2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE

KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok 2010

2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE

Náboženské složení EU (1995) a Japonska       



2.

Katolíci 58,4 % Protestanti 18,4 % Anglikáni 11,0 % Řečtí pravoslavní 2,7 % Muslimové 2,0 % Ţidé 0,04 % Jiné církve a osoby bez náboţenské příslušnosti 7,5 % Japonsko: šintó 112 mil., buddhismus 93 mil., křesťanství 1,5 mil, ostatní náb náb.. 11,5 mil, tj. celkem 218 mil.; celkový počet obyvatel je však jen 127 mil. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

3

Historické modely vztahu mezi státem a církví: starověk 





 

2.

Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze sloţek její činnosti. Náboţenství bylo občanskou záleţitostí, s občanskou společností se ztotoţňovalo, a proto nebylo zapotřebí ţádných samostatných náboţenských společností. Neexistoval komplex společensko společensko– –právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi. Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha – společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla „pohlcena“ náboţenskou pospolitostí. Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Ţidé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů. Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboţenstvím. Theodosius:: zákaz pohanských kultů (391) – křesťanství se Theodosius stává státním náboţenstvím. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

4

Středověk Augustin (354 – 430) – O obci Boţí (De (De civitate Dei Dei): ): církev a politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum Christianorum), ), zároveň však vytvářeli dvě obce – světskou a Boţí, Boţí, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboţenská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboţenskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibliţně v mezidobí let 500 aţ 1500. Cézaropapismus – nadvláda světského vládce nad církví:





• Byzantský cézaropapismus: Justinán I. (527 – 565); církev včleněna do mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc. • Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako „Bohem korunovaný vládce Římské říše“) a jeho nástupci (karlovci (karlovci). ). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeţe a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboţenské, ale i v kulturní a politické oblasti. • Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký (936 – 973) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská kníţata.

Papocézarismus – nadvláda papeže nad světskými vládci: vládci: papeţ Inocenc III. (1198 – 1216) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil.



2.

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

5

Křesťanství a český stát   



Vznik české státnosti: 9. – 13. století Politický důvod identifikace českého státu s křesťanstvím: začlenění do evropského civilizačního okruhu. Příčina rychlého rozšíření křesťanství: silný sociální étos

Hnězdenská statuta 1039: • první český zákoník, vyhlášen nad hrobem svatého Vojtěcha, slavnostně se zavázali jej dodrţovat čeští šlechtici a vojáci. • zaváděl do tehdejší společnosti základní zásady křesťanské morálky:

1.

 

 





opatření proti pohanským obřadům, proti souţití jednoho muţe s více ţenami, ve prospěch stálého manţelství, ve prospěch úcty k ţivotu (tresty za hrdelní zločiny), proti alkoholismu (zákaz otvírání nových krčem) na podporu a rozvoj křesťanského kultu (zákaz konání trhů a fyzických prací v neděli a o svátcích)

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 2010

6

Reformace



Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v Evropě. Hlavní myšlenky: • • •









Svobodné kázání Boţího slova Udělovat svátosti smí pouze kněz bez těţkého hříchu Příjímání pod obojí

Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen Landeskirchen), ), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius (cuius regio,, eius religio). regio Švýcarská reformace: reformace: významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli (1484 (1484– –1531) v Curychu a Jean Cauvain--Calvinus (1509 Cauvain (1509– –1564) v Ţenevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, sloţená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záleţitostech – jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský ţivot ţenevských věřících. Anglická reformace: reformace: prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich (Jindřich VIII. 1491– 1491 –1547). Papeţ, který králi váhal prohlásit jeho manţelství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiţ bylo dosaţeno naprosté nezávislosti na papeţi. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas – arcibiskup canterburský. S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Můţe buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě. 2.


7

Rekatolizace 





 

1.

1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska) Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád) Od r. 1761: zpovědní seznamy Ilegální působení evangelíků: církevní sbory, překládání a četba Bible Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 2010

8

Rakousko - Uhersko  

1620 – 1781: násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus:: světský panovník má iura maiestatica Jurisdikcionalismus circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích).     



 

2.

Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboţenského ţivota – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběţné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papeţských a biskupských nařízení aţ po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou).

1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

9

Odluka církve od státu 







2.

Spojené státy americké – první dodatek Ústavy (1787): Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboţenství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboţenství. Francie:: důsledkem „Prohlášení práv člověka a občana“, přijatého Francie Ústavodárným shromáţděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání„ Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské.““ Náboţenství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboţenstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření. Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu (1814– (1814–1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem). K definitivnímu prosazení principu náboţenské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce.


10

Komunismus 1948 - 1989    



 

2.

Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboţenských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

11

Křesťanství v českých dějinách náboženství a společnost

stát a církev

kultura, vzdělání, sociální práce

845 křest českých pánů 863 Konst. a Metoděj 973 pražské biskupství

pronikání křesťanství z východu i ze západu, cílevědomá evangelizace, formální přijímání víry, pomalá interiotizace morálních zásad

vládnoucí vrstva prosazuje křesťasntví, vytváření paralelních struktur státních a církevních

staroslověnské písmo, překlad Bible a liturgie, básnický úvod Proglas, vzdělání doménou církve, princip lásky k bližnímu

1039 hnězdenská statuta 1253 založení inkvizice 1346 - 1378 Karel IV.

rozvoj křesťanské morálky, spirituality, kultury, řeholních řádů, kult světců, postupný vliv heretických hnutí

křesťanské morální principy uzákoněny, vzájemná spolupráce a provázanost státu a církve

Anežka česká, rozvoj hospiců, sirotčinců a dalších sociálních zařízení, gotické umění - katedrály, 1376 pražská univerzita

1415 upálení J. Husa 1517 reformace 1594 Bible kralická

vzrůstající nedůvěra k institucionální církvi, vliv herezí, Hus a husitské hnutí, jednota bratrská, většinový příklon k reformaci

konfesní příslušnost podle místní vrchnosti: cuius regio, eius et religio

husitství: ničení klášterů a sociálních zařízení katolické církve, bratrská vzdělanost (Komenský), Bible kralická - základ jazyka

1620 bitva na Bílé hoře rekatolizace katolický konfesní stát postupná tolerance

systematické potírání reformace a vzrůst antikatolického afektu, rozvoj evangelického písmáctví a barokní lidové zbožnosti

spojení habsburského státu s katolickou církví, násilná protireformace, postupné zvyšování tolerance

barokní umění, jezuitské vzdělání, nové řeholní kongregace odpovídající na nové potřeby v sociání oblasti

1918 Československá republika náboženská svoboda

náboženstká svoboda, rozvoj a vznik nových nekatolických církví, zvýšování podílu lidí bez vyznání

svoboda a rovnost všech církví před zákonem

sekularizace - péči o vzdělání i sociální práci přebírá stát, rovzoj charitativních církevních organizací

1948 ateistický stát proticírkevní zákony 1968 pražské jaro 1970-1980 normalizace

násilná ateizace českého národa, vytváření marxistické sekulární religiozity, hrdinsky prožívané menšinové křesťanství

zestátnění církevního majetku, zrušení řehlních řádů, zákaz publikační, vzdělávací, a sociální činnosti církví, perzekuce věřících

křesťanské kulturní projevy v podzemí - hlavně hudba, církve bez možnosti veřejného uplatnění v sociální oblasti

1989 sametová revoluce náboženská svoboda

velký zájem o náboženské a duchovní otázky, prvky mystické, esoterické a z jiných náboženství, boom náboženské kreativitiy

svoboda a rovnost všech církví před zákonem, postupná registrace mnoha náboženskcýh společností, zvláštní práva CNS

rozvoj vzdělávací a sociální činnosti církví, katolická Charita největším nestátním poskytovatelem sociálních služeb v ČR

1.

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 2010

12

Konfesní a kanonické právo 





1.

Konfesní právo je součástí právního řádu kaţdého moderního státu. Vymezuje vztahy mezi státem a církvemi či náboţenskými společnostmi. Zákonodárcem je tedy v tomto případě stát, návrhy zákonů jsou však konzultovány s představiteli institucí, kterých se přímo dotýkají – církví a náboţenských společností. Kanonické právo: vnitřní právní normy některých církví (v našem prostředí nejčastěji církve katolické). Konfesně právní modely: popisují různé moţnosti právního nastavení vztahu mezi státem a církvemi. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 2010

13

Konfesně--právní modely Konfesně 

2.

Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboţenstvím či konfesí: • Netoleranční – výlučný výlučný:: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko--uherská monarchie (Rakousko od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). • Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r. 2000 Švédsko) • á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci.



 

Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s ţádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) povaţuje za rovnoprávné: • Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro kaţdého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboţenské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. • Paritní systém: Rovnost všech náboţenství před zákonem; Nárokovost uznání náboţenství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů • Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a moţnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje.


14

SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE

SYSTÉM SVĚTSKÝ

SYSTÉM KONFESIJNÍ

výlučný

(SEKULÁRNÍ)

toleranční

odlukový

s odlukou přátelskou

2.


kooperační

s odlukou nepřátelskou

15

Listina základních práv a svobod 



2.

Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboţenského vyznání je zaručena. Kaţdý má právo změnit své náboţenství nebo víru anebo být bez náboţenského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůţe být nucen vykonávat vojenskou sluţbu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboţenským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Kaţdý má právo svobodně projevovat své náboţenství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohosluţbou, vyučováním, náboţenskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboţenské společnosti spravují své záleţitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboţenství na státních školách. (4) Výkon těchto práv můţe být omezen zákonem, jdejde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

16

Církve a stát po roce 1989 

Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva • Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti • Od 1. 1. 1991 jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949. • 298/1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony • 308/1991 Sb. o svobodě náboţenské víry a postavení náboţenských společností, platil aţ do roku 2002. • Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností, ve znění pozdějších novel.

2.


17

ZÁKLADNÍ NORMY ČESKÉHO KONFESNÍHO PRÁVA 1848 - 1918

1918 - 1949

1949 - 2001

Mezikonfesní zákony

49/1868 ř.z.;

96/1925 Sb. z. a n.

Uznání církví (registrace)

68/1874 ř.z.

(1949 – 1991 neupraveno); 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb.

Postavení katol. církve

195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z.

218/1949 Sb. vl.n. 219/1949 Sb.

Postavení evangelických církví

41/1861 ř.z.

218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb

Postavení židovských obcí

57/1890 ř.z.

218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb.

2002 - ...

nadále neupraveno 3/2002 Sb. (úč. 7.1.2002)

Financování církví zemské náboženské fondy kongrua a dotace

51/1874 ř.z. katolická církev • 47/1885 ř.z. • 176/1898 ř.z. pravosl. církev • 142/1887 ř.z. • 177/1898 ř.z.

2.

122/1926 Sb. z.a n. vl. n. 124/1928 Sb. z a n.


218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb. vl. n. 86/1993 Sb.

18

Současný model vztahu státu a církví v ČR  

Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: • Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, • Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu • Některým církvím přiznává zvláštní práva (§ (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu):      

2.

vyučovat náboţenství na státních školách; pověřit duchovní ke sluţbě v armádě a věznicích; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

19

nábož. na státních školách

služba duchovních v armádě

služba duchovních ve věznicích

financování státem

platnost církevních sňatků

zřizování církevních škol

Apoštolská církev

A

A

A

A

A

A

A

Bratrská jednota baptistů

ne

A

A

A

A

A

A

Církev adventistů sedmého dne

A

A

A

A

A

A

A

Církev bratrská

ne

A

A

A

A

A

A

Církev československá husitská

A

A

A

A

A

A

A

Církev J.K.Svatých posledních dnů

ne

ne

ne

ne

A

ne

A

Církev řeckokatolická

ne

A

A

A

A

ne

A

Církev římskokatolická

A

A

A

A

A

A

A

Českobratrská církev evangelická

A

A

A

A

A

A

A

Evangelická církev AV v ČR

ne

A

A

A

A

ne

A

Evangelická církev metodistická

ne

A

A

A

A

ne

A

Federace židovských obcí v ČR

ne

ne

ne

A

A

A

ne

Jednota bratrská

ne

A

A

A

A

A

A

Křesťanské sbory

A

ne

A

ne

A

ne

A

Luterská evang. církev AV v ČR

A

ne

ne

A

A

ne

A

Náb. společnost českých unitářů

ne

ne

ne

A

A

ne

A

Náb.společnost Svědkové Jehovovi

A

ne

A

ne

A

ne

ne

Novoapoštolská církev v ČR

ne

ne

ne

ne

A

ne

A

Pravoslavná církev v českých zemích

ne

A

A

A

A

ne

A

Slezská2. církev evangelická AV

A

A

A

20 A

Starokatolická církev v ČR

A

A církve v občanské A společnosti.A Křesťanské Michael Martinek. 2010

A

ne

A

Církve a náboženské společnosti

A

A

A

zpovědní tajemství

Registrace CNS 







2.

Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předloţit zápis o zaloţení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv můţe podat CNS, která je registrována nepřetrţitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi 10.000) Postup:: 1. zaloţení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný Postup výbor + 300 podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, 10.000 podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv můţe stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboţenských společností. Všechny veřejně přístupné na www.mkcr.cz. Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

21

Financování církví 

2.

Modely financování církví v Evropě: • Státní dotace: Belgie, Řecko • Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko • Církevní příspěvky: Rakousko • Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva • Výnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku • Dobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

22

FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ a NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ z výnosů aktuálního vlastního majetku

z výnosů původně církevního majetku

z náhrady za sekularizovaný církevní majetek

fabriční a kostelní jmění (záduší /fara/, kostel)

náboženské fondy (matice)

kongrua / částečně dotace (do r. 1949)

benefiční jmění (obročí), též prebenda (Pfründe) jiné fundace (nadace ve smyslu církevního práva) nájemné z nemovitostí

2

služné, náklady církevních ústředí

ze soukromých prostředků

z veřejných prostředků

příspěvky

dary

5

1.11.1949 -31.12.1990

dotace (od 1.1.1991)

3

jiný majetek CNS

sbírky

účelové sbírky (např. sbírka na Jeronýmovu jednotu)

poplatky

dědictví (odkazy)

1

4 2.


23

Současný model financování církví v ČR 









Katolické církvi bylo v letech 1990– 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 muţských a 21 ţenských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 muţských a 62 ţenských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněţí a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT – 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty – nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny). 2.


24

Financování církví v ČR 

2.

Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: • Apoštolská církev • Bratrská jednota baptistů • Církev adventistů sedmého dne • Církev bratrská • Církev československá husitská • Církev řeckokatolická • Církev římskokatolická • Českobratrská církev evangelická • Evangelická církev augsburského vyznání v České republice • Evangelická církev metodistická • Federace ţidovských obcí v České republice • Jednota bratrská • Luterská evangelická církev a.v. v České republice • Náboţenská společnost českých unitářů • Pravoslavná církev v českých zemích • Slezská církev evangelická augsburského vyznání • Starokatolická církev v ČR



Financování podle uvedeného zákona nevyuţívají tyto CNS: • • • •



Církev Jeţíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboţenská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR

Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboţenských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údrţba církevního majetku


25

Počet duchovních v letech 2000 - 2007 Název Církev římskokatolická celkem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2 462,10

2 428,00

2 542,36

2 591,55

2 619,24

2 753,68

2 829,95

2 899,49

Českobratrská církev evangelická

253,00

243,00

231,00

262,00

245,74

228,62

244,39

231,79

Církev československá husitská

252,20

253,00

280,16

321,68

374,53

388,84

407,19

410,84

Slezská církev evangelická AV

77,50

69,00

75,50

74,50

85,00

87,00

84,75

89,75

109,53

124,00

129,08

143,01

148,33

155,24

167,15

171,59

Apoštolská církev

90,00

98,00

105,00

119,00

142,00

156,17

162,30

171,12

Církev bratrská

65,50

67,00

81,00

80,20

86,69

90,62

97,11

102,40

Církev řeckokatolická

30,00

32,00

31,00

41,00

37,15

36,91

36,61

39,55

8,00

8,00

8,00

8,73

10,54

11,09

12,28

14,49

Evangelická církev metodistická

33,45

39,00

33,77

36,66

39,81

45,38

47,37

48,04

Jednota bratrská

50,00

45,00

55,00

62,00

64,40

73,25

80,38

87,56

Luterská evangelická církev a.v. v ČR

11,00

11,00

13,20

12,82

12,50

13,50

13,50

11,90

Starokatolická církev v ČR

28,00

32,00

32,00

33,00

34,00

35,00

38,00

41,26

Federace židovských obcí v České republice

26,90

27,00

31,00

33,00

36,51

36,59

33,69

35,37

3,10

4,00

3,21

3,00

3,00

3,00

3,58

3,65

-

-

-

-

-

21,70

26,40

30,50

3 500,28

3 480,00

3 651,28

3 822,15

3 939,44

4 136,59

4 284,65

4 389,30

Pravoslavná církev v českých zemích

Evangelická církev AV v ČR

Náboženská společnost českých unitářů Bratrská jednota baptistů CELKEM

2.


26

Souhrnný přehled financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb. v letech 2000 - 2007 (v tis. Kč) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Počet duchovních

3 501

3 480

3 651

3 824

3 941

4 137

4 285

4 389

Platy duchovních

422 537

462 197

537 282

605 896

639 994

675 963

746 185

873 333

Pojistné duchovních

146 336

159 486

185 635

209 577

222 736

236 517

261 086

305 667

Platy administrativy

31 798

33 240

32 986

34 000

34 000

34 000

34 000

34 000

Pojistné administrativy

11 004

11 434

11 433

11 776

11 866

11 890

11 887

11 900

Platy celkem včetně pojistného

611 675

666 357

767 336

861 249

908 596

958 370

1 053 158

1 224 900

Prostředky na věcné náklady CNS

38 833

40 700

40 117

39 700

37 000

33 509

37 000

37 000

Prostředky na údržbu církevního majetku

12 030

24 745

25 300

25 300

23 058

26 491

23 740

23 740

662 538

731 802

832 753

926 249

968 654

1 018 370

2 171 341

1 285 640

CELKEM

Souhrnný přehled o finančních prostředcích poskytovaných církvím a náboženským společnostem z rozpočtu Ministerstva kultury a z Fondu solidarity Evropské unie v letech 2000 – 2007 (v tis. Kč) 2000 Program kulturních aktivit Prostředky na odstranění následků povodní CELKEM 2.

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1 014

3 101

1 547

2 321

2 276

2 293

2 276

3 200

-

-

-

5 501

-

-

-

-

1 014

3 101

1 547

7 822

2 276

2 293

2 276

3 200


27

Základní platy duchovních Platový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2.

Počet let praxe do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let

Platové třídy 1 9 340 9 710 10 100 10 490 10 910 11 340 11 780 12 250 12 730 13 230 13 750 14 300

2 10 270 10 670 11 100 11 530 11 990 12 460 12 950 13 460 13 990 14 540 15 110 15 710

3 11 290 11 730 12 200 12 670 13 180 13 690 14 230 14 790 15 370 15 980 16 600 17 260


4 12 410 12 890 13 410 13 920 14 480 15 040 15 640 16 250 16 890 17 560 18 240 18 970

5 13 640 14 170 14 740 15 300 15 910 16 530 17 190 17 860 18 560 19 300 20 040 20 840

6 14 990 15 570 16 200 16 810 17 480 18 560 18 890 19 630 20 390 21 210 22 020 22 900 . 28

Návrh na finanční vyrovnání 





  

Programové prohlášení vlády 2007: „Vláda podpoří církve a náboženské společnosti při plnění jejich nezastupitelné úlohy v posilování morálních a duchovních hodnot v životě české společnosti. Vláda bude usilovat o dořešení vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.“ 30. května 2007: vláda zřídila vládní Komisi pro majetkové narovnání mezi státem a církvemi a náboţenskými společnostmi dne. Tato komise uloţila Ministerstvu kultury vypracovat návrh materiálu věcného návrhu zákona, který tuto problematiku bude řešit. Jako partner vládní komise byla pro řešení těchto otázek vytvořena také církevní komise. komise. Připravovaný právní předpis kombinuje metodu navrácení části movitého i nemovitého majetku (především pro řády, kongregace a společnosti zasvěceného ţivota) s metodou vyplácení finančních kompenzací za majetek, který vrácen nebude. V obecných rysech vládla shoda mezi vládní i církevní komisí. 23. ledna 2008: vláda projednala návrh věcného záměru zákona a jednomyslně ho schválila. 2. dubna 2008: vláda schválila návrh zákona. 13. června 2008: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR rozhodla o ustavení dočasné poslanecké komise, která má rozsah a řešení majetkového narovnání posoudit. Ta měla výsledky své práce předloţit do konce roku 2008. 2.


29

Konkrétní podoba návrhu Pravidla pro předávání věcí v majetku státu, které byly neprávem odebrány CNS za komunistického reţimu. Kaţdá z registrovaných CNS obdrţí paušální finanční náhradu. náhradu. Ta bude vyplácena po 60 let v ročních splátkách, jejichţ výše je pevně stanovena. Částka byla stanovena konsensem mezi státem a poškozenými CNS, a to na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty nevydaného majetku. Celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč. Od této částky byl odečten odhad hodnoty majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství. Celková výše finanční náhrady pro všechny dotčené CNS činí 83 mld. Kč + úrok 4,85 %. Anuitní splátky (splátka, jejíţ výše je neměnná po celou dobu splácení a zahrnuje jistinu a úrok)., ročně celkem 4,27 mld. Kč Celková výše splátek včetně úroků tak činí 256 mld. Kč. Všechny uvedené církve budou po 20 let zároveň pobírat dosavadní státní příspěvek, příspěvek, jehoţ výše se bude v kaţdém následujícím roce sniţovat o 5%. Dosavadní nepřímá podpora CNS spočívající ve financování škol, zdravotních a sociálních služeb, pomoci při správě historických a kulturních památek a v daňových úlevách zůstane zachována. zachována.

  







2.


30

Roční splátka finanční náhrady pro jednotlivé církve • • • •

Apoštolská církev 64 902 023 Kč, Bratrská jednota baptistů 14 000 000 Kč, Církev adventistů sedmého dne 32 000 000 Kč, Církev bratrská 46 759 508 Kč, • Církev československá husitská 189 563 661 Kč, • Církev řeckokatolická 18 366 662 Kč • Církev římskokatolická 3 550 000 000 Kč, • Českobratrská církev evangelická 139 261 022 Kč, • Evangelická církev AV v České republice 7 281 114 Kč, • Evangelická církev metodistická 22 587 695 Kč, • Federace ţidovských obcí v ČR 16 715 806 Kč, • Jednota bratrská 36 969 290 Kč, • Luterská evangelická církev a. v. v ČR 6 993 690 Kč, • Náboţenská společnost českých unitářů 2 211 855 Kč, • Pravoslavná církev v českých zemích 70 442 428 Kč, • Slezská církev evangelická a.v. 40 187 921 Kč, • Starokatolická církev v České republice 16 757 325 Kč. 2.


31

Problémy současného právního stavu 





2.

Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem (konkordát) Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

32

2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents