v˝razn˝m t¯eöÚov˝m aroma i chutÌ, prod·van˝ v lahvÌch zaz·tkovan˝ch jako öampaÚskÈ. Prodejna Julius Meinl v b˝valÈ StaromÏstskÈ trûnici nabÌzÌ nÏmeckÈ pöeniËnÈ pivo z bavorskÈho Erdingu. Pivovar Erdinger Weissbrau je na v˝robu svrchnÏ kvaöen˝ch pöeniËn˝ch piv specializov·n a u Meinla je moûnÈ koupit svÏtlÈ i tmavÈ po 18,30 KË za p˘llitrovou l·hev. To svÏtlÈ, pat¯iËnÏ vychlazenÈ osvÏûÌ v letnÌch pa¯·cÌch. SlabÏ ovocnÈ aroma vöak u ËeskÈho piva¯e m˘ûe zpoË·tku budit jistou ned˘vÏru.
(dokonËenÌ na str. 9) Zbraslavské noviny
7
HISTORIE Malá vzpomínka
Přemyslovci (10 let)
Vladislav Vančura (110 let) Letos si p¯ipomÌn·me stodes·tÈ v˝roËÌ narozenÌ jednoho z nejvÏtöÌch Ëesk˝ch spisovatel˘. Vladislav VanËura se narodil v H·ji u Opavy (23. Ëervna 1891), odkud se VanËurovi brzy p¯estÏhovali do Prahy a pozdÏji do Davle. Po ukonËenÌ studia mediciny a z·kladnÌ lÈka¯skÈ praxi se VanËura s manûelkou Ludmilou p¯istÏhovali v roce 1921 na Zbraslav. ZpoË·tku bydleli v podn·jmu, v roce 1928 se pak p¯estÏhovali do vlastnÌ vily (stavÏna arch. Kejcarem) v dneönÌ ulici V. VanËury. Na Zbraslavi vznikla jeho nejv˝znamnÏjöÌ dÌla, zde se takÈ sch·zeli jeho p¯·telÈ z umÏleck˝ch kruh˘. ZaËal zde ps·t svÈ vrcholnÈ dÌlo Obrazy z dÏjin n·roda ËeskÈho. Nebylo mu vöak dop¯·no dÌlo dokonËit. Nacistick· hysterie po atent·tu na Heydricha nemÏla slitov·nÌ. Vladislav VanËura byl gestapem zatËen a 1. Ëervna 1942 v KobylisÌch zavraûdÏn.
P¯ed vÌce neû sedmi stoletÌmi rozhodl se Ëesk˝ kr·l V·clav II. vybudovat v pr·vÏ zakl·danÈm kl·öte¯e na Zbraslavi poh¯ebiötÏ Ëesk˝ch panovnÌk˘. Byl takÈ prvnÌm kr·lem, kter˝ byl v jeötÏ nedokonËenÈm chr·mu P. Marie na Zbraslavi uloûen k poslednÌmu odpoËinku. Spolu s V·clavem II. nalezli na Zbraslavi poslednÌ klid i dalöÌ ËlenovÈ p¯emyslovskÈho rodu, naposledy pak V·clav IV. Klid vöak nebyl vÏËn˝. Historie se ned· napl·novat a osud zbraslavskÈho kr·lovskÈho poh¯ebiötÏ byl velmi pohnut˝. Aû ve 20. stoletÌ doölo k nÏkolika soust¯edÏn˝m v˝zkum˘m postupnÏ nalÈzan˝ch poz˘statk˘ p¯emyslovc˘. V˝zkum vyvrcholil v osmdes·t˝ch letech, kdy byly definitivnÏ urËeny a posouzeny nalezenÈ ostatky. 23. Ëervna 1991 byly na Zbraslavi v kostele Sv. Jakuba definitivnÏ uloûeny ostatky V·clava II., Eliöky P¯emyslovny a jejÌ dcery AlûbÏty. Schr·nky s ostatky jsou umÌstÏny pod epitafnÌmi deskami -KadleËekv presbyt·¯i.
Z archivu Zbraslavských novin O mostě a vláčku Povltavsk˝ Ñdob¯Ìösk˝ pacifikì (jak se oded·vna mazlivÏ p¯ezdÌv· ûeleznici, kter· byla postavena v roce 1882 z Prahy jen do Mod¯an, a aû teprve v roce 1898 byla protaûena aû Dob¯Ìö) se stal pro Zbraslavany nesmÌrnÏ pot¯ebn˝m dopravnÌm prost¯edkem. PÏöÌ putov·nÌ i plavenÌ lodÌ do Prahy podstatnÏ ochablo, neboù vlakem byla doprava osobnÌ i n·kladov· rychlejöÌ a lacin·. Leckter˝ chuÔas p¯ece jen musel do Prahy pÏömo, neboù neopl˝val ani tou malou Ë·stkou na jÌzdnÈ vlakem i mostnÈ za p¯echod po novÈm ûeleznÈm mostÏ p¯es Vltavu. Zkr·tka radost p¯evelik· jÌmala Zbraslavany na samÈm sklonku 19. stoletÌ z tak bytelnÈho mostu a pÏknÈho n·draûÌ. Vûdyù na Z·vist a takÈ na n·draûÌ mohli kdykoliv bez Ëek·nÌ na p¯ÌvoznÌ pramici p¯ech·zet po mostÏ a dokonce se takÈ spov˝ö zadÌvat na milÈ mÏsteËko, do d·li ku Praze i Ñproti vodÏì. A neot·lel kter˝s fotograf s vyhotovenÌm snÌmku pro jeho rozmnoûenÌ tiskem, aby slouûil nejen jako ÑPozdrav ze Zbraslaviì v˝letnÌk˘m, oznamujÌcÌm p¯·tel˘m sv˘j v˝skyt v tak vzd·lenÈm mÌstÏ od Prahy, ale i Zbraslavan˘m sam˝m k chloubÏ i vlastnÌ potÏöe. Nutno dodat, ûe podobn˝ch pohlednic se stejn˝m n·mÏtem bylo vyd·no vÌce a vûdy vyza¯ujÌ poklid za vodou leûÌcÌho mÏsteËka.
P¯edkl·d·me tedy jeden z tÏch zbraslavsk˝ch pozdrav˘ starousedlÌk˘m i nov˝m obyvatel˘m k luötÏnÌ. ZajistÈ si povöimnou domku na vybÌr·nÌ mostnÈho, cesty k p¯Ìvozu, Ëi kterÈ jsou vÏtöÌ budovy v mÏsteËku pod HavlÌnem a mohou zjiöùovat zmÏny, kterÈ p¯inesl Ëas (podle F. Chaloupky) jednoho stoletÌ.
Z archivu Zbraslavských novin O věžních hodinách Kdyû mÏly p¯ed lety b˝t z·meckÈ vÏûnÌ hodiny nahrazeny nov˝mi, nebyla jejich instalace jen tak obyËejnou z·leûitostÌ. Naöe hodiny majÌ totiû mimo¯·dnou zvl·ötnost. Vûdyù musejÌ dvan·ctou hodinu odbÌjet dvakr·t, coû vyûaduje konstrukËnÌ d˘vtip a dovednost k zhotovenÌ mechanismu, kter˝ by ten polednÌ Ëas repetoval, aby to odpovÌdalo p˘vabnÈ zbraslavskÈ povÏsti v·ûÌcÌ se k tÏmto hodin·m. A tak kdoû chce poslechnout, m˘ûe v poledne odpoËÌtat 24 ˙der˘ a p¯i zrakovÈm sledov·nÌ hodin se podivit, ûe velk· rafika ukazuje hodiny a mal· minuty, aË je to na dnes pouûÌvan˝ch chronometrech obr·cenÏ. Avöak i sama vÏû m· architektonickou zvl·ötnost. M˘ûeme poËÌtat obdÈlnÌkov· polÌËka po obou stran·ch hodin vlevo a vpravo a zjistÌme, ûe kdysi dva zednÌci nepoËÌtali stejnÏ - jeden jich zhotovil devÏt a druh˝ deset! Jenûe to se musÌme dÌvat z jiûnÌ strany, kde je okno zvonovÈho prostoru, na ostatnÌch t¯ech stran·ch je to ponÏkud jinöÌ. A jeötÏ prozradÌme, ûe ani cifernÌky nejsou stejnÈ - na t¯ech je Ëty¯ka IIII, kdeûto na severnÌm cifernÌku je spr·vnÏ -IV. Aû v·s tedy proch·zka zavede do z·meckÈho parku a uslyöÌte odbÌjet hodiny, zvednÏte k nim hlavu a poËÌtejte... (podle F. Chaloupky)
Poděkování »lenovÈ 79. z·kladnÌ organizace »eskÈho svazu bojovnÌk˘ za svobodu a jejÌch poz˘stalÌ dÏkujÌ touto cestou panu starostovi, Ing. Frantiöku KadleËkovi, za jeho pÈËi o pietnÌ mÌsta a pam·tky. U Husova sboru bylo novÏ instalov·no 11 n·hrobnÌch mramorov˝ch desek se jmÈny padl˝ch. DÏkujeme tÈû obËan˘m na BanÌch i v LahovicÌch, kte¯Ì peËujÌ o tamnÌ pomnÌËky.
»lenovÈ 79. ZO »SBS Zbraslav 8
Zbraslavské noviny
ZAJÍMAVOSTI – POLEMIKA Z redakčního notesu V minulÈm ËÌsle Zbraslavsk˝ch novin jsme na str. 5 zve¯ejnili polemiku, kter· vznikla mezi panÌ Z. »Ìûkovou a panem starostou ohlednÏ poplatk˘ za hroby na mÌstnÌm h¯bitovÏ. SvÈ polÌnko do ohnÏ p¯idal i odpovÏdn˝ redaktor tÏchto novin z titulu svÈ zastupitelskÈ funkce. Problematikou se od tÈ doby zab˝vala i mÌstnÌ rada a oËek·v· se, ûe se k nÌ vyslovÌ i zastupitelstvo, kterÈ bude jednat 21. kvÏtna, tedy aû po uz·vÏrce tÏchto novin. Naöe redakce obdrûela dalöÌ dopis panÌ »ÌûkovÈ, kter˝m reaguje na minulÈ vyj·d¯enÌ pana starosty. »inÌ tak prost¯ednictvÌm naöich novin, coû je s ohledem na v˝öe zmÌnÏnou polemiku v kvÏtnovÈm vyd·nÌ postup zajistÈ plnÏ regulÈrnÌ. Kopii dopisu jsme p¯edali adres·tovi (p. starostovi). Jeho text bez kr·cenÌ a ˙prav zve¯ejÚujeme v dneönÌm ÑRedakËnÌm notesuì.
Dopis paní Čížkové... V·ûen˝ pane starosto, DÏkuji V·m za Vaöi odpovÏÔ na m˘j dopis, t˝kajÌcÌ se h¯bitovnÌch poplatk˘, uve¯ejnÏnou ve Zbraslavsk˝ch novin·ch. ChtÏla bych p¯edeslat, ûe si v·ûÌm VaöÌ nelehkÈ pr·ce pro mÏsto a jsem si vÏdoma, ûe ve vÏtöinÏ odpovÏdÌ na dopisy obËan˘ se musÌte spolÈhat na vÏrohodnost podklad˘ sv˝ch pod¯Ìzen˝ch pracovnÌk˘. Nejinak tomu jistÏ bylo i v p¯ÌpadÏ obhajoby h¯bitovnÌch poplatk˘. Dovoluji si vöak tvrdit, ûe p¯ehled Ñstar˝chì a nov˝ch cen ve VaöÌ odpovÏdi je zav·dÏjÌcÌ. Nemohu s V·mi souhlasit, ûe ˙prava byla provedena velmi citlivÏ s ohledem na moûnosti obËan˘. Nem·m n·mitky proti jednor·zov˝m poplatk˘m a poplatk˘m z hrob˘, jsou sice stejnÏ vysokÈ jako na h¯bitovech 1. kategorie a desetkr·t vyööÌ neû cena placen· p¯ed 10 lety, ale jak s·m uv·dÌte, 158 KË roËnÏ nezatÌûÌ nadmÌru ani d˘chodce. I kdyû nap¯. v RadotÌnÏ ËinÌ poplatek za hroby 90 KË roËnÏ. OznaËenÌ Ñstar·ì Ëi Ñz·kladnÌì cena je klamnÈ, je to z¯ejmÏ cena ˙Ëtov·na v roce 2000, ale pl·tce h¯bitovnÌch poplatk˘
PIVO 100x jinak
– dokončení ze str. 7
Vϯte, nevϯte, ale v Praze je ke koupi i pivo z ËernÈ Afriky. Mal˝ obch˘dek Nubian Village v ulici na V·clavce nabÌzÌ pivo z Ghany - svÏtlÈ, spodnÏ kvaöenÈ leû·ky plzeÚskÈho typu Star a Gulder v t¯etink·ch i ve vÏtöÌch l·hvÌch o nezvyklÈm objemu 0,6 litru. ObÏ jsme jiû v r·mci pravideln˝ch ochutn·vek ZbraslavskÈho spolku p¯·tel piva degustovali a nedopadla v˘bec öpatnÏ: Star zÌskal v˝slednou zn·mku 2,2 a Gulder 2,0 (zn·mkujeme jako ve ökole). Na piva stejn˝ch znaËek, ale uva¯en· v nigerijskÈm Lagosu lze p¯ÌleûitostnÏ narazit v restauraci Afro - Czech Club na »eskomoravskÈ ulici. LahvovÈ pivo sem vöak dov·ûejÌ jen jednou za dva mÏsÌce a nynÌ (tj. 15. kvÏtna) je zrovna vyprod·no. P¯i toulk·ch Prahou obËas narazÌte na ËÌnskou restauraci. Na Ëepu je samoz¯ejmÏ pivo ËeskÈ, ale nÏkde je k dost·nÌ i lahv·Ë z dalekÈ domoviny. Snad nejzn·mÏjöÌ ËÌnskÈ pivo Tsingtao lze koupit nap¯. v restauraci Sunshine Restaurant Prague na DejvickÈ ulici (t¯etinka za Ñpouh˝chì 68,- KË). Obvykle je t¯eba zkontrolovat datum minim·lnÌ trvanlivosti (ono zn·mÈ Best before). Kousek, kter˝ jsem zakoupil j·, byl jiû nÏkolik mÏsÌc˘ za sv˝m zenitem, ale myslÌm si, ûe na jeho chuti se to p¯Ìliö neprojevilo. Z˘staÚme jeötÏ jednou nohou v dalekÈ Asii. Pouze jednou nohou proto, ûe pivo Asahi Super Dry va¯Ì pro evropskou divizi v˝z-
nutnÏ musÌ srovn·vat cenu, kterou zaplatil za obdobÌ let 1991 aû 2000, s cenou, kterou poûaduje M⁄ pro obdobÌ 2001 aû 2010. Poplatek za hrobku (nevzpomÌn·m si jiû p¯esnÏ) Ëinil v roce 1991 na dobu 10 let maxim·lnÏ 200 KË. Toto je myslÌm pro kaûdÈho pl·tce ta star· a srovnateln· cena. Jestliûe po 10 letech m·me zaplatit za hrobku cca 10 000 KË, pak musÌm znovu opakovat, ûe se jedn· o nehor·znÈ a nepodloûenÈ zv˝öenÌ o cca 5 000 %. MarnÏ hled·m n·klady, kterÈ se za poslednÌch 10 let zv˝öily o 5 000 %. Nemohu s V·mi souhlasit ani s tvrzenÌm, ûe zv˝öenÌ odpovÌd· cen·m na ostatnÌch h¯bitovech v Praze. Je pravdivÈ jen potud, pokud jde o hrobky na Olöanech. Nap¯. v Praze 12 Mod¯anech ˙ËtujÌ za 1 m2 hrobky 350 KË na 10 let a v RadotÌnÏ 1 800 KË na 10 let bez ohledu na jejÌ rozmÏry. Mimo Prahu je bÏûn˝ch 600 KË na 10 let. Uzn·v·m, ûe starÈ ceny byly nÌzkÈ a bylo nutnÈ je zv˝öit s ohledem na r˘st n·klad˘. Pracovala jsem 40 let v ˙ËetnÌ a pl·novacÌ sfȯe a zvyöov·nÌ cen probÌhalo vûdy na podkladÏ v˝poËtu n·klad˘ a ziskovÈ p¯ir·ûky. Zv˝öily se skuteËnÈ n·klady na pron·jem mÌsta pro hrobky o 5 000 % za 10 let? Ne tak k¯iklavÈ, ale stejnÏ ne˙mÏrnÏ vysokÈ a nepodloûenÈ jsou poplatky za epitafnÌ desky v urnovÈm h·ji. Ve srovn·nÌ se starou cenou, kterou jsem platila za lÈta 1986 aû 1996 ve v˝öi 700 KË, je souËasn˝ch 4 760 KË na 10 let rovnÏû nep¯imϯenÈ. ChtÏla bych vϯit, ûe n·mi zvolenÌ obecnÌ zastupitelÈ znovu posoudÌ souËasnÈ poûadovanÈ h¯bitovnÌ poplatky, ûe uv·ûlivÏ posoudÌ rozdÌl mezi hroby a hrobkami na mÌstnÌm h¯bitovÏ a na Olöanech a upravÌ cenu tak, aby obËany opravdu nadmÌru nezatÌûila. V˝öi h¯bitovnÌch poplatk˘ si mohou ovϯit nap¯. na H¯bitovnÌ spr·vÏ v Praze 12 Mod¯anech na tel. 4016920. P¯eji V·m, v·ûen˝ pane starosto, abyste se p¯ÌötÏ mohl vÌce spolehnout na poklady sv˝ch pracovnÌk˘ a p¯eji V·m pevnÈ zdravÌ. ZdeÚka »Ìûkov· Nad Parkem 875 Zbraslav namnÈ japonskÈ pivovarnickÈ spoleËnosti Asahi mÌstnÌ PraûskÈ pivovary. AËkoliv se v tomto p¯ÌpadÏ nejedn· o exportnÌ mok, doporuËuji tohoto ÑpraûskÈho japonËÌkaì ochutnat, neboù nezn·m ËeskÈ pivo, kterÈ by se va¯ilo z r˝ûe. LahvovÈ t¯etinky za 29,- KË jsou k dost·nÌ v I. PraûskÈ pivnÌ pohotovosti v are·le pivovaru Staropramen na SmÌchovÏ. Pozorn˝ Ëten·¯ a znalec problematiky jistÏ namÌtne, ûe jsme zde ¯adu zahraniËnÌch piv, kter· jsou v Praze bÏûnÏ k dost·nÌ v˘bec neuvedli. Z·mÏrnÏ jsme vöak neuvedli pouze rakousk˝ Scholssgold a nÏmeck˝ Clausthaler. To proto, ûe se jedn· o piva bez alkoholu (resp. s podstatnÏ snÌûen˝m obsahem alkoholu) a pivo bez alkoholu je jako auto bez motoru. Z·vÏreËn· pozn·mka je urËena p¯edevöÌm tÏm v·öniv˝m vlastenc˘m, kte¯Ì trpÌ p¯i pomyölenÌ, jak kaûd˝m ûejdlÌkem vypitÈho piva zahraniËnÌ produkce jsou kr·ceny trûby pivovarnÌk˘ Ëesk˝ch. V souËasnÈ dobÏ je vöak naprost· vÏtöina ËeskÈho piva va¯ena zahraniËnÌmi spoleËnostmi (SAB, Interbrew, Binding aj.). »eskÈ pivo je velmi dobrÈ, zatÌm je st·le jeötÏ levnÏjöÌ neû pivo z dovozu a pak v tÏch 160 litrech vypitÈho piva roËnÏ na kaûdÈho obËana »R (vËetnÏ nemluvÚat a 14 % abstinujÌcÌch z dospÏlÈ populace) se to jedno africkÈ nebo pöeniËnÈ zcela ztratÌ.
J. Leitner Zbraslavsk˝ spolek p¯·tel piva Zbraslavské noviny
9
SPORT Šílený cyklista 2001 - zapište se do Guinnessovy knihy rekordů DlouhÈ trasy jsou ko¯enÌm cyklistiky. ZaË·teËnÌkovi m˘ûe p¯ipadat 20 kilometr˘ v sedle jÌzdnÌho kola jako monument·lnÌ v˝kon, ale je tÈmϯ jistÈ, ûe ho brzy zaËne l·kat 50, ÑstoveËkaì, nebo dokonce 200 km. Ujet takovou vzd·lenost m˘ûe trvat cel˝ den, ale p¯inese uspokojenÌ jako odmÏnu za trpÏlivost. Myölenka uspo¯·dat akci pro nejöiröÌ cyklistickou ve¯ejnost, kde by si vöichni mohli zkusit, kolik dok·ûou ujet na kole za 24 hodin, vedla organiz·tory z cyklistickÈho klubu KPO k uspo¯·d·nÌ ultramaratÛnu ÑäÌlen˝ cyklistaì - neobvyklÈho z·vodu, v nÏmû vÌtÏzem je kaûd˝, kdo p¯ekon· svoji pohodlnost a pokusÌ se bÏhem jednoho dne a noci zdolat libovolnou vzd·lenost.
Nejdůležitější rekord padl Jiû poöestÈ se koncem dubna sjeli do BoroviËek vyznavaËi rychlÈ jÌzdy na horsk˝ch kolech. Oproti minul˝m roËnÌk˘m, vûdy sluneËn˝m, poËasÌ tentokr·t zklamalo, avöak nezklamali z·jemci o z·vodÏnÌ. Na start se jich v 9 kategoriÌch nakonec postavilo 65, aby vyzkouöeli svou zdatnost, pomϯili sÌly se soupe¯i a popasovali se s rozmoklou, zabl·cenou a technicky n·roËnou tratÌ. Snaûili se vöichni a bylo jedno, zda to byl vÌtÏz kategorie nejmenöÌch Dominik Mal˝, Ëi v kategorii Elite obh·jce vÌtÏzstvÌ z loÚskÈho jara, medailista z mistrovstvÌ svÏta v cyklokrosu a tentokr·t bronzov˝ Miloslav KvasniËka. Gener·lnÌ sponzor z·vod˘, firma H.S.H. Sport, vÏnoval ceny pro nejlepöÌ ve vöech kategoriÌch, tu hlavnÌ, sportovnÌ hodinky, si vöak nakonec majitel spoleËnosti a aktivnÌ ˙ËastnÌk hlavnÌho z·vodu JaromÌr H·nÏl odvezl. Byla totiû urËena pro p¯Ìpad, ûe by nÏkdo na 8 kilometrovÈ trati prolomil hranici 20 minut. AbsolutnÌ vÌtÏz Ji¯Ì Blaûek se opozdil o 45 vte¯in, coû byl s ohledem na podmÌnky na mÏkkÈ a tudÌû pomalÈ trati vynikajÌcÌ v˝kon. I proto se jarnÌ vÌtÏz zapsal na druhÈ mÌsto historick˝ch tabulek. Pravidla vöak byla ne˙prosnÏ vyhl·öena p¯edem. ÑPro p¯ÌötÏ urËitÏ do Jackpotuza historick˝ Ëas nÏco p¯id·me a uvidÌmeì, slÌbil p¯ed podzimem H·nÏl. Jiû v z·¯Ì se totiû Zbraslavsk· osma pojede posedmÈ a jiû dnes po¯adatelÈ z AC Orient a Bike Klubu Zbraslav poËÌtajÌ s p¯ekon·nÌm ËerstvÈho rekordu v ˙Ëasti. ÑPoËasÌ o mnoho horöÌ b˝t nem˘ûeì, vysvÏtluje jejich optimismus v˝konn˝ ¯editel z·vod˘ Karel Tejkal. O podzimnÌm termÌnu budeme ve Zbraslavsk˝ch novin·ch informovat podobnÏ jako na internetovÈ adrese www.hsh.cz/osma, kde je k dispozici kompletnÌ v˝sledkov˝ servis vöech roËnÌk˘, samoz¯ejmÏ vËetnÏ aktu·lnÌch v˝sledk˘, historick· tabulka Ëi pl·nek trati. Z v˝sledk˘: kategorii mal˝ch dÏtiËek vyhr·l jiû podruhÈ Dominik Mal˝, mezi velk˝mi dÏtiËkami jel nejrychleji Jan Zapletal, mezi mlad˝mi kadety byli nejlepöÌ Jan äkvor a Dagmar Lab·kov·, zlato mezi staröÌmi kadety vyjel Michal Karas, v nadÏjÌch byl nej˙spÏönÏjöÌ Michal Dvo¯·k, v Elite pak Ji¯Ì Blaûek a Jana Lund·kov·.
Karel Borovsk˝
Šachový útok na Zbraslavi PoËet ˙ËastnÌk˘ turnaje mlad˝ch öachist˘ se nevymykal obvyklÈ sumÏ - bylo jich 42. Rozhodovali mezin·rodnÌ rozhodËÌ Dr. F. Fischl a M. KoleËko dt. OrganizaËnÌ ˙spÏch zaruËovala p¯Ìtomnost velkÈho öachovÈho organiz·tora (s p¯Ìnosem samoËinnÈho poËÌtaËe pro tvo¯enÌ dvojic), pana Josefa »erm·ka. Hr·lo se opÏt v ˙tulnÈm prost¯edÌ Zä Nad Parkem, kde nechybÏl ani pohostinn˝ Ëaj - dÌky dlouholetÈ pÈËi M. MajkoviËovÈ.
10 Zbraslavské noviny
9. roËnÌk ÑäÌlenÈho cyklistyì startuje v sobotu 30. 6. 2001 v 10.00 hod od praûskÈho dostihovÈho z·vodiötÏ ve VelkÈ Chuchli a jiû tradiËnÏ se jede na 3,6 km dlouhÈm rovinatÈm silniËnÌm okruhu mezi Velkou ChuchlÌ a RadotÌnem. Z·vod je vyps·n v kategoriÌch muûi, ûeny a ötafetov· jÌzda druûstev a letos se navÌc jede i o z·pis do Guinnessovy knihy rekord˘ v disciplÌnÏ Ñvzd·lenost ujet· na kole za 24 hodinì. VÌtÏz˘m se tak nask˝t· moûn· neopakovateln· p¯Ìleûitost zapsat se do historie svÏtovÈ cyklistiky. M·te-li odvahu a v˘li, nev·hejte a zkuste i vy p¯ekonat sami sebe - nebo se prostÏ jen p¯ijÔte podÌvat na nevöednÌ v˝kony odv·ûn˝ch cyklist˘, vËetnÏ nejlepöÌch Ëesk˝ch vytrvalc˘. VeökerÈ informace o akci ÑäÌlen˝ cyklistaì lze zÌskat na internetovÈ adrese cyklistickÈho klubu KPO www.volny.cz/kpo, p¯ÌpadnÏ na e-mailu
[email protected] Ëi tel. 0602-68 69 69. Z v˝sledk˘: prvnÌ byli Pavel VÌtek (s mezin·rodnÌm Elem 2384) z »·slavi spolu s L. »ernÌkem z Neratovic - zÌskali pln˝ch 12.5 bod˘ ze 14 moûn˝ch. DruzÌ skonËili Koper se äat·nkem s 10,5 body. DalöÌ dvojice jiû mÏly odstup. Na pr˘mÏru - 8 bod˘ - se neumÌstili û·dnÌ z·stupci Zbraslavi. Mil˝m p¯ekvapenÌm ze Zbraslavi byla sedmilet· Xenie Poldaufov· - zÌskala necelÈ dva body. Chybou byla slaböÌ ˙Ëast - nep¯ijeli z·stupci Vyöehradu (kolize se semin·¯em M. J. P¯ibyla) a Bohemians. VϯÌme, ûe urËitÏ nebudou chybÏt na podzimnÌm turnaji. PodÏkov·nÌ pat¯Ì ¯editeli ökoly, Ing. M. Kupkovi, za vzornou spolupr·ci p. V. Rand·kovi i jin˝m, kte¯Ì p¯ispÏli ke zdaru jiû dvac·tÈsedmÈ zbraslavskÈ akce, tak popul·rnÌ mezi öachisty z Prahy i z blÌzkÈho okolÌ.
Dr. Ing. Jaroslav Zvol·nek, CSc.
Dorost se pere T¯i body na vedoucÌ celek Gordic ZlÌchov ztr·cejÌ naöi dorostenci. äkoda pr·vÏ remÌzy s vedoucÌm celkem soutÏûe 2:2 doma. NerozhodnÏ jsme hr·li jeötÏ v prestiûnÌm derby v RadotÌnÏ 1:1. Slivenec jsme rozdrtili 6:0, na SmÌchovÏ vyhr·li dokonce 12:0, s ÿepy 3:1. V dobÏ uz·vÏrky vyd·nÌ byli dorostenci druzÌ. Pravdou ale je to, ûe mnozÌ, nap¯Ìklad Kudrna, Svoboda, Plocek nastupovali i za ·Ëko, takûe öanci dost·vajÌ hr·Ëi z mladöÌho dorostu, kte¯Ì sem postoupÌ od -svpodzimu. Z tohoto pohledu jsou v˝sledky slibnÈ.
Turnaj pro Spartu PÏknÈ poËasÌ i n·vötÏva lemovaly pr˘bÏh û·kovskÈho fotbalovÈho turnaje 8. kvÏtna, kter˝ se hr·l jako I. roËnÌk Memori·lu Ji¯Ìho VϯÌöe. VÌtÏzstvÌ pat¯Ì kluk˘m z druûstva Mini 10 praûskÈ Sparty. Ta ve fin·le porazila Slavii 4:1. PÏkn˝ fotbal hr·la i P¯Ìbram, kter· skonËila Ëtvrt· za Neratovicemi. ZbraslavskÈ druûstvo obsadilo sedmÈ mÌsto, ale mnohem vÌce potÏöila cena pro nejlepöÌho brank·¯e turnaje, kter˝m se stal n·ö Michal Marek. V podobnÈ kvalitnÌ konkurenci by mÏl -svturnaj pokraËovat i v letech dalöÌch.
ŠIPKY U HACHLŮ Klub 1. äK ZBRASLAV ukonËil 2. sezÛnu. Jako nov·Ëek 3. ligy si vedl velice zdatnÏ a obsadil v˝bornÈ 3 mÌsto. V jarnÌ Ë·sti se hr·Ë˘m da¯ilo a ze 13 z·pas˘ pouze 1x remizovali a 2x prohr·li. VϯÌme, ûe p¯ÌötÌ roËnÌk bude jeötÏ kvalitnÏjöÌ a druûstvo se stateËnÏ popere o postup do 2. ligy. PodÏkov·nÌ za uplynulou sezÛnu pat¯Ì vöem hr·Ë˘m, kte¯Ì se aktivnÏ podÌleli na v˝sledcÌch druûstva a z·roveÚ i div·k˘m, kte¯Ì podlehli kouzlu tohoto mladÈho nep¯Ìliö zn·mÈho sportu. DO DALäÕ NOV… SEZ”NY PÿEJEME VäEM äIPKAÿŸM P·öa Ji¯Ì SPORTU ZDAR! Aç TO LÕT¡!!!
KULTURA – INFORMACE Z·kladnÌ umÏleck· ökola Praha- Zbraslav V·s srdeËnÏ zve na koncert û·k˘ a host˘ z HudebnÌ ökoly Hl. M. Prahy. Kon· se dne 26. Ëervna 2001 v 18.15 hodin na zbraslavskÈm z·mku.
DĚTSKÝ DEN!!! Zbraslavsk· kulturnÌ spoleËnost zve rodiËe a hlavnÏ dÏti na dÏtskÈ z·bavnÈ odpoledne, kterÈ se kon· v sobotu 2. Ëervna od 15 hodin ve vnit¯nÌch i vnÏjöÌch prostor·ch Divadla Jana Kaöky, U MalÈ ÿeky. Pro dÏti budou na programu t¯i poh·dky v pod·nÌ DÏtskÈho divadelnÌho krouûku, diskotÈka, na nÌû bude dÏtem hr·t skupina Duo - Mix a v neposlednÌ ¯adÏ velk· tombola. Aby ani maminky nep¯iöly zkr·tka, je p¯ipravena v˝stavka pomocnÌk˘ do kuchynÏ s ochutn·vkou, d·le d·rkov˝ch p¯edmÏt˘ pro dÏti i dospÏlÈ a pomocnÌk˘ k ˙klidu a ulehËenÌ dom·cÌch pracÌ. Po¯adatelÈ se tÏöÌ na vaöi n·vötÏvu.
Národní galerie zve na koncerty na zámku Zbraslav 2. Ëervna od 18.00 hodin Ken Shirin - BaroknÌ hudba v Anglii a v »ech·ch 17. Ëervna od 18.00 hodin Collegium 1704 ñ Hudba v praûsk˝ch pal·cÌch VstupnÈ 70,ñ KË
rezervace tel. 57921638-9
Klub amaterskÈho Tance Zbraslav p¯i TJ Sokol Zbraslav si v·s dovoluje pozvat v sobotu 23. Ëervna 2001 od 10.00 hodin na tradiËnÌ jarnÌ taneËnÌ soutÏû
ZBRASLAVSKÝ ŽEBŘÍČEK V s·le Sokolovny Zbraslav se v·m vedle dom·cÌch p¯edstavÌ i ¯ada pozvan˝ch taneËnÌch p·r˘. TÏöÌme se na v·s!
Děti hrály divadlo! T¯i poh·dky v pod·nÌ DÏtskÈho dramatickÈho krouûku - »erven· Karkulka, Jak jeûek vyhr·l s·zku a Jak Honza hledal ötÏstÌ, kterÈ mÏly premiÈru ve st¯edu 9. kvÏtna v Divadle Jana Kaöky, byly velice p¯Ìjemn˝m p¯ekvapenÌm. Snad jen ten, kdo uû nÏkdy s tak mal˝mi dÏtmi zkusil pracovat, dok·ûe ocenit oboustrannÈ (ze strany dÏtÌ i vedoucÌ) ˙silÌ a snaûenÌ, kterÈ je pot¯eba k tomu, aby vöechno dopadlo tak, jak dopadlo - tedy vÌc neû dob¯e. DÏti zvl·dly svoje texty na jedniËku (moûn· by se od nich mohli uËit i nÏkte¯Ì dospÏlÌ z ochotnickÈho souboru) a nejen to - dok·zaly i p¯i ÑhlÌd·nÌì text˘ je Ñdot·hnoutì jednoduchou hereckou akcÌ. Znova se tady uk·zalo, ûe zamÏstnat dÏti nÏËÌm, co je bavÌ a tÏöÌ m· daleko vÏtöÌ v˝znam neû jim donekoneËna vykl·dat, co jim ökodÌ a co by nemÏly... NespornÏ velik˝ dÌk pat¯Ì vedoucÌ krouûku, AlenÏ BoubelÌkovÈ, nemenöÌ pak LÌdÏ KohoutovÈ, kter· se ujala p¯Ìpravy kost˝m˘ a pak - samoz¯ejmÏ p¯edevöÌm dÏtem sam˝m. T¯eba se v p¯ÌötÌ sezÛnÏ pustÌ i do nÏËeho vÏtöÌho, delöÌho - uk·zaly, ûe na to majÌ. -HN-
Zbraslavské noviny 13
SPORT – INZERCE
Zbraslavsk· kulturnÌ spoleËnost, MÏstsk· Ë·st Zbraslav a zbraslavskÈ sportovnÌ kluby a organizace
po¯·dajÌ v˝stavu
SPORT NA ZBRASLAVI
Zbraslavská pětistovka po osmé! P¯Ìznivci kanoistiky, p¯ijÔte v sobotu 16. Ëervna 2001 do lodÏnice SK Sport Zbraslav na popul·rnÌ jiû 8. roËnÌk z·vodu Zbraslavsk· pÏtistovka, kter˝ bude odstartov·n v 10.00 hodin. Na programu je ¯ada kategoriÌ od û·k˘ po veter·ny. Po z·vodÏ bude jiû tradiËnÏ p¯ipraven spoleËensk˝ program. -Hod-
14 Zbraslavské noviny
SvÈ ˙spÏchy, svoji historii, svoji souËasnou Ëinnost i dalöÌ zajÌmavosti p¯edstavÌ: TJ SOKOL ZBRASLAV, SK ZBRASLAV - kopan·, TJ SLAVOJ ZBRASLAV - lednÌ hokej, SK SPORT ZBRASLAV, LTC ZBRASLAV - judo, LTC ZBRASLAV - tenis, TJ SLAVOJ ZBRASLAV - orientaËnÌ bÏh, TJ SOKOL ZBRASLAV - badminton, 1. äIPKOV› KLUB ZBRASLAV, äACHOV› KLUB VÃé, STRNADSK¡ FOTBALOV¡ SUPERLIGA (S.F.S.L.), LAHOVICK¡ LIGA, VETERAN BICYCLE CLUB ZBRASLAV!!! V˝stava se kon· v budovÏ z·kladnÌ ökoly V. VanËury Ë. 592 (vchod z ulice Eliöky P¯emyslovny) OD 26. »ERVNA DO 15. »ERVENCE 2001! Otev¯ena bude ve vöednÌ dny OD 15.00 DO 19.00 HODIN, o sobot·ch, nedÏlÌch a ve sv·tky OD 10.00 DO 18.00 HODIN!
VstupnÈ dobrovolnÈ!
RŮZNÉ – INZERCE– SPONZOŘI Sňatky
ŠKODA-ÚJP Praha, a.s.
27. dubna 2001
p¯ijme perspektivnÌho pracovnÌka mlad. vÏku:
Miroslav Macek ze Zbraslavi a Andrea Bestandigov· ze Zbraslavi Filip Ferenczy z Mod¯an a Lenka Konupkov· ze Zbraslavi Josef B·lek z Lipenc˘ a Jaroslava Janovsk· ze Zbraslavi
KONSTRUKT…R - ELEKTRONIK - PROGRAM¡TOR Kontakt:
vyûadujeme zkuöenosti v oboru pÌ. Liberov·, tel.: 5792 0273
11. května 2001
AUTOBENEX s. r. o.
Petr Kossinyar z Jenötejna a Danuöe Rychl· z MnÌöku pod Brdy
Úmrtí
✞
Na staré 37, Lahovičky N·hradnÌ dÌly: Peugeot ñ Renault ñ Citroen chladiËe na vöechny typy evropsk˝ch i japonsk˝ch voz˘, brzdovÈ systÈmy tel. 57941054
19. 1. 2001 Jaroslav Jirsa z BanÌ, roË. 1927 13. 2. 2001 Ladislav Kudrhalt ze Zbraslavi, roË. 1921 21. 2. 2001 Aneûka Hrdinov· z BanÌ, roË. 1928 22. 3. 2001 Marie Nejedlov· ze Zbraslavi, roË. 1926 26. 3. 2001 AntonÌn Vesel˝ ze Zbraslavi, roË. 1944 6. 4. 2001 Josef ärajb z Lahovic, roË. 1919 14. 4. 2001 Marie R˘ûiËkov· ze ZabÏhlic, roË. 1914 18. 4. 2001 Miroslav Feigl z Hostiva¯e, roË. 1956 3. 5. 2001 Miroslava GrohÈov· ze Zbraslavi, roË. 1953 7. 5. 2001 Stanislav Vondruöka ze Zbraslavi, roË. 1957 8. 5. 2001 V·clav Vender ze Zbraslavi, roË. 1910 3. 4. 2001 M·ria Svobodov· ze Zbraslavi, roË. 1933
KÁMEN Zbraslav, s. r. o. Lom Zbraslav éitavskÈho 1178, Praha-Zbraslav tel. 57922217
Místní knihovna oznamuje sv˝m Ëten·¯˘m, ûe v dobÏ letnÌch pr·zdnin (1. 7. aû 31. 8.) bude v˝p˘jËmÌ doba upravena takto:
Půjčovna pro dospělé: PondÏlÌ - 8.00 aû 11.30, 13.00 aû 17.30 hod »tvrtek - 8.00 aû 11.30, 13.00 aû 16.00 hod
Půjčovna pro děti: St¯eda - 8.00 aû 11.30 hod
-KN-
PROVOZOVNA SLUŽEB ZBRASLAV Ke dračkám 0231 Tel: 579 212 40, 579 213 57
DIGITARIA
Zbraslavské noviny 15
SPORT Fotbal rázem v krizi
Zbraslav klesá ke dnu
JeötÏ p¯ed zaË·tkem jarnÌ Ë·sti I. A t¯Ìdy se öuökalo o tom, ûe by t˝m SK Zbraslav mohl b˝t Ëern˝m konÏm soutÏûe a jeho hr·Ëi se poprat o postup do PraûskÈho p¯eboru. V polovinÏ kvÏtna, kdy toto ËÌslo jde do tisk·rny m·me na svÈm kontÏ jen jednu v˝hru, dokonce dvÏ dom·cÌ por·ûky a kles·me do sestupov˝ch mÌst. Vϯme, ûe v dobÏ, kdy tento Ël·nek budete ËÌst, uû bude vöe lepöÌ. Ale i tak musÌme hodnotit jarnÌ Ë·st jako rozËarov·nÌ a zklam·nÌ. JakÈ jsou jeho p¯ÌËiny? JistÏ p¯edevöÌm sportovnÌ. Muûstvo postihla velk· marodka, k·dr musel b˝t doplÚov·n z bÈËka, odpovÏdnost leûela na dorostencÌch. Vzhledem ke dvÏma odloûen˝m z·pas˘m n·s Ëekala na p¯elomu dubna a kvÏtna nevÌdan· sÈrie tÏûk˝ch z·pas˘. Chyby jsou ale i jinde, mimo jinÈ v nedisciplinovanosti hr·Ë˘. NejlepöÌ podzimnÌ st¯elec Ad·mek byl vypomoci bÈËku. Pomohl mu tak dokonale, ûe se nechal za ur·ûku rozhodËÌho vylouËit a vyfasoval dva mÏsÌce... Pro vylouËenÌ v CholupicÌch st·l klÌËov˝ hr·Ë HluöÌ. Muûstvo se dostalo do srabu a nejednou nem· sÌlu se z krize dostat. ChybÌ veökerÈ nadöenÌ ze zimnÌ p¯Ìpravy a vrcholem je dom·cÌ debakl s Olympem. Po nÏm dal trenÈrsk˝ triumvir·t PospÌöil - Baûant - Tich˝ svÈ funkce k dispozici. V˝bor oddÌlu moud¯e nep¯ijal. Uû dlouho nemÏla Zbraslav tak kvalitnÌ trenÈrskou sestavu. Muûe odbornÏ fundovanÈ, zap·lenÈ. A to nenÌ fotbal pro nÏ niËÌm jin˝m, neû z·bavou. NynÌ p˘jde dohr·t jaro se ctÌ, nep¯ipustit si z·chran·¯skÈ starosti, st·le p¯edv·dÏt ˙toËn˝ fotbal, nebo se alespoÚ o nÏj snaûit. A pro vedenÌ klubu peËlivÏ zv·ûit, zda v souËasnÈ dobÏ Zbraslav m· na to, aby skuteËnÏ poskoËila do nejvyööÌ praûskÈ soutÏûe a hr·la v nÌ d˘stojnou roli. V˝sledky pr·ce s dorostem ukazujÌ, ûe tato vysnÏn· doba by se mohla p¯iblÌûit.
Velmi ne˙spÏönÈ jaro proûÌvajÌ naöi fotbalistÈ v I. A t¯ÌdÏ. V dobÏ uz·vÏrky tohoto ËÌsla dokonce museli hovo¯it o z·vÏreËn˝ch z·pasech, jako o boji o z·chranu. Tady je souhrn v˝sledk˘.
V·clav Svoboda
Program SK Zbraslav BÌl· Hora - Zbraslav Zbraslav - St¯eöovice »ZU - Zbraslav
3. Ëervna 10. Ëervna 16. Ëervna
17.00 NE 17.00 NE 17.00 SO - zmÏna!
sv
Titul míří na Zbraslav Gymnastick˝ oddÌl Gym Club Reda zaznamenal v dubnu a kvÏtnu v˝raznÈ v˝sledky, p¯edevöÌm v soutÏûi Euroteam˘, coû je trojboj druûstev. Vöe zaËalo kvalifikaËnÌm z·vodem na VyöehradÏ, kde se bojovalo o postup na mistrovstvÌ republiky do Chomutova. Mezi pÏti celky zvÌtÏzilo druûstvo ûen GCR Zbraslav. StejnÈ ocenÏnÌ pat¯Ì i staröÌm û·kynÌm ve vÏku 11 - 15 let a mladöÌm v kategorii 8 - 10 let. Zde byla konkurence opravdu siln·. Na republikovÈm öampion·tu se zbraslavsk· druûstva prosadila zp˘sobem do tÈ doby nevÌdan˝m. V kategorii junior n·m pat¯Ì t¯etÌ mÌsto a zaslouûila se o to dÏvËata: »ern·, Goselov·, HluöÌ, äim˘nkov·, Krökov·, Nejepsov·, SadÌlkov·, Chrzanowsk·, MrkviËkov·, M·öov·, Sekyrov· a Tyrolov·. éeny si dokonce p¯ipsaly titul v sestavÏ Filipov·, Vesel·, Pt·Ëkov·, VÌchov·, Levinsk·, Hejdukov· a Schneiderov·. K mistrovskÈmu z·vodu, ale i k dalöÌm soutÏûÌm v individu·lnÌch disciplÌn·ch se vr·tÌme v p¯ÌötÌm ËÌsle.
sv
Slavoj - Zbraslav 2:1 /1:0/ branka: Hanzelka Hr·lo se vyrovnanÈ utk·nÌ, za deötÏ, ale na kvalitnÌm tr·vnÌku. Dob¯e chytal Moravec.
Cholupice - Zbraslav 3:3 /0:1/ branky: Faic, Hluší, Hanzelka Do Cholupic jsme p¯ijeli k odloûenÈmu utk·nÌ v situaci, kdy soupe¯ vedl tabulku. O to bylo vöe n·roËnÏjöÌ. Byl to pro n·s smoln˝ z·pas. Faic nedal penaltu, vylouËeni byli HluöÌ a F. BouËek. Branku na 3:3 jsme dostali v p·tÈ minutÏ nastavenÈho Ëasu z velmi problematickÈ penalty.
Zbraslav - Slivenec 2:3 /2:3/ branky: Faic 2 Nehr·li vylouËenÌ z minulÈho z·pasu, muûstvu se neda¯ilo. Soupe¯ dvakr·t vedl, my srovnali, ale pot¯etÌ se to uû nepoda¯ilo.
Zbraslav - Modřany 4:1 /2:1/ branky: Faic, Hanzelka, D. Bouček, Vlasák Prohr·vali jsme sice, ale jinak to byl nejlepöÌ v˝kon jara. Jednalo se o odloûenÈ utk·nÌ a my pÏknÏ oslavili prvnÌ m·jov˝ den.
Řeporyje - Zbraslav 5:1 /1:1/ branka: Faic Trest si odbyl HluöÌ, mohl nastoupit, ale bohuûel si zranil t¯Ìsla. Vedli jsme 40 minut, dostali branku z penalty a z·vÏr uû nezvl·dli.
Zbraslav - Olymp 0:3 /0:0/ OpÏt chybÏl HluöÌ, hr·Ë˘m se neda¯ilo, podali velmi öpatn˝ v˝kon. Krize dostoupila vrcholu. sv
Konec i v poháru KoneËnou stanicÌ v Poh·ru PraûskÈho fotbalovÈho svazu se pro naöe muûstvo stal z·pas na LokomotivÏ. Zn·m˝ praûsk˝ t˝m z Holeöovic n·s porazil 4:2. Vzhledem k tomu, ûe se z·pas hr·l ve velmi naölapanÈm obdobÌ, nastoupilo z ·Ëka jen pÏt fotbalist˘, kte¯Ì byli doplnÏni Ëleny B muûstva. sv
Béčko ztrácí šanci FotbalistÈ zbraslavskÈho bÈËka pomalu, ale jistÏ ztr·cejÌ öanci na postup do I. B t¯Ìdy. Mohou za to t¯i remÌzi a to doma s BÌlou Horou 3:3, na h¯iöti ätÏrbohol a Lochkova 2:2. Doma jsme porazili ⁄jezd Praha 4 pomÏrem 3:1 a na vedoucÌ ÿeporyje ztr·cÌme uû sedm bod˘. Jednou z p¯ÌËin bylo to, ûe ¯ada fotbalist˘ doplÚovala vzhledem k velkÈ marodce A muûstva. sv
Mládeže zřejmě ubude NeradostnÈ perspektivy ËekajÌ zbraslavsk˝ ml·deûnick˝ fotbal moûn· uû v lÈtÏ. Klub se musÌ rozhodnout, kolik celk˘, p¯edevöÌm ml·deûnick˝ch, v˘bec p¯ihl·sÌ. A jistÈ je, ûe jich bude spÌöe mÈnÏ, neû vÌce. Sekret·¯ SK Zbraslav AntonÌn R·kosnÌk n·m k tomu ¯ekl: ÑNenÌ to dobrÈ, ale ned· se nic dÏlat. ChybÏjÌ trenȯi, nÏkte¯Ì rodiËe nechtÏjÌ ani platit p¯ÌspÏvky, kterÈ nejsou nikterak dramatickÈ. Co m·me dÏlat, kdyû vypravÌme autobus, jede dvacet kluk˘, ale zaplaceno m· jen osm... Fotbal uû prostÏ nenÌ sportem, kdy si staËÌ koupit kopaËky a vöechno ostatnÌ je zadarmo.ì I p¯esto je kopan· sv st·le pro rodiËe zdaleka nejlevnÏjöÌm sportem. Sport tÈû na str. 10 a 14
Zbraslavské noviny. Reg. značka NVP – 3/89. Vydává Městská část Praha – Zbraslav. Odpovědný redaktor František Pondělíček. Redakční rada: Josef Vedral, Blanka Velemínská (tajemnice redakce), Evžen Zollmann, Václav Svoboda, Svatoslav Mahelka, Tomáš Vacek. Adresa redakce: Praha – Zbraslav, Opata Konráda 1196, tel. 5792 1339, l. 34. Plošná inzerce: Agentura Kontra – Tomáš Privara, Za Opusem 1231, Praha – Zbraslav, 156 00, tel./fax/zázn. 57923461, e−mail:
[email protected] Řádková inzerce: do redakce, cena 1,− Kč/slovo, od 30ti slov 5,− Kč/slovo. Sazba a tisk: Ústav jaderných informací a.s., Elišky Přemyslovny 1335, Praha – Zbraslav, tel. 57921 647, fax 57921 852. Vycházejí 12x ročně první pátek v měsíci. Uzávěrka každého čísla vždy 15. předchozího měsíce. Sponzoři: Provozovna služeb Zbraslav, Škoda−ÚJP Praha a. s., Telesat Zbraslav, Kámen Zbraslav s. r. o., Autobenex s. r. o., Digitaria Zbraslav.
16 Zbraslavské noviny
