KONZULTACE S EVROPSKÝMI REGIONY A MĚSTY
Váš názor na strategii Evropa 2020 (v návaznosti na konzultaci s evropskými regiony a městy ohledně nové strategie pro udržitelný růst, kterou VR provedl v roce 2009) Dne 3. března 2010 navrhla Evropská komise strategii „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, která je nástupcem Lisabonské strategie (viz popis v příloze II). Evropská rada má nyní podpořit celkový přístup strategie a hlavní cíle EU a s konečnou platností tuto strategii schválit. Některé důležité otázky, které mají význam pro místní a regionální orgány, však ve strategii zůstávají i nadále otevřené. To se týká např. potřeby odlišných cílů pro územní celky, potřeby ukazatelů nad rámec HDP, stávající úlohy místních a regionálních orgánů při vytváření a provádění strategie, vztahu mezi strategií Evropa 2020, politikou soudržnosti a rozpočtem EU a potřeby informovat o nové strategii všechny občany EU (viz informační poznámka v příloze I). Je velmi důležité, aby tyto otázky byly odpovídajícím způsobem řešeny před konečným přijetím strategie Evropa 2020, ke kterému má dojít na červnovém zasedání Evropské rady. Zašlete váš názor čelním představitelům a EU a členských států, kteří budou jednat na červnovém zasedání Evropské rady. Váš příspěvek je důležitý. Všechny podrobnosti naleznete na: http://portal.cor.europa.eu/europe2020/ Příspěvky je možné zasílat v jakémkoliv úředním jazyce EU. Budou zveřejněny na této internetové stránce v původním jazyce a v angličtině (bez vašich kontaktních údajů) Své odpovědi prosím zašlete ve formátu Word (doc) na tuto adresu:
[email protected]. Pokud možno, použijte prázdné kolonky přímo v tomto dokumentu.
Lhůta pro zaslání: pondělí 12. dubna 2010
.../...
CS
-2-
1
Jméno a příjmení odesílatele : Kontaktní údaje (adresa, telefon, e-mail) Zastupovaná instituce Země
1.
Liberec Region Czech Republic
Cíle strategie EVROPA 2020
Komise převedla 3 priority strategie Evropa 2020 (inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění) na 5 hlavních cílů na evropské úrovni: 1. 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo mít zaměstnání, 2. 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje, 3. v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo takzvaných cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30% za příznivých podmínek), 4. podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo mít vysokoškolské vzdělání, 5. počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů. Komise žádá členské státy, aby do červnového zasedání Evropské rady převedly tyto cíle do podoby cílů vnitrostátních, a tak přizpůsobily strategii své konkrétní situaci a zohlednily odlišné podmínky a výchozí pozice v různých státech. 1.1 Jsou tři rozměry strategie (hospodářský, sociální a environmentální) dobře vyváženy? Pokud ne, uveďte proč. Cíle nezahrnují strukturální reformy a zlepšení podnikatelského prostředí a trhu práce, u cíle „snížit počet osob ohrožených chudobou“ by bylo vhodné vzhledem jednak k rozdílným systémům sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích i rozdílného vnímání kvality života i životní úrovně jej blíže specifikovat. 1.2 Je počet cílů odpovídající a mají dostatečně jasné zaměření? Chybí zaměření na strukturální reformy a zlepšení podnikatelského prostředí a trhu práce. 1.3 Jaké další cíle by váš stát měl navrhnout jako vnitrostátní cíle, aby se zohlednily regionální podmínky a různé výchozí pozice na místní a regionální úrovni? Jelikož se jedná o cíle na úrovni celé EU, bude důležitý mechanismus, jakým se budou cíle koordinovat. Jak se bude postupovat v oblastech, kde členské státy již cílů dosahují?
1
Prohlášení o ochraně soukromí: Pokud přispějete do konzultace, bude nutné učinit záznam o vašich osobních údajích (jméno, kontaktní údaje atd.). Pokud požadujete další informace nebo chcete uplatnit svá práva podle nařízení (ES) č. 45/2001 (tj. např. práva na přístup k údajům nebo na jejich opravu), kontaktujte prosím správce údajů (vedoucího oddělení Sítě a subsidiarita) na adrese
[email protected]. V případě potřeby můžete rovněž kontaktovat inspektora ochrany údajů Výboru regionů (
[email protected]). Máte právo obrátit se kdykoli na evropského inspektora ochrany údajů (www.edps.europa.eu). Vaše osobní údaje nebudou zveřejněny na webových stránkách.
.../...
-3-
2.
Ukazatele strategie EVROPA 2020
Evropská komise uvedla, že bude každoročně sledovat výsledky strategie „na základě souboru ukazatelů celkového pokroku směrem k inteligentní a ekologické ekonomice podporující sociální začlenění, jež bude vykazovat vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti“. Ve strategii však nejsou specifikovány žádné ukazatele. Politické směry ekonomických strategií jsou stanoveny na základě měřeného výkonu. V současnosti panuje široká shoda ohledně potřeby kombinovat HDP s ukazateli, které lépe měří výkonnost hospodářství a životní úroveň a kvalitu života lidí. 2.1 Jaký typ ukazatelů by měl být použit k monitorování pokroku v dosažení cílů stanovených na evropské úrovni? Souhlasíme s ukazateli kombinovanými s HDP ve sledovaných oblastech. Další ukazatele by měly být sledovány i na nižších úrovních než je státní. Ukazatele by měly být konkrétní a neměly by stát na měkkých datech ze socioekonomických výzkumů, ale na konkrétních kvalitních tvrdých datech. Velmi vhodné by bylo nesledovat pouze prostou výši HDP, ale také strukturu tvorby HDP i „dopad“ tvorby HDP na životní prostředí a společnost, např stále více se používá indikátor Ekologická stopa jako ukazatel sledující spotřebu zdrojů se schopností environmentálního prostředí tyto zdroje poskytovat a obnovovat; jako ukazatel rozvoje společnosti je vhodný Index lidského rozvoje zahrnující i úroveň vzdělání a očekávanou délku života 2.2 Jaké problémy budou podle vás spojeny s používáním těchto ukazatelů? Problematika získávání dat na nižších než státních úrovních, která budou srovnatelná. Velkým problémem je zjišťování těchto dat na nižší než státní úrovni včetně finanční náročnosti získávání dat. Otázkou je také provázanost výsledků monitoringu na další rozhodování místních samospráv
3.
EVROPA 2020: úloha místních a regionálních orgánů
Komise navrhuje, aby „všechny celostátní, regionální a místní orgány“ uplatňovaly „partnerský přístup,“ sbližovaly „parlamenty, sociální partnery a zástupce občanské společnosti a“ přispívaly „k vypracovávání i provádění národních programů reforem“. Co se však týče zavedení této zásady do praxe – především pokud jde o sedm „stěžejních iniciativ“, kterými by se měly sledovat konečné cíle strategie Evropa 2020 (viz informace v příloze) – navrhuje Komise koordinovat činnost a iniciativy na úrovni EU a na úrovni jednotlivých států; úloha místní a regionální úrovně však není podrobně zpracovaná. 3.1 Existuje ve vašem státě nějaký institucionální mechanismus, který by mohl pomoci účinně zapojit regiony a města do přípravy strategie (definování vnitrostátních cílů a přípravy programů reforem) a do jejího provádění? Jak mohou regiony a města zajistit, aby byla strategie více zaměřena na rozdíly mezi místními a regionálními .../...
-4celky a aby těmto rozdílům byla více přizpůsobena? Vytvoření pracovních skupin složených ze zástupců lokálních a regionálních autorit, které budou mít možnost vyjádřit se a podílet se na přípravách a definování vnitrostátních cílů. Dále by bylo vhodné vytvořit koordinační skupinou pro EU 2020, kde by se jednotlivé kraje mohly vyjadřovat ke všem krokům na národní úrovni a aktivně se podílet na přípravě i implementaci EU 2020. 3.2 Jak chápete svoji úlohu v provádění strategie Evropa 2020 (obecně a konkrétně při přípravě stěžejních iniciativ)? Spolupráce v rámci monitorovací Platformy Evropa 2020, zapojení do systému vypracování zpráv o jednotlivých zemích, spolupráce na zpracování strategií jednotlivých zemí a jejich převedení do regionálních a místních podmínek, spolupráce na provádění monitoringu, realizaci partnerského přístupu a maximální otevřenosti vůči všem aktérům, kteří uvádějí strategii Evropa 2020 v život. 7 navržených iniciativ EU by mělo mít jasně definovaný regionální rozměr (regionální opatření) vč. vyčleněných prostředků pro jejich realizaci.
4.
EVROPA 2020, financování EU a politika soudržnosti
Výbor regionů zdůrazňuje, že cílem politiky soudržnosti je „snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů“ (článek 174 Smlouvy o Evropské unii). Pokud má priorita „začlenění“ strategie Evropa 2020 zajistit hlavní vazbu mezi růstem a cíli (hospodářské, sociální a územní) soudržnosti, musí být převedena na věrohodné cíle. V návrhu strategie Evropa 2020, který předložila Evropské komise se uvádí, že „(...) politika soudržnosti a strukturální fondy jsou samy o sobě velmi důležité a představují klíčové mechanismy pro dosažení priorit inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v členských státech a jejich regionech.“ Dále je doplněno, že „diskutovat by se mělo nejen o úrovních financování, ale rovněž o tom, jak lze s maximálním možným účinkem, efektivností a přínosem pro EU zaměřit na plnění cílů strategie Evropa 2020 různé nástroje financování, jako jsou strukturální fondy, fondy v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, rámcový program výzkumu a program pro konkurenceschopnost a inovace“ a uznává se, že „ je rovněž zásadní rozšířit výhody plynoucí z hospodářského růstu na všechny části Unie včetně jejích nejvzdálenějších regionů, čímž se posílí územní soudržnost“. 4.1 Jak a za jakých podmínek by mohla politika soudržnosti dosáhnout svého hlavního cíle stanoveného Smlouvou, tj. „snížení rozdílů“ a současně přispět k prioritám strategie Evropa 2020, jimiž je inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění? .../...
-5EU by měla najít nové prostředky na naplňování cílů EU2020. EU2020 by měla mít vlastní rozpočet, zaměřený přímo na projekty v cílových oblastech. Odděleně od politiky soudržnosti pak může pružněji a rychleji reagovat a zaměřit se na oblasti, které je třeba řešit prioritně. Za současné ekonomické situace však bude složité najít v rozpočtu EU nové finanční prostředky. Aby nešly na úkor kohezní politiky, bude muset být kohezní politika na strategii EU 2020 nějakým způsobem navázána. V tomto případě navrhujeme navázání (lisabonizaci) přes dosažení regionálně stanovených lisabonských cílů (klidně měřeno indikátory) a ne přes svazování (kategorizaci) vhodných výdajů strukturálních fondů a FS. 4.2 Jak by mělo financování EU přispět k územní soudržnosti a k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, tj. (A) jaká by měla být jeho celková výše a (B) jak by mělo být rozděleno mezi různé nástroje financování, jako jsou např. strukturální fondy, fondy na rozvoj zemědělství a venkova, rámcový program pro výzkum a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP)? Rozdělení finančních prostředků mezi stávající nástroje financování politik EU je nutné stanovit na základě seriózně připravených analýz a propočtů vůči stanoveným měřitelným cílům strategie EU 2020. Analýzou cílů všech politik a podpůrných programů EU by měla být identifikována jejich návaznost na EU 2020. Stanoveným poměrem by měla být stanovena poměrná výše prostředků zaměřená na realizaci konkrétních cílů EU 2020 v těchto programech a politikách. K naplnění cílů strategie je naprosto klíčová stabilita finančních systémů, a to nejen na úrovni EU, ale též ve vztahu EU vůči třetím zemím. Strategie Evropa 2020 nestanovuje postoj k tzv. suverénním fondům tvořícím sice možné investiční zdroje, na druhé straně však silný finanční zdroj třetích zemí nepodléhající regulačním pravidlům. To může vyvolávat i určité obavy o budoucí suverenitu i zachování evropských společenských tradic i evropského sociálního modelu. Uvažuje EU o vytvoření podobného finančního nástroje jako protiváhy suverénních fondů?
5.
Informování o strategii EVROPA 2020
Přispěvatelé do konzultace o budoucnosti Lisabonské strategie v roce 2009 tvrdili, že slabinou Lisabonské strategie je to, že se řadoví občané domnívají, že se jich netýká. Evropská komise uznává, že regiony mají důležitou úlohu při objasňování nutnosti zavázat se k plnění strategie EVROPA 2020 a toho, jaký příspěvek očekává Evropa a členské státy od svých „občanů, podniků a subjektů, které je zastupují,“ k provádění nezbytných reforem. Za tímto účelem navrhne „společné komunikační nástroje“ a zohlední přitom odlišné podmínky a tradice v různých státech.
.../...
-6-
5.1 Myslíte si, že lze občany EU o návrhu strategie Evropa 2020 informovat lépe než o Lisabonské strategii? Na informování kterých složek evropské společnosti a kterých územních celků by na základě zkušeností s Lisabonskou strategií mělo být vyvinuto zvláštní úsilí? Ano! Zvláštní úsilí by mělo být vyvinuto na občany, podniky a lokální politiky čili informování na regionální a lokální úrovni. Je nutné rozšířit povědomí o EU2020 mezi občany, kde např. povědomí o Lisabonské strategii bylo minimální a nedostačující. Již vzhledem k dlouhodobosti strategie by bylo třeba věnovat zvláštní pozornost mládeži a studentům, jako velmi vnímavé a svobodomyslné vrstvě společnosti. Bylo by vhodné zapojovat místní aktéry do hodnocení dopadů realizace strategie na hospodářský, environmentální i sociální pilíř i hodnotit jejich vzájemné provázanosti, nezaměřovat se pouze na růst jako takový, ale spíše na podporu podmínek pro růst. 5.2 Jaké prvky by měly být zahrnuty do společných nástrojů navrhovaných Komisí? Jak by tyto nástroje měly zohledňovat hospodářské, sociální a kulturní rozdíly ve státech a regionech EU? V rámci komunikační strategie by měly být vyčleněny prostředky pro jednotlivé regiony EU k zajištění informovanosti občanů o EU 2020 jimi zvoleným způsobem (decentralizace). Každý region by si měl mít možnost určit zaměření komunikační strategie (její zaměření např. na studenty, podnikatele, apod. – např i v rámci inovační strategie). EK by pak měla shromáždit soubor příkladů nejlepší praxe v oblasti informování, který by mohly regiony využívat. Samozřejmě by měla existovat i národní a evropská složka informační strategie, ovšem hlavní část by měla být regionální. Je třeba přiblížit EU2020 občanovi EU a tím dostat myšlenku EU2020 do celé společnosti. Na základě všeobecného povědomí o cílech a politikách EU2020 poté vyvíjet kroky k jejich naplňování. Stále lze nalézt mnoho překážek v naplňování společného trhu, nejednotnost právního prostředí, nedostatečné fungování sítí, např. podpora klastrových iniciativ je některými podnikatelskými subjekty vnímána jako neefektivní zásah veřejné správy do konkurenčního podnikatelského prostředí. Bylo by vhodné v maximální možné míře využívat komunikační nástroje k vysvětlení použití nástrojů Komise na místní úrovni .
.../...
-7-
Příloha I Evropa 2020 – informační poznámka od pracovníků platformy Výboru regionů pro monitorování strategie Evropa 2020
1. Návrh strategie Evropa 2020 od EK splňuje některé zásadní požadavky měst a regionů EU Návrh, který Evropská komise předložila ve sdělení „EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní 2 a udržitelný růst podporující začlenění“ , do velké míry řeší pět hlavních otázek, což požadoval Výbor regionů, a dává tak konstruktivní odpověď na stanovisko z vlastní iniciativy VR přijaté na 3 plenárním zasedání ve dnech 3. a 4. prosince 2009 a rovněž na některé „Otázky týkající se budoucnosti Lisabonské strategie“, jež vyplynuly z konzultace VR s evropskými regiony a městy 4 ohledně nové strategie pro udržitelný růst, která byla provedena dříve v roce 2009 . Po 5. územním dialogu, který se konal 5. ledna 2010, byly tyto otázky shrnuty do společného dopisu předsedy VR a španělského předsednictví v Radě. Dopis byl zaslán předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi.
2 3 4 5
Za prvé, návrh EK především uznává, že místní a regionální orgány EU je třeba považovat za stálé partnery při vytváření a provádění strategie. O to VR žádá již od roku 2006. V oddílu „Rozdělení činností“ návrhu EK (odstavec 5.2) se konkrétně uvádí, že (podtrhli jsme my) „všechny celostátní, regionální a místní orgány by měly uplatňovat partnerský přístup, sbližovat parlamenty, sociální partnery a zástupce občanské společnosti a přispívat k vypracovávání i provádění národních programů reforem. Vytvoření stálého dialogu mezi různými úrovněmi správy pomůže přiblížit priority Unie občanům a posílí pocit odpovědnosti nutný k plnění strategie Evropa 2020.“ V návrhu se navíc uznává, že „dalším užitečným nástrojem pro upevnění odpovědnosti a dynamiky týkajících se nutnosti reformy je výměna osvědčených postupů, srovnávacích ukazatelů a sítí, podporovaná několika členskými státy“. Navzdory tvrzením Komise však tyto sítě vytváří různé zainteresované subjekty, např. regiony, města a VR, spíše než samotné členské státy. Měla by být důrazněji uznána jejich úloha a měl by být lépe definován prostor, ve kterém mohou přispívat.
Za druhé, ve strategii EVROPA 2020 se prohlašuje, že Výbor regionů by měl být blíže 5 přidružen, jak o to VR žádal v jednom ze svých stanovisek .
KOM(2010) 2020 ze dne 3.3.2010. Budoucnost Lisabonské strategie v období po roce 2010 (CdR 25/2009). www.cor.europa.eu/europe2020. Budoucnost Lisabonské strategie v období po roce 2010 (CdR 25/2009).
.../...
-8
Za třetí, sociální a environmentální pilíř jsou ve strategii postaveny na stejnou úroveň jako hospodářský pilíř, a nepřehlíží se tedy již sociální a environmentální aspekty, což města a regiony EU považovaly za největší slabinu Lisabonské strategie. Komise v návrhu rovněž správně poukazuje na to, že cíle související s prioritami strategie Evropa 2020 (inteligentní, udržitelný rozvoj podporující začlenění) jsou ve vzájemném vztahu a vzájemně se posilují. Návrh rovněž zohledňuje požadavek VR „rozvíjet konkurenceschopnost Evropy 6 v ekologickém hospodářství“ .
Za čtvrté, v návrhu se uznává, že strategie by se měla flexibilně přizpůsobit různým výchozím pozicím. Komise při stanovení cílů pokrývajících tři zmíněné priority uznává, že „každý členský stát je jiný a EU složená z 27 zemí je rozmanitější, než byla před desíti lety“ a že „tradiční odvětví, venkovské oblasti“ a „vysoce kvalifikovaná hospodářská odvětví založená na službách“ se nacházejí v odlišných situacích. EK proto navrhuje, aby každý členský stát převedl cíle EU na „vnitrostátní cíle a směry“, takže „investice do výzkumu, vývoje a inovací, do vzdělání a technologií méně náročných na zdroje (...) podpoří hospodářskou, sociální a územní soudržnost“.
Za páté, EK v návrhu rovněž uznává, že strategie Evropa 2020 musí naplnit potřebu solidarity mezi nejbohatšími a nejchudšími oblastmi Unie, a domnívá se, že výsledky strategie přispějí k uskutečňování cíle územní soudržnosti uvedeného v Lisabonské smlouvě. V tomto smyslu uvádí: „Zásadní je rovněž rozšířit výhody plynoucí z hospodářského růstu na všechny části Unie včetně jejích nejvzdálenějších regionů, čímž se posílí územní soudržnost.“
2. Jiným otázkám týkajícím se místních a regionálních orgánů EU však není věnována dostatečná pozornost Dalším hlavním otázkám, na které VR upozornil, se návrh strategie Evropa 2020 nevěnuje dostatečně, zejména:
6 7
Návrh strategie Evropa 2020 uznává potřebu lepšího řízení ekonomiky, nereaguje však na požadavek VR, aby národní vlády členských států EU dostaly „silnější pobídky, aby se 7 zavázaly k realizaci cílů nové strategie“ . Spoléhá se namísto toho na efektivitu mechanismů vycházejících z doporučení, která Evropská rada vydala pro jednotlivé členské státy, a na politická varování, která by mohla vydat Komise, pokud členský stát do dvou let nebude na doporučení reagovat.
Co se týče úlohy místních a regionálních orgánů, návrh v rozporu s výše uvedeným pozitivním uznáním nezdůrazňuje potřebu zapojit tyto orgány trvalým a strukturovaným způsobem do přípravy a provádění stěžejních iniciativ.
Tamtéž. Tamtéž.
.../...
-9-
8 9
10
V návrhu se sice uznává, že VR by měl být blížeji přidružen, není v něm však podrobně popsáno, jakým způsobem by měl být zapojen do přípravy, provádění a monitorování nové strategie.
V návrhu se požaduje diskuse „o tom, jak lze (...) zaměřit na plnění cílů strategie Evropa 2020 různé nástroje financování, jako jsou strukturální fondy“. Prosté uznání toho, že „politika soudržnosti a strukturální fondy jsou samy o sobě velmi důležité“, by mělo být podrobněji rozpracováno. VR vždy upozorňoval na nebezpečí stále rostoucích rozdílů mezi regiony (zatímco rozdíly mezi státy se snižují) a tím i nerovností sociálních podmínek, které jdou proti evropskému sociálnímu modelu. Vazba mezi politikou soudržnosti a strategií Evropa 2020 by měla být opět zvážena v rámci diskuse o výši a odůvodněnosti rozpočtu EU a měla by přitom být brána v úvahu úloha, kterou hraje politika soudržnosti v začleňování.
V návrhu se nemluví o požadavku VR nepoužívat pouze „HDP jako hlavní ukazatel při 8 měření hospodářské výkonnosti“ a následné potřebě doplnit ho o nové ukazatele, pomocí nichž by bylo možné lépe popsat některé jevy ovlivňující kvalitu života a otázky (hospodářské, sociální a environmentální) udržitelnosti. V celém světě panuje široké povědomí a probíhá široká diskuse o potřebě kombinovat HDP s ukazateli, které měří 9 výkonnost hospodářství a kvalitu života a životní úroveň občanů lépe . V návrhu se oznamuje, že „Evropská komise bude každoročně sledovat situaci na základě souboru ukazatelů celkového pokroku směrem k inteligentní a ekologické ekonomice podporující sociální začlenění, jež bude vykazovat vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti“, ale není v něm již uvedeno, jaké tyto ukazatele budou.
Ve strategii Evropa 2020 se uvádí, že cíle navržené pro úroveň EU „jsou reprezentativní, nikoliv však vyčerpávající“, a členské státy jsou vyzvány, aby si, pokud chtějí, stanovily dodatečné ukazatele a cíle. Návrh strategie Evropa 2020 však nepodporuje stanovení dodatečných ukazatelů na úrovni EU, které je zásadní, pokud mají být tyto ukazatele použity v celé EU pro účely řízení (porovnávání a benchmarking, monitorování a hodnocení, řízení územních politik).
Z hlediska potřeby účinněji informovat občany a zúčastněné strany je v návrhu oznámeno vytvoření „společných komunikačních nástrojů“, k nimž však nejsou poskytnuty žádné podrobnosti. Tyto nástroje jsou základním prvkem úspěchu strategie Evropa 2020 v praxi. 10 VR v jednom ze svých stanovisek požadoval „efektivnější komunikační strategii,“ jež by Tamtéž. Je možné uvést velký počet studií na toto téma (např. iniciativu OECD „Měření pokroku společností“ nebo komisi pro měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku pod vedením pánů Stiglitze, Sena a Fitoussiho) a rovněž pokročilou činnost samotné Evropské komise (sdělení Překročit HDP, KOM(2010) 433 v konečném znění). Budoucnost Lisabonské strategie v období po roce 2010 (CdR 25/2009).
.../...
- 10 „šířila osvětu a prosazovala hlavní sdělení nové strategie“. Přispěvatelé do konzultace VR11 zase požadovali strategii, která bude „v užším spojení s životem běžných občanů“.
Příloha II Evropa 2020: Komise navrhuje novou evropskou hospodářskou strategii (tisková zpráva IP/10/225 ze dne 3. března 2010) Evropská komise dnes zahájila strategii Evropa 2020, jež má dostat hospodářství EU z krize a připravit je na další desetiletí. Komise jmenuje tři klíčové hybné síly růstu, k nimž by se prostřednictvím konkrétních opatření na úrovni EU a členských států mělo přistoupit: inteligentní růst (podpora znalostí, inovací, vzdělávání a digitální společnosti), udržitelný růst (produkce méně náročná na zdroje a podpora konkurenceschopnosti EU) a růst podporující začleňování (zvýšení účasti na trhu práce, získávání dovedností a boj proti chudobě). Je třeba, aby se o hospodářský růst a tvorbu pracovních míst přičinili všichni aktéři v Evropě a aby byla přijata odpovědnost na nejvyšší politické úrovni. Stanoveno bylo pět cílů, jež definují, kde by se EU měla nacházet v roce 2020, a jež budou sloužit k posuzování pokroku. Předseda Barosso prohlásil: „Evropa 2020 pojednává o tom, co musíme učinit dnes a zítra, aby se hospodářství EU opět dostalo na správnou cestu. Krize odhalila zásadní problémy a neudržitelné tendence, které už nelze dále opomíjet. Evropa trpí deficitem růstu, jenž ohrožuje naši budoucnost. Je třeba, abychom rázně řešili naše slabá místa a těžili z mnoha našich předností. Musíme vybudovat nový ekonomický model založený na znalostech, nízkouhlíkovém hospodářství a vysoké zaměstnanosti. O toto vše se musí přičinit všichni aktéři v Evropě.“ Evropa si v prvé řadě musí vzít ponaučení ze světové hospodářské a finanční krize. Naše ekonomiky jsou neoddělitelně propojeny. Žádný členský stát, jenž jedná jen sám za sebe, nemůže účinně čelit globálním výzvám. Vzájemná spolupráce nás posiluje, a proto úspěšné překonání krize závisí na úzké koordinaci hospodářské politiky. Selhání v tomto bodě by mohlo vést ke „ztracenému desetiletí“ relativního poklesu, trvale poškozených možností růstu a vysoké strukturální nezaměstnanosti. Strategie Evropa 2020 proto přináší vizi pro evropské sociálně-tržní hospodářství na příští desetiletí, jež spočívá ve třech propojených a vzájemně se posilujících prioritních oblastech. Jsou to inteligentní růst rozvíjející ekonomiku založenou na znalostech a inovacích, udržitelný růst podporující nízkouhlíkové, konkurenceschopné a na zdroje méně náročné hospodářství a růst podporující začlenění, tj. růst podporující ekonomiku s vysokou zaměstnaností a se sociální a územní soudržností. Hodnocení pokroku v těchto oblastech bude vycházet z pěti reprezentativních hlavních cílů stanovených na úrovni EU, které by měly členské státy při zohlednění své konkrétní výchozí situace převést do podoby cílů vnitrostátních:
11
Konzultace Výboru regionů s evropskými regiony a městy o nové strategii pro udržitelný růst, www.cor.europa.eu/europe2020.
.../...
- 11 -
75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo mít zaměstnání, 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje, v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo takzvaných cílů „20-20-20“, podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo mít vysokoškolské vzdělání, počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
Ke splnění těchto cílů navrhuje Komise program Evropa 2020 obsahující řadu stěžejních iniciativ. Jejich provedení je společnou prioritou s tím, že opatření budou muset být přijímána na všech úrovních: na úrovni organizací EU, členských států, místních a regionálních orgánů.
Inovace v Unii – přeorientování politiky výzkumu, vývoje a inovací na zásadní výzvy a sbližování vědy a trhu s cílem proměnit invence v produkty. Například díky patentu Společenství by mohly podniky každoročně ušetřit 289 milionů EUR. Mládež v pohybu – lepší kvalita a mezinárodní atraktivita evropského systému vysokoškolského vzdělávání, a to prostřednictvím podpory mobility studentů a mladých odborníků. Konkrétně by měl být v celé EU usnadněn přístup k volným místům ve všech členských státech, dále by měla být řádně uznávána odborná kvalifikace a praxe. Digitální program pro Evropu – zajištění udržitelného hospodářského a sociálního přínosu jednotného digitálního trhu, založeného na superrychlém internetu. Do roku 2013 by měli mít přístup k vysokorychlostnímu internetu všichni Evropané. Evropa méně náročná na zdroje – posun směrem k nízkouhlíkovému hospodářství a hospodářství méně náročnému na zdroje. V oblasti výroby a spotřeby elektrické energie a energetické účinnosti by se Evropa měla držet cílů pro rok 2020. Výsledkem by do roku 2020 mohlo být snížení výdajů na dovoz ropy a zemního plynu o 60 miliard EUR. Průmyslová politika pro ekologický růst – opatření s cílem udržet po skončení krize konkurenceschopnost průmyslové základny EU ve světě, podpora podnikání a rozvoj nových dovedností. Díky tomu by došlo k vytvoření milionů nových pracovních míst. Program pro nové dovednosti a pracovní místa – vytvoření podmínek pro modernizaci pracovních trhů s cílem zvýšit zaměstnanost a zajistit udržitelnost sociálních modelů EU v době, kdy silné populační ročníky budou odcházet do důchodu. Evropská platforma pro boj proti chudobě – zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to poskytováním podpory chudým a sociálně vyloučeným osobám, kterým bude umožněno aktivně se zapojit do společnosti.
S ohledem na ambice Evropy 2020 se vedoucí role a odpovědnost musí posunout na novou úroveň. Komise vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby se k této nové strategii přihlásili a schválili ji na jarním zasedání Evropské rady. Dojde rovněž k rozšíření úlohy Evropského parlamentu. Převedení závazků do konkrétních a účinných opatření bude zajištěno upevněním metod řízení. Komise bude sledovat dosažené pokroky. V zájmu větší soudržnosti bude podávání zpráv a hodnocení
.../...
- 12 v rámci strategie Evropa 2020 i Paktu o stabilitě a růstu probíhat současně, což oběma strategiím umožní sledovat podobné reformní cíle a zůstat přitom samostatnými nástroji. _____________ Text návrhu strategie Evropa http://ec.europa.eu/eu2020/index_en.htm.
2020
a další
informace
naleznete
na:
