MŮJ ŽIVOT V ČESKÉ REPUBLICE 2. aktualizované a doplněné vydání

MŮJ ŽIVOT V ČESKÉ REPUBLICE 2. aktualizované a doplněné vydání

MģJ ŽIVOT V ýR PrĤvodce pro nezletilé bez doprovodu 2. aktualizované a doplnČné vydání

Petra Khollová Gabriela Kopuletá Lenka Svobodová Zuzana Wienerová

Ilustroval: Pavel Kholl

Tato publikace vznikla v roce 2010 v rámci projektu „Na startu“, podpoĜeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finanþního mechanismu EHP a Norského finanþního mechanismu prostĜednictvím Nadace rozvoje obþanské spoleþnosti.

1

Obsah 03

Úvod

04

Mezinárodní ochrana

12

Zařízení pro zajištění cizinců

16

Zařízení pro děti – cizince

19

Vzdělání v ČR

21

Je mi 18 let, co dál?

25

Odchod ze Zařízení pro děti – cizince

42

Slovníček pojmů

44

Kontakty

52

Přílohy

2

ÚVOD Tato publikace je urþena všem dČtem a mladým lidem, kteĜí do ýeské republiky pĜicházejí bez doprovodu svých rodiþĤ þi jiných pĜíbuzných. Je však urþena i tČm, kteĜí již oslavili své 18. narozeniny a zaþínají se pĜipravovat na svĤj samostatný život v ýR. Ze zkušenosti víme, že vás trápí Ĝada problémĤ, se kterými si nedokážete sami poradit, a chcete znát odpovČdi na své otázky. Proto jsme pro vás pĜipravili tuto informaþní publikaci, která by vám mČla usnadnit orientaci v bČžných životních situacích, se kterými se budete setkávat. V publikaci naleznete podrobné informace o prĤbČhu azylové procedury i odpovČdi na otázky týkající se pobytu v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ. PĜedstavíme vám ZaĜízení pro dČti – cizince a vysvČtlíme, jak funguje vzdČlávací systém v ýR. Je vám 18 let a nevíte, co Vás þeká? RovnČž odpovČdi na podobné otázky naleznete na následujících stránkách. V závČru se zamČĜíme na situace, které vás þekají, pokud se rozhodnete odejít ze ZaĜízení pro dČti – cizince. Poradíme vám, kde a jak si hledat bydlení, co vše budete potĜebovat pĜi shánČní vhodného zamČstnání nebo jak si zaĜídit zdravotní pojištČní. Souþástí publikace je i seznam užiteþných kontaktĤ, které se vám mohou hodit a slovníþek pojmĤ, kde blíže vysvČtlujeme nČkteré pojmy, které se v publikaci objevují. VČĜíme, že tato kniha bude pro Vás dobrým prĤvodcem a rádcem. MĤže se samozĜejmČ stát, že zde nenaleznete všechny potĜebné informace. V tom pĜípadČ jsme pĜipraveni kdykoliv vám poskytnout potĜebnou pomoc a radu, neboĢ v rámci Organizace pro pomoc uprchlíkĤm (OPU) funguje specializovaný tým, který se dlouhodobČ zamČĜuje na práci s „nezletilými bez doprovodu“. Julie Kuþerová Petra Khollová Zuzana JeĜábková Zuzana Wienerová Organizace pro pomoc uprchlíkĤm – OPU KováĜská 4 Praha 9 Tel: (+420) 284 683 545 www.opu.cz

3

MEZINÁRODNÍ OCHRANA Cizinec, který uprchl ze své zemČ pĜed pronásledováním a v ýeské republice hledá pomoc a ochranu, má možnost požádat ýR o tzv. mezinárodní ochranu. Druhy mezinárodní ochrany jsou: x azyl x doplĖková ochrana DĤvody pro udČlení mezinárodní ochrany a prĤbČh Ĝízení upravuje zákon o azylu, který se vztahuje na všechny osoby bez rozdílu. Nezletilým bez doprovodu ovšem tento zákon poskytuje urþité výhody. NapĜíklad mají opatrovníka, který po celou dobu azylové procedury dohlíží, aby bylo vše v poĜádku, a chrání práva nezletilého.

1. AZYL Komu mĤže být udČlen azyl v ýR? DĤvody pro udČlení azylu v ýeské republice jsou vyjmenovány v § 12 zákona o azylu. Zákon stanoví, že azyl s cizinci udČlí, pokud bude zjištČno, že: x je pronásledován za uplatĖování politických práv; x má odĤvodnČný strach z pronásledování z dĤvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, pĜíslušnosti k urþité sociální skupinČ nebo pro zastávání urþitých politických názorĤ ve státČ, jehož obþanství má. Co je pronásledování? Podle zákona o azylu se za pronásledování považuje: x Závažné porušení lidských práv a dále opatĜení, která pĤsobí psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud je provádČjí státní orgány, nebo jsou státními orgány trpČna. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob, pokud lze prokázat, že stát (strany þi organizace, vþetnČ mezinárodních organizací, které kontrolují stát) není schopen zajistit odpovídajícím zpĤsobem ochranu pĜed takovým jednáním.

4

Komu dalšímu mĤže být azyl udČlen? Azyl mĤže být dále udČlen rodinnému pĜíslušníkovi azylanta (cizince, kterému byl již azyl udČlen). Rodinní pĜíslušníci však musí pobývat na území ýR a musí být žadatelé o mezinárodní ochranu. Rodinným pĜíslušníkem podle zákona je: x manžel /manželka (pokud manželství trvalo již pĜed udČlením azylu); x svobodné dítČ mladší 18 let; x rodiþ azylanta, který je mladší 18 let; x zletilá osoba (napĜ. sourozenec, strýc, teta) odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu. Azyl dále mĤže být udČlen ve zvláštních pĜípadech, i pokud neexistuje dĤvod pro udČlení azylu podle § 12. Ministerstvo vnitra mĤže v pĜípadČ hodném zvláštního zĜetele udČlit azyl z humanitárního dĤvodu. Tento typ azylu se udČluje ve skuteþnČ výjimeþných pĜípadech – napĜ. lidem vážnČ nemocným, kterým by se v zemi pĤvodu nedostalo odpovídající zdravotní péþe; dívkám þi chlapcĤm, kteĜí se stali obČĢmi obchodu s lidmi – napĜ. prostituce, nucená práce.

2. DOPLĕKOVÁ OCHRANA Komu mĤže být udČlena doplĖková ochrana v ýR? DoplĖková ochrana se udČluje v pĜípadech, kdy žadateli o udČlení mezinárodní ochrany hrozí v zemi pĤvodu nebezpeþí vážné újmy, avšak toto nebezpeþí nelze podĜadit pod dĤvody pro udČlení azylu, neboĢ toto nebezpeþí nijak nesouvisí s jeho rasou, pohlavím, národností, náboženstvím, politickými názory þi s jeho pĜíslušností k sociální skupinČ. Za vážnou újmu se považuje: x x x

uložení nebo vykonání trestu smrti; muþení nebo nelidské þi ponižující zacházení; ohrožení života þi lidské dĤstojnosti v prĤbČhu mezinárodního nebo vnitĜního ozbrojeného konfliktu.

PĜíklad: Bongy (17 let) pĜicestovala do ýR ze zemČ, kde probíhá obþanská válka. BČhem obþanské války pĜišla o celou svou rodinu. Bongy v ýR požádala o mezinárodní ochranu. Ministerstvo vnitra jí azyl neudČlilo, pĜesto však získala tzv. doplĖkovou ochranu. DĤvodem pro udČlení doplĖkové ochrany byla situace v zemi pĤvodu – tedy probíhající obþanská válka a nebezpeþí, které by dívce hrozilo, pokud by se domĤ vrátila.

3. PRģBċH ěÍZENÍ O MEZINÁRODNÍ OCHRANċ Kdo rozhoduje o udČlení mezinárodní ochrany? O udČlení azylu i doplĖkové ochrany rozhoduje Ministerstvo vnitra ýR - Odbor azylové a migraþní politiky.

5

Kde je možné požádat o mezinárodní ochranu? 1. Na policii: x na hraniþním pĜechodu; x v pĜijímacím stĜedisku (v Zastávce u Brna, nebo na Letišti Praha – RuzynČ); x na oblastním Ĝeditelství služby cizinecké policie (pokud se cizinec dostaví sám a dobrovolnČ); x v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ (v tomto zaĜízení je však možné žádat pouze ve lhĤtČ 7 dnĤ od té doby, kdy policie cizince pouþí o možnosti žádat o azyl, vČtšinou tedy pouze prvních 7 dnĤ od pĜíchodu do tohoto zaĜízení). 2. Na Ministerstvu vnitra ýR, a to pokud je cizinec: x hospitalizován ve zdravotnickém zaĜízení; x umístČn ve vČzení (vykonává vazbu, nebo trest odnČtí svobody); x umístČn v ZaĜízení pro dČti – cizince (toto je výjimka, která platí pouze pro nezletilé bez doprovodu). Jak je možné požádat o mezinárodní ochranu? Požádat v ýR o udČlení mezinárodní ochrany (ministerstvo) nebo ústnČ do protokolu na policii.

je

možné

buć

písemnČ

Co bude následovat, pokud jsem požádal/a o azyl? Pokud jsi ministerstvo þi policii požádal/a o azyl, þekáš, až za Tebou pĜijde pracovník ministerstva vnitra, který s Tebou sepíše oficiální žádost a provede první základní pohovor o tom, proþ jsi pĜišel/a do ýR a proþ žádáš o azyl. Na co se mČ budou ptát pĜi prvním pohovoru? Pracovník ministerstva vnitra, který žádost o mezinárodní ochranu s Tebou sepisuje, se TČ bude ptát zejména na tyto otázky: x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Jméno, datum narození, rodinný stav (svobodný/á). Státní obþanství. Národnost/etnikum. Jméno otce, matky, sourozencĤ. Ostatní þlenové rodiny, kteĜí s Tebou pĜicestovali do ýR. Místa, kde jsi pobýval/a posledních 10 let, a jak dlouho jsi tam byl/a. Jakým jazykem se dorozumíš? Jaké máš doklady? (Cestovní pas, rodný list …) Jsi Ty sám/a nebo Tvoji pĜíbuzní (matka, otec, sourozenci….) þlenem nČjaké politické strany? Vykonával jsi vojenskou službu? Nejvyšší dosažené vzdČlání. (Máš o tom nČjaké doklady?) Povolání. (Pokud jsi pĜed pĜíchodem do ýR nČkde pracoval/a.) Finanþní prostĜedky, majetek. Z jakého dĤvodu jsi opustil/a svou vlast? (Jaké jsi mČl/a problémy, co ti doma hrozilo a proþ jsi se rozhodl/a odejít?) Kde jsi se zdržoval/a od okamžiku odchodu ze zemČ pĤvodu až do pĜíjezdu do ýR? (Podrobný popis cesty do ýR.) Pobýval/a jsi po odchodu z domova v nČkterém ze státĤ Evropské unie? Z jakých dĤvodĤ žádáš o mezinárodní ochranu? (OpČt je nutné popsat, jaké jsi mČl/a doma problémy, co Ti hrozilo, proþ ses rozhodl/a odejít a proþ se nemĤžeš do své zemČ vrátit.) Kdy a jakým zpĤsobem jsi vstoupil/a na území ýR?

6

x PĜes území kterých státĤ jsi do ýR cestoval/a a jak dlouho jsi v tČchto státech pobýval/a? x Je ýeská republika Tvým cílovým státem, nebo jsi chtČl/a cestovat nČkam dál? x Jak si pĜedstavuješ Ĝešení své souþasné situace? (Jaké máš pĜedstavy o své budoucnosti?) x Kontaktoval/a jsi bČhem pobytu v ýR svou ambasádu (zastupitelský úĜad)? (Žadatel o udČlení mezinárodní ochrany nesmí nikdy bČhem Ĝízení kontaktovat svou ambasádu ani jiné orgány svého státu. Bralo by se to jako dĤkaz, že mu ze strany státních orgánĤ zemČ pĤvodu žádné nebezpeþí nehrozí!) x Byl/a jsi již nČkdy v ýeské republice? x Žádal/a jsi již nČkdy o udČlení azylu nebo mezinárodní ochrany? Pokud ano, tak s jakým výsledkem? x Bylo proti TobČ vedeno trestní stíhání? (Spáchal/a jsi nČjaký trestný þin?) x ýeho se obáváš v pĜípadČ návratu do zemČ pĤvodu? (Co by Ti v pĜípadČ návratu domĤ hrozilo, co by se Ti mohlo stát a þeho se obáváš?) x Zdravotní stav. Na samostatném papíĜe je ještČ nutné napsat vlastní rukou dĤvody, kvĤli kterým jsi odešel/a ze zemČ pĤvodu, co Ti v zemi pĤvodu hrozilo a z jakého dĤvodu tedy žádáš o udČlení mezinárodní ochrany. BČhem celého pohovoru (vyplĖování žádosti) je pĜítomen tlumoþník z jazyka, kterému rozumíš (z Tvého mateĜského jazyka, nebo z jazyka, ve kterém jsi schopen/a se dorozumČt). Vždy je možné se ozvat, pokud tlumoþníkovi, kterého vybralo ministerstvo, nerozumíš, nebo s ním máš nČjaký problém. Správné tlumoþení žádosti a pohovoru je zásadní pro celý další prĤbČh Ĝízení o mezinárodní ochranČ. Další, kdo je pĜítomen u tohoto pohovoru, je TvĤj opatrovník pro Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany. Opatrovníkem je vČtšinou pracovník nevládní organizace, která pomáhá uprchlíkĤm v ýeské republice. Tento pracovník dohlíží, aby bČhem azylové procedury byla dodržována všechna Tvá práva. ýeká mČ ještČ nČjaký další pohovor? Ano. Po urþité dobČ od podání žádosti o udČlení mezinárodní ochrany s Tebou bude proveden podrobný pohovor. Tento hlavní pohovor se vČtšinou koná v ZaĜízení pro dČti – cizince, kam pĜijede povČĜený pracovník ministerstva, tlumoþník a opatrovník. BČhem tohoto zásadního pohovoru je nutné, abys znovu podrobnČ a vČrohodnČ popsal/a dĤvody odchodu ze zemČ pĤvodu. Pohovor totiž slouží k tomu, aby byly zjištČny všechny skuteþnosti, které ministerstvo potĜebuje znát k vydání rozhodnutí. Pohovor je tedy pro získání azylu velmi dĤležitý. Je proto nezbytné, abys uvedl/a všechny informace, ze kterých je zĜejmé, že máš obavy z pronásledování. Pokud je to možné, mČl/a bys svá tvrzení podpoĜit dĤkazy (listiny, fotografie, svČdci…).

7

Na co je dĤležité dát si pĜi pohovoru pozor? PĜi pohovoru máš právo vyjádĜit nesouhlas s tlumoþníkem, napĜíklad proto, že mu nerozumíš. Dále je možné požádat, aby tlumoþník byla osoba stejného pohlaví jako Ty, pokud je Ti nepĜíjemné mluvit o tom, co se Ti stalo, pĜed osobou opaþného pohlaví. Na závČr pohovoru máš právo nechat si pĜetlumoþit znČní zápisu z pohovoru zpČt do svého jazyka. TvĤj opatrovník by sice mČl zkontrolovat obsah zápisu, zda vše, co je zapsáno, skuteþnČ odpovídá tomu, co jsi sdČlil/a, avšak i Ty máš právo nechat si zápis pĜetlumoþit, abys mČl/a zpČtnou kontrolu. Je možné nechat chybný zápis opravit. Pravdivost zápisu pak potvrdíš svým podpisem nejen Ty, ale i TvĤj opatrovník. Podepsaný zápis z pohovoru je považován za pravdivý a již ho nelze mČnit ani doplĖovat. Z tohoto zápisu pak ministerstvo vychází pĜi svém rozhodování, zda udČlí, þi neudČlí mezinárodní ochranu. Nedozví se nikdo, co jsem v pohovoru Ĝekl/a? Nikdo nesmí dál šíĜit informace, které jsi v pohovoru uvedl/a. Ministerstvo má povinnost použít je jen pro potĜeby azylového Ĝízení. Kdo je mĤj opatrovník bČhem azylového Ĝízení? V prĤbČhu Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany se setkáš se dvČma rĤznými opatrovníky, tedy osobami, které ze zákona budou chránit Tvá práva a zájmy. x Opatrovník pro Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany bude pĜítomen pĜi Tvém prvním pohovoru. Tohoto opatrovníka jmenuje ministerstvo a vČtšinou se jedná o pracovníka nevládní organizace, která poskytuje pomoc uprchlíkĤm a cizincĤm v ýR. Tento první opatrovník je jmenovaný pouze na pĜechodnou dobu, než Ti soud ustanoví druhého opatrovníka, tzv. opatrovníka pro pobyt. x Opatrovník pro pobyt bude chránit Tvá práva po celou dobu Tvého pobytu v ýR, a to až do doby, kdy Ti bude 18 let. Tohoto opatrovníka jmenuje soud a ve vČtšinČ pĜípadĤ je tímto opatrovníkem obecní úĜad (odbor sociálnČ právní ochrany dČtí), který vykonává ochranu i v pĜípadČ þeských dČtí. Opatrovník pro pobyt již musí být pĜítomen u hlavního pohovoru. Tento opatrovník se úþastní všech pohovorĤ, pĜedávání rozhodnutí a je také oprávnČn podávat žalobu k soudu apod. Poznámka: Je možné, že se bČhem svého pobytu v ýR setkáš ještČ s jedním opatrovníkem, a to v pĜípadČ, že jsi byl/a po pĜíchodu do ýR umístČn/a do zaĜízení pro zajištČní cizincĤ (tzv. detence). Každému nezletilému bez doprovodu, který je zajištČn, musí policie ustanovit opatrovníka pro zajištČní. Tento opatrovník chrání zájmy nezletilého bČhem zajištČní (napĜ. podává k soudu návrhy na propuštČní). Tímto opatrovníkem je ustanovován pracovník nevládní organizace, která pomáhá cizincĤm (stejnČ jako v pĜípadČ nabírání žádosti o azyl). Jak dlouho Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany trvá? Ze zákona by ministerstvo mČlo rozhodnout do 90 dnĤ ode dne zahájení Ĝízení. Ministerstvo však mĤže tuto lhĤtu prodloužit. Pokud Ĝízení bude trvat déle, musí o tom ministerstvo informovat Tvého opatrovníka. ěízení vČtšinou trvá déle než 3 mČsíce, nČkdy i nČkolik let.

8

V jakém jazyce probíhá Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany? Máš právo na to, aby Ĝízení probíhalo ve Tvém mateĜském jazyce nebo v jazyce, ve kterém jsi schopen se dorozumČt. Tlumoþníka pro Ĝízení Ti bezplatnČ poskytne ministerstvo. O tom, že je možné nesouhlasit s osobou tlumoþníka z rĤzných dĤvodĤ, jsme se již zmiĖovali. Je možné vzít svou žádost zpČt (zastavit Ĝízení)? Kdykoli bČhem Ĝízení mĤžeš vzít svou žádost zpČt. Takzvaný „stop azyl“ se posílá písemnČ ministerstvu, které Ĝízení zastaví. Pokud je Ti ménČ než 18 let, žádost musí vzít zpČt TvĤj opatrovník. Co to znamená získat azyl? Cizinec, kterému byl udČlen azyl, tzv. azylant, získá povolení k trvalému pobytu na území ýR. To znamená, že má stejná práva a povinnosti jako þeští obþané, s výjimkou práva volebního. Azylantovi je vystaven prĤkaz k povolení pobytu azylanta s dobou platnosti na 5 let, který je možno prodloužit. Azylant mĤže pozdČji požádat o udČlení þeského obþanství. Co to znamená získat doplĖkovou ochranu? DoplĖkovou ochranu udČlí ministerstvo cizinci, který nesplĖuje dĤvody pro udČlení azylu, avšak existují v jeho pĜípadČ obavy, že pokud by se vrátil do zemČ pĤvodu, hrozí mu vážné nebezpeþí. Cizinci, který získá doplĖkovou ochranu, je vystaven prĤkaz k oprávnČní k pobytu na dobu minimálnČ 1 roku. Ministerstvo po uplynutí doby, na kterou byla doplĖková ochrana udČlena, pĜezkoumává na žádost cizince, zda stále existují dĤvody pro prodloužení doplĖkové ochrany. O prodloužení doplĖkové ochrany je nutné požádat ministerstvo nejpozdČji 30 dnĤ pĜed uplynutím doby, na kterou byla doplĖková ochrana udČlena.

4. ěÍZENÍ PěED SOUDEM (2. INSTANCE) Co dČlat, pokud dostanu negativ? Pokud ministerstvo rozhodne, že azyl v Tvém pĜípadČ neudČlí (1. negativ), je možné podat žalobu k soudu a to ve lhĤtČ 15 dnĤ ode dne doruþení rozhodnutí. Žaloba se podává ke krajskému soudu, který je pĜíslušný podle místa, kde se v dobČ podání nacházíš. S žádostí o sepsání žaloby se mĤžeš obrátit na právníka nevládní organizace, která do vašeho zaĜízení dojíždí, popĜípadČ na svého opatrovníka. Do doby, než soud o žalobČ rozhodne, mĤžeš setrvat na území ýeské republiky, neboĢ Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany pokraþuje. Jak mĤže soud o žalobČ rozhodnout? Soud sám o sobČ nemĤže rozhodnout, že se Ti mezinárodní ochrana udČluje. MĤže pouze negativní rozhodnutí ministerstva zrušit a vrátit TvĤj pĜípad ministerstvu k dalšímu Ĝízení. O udČlení mezinárodní ochrany tak znovu bude rozhodovat ministerstvo, ale bude pĜitom vázáno názorem soudu. Pokud soud dojde k závČru, že rozhodnutí ministerstva je v poĜádku, toto negativní rozhodnutí potvrdí a dostaneš 2. negativ.

9

5. KASAýNÍ STÍŽNOST Co dČlat, když dostanu 2. negativ? Pokud soud žalobu zamítne a potvrdí tak rozhodnutí ministerstva (2. negativ), je možné žádat zrušení soudního rozhodnutí podáním kasaþní stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud mĤže kasaþní stížnost zamítnout a potvrdit tak správnost rozhodnutí krajského soudu, tím konþí celé Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany v ýR. V opaþném pĜípadČ Nejvyšší správní soud vČc vrátí krajskému soudu k dalšímu Ĝízení. Ani Nejvyšší správní soud tedy nemĤže udČlit azyl, mĤže pouze zrušit pĜedchozí rozhodnutí krajského soudu a vrátit mu vČc k novému rozhodnutí. Je možné požádat o mezinárodní ochranu opakovanČ? Ano, je to možné. Pokud však neuvedeš žádné nové skuteþnosti, které nebyly pĜedmČtem zkoumání v pĜedchozím skonþeném Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany, ministerstvo Tvou žádost zamítne jako nepĜípustnou, a to ve velmi krátké lhĤtČ. Pokud ministerstvo žádost zamítne jako nepĜípustnou, žaloba proti rozhodnutí ministerstva nemá odkladný úþinek, tzn., že policie už Ti nebude prodlužovat vízum, jako tomu bylo bČhem prvního Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany.

6. SLOUýENÍ S RODINOU Co když mám rodiþe v jiném evropském státČ? Pokud nČkterý z rodiþĤ pobývá v jiném státČ Evropské unie, mĤžeš s nimi být slouþen/a, pokud o to máš zájem. Ministerstvo vnitra pak kontaktuje stát, kde žije TvĤj otec nebo matka, a zaĜídí Ti cestu za nimi. O Tvé žádosti o mezinárodní ochranu už nebude rozhodovat ýeská republika, ale právČ ten stát, kde pobývají Tví rodiþe. StejnČ tak je možné slouþit se i s poruþníkem (tedy osobou, která za Tebe byla v zemi pĤvodu odpovČdná místo rodiþĤ). Aby bylo slouþení možné, je nutné splnit nČkolik podmínek. Osoba, se kterou se chceš slouþit: x Musí mít ve státČ, kde žije, povolený pobyt (musí tam pobývat legálnČ). x Musí prokázat, že jste skuteþnČ pĜíbuzní (musí pĜedložit doklady prokazující, že jde o otce/matku jako napĜ. rodný list, nebo doklad, že jde o poruþníka). Co když mám v EvropČ jiné pĜíbuzné? Je možné slouþit se i s jinými pĜíbuznými, napĜ. sestrou, bratrem, tetou nebo strýcem, ovšem to už je složitČjší. V pĜípadČ rodiþĤ, kteĜí prokážou, že skuteþnČ jsou Tvými rodiþi, je stát, kde žijí, povinen TČ pĜijmout a rozhodnout o Tvé žádosti o udČlení mezinárodní ochrany. V pĜípadČ vzdálenČjších pĜíbuzných ale záleží na každém státČ EU, jestli bude ochoten TČ pĜijmout, nebo ne. V tČchto pĜípadech státy totiž nejsou povinny slouþení realizovat. StejnČ jako u rodiþĤ i tady platí, že pĜíbuzný, se kterým se chceš slouþit, musí v Evropské unii pobývat legálnČ a musí prokázat pĜíbuzenský vztah mezi vámi.

10

ZAěÍZENÍ PRO ZAJIŠTċNÍ CIZINCģ ZaĜízení pro zajištČní cizincĤ (ZZC), nazývané též „detence“ þi „detenþní zaĜízení“, je zaĜízení provozované státem, do kterého je umístČn cizinec na základČ rozhodnutí o zajištČní. Toto rozhodnutí vydává Policie ýR. Policie je oprávnČna zajistit cizince ze dvou dĤvodĤ: na základČ zahájení Ĝízení o správním vyhoštČní nebo za úþelem pĜedání cizince podle mezinárodní smlouvy. ZaĜízení pro zajištČní cizincĤ svou povahou pĜipomíná „vČzení“. ZajištČní cizinci totiž nemohou toto zaĜízení libovolnČ opouštČt. Jsou povinni zde setrvat a v pĜípadČ pokusu o útČk jsou potrestáni. Po svém zajištČní v detenci je cizinec oprávnČn uþinit prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu. Toto oprávnČní však zaniká po uplynutí 7 dnĤ ode dne, kdy byl cizinec policií o této možnosti informován. Podání žádosti o udČlení mezinárodní ochrany však není dĤvodem pro ukonþení zajištČní. Maximální doba zajištČní v ZZC je u dospČlých 180 dnĤ a u nezletilých bez doprovodu 90 dnĤ. V ýeské republice je nČkolik detenþních zaĜízení: v BČlé pod BezdČzem a v Poštorné. Proþ jsem byl umístČn do detence? Detence je místem, kam jsou umisĢováni cizinci, kteĜí svým jednáním porušili zákon o pobytu cizincĤ v ýR. PrávČ tento zákon (tzv. cizinecký zákon) je pro cizince mimoĜádnČ významný, neboĢ upravuje podmínky vstupu a pobytu cizince na území ýeské republiky a jeho vycestování z ýR. Proto v pĜípadČ, že cizinec poruší tento zákon, mĤže Policie ýeské republiky, která takového cizince zadrží, rozhodnout o tom, že cizince umístí do zaĜízení pro zajištČní cizincĤ. Porušením zákona je napĜ. pokus o ilegální pĜekroþení hranice; to, že v ýR pobýváš bez platného víza nebo povolení k pobytu; že jsi po uplynutí platnosti víza nevycestoval z ýR apod. DĤvodĤ, na základČ kterých mĤže policie cizince umístit do detence, je tedy více a lze je rozdČlit do dvou základních oblastí: 1) ZajištČní cizince za úþelem správního vyhoštČní: Co znamená termín „správní vyhoštČní“? x Správním vyhoštČním se rozumí ukonþení pobytu cizince na území ýR a zároveĖ stanovení zákazu budoucího pobytu v ýR v délce od 1 roku do 10 let.

11

Rozhodnutí o správním vyhoštČní vydává Policie ýR; v tomto dokumentu je napsáno, na kolik let Ti byl zakázán pobyt a vstup do ýR. x Proti tomuto rozhodnutí se mĤžeš odvolat. Se sepsáním odvolání Ti pomĤže TvĤj opatrovník (více se o nČm doþteš níže) nebo právník nevládní organizace, který do detence pravidelnČ dojíždí. LhĤta na toto odvolání je 15 dnĤ. x

Proþ mi bylo uloženo správní vyhoštČní, jakého nezákonného jednání jsem se dopustil? x NapĜ.: PĜi hraniþní nebo pobytové kontrole ses policii prokázal/a padČlaným dokladem; státní hranice jsi pĜekroþil/a v úkrytu nebo ses o to pokusil/a; v ýR jsi pobýval/a bezplatného dokladu, bez platného víza; po uplynutí platnosti výjezdního pĜíkazu jsi nevycestoval/a z ýR apod. x

PĜíklad: Van (16 let) byl na ulici kontrolován policií, která chtČla vidČt jeho doklady. Vzhledem k tomu, že Van žil v ýR ilegálnČ, nicménČ policii tvrdil, že má svĤj cestovní pas s vízem u kamaráda. Policie jej zadržela a odvezla do své kanceláĜe, aby jej vyslechla a ovČĜila jeho totožnost. Z poþítaþové databáze ale policie zjistila, že Van žádné vízum ani pas nemá. Protože Van porušil cizinecký zákon, policie s ním zahájila Ĝízení o udČlení správního vyhoštČní (tzv. zákaz pobytu) a pĜevezla jej do zaĜízení pro zajištČní cizincĤ.

2) ZajištČní cizince za úþelem pĜedání podle mezinárodní smlouvy Co znamená termín „pĜedání podle mezinárodní smlouvy“? x ýeská republika uzavĜela s mnoha evropskými státy mezinárodní dohody, které upravují pĜedávání cizincĤ z jednoho státu do jiného, pokud tito cizinci nemají žádné platné vízum pro pobyt v nČkterém z tČchto státĤ. x PĜíklad: Ve smlouvČ, kterou ýR uzavĜela s NČmeckem, je napsáno, že pokud se cizinec pokusí ilegálnČ vstoupit do NČmecka pĜes ýeskou republiku a bude nČmeckou policií chycen, pak bude vrácen zpČt do ýeské republiky a následnČ umístČn do detence. Mohu být zajištČn i pĜesto, že mi ještČ není 18 let? Ano. Policie je podle zákona oprávnČna zajistit rovnČž mladistvého cizince bez doprovodu staršího 15 let. To znamená, že pokud je Ti více jak 15 let, pak TČ policie mĤže umístit do detence za stejných podmínek jako dospČlého. Jak dlouho budu v detenci? Vzhledem k tomu, že jsi nezletilý, tak celková doba Tvého zajištČní v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ nesmí pĜekroþit 90 dnĤ (u dospČlých 180 dnĤ). To znamená, že maximální doba Tvého pobytu v detenci je 3 mČsíce a poþítá se od okamžiku, kdy TČ policie poprvé pĜivezla do zaĜízení. Co se stane, když mi bČhem zajištČní v detenci bude 18 let? Pokud v prĤbČhu zajištČní zletíš (tedy bude Ti 18 let), pak se doba Tvého pobytu v detenci prodlouží na 180 dnĤ a bude s Tebou zacházeno jako s dospČlou osobou.

12

Bude policie ovČĜovat mĤj vČk? Jak? Ano. MĤže se stát, že policie neuvČĜí Tvému tvrzení, že Ti je ménČ než 18 let. V takovém pĜípadČ podstoupíš lékaĜskou zkoušku, která pĜibližnČ urþí TvĤj skuteþný vČk. LékaĜ vČk urþí na základČ rentgenu kostí. Proþ jsem stále zajištČn, na co þekám? ZajištČn/a jsi proto, protože policie se snaží realizovat Tvé správní vyhoštČní, tzn., þiní vše, aby mohl být ukonþen TvĤj pobyt v ýR a abys mohl/a být event. deportován/a. Proto policie ovČĜuje Tvoji totožnost, komunikuje s Tvým zastupitelským úĜadem (ambasádou), snaží se vyĜídit Ti doklady na cestu domĤ, nalézt Tvé rodiþe apod. Pozor, to neplatí, pokud jsi žadatelem o azyl. Pokud se rozhodneš v detenci požádat o azyl, neznamená to však, že budeš propuštČn/a dĜíve. x Co se stane, když policie ovČĜí mou totožnost, vyĜídí mi náhradní cestovní doklad a najde mé rodiþe? V takovém pĜípadČ Ti policie zaĜídí cestu domĤ a odveze TČ na letištČ. x Co se stane, pokud se policii nepodaĜí nalézt mé rodiþe, vyĜídit dokumenty apod.? V takovém pĜípadČ v ýR zĤstaneš a po 90 dnech v detenci budeš pĜevezen/a do ZaĜízení pro dČti - cizince. Mám jako nezletilý bez doprovodu nČjaké výhody oproti dospČlým? Ano, máš. PĜedevším Ti policie musí ustanovit opatrovníka, který chrání Tvá práva. Druhou výhodou je zkrácená doba pobytu v detenci (tedy 3 mČsíce). A za tĜetí, pokud se policii nepodaĜí najít Tvé rodiþe þi jiné pĜíbuzné, pak TČ do Tvých 18 let nemĤže z ýR deportovat. Proþ mám opatrovníka a co pro mČ mĤže opatrovník udČlat? Opatrovníka pro zajištČní musí mít každý nezletilý cizinec bez doprovodu umístČný v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ. Opatrovníka ustanovuje policie. Funkci opatrovníka vykonávají þasto pracovníci nevládních organizací, kteĜí spolupracují s tlumoþníky. Úkolem opatrovníka je chránit zájmy a práva každého nezletilého. Opatrovník dohlíží nad tím, zda policie jedná v souladu se zákonem. Za nezletilého píše odvolání, žaloby apod. Opatrovník Ti vysvČtlí situaci, ve které se nacházíš. VysvČtlí Ti, co TČ v budoucnu þeká a kdo Ti mĤže pomoci. Na koho se mohu obrátit s žádostí o pomoc? PĜedevším na svého opatrovníka, který vždy jedná v Tvém zájmu. PomĤže Ti sepsat odvolání proti správnímu vyhoštČní, poradí Ti, zda požádat o azyl, nebo ne apod. Dále Ti vždy pomohou právníci nevládních organizací, kteĜí do detence pravidelnČ dojíždí a se kterými TvĤj opatrovník velmi þasto spolupracuje. Staþí, když jim ukážeš všechny papíry, které jsi od policie dostal/a. DĤležité je, aby sis všechny dokumenty, které od státních orgánĤ dostaneš a které jsi podepsal/a, schoval/a! Mohu v detenci požádat o azyl? Ano mĤžeš, ale jen v urþité lhĤtČ. O azyl mĤžeš totiž požádat do 7 dnĤ ode dne, kdy jsi byl/a policií o této možnosti informován/a (tedy do 7 dnĤ poté, co jsi byl/a umístČn/a do zaĜízení pro zajištČní cizincĤ).

13

Co se stane, když o azyl nepožádám? Když nestihneš požádat v sedmidenní lhĤtČ, pak mĤžeš o azyl požádat po svém propuštČní v ZaĜízení pro dČti - cizince. Kam pĤjdu, až mČ policie z detence propustí? Pokud uplyne doba Tvého pobytu v zaĜízení pro zajištČní cizincĤ a ještČ Ti není 18 let, pak TČ policie pĜeveze do ZaĜízení pro dČti – cizince. To znamená do dČtského domova, který je urþen pro dČti – cizince. Co mám udČlat a koho mám v detenci kontaktovat, když se chci vrátit do své zemČ? V této vČci Ti pomĤže TvĤj opatrovník nebo pracovníci nevládních organizací (zejm. Mezinárodní organizace pro migraci „IOM“). Více informací nalezneš v kapitole „Je mi 18 let, co dál?“.

14

ZAěÍZENÍ PRO DċTI - CIZINCE ZaĜízení pro dČti – cizince (dále jen ZDC) je zaĜízení, které poskytuje péþi nezletilým cizincĤm (dČtem a mladým lidem mladším 18 let), kteĜí se na území ýR nacházejí bez doprovodu svých rodiþĤ þi jiných pĜíbuzných. Toto zaĜízení poskytuje péþi také dČtem – cizincĤm, kteĜí sice rodiþe v ýR mají, ale ti se o nČ nemohou z rĤzných dĤvodĤ starat. Jak toto zaĜízení funguje? ZaĜízení pro dČti - cizince funguje obdobnČ jako zaĜízení, která jsou urþena pro þeské dČti, které nemají rodiþe. Rozdíl je pouze v tom, že ZDC je urþeno pro dČti, které nehovoĜí þeským jazykem. ZaĜízení pro dČti - cizince se skládá ze dvou þástí: x Diagnostický ústav v Praze – tzv. Modrá škola x Všechny dČti novČ pĜicházející do ZaĜízení pro dČti – cizince jsou nejprve umístČny na Modrou školu. x S každým dítČtem je proveden vstupní pohovor za úþasti tlumoþníka a je mu vysvČtleno, jak zaĜízení funguje. x Každé dítČ musí podstoupit lékaĜskou prohlídku a pohovor s psychologem. x V zaĜízení musí dČti navštČvovat školu, kde se mimo jiné uþí základy þeského jazyka. x Doba pobytu na Modré škole je zpravidla dva mČsíce, poté je nezletilý pĜevezen do dČtského domova (tzv. Permon). x DČtský domov v HĜímČždicích u PĜíbrami - tzv. Permon x Na Permonu nezletilí zĤstávají až do své zletilosti. V pĜípadČ, že studují, pobývají v ýR legálnČ a dodržují pravidla zaĜízení, mohou být v ZDC až do 26 let. x V rámci Permonu je možné navštČvovat základní školu nebo dvouletou praktickou školu /stĜední školu /. ZaĜízení pro dČti – cizince Ti bezplatnČ poskytne ubytování, stravu, zdravotní péþi, možnost vzdČlání, zájmové kroužky, materiální pomoc, apod. Budeš také dostávat kapesné.

15

Proþ jsem byl/a do tohoto zaĜízení umístČn/a? Do ZaĜízení pro dČti – cizince jsi byl/a umístČn/a, protože Ti ještČ není 18 let a v ýR nemáš rodiþe þi jiné pĜíbuzné, kteĜí by se o tebe postarali. Proto má ýeská republika povinnost o Tebe peþovat a chránit TČ až do doby, kdy ti bude 18 let, a budeš podle þeských zákonĤ dospČlý. Všichni nezletilí bez doprovodu jsou do péþe tohoto zaĜízení svČĜeni na základČ rozhodnutí soudu. Pro koho je toto zaĜízení urþeno? Pro všechny nezletilé cizince, kteĜí se na území ýR nacházejí bez doprovodu svých rodiþĤ þi jiných pĜíbuzných, ale i pro nezletilé, kteĜí sice rodiþe v ýR mají, ale ti se o nČ nemohou z rĤzných dĤvodĤ starat. Do ZaĜízení pro dČti - cizince jsou umísĢovány: x dČti ze ZaĜízení pro zajištČní cizincĤ (BČlá-Jezová); x dČti z PĜijímacích stĜedisek pro žadatele o azyl (Zastávka u Brna, letištČ Praha RuzynČ); x dČti, které policie zadržela na ulici (pĜi krádeži, pĜi bČžné kontrole dokladĤ, ...); x dČti, které v ýeské republice žily spoleþnČ s rodiþi, ale v souþasnosti se o nČ rodiþe nemohou postarat (rodiþe museli z ýR odcestovat, rodiþe jsou v nemocnici, nebo ve vČzení); x dČti, které ze ZaĜízení pro dČti – cizince utekly a policie je zadržela (v ýR nebo v zahraniþí). Do ZDC se tedy dĜíve þi pozdČji dostanou všichni nezletilí bez doprovodu, aĢ již v ýR pobývali legálnČ þi nelegálnČ. Je dĤležité vČdČt, že ode dne, kdy soud nezletilého umístí do ZDC, je pobyt každého nezletilého legalizován až do jeho 18 let (bez ohledu na to, zda je žadatelem o azyl þi ne). Po dosažení vČku 18 let se ovšem situace zásadnČ mČní. Po dosažení 18 let je tedy nutné upravit pobyt každého mladého cizince individuálnČ. Jak dlouho v ZDC musím zĤstat? Na základČ rozhodnutí soudu jsi byl/a umístČn/a do ZaĜízení pro dČti – cizince až do svých 18 let. ZaĜízení má povinnost o Tebe do Tvých 18. narozenin peþovat, ale i Ty máš urþité povinnosti. MČl/a bys vČdČt, že až do svých 18 let nesmíš zaĜízení natrvalo opustit. SamozĜejmČ je možné zaĜízení krátkodobČ opouštČt (není to vČzení), ale vždy se musíš ve stanovenou dobu vrátit. Pokud ze zaĜízení uteþeš, bude Tvé jméno nahlášeno na policii, která po TobČ vyhlásí celostátní pátrání. Pokud budeš bČhem svého útČku kontrolován/a, vždy TČ vrátí zpČt do zaĜízení. Mohu jet na návštČvu ke svým známým? Jet na návštČvu za pĜíbuznými, známými þi kamarády je možné, ale za urþitých podmínek: x Pokud Ti ještČ nebylo 18 let: 1. Musíš nahlásit pracovníkĤm ZaĜízení pro dČti – cizince, kam chceš jet. Musíš uvést jméno osoby a adresu, kde budeš. 2. Pracovníci zaĜízení kontaktují Tvého opatrovníka, který nechá adresu provČĜit a vysloví souhlas s návštČvou (to znamená, že za Tvým pĜíbuzným nebo známým pĜijde na návštČvu státní úĜedník, který zkontroluje, zda TvĤj pĜíbuzný þi známý na adrese skuteþnČ bydlí a zda jsou tam pro Tebe vhodné podmínky). 3. Pokud opatrovník s návštČvami souhlasí, staþí jen, když TvĤj pĜíbuzný nebo známý každou další návštČvu vþas oznámí opatrovníkovi i ZaĜízení pro dČti – cizince.

16

x Pokud Ti už bylo 18 let: Musíš nahlásit adresu, kam jedeš a datum, kdy se vrátíš, pracovníkĤm zaĜízení a požádat zaĜízení o povolení takové návštČvy. Mohu v zaĜízení zĤstat i po 18 letech? Ano. V ZaĜízení pro dČti - cizince je možné zĤstat i po dosažení zletilosti (tedy po dosažení 18 let), a to na základČ smlouvy o ubytování, kterou uzavĜeš se zaĜízením. Podmínkou ale je, že se musíš pĜipravovat na budoucí povolání, tedy musíš studovat. Pokud nestuduješ, není možné, abys po dosažení zletilosti v zaĜízení dál zĤstával/a (více se doþteš v kapitole „Je mi 18 let, co dál?“). V nČkterých pĜípadech však v zaĜízení musíš zĤstat až do 19 let, a to když soud rozhodne, že prodlužuje Tvé svČĜení do péþe ZaĜízení pro dČti – cizince. To znamená, že soud o rok posune dobu, kdy se staneš úplnČ dospČlým, po tuto dobu máš stále ještČ opatrovníka a musíš dodržovat stejná pravidla jako ostatní, kteĜí jsou nezletilí.

17

VZDċLÁNÍ V ýR Cizinci mají možnost v ýeské republice studovat za stejných podmínek jako obþané ýR. V ýeské republice existuje možnost studia na státních školách nebo na školách soukromých (vþetnČ církevních). Studium na státních školách je v zásadČ bezplatné, naopak na školách soukromých musíte poþítat s tím, že studium je zpoplatnČno (výše poplatku je rĤzná). Vyuþovacím jazykem na státních školách je jazyk þeský. V pĜípadČ škol soukromých však existují výjimky, kde je možno studovat i v jiném jazyce. VzdČlávací systém v ýR tvoĜí: Základní škola x Poskytuje základní vzdČlání a pĜipravuje žáky pro další studium. x Má devČt roþníkĤ a þlení se na I. stupeĖ (1. – 5. roþník) a II. stupeĖ (6. – 9. roþník) x Devítiletá školní docházka je povinná.

x

x

StĜední školy Typy stĜedních škol: x StĜední odborné uþilištČ – pĜipravuje studenty na výkon manuálních, spíše dČlnických profesí; délka studia je obvykle 2 – 3 roky; studium je ukonþeno odbornou zkouškou, po jejímž složení absolvent obdrží výuþní list. x StĜední odborná škola – pĜipravuje studenty pro praktické uplatnČní, ale zároveĖ jim poskytuje širší vzdČlání; oborové zamČĜení tČchto škol je rĤzné, napĜ.: zdravotnické školy, obchodní akademie, prĤmyslové školy. Studium obvykle trvá 4 roky; studium je uzavĜeno maturitní zkouškou, po jejímž složení obdrží studenti maturitní vysvČdþení. x Gymnázium – základním cílem studia na gymnáziu je pĜipravit studenty ke studiu na vysoké škole, popĜ. na vyšší odborné škole; studium trvá 4 roky a je ukonþeno maturitní zkouškou. x KonzervatoĜ – je speciálním typem stĜední školy, neboĢ studenty pĜipravuje pro obor zpČv, hudba, tanec nebo dramatické umČní; studium je šesti až osmileté a je ukonþeno absolutoriem. x Cizinci mají možnost studovat na stĜedních školách za stejných podmínek jako þeští obþané, s výjimkou povinnosti skládat pĜijímací zkoušky z þeského jazyka; uchazeþ o studium ale musí prokázat schopnost plynnČ reagovat v þeském jazyce – obvykle pohovorem.

18

Další kritéria pro pĜijetí ke studiu si urþuje škola (pĜijímací zkoušky na jednotlivé školy se proto liší). x V prvním roce studia je cizinec osvobozen od známkování z þeského jazyka. x

x

Vyšší odborné školy x Studium mĤže být zpoplatnČno, bez ohledu na to, zda jde o státní nebo soukromou školu. x Ke studiu se mĤže pĜihlásit pouze ten, kdo složil maturitní zkoušku na stĜední škole. x Délka studia je obvykle 3 – 4 roky a je zakonþeno získáním titulu DiS. (diplomovaný specialista).

x

Vysoké školy x V pĜípadČ, že student je schopen studovat v þeském jazyce a zvládá i odbornou þeštinu, pak je studium bezplatné. Pokud se cizinec rozhodne studovat v cizím jazyce, je studium zpoplatnČno.

Mohu studovat þeskou základní þi stĜední školu? Pokud jsi pĜišel/a do ýR bez dokladĤ o dosaženém vzdČlání v zemi pĤvodu a neumíš dobĜe þesky, nemĤžeš zahájit studium na þeské škole hned po svém pĜíchodu do ýR. Máš ale možnost navštČvovat základní školu a dvouletou praktickou školu, které fungují v rámci ZaĜízení pro dČti - cizince. Na základČ studia na tČchto školách získáš náhradní doklad o vzdČlání. Poté, co se nauþíš natolik dobĜe þeský jazyk, abys byl/a schopen/a pokraþovat ve studiu na þeské škole, mĤžeš si podle svých schopností vybrat vhodnou þeskou školu. Jakou mám možnost studia v ZaĜízení pro dČti – cizince? V rámci zaĜízení fungují dvČ školy: x Základní škola – to je škola, která funguje pĜímo v rámci zaĜízení. DČtem poskytuje základní vzdČlání s dĤrazem na výuku þeského jazyka. DČti zde dostanou závČreþné vysvČdþení, které je dokladem o ukonþení základního vzdČlání. x Dvouletá praktická škola – škola zamČĜená na odbornou pĜípravu pro práci v daném oboru. Vyuþovacím oborem praktické školy jsou kuchaĜské práce. Jaké jsou výhody studia v ZaĜízení pro dČti - cizince? Výhodou Tvého studia na školách, které fungují v rámci zaĜízení, je pĜedevším to, že mĤžeš studovat ihned po svém pĜíchodu do ZDC bez ohledu na to, zda ovládáš þeský jazyk (to by na klasické þeské škole nebylo vĤbec možné). Další výhodou je, že získáš dokument o dosaženém vzdČlání, který nahradí doklad ze zemČ pĤvodu. Doklad o dosaženém vzdČlání je nezbytný pro Tvé další studium i pro získání legální práce. Po ukonþení studia na základní þi praktické škole se mĤžeš pĜihlásit na þeskou stĜední školu. PĜijímací zkoušky na stĜední školy se konají vždy v dubnu, a pokud jsi pĜijat/a, nastupuješ na stĜední školu od záĜí.

19

JE MI 18 LET, CO DÁL? Nezletilý cizinec, který je rozhodnutím soudu svČĜen do náhradní výchovy (ZaĜízení pro dČti – cizince), je oprávnČn trvale pobývat na území ýR až do dosažení 18 let. Všichni nezletilí bez doprovodu, kteĜí jsou umístČni do ZaĜízení pro dČti – cizince, tedy mají až do dosažení 18 let oprávnČní k trvalému pobytu na území ýR, a to pĜímo ze zákona. Problém ovšem nastává po dosažení 18 let, kdy je nutné individuálnČ Ĝešit následný pobyt každého již zletilého cizince na území ýR.

1. POBYT V ZAěÍZENÍ PRO DċTI – CIZINCE Musím odejít ze ZaĜízení pro dČti – cizince? Ne. V ZaĜízení pro dČti – cizince mĤžeš zĤstat i po dosažení zletilosti (tedy po dosažení 18 let), a to na základČ smlouvy o ubytování. Tuto smlouvu s Tebou mĤže uzavĜít Ĝeditel zaĜízení. Podmínkou ale je, že se musíš pĜipravovat na budoucí povolání, tedy musíš studovat. Pokud nestuduješ, není možné, abys po dosažení zletilosti v zaĜízení dál zĤstával/a. PrávČ proto, že podmínkou dalšího setrvání v zaĜízení je studium, uzavírá se smlouva o ubytování vždy pouze na jeden rok. Pokud pokraþuješ ve studiu, je možné smlouvu o ubytování každý rok znovu prodloužit, a to až do 26 let. SamozĜejmČ existují i další podmínky pro setrvání v zaĜízení, napĜíklad dodržovat vnitĜní Ĝád zaĜízení a pravidla chování. Pokud ale chceš ze zaĜízení odejít, nikdo Ti v odchodu nebude bránit. Co když pĜestanu studovat? Vzhledem k tomu, že právČ studium je základní podmínkou pro setrvání v ZaĜízení pro dČti – cizince po dosažení 18 let, znamená ukonþení studia zároveĖ také ukonþení pobytu v tomto zaĜízení.

20

2. AZYLOVÁ PROCEDURA Má 18 let vliv na azylovou proceduru? Pokud Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany neskonþilo již dĜíve, dosažení vČku 18 let nemá na toto Ĝízení žádný vliv. Azylová procedura pokraþuje dál. Okamžikem Tvých 18. narozenin pouze konþí funkce opatrovníka, který TČ již dále nezastupuje. V pĜípadČ dotazĤ nebo problémĤ se mĤžeš obracet s žádostí o pomoc na pracovníky nevládní organizace, kteĜí navštČvují ZaĜízení pro dČti - cizince a kteĜí Ti odpoví na otázky a pomohou s Ĝešením problémĤ. Právník takové organizace TČ také mĤže bČhem Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany na základČ plné moci zastupovat. I po dosažení zletilosti budeš pobývat na území na základČ víza za úþelem Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany („azylové vízum“). Toto vízum bude policie prodlužovat až do pravomocného ukonþení Ĝízení. Pokud se rozhodneš odejít ze ZaĜízení pro dČti – cizince a azylová procedura v Tvém pĜípadČ ještČ neskonþila, budeš pĜemístČn do pobytového stĜediska ministerstva vnitra pro dospČlé žadatele o mezinárodní ochranu (uprchlického tábora). Odtud mĤžeš kdykoli odejít a najít si vlastní bydlení. I do pobytového stĜediska jezdí pracovníci nevládních organizací, na které se mĤžeš obrátit. Azylová procedura mi již skonþila, jaký mám pobyt po dosažení 18 let? Tím, že jsi byl umístČn do ZaĜízení pro dČti – cizince, je TvĤj pobyt legalizován jen do 18 let. Po dosažení 18 let, i když se rozhodneš zĤstat v zaĜízení, je potĜeba získat povolení k pobytu na území ýR. Samotná smlouva o ubytování se zaĜízením nijak nelegalizuje TvĤj pobyt na území ýR. Tato smlouva pouze upravuje TvĤj vztah se ZaĜízením pro dČti – cizince, umožĖuje Ti v nČm zĤstat i nadále, ale nelegalizuje TvĤj pobyt na území ýR. Po dosažení 18 let je tedy potĜeba požádat o povolení k pobytu. Zákon o pobytu cizincĤ upravuje množství rĤzných typĤ pobytĤ, o které lze žádat. Jeden z tČchto pobytĤ je urþen pĜímo pro nezletilé cizince, kteĜí bydlí v dČtském domovČ. Po dosažení 18 let mĤže takový cizinec žádat o povolení k trvalému pobytu z humanitárních dĤvodĤ.

3. ŽÁDOST O TRVALÝ POBYT Z HUMANITÁRNÍCH DģVODģ Kdo mi pomĤže legalizovat si pobyt v ýR po dosažení zletilosti? V pĜípadČ žádosti o povolení k trvalému pobytu z humanitárních dĤvodĤ jde o velmi složitou proceduru. Je nezbytné pĜedložit mnoho dokumentĤ. Proto je lepší obrátit se s žádostí o pomoc na právníka nevládní organizace, která poskytuje pomoc cizincĤm a uprchlíkĤm na území ýR. Jak a kde se žádá o povolení k trvalému pobytu? O trvalý pobyt z humanitárních dĤvodĤ je možné požádat do 60 dnĤ po dosažení 18 let. Ministerstvo vnitra by mČlo o Tvé žádosti rozhodnout do 60 dnĤ. Do doby než ministerstvo o Tvé žádosti rozhodne, pobýváš v ýR legálnČ. O trvalý pobyt z humanitárních dĤvodĤ se žádá na Ministerstvu vnitra ýR - Odboru azylové a migraþní politiky, na adrese: Nad Štolou 3, Praha 7.

21

Je problém, že mám správní vyhoštČní (zákaz pobytu)? Ano, je to problém. Správní vyhoštČní je zásadní pĜekážkou pro legalizaci pobytu v ýR a je dĤvodem pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu. Je tedy nutné nejprve podat žádost o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštČní. Žádost se podává na ěeditelství služby cizinecké policie. Podat žádost o zrušení vyhoštČní je možné po dosažení 18 let, pokud orgán sociálnČ právní ochrany dČtí (tedy TvĤj bývalý opatrovník pro pobyt) tuto žádost podpoĜí a napíše zprávu o tom, že projevuješ snahu o integraci na území ýR. Pokud tedy tento orgán napíše zprávu, že studuješ, umíš dobĜe þesky, snažíš se zapojit do þeské spoleþnosti a chceš zĤstat v ýR, cizinecká policie témČĜ vždy rozhodnutí o správním vyhoštČní zruší. Teprve, když je rozhodnutí o správním vyhoštČní (tzv. zákazu pobytu) zrušeno, je možné žádat o povolení k trvalému pobytu. Co potĜebuji za doklady, když chci žádat o trvalý pobyt? K žádosti o povolení k trvalému pobytu je nezbytné pĜedložit tyto náležitosti: x Cestovní doklad. x Doklad potvrzující úþel pobytu. Hlavním dokumentem je rozsudek soudu, na základČ kterého jsi byl umístČn do ZaĜízení pro dČti – cizince (rozsudek o naĜízení ústavní výchovy). Dále je dĤležité pĜedložit potvrzení o studiu, podpĤrné zprávy od ZaĜízení pro dČti – cizince, od bývalého opatrovníka, ze zájmových, sportovních þi jiných kroužkĤ, apod. x Doklad o zajištČní ubytování (smlouva o prodloužení pobytu se ZaĜízením pro dČti – cizince). Všechny tyto doklady, s výjimkou cestovního dokladu, nesmí být starší než 180 dnĤ. V pĜípadČ, že je žádost vyĜízena kladnČ a trvalý pobyt je povolen, se platí kolek ve výši 1.000,- Kþ. Co když nemám pas? Je možné požádat cizineckou policii o vystavení cestovního prĤkazu totožnosti. Tento doklad vydává cizinecká policie ve výjimeþných pĜípadech, pokud není možné obstarat si doklad jiným zpĤsobem. Je dĤležité studium pro získání trvalého pobytu? Studium sice není ze zákona podmínkou pro podání žádosti o povolení k pobytu, ale je velmi dĤležité pro získání trvalého pobytu z humanitárních dĤvodĤ. Cizinecká policie pĜi svém rozhodování zkoumá právČ to, zda v Tvém pĜípadČ existují „humanitární“ dĤvody pro udČlení povolení k trvalému pobytu. U nezletilých cizincĤ, kteĜí byli svČĜeni do péþe ZaĜízení pro dČti – cizince, je hlavním humanitárním dĤvodem jejich integrace do þeské spoleþnosti. Hlavním dĤkazem o integraci je studium v þeském jazyce na þeských stĜedních školách a uþilištích. Z tohoto dĤvodu je studium pro získání trvalého pobytu zásadní.

22

4. NÁVRAT DO ZEMċ PģVODU Je mi 18 let a chci se vrátit domĤ, co mám dČlat? V pĜípadČ, že máš platný cestovní doklad a finanþní prostĜedky na cestu do zemČ pĤvodu, není návrat domĤ nijak problematický. Staþí si pouze na cizinecké policii vyĜídit výjezdní vízum a poté vycestovat. Pokud nemáš platný pas nebo peníze na cestu do zemČ pĤvodu, nabízejí se dvČ možnosti Ĝešení podle toho, zda jsi v postavení žadatele o udČlení mezinárodní ochrany, nebo ne. x Pokud jsi žadatel o udČlení mezinárodní ochrany, máš možnost požádat ministerstvo vnitra o úhradu nákladĤ spojených s návratem do zemČ pĤvodu. Tuto tzv. žádost o repatriaci je nutné podat bČhem Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany. Do této doby se poþítá nejen Ĝízení v 1. stupni u ministerstva, ale i Ĝízení o žalobČ pĜed krajským soudem a Ĝízení o kasaþní stížnosti u Nejvyššího správního soudu. Až do koneþného rozhodnutí o kasaþní stížnosti máš možnost vzít svou žádost o mezinárodní ochranu zpČt (udČlat „STOP AZYL“) a požádat o repatriaci. Ministerstvo vnitra Ti prostĜednictvím organizace IOM mĤže pomoci i pĜi vyĜizování náhradního cestovního dokladu pro vycestování do zemČ pĤvodu. x Pokud nejsi žadatel o udČlení mezinárodní ochrany, máš možnost kontaktovat nČkterou z nevládních organizací (napĜ. IOM), která Ti pomĤže vyĜídit potĜebné doklady.

23

ODCHOD ZE ZAěÍZENÍ PRO DċTI – CIZINCE Když se rozhodneš ze ZaĜízení pro dČti – cizince (ZDC) odejít, je nutné si uvČdomit, že všechny záležitosti, které za Tebe do té doby zaĜizovali pracovníci ZDC, budou teć už jen na TobČ. Ihned po odchodu je nutné zaĜídit si nové bydlení a kontaktovat nČkolik institucí, jako je cizinecká policie/ministerstvo vnitra, zdravotní pojišĢovna, úĜad práce a další. Ale pČknČ popoĜádku. x Do 30 dnĤ po odchodu ze ZDC musíš nahlásit zmČnu adresy. x Pokud nemáš práci, je nutné se co nejdĜíve zaregistrovat na úĜadu práce. x Do 8 dnĤ po odchodu ze ZDC se musíš zaregistrovat na VZP (Všeobecná zdravotní pojišĢovna) a nahlásit zmČnu adresy. x Pokud nemáš práci ani peníze, mĤžeš požádat na obecním úĜadČ v místČ, kde bydlíš, na odboru sociálních vČcí o dávky hmotné nouze. V následujících kapitolách Ti poradíme, jak na to.

1. BYDLENÍ Jednou z prvních vČcí, které musíš po odchodu ze ZDC udČlat, je najít si bydlení. Již pĜed svým odchodem by sis mČl/a promyslet, kde chceš dále žít (zda ve mČstČ þi na venkovČ, v bytČ, domČ nebo na ubytovnČ apod.) a snažit se zjistit co nejvíce informací o daných možnostech. SkvČlým místem, kde mĤžeš získat spoustu informací, je internet. DĤležité je uvážit také své finanþní možnosti a podle nich se pak rozhodovat. Zde uvádíme nČkolik možností, které Ti pĜi výbČru nejvhodnČjšího bydlení mohou pomoci. MOŽNOSTI BYDLENÍ Pronájem bytu x Znamená, že bydlíš v bytČ, který patĜí nČkomu jinému (majiteli bytu) a tomu platíš poplatek (nájemné) za to, že v jeho bytČ mĤžeš nČjakou dobu bydlet. Nájemné se platí každý mČsíc. Jeho výše záleží na mČstČ, ve kterém byt je (napĜ. v Praze je pronájem bytu dražší než tĜeba v PĜíbrami) a na velikosti bytu (byt se tĜemi pokoji a kuchyní bývá dražší než byt s jedním pokojem a malou kuchyĖkou). Pronájem tak mĤže být 5.000,- Kþ, ale mĤže se vyšplhat až na 20.000,- Kþ i více. Je nutné se vždy ujistit, zda je v cenČ nájmu zapoþítaná i þástka za služby, nebo zda se služby platí zvlášĢ. x

Byt k pronajmutí si mĤžeš nalézt sám/a nebo se mĤžeš obrátit na realitní kanceláĜe. TČm se za zprostĜedkování platí provize, což je odmČna za to, že Ti

24

našli vhodný byt. Provize bývá vČtšinou ve výši 1 – 2 mČsíþních nájmĤ. PĜi první platbČ nájemného tak budeš muset zaplatit nejen nájemné majiteli bytu, ale také provizi realitní kanceláĜi. x

Také se mĤže stát, že budeš muset navíc zaplatit i vratnou kauci majiteli bytu (to znamená penČžitou zálohu pro pĜípad, že nezaplatíš nájem, nebo v bytČ zpĤsobíš nČjakou škodu). Tato kauce bývá vČtšinou v hodnotČ jednoho až nČkolika mČsíþních nájmĤ.

x

Byt si mĤžeš pronajmout sám/sama, nebo s více lidmi – s kamarády, ale i s nČkým, koho neznáš (to mĤže být trochu riskantní).

x

Také si mĤžeš pronajmout jen pokoj v bytČ, ve kterém již nČkdo bydlí.

x

Informace o pronájmech lze získat na tČchto internetových stránkách: www.bezrealitky.cz www.bydleni.cz www.sreality.cz www.byty.cz www.spolubydlici.cz www.bydlime.cz www.bezprovize.cz

Na webových stránkách vyber z nabídky: x lokalitu (mČsto, kraj), kde chceš hledat bydlení; x typ bydlení – PRONÁJEM; x typ nemovitosti – BYT/1+1/1+kk/2+1…. (1+1 znamená, že byt má jeden pokoj a samostatnou kuchyĖ, 1+kk je pokoj s kuchyní dohromady); x výši nájmu (þástku, jakou mĤžeš zaplatit). Když se rozhodneš pronajmout si byt, budeš potĜebovat s majitelem bytu podepsat nájemní smlouvu, ta musí splĖovat tyto náležitosti: x Doba, na kterou se byt pronajímá - smlouva mĤže být na dobu urþitou (majitel bytu ve smlouvČ uvede datum, do kterého v bytČ mĤžeš bydlet), nebo na dobu neurþitou (majitel datum neuvede a kdykoliv TČ mĤže požádat, abys z bytu odešel/a – pak máš tĜímČsíþní výpovČdní lhĤtu, po kterou v bytČ ještČ bydlet mĤžeš a musíš si pĜi tom hledat nové bydlení). x Jméno, pĜíjmení, rodné þíslo a adresa majitele bytu. x Tvé jméno, pĜíjmení a datum narození. x PĜedmČt smlouvy – je nutné uvést, že se smlouva týká pronájmu bytu. x Práva a povinnosti majitele bytu a práva a povinnosti nájemníka (tedy Tebe). x Výše plateb (nájmu, energie a služeb). x Podpisy – tvĤj a majitele bytu. Vzor nájemní smlouvy najdeš v PĜílohách. x Smlouvu mĤžeš podepsat i s osobou, která není majitelem bytu, ale má byt pouze pronajatý. V takovém pĜípadČ budeš podepisovat podnájemní smlouvu s nájemcem bytu, nikoli pĜímo s majitelem bytu. Majitel bytu ale musí dát s podnájmem písemný souhlas, jinak je podnájemní smlouva neplatná. Osoba, se kterou budeš podepisovat smlouvu, by Ti vždy mČla prokázat, že je buć majitelem bytu, nebo že má písemný souhlas s podnájmem od majitele bytu. KoupČ domu þi bytu x Znamená, že si dĤm þi byt koupíš a staneš se tak jejich vlastníkem. Tato možnost je však velmi finanþnČ nároþná. KoupČ bytu þi domu není v ýeské republice levnou záležitostí. Cena se mĤže vyšplhat i k nČkolika miliónĤm korun. x Bližší informace lze nalézt na: www.bydleni.cz www.bydlime.cz

25

www.nemovistosti.cz

Ubytovny x Nabízí levné ubytování v pokojích pro jednu þi více osob. x Cena jedné noci se pohybuje okolo 150,- Kþ až 200,- Kþ. Záleží však na poþtu osob v jednom pokoji. Platí, þím více osob v pokoji, tím levnČjší nájemné. Poþet osob se tak mĤže vyšplhat až na deset, cena pak mĤže klesnout až na 3.000,- Kþ na mČsíc (vždy však záleží na dané ubytovnČ a mČstČ, ve kterém se nachází – v Praze je ubytování dražší než v menších mČstech). Ubytovnu je tĜeba zaplatit dopĜedu. x ObecnČ platí, že bydlení na ubytovnČ je levné, ale ne pĜíliš pohodlné. Je vhodné na pĜechodnou dobu, než seženeš ubytování vhodnČjší. Na ubytovnČ také nelze bydlet s dČtmi. x Kde lze hledat ubytovny na internetu: www.ubytovny.net Azylové domy x ZaĜízení pro lidi bez pĜístĜeší, kteĜí se ocitli v nouzi a potĜebují pomoc. Nabízí bydlení jen na urþitou omezenou dobu, jedná se tedy jen o doþasné Ĝešení Tvé situace. x I zde se platí (pĜibližnČ 2.500 Kþ za mČsíc). x Musíš dodržovat Ĝád azylového domu (denní režim – budíþek, veþerka,…). x Další informace na internetových stránkách: www.azylovedomy.cz www.armadaspasy.cz www.charita.cz Domy na pĤli cesty Tyto domy slouží mladým lidem ve vČku 17 – 26 let, kteĜí odcházejí z dČtských domovĤ, výchovných ústavĤ nebo z nefunkþních rodin a ocitli se bez pĜístĜeší a bez rodinného a sociálního zázemí. MĤžeš je využít také Ty, když odcházíš ze ZDC. x Poskytují pĜechodné bydlení, odborný personál a pomoc pĜi Ĝešení Tvých problémĤ. x Ubytování bývá vČtšinou v samostatných bytech, ve kterých bydlí nČkolik mladých lidí spoleþnČ. Uþí se samostatnČ hospodaĜit, pracovat, prostČ se o sebe umČt postarat. PravidelnČ za nimi chodí sociální pracovník, který jim pomáhá s chodem bytu, s jejich starostmi, ale také s vyĜizováním rĤzných záležitostí na úĜadech. x Musíš zde dodržovat pravidla a denní Ĝád domu na pĤl cesty. x StejnČ jako u azylových domĤ se i zde jedná jen o doþasné Ĝešení Tvé stávající situace. VČtšina domĤ na pĤl cesty poskytuje ubytování na dobu maximálnČ 1 roku. x I zde se platí nájem, nemČl by však pĜekroþit 4.000,- Kþ za mČsíc. x NČkteré domy na pĤl cesty nabízí také další služby, napĜ. pĜechodné zamČstnání, jehož cílem je pomoc s hledáním zamČstnání a rozvoj dovedností potĜebných pro úspČšné nalezení vhodného zamČstnání. x Informace najdeš na tČchto webových stránkách: www.dom-os.cz www.opu.cz www.odchazim.cz (v þásti „Užiteþné kontakty“ najdeš adresáĜ azylových domĤ a domĤ na pĤl cesty) x

Bydlení u pĜíbuzných, pĜátel þi známých x Pokud se rozhodneš bydlet u svých pĜíbuzných þi známých, nezapomeĖ, že i v tomto pĜípadČ potĜebuješ oficiální potvrzení o ubytování pro potĜeby cizinecké policie a dalších úĜadĤ. x Tví známí þi pĜíbuzní TČ tedy nemohou ubytovat naþerno. !!! VŽDY CHTċJ VċDċT, ZDA SI BYDLENÍ, KTERÉ SIS VYBRAL/A, MģŽEŠ NAHLÁSIT JAKO ADRESU TRVALÉHO BYDLIŠTċ !!!

26

ZMċNA ADRESY Pokud jsi našel/a bydlení, je dĤležité oznámit svou novou adresu úĜadĤm. Dokud jsi bydlel/a v ZDC, mČl/a jsi ve všech svých dokladech uvedenu právČ adresu ZDC. Nyní je nutné, aby sis adresu ZDC zmČnil/a na adresu, kde bydlíš. Této adrese se Ĝíká adresa trvalého bydlištČ. Budeš se s ní prokazovat pĜi jednání na úĜadech a bude Ti na ni chodit pošta. Komu se hlásí zmČna adresy? Každá zmČna adresy se musí hlásit cizinecké policii, konkrétnČ oddČlení cizinecké policie, které je pĜíslušné podle místa nového pobytu. Pokud máš trvalý pobyt nebo Ti byl udČlen azyl, zmČna adresy se hlásí Odboru azylové a migraþní politiky Ministerstva vnitra ýR, a to poboþce, která je pĜíslušná podle místa tvého nového bydlištČ (viz. kapitola Kontakty). Do kdy se musí zmČna adresy hlásit? ZmČnu adresy musíš nahlásit do 30 dnĤ po odchodu ze ZDC. To platí i pro každou další zmČnu adresy, kterou musíš vždy opČt hlásit do 30 dnĤ. Jaké potĜebuji doklady k nahlášení zmČny adresy? Ke zmČnČ adresy se vyžaduje: x Buć vyplnČný formuláĜ „Potvrzení o zajištČném ubytování“, který si mĤžeš vyzvednout na každém oddČlení cizinecké policie. Podpis ubytovatele (toho, kdo Ti byt pronajímá) na potvrzení musí být notáĜsky ovČĜen. Dále je nutné pĜedložit výpis z katastru nemovitostí. x Nebo notáĜsky ovČĜenou nájemní smlouvu a výpis z katastru nemovitostí. Co je to výpis z katastru nemovitostí a kde ho seženu? Katastr nemovitostí je oficiální seznam majitelĤ všech nemovitostí v ýR a výpis z nČho slouží jako dĤkaz, že osoba, která podepsala nájemní smlouvu nebo potvrzení o ubytování, je skuteþnČ majitelem nemovitosti a má právo ji pronajímat. Výpis z Katastru nemovitostí si je možné vyzvednout na katastrálním úĜadu, který by mČl být v každém vČtším mČstČ. Jejich adresy najdeš na internetové stránce: www.katastrnemovitosti.cz Adresa Katastrálního úĜadu v Praze je: Pod SídlištČm 9, Praha 8 – Kobylisy (stanice metra C - Kobylisy). Výpis z katastru nemovitostí je možné získat také na Czech POINTu. Czech POINT najdeš na každém obecním a krajském úĜadČ, na nČkterých poštách a dalších místech. Adresy všech Czech POINTĤ jsou na internetové stránce: www.czechpoint.cz Kam mĤžu jít, pokud jsem žadatel o azyl? Pokud odcházíš ze ZDC a stále ještČ v tvém pĜípadČ probíhá Ĝízení o udČlení mezinárodní ochrany, máš možnost jít bydlet do nČkterého z pobytových stĜedisek Ministerstva vnitra ýR. V souþasné dobČ jsou dvČ: v HavíĜovČ a v Kostelci nad Orlicí. O ubytování v pobytovém stĜedisku musíš požádat Správu uprchlických zaĜízení ministerstva vnitra. Jaké mám možnosti, pokud mi byl v ýeské republice udČlen azyl? MĤžeš využít nabídku Státního integraþního programu:

27

x BezprostĜednČ po svém odchodu ze ZDC mĤžeš na pĜechodnou dobu maximálnČ 18 mČsícĤ požádat o ubytování v Integraþním azylovém stĜedisku Ministerstva vnitra ýR. Žádost se podává SprávČ uprchlických zaĜízení MV ýR. x Máš možnost získat tzv. integraþní byt, to znamená, že mĤžeš získat smlouvu na pronájem obecního bytu. Žádost o integraþní byt se podává prostĜednictvím Odboru azylové a migraþní politiky MV ýR pĜímo obci, kde bys chtČl/a bydlet. Obþas se také uvolní nČkterý z integraþních bytĤ, které pak ministerstvo nabízí zájemcĤm. VyĜízení žádosti však trvá velmi dlouho (i nČkolik let). x Pokud si najdeš byt sám/a a majitel bude souhlasit, ministerstvo vnitra mĤže po dobu maximálnČ 96 mČsícĤ pĜispívat na hrazení nájmu v tomto bytČ.

2. PRÁCE V ýR lze pracovat od 15 let. Pokud jsi mladší 15 let, pracovat mĤžeš jen v pĜípadech, které jsou uvedeny v zákoníku práce (zákon, který upravuje práva a povinnosti pracujících osob - zamČstnancĤ a zamČstnavatelĤ). Od 15 let pak mĤžeš pracovat na brigádČ þi v bČžném zamČstnání, ale až do 18 let jsi chránČn/a zvláštními podmínkami zamČstnávání mladistvých. Délka týdenní pracovní doby nesmí podle zákona pĜekroþit 40 hodin týdnČ. Práci pĜesþas mĤže zamČstnavatel naĜídit pouze výjimeþnČ, nesmí to však být víc než 8 hodin týdnČ a 150 hodin za rok. Pokud by po TobČ zamČstnavatel požadoval více pĜesþasĤ, musíš s tím souhlasit, to znamená, že s Tebou o tom musí podepsat dohodu. Za práci pĜesþas bys vždy mČl/a dostat pĜíplatek nebo náhradní volno. Pokud Ti byl v ýR povolen trvalý pobyt, udČlen azyl, nebo doplĖková ochrana, nepotĜebuješ k práci pracovní povolení. ZároveĖ také, pokud jsi rodinným pĜíslušníkem obþana ýR, nebo rodinný pĜíslušník cizince s trvalým pobytem nebo azylem, nepotĜebuješ k práci pracovní povolení. ÚěAD PRÁCE Co mám dČlat, když nemám práci? Pokud nemáš práci, jsi nezamČstnaný/á, mČl/a by ses zaevidovat na úĜadu práce v místČ svého trvalého bydlištČ. Evidencí se z Tebe stává uchazeþ o zamČstnání. Evidence na úĜadu práce Ti pĜinese mnoho výhod, ale budeš muset plnit také nČkteré povinnosti. To však platí pouze, pokud už Ti byl v ýR povolen trvalý pobyt, udČlen azyl, nebo doplĖková ochrana, nebo máš pĜechodný pobyt jako rodinný pĜíslušník obþana EU, jinak není možné, aby ses na úĜad práce zaregistroval/a. Jaké jsou výhody evidence na úĜadu práce? ÚĜad práce Ti jako uchazeþi o zamČstnání pomĤže s hledáním vhodného pracovního místa (zprostĜedkování zamČstnání). Pro tyto úþely si vede evidenci uchazeþĤ o zamČstnání (tedy tČch, kteĜí mají o práci zájem a aktivnČ si ji hledají) a evidenci volných pracovních míst. Tu lze nalézt pĜímo na daném úĜadu práce (na nástČnkách) nebo na jeho internetových stránkách: www.urad-prace.cz. Vedle hledání vhodného zamČstnání Ti úĜad práce mĤže nabídnout také rekvalifikaci. Rekvalifikace znamená získání nové profesní kvalifikace. Tak napĜ. pokud jsi vyuþený zámeþník, a práci ve svém oboru nemĤžeš najít, ale chtČl/a bys pracovat jako kuchaĜ/ka, úĜad práce Ti mĤže zaĜídit rekvalifikaci v tomto oboru. Rekvalifikaþní kurz trvá nČkolik týdnĤ þi mČsícĤ a po jeho skonþení mĤžeš dostat certifikát o absolvování rekvalifikace. Jako uchazeþ o zamČstnání máš pĜi splnČní urþitých podmínek nárok na hmotnou podporu uchazeþe o zamČstnání (peníze vyplácené úĜadem práce v dobČ, kdy

28

si z dĤvodu nezamČstnanosti nemĤžeš vydČlávat vlastní peníze). Jednou z podmínek vyplácení této dávky je, že jsi alespoĖ jeden rok již pracoval/a legálnČ. Další výhodou evidence na úĜadu práce je, že úĜad za Tebe platí sociální a zdravotní pojištČní (více informací o sociálním a zdravotním pojištČní se dozvíš v samostatných kapitolách vČnovaných této problematice). Jaké povinnosti musím plnit bČhem evidence na úĜadu práce? PĜedevším musíš docházet na pravidelné schĤzky s pracovníkem úĜadu práce. Pokud máš nČjaké zdravotní potíže, které by TČ mohly omezovat ve výkonu zamČstnání, jsi povinen/a to úĜadu práce sdČlit. ÚĜadu práce musíš oznámit nástup do zamČstnání – pokud si najdeš práci, musíš to nahlásit do 8 dnĤ a doložit svou pracovní smlouvou. K Tvým dalším povinnostem také patĜí sdČlování jakýchkoliv zmČn týkajících se Tvé evidence na úĜadu práce (napĜ. pĜi pĜestČhování nahlásit zmČnu bydlištČ; pĜi nedostavení se na pravidelnou schĤzku se ĜádnČ omluvit, jinak mĤžeš být z evidence úĜadu práce vyĜazen/a). Co se stane, pokud své povinnosti plnit nebudu? ÚĜad práce TČ mĤže vyĜadit z evidence uchazeþĤ o zamČstnání a Ty tím pĜijdeš o všechny výhody, které s sebou evidence pĜinášela. Mohu se i po vyĜazení z evidence znovu zaevidovat na úĜadu práce? Ano, avšak znovu zaĜazen/a do evidence uchazeþĤ o zamČstnání mĤžeš být až po uplynutí 6 mČsícĤ od vyĜazení. Jak mohu ukonþit evidenci na úĜadu práce? Evidence uchazeþĤ o zamČstnání s Tebou bude ukonþena: x pokud nastoupíš do zamČstnání; x v pĜípadČ, že podáš písemnou žádost o ukonþení vedení v evidenci; x pĤjdeš do vČzení; x pĤjdeš na mateĜskou nebo rodiþovskou dovolenou. Jaké další služby kromČ zprostĜedkování zamČstnání úĜad práce nabízí? x Poskytování poradenství v oblasti trhu práce. x Poskytování rad a informací spojených s volbou povolání. Toto poradenství je urþeno zejména žákĤm a studentĤm základních a stĜedních škol, kteĜí se rozhodují o svém budoucím povolání. V tomto smČru mĤže úĜad práce nabídnout síĢ stĜedních a vysokých škol, seznam uþebních oborĤ, informace o pĜijímacím Ĝízení, požadavky na jednotlivé obory apod. x Výplata hmotné podpory uchazeþĤm o zamČstnání. x Výplata dávek státní sociální podpory (dávky urþené sociálnČ potĜebným rodinám s dČtmi). x CizincĤm udČluje povolení k zamČstnání. Platí se za služby úĜadu práce? Ne. Veškeré služby úĜadu práce jsou zdarma. DALŠÍ MOŽNOSTI HLEDÁNÍ PRÁCE Kde ještČ mĤžu práci hledat? Vedle úĜadu práce existují další možnosti hledání vhodného zamČstnání. MĤžeš se obrátit na nČkterou z pracovních agentur, které Ti pomohou nalézt vhodné zamČstnání. Práci dále mĤžeš hledat také sám/a na internetových stránkách, v inzerátech

29

v novinách nebo se poptat u kamarádĤ þi pĜátel, zda o nČjaké práci nevČdí. MĤžeš také oslovit konkrétní firmu, u které bys chtČl/a pracovat. Co nabízí pracovní agentury? Pracovní agentury se specializují na urþité pracovní pozice. Provádí zprostĜedkování zamČstnání – vytváĜí databáze volných pracovních míst a brigád, poskytují poradenství. ZprostĜedkování zamČstnání je u nČkterých agentur za poplatek, u jiných je zcela zdarma. Pracovní agentury mívají své vlastní internetové stránky: www.majora.cz www.adecco.cz

www.unijob.cz

A co inzeráty? Inzeráty pĜedstavují nabídku práce v tisku. Existují noviny, které se na inzerci pĜímo specializují. NapĜ. Profit, Annonce, Avízo. Inzerce se vyskytuje i v pĜílohách celostátních þi regionálních deníkĤ – MF Dnes, Lidové noviny, HospodáĜské noviny apod. Jaké jsou výhody hledání práce na internetu? Nabídka práce na internetu je velmi široká a nabídky jsou aktuální. MĤžeš zde vyhledávat podle druhu práce, kterou preferuješ, nebo podle mČsta, ve kterém práci sháníš. PĜíklady internetových adres, kde lze práci hledat: www.jobs.cz www.sprace.cz www.prace.cz www.zamestnani.cz www.hotjobs.cz www.jobpilot.cz

www.hledampraci.cz http://prace.centrum.cz www.portal.mpsv.cz/sz

A co brigády? Brigády jsou skvČlá vČc, když studuješ a chceš si pĜivydČlat. Jsou vhodné také jako pĜechodné Ĝešení, když jsi delší dobu nezamČstnaný/á. Na brigádu tak mĤžeš chodit v dobČ, kdy si hledáš vhodné pracovní místo na plný úvazek. Pokud jsi však v dobČ, kdy vykonáváš brigádu, evidován/a na úĜadu práce jako uchazeþ o zamČstnání, nesmíš si za mČsíc vydČlat víc, než je polovina minimální mzdy, tedy víc než 4.000,- Kþ. Informace o brigádách najdeš na: www.brigady.cz www.student.cz (jen pro studenty) http://brigady.vzdelani.cz

www.nabrigadu.cz

PRACOVNÍ SMLOUVA Práci jsem našel/a, co mČ þeká teć? Teć je dĤležité sepsat se zamČstnavatelem pracovní smlouvu, ve které jsou uvedena Tvá práva a povinnosti jako zamČstnance a práva a povinnosti Tvého zamČstnavatele. Jaké jsou typy pracovních smluv? x Pracovní smlouva – v pĜípadČ této smlouvy je zamČstnavatel povinen za zamČstnance odvádČt pravidelnČ sociální a zdravotní pojištČní. PĜed uzavĜením smlouvy je zamČstnavatel povinen seznámit zamČstnance s právy a povinnostmi, které pro nČj ze smlouvy vyplývají a dále s pracovními podmínkami a výší platu. Vzor pracovní smlouvy najdeš v PĜílohách.

30

x Dohoda o provedení práce - tato smlouva se uzavírá v pĜípadČ, kdy poþet odpracovaných hodin nepĜesáhne 150 hodin za rok. ZamČstnavatel za zamČstnance neplatí zdravotní a sociální pojištČní. x Dohoda o pracovní þinnosti - tato smlouva se uzavírá v pĜípadech, kdy poþet odpracovaných hodin nepĜesáhne polovinu bČžné pracovní doby za mČsíc (bČžná pracovní doba je 40 hodin/týden). ZamČstnavatel je povinen platit za zamČstnance zdravotní a sociální pojištČní. Co všechno by mČla obsahovat pracovní smlouva? Pracovní smlouva by mČla obsahovat tyto údaje: x Název a sídlo zamČstnavatele. x Urþení druhu práce a místa výkonu práce (co budeš v práci dČlat, místo výkonu práce). x Den, kdy pracovní pomČr vzniká. x Na jak dlouho je pracovní pomČr uzavírán (na dobu urþitou/neurþitou). x Stanovení pracovní doby (v kolik hodin budeš dennČ svou práci zaþínat a konþit). x Výše mzdy, termín výplaty, místo a zpĤsob výplaty mzdy. x Podmínky, za jakých mĤže být pracovní pomČr ukonþen. x NáplĖ práce (co budeš v práci dČlat). x Délka dovolené (ze zákona je nejménČ 4 týdny v roce). Co je zkušební doba a jak dlouho trvá? Zkušební doba mĤže být sjednána v pracovní smlouvČ. Je to doba, po kterou si mĤžeš „vyzkoušet“ a nauþit všechno, co budeš v práci potĜebovat. Je zkušební dobou také pro Tvého zamČstnavatele, který si TČ po tuto dobu mĤže „otestovat“ a zjistit, zda jsi pro danou práci vhodný kandidát. Délka zkušební doby þiní, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, 3 mČsíce. BČhem této doby mĤžeš podat výpovČć (tj. odejít z práce), kdykoliv a bez udání dĤvodu. Jakým zpĤsobem mĤžu z práce odejít? Pokud Ti práce nebude z jakéhokoliv dĤvodu vyhovovat, mĤžeš podat písemnou výpovČć (musí obsahovat Tvé jméno, údaje o zamČstnavateli a TvĤj úmysl ukonþit svou práci), kterou pĜedáš zamČstnavateli. Zaþátkem nadcházejícího mČsíce zaþíná bČžet výpovČdní doba, která trvá 2 mČsíce. Po tuto dobu ještČ musíš chodit do práce. PĜíklad: Písemnou výpovČć pĜedáš zamČstnavateli 25. 6. 2010, výpovČdní lhĤta zaþíná bČžet 1. 7. 2010 a TvĤj pracovní pomČr tedy skonþí 31. 8. 2010. Existuje jiná možnost ukonþení práce? Další možností je dohoda o ukonþení pracovního pomČru, ve které se zamČstnanec a zamČstnavatel dohodnou o ukonþení zamČstnání k urþitému dni. Tímto dnem pak konþí Tvé zamČstnání. MĤže mi dát výpovČć i zamČstnavatel? MĤže, ale jen ze závažných dĤvodĤ uvedených v zákoníku práce, kde jsou uvedeny i podmínky výpovČdní doby a další náležitosti. Co se mĤže stát, když pracuji bez pracovní smlouvy? Když pracuješ bez pracovní smlouvy, znamená to, že pracuješ nelegálnČ (naþerno). Nelegální práce s sebou nese Ĝadu rizik. Jaká jsou rizika práce naþerno? Za odvedenou práci nemusíš dostat peníze. Záleží pouze na zamČstnavateli, kdy a zda Ti dá pracovní volno. MĤžeš pracovat i 14 hodin v kuse 7 dnĤ v týdnu.

x x x

31

x x x x

ZamČstnavatel za Tebe neplatí zdravotní ani sociální pojištČní. ZamČstnavatel TČ nemusí pustit k lékaĜi. PĜi kontrole mĤžeš dostat pokutu za nelegální práci. Hrozí, že se staneš obČtí nČjaké nelegální zloþinecké struktury (mĤžeš být vydírán/a, bude omezována Tvoje svoboda).

PĜíklad: Ivan (18 let) pracoval na stavbČ 13 hodin dennČ, 6 dní v týdnu. ZamČstnavatel mu slíbil, že mu zaplatí po 3 mČsících práce. Ivan mezitím na stavbČ spadl z lešení a zlomil si ruku a nohu. Vzhledem k tomu, že pracoval naþerno, zamČstnavatel za nČj neplatil zdravotní pojištČní. Ivan se proto bál navštívit se svými zranČními lékaĜe. Musel by totiž lékaĜi zaplatit v hotovosti velkou sumu penČz. Nakonec mu kamarádi ze stavby peníze na ošetĜení pĤjþili a Ivan jim slíbil, že peníze bude splácet ze svých výplat. Po této nehodČ však zamČstnavatel Ivana z práce vyhodil a dokonce mu odmítl zaplatit za již odpracované hodiny. Zoufalého a zadluženého Ivana nakonec zadržela cizinecká policie, která zjistila, že pobýval v ýR bez potĜebných dokladĤ a uložila mu zákaz pobytu na 5 let. Ivan se tedy musel vrátit do zemČ pĤvodu. Jaké jsou výhody toho, že pracuji legálnČ? Díky tomu, že pracuješ legálnČ (to znamená, že máš se zamČstnavatelem uzavĜenu pracovní smlouvu), musí za Tebe zamČstnavatel odvádČt sociální a zdravotní pojištČní. ZamČstnavatel musí dodržovat zákony, tj., musí Ti vytvoĜit vhodné podmínky pro práci, vþas Ti vyplatit peníze (mzdu) za odvedenou práci, poskytnout Ti dovolenou atd. K dalším výhodám patĜí i záruka minimální mzdy. Minimální mzda je nejnižší možná þástka, kterou Ti musí zamČstnavatel zaplatit za Tvou práci. Minimální mzda zĤstává v roce 2010 stejná jako v roce 2007 a þiní 8.000,- Kþ za mČsíc (pokud pracuješ na plný úvazek – to znamená 40 hodin týdnČ). To však neznamená, že celou tuto þástku skuteþnČ nakonec dostaneš. JeštČ je nutné z ní odeþíst sociální a zdravotní pojištČní a daĖ, které se ze mzdy bČžnČ strhávají. Na koho se mohu obrátit, pokud mi zamČstnavatel nezaplatil mzdu za odvedenou práci? V pĜípadČ, že jsi nedostal/a za práci zaplaceno, nebo pokud TČ zamČstnavatel nutí k práci pĜesþas, pracovat ve zdraví škodlivých a nebezpeþných podmínkách, bez nároku na dovolenou, na pĜestávky v práci nebo TČ chce nezákonnČ propustit, mĤžeš se obrátit na inspektorát práce. Kontakty na inspektoráty práce najdeš na: www.suip.cz PODNIKÁNÍ Jak zaþít podnikat? NejdĜíve je nutné zjistit, zda musíš mít pro þinnost, kterou chceš provozovat, živnostenský list, nebo jiné oprávnČní (daĖový poradce, tlumoþník), nebo zda mĤžeš tuto þinnost provozovat bez živnosti. Podrobné informace o tom, jaké kroky je nutné podniknout pĜed tím, než zaþneš živnost provozovat, Ti poskytnou na kterémkoli živnostenském úĜadČ, nebo se mĤžeš obrátit na pracovníky nČkteré z neziskových organizací. Seznam živnostenských úĜadĤ lze nalézt na: www.zivnostenskyurad.cz Informace potĜebné k podnikání www.jakpodnikat.cz.

jsou

k dispozici

32

napĜ.

na webových

stránkách

SOCIÁLNÍ POJIŠTċNÍ Co je to pojistné na sociálním zabezpeþení? Pojistné na sociálním zabezpeþení (sociální pojištČní) znamená spoĜení penČz pro budoucí pĜípad nemoci, tČhotenství a mateĜství, vysokého vČku, zranČní v zamČstnání apod. Pokud se Ti nČco takového stane, a byl/a jsi pĜedtím pojištČn/a, máš nárok na finanþní náhradu. Souþástí sociálního pojištČní je nemocenské pojištČní a dĤchodové pojištČní. Co je to nemocenské pojištČní? Nemocenské pojištČní slouží k náhradČ mzdy nemocného zamČstnance, zamČstnankynČ na mateĜské dovolené þi pracujícího, který peþuje o nemocného þlena rodiny. Pokud jsi zamČstnaný/á a onemocníš, máš nárok na dávky nemocenského pojištČní (nemocenská) jen, pokud splĖuješ podmínky pro jejich získání. Nemocenská znamená, že po dobu své nemoci nebudeš dostávat mzdu, ale i pĜesto dostaneš urþitou þástku penČz. ýástka, kterou dostaneš, je však o nČco menší než plat. Dávky nemocenského pojištČní dostává po urþitou dobu také žena, které se narodilo dítČ, pokud byla tato žena pĜed jeho narozením pojištČna. TČmto dávkám nemocenského pojištČní se Ĝíká „dávky v tČhotenství a mateĜství“. MĤžeš se však setkat i jen s pojmem „mateĜská“. Co znamená dĤchodové pojištČní? DĤchodové pojištČní slouží k náhradČ mzdy v dĤchodu, což je období, kdy þlovČk dosáhne dĤchodového vČku (62 let u mužĤ, od 57 let u žen, vČk do dĤchodu se bude v budoucnu zvyšovat až na 65 let). Pokud þlovČk dĤchodového vČku a splĖuje podmínku dostateþné doby pojištČní, má nárok na

pracující odchodu dosáhne dĤchod.

Pokud budeš legálnČ pracovat po urþitou dobu (15 – 25 let a více), budeš ve stáĜí dostávat peníze, i když už nebudeš pracovat. ýástka (starobní dĤchod), kterou budeš dostávat, však bude o nČco menší než plat. Také v pĜípadČ, že se v práci vážnČ zraníš a po dobu delší než jeden rok nebudeš moci pracovat, mĤžeš dostávat peníze (invalidní dĤchod). Také tato þástka bude menší než bČžný plat. Kdo platí pojistné na sociálním zabezpeþení? Pokud pracuješ, platí za Tebe pojistné zamČstnavatel, když studuješ nebo jsi evidován na úĜadu práce, platí jej stát. Pokud nestuduješ, nepracuješ, ani nejsi evidován na úĜadu práce, pojistné na sociální zabezpeþení si platit nemusíš. PĜijdeš tak ale o všechny výhody, které bys mČl/a, kdyby sis pojištČní platil/a. Zdravotní pojištČní slouží k úhradČ lékaĜské péþe. Blíže je vysvČtleno v kapitole „Zdravotní problematika“.

33

3. ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA LÉKAěI Kdo je to praktický lékaĜ? Praktický lékaĜ je lékaĜ v blízkosti Tvého bydlištČ, který peþuje o Tvé zdraví, když se necítíš dobĜe. Je velmi dĤležité být u nČj pĜihlášen/a. Máš právo si jej svobodnČ vybrat, a pokud s jeho poskytovanou péþí nebudeš spokojen/a, mĤžeš ho kdykoliv zmČnit. K lékaĜi by ses mČl/a pĜihlásit ihned po odchodu ze ZDC. Hledat lékaĜe, až když jsi nemocný/á, je pozdČ. Jak mohu svého praktického lékaĜe zmČnit? Obvykle staþí zajít k vybranému novému lékaĜi, který si Tvou zdravotní dokumentaci vyžádá od pĤvodního lékaĜe. PĜed odchodem ze ZDC by sis mČl/a zjistit jméno a adresu svého lékaĜe. Jaké druhy ošetĜení je schopen provést mĤj praktický lékaĜ? Praktický lékaĜ by mČl být schopen poznat bČžné i vážnČjší onemocnČní, provést základní ošetĜení nebo oþkování. A v pĜípadČ potĜeby TČ odeslat na vyšetĜení k odbornému lékaĜi. VČtšina odborných lékaĜĤ vyžaduje doporuþení od praktického lékaĜe. To však neplatí v pĜípadČ oþního lékaĜe, zubaĜe a gynekologa. Jejich péþi mĤžeš vyhledat i bez pĜedchozího doporuþení praktického lékaĜe. Co potĜebuji mít s sebou, když jdu na vyšetĜení k lékaĜi? PotĜebuješ mít s sebou kartiþku zdravotní pojišĢovny, kterou prokazuješ, že máš zdravotní pojištČní. Je dobré nosit kartiþku zdravotní pojišĢovny stále pĜi sobČ. Nikdy nevíš, kdy ji budeš potĜebovat. Pokud ji ztratíš, nebo Ti bude odcizena, musíš si u své pojišĢovny zažádat o vydání nové kartiþky. Musím u lékaĜe nČco platit? Pokud si hradíš zdravotní pojištČní, zdravotní péþe Ti bude poskytnuta zdarma (pouze nČkteré nadstandardní úkony musíš zaplatit). Platí se pouze tzv. regulaþní poplatky. x Poplatek ve výši 30,- Kþ se platí: - za návštČvu lékaĜe, pĜi které bylo provedeno klinické vyšetĜení; - za návštČvní službu poskytnutou praktickým lékaĜem; - za položku na receptu pĜi výdeji lékĤ, které jsou plnČ nebo þásteþnČ hrazeny z VZP. x Poplatek ve výši 60,- Kþ se platí: - za každý den hospitalizace v nemocnici; - za každý den pobytu v lázních. x Poplatek ve výši 90,- Kþ se platí: - za pohotovostní službu v sobotu, v nedČli a ve svátek a v pracovních dnech od 17.00 do 7.00 hodin. Pozn.: Výše poplatkĤ odpovídá aktuální situaci (mĤže se þasem mČnit). Pokud nemáš peníze a pobíráš dávky pomoci v hmotné nouzi, poplatek platit nemusíš. Musíš však lékaĜi ukázat potvrzení vydané sociálním odborem obecního úĜadu o tom, že je ti dávka poskytována. Potvrzení nesmí být starší 30 dnĤ.

34

ZDRAVOTNÍ POJIŠTċNÍ Co je zdravotní pojištČní? Zdravotní pojištČní je forma placení základní zdravotní péþe, kterou za Tebe platí zdravotní pojišĢovna, které zase Ty platíš pravidelnČ každý mČsíc urþitou þástku penČz. V praxi to znamená, že pokud onemocníš a pĤjdeš k lékaĜi, za ošetĜení mu nebudeš muset platit v hotovosti, ale jen mu ukážeš kartiþku zdravotní pojišĢovny. Za Tvé ošetĜení mu pak zaplatí pojišĢovna. V ýeské republice je zdravotní pojištČní povinné, to znamená, že jej musí mít každý. Jak se ke zdravotnímu pojištČní mohu pĜihlásit? Když jsi pobýval/a v ZaĜízení pro dČti – cizince, pojištČní za Tebe platil stát. Když se rozhodneš ze zaĜízení odejít, je Tvojí povinností nahlásit se na zdravotní pojišĢovnu v novém místČ bydlištČ. POZOR! Pokud jsi pĜed pĜíchodem do ZaĜízení pro dČti – cizince již legálnČ pobýval/a v ýR (tĜeba se svými rodiþi nebo pĜíbuznými), mĤže se stát, že za Tebe zdravotní pojištČní rodiþe nebo pĜíbuzní neplatili. V tom pĜípadČ Ti na zdravotní pojišĢovnČ rostl dluh, který tam máš i po odchodu ze zaĜízení. Když jsi byl/a v ZaĜízení pro dČti – cizince, platil za Tebe zdravotní pojištČní stát. Ten je však platí jen po dobu pobytu v zaĜízení. Dluhy za Tebe stát zaplatit nemĤže. Proto je dobré hned po odchodu ze zaĜízení kontaktovat zdravotní pojišĢovnu a zjistit, zda nemáš nČjaký dluh na pojištČní. PĜíklad: Lin (20 let) pĜišla do ýeské republiky se svými rodiþi, když jí bylo 15 let. Všichni dostali povolení k trvalému pobytu. Po roce pobytu odjeli rodiþe Lin kvĤli práci do zemČ pĤvodu. V prĤbČhu jejich nepĜítomnosti v ýR žila Lin u známých a nechodila nikam do školy. Jednoho dne Lin pĜi procházce mČstem kontrolovala policie a zjistila, že Lin je v ýeské republice bez rodiþĤ þi jiných pĜíbuzných. Protože bylo Lin teprve 16 let, odvezla ji policie do ZaĜízení pro dČti – cizince. Až do této doby za Lin nikdo neplatil zdravotní pojištČní. To však Lin nevČdČla. Po dobu pobytu v ZaĜízení pro dČti – cizince platil za Lin zdravotní pojištČní stát. V den svých 18. narozenin Lin ze ZaĜízení pro dČti – cizince odešla a vrátila se ke známým rodiþĤ. Poté jí pĜišel dopis ze zdravotní pojišĢovny, ve kterém jí pojišĢovna oznamovala, že Lin dluží peníze na pojistném a že se má co nejdĜíve do pojišĢovny dostavit. Tam Lin zjistila, že dluží 12.000,- Kþ na pojistném a 5.000,- Kþ penále za to, že pojistné neplatila vþas. Jelikož Lin nemČla tolik penČz, požádala v pojišĢovnČ o možnost splácet dlužné pojistné ve splátkách. To jí bylo povoleno a Lin musela každý mČsíc zaplatit 1.200,- Kþ. Podala také žádost o prominutí penále. Této žádosti však mĤže být vyhovČno až poté, co dlužník (Lin) ĜádnČ a vþas dlužné pojistné splatí. Lin si musela najít práci a každý mČsíc ze svého platu odvádČla 1.200,- Kþ na dlužné zdravotní pojištČní. Díky tomu, že legálnČ pracovala, zdravotní pojištČní za ni již platil zamČstnavatel. Kdyby Lin nepracovala, musela by si sama platit zdravotní pojištČní i dluhy. Vedle bČžné mČsíþní platby pojistného 1.080,- Kþ by tak ještČ musela platit dlužné pojistné 1.200,- Kþ. Po deseti mČsících, kdy Lin ĜádnČ platila dlužné pojistné, jí bylo na základČ její žádosti odpuštČno penále 5.000,- Kþ. V souþasné dobČ Lin i nadále legálnČ pracuje a žádné dluhy na zdravotním pojištČní nemá. Kdo platí zdravotní pojištČní? Pokud pracuješ, platí za Tebe zdravotní pojištČní zamČstnavatel, když studuješ nebo jsi evidován/a na úĜadu práce, platí jej stát. Pokud nestuduješ, nepracuješ, ani nejsi evidován/a na úĜadu práce, musíš si zdravotní pojištČní platit sám/a, což pĜedstavuje asi 1.080,- Kþ za mČsíc. Tato þástka se však mĤže zmČnit.

35

Co se stane, když si zdravotní pojištČní platit nebudu? Když to neudČláš, poroste Ti na zdravotním pojištČní dluh, který budeš muset stejnČ zaplatit. Navíc budeš muset zaplatit také penále (pokuta za to, že jsi pojistné neplatil/a). V krajním pĜípadČ Ti mĤže dokonce hrozit exekuce (tj. zabavení majetku a obestavení úþtu). Platit zdravotní pojištČní bys mČl/a ĜádnČ a vþas. Jeho neplacení Ti v budoucnu mĤže zpĤsobit problémy, napĜ. pĜi žádosti o udČlení obþanství. Kde se dozvím o tom, zda mám dluh na zdravotním pojištČní a kolik dluh þiní? Pokud si nebudeš jistý/á, zda máš nČjaký dluh na zdravotním pojištČní, staþí si zajít na zdravotní pojišĢovnu v místČ bydlištČ, kde Ti Ĝeknou, zda nČjaké pojistné dlužíš, þi ne. V jakých dalších pĜípadech je nutné jít na zdravotní pojišĢovnu? Když se pĜestČhuješ do nového bytu a zmČníš adresu svého trvalého bydlištČ, musíš zajít na zdravotní pojišĢovnu a tuto zmČnu bydlištČ nahlásit. Když se zaeviduješ na úĜadu práce jako uchazeþ o zamČstnání, musíš pĜijít na zdravotní pojišĢovnu do 8 dnĤ od zaevidování a pĜinést s sebou kartiþku uchazeþe o zamČstnání, kterou dostaneš na úĜadu práce. Výjimka: Když získáš práci a podepíšeš se svým zamČstnavatelem pracovní smlouvu, je TvĤj zamČstnavatel povinen sám TČ pĜihlásit na zdravotní pojišĢovnu do 8 dnĤ od Tvého nástupu do práce. Ty však mĤžeš pojišĢovnu zkontaktovat a zjistit, zda TČ zamČstnavatel opravdu pĜihlásil.

4. FINANýNÍ POMOC V ýeské republice existuje systém finanþní pomoci (sociální zabezpeþení) pro pĜípad, kdy Tvé pĜíjmy nedosahují urþitých þástek, kterými jsou životní a existenþní minimum. Jejich výše je stanovena státem. ŽIVOTNÍ A EXISTENýNÍ MINIMUM Co to je životní a existenþní minimum? Životní a existenþní minimum je nejnižší možná þástka penČz, za kterou jsi schopen/a se každý mČsíc uživit (to znamená koupit si jídlo a další vČci potĜebné k životu). Jak vysoké je životní minimum? Výše životního minima závisí na poþtu osob, které spoleþnČ žijí a na jejich vČku (þástky životního minima jsou platné od 1. 1. 2007, platí i od 1. 1. 2010). x pro jednotlivce 3.126,- Kþ x pro první dospČlou osobu v domácnosti 2.880,- Kþ x pro druhou a další dospČlou osobu v domácnosti 2.600,- Kþ x pro nezaopatĜené dítČ ve vČku do 6 let 1.600,- Kþ x pro nezaopatĜené dítČ ve vČku6 až 15 let 1.960,- Kþ x pro nezaopatĜené dítČ ve vČku15 až 26 let 2.250,- Kþ Pozn.: NezaopatĜeným dítČtem ve vČku 18 až 26 let se rozumí pouze student/ka denního studia.

36

PĜíklady životního minima: jednotlivec 2 dospČlí 1 dospČlý a 1 dítČ ve vČku 3 let 2 dospČlí, 1 dítČ ve vČku 7 let

2.880 + 2.600 = 2.880 + 1.600 = 2.880 + 2.600 + 1.960 =

3.126,5.480,4.480,7.440,-

Kþ Kþ Kþ Kþ

Do celkové þástky se zapoþítává pĜíjem všech þlenĤ rodiny žijících v jedné domácnosti, tzn., je-li napĜ. tĜíþlenná rodina, z níž pracuje pouze jeden a jeho pĜíjem je vyšší než þástka životního minima pro celou rodinu, pak už nemají nárok na finanþní pĜíspČvek. V pĜípadČ, že tato þástka nedosahuje výše životního minima, mohou požádat o její dorovnání. Jak vysoké je existenþní minimum? Existenþní minimum þiní mČsíþnČ 2.020,- Kþ. V pĜípadČ, že nepracuješ a tudíž nemáš možnost si za mČsíc vydČlat ani þástky dosahující životního þi existenþního minima, mĤžeš mít nárok na rĤzné finanþní þi vČcné pĜíspČvky (dávky) þi sociální služby, které ve vČtšinČ pĜípadĤ poskytuje stát. Nemám po odchodu ze ZDC práci ani peníze. Co mohu dČlat? Pokud máš povolený trvalý pobyt, nebo pĜechodný pobyt jako rodinný pĜíslušník obþana EU, nebo udČlenou mezinárodní ochranu (azyl, doplĖkovou ochranu), mĤžeš se obrátit na sociální odbor obecního úĜadu v místČ, kde bydlíš, s žádostí o pomoc v hmotné nouzi. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou: pĜíspČvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimoĜádná okamžitá pomoc. Na koho se mĤžu v pĜípadČ potĜeby obrátit? Kdykoliv budeš potĜebovat poradit, na jaké sociální dávky máš nárok, jak vyplnit formuláĜ zdravotní pojišĢovny, doporuþit lékaĜe, najít adresy úĜadĤ práce þi cokoliv dalšího, obraĢ se na sociální pracovníky nČkteré z neziskových organizací. Jejich adresy jsou uvedeny v adresáĜi na konci brožurky. ZároveĖ se mĤžeš v pĜípadČ potĜeby obrátit na sociálního kurátora pro dospČlé, kterého najdeš na sociálním odboru obecního úĜadu podle místa, kde bydlíš.

5. UZAVěENÍ MANŽELSTVÍ Kde je možné požádat o uzavĜení manželství? Žádost o uzavĜení manželství se podává na matriþním úĜadČ (matrice) v místČ, kde se bude konat sĖatek. Kde je možné vyzvednout dotazník k uzavĜení manželství? Na kterékoli matrice (matriþní úĜad), které najdeš na každém obecním úĜadČ. Jaké doklady se musí pĜedložit spoleþnČ s dotazníkem? x Rodný list. x Doklad o státním obþanství (platný pas). x Doklad o právní zpĤsobilosti k uzavĜení manželství ze zemČ pĤvodu (právní zpĤsobilost znamená, že jsi dosáhl/a vČku vhodného k uzavĜení manželství a jsi schopen/a sám/a za sebe jednat). x Potvrzení o osobním stavu ze zemČ pĤvodu (doklad o tom, že jsi svobodný/á, rozvedený/á). x Potvrzení o oprávnČnosti pobytu na území ýR (vydává cizinecká policie a v den sĖatku nesmí být starší 7 pracovních dnĤ).

37

Všechny listiny musí být ovČĜené a úĜednČ pĜeložené do þeského jazyka. BČhem svatebního obĜadu je nutná pĜítomnost soudního tlumoþníka, kterého si musí obstarat na své náklady snoubenci. Je možné nČkterý z dokladĤ prominout? Matriþní úĜad mĤže pĜedložení uvedených dokladĤ prominout, pokud je jejich obstarání spojeno s tČžko pĜekonatelnou pĜekážkou. Je možné po uzavĜení sĖatku s obþanem ýR požádat o pobyt? Ano, po uzavĜení sĖatku s þeským obþanem je možné podat žádost o povolení k pĜechodnému pobytu jako rodinný pĜíslušník obþana EU (ýR). Po dvou letech nepĜetržitého pĜechodného pobytu na území ýR je pak možné požádat o trvalý pobyt.

38

SLOVNÍýEK POJMģ Nezletilý bez doprovodu – osoba mladší 18 let, která do ýeské republiky pĜicestovala bez doprovodu rodiþĤ nebo jiných dospČlých osob, které za ni odpovídají podle zákonĤ nebo zvyklostí její zemČ. Opatrovník – každému nezletilému bez doprovodu je ustanoven opatrovník, který chrání jeho práva a zájmy po celou dobu jeho pobytu na území ýR, a to do doby, kdy nezletilý dosáhne vČku 18 let. Zákon o azylu (zákon þ. 325/1999 Sb.) - upravuje vstup a pobyt cizince, který v ýR žádá o udČlení mezinárodní ochrany. Tento zákon dále upravuje prĤbČh azylového Ĝízení, práva a povinnosti žadatelĤ o udČlení mezinárodní ochrany. Mezinárodní ochrana (azyl, doplĖková ochrana) – ochranný pobyt, který stát poskytuje uprchlíkovi v souvislosti s jeho pronásledováním zpravidla z dĤvodĤ politických (v ýR jsou dĤvody udČlení azylu specifikovány v zákonČ o azylu). Azylant – osoba, které byla v ýeské republice udČlena mezinárodní ochrana formou azylu. Azylant v ýR pobývá na základČ trvalého pobytu a má stejná práva jako þeští státní obþané (s výjimkou práva volebního). Trvalý pobyt – druh pobytu na území ýR, který cizinci zaruþuje stejná práva, jaká má každý obþan ýR (s výjimkou práva volebního). Pouze z tohoto typu pobytu je možné za splnČní nČkolika podmínek žádat o státní obþanství ýR. Zákon o pobytu cizincĤ (zákon þ. 326/1999 Sb.) – tzv. cizinecký zákon upravuje podmínky vstupu a pobytu cizince na území ýeské republiky, vþetnČ jeho vycestování z území. ZaĜízení pro zajištČní cizincĤ – tzv. detence, je zaĜízení, do kterého je umístČn cizinec na základČ rozhodnutí o zajištČní. Policie je oprávnČna zajistit cizince z dĤvodĤ neoprávnČného vstupu na území, za úþelem pĜedání cizince podle mezinárodní smlouvy a dále také na základČ zahájení Ĝízení o správním vyhoštČní. Správní vyhoštČní – znamená ukonþení pobytu cizince na území ýR a zároveĖ stanovení zákazu budoucího pobytu v ýR v délce od 1 roku do 10 let. Rozhodnutí o správním vyhoštČní vydává Policie ýR. ZaĜízení pro dČti – cizince (Modrá škola a Permon) – je dČtským domovem, který poskytuje péþi nezletilým cizincĤm (dČtem a mladým lidem mladším 18 let), kteĜí se na území ýR nacházejí bez doprovodu svých rodiþĤ þi jiných pĜíbuzných. Toto zaĜízení poskytuje péþi také dČtem – cizincĤm, kteĜí sice rodiþe v ýR mají, ale ti se o nČ nemohou z rĤzných dĤvodĤ starat. Ústavní výchova – znamená svČĜení dítČte (mladšího 18 let) do péþe ústavu (dČtského domova, zaĜízení pro dČti – cizince) v pĜípadČ, že dítČ nemá rodiþe þi jiné pĜíbuzné, kteĜí by se o nČj mohli postarat. O svČĜení dítČte do ústavní výchovy rozhoduje soud. Dobrovolná repatriace – znamená dobrovolný návrat cizince do zemČ pĤvodu, nebo jiného státu. ýR mĤže nést náklady spojené s návratem žadatele o mezinárodní ochranu. Evropská unie (EU) – mezinárodní spoleþenství vČtšiny evropských státĤ. Státy EU navzájem spolupracují v nejrĤznČjších oblastech (obchod, migrace apod.).

39

ýlenské státy EU (k 1. 1. 2007): Belgie, Bulharsko, ýeská republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maćarsko, NČmecko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, ěecko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanČlsko, Švédsko, Velká Británie. Nevládní organizace (nestátní organizace) – organizace zabývající se obecnČ prospČšnou þinností, avšak nezĜizovaná státem a na státu nezávislá. RejstĜík trestĤ – evidence všech osob, ve které je uvedeno, zda se dopustili trestného þinu þi nikoliv.

40

KONTAKTY

Přehled organizací, které pomáhají uprchlíkům a cizincům v ČR: Organizace pro pomoc uprchlíkům Kovářská 4 190 00 Praha 9 tel: 284 683 545, 284 683 714 fax: 233 371 258 e-mail: [email protected] http://www.azyl.cz, www.opu.cz

Organizace pro pomoc uprchlíkům, Pobočka Brno Leitnerova 9/682 602 00 Brno tel/fax: 543 210 443 mobil: 731 928 388 e-mail: [email protected]

OPU – pobočka Plzeň Tylova 1, Plzeň tel.: 377 222 098 mobil: 739 413 989

OPU – pobočka České Budějovice Žižkova třída 1 370 01 České Budějovice tel.: 387 747 281, 739 413 983 fax: 387 747 281

Sdružení pro integraci a migraci Senovážná 2 110 00 Praha 1 tel.: 224 224 379 fax: 224 239 455 e-mail: [email protected] http://www.uprchlici.cz

Centrum pro integraci cizinců Kubelkova 55 130 00 Praha 3 tel/fax: 222 713 332 e-mail: [email protected] http://www.cicpraha.org

Sdružení občanů zabývající se emigranty Mostecká 5 614 00 Brno tel.: 545 213 643 fax: 515 536 356 e-mail: [email protected]

Česká katolická charita Vladislavova 12 110 00 Praha 1 tel.: 296 243 330 fax: 296 243 333 e-mail: [email protected] Berkat Rumunská 24 120 00 Praha 2 tel./fax: 224 941 415 e-mail: [email protected]

Poradna pro integraci Senovážná 2 110 00 Praha 1 tel.: 224 233 034 fax: 224 213 426 e-mail: [email protected] http://www.p-p-i.cz

41

Mezinárodní organizace pro migraci-IOM Čechova 23 170 00 Praha 7 tel.: 233 370 160, 233 376 790 fax: 233 382 259 http://www.iom.cz http://www.charita.cz e-mail: [email protected], [email protected]

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Praze Náměstí Kinských 6 P. O. BOX 210 150 00 Praha 5 tel/fax: 257 199 860/1 e-mail: [email protected] http://www.unhcr.cz Multikulturní centrum Praha Vodičkova 36 (Palác Lucerna) 116 02 Praha 1 tel.: 296 325 345 e-mail: [email protected] http://www.mkc.cz

o. s. Meta Sdružení pro příležitosti mladých migrantů Rumunská 29 120 00 Praha 2 tel./fax: 222 521 446 e-mail: [email protected] http://www.meta-os.cz

Krajské pracoviště Jihočeský kraj Pražská 23 370 74 České Budějovice tel.: 974 220 390, 974 220 391

Státní instituce Odbor azylové a migrační politiky Minsterstva vnitra ČR - pobočky

pracoviště Praha - Bohdalec Nad Vršovskou Horou 88/4 101 00 Praha 10 tel.: 974 847 715, 974 847 701

pracoviště Praha - Letná - je určeno pro přijímání žádostí o trvalý pobyt z humanitárních důvodů a po 4 letech azylové procedury Nad Štolou 3 170 34 Praha 7 tel.: 974 833 142

Krajské pracoviště Ústecký kraj Ladova 38 400 11 Ústí nad Labem tel.: 974 420 780, 475 621 511, 475 621 699

Krajské pracoviště Královéhradecký a Pardubický kraj Ulrichovo náměstí 810 500 02 Hradec Králové tel.: 974 520 781, 974 520 782

Krajské pracoviště Liberecký kraj Rýnovická 46 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 974 474 801, 483 302 789

Krajské pracoviště kraje Vysočina Vrchlického 46 586 04 Jihlava tel.: 974 266 830, 974 266 831

Krajské pracoviště Karlovarský kraj Krymská 47 360 01 Karlovy Vary tel.: 353 226 683

Krajské pracoviště Jihomoravský kraj Hněvkovského 30/65 617 00 Brno tel.: 543 213 313

Krajské pracoviště pro Prahu a Středočeský kraj

Krajské pracoviště Plzeňský kraj Americká 3 301 00 Plzeň tel.: 731 670 553

Krajské pracoviště Zlínský kraj náměstí T.G.Masaryka 3218 760 01 Zlín tel.: 974 662 821

42

Krajské pracoviště Olomoucký kraj U Výstaviště 3183/18 750 02 Přerov tel.: 974 760 390, 974 760 399

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Na poříčním právu 1/376 128 01 Praha 2 tel.: 221 921 111 fax: 224 918 391 e-mail: [email protected] www.mpsv.cz

Krajské pracoviště Moravskoslezský kraj Českobratrská 7 702 00 Ostrava tel.: 974 720 399, 595 135 901

Kancelář veřejného ochránce práv Údolní 39 602 00 Brno tel.: 542 542 888 fax: 542 542 112 e-mail:[email protected] http://www.ochrance.cz

Ředitelství služby cizinecké policie Olšanská 2, pošt. schránka 78 130 51 Praha 3 tel.: 974 841 219 Info linka: 974 841 356, 974 841 357

Úřad Městské části Praha 5 Odbor sociální Oddělení sociální prevence Plzeňská 314/115 150 22 Praha 5 tel.: 257 000 677 fax:257 000 619 www.praha5.cz

Kontakty na jednotlivá oddělení CP: www.policie.cz/clanek/kontakty-nareditelstvi-sluzby-a-jednotliva-oblastnireditelstvi.aspx

Úřady práce

Úřad práce pro Prahu 4, 11, 12 Údolní 1147 140 00 Praha 4 Centrála: 241 090 066 Zprostředkování práce: 241 090 055

Městský úřad Dobříš Odbor sociální Mírové náměstí 119 263 01 Dobříš tel.: 318 533 374 Fax:318 533 375 www.mestodobris.cz

Úřad práce pro Prahu 5, 13, 16 a 17 Štefánikova 21 150 00Praha 5 Centrála: 257 286 999 Zprostředkování práce: 257 286 980

Praha Úřad práce hl. města Prahy Domažlická 11 130 00 Praha 3 Centrála: 221 921 111

Úřad práce pro Prahu 6 Bělohorská 165 169 00 Praha 6 Centrála: 283 085 650 Zprostředkování práce: 233 085 671

Úřad práce pro Prahu 1 a 2 Bělehradská 214 120 00 Praha 2 Centrála: 221 592 351 Zprostředkování práce: 221 592 352

Úřad práce pro Prahu 9, 14, 18, 19, 20 a 21 Sokolovská 14 190 00 Praha 9 Centrála: 286 019 750 Zprostředkování práce: 286 019 759

Úřad práce pro Prahu 3 Roháčova 13 130 00 Praha 3 Centrála: 221 466 780 Zprostředkování práce: 221 466 771

43

Úřad práce pro Prahu 10, 15 a 22 Vršovická 68 101 00 Praha 10 Centrála: 267 312 332, 267 312 518 Zprostředkování práce: 267 312 332

Úřad práce pro Prahu 7 a 8 Stejskalova 180 00 Praha 8 Centrála: 284 007 680 Zprostředkování práce: 284 007 660

Kontakty na úřady práce v jiných městech jsou na: www.portal.mpsv.cz/kontakty Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Praha Kladenská 103/105 160 00 Praha 6 tel.: 235 364 006, 235 007 410 www.suip.cz/oip03 Kontakty na další pobočky inspektorátu práce lze najít na: www.suip.cz

Všeobecná zdravotní pojišťovna Praha Úřadovna Praha 1 Na Perštýně 6 110 01 Praha 1 Centrála: 221 668 111

Úřadovna Praha 6 Vítězné nám. 9 160 00 Praha 6 tel.: 224 307 244

Úřadovna Praha 3 Orlická 2 130 00 Praha 3 tel.: 221 753 114

Úřadovna Praha 8 Sokolovská 155 180 00 Praha 8 tel.: 284 825 682

Úřadovna Praha 4 Antala Staška 80 140 00 Praha 4 tel.: 261 006 223

Územní pracoviště Praha-východ Veltruská 586 190 00 Praha 9 tel.: 283 113 111

Úřadovna Praha 5 Radlická 1 150 00 Praha 5 tel.: 257 320 260

Územní pracoviště Praha-západ Kutvirtova 339/5 150 00 Praha 5-Radlice tel.: 233 006 111

Kontakty na pobočky VZP v jiných městech jsou na: www.vzp.cz (odkaz Pobočky)

44

Sociální pojištění Česká správa sociálního zabezpečení Ústředí ČSSZ Křížová 25 225 08 Praha 5 tel.: 257 061 111 Kontakty na pobočky ČSSZ lze najít na: www.cssz.cz/cz/kontakty/krajskaa-okresni-pracoviste/ Ubytovny www.ubytovny.net http://www.ubytovny-v-praze.cz/ http://www.levneubytovny.cz/ Ubytovna Siesta Pod Šancemi 5/443 Praha 9 tel.: 266 310 012 fax.: 266 310 012 e-mail: [email protected] Domy na půl cesty Praha DOM, o.s. - Dům Otevřených možností Braunerova 22 180 00 Praha 8 tel.: 283 840 795 fax: 283 840 877 e-mail: [email protected] www.dom-os.cz

Dům na půl cesty - OPU Informace na stránkách Organizace pro pomoc uprchlíkům – www.opu.cz Další domy na půl cesty najdete na webových stránkách: www.odchazim.cz

Domov na půl cesty MAJÁK (o.s. ENYA) Praha 4 - Michle U Michelského mlýna 25 [email protected] http://www.enyamajak.cz www.enyaorg.cz

45

Azylové domy Praha

www.armadaspasy.cz www.charita.cz www.azylovedomy.cz

La Strada – azyl pro osoby obchodované a vykořisťované tel.: 222 721 810 P.O.Box 305 110 00 Praha 1

Další azylové domy najdete na webových stránkách: www.odchazim.cz

Krizové linky a krizová centra La Strada ČR – prevence obchodu s lidmi P.O.Box 305 111 21 Praha 1 tel.: 222 721 810 e-mail: [email protected] www.strada.cz SOS/info linka: 222 717 171 Bílý kruh bezpečí (pomoc obětem trestných činů v ČR) U Trojice 2 150 00 Praha 5 Linka Bílého kruhu bezpečí 257 317 110 (nonstop) www.bkb.cz ROSA (pomoc ženám – obětem domácího násilí) Podolská 242/25 147 00 Praha 4 tel.: 241 432 466 S.O.S. tel.: 602 246 102 (Po-Pá: 8-18 hod.) e-mail: [email protected], [email protected] Dětské krizové centrum, o. s. V Zápolí 1250 141 00 Praha 4 tel.: 241 480 511 fax: 241 480 511 e-mail: [email protected] www.dkc.cz

46

Název linky

Telefon

Zaměření

Provozní doba

Linka důvěry RIAPS

222 580 697

Celá populace, jakékoliv životní krize

Nonstop

Linka bezpečí

800 155 555

Děti, jakékoliv životní krize

Nonstop

Linka důvěry CKI

284 016 666

Celá populace, jakékoliv životní krize

Nonstop

Linka důvěry DKC

241 484 149

Týrané a zneužívané děti

Nonstop

Bílý kruh bezpečí

257 317 100

Pomoc obětem trestných činů

Nonstop

Dona linka

251 511 313

Oběti domácího násilí

Nonstop

Poradenská linka K-centrum

283 872 186

Drogově závislí a drogami ohrožení

8-21 hod denně

Poradenská linka, Prev-centrum

233 355 459

Drogově závislí a prevence soc. patolog. jevů

10-15 po, čt, pá 10-19 út, st

INFO a SOS Linka La Strada

222 717 171

Nucená prostituce a vykořisťování

Krizové centrum RIAPS

222 586 768

Celá populace, jakékoliv životní problémy

Centrum krizové intervence

284 016 110

Celá populace, jakékoliv životní problémy

Dětské krizové centrum

241 480511

Týrané a zneužívané děti

Kontakty na další krizová centra a krizové linky lze najít na: www.remedium.cz/vzdelavaci-programy/adresar-krizovych-sluzeb/zobrazit_krizova_centra.php www.linkyduvery.cz/show.php?sk=8

47

Nabídka práce na internetu www.jobs.cz www.jobmaster.cz www.prace.cz www.sprace.cz www.hledampraci.cz www.zamestnani.cz http://prace.centrum.cz www.hotjobs.cz www.jobpilot.cz Brigády www.brigady.cz www.student.cz http://brigady.vzdelani.cz www.nabrigadu.cz Pracovní agentury www.majora.cz www.adecco.cz www.unijob.cz Nabídka bydlení na internetu www.bydleni.cz www.sreality.cz www.byty.cz www.spolubydlici.cz www.bydlime.cz www.nemovistosti.cz

48

Nájemní smlouva (smlouva o nájmu bytu) (vzor) Pronajímatel: ............ ...............(jméno a pĜíjmení, datum narození, rodné þíslo, adresa trvalého pobytu) a nájemce………………..(jméno a pĜíjmení, datum narození, rodné þíslo, adresa trvalého pobytu) uzavírají tuto nájemní smlouvu: I. Úvodní ustanovení Pronajímatel prohlašuje, že je výluþným vlastníkem následujícího bytu: adresa ………. , þ.p. ……… , patro ………. , þíslo bytu ……… .

II. PĜedmČt nájmu PĜedmČtem nájmu je byt uvedený v þlánku I. o celkové výmČĜe podlahové plochy ………..m2. Byt sestává z pokoje (……….m2), kuchynČ (…….. m2), koupelny (….. m2), WC (……. m2) a pĜedsínČ (…….. m2). Souþástí bytu je sklepní kóje þ. ……(….. m2). Vybavení bytu tvoĜí ………….. (napĜ. vana, WC mísa, umyvadlo, kuchyĖská linka s dĜezem a 3 topná tČlesa) Pronajímatel tímto pĜenechává byt nájemci do užívání. Spolu s bytem má nájemce právo spoluužívat spoleþné prostory domu a sklep.

III. Doba trvání nájmu Varianta 1. (na dobu urþitou): Nájemní smlouva se uzavírá na dobu urþitou, poþínaje dnem ………….…, konþe dnem ……………... Varianta 2. (na dobu neurþitou) Nájem se uzavírá od dne………………… na dobu neurþitou.

Nájem konþí uplynutím sjednané nájemní doby (u nájmu na dobu urþitou), nebo písemnou dohodou smluvních stran,

49

nebo výpovČdí podanou pronajímatelem z dĤvodĤ uvedených v § 711 obþanského zákoníku (napĜ. nájemce hrubČ porušuje dobré mravy v domČ, nájemce hrubČ porušuje povinnosti vyplývající z nájmu bytu, nájemce nezaplatil nájemné atd.) nebo výpovČdí podanou nájemcem bez udání dĤvodĤ s výpovČdní lhĤtou 3 mČsíce.

IV. Nájemné Nájemné za užívání bytu þiní ……..……… Kþ za kalendáĜní mČsíc. Nájemné bude zasíláno jednou za kalendáĜní mČsíc a to k 15 dni kalendáĜního mČsíce na bankovní úþet pronajímatele þ……….………. (nebo pĜedáváno v hotovosti). V nájemném nejsou zahrnuty poplatky za následující služby spojené s nájmem: elektrická energie, vodné a stoþné, ústĜední vytápČní. Poplatky za uvedené služby budou hrazeny spolu s nájemným zálohovČ. Záloha na poplatky za služby je stanovena ve výši …………… Kþ. Zálohy budou zasílány jednou za kalendáĜní mČsíc a to k 15 dni kalendáĜního mČsíce na bankovní úþet þ……….………. . Skuteþná cena elektrické energie, vodného a stoþného bude stanovena na základČ násl. údajĤ: 1. ElektromČru instalovaného u bytu a ceníku poskytovatele elektrické energie. Stav elektromČru ke dni poþátku nájemní smlouvy ………. . 2. VodomČru instalovaného u bytu a ceníku poskytovatele vody. Stav vodomČru ke dni poþátku nájemní smlouvy ………. . Cena tepelné energie (ústĜední vytápČní) bude rozpoþítána na jednotlivé byty na základČ spotĜeby tepelné energie ve všech bytových jednotkách v budovČ. K vyúþtování skuteþných cen a záloh dojde ………. (den/kalendáĜní mČsíc, zpravidla jednou roþnČ).

V. Práva a povinnosti spojené s nájmem bytu Práva a povinnosti spojené s nájmem bytu vyplývají z obþanského zákoníku § 687 až § 695. Nájemce bytu je povinen: (¨napĜíklad): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Užívat pronajatý byt pouze k bydlení Nepoškozovat byt a dĤm, Chovat se tak, aby byl v domČ poĜádek a klid, Umožnit pronajímateli alespoĖ jednou za þtvrt roku vstup do bytu, aby pronajímatel mohl stav bytu prĤbČžnČ kontrolovat; tuto návštČvu oznámí pronajímatel nájemci písemnČ nebo telefonicky alespoĖ týden pĜedem, Odstranit závady a poškození, které v domČ a bytČ zpĤsobil sám nebo ten, kdo s ním bydlí, ProvádČt na vlastní náklady bČžnou údržbu bytu a drobné opravy související s jeho užíváním; potĜebu jiných oprav hlásit neprodlenČ pronajímateli. Udržovat þistotu pĜed svým bytem (stanoven domovní úklidový rozvrh). Neskladovat v bytČ (vþetnČ sklepní kóje) toxické a hoĜlavé látky v množství, jež by mohlo ohrozit zdraví a bezpeþnost osob v budovČ.

Nájemce není oprávnČn bez pĜedchozího písemného souhlasu pronajímatele byt dále podnajímat ani v nČm provádČt stavební þi jiné úpravy.

50

VI. Další ustanovení Nájemce se seznámil se stavem pronajímaného bytu. Byt pĜebírá bez závad zpĤsobilý k okamžitému nastČhování a bydlení, což podpisem této smlouvy potvrzuje. Po skonþení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli byt ve stavu, v jakém ho pĜevzal, s pĜihlédnutím k obvyklému opotĜebení. Klíþe od bytu uvedeného v þlánku I. této smlouvy a od sklepních prostor pĜedal pronajímatel nájemci pĜi podpisu této smlouvy.

VII. Prohlášení stran ObČ strany prohlašují, že si nájemní smlouvu sepsanou na základČ svobodné vĤle pĜeþetly a s jejím obsahem souhlasí. Na dĤkaz toho pĜipojují své podpisy. V …………….dne……………….

……………………….. pronajímatel

………………………. nájemce

51

VýpovČć z nájmu bytu (výpovČć daná nájemcem) (vzor)

Pronajímatel: (jméno a pĜíjmení pronajímatele, datum narození/ rodné þíslo, adresa trvalého pobytu)

VČc: VýpovČć z nájmu bytu v domČ þ. …… v ulici……………… ve mČstČ……………………

Na základČ nájemní smlouvy ze dne ……………….mám na dobu neurþitou pronajatý a užívám byt …………… (napĜ. 3 + 1 s pĜíslušenstvím) ve ………… poschodí domu þ. p. ……..v ………. ulici v ………….. (mČsto). Nájem uvedeného bytu tímto vypovídám v tĜímČsíþní lhĤtČ, která poþne bČžet dnem ……………. Nájem tak skonþí k ………………..

V …………….. dne ………………. Nájemce: (jméno a pĜíjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu)

……………………………. podpis nájemce

Pozn: VýpovČć musí být podána písemnČ. VýpovČdní lhĤta þiní nejménČ 3 mČsíce a zaþíná bČžet prvním dnem kalendáĜního mČsíce po dni doruþení výpovČdi druhému úþastníkovi. NapĜ. výpovČć je doruþena pronajímateli dne 20.6.2010, výpovČdní doba tak zaþne bČžet 1.7.2010 a skonþí po uplynutí 3 mČsícĤ, tedy 30.9.2010.

52

Pracovní smlouva (vzor)

ZamČstnavatel: ............ (název a sídlo zamČstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresa zamČstnavatele, je-li fyzickou osobou, Iý, DIý) a zamČstnanec: ...............(jméno a pĜíjmení zamČstnance, datum narození, rodné þíslo, adresa trvalého pobytu) uzavírají tuto pracovní smlouvu: 1. Pracovní pomČr vzniká dne .......(jako den nástupu do práce mĤže být uvedeno pĜesné datum nebo mĤže být urþen i jinak, napĜ. splnČním podmínky úspČšného ukonþení studia, apod.) 2. Druh práce ........ 3. Místo výkonu práce .......(obec a organizaþní jednotka zamČstnavatele, pĜíp. širší vymezení). 4. Pracovní pomČr se sjednává na dobu a) neurþitou b) urþitou do .....(konkrétní doba trvání pracovního pomČru). 5. Sjednává se zkušební doba, která þiní .........(nejdéle 3 mČsíce). 6. Další ujednání: a) informace o nároku na délku dovolené na zotavenou, popĜ. uvedení zpĤsobu urþování nároku na dovolenou (nebo odkaz na pĜíslušný pĜedpis- zákoník práce), b) údaj o výpovČdních dobách (nebo odkaz na pĜíslušný pĜedpis- zákoník práce), c) údaj o mzdČ a zpĤsobu odmČĖování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a zpĤsobu vyplácení mzdy d) stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby (nebo odkaz na pĜíslušný pĜedpis – zákoník práce). 7. PĜed uzavĜením pracovní smlouvy zamČstnavatel seznámil zamČstnance s právy a povinnostmi, které pro nČho z pracovní smlouvy vyplývají, pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. PĜi nástupu do práce byl zamČstnanec seznámen s pracovním Ĝádem platným u zamČstnavatele a s právními a ostatními pĜedpisy k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci, jež musí pĜi své práci dodržovat. ZamČstnanec byl také ĜádnČ seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitĜními pĜedpisy. 8. Ode dne vzniku pracovního pomČru je zamČstnavatel povinen pĜidČlovat zamČstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytváĜet podmínky pro úspČšné plnČní jeho pracovních úkolĤ a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními pĜedpisy nebo kolektivní þi pracovní smlouvou. 9. Ode dne vzniku pracovního pomČru je zamČstnanec povinen podle pokynĤ zamČstnavatele konat osobnČ práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní dobČ a dodržovat povinnosti vyplývající pro zamČstnance z pracovního pomČru.

53

10. Sjednaný obsah této pracovní smlouvy lze mČnit, dohodne-li se zamČstnavatel a zamČstnanec na jeho zmČnČ. ZmČna musí být provedena písemnČ. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místČ, než byly sjednány v pracovní smlouvČ, je zamČstnanec povinen jen výjimeþnČ v pĜípadech uvedených v ust. § 37 a § 38 zákoníku práce. 11. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy se Ĝídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími pĜedpisy upravujícími pracovnČprávní vztahy. Tato smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno pĜevzal zamČstnavatel a druhé zamČstnanec. V..................................... dne ........................ ........................................... podpis zamČstnance

………………………………… razítko a podpis zamČstnavatele

54

VýpovČć z pracovního pomČru (výpovČć daná zamČstnancem) (vzor)

ZamČstnavatel: ............ (název a sídlo zamČstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresa zamČstnavatele, je-li fyzickou osobou, Iý, DIý)

VČc: VýpovČć z pracovního pomČru Na základČ pracovní smlouvy pracuji u vaší spoleþnosti ode dne ……………….. jako ……………. Tímto podávám dle zákoníku práce výpovČć z pracovního pomČru. MĤj pracovní pomČr konþí uplynutím dvoumČsíþní výpovČdní doby - ke dni ………………...

V ………………. dne ………………..

ZamČstnanec: (jméno a pĜíjmení zamČstnance, datum narození, rodné þíslo, adresa trvalého pobytu)

....................... podpis

VýpovČć byla doruþena zamČstnavateli dne…… ………………..

Pozn: VýpovČć musí být podána písemnČ. VýpovČć lze podat s udáním dĤvodĤ nebo bez udání dĤvodu. VýpovČdní lhĤta þiní nejménČ 2 mČsíce a zaþíná bČžet prvním dnem kalendáĜního mČsíce po dni doruþení výpovČdi. NapĜ. výpovČć je doruþena zamČstnavateli dne 20.6.2010, výpovČdní doba tak zaþne bČžet 1.7.2010 a skonþí po uplynutí 2 mČsícĤ, tedy 31.8.2010.

55

Poznámky

56

Poznámky

57

Organizace pro pomoc uprchlíkům Kovářská 939/4, 190 00 Praha 9 tel.: +420 284 683 545, +420 284 683 714, mobil: +420 739 413 983, fax: +420 233 371 258 e-mail: [email protected], www.opu.cz