Přeshraniční strategie udržitelného rozvoje Horného Záhoria a Strážnicka v návaznosti na strategii Evropa 2020

2007 2013

PROGRAM CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE SLOVENSKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA

EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC

Přeshraniční strategie udržitelného rozvoje Horného Záhoria a Strážnicka v návaznosti na strategii Evropa 2020

Finanční a rozpočtový plán města Strážnice, strategická vize, implementační strategie a akční plán Strážnicka

1

2007 2013



OBSAH

1 Finanční a rozpočtový plán města Strážnice………………………….………………….…3 1.1 Obeznámení s fungováním obecních rozpočtů……………………………………….5 1.2 Finanční plán analýza strategického řízení a plánování na MěÚ Strážnie……......34 2 Strategická vize, osy a oblasti podpory, implementační strategie, a akční plán Strážnicka…………………………………………………………………………39 2.1 Strategická vize……………………………………………………………………………39 2.2 Osy a oblasti podpory pro Strážnicko a Skalicko………………………………………40 2.3 Implemetační Strategie……………………………………………………………………41 2.4. Podporované aktivity v operačních programech………………………………………..55 2.5. Akční plán Obcí Strážnicka………………………………………………………………95

3 Závěr…………………………………………………………………….…….95

2

2007 2013



1 Finanční a rozpočtový plán města Strážnice Rozpočet obce (města) Každá obec musí vytvářet svůj rozpočet na období jednoho kalendářního roku, podle něhož hospodaří. Rozpočty obcí jsou součástí soustavy veřejných rozpočtů, do které dále patří rozpočty krajů, dobrovolných svazků obcí, rozpočty příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky, případné fondy krajů a obcí. Na centrální úrovni soustavu veřejných rozpočtů tvoří státní rozpočet, státní fondy, fond veřejného zdravotního pojištění s navazujícími rozpočty zdravotních pojišťoven, Pozemkový fond ČR a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti. Všechny veřejné rozpočty fungují autonomně, ale na druhé straně vznikají mezi nimi různé vazby. Proto je pro obce důležitá také příprava a projednávání státního rozpočtu nebo rozpočtu kraje. Vazbu mezi jednotlivými rozpočty představují zejména dotace, příspěvky a návratné finanční výpomoci. Vazba rozpočtu vaší obce na jiné složky rozpočtové soustavy se může projevit v časovém plánu sestavování vašeho rozpočtu, neboť nezřídka obce vyčkávají, aby mohly pracovat s již schválenými dotacemi. Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů obcí upravuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Někdy se o tomto zákoně hovoří jako o malých rozpočtových pravidlech. Malých proto, že vedle něj existuje také zákon o rozpočtových pravidlech, který upravuje tvorbu a postavení rozpočtu státního, včetně jeho vazeb na rozpočty územních samosprávných celků. Ustanovení tzv. malých rozpočtových pravidel, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo městských obvodů statutárních měst stanoví magistrát (podrobnější strukturu obsahuje Statut). Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Při zpracování ročního rozpočtu vychází obec z rozpočtového výhledu. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Rozpočtový výhled chápeme jako pomocný nástroj hospodaření obce, který má sloužit pro střednědobé finanční plánování rozvoje jejího hospodářství.

3

2007 2013



Rozpočtový výhled se sestavuje na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku. Pokud tedy má obec splácet poskytnutý úvěr například dvacet let, splátky úvěru se musí objevit ve všech letech rozpočtového výhledu. Kvalitně sestavený rozpočtový výhled, tedy vlastně víceletý finanční plán, pomáhá lépe zvládat hospodaření obce. Umožňuje s předstihem reagovat na problémy, které se mohou projevit při sestavování rozpočtů v následujících letech. Sestavování rozpočtových výhledů proto nepodceňujte. Navíc v této souvislosti upozorňujeme, že chybějící rozpočtový výhled se považuje za správní delikt, za který může být obci uložena pokuta až do jednoho milionu Kč. Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se rozpočet sestavuje zpravidla jako vyrovnaný (příjmy se rovnají výdajům). Rozpočet obce můžete ovšem schválit jako přebytkový, jestliže jsou některé příjmy daného roku určeny k využití až v následujících letech, nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Rozpočet obce lze schválit také jako schodkový, pokud bude možné schodek uhradit finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů emitovaných obcí. Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtu obce stanoví zákon. Vlastní strukturu rozpočtu upravuje prováděcí vyhláška k tomuto zákonu, kterou se stanoví rozpočtová skladba. Ta představuje jednotné třídění příjmů a výdajů a uplatňuje se mimo jiné v rozpočtech územních samosprávných celků. Rozpočtová skladba se nevztahuje na finanční operace cizích prostředků, sdružených prostředků a podnikatelské činnosti. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska druhového (všechny příjmy a výdaje podle příjmových a výdajových druhů, například daně, dotace) a odvětvového (u výdajů jde třeba o školství, dopravu, z příjmů se podle tohoto hlediska třídí jen nedaňové a kapitálové příjmy). Dále se používá ještě třídění odpovědnostní (vztahuje se pouze na příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců kapitol) a konsolidační (příjmy a výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů). Pracovníci obecního úřadu nezřídka rozpočet připravují přímo v podobě členěné na položky (nejnižší jednotka třídění z hlediska druhového) či na paragrafy (nejnižší jednotka odvětvového třídění). Seznámíte-li se s tříděním příjmů a výdajů, snadněji se v rozpočtových dokumentech zorientujete. V rozpočtu obce lze za podstatné považovat rozdělení příjmů a výdajů na běžné a kapitálové.

4

2007 2013



Za běžné příjmy se považují například daňové výnosy, příspěvek na přenesený výkon státní správy, přijaté nájemné z obecních bytů. Běžnými výdaji pak jsou třeba platy a odměny, výdaje na údržbu území, opravu komunikací nebo příspěvky poskytované obcí na provoz jí zřízené příspěvkové organizaci — základní škole. Kapitálovými příjmy rozpočtu jsou například příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (třeba prodej nemovitostí obce), příjmy z prodeje finančního majetku (třeba prodej akcií nebo majetkových podílů v obchodních společnostech). Kapitálovými výdaji rozpočtu jsou například investiční nákupy (třeba nákupy nemovitostí, investiční výstavby), výdaje na nákup akcií a majetkových podílů. Kromě příjmů a výdajů obsahuje rozpočet rovněž část financování. To, zjednodušeně řečeno, zahrnuje peněžní operace, při kterých si obec půjčuje peníze (například bankovní úvěry, výnosy z mise vlastních dluhopisů, přijetí návratné finanční výpomoci od státu), a operace, při kterých obec půjčené peníze zase vrací. V neposlední řadě sem patří také operace, zachycující jakoukoliv změnu stavu na peněžních bankovních účtech obce. Obsahem rozpočtu jsou tedy příjmy a výdaje obce a rovněž ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů. 1.1 Obeznámení s fungováním obecních rozpočtů Příjmy rozpočtu obce Vaše nápady a náležitá informovanost v roli zastupitele mohou vést i k podstatnému zvýšení příjmů, které zajistí financování potřebných služeb pro občany Velmi záhy ovšem zjistíte, že objem dosažitelných příjmů obecních rozpočtů pokrývá jen část zamýšlených výdajů. Příjmy rozpočtu obce se dělí z několika hledisek: na vlastní a přijaté, na kapitálové a běžné, na návratné a nenávratné, na daňové a nedaňové. Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména: 1. příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, 2. příjmy z výsledků vlastní činnosti, 3. příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,

5

2007 2013



4. příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, 5. výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona, 6. výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona, 7. dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, 8. dotace z rozpočtu kraje, 9. prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, například z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce, 10.

přijaté peněžité dary a příspěvky,

11. jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.

Příjmy daňového charakteru Jsou nejvýznamnějším zdrojem financování veřejných statků obcí. V průměru zahrnují více než 50 % celkových příjmů obcí. Rozlišujeme dvě základní kategorie: •

Daňové příjmy, které obec získává na základě zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), tzv. sdílené daně Sem zahrnujeme zejména podíly na celostátně vybíraných daních (podíl na výnosu daně z přidané hodnoty, na daních z příjmů). Na základě současně platného RUD obce získávají výlučně do svých rozpočtů i výnos daně z nemovitostí

•

Další daňové příjmy Sem řadíme zejména výnosy z místních poplatků. V členění podle rozpočtové skladby se mezi příjmy daňového charakteru zahrnují také správní poplatky a platby vztahující se k ochraně životního prostředí.

Příjmy daňového charakteru patří mezi nenávratné zdroje. O výši a použití těchto finančních prostředků rozhodujete v zastupitelstvu sami bez vazby na jakýkoliv jiný rozpočet a tedy

6

2007 2013



nezávisle na rozhodnutí jiného orgánu. Daňové příjmy mají proto zásadní vliv na skutečnou autonomii obcí. Z tohoto pohledu je spíše nepříznivé, že daňové příjmy se podílejí na celkových příjmech obcí pouze z jedné poloviny. Daňové příjmy by měly být dostatečně výnosné, aby zajistily určitou míru finanční soběstačnosti obce, a tím i její faktickou autonomii. Dnes představují skutečné příjmy daňového charakteru v průměru necelých 10 % z celkových daňových příjmů obcí. Úspěšné aktivity v podpoře podnikání, ve zlepšování kvality služeb by mělo provázet zaslouženě vyšší daňové inkaso. V současných podmínkách však význam této vazby zůstává oslaben, neboť daň z příjmů právnických osob je sdílena bez ohledu na místo podnikání. Při jasném stanovení základu a možnosti volby daňové sazby by měly daňové příjmy tvořit relativně stabilní část rozpočtu i střednědobého výhledu. Tuto charakteristiku splňuje v případě obcí daň z nemovitostí a místní poplatky. Už méně se lze spolehnout na daně z příjmů, jejichž výnos závisí na fázi hospodářského cyklu. Náklady na správu a výběr daní by měly být pokud možno minimální. Obcím náleží pouze správa místních poplatků a jejich zavedení musíte zvažovat také s ohledem na administrativní náklady. Daň z nemovitostí spravují finanční úřady (často bývá z hlediska výše nákladů označována za jednu z nejméně efektivních daní). Jak už jsme se zmínili, v případě daně z nemovitostí a místních poplatků může obec v mezích zákona ovlivnit sazbu daně, popřípadě základ daně. Proto se s nimi seznámíme nejdříve. Daň z nemovitostí Výnos daně z nemovitostí je stoprocentním příjmem rozpočtu obce. Zároveň je to jediná daň, u níž obec může částečně ovlivňovat její výši. Daň z nemovitostí se platí ze staveb a z pozemků. Vyměřuje se za zdaňovací období dopředu, a to vždy podle stavu k 1. lednu. V posledních letech se význam daně postupně zvyšuje v důsledku růstu sazeb i možnosti obcí aplikovat kromě tradičního koeficientu velikosti také místní koeficient. Zákon o dani z nemovitostí umožňuje zastupitelstvům obcí použít tři typy koeficientů, kterými se upravuje sazba daně: 1. Velikostní koeficient. Považuje-li to obec za účelné, může koeficient, který je pro ni stanoven ze zákona, zvýšit o jednu kategorii, nebo snížit o jednu až tři kategorie.

7

2007 2013



2. Vnitřní koeficient. Pro ostatní stavby, kromě obytných domů, ale včetně samostatných nebytových prostor, lze zvýšit sazbu daně ze staveb koeficientem o velikosti 1,5 (bez závislosti na počtu obyvatel v obci). Obec se pouze rozhoduje, zda koeficient zavede nebo ne. Jeho výši však měnit nemůže. Pro rekreační stavby v národních parcích platí koeficient 2,0. 3. Místní koeficient. Jde o koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5, jímž se násobí celková daňová povinnost poplatníka. Zvýšenému místnímu koeficientu však nepodléhá orná půda a další druhy pozemků. Koeficienty stanovuje obec obecně závaznou vyhláškou, která musí nabýt účinnosti nejpozději 1. ledna následujícího zdaňovacího období a platnosti nejpozději 1. srpna předchozího zdaňovacího období. Obecně závaznou vyhlášku je třeba zaslat nejpozději do pěti kalendářních dnů od nabytí platnosti místně příslušnému správci daně (finančnímu úřadu). Správu daně z nemovitostí vykonává finanční úřad v obvodu, kde se zdaňovaná nemovitost nachází. Obce a města však disponují jen omezenými prostředky, jak zajistit plnění daňové povinnosti. Jsou totiž v pozici třetích osob, vůči kterým musí správce daně dodržovat zásadu mlčenlivosti. Existuje všeobecné přesvědčení, že užší spolupráce obcí a měst s finančními úřady může zvýšit efektivnost správy daně z nemovitostí. Svaz měst a obcí usiluje o uznání práva, aby obce mohly lépe využívat informací o plnění daňové povinnosti k nemovitostem na svém území. Zatím lze od finančních úřadů získat pouze přehledy o struktuře daňové povinnosti podle jednotlivých druhů nemovitostí. ním role obcí. Návrh se zatím zaměřuje pouze na pozemky. Vychází totiž z předpokladu, že kvalita nemovitosti (i stavby) výrazně závisí na její poloze. Otázka daňového základu u staveb se bude případně řešit až v další fázi. Základem nové konstrukce je tzv. mapa daňových základů, která by byla zcela v kompetenci obcí. Při jejím stanovení by obec vycházela z existujícího územního plánu, katastrálních map či projektové dokumentace. Kvalita pozemku, a tedy jeho hodnota pro stanovení daňového základu, by měla brát v úvahu především dostupnost inženýrských sítí, dopravní spojení, druh a využití. Místní poplatky Místní poplatky řadíme mezi daňové příjmy. O využití těchto zdrojů rozhoduje pouze zastupitelstvo. Jejich význam tkví samozřejmě nejen v možnosti příjmu, ale také v regulaci. Místní poplatky mají fakultativní charakter, čímž se myslí možnost vás zastupitelů rozhodovat o

8

2007 2013



tom, zda se vůbec budou na území obce vybírat. Poplatky obec zavádí obecně závaznou vyhláškou a poměr jejich nákladů a výtěžnosti by měl představovat jedno ze základních kritérií pro jejich zavedení či nezavedení. Místní poplatky dnes tvoří: —

poplatek ze psů,

—

poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,

—

poplatek z ubytovací kapacity,

—

poplatek za užívání veřejného prostranství,

—

poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,

—

poplatek ze vstupného,

—

poplatek za provoz výherního hracího přístroje,

—

poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu

—

vodovodu nebo kanalizace. U každého poplatku jsou upraveny základní náležitosti, tj. poplatník, předmět, základ, maximální sazba, osvobození od placení, případně slevy, splatnost, sankce. Obec může obecně závaznou vyhláškou rozšířit okruh osvobození, diferencovat sazbu nebo upřesnit podmínky pro placení. Poplatek ze psů Patří k tradičním a jeho funkce je v podstatě dvojí: regulovat počet psů v obci a získat určité finanční prostředky. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem psa a která má v obci trvalý pobyt nebo sídlo. Pro určení místní příslušnosti k vyměření místního poplatku ze psů není rozhodující, kde držitel psa (poplatník) pobývá nebo kde je pes chován, nýbrž skutečnost, kde má držitel psa trvalý pobyt nebo sídlo. Poplatek se platí ze psů starších tří měsíců, kromě psů užívaných k doprovázení nebo ochraně osob nevidomých, bezmocných a držitelů průkazu ZTP/P. Od poplatku jsou rovněž osvobozeny osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoby provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy. Také osoby, které mají povinnost vlastnit psa na základě zákona (například zákona o myslivosti). Výše poplatku může ročně dosahovat maximálně 1500 Kč za psa. Obecní vyhlášky stanovují výši poplatků diferencovaně, většinou podle velikosti obce, či zda jde o sídliště nebo zástavbu

9

2007 2013



rodinných domků. U vlastníků psa — poživatelů invalidního, starobního nebo vdovského důchodu, který je jejich jediným zdrojem příjmu, anebo poživatelů sirotčího důchodu, činí sazba daně maximálně 200 Kč ročně. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici zvýšit až o 50 %. Pečlivě zvažujte, zda administrativa spojená s výběrem tohoto poplatku není stejná nebo vyšší než výsledek, tedy prostředky získané do obecní kasy. Ze zákona o místních poplatcích nevyplývá povinnost označovat psy evidenční známkou pro účely kontroly. Tento způsob evidence lze uvést pouze v obecně závazné vyhlášce a je pouze na uvážení obce, zda k němu přistoupí či nikoli. Obecně závaznou vyhláškou však poplatníkovi nelze stanovit povinnost, aby pes známku nosil a nesplnění této povinnosti sankcionovat, neboť v tomto případě nejde o neplnění poplatkové povinnosti. Ze zákona o místních poplatcích nevyplývá pro poplatníka ani povinnost nosit u sebe doklad o splnění poplatkové povinnosti. V řadě měst se již přechází na tzv. čipování psů, které lze využít nejen pro evidenci psů, ale také pro kontrolu úhrady poplatku. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Podobný poplatek se vybírá téměř ve všech zemích, zejména v zemích zvýšeného turistického ruchu. Jde o cenu za veřejné služby, které obce svým návštěvníkům poskytují. Poplatníkem je fyzická osoba, která pobývá v příslušném místě z důvodu léčení či rekreace. Podmínkou je přechodný a úplatný pobyt v lázeňských místech a místech soustředěného turistického ruchu, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu. Poplatek vybírá pro obec ten, kdo poskytuje zmíněným osobám přechodné ubytování. Pokud však tento ubytovatel poplatek nevybere, bude ho na něm obec — správce poplatku — vymáhat. Zákon vymezuje skupinu osob, které poplatku za lázeňský a rekreační pobyt nepodléhají. Jde například -

osoby mladší 18 let a starší 70 let. Obecně závaznou vyhláškou lze okruh osob nepodléhajících poplatku dále rozšířit, nelze ho však zúžit proti zákonnému výčtu.

Sazby poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15 Kč za osobu, kromě osob osvobozených od poplatku nebo poplatku nepodléhajících. Platí se za každý byť i započatý den pobytu, s výjimkou dne příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. Poplatek za užívání veřejného prostranství Tento poplatek se vybírá v mnoha zemích, a to od fyzických i právnických osob za zvláštní

10

2007 2013



užívání veřejného prostranství. Zvláštním užíváním se rozumí například umístění zařízení k poskytování služeb, umístění reklamních nebo prodejních zařízení, cirkusů, lunaparků atd. Z akcí, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. Podle zákona o obcích se veřejným prostranstvím rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V souladu s dikcí zákona musí obec ve své obecně závazné vyhlášce stanovit místa, která podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství. Maximální výše poplatku je stanovena na 10 Kč za každý, byť i započatý m 2 užívaného veřejného prostranství a den. Za užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu až na desetinásobek. I v tomto případě lze stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. Poplatek ze vstupného Tento poplatek se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Vstupným se pro účely zákona o místních poplatcích rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. V případě akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. Výši poplatku i v tomto případě zákon pouze limituje, a sice 20 % vybraného vstupného. Obec však může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek paušální částkou. Vyhláškou obec stanoví konkrétní výši poplatku podle místních podmínek, respektive diferencovaně s ohledem na různé druhy akcí. Poplatek z ubytovací kapacity Tento poplatek je cenou za zvýšené výdaje na veřejné služby, které souvisejí s turistickým ruchem. Platí jej ubytovatel, tedy fyzická nebo právnická osoba poskytující přechodné ubytování. Předmětem poplatku jsou lůžka užívaná k přechodnému ubytování za úplatu. Poplatku nepodléhá přechodné ubytování studentů a žáků, přechodné ubytování ve zdravotnických a lázeňských zařízeních, nejsou-li využívána jako hotelová zařízení, dále případy, kdy lůžka slouží sociálním a charitativním účelům. Základem poplatku je počet využitých lůžek v zařízení a počet dnů. Sazba poplatku činí až 6 Kč na využité lůžko a den. Obec může po dohodě s

11

2007 2013



poplatníkem zvolit roční paušální sazbu tohoto poplatku. Sazba poplatku je v současné době nízká, takže administrativa spojená s jeho vybíráním často převyšuje přínos pro místní rozpočet. Proto mnoho obcí poplatek vůbec nevybírá. Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Smyslem poplatku je především regulovat provoz v určitých, zejména historických, částech měst, a to z důvodů jejich zklidnění nebo z důvodů ekologických. V případě pozemních komunikací je nutné respektovat zákon o pozemních komunikacích. Obecné užívání komunikace nelze omezit například tím, že se bude vybírat poplatek za část dálnice nebo silnice procházející obcí. Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst — označených příslušnou dopravní značkou — platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo takové povolení vydáno. Poplatek se však nevztahuje na osoby, jež ve vybraném místě trvale bydlí nebo zde vlastní nemovitost, což se týká i těch, které jsou takovým osobám blízké (manželé, jejich děti). Další výjimku tvoří osoby, jež ve vybraném místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti nebo držitelé průkazu ZTP a jejich průvodci. Právě široké osvobození snižuje regulační i finanční význam poplatku. Sazba poplatku může být až 20 Kč za vozidlo a den. Obec však může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou. Poplatek za provoz výherního hracího přístroje Poplatku za výherní hrací přístroj (VHP) podléhá každý povolený VHP a hradí ho provozovatel. Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku. Sazba za tři měsíce provozu činí od 1000 Kč do 5000 Kč za VHP. Funkce poplatku by měla být především regulační. Měl by snižovat zisky provozovatelů VHP, a tím omezit jejich rozšíření. V této souvislosti řadu let působilo velký problém nahrazování výherních hracích přístrojů tzv. výherními loterijními terminály (VLT). Situace se částečně zlepšila, když v návaznosti na senátní „přílepek“ k novele zákona o podpoře sportu došlo i k novele zákona o místních poplatcích. S platností od 15. června 2010 podléhají místnímu poplatku také „jiná technická herní zařízení povolená ministerstvem financi“. V tomto smyslu by měly obce upravit příslušné obecně závazné vyhlášky.

12

2007 2013



Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Jde o poplatek, který má ze všech místních poplatků největší přínos pro obecní pokladnu, neboť tvoří v průměru 60 % celkového výnosu. Vybírá se na základě zákona o místních poplatcích, ale pozor, obdobný poplatek může obec vybírat také na základě zákona o odpadech. Pak jde o „Poplatek za komunální odpad“ a ne o poplatek uvedený v názvu této subkapitoly. Kromě toho zákon o odpadech připouští ještě třetí možnost, a tou je výběr úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Ta musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad vyhláškou podle zákona o odpadech ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích. Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích platí fyzická osoba, jež má v obci trvalý pobyt nebo v obci vlastní stavbu sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Maximální sazba poplatku činí až 250 Kč za osobu a kalendářní rok plus částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu a kalendářní rok. Obec musí v obecně závazné vyhlášce stanovit rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. Podle zákona o odpadech lze poplatek za komunální odpad vybírat tak, že poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti komunální odpad vzniká. Plátcem poplatku (tj. ten, kdo poplatek fyzicky obci odvádí) je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Ten pak rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Maximální sazba zde není stanovena, vychází se z předpokládaných nákladů obce na systém nakládání s komunálním odpadem v závislosti na počtu nádob přidělených na jednotlivé nemovitosti nebo z počtu uživatelů bytů a také z úrovně třídění odpadů (recyklace, skládkování). Do poplatku se mohou promítnout i náklady spojené s pronájmem nádob pro odpad. I zde platí, že obec nemůže vybírat místní poplatek za komunální odpad současně podle zákona o odpadech i podle zákona o místních poplatcích. Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku tím, že se může připojit na obcí vybudovaný vodovod nebo kanalizaci Tento poplatek je vůbec nejkomplikovanější, proto se v praxi málo využívá. Platí ho vlastník

13

2007 2013



stavebního pozemku zhodnoceného možností připojit na něj obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po 1. lednu 2002, kdy nabyl účinnosti zákon o vodovodech a kanalizacích. Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na vodovod či kanalizaci a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu v kalendářním roce, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu obcí vybudovaného vodovodu nebo kanalizace. Tento poplatek se vybírá zpravidla jednorázově. Správa místních poplatků Na rozdíl od daně z nemovitostí spravují místní poplatky obecní úřady. Mají tedy informace o všech poplatnících, jejich poplatkové povinnosti a úhradě. Nejsou-li poplatky zaplaceny včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené poplatky nebo jejich nezaplacenou část může obec zvýšit až na trojnásobek. Zvyšování nezaplaceného poplatku až na trojnásobek dává obcím dostatečný prostor domoci se svého finančního nároku i v případech, kdy je to spojeno s vyššími administrativními náklady. Od roku 2011 vstoupila v účinnost novela zákona o místních poplatcích, která v souvislosti s novým daňovým řádem úplně ruší možnost zcela nebo částečně prominout poplatek či jeho příslušenství na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti zákona. Sdílené daně Většinu daňových příjmů obcí tvoří podíly na celostátně vybíraných daních, které upravuje příslušný zákon. Zmíněný zákon zároveň vymezuje, které daně jsou výlučným daňovým příjmem obce. Obce mají nárok na: 1.

Podíly z inkasa celostátně vybíraných daní:

•

podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

•

podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů,

•

podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtovém určení daní,

14

2007 2013

•



podíl na 21,4 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v § 4 odst. 1 pod písmeny c) a d) zákona o rozpočtovém určení daní,

•

podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou daně hrazené obcemi a kraji.

Dělení mezi jednotlivé obce Je třeba si uvědomit, že podíl 21,4 % z celostátního hrubého výnosu příslušné daně předurčuje objem prostředků pro všechny obce celkem. Konkrétní procento, kterým se obce, s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna, (dále jen „ostatní obce”) podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní, se vypočte jako součet a) poměru celkové výměry katastrálních území obce k celkové výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, c) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů. Pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň jsou konkrétní procenta, kterým se tato města podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní, v podstatě propočítána shodným postupem jako v případě „ostatních obcí“. Propočet se odlišuje pouze tím, že počet obyvatel Prahy, Brna, Ostravy a Plzně se neupravuje koeficienty postupných přechodů, ale jsou zde použity přepočítací koeficienty (tabulka).

Počet

Koeficienty

Násobek postupných

obyvatel

postupných

přechodů

0 - 300

přechodů 1,0000

1,000 x počet obyvatel

301 - 5000

1,0640

5001 - 30 000 1,3872 30 001 a více

1,7629

300 + 1,0640 x počet obyvatel nad 300 5300,8 + 1,3872 x počet obyvatel nad 5000 39 980,8 + 1,7629 x počet obyvatel nad 30 000

15

2007 2013



Tabulky s používanými koeficienty jsou v přílohách zákona o rozpočtovém určení daní. Systém propočtu je poměrně komplikovaný. Vypočtený konkrétní podíl pro každou jednotlivou obec zveřejňuje Ministerstvo financí ČR a v dohodě s Českým statistickým úřadem a s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, a to vyhláškou vydanou každoročně s účinností od 1. září. Každoročně vychází nová prováděcí vyhláška, protože je nutno aktualizovat počty obyvatel a výměru katastrálních území obcí (obě veličiny se časem mění). Vyhlášku zveřejňuje rovněž na internetových stránkách ministerstvo financí. 2.

Další podíly z inkasa celostátně vybíraných daní:

• 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště (trvalý pobyt) k poslednímu dni zdaňovacího období, podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, • celý výnos daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec (s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby). Pokud je však daň dodatečně doměřena finančním úřadem, musí ji obec skutečně uhradit a výnos se rozděluje podle standardního postupu.

Dělení mezi jednotlivé obce Podíl 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně příjmů fyzických osob ze závislé činnosti předurčuje objem prostředků, který je nutno přerozdělit mezi příslušné obce. Konkrétní procento, jímž se jednotlivé obce podílejí na výnosu této daně, je stanoveno na základě poměru počtu zaměstnanců v obci k celkovému počtu zaměstnanců za Českou republiku. Vypočtený konkrétní podíl pro příslušnou obec zveřejňuje ministerstvo financí ve zmiňované vyhlášce. Praktický postup převodů Ministerstvo financí dvakrát měsíčně sděluje správcům daně na finančních úřadech sumární stav na příslušných příjmových účtech, tzv. celostátní hrubý výnos daně. Při výpočtu nároku obcí a

16

2007 2013



krajů se vždy nejprve porovnává momentální výše inkasa s částkou inkasa, ze které byl naposledy vypočítáván nárok obcí a krajů. Pokud v době od posledně provedených převodů inkaso vzrostlo, vypočtou se (podle zákonem daných pravidel) z přírůstku inkasa nároky jednotlivých obcí a krajů a neprodleně se převádějí do jejich rozpočtů. Jestliže je však sumární stav na příjmových účtech nižší než naposledy sdělená částka (přírůstek je tedy záporný), nelze žádné prostředky převést. Tato situace vzniká v případech, kdy objem vratek daní a nadměrných odpočtů (u DPH) převýší objem vybrané daně. Stane-li se tak v průběhu roku u některého typu daně, může k dalšímu převodu dojít až v okamžiku, kdy celkový stav inkasa na této dani převýší částku, ze které naposledy vznikl nárok obcí a krajů. V praxi tento stav nastává u daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání (v období duben, květen a červenec, srpen) a u daně z příjmů právnických osob (v období duben, květen a červenec, srpen). Správní poplatky Správní poplatky rovněž patří mezi daňové příjmy obcí a měly by krýt náklady správních úkonů v rámci přenesené působnosti. Správní poplatky plní dva cíle. Zaprvé žadatel přispívá určitou finanční částkou na činnost správních orgánů za úkon, který se ho bezprostředně týká. Druhým důvodem jejich existence je snaha předejít zatěžování veřejné správy zbytečnými podáními. Schéma rozdělení rozpočtového určení daní

17

2007 2013



Výši konkrétních správních poplatků nebo způsob jejich výpočtu upravuje zákon o správních poplatcích. Vyměřují a vybírají je správní úřady, tedy orgány státní správy, obce a kraje při výkonu přenesené působnosti, právnické osoby při výkonu státní správy na základě přenesené působnosti podle zvláštních předpisů, dále rejstřík trestů a státní archívy. Poplatky za úkony státní správy plynou do státního rozpočtu, poplatky za úkony orgánů územní samosprávy plynou do příslušného rozpočtu obce nebo kraje. Zákony upravují, které úkony státní správy mohou provádět jednotlivé orgány státní správy, které úkony mohou provádět jednotlivé územní orgány státní správy a které mohou provádět orgány krajů, měst a obcí. Sazby poplatků se mění spíše náhodně a některé z nich už vůbec neplní funkci částečné úhrady za náklady spojené se správním úkonem. Jako příklad uveďme stavební řízení, kde základní sazba činí téměř dvacet let pouhých 300 Kč. Pokles registrace automobilů či útlum výstavby mají samozřejmě vliv také na tento druh příjmů. Nedaňové příjmy Tvoří nezanedbatelnou část příjmů, byť jde víceméně o příjmy nárazové, které neplynou z nějaké povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce. Do této skupiny řadíme: •

výnosy majetku, který obec vlastní (například nájmy)

•

příjmy, které má obec z dalšího vlastního hospodaření

•

příjmy z hospodaření subjektů, které obec založila či zřídila

•

výnosy z úroků

•

sankční platby

•

sdružené prostředky

Vlastnictví dostatečně velkého obecního majetku významně posiluje ekonomickou i politickou nezávislost příslušné obce. Povinnost účelného a hospodárného využívání majetku obce vyplývá přímo ze zákona. Schválení prodeje obecního nemovitého majetku přísluší vždy zastupitelstvu. O prodeji movitého majetku rozhoduje rada, pokud si zastupitelstvo toto rozhodování nevyhradilo. Zastupitelé musí při rozhodování zvažovat výhody jednorázového příjmu z prodeje a možnosti trvalých příjmů z využívání obecního majetku. Neuvážené prodeje mohou mít nejen nedostatečný finanční efekt, ale také omezují rozhodovací pravomoc zastupitelstva, například

18

2007 2013



při ovlivňování vzhledu obce. Zastavme se u příjmů z podnikání, respektive u podílu na zisku podniků, u nichž má obec majetkový vklad. O peněžních a nepeněžních vkladech do podnikání jiných subjektů rozhodujete v zastupitelstvu. Mějte však stále na mysli, že obec by neměla suplovat roli podnikatelů či dokonce jim konkurovat. Jestliže se může o určitou činnost starat podnikatel, který bude ochoten nést riziko neúspěchu a odvádět daně do veřejných rozpočtů, pak není důvod, aby se obec v takové činnosti angažovala. Zakládání či spoluzakládání společností je pro územní celek výhodné například tehdy, vzniká-li společnost schopná zabezpečit určité veřejné služby. Také tehdy, může-li obec svou účastí zlepšit nabídku zaměstnání pro obyvatele. Třeba tak, že svým podílem při rozhodování společnosti ovlivní nové investice v místě. Na druhou stranu je třeba vědět, že výdaje, které s sebou založení společnosti nese, jsou jednorázové a případný zisk není ziskem obce jako zakladatele, ale společnosti. Obce mohou vkládat své prostředky do již existujících společností nebo společnosti samy zakládat. Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů mohou obce založit jen některé formy obchodních společností. Zastupitelstvo pak schvaluje zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, stanovy obchodních společností a dalších právnických osob, které obec hodlá založit. Obec sama může založit jen akciovou společnost a společnost s ručením omezeným. Může se však účastnit jako společník také v jiných formách obchodních společností. Upozorňujeme však, že například v komanditní společnosti ručí komplementář za závazky této společnosti celým svým majetkem a u veřejné obchodní společnosti společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Vedle obchodních společností je možné založit například obecně prospěšnou společnost (o.p.s.) a samozřejmě zřídit příspěvkovou organizaci. Zde však bude finanční vazba zejména na výdajové straně obecního rozpočtu. Platby sankční povahy mají v rozpočtech zpravidla doplňkový charakter. Což neznamená, že by obce nemohly tento druh příjmů zvyšovat, kdyby důsledněji kontrolovaly chování subjektů, zejména podnikatelů ve vztahu k životnímu prostředí. Pokuty mohou být uloženy subjektům ve správním nebo přestupkovém řízení. Obce je vyměřují za chování v rozporu s právními předpisy. Pokuty uložené orgány obce jsou ve většině případů příjmem rozpočtu obce. Zvláštní kategorii tvoří příjmy ze sdružování prostředků, které představují zpravidla účelovou formu financování. Na základě dohody (smlouvy) o sdružení investičních prostředků může obec spojit své peníze s další obcí (obcemi), popřípadě i s jinými právnickými nebo fyzickými osobami k investičnímu zabezpečení akcí, sloužících k plnění úkolů obce v samostatné

19

2007 2013



působnosti. Pokud má podle takové smlouvy obec spravovat sdružené prostředky, veškeré peněžní operace týkající se sdružených prostředků uskutečňuje mimo svůj rozpočet. Ze sdružených prostředků (jde o běžné i kapitálové výdaje) se financují veřejné potřeby, na jejichž financování by obce (většinou malé nebo střední) neměly dostatečné finanční zdroje. Obce mají právo být členy dobrovolného svazku obcí k ochraně a prosazování svých společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Příkladem prosazování společných zájmů obcí je třeba společná výstavba vodovodu nebo plynofikace. Podstatnou roli při vytváření dobrovolných svazků obcí hraje i geografická struktura území, respektive vzdálenost obcí od sebe. Dotace Dotace, které mohou obce získat z různých úrovní veřejných rozpočtů (například ze státního rozpočtu, státních fondů, z rozpočtů krajů apod.), představují hned po daňových příjmech druhý nejvýznamnější zdroj financování aktivit obcí. Dotace se poskytují buď na investiční, nebo na neinvestiční účely. Pro většinu obcí má úspěch při získávání dotací zásadní vliv na uskutečňování investičních záměrů. V současné době jde zejména o dotace z tzv. evropských fondů, kterým se věnujeme v příslušné kapitole této příručky. Pokud jde o dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů krajů, hovoříme dnes na rozdíl od právní úpravy před rokem 2000 — už jen o účelových dotacích. Zvláštní kategorii představují tzv. účelové příspěvky poskytované ze státního rozpočtu obcím, popřípadě krajům. Poskytují se sice na určitý účel, ale proti „tradiční“ dotaci nemusí tyto příspěvky příjemce zúčtovat. Typickým příkladem je příspěvek na výkon státní správy. Dotace a zejména pak investiční dotace jsou naopak administrativně mnohem náročnější na získání i na kontrolu. Existence dotací se většinou zdůvodňuje potřebou obecné podpory obcí i specifických činností obce, na kterých má stát či kraj zájem. Naopak za výraznou snahou omezit podíl dotací na hospodaření obcí je zájem zvýšit efektivnost a hospodárnost ve využívání všech veřejných příjmů. Dotace zpravidla vedou k růstu veřejných výdajů a ke snížení zájmu o efektivní využití příjmů, soustředěných v rozpočtové soustavě jako celku. Současný systém dotací lze považovat za velmi komplikovaný, obsahuje na čtyři stovky dotačních titulů. Současným cílem Svazu měst a obcí i ministerstva financí je zrušit některé dotace a převést ušetřený objem financí do rozpočtového určení daní. To však neznamená, že byste neměli o dotace usilovat. Právě v období, kdy naše země může

20

2007 2013



čerpat velké dotační částky ze strukturálních fondů Evropské unie, by bylo chybné se o tyto prostředky nezajímat. Před vydáním každé koruny z obecního rozpočtu se vždy ptejte, zda není možné na danou záležitost využít některý ze štědrých dotačních fondů. Poskytování dotací ze státního rozpočtu upravují rozpočtová pravidla. Dotaci ze státního rozpočtu může poskytnout pouze ústřední orgán státní správy, Akademie věd a Grantová agentura České republiky, nebo ten, koho určí zvláštní zákon. Obecné pravidlo zní, že na dotaci není právní nárok, pokud však zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Poskytuje-li se dotace, potom jen na základě žádosti. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje označení jejího příjemce, účel, na který je poskytována, a podmínky jejího použití. Příjemce dotace je povinen ji s poskytovatelem ve stanovených termínech finančně vypořádat. Části nevyužité dotace se vracejí do rozpočtu, ze kterého byly poskytnuty. U dotace je třeba vždy přesně splnit požadavky poskytovatele vyplývající z rozhodnutí o jejím poskytnutí. Jde zejména o naplnění vymezeného účelu, o termín dokončení záměru a případně o míru zapojení vlastních zdrojů. Průběh využívání a naplňování podmínek dotace velice pečlivě sledujte. Pokud zaznamenáte problémy s plněním určených podmínek, je vždy lepší včas usilovat o dohodu s poskytovatelem dotace o změně jeho požadavků, v krajním případě o vrácení dotace. Jestliže obec nesplní dotační podmínky, dopouští se tzv. porušení rozpočtové kázně. Pokud jde o dotaci poskytnutou z rozpočtu kraje, stanovuje případné sankce za porušení rozpočtové kázně zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Vedle „tradičních“ dotací dostávají obce ze státního rozpočtu také příspěvky na různé účely. V současnosti jde zejména o příspěvek na výkon státní správy (na výkon přenesené působnosti). Příspěvek nepodléhá finančnímu vypořádání. Obec může se získanými penězi nakládat podle svého uvážení a financovat z něj výdaje související s výkonem přenesené působnosti. Příspěvek nedostávají všechny obce ve stejné výši, ale v závislosti na množství vykonávaných kompetencí a velikosti správního obvodu. Návratné zdroje Pociťuje-li obec nedostatek vlastních prostředků, může využít návratných finančních zdrojů, a to buď úročených, nebo neúročených. Bezúročnou půjčku lze očekávat pouze v rámci systému veřejných rozpočtů. Při jednání s bankami o úvěru má obec standardní postavení klienta. Důvody, proč by obce měly mít přístup na finanční trhy: • Financování investičních výdajů. Úkoly, které obec ve své samostatné působnosti zajišťuje, vyžadují řadu investičních výdajů (budovy škol, místní komunikace, nákup dopravních

21

2007 2013



prostředků). Investice budou sloužit i dalším generacím, daňovým poplatníkům, kteří se ale nemusejí podílet na jejich financování. Prostřednictvím návratných zdrojů se zajistí mezigenerační přenos části nákladů. Současná rozhodnutí předurčují strukturu výdajů budoucích rozpočtů. •

Toky příjmů a výdajů nemusejí být plně synchronizovány. Překlenovací úvěr tak umožní obci dostát svým závazkům vůči zaměstnancům, dodavatelům i klientům ve stanovené době.

•

Posílení politické odpovědnosti. Skutečně fungující úvěrový trh vyžaduje pravdivé informace o obecním hospodaření. Prostřednictvím ratingu a nabídnutých úrokových sazeb dává peněžní ústav/držitelé obligací najevo svůj názor na finanční zdraví municipality.

Návratné finanční zdroje by měly sloužit převážně ke krytí investičních nákladů spojených s pořízením nového majetku obce, popřípadě s rekonstrukcí dosavadního. Při konečném rozhodování o přijetí úvěru musíte v zastupitelstvu pečlivě posoudit schopnost obce splácet vypůjčenou částku. Obec si může odpovědně půjčit jedině v případě, že je schopna splácet z rozdílu mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji a ještě jí zůstává rezerva. Určitě není dobré, když jsou splátky tak vysoké, že obec splácí s vypětím všech sil. V rozpočtu by vždy měla zůstat určitá částka k řešení neočekávaných událostí (k bankovním produktům viz dále). Výdaje rozpočtu obce Zatímco příjmy jsme podrobili podrobné analýze, v části věnované výdajům obce budeme stručnější. Výdajová strana se totiž u obcí mnohem více liší a odráží rozmanité preference obyvatel. Představy občanů i zastupitelů o potřebných výdajích prakticky vždy mnohonásobně překračují objem dostupných příjmů. Výdaje z rozpočtu obce dělíme na běžné a kapitálové. Běžné výdaje pak můžeme dělit na neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery (dotace) a neinvestiční půjčky. Mezi běžné výdaje patří výdaje na chod obecního nebo městského úřadu, na provoz škol, údržbu ulic, náměstí, veřejných prostranství, provoz veřejného osvětlení, hřbitova, obecní policie, podpora místní kultury, sportu atd. Některé z nich se obtížněji plánují, například výdaje na topení nebo na odklízení sněhu. Existují i výdaje, jež volení zastupitelé téměř nemohou ovlivnit, neboť jejich výši určuje obecně závazný právní předpis, například nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, které stanovuje platy úředníků obecního úřadu. Kromě výdajů obce na „záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů“, tedy na samostatnou působnost, je třeba také počítat s výdaji na výkon přenesené pů-

22

2007 2013



sobnosti. Vzhledem k rozdělení obcí podle rozsahu výkonu přenesené působnosti (obce základní, obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností) rostou celkové náklady s velikostí obcí. I u stejně velkých obcí se náklady budou lišit v případě, že jedna z nich vykonává například činnost matričního nebo stavebního úřadu. Kapitálové výdaje zahrnují výdaje na investiční výstavbu, nákup nemovitostí, a to jak staveb, tak pozemků. Patří sem také výdaje na generální rekonstrukce budov a zařízení, které zvyšují hodnotu majetku, i výdaje na nákup akcií, finanční vklady do obchodních společností a investiční dotace fyzickým a právnickým osobám. Při investičních výdajích z rozpočtu obce pamatujte, že v mnoha případech půjde o veřejnou zakázku, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Obec však nemusí zadávat zakázku podle zákona o veřejných zakázkách, jdeli o tzv. zakázku malého rozsahu, jejíž předpokládaná hodnota bez DPH nedosáhne 2 miliony Kč (dodávka zboží a služeb) nebo 6 milionů Kč (stavební práce). Rozhodně však zmíněný zákon požaduje, aby při zadávání jakýchkoliv veřejných zakázek obce dodržovaly zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V současné době se otázka transparentnosti veřejných zakázek stala až téměř politickým tématem, proto lze očekávat také změny v legislativě. Rozpočtový proces Zákon neupravuje každý detail přípravy, projednávání a schvalování rozpočtu obce. Proto není rozpočtový proces na všech obcích stejný. Některé zásady a fáze však zůstávají shodné. Odpovědná příprava rozpočtu představuje celoroční proces. Pečlivé sledování zákonitostí u příjmů i výdajů v probíhajícím roce je prvním předpokladem k sestavení co nejlepšího návrhu rozpočtu na rok následující. Z praktického hlediska doporučujeme sestavit si jednoduchý harmonogram přípravy rozpočtu. Základním krokem bývá stanovení a schválení celkových odhadovaných příjmů proti povinným výdajům (vyplývajícím z obecně závazných právních předpisů) či výdajům nutným pro chod obce. Právě důkladný rozbor této části výdajů může obci uspořit nemalé peníze, které pak zastupitelstvo investuje do samotného rozvoje obce ve prospěch občanů. První krok je dobré učinit co nejdříve, například v září, aby byl dostatek času na další fáze přípravy, jako je vypracování detailního rozpisu návrhu rozpočtu či projednávání uvnitř obecního úřadu a s komisemi rady. V menších obcích připravuje návrh rozpočtu nejčastěji starosta s odbornou pomocí účetní, ve

23

2007 2013



větších obcích a v městech pak odborné útvary na obecním nebo městském úřadu (ekonomický nebo finanční odbor). V rozpočtu jsou rovněž navrženy příspěvky na provoz či investiční dotace příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je obec (školská zařízení, technické služby, dopravní podniky apod.). Výše příspěvku na provoz by měla být projednána s vedením těchto organizací ještě před předložením návrhu rozpočtu zastupitelstvu. Poslední etapou přípravy rozpočtu je předložení konečného návrhu zastupitelstvu obce k projednání a schválení. Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu jako pomocného nástroje a současně ze zkušeností získaných ze závěrečného účtu obce v předcházejícím období. Kromě toho musí obec sledovat údaje z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí. To vše i v návaznosti na rozpočet kraje, který také určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. Nemusíte v obci vyčkávat se schválením svého rozpočtu na předchozí schválení rozpočtu státního nebo krajského. Po jejich schválení však musí zastupitelstvo obce, pokud jsou obci poskytnuty například dotace, odpovídajícím způsobem svůj nový obecní rozpočet změnit, a to rozpočtovým opatřením. V případě, že se obec podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí její rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem peněz na toto spolufinancování určených. Pokud se takové spolufinancování v rozpočtu neodráží, jde o správní delikt, za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč. Sestavování rozpočtu doporučujeme odvíjet od jeho příjmové strany. Nejdřív musíte odhadnout, jaké příjmy může obec čekat v příštím roce, a až následně plánovat výdaje. Není to snadné, protože nejméně polovinu příjmů obcí tvoří sdílené daně, na něž nemají žádný vliv. Svaz měst a obcí pravidelně žádá ministerstvo financí o odhad celoročního inkasa daňových příjmů a jeho srovnání s rozpočtem, informace pak zveřejňuje na svých webových stránkách. V této fázi se samozřejmě zvažuje také možnost získat dotaci či varianta financování prostřednictvím návratných zdrojů (úvěry, dluhopisy). Odhad příjmů z vlastní činnosti je už méně obtížný. Je vhodné při něm přihlížet k plnění z minulých let, ale vždy se vyplatí konzervativní přístup. Kapitálové příjmy jsou v zásadě dobře plánovatelné, někdy však může přinést problém odhad výsledné ceny, za kterou se nakonec podaří akcie nebo nemovitost prodat. Doporučit lze zlatou střední cestu. Odhad příjmů nepřeceňovat, ale také nepodceňovat. Máte-li sestaven návrh příjmů rozpočtu, přistupte nejprve k návrhu běžných výdajů, aby bylo zřejmé, kolik vám v rozpočtu „zbylo“ na výdaje kapitálové. Do návrhu běžných výdajů nezapomeňte zahrnout roční úroky z přijatých půjček a úvěrů. K hotovému návrhu běžných

24

2007 2013



výdajů rozpočtu přičtěte roční splátky půjček a úvěrů. Pak odečtěte objem běžných výdajů a splátek úvěrů od celkového objemu příjmů. Vyjde-li kladný výsledek, jde o částku, kterou lze použít pro sestavování rozpočtu kapitálových výdajů. U těch pak záleží už jen na vašich politických prioritách, které projekty podpořit a které už ne. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nestanoví, v jakých podrobnostech má být rozpočet obce zpracován. Pouze stanoví, že rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby vyjadřoval potřebné závazné ukazatele. Po schválení rozpočtu musí následovat jeho podrobný rozpis podle rozpočtové skladby. Pokud by v obci podrobný rozpis chyběl, šlo by o správní delikt, za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč. Nezapomeňte, že návrh rozpočtu musí být vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáváním v zastupitelstvu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Také případné nesplnění této zákonné povinnosti je považováno za správní delikt, za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané uplatnit buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva. Schválený rozpočet patří také mezi povinně zveřejňované údaje na webových stránkách obce. Rozpočtové provizorium Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Ta jsou potřebná k zabezpečení plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i u právnických osob financovaných z rozpočtu obce a stanoví je zastupitelstvo. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. Zastupitelstvo při stanovování pravidel rozpočtového provizoria často volí postup známý z pravidel státního rozpočtu. Výdaje rozpočtu se uvolňují do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria podle rozpočtu minulého roku. Jsou však i jiné možnosti. Například stanovit, že se budou uvolňovat jen prostředky na pravidelně se opakující výdaje a sjednané závazky. Pravidla rozpočtového provizoria by měla vytvořit dostatečný prostor k zabezpečení běžného chodu obce do doby, než bude schválen rozpočet. A nenechávejte schválení těchto pravidel na poslední chvíli. Jestliže není z nějakého důvodu možné schválit rozpočet, jen obtížně se může ve stejné době narychlo hledat shoda pro schválení pravidel rozpočtového provizoria. Pokud obec nehospodaří alespoň podle pravidel rozpočtového provizoria, jde o správní delikt,

25

2007 2013



za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč. Hospodaření podle schváleného rozpočtu Obce hospodaří s financemi v souladu se schváleným rozpočtem a zároveň po celý rok systematicky a úplně kontrolují jak hospodaření své, tak i právnických osob a zařízení, které založily. Jestliže průběh roku přinese změnu, která si vyžádá změnu v rozpočtu, lze ji provést výhradně tzv. rozpočtovým opatřením. Zákon o rozpočtových pravidlech taková opatření nejen umožňuje, ale v některých případech dokonce ukládá. K úpravám schváleného rozpočtu může vést např. změna ve struktuře hospodaření obce či jejich organizací (organizační změna) nebo novely právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtových příjmů a výdajů (metodická změna). A důvodem mohou být rovněž cenové změny ovlivněné měnící se právní úpravou regulovaných cen. V neposlední řadě mohou vést ke změně rozpočtu objektivní skutečnosti, působící na příjmy či výdaje. V tom případě hovoříme o tzv. věcných změnách. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Změny v rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce nebo v rozsahu stanoveném zastupitelstvem také rada. Jestliže zastupitelstvo pověřilo radu (starostu, není-li v obci rada) provádět rozpočtová opatření do určité výše, už je pak neprojednává a neschvaluje. Co vše může znamenat rozpočtové opatření? Přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů. Dále jde o zvýšení celkového objemu rozpočtu, tedy použití dodatečných příjmů k úhradě nových výdajů. Rozpočtovým opatřením je také vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. Rozpočtové opatření je dokonce povinné v případech, kdy nastanou změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu nebo změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám. A samozřejmě také v případě, že hrozí nebezpečí rozpočtového schodku. Jak zjistíte, že se příjmy a výdaje vyvíjejí v souladu se schváleným (upraveným) rozpočtem? K tomu je bezpodmínečně nutné průběžně kontrolovat a porovnávat plnění příjmů a výdajů rozpočtu se schváleným nebo upraveným rozpočtem. S výsledky těchto kontrol musí být zastupitelstvo pravidelně seznamováno. Jen tak můžete v průběhu roku činit odpovídající kroky k řádnému hospodaření.

26

2007 2013



Významnou roli při kontrolách hospodaření podle rozpočtu obce hraje kontrolní a finanční výbor zastupitelstva. Pokud by se změny schváleného rozpočtu obce neprováděly formou rozpočtových opatření, šlo by o správní delikt, za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč. Závěrečný účet Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu obce. Ten obsahuje údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a údaje o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů. A to tak podrobně, aby bylo možné zhodnotit hospodaření s financemi a majetkem územního samosprávného celku a svazku obcí i jimi zřízených právnických osob. Mnoho obcí přistupuje ke zpracování závěrečného účtu značně formálně. To je škoda, protože poctivě zpracovaný závěrečný účet obce může být dobrým podkladem pro přípravu rozpočtu v následujícím roce. Do závěrečného účtu patří vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtu kraje, obcí, státním fondům, Národnímu fondu, rozpočtu regionální rady regionu soudržnosti popř. jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Nedílnou součást tvoří zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření. Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nedodržení této povinnosti je správním deliktem, za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč. Připomínky k závěrečnému účtu mohou občané uplatnit buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva. Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku. Závěrečný účet schvaluje zastupitelstvo na základě zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření buď souhlasem bez výhrad, nebo souhlasem s výhradami, na jejichž základě přijme obec opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků. A zároveň vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily obci škodu. Přezkoumávání hospodaření a kontrola Kontrola nakládání s veřejnými prostředky získává stále více na významu. Na propracovaný kontrolní systém nahlížejte vždy jako na nedílnou součást veřejné správy. A to bez ohledu na

27


2007 2013


zvyšující se riziko zneužívání kontroly a jejích závěrů v souboji politických stran či uskupení v rámci státu, měst i obcí. V souvislosti s příjmy a výdaji obecního rozpočtu je třeba rozlišovat přezkoumání hospodaření od kontroly. Přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků Přezkoumávání hospodaření představuje audit ročního hospodaření, kterému podléhají všechny územní rozpočty, respektive rozpočty územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti a rozpočty městských částí hlavního města Prahy. Zákon stanoví předmět, hlediska a postup při přezkoumání hospodaření, přičemž samotné přezkoumání hospodaření stanoví jako povinnost zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ale i zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze a zákon o podpoře regionálního rozvoje. Ve smyslu zákona jsou obce oprávněny požádat do 30. června kalendářního roku, za který má být přezkoumání hospodaření uskutečněno, příslušný krajský úřad o zmíněné přezkoumání. Mohou mu rovněž do stejného termínu oznámit, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. V tomto případě musí uzavřít s auditorem písemnou smlouvu a nejpozději do 31. ledna následujícího roku tuto skutečnost oznámit krajskému úřadu. Pokud obec povinnost výběru orgánu přezkoumání nesplní, krajský úřad na to do 28. února následujícího roku obec upozorní a pak přezkoumání provede. Pokud obec nesplní povinnost postarat se o přezkoumání svého hospodaření, jde o správní delikt, za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč. Předmět a hlediska přezkoumání by měla být shodná bez ohledu na zvolenou možnost přezkoumání. Určité rozdíly však i tak existují. Jednorázová přezkoumání může provádět pouze krajský úřad za podmínek stanovených zákonem, tedy u obcí s méně než 800 obyvateli bez hospodářské činnosti, zatímco na auditora se takové omezení nevztahuje. Krajský úřad může při výkonu přezkoumání využívat tzv. přibraných osob (například odborníků na přezkoumávanou oblast), zatímco auditor tuto možnost nemá. A hlavně, přezkoumání vykonané auditorem hradí obec z vlastních prostředků, zatímco za přezkoumání provedené krajským úřadem žádnou úhradu neplatí (náklady na přezkoumání jdou k tíži rozpočtu kraje). Mezi povinnosti kontrolora při přezkoumání hospodaření patří ověřování přípustnosti účetních operací,

respektive

posuzování

jejich

souladu

s

platnými

právními

předpisy.

Do

přezkoumávaných dokumentů se kromě samotného závěrečného účtu zahrnují všechny doklady

28

2007 2013



o účetních operacích, které v daném roce proběhly. Ve skutečnosti se však přezkoumání uskutečňuje výběrovým způsobem, takže některá pochybení mohou zůstat neodhalena. Kontrolní orgán nemůže vznášet námitky k rozhodnutí zastupitelstva například o výši odměn neuvolněných členů. O výsledku přezkoumání se zhotovuje zpráva. Ta musí obsahovat závěr s vyjádřením, zda byly nebo nebyly zjištěny nedostatky. Nejhorší hodnocení představuje vyjádření „podle písmena c)“, tedy závažné nedostatky typu porušení rozpočtové kázně. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je pak součástí závěrečného účtu a obec musí přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Pokud zastupitelstvo přijme závěrečný účet bez výhrad, ač byly při přezkoumání hospodaření nalezeny chyby, nelze v daném roce vyvozovat proti usnesení zastupitelstva žádné důsledky. Avšak při následné kontrole nebo při dílčím přezkoumání za následující rok se prověřuje, zda územní celek přijal opatření k nápravě chyb uvedených ve zprávě o výsledku. Pokud takové opatření nepřijal, uvede to kontrolní orgán v zápise a může uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Dohled nad přijetím opatření obcí provádí a pokutu u obce ukládá vždy krajský úřad. Přezkoumání hospodaření je pravidelná činnost, která by měla přispět ke zlepšení kvality účetnictví a hospodaření obcí. Auditora lze ve většině případů využít také jako poradce. Jestliže se přezkoumání hospodaření týká pouze právě skončeného roku, pak kontrola prostředků poskytnutých z veřejných rozpočtů pokrývá období 10 let zpátky. Ze zákona vyplývá, že finanční kontrola se soustředí na prostředky vynakládané z veřejných zdrojů (příjmy, věci i majetková práva), a to ve formě vnitřního kontrolního systému a klasické externí kontroly. Z působnosti zákona je vyloučena kontrola právnických osob, kde obec plní funkci zakladatele, s výjimkou kontroly dotací, které těmto právnickým osobám poskytla ze svého rozpočtu. Předmětem externí kontroly bývá zejména veřejná finanční podpora, za kterou se považují prostředky poskytnuté pouze ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku. Nikoli zákonná úprava finanční kontroly, ale její praktická aplikace bývá spojena s problémy. Zkušenosti z obcí ukazují, že pohled finančních úřadů, jako jednoho z tzv. kontrolních orgánů, může být zcela odlišný od hodnocení poskytovatele dotace. Nezřídka se kontrola omezuje na důsledné prozkoumání formálních náležitostí a nikoliv na věcnou podstatu. Stručný pohled na systém kontroly nesmí opomíjet kontrolní úlohu voličů. Jak jsme se už zmínili, zákonná úprava sestavení, schválení a plnění obecních rozpočtů dává občanům

29

2007 2013



mnohem větší kontrolní možnosti než u rozpočtu státního. Hlavní rozdíly spočívají ve struktuře rozpočtových materiálů projednávaných zastupitelstvem, možnosti osobní účasti a vystoupení při projednávání obecního rozpočtu nebo také v každodenním dohledu nad reálnými dopady výdajů.

Jak financovat rozvoj obce Každé zastupitelstvo by mělo usilovat o dobrou kvalitu života obyvatel obce cestou jejího rozvoje. Taková snaha se samozřejmě projevuje v příjmech, výdajích a často také v zadlužení. Kompetence v této oblasti upravuje zákon, podle něhož obce mohou ve své samostatné působnosti podporovat podnikatelské aktivity potřebné pro rozvoj regionu, například formou technické a investiční přípravy pro investory — podnikatele. Obec může sdružovat své prostředky se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami při zajišťování rozvojových programů společných více obcím. Rozvoj vyžaduje odpovídající podpůrnou infrastrukturu: dopravu, telekomunikace, rozvodné služby, sociální a obecní zařízení atd. Využíváním veřejných prostředků pro zlepšování infrastruktury vhodné i k podnikání mohou tedy obce stimulovat soukromé zdroje. Mohou také nabízet podnikatelské zóny a nemovitosti, nebytové prostory pro malé a střední podnikatele. V současnosti však přechází tento typ podpory rozvoje ekonomiky spíše do rukou soukromých developerů. Obce se soustřeďují na podporu tam, kde je to pro soukromé developerské firmy nezajímavé či riskantní — například na obnovu starých průmyslových areálů (zdaleka ne pouze k výrobním účelům, ale třeba i pro veřejné či komerční služby), na podmínky pro soukromé investice do podnikatelských služeb apod. Obce mohou firmám poskytovat i tzv. měkkou pomoc spočívající v technické asistenci a informačním poradenství, v odstranění byrokratických překážek. Mohou aktivně podporovat spolupráci podnikatelů navzájem (třeba potenciálně navazující výroby) či spolupráci podnikatelů se školami, školicími středisky apod. Nepříliš využívaný je princip partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP, public private partnership). V jeho rámci jsou subjekty veřejného sektoru partnerem a zákazníkem sektoru soukromého, od něhož nakupují služby. Soukromý sektor na své náklady zabezpečí veřejnou službu (infrastrukturu nebo třeba odvoz odpadků, veřejnou dopravu) a obec jako klient platí pravidelné poplatky, nebo vytvoří podmínky pro platby až do doby ukončení smluvního vztahu na principu PPP. V České republice platí od 1. července 2006 koncesní zákonupravující

30

2007 2013



oblast veřejně soukromého partnerství (PPP), který je koncipován především pro výstavbu veřejné infrastruktury ze soukromých zdrojů. Vícezdrojové financování z pohledu banky Při financování investičních výdajů nebo překlenutí přechodných nesouladů příjmů a výdajů rozpočtu se v určitých případech obce neobejdou bez využití cizího zdroje. V té souvislosti pamatujte, že jde často o veřejnou zakázku. Přijetí úvěrového financování musí vždy proběhnout v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Zákon v tomto směru definuje tři skupiny zadavatelů — veřejné, dotované a sektorové. Územně samosprávné celky patří mezi veřejné zadavatele. Před vypsáním konkrétní veřejné zakázky posuďte, o jakou zakázku podle rozsahu se jedná, a v souladu s tím dohlédněte na celé výběrové řízení. Při posuzování rozsahu veřejné zakázky se vychází z výše tzv. předpokládané hodnoty. Ta představuje poplatky, provize, úroky a jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami za dobu účinnosti smlouvy, v případě uzavření smlouvy na dobu neurčitou za 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se tedy nezapočítává hodnota jistiny úvěru. Při samotném výběrovém řízení nepodceňujte přípravu zadávací dokumentace. Parametry v ní požadované mohou významně ovlivnit konečnou výši nákladů spojených s úvěrem. Banky se samy často financují na trhu, požadavky v zadávací dokumentaci odporující bankovním uzancím se v konečné podobě promítnou v nabízené úrokové sazbě. Doporučujeme předem zkonzultovat vaši potřebu s bankou. Ta vám poradí, jaký úvěrový produkt zvolit, jaký typ úrokové sazby je pro daný úvěrový produkt nejvýhodnější. Dokáže též předem posoudit váš projekt a navrhnout vhodnou délku období čerpání, výši a frekvenci jednotlivých čerpání. Po předložení základních finančních výkazů vám může pomoci s navržením délky, frekvence a druhu splátek. Dostatek relevantních informací vám usnadní správně zadat podmínky výběrového řízení, získat co nejvyšší počet nabídek a dosáhnout nejlepší možné ceny. Banky nabízejí celou škálu úvěrových produktů, které jsou přizpůsobeny specifickým potřebám obcí. Pro snadnější orientaci lze úvěrové produkty rozdělit na dvě skupiny: 1.

Produkty určené k překlenutí přechodného nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu,

kam řadíme povolený debet na běžném účtu, kontokorentní úvěr nebo úvěr revolvingový.

31

2007 2013



Společným rysem všech těchto produktů je možnost průběžného čerpání a splácení v souladu s vašimi potřebami a možnostmi. Úroková sazba se stanovuje jako pohyblivá, běžně odvozovaná od mezibankovní sazby PRIBOR (pro úvěry v CZK). Poskytnutí povoleného debetu na běžném účtu je v porovnání s kontokorentním úvěrem administrativně jednodušší, nicméně povolený debet je poskytován v nižších částkách. Hlavní rozdíl revolvingového úvěru proti předchozím dvěma úvěrovým produktům spočívá v potřebě prokazovat účelovost čerpání jednotlivých částek. 2.

Produkty určené k financování investičních výdajů, které zahrnují standardní úvěrové

produkty typu investiční nebo hypoteční úvěr, ale také méně známé produkty jako odkupy pohledávek, leasing, splátkový prodej, syndikované úvěry (klubové půjčky) nebo emise obligací. Rozdíl mezi investičním a hypotečním úvěrem je v podobě zajištění úvěru. Hypoteční úvěr je vždy zajištěn zástavou nemovitosti, obvykle té, na jejíž pořízení (obnovu) se úvěr poskytuje. Investiční úvěr je možné zajistit všemi typy zajišťovacích prostředků. Pro úročení investičního úvěru se používá pohyblivá i pevná úroková sazba (u hypotečního úvěru pevná úroková sazba), čerpání je ve většině případů účelové, obvykle na základě vystavených faktur. Odkupy pohledávek představují úplatné postoupení (odkup) v budoucnu splatných pohledávek dodavatele za vámi, které vznikly na základě realizovaných stavebních prací, dodávek zboží a služeb, na banku. Smlouva o úplatném postoupení pohledávek se uzavírá mezi bankou a dodavatelem. Dodavatel tak získává peněžní prostředky za uskutečněnou zakázku bezprostředně po dodávce od banky (neposkytuje vám tedy dodavatelský úvěr). Vy následně splácíte jednotlivé splátky podle sjednaného splátkového kalendáře ve smlouvě o dílo přímo bance. Významnou výhodou tohoto produktu je možnost soutěžení dodavatele díla a financování v rámci jedné veřejné zakázky. Rozdíl mezi leasingem a splátkovým prodejem spočívá v osobě majitele financovaného předmětu. U leasingu je to leasingová společnost, u splátkového prodeje přímo obec. Právě vlastnictví vymezuje hlavní výhodu splátkového prodeje proti leasingu při financování dotovaných projektů. Poskytovatel dotace podmiňuje poskytnutí dotace faktem, že dotovaný předmět patří přímo obci. Syndikovaný úvěr (klubová půjčka) se používá k financování velkých investičních projektů, které vyžadují významné spolufinancování z cizích zdrojů. Typickým rysem těchto úvěrů je financování zdrojově a rizikově náročnějších investičních akcí, kdy úvěr poskytuje několik bank najednou.

32

2007 2013



Jako poslední ne příliš známý bankovní produkt, lépe řečeno služba, je emise obligací. Banka v tomto případě zajistí veškeré činnosti spojené s přípravou, vydáním a umístěním obligací na kapitálových trzích. Výtěžek z emise (vydání) obligací slouží k financování střednědobých nebo dlouhodobých aktivit obcí. ve znění pozdějších předpisů Související předpisy: -

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

-

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

-

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla)

-

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)

-

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

-

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů

-

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)

-

Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

-

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

-

Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

-

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

-

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

33

2007 2013



1.2 Finanční plán analýza strategického řízení a plánování na MěÚ Strážnie Rozpočtový výhled je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného rozpočtového výhledu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. Jeho přínosy jsou: -

Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Rozpočtový výhled přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek.

-

Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku.

-

Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města.

-

Reálnost rozpočtového výhledu ovlivňuje zapojení zastupitelů města. Tím je do určité míry pro hospodaření města závazný a z jeho priorit se vychází při sestavování ročního rozpočtu.

Rozpočtový výhled pro období 2013 – 2017 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 2008 – 2011 a platného rozpočtu roku 2012. Další ekonomická data potřebná pro výpočet pravděpodobného objemu finančních prostředků, které by mělo město Strážnice obdržet ze sdílených daní v následujících letech, vycházejí z návrhu státního rozpočtu na rok 2013 a ze střednědobého výhledu státu na roky 2014-2015. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující: Dluhová služba Rozpočtový výhled vychází od roku 2013 z rostoucí dluhové základny. Hodnota ukazatele dluhové služby v rozpočtovém výhledu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je 34

2007 2013



příznivá a v letech 2014-2017 se pohybuje v rozmezí 3,03 % (2014) – 0,63 % (2017) z povolené 30-ti procentní předepsané hranice. Jedná se o velmi nízkou hodnotu ukazatele. Výjimkou je rok 2013, kdy ukazatel přesahuje 12 %. Tato skutečnost je způsobena jednorázovou splátkou úvěru na obnovu ulice Kostelní pro pěší a cyklisty o objemu 6,82 mil. Kč. Úhrada úvěru proběhne v návaznosti na přiznanou dotaci (6,15 mil. Kč), kterou město očekává v témže roce. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku města, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má jisté množství volných finančních prostředků na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Město by mělo být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Rozpočtový výhled města Strážnice přináší nejvýznamnější změnu ve prospěch velikosti běžných příjmů, konkrétně daňových příjmů, které od roku 2013 předpokládají nárůst o 15,5 mil. Kč. Naopak na straně běžných výdajů na položce Nákup materiálu, byly v roce 2012 identifikovány výdaje, které do budoucnosti již v dané výši promítány nebudou. Díky těmto úsporám by měly běžné výdaje oproti roku 2012 poklesnout pod 58 mil. Kč, v dalších letech je očekáván růst běžných výdajů (v tendencích vývoje makroekonomických ukazatelů výkonnosti českého hospodářství). Nicméně tento růst je méně dynamický než růst běžných příjmů, který má za následek pozitivní rozšiřování prostoru pro provozní přebytek.

35

2007 2013



Vývoj příjmové i výdajové strany rozpočtového výhledu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s poskytnutými transfery a půjčkami městu ze státního rozpočtu, rozpočtu EU apod. (na základě účelového znaku záznamu). Ve výhledovém období se tak například počítá s nulovou hodnotou položky 4111. Tyto neinvestiční dotace ze státního rozpočtu nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které byly tyto dotace užity, tj. části, která obsahuje stejné účelové znaky (v této souvislosti došlo ke snížení zejména těchto oblasti výdajů: platy zaměstnanců včetně odvodů, nákup služeb a opravy a udržování). Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém sledovaném období kladný, a to v rozmezí 20,5 mil. Kč (2013) až 24,9 mil. Kč (2017), po odečtení splátek jistiny vzniká prostor pro 11,5 mil. Kč (2013) až 24,5 mil. Kč (2017), což jsou využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice bez zapojení cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace) a bez masivního prodeje majetku (jistá míra prodeje majetku je plánována a je viditelná v řádku „Kapitálové příjmy“). Údaje roku 2012 jsou převzaty z rozpočtu na rok 2012, který byl sestaven městem Strážnice. Následující roky jsou zpracovány na základě analýzy skutečnosti minulých let a konzultací s vedoucí odboru financí města Strážnice. Tabulka: Přehled hospodaření města v letech 2012 – 2017 Údaje (tis. Kč) Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování PŘÍJMY všechny VÝDAJE všechny Provozní přebytek Rozdíl provoz. přebytku a spl. jistiny Dluhová základna Dluhová služba Dluhová služba/dluhová základna

RU 2012 48 871 9 679 17 876 76 426 23 434 99 860 59 159 48 451 107 610 -7 750 7 750 107 883 107 883 17 267 16 994 62 626 491 0,78%

2013 64 375 10 012 3 927 78 315 6 152 84 467 57 864 0 57 864 26 603 -8 943 84 467 66 807 20 451 11 508 77 478 9 326 12,04%

2014 66 844 9 387 3 958 80 189 0 80 189 58 137 0 58 137 22 052 -2 141 80 189 60 278 22 052 19 911 79 352 2 406 3,03%

2015 68 856 9 472 3 998 82 325 0 82 325 58 797 0 58 797 23 529 -2 155 82 325 60 952 23 529 21 374 81 481 2 379 2,92%

2016 70 100 9 557 4 038 83 695 0 83 695 59 481 0 59 481 24 214 -1 713 83 695 61 194 24 214 22 501 82 841 1 895 2,29%

2017 71 377 9 644 4 078 85 100 0 85 100 60 168 0 60 168 24 932 -388 85 100 60 556 24 932 24 544 84 238 533 0,63%

36

2007 2013



V oblasti běžných příjmů byl upraven vývoj daňových položek v návaznosti na makroekonomickou predikci státu a na základě schválené zákona č. 377/2007 Sb., o rozpočtovém určení daní a střednědobého výhledu státu na roky 2014 – 2015. Při predikovaném vývoji ekonomiky může město v letech 2013 – 2017 využívat prostředků z přebytku běžného rozpočtu k částečnému financování investičních výdajů. Očekávaný přebytek je na úrovni umožňující financovat podíly na některých plánovaných investicích. Ovšem při současném vývoji ekonomiky nelze trend vytváření provozního přebytku v dílčích ročních rozpočtech města během výhledového období zaručit ve výši, v jaké je uveden v sestaveném rozpočtovém výhledu. Ve sledovaném období lze přesto kalkulovat se zapojení provozního přebytku pro financování nebo spolufinancování investic a projektů i z operačních programů. K dalším možnostem zvýšení investičních aktivit města patří: hledání úspor na straně běžných výdajů města, prodej majetku, získání dalších mimořádných investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů Evropské unie či jiných institucí, využití sdružených prostředků - spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty. VOLNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY V řádku „Volné finanční prostředky“ jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění závazků. Předkládaná verze rozpočtového výhledu pro roky 2013 – 2017 předpokládá přijetí dotace na vrub kapitálových příjmů v roce 2013. Vyjma této dotace je kapitálový rozpočet ponechán bez finančních prostředků jak na příjmové tak na výdajové straně. Realizace investičních záměrů je nezřídka navázána na úspěšně vyřízenou žádost o přiznání dotací, ať už ze státního rozpočtu, státních fondů ČR či strukturálních fondů EU. Ačkoliv jsou tyto akce sledovány v plánu rozvoje města, do doby závazného rozhodnutí o jejich realizaci s nimi nelze v rozpočtovém výhledu počítat. Z toho důvodu je nutné zdůraznit, že nulové hodnoty kapitálového rozpočtu v žádném případě nemusejí znamenat rezignaci města na investiční rozvoj města. V následující tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek.

Tabulka č. 1: Volné finanční prostředky na investice v letech 2012 – 2017 37

PROGRAM CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE 2007 SLOVENSKÁ REPUBLIKA 2013 ČESKÁ REPUBLIKA Údaje (tis. Kč) RU 2012 Běžné příjmy 76 426 Běžné výdaje 59 159 Provozní přebytek 17 267 Kapitálové příjmy 23 434 Kapitálové výdaje 48 451 Příjmy všechny 107 883 Výdaje všechny 107 883 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -7 750 Financování 7 750 Uhrazené splátky jistiny 273 Volné finanční prostředky 0


2013 78 315 57 864 20 451 6 152 0 84 467 66 807 26 603 -8 943 8 943 17 660

2014 80 189 58 137 22 052 0 0 80 189 60 278 22 052 -2 141 2 141 19 911

2015 82 325 58 797 23 529 0 0 82 325 60 952 23 529 -2 155 2 155 21 374

2016 83 695 59 481 24 214 0 0 83 695 61 194 24 214 -1 713 1 713 22 501

2017 85 100 60 168 24 932 0 0 85 100 60 556 24 932 -388 388 24 544

Z předcházející tabulky je patrné, že město může v sledovaném období (2013 – 2017) investovat do nových projektů. Vzhledem k tomu, že výše kapitálových příjmů i výdajů je ovlivněna rozhodováním orgánů města v jednotlivých letech, lze konstatovat, že predikovaný objem volných finančních prostředků je možné navýšit za předpokladu zvýšení objemu kapitálových příjmů nebo využití přebytků hospodaření minulých let, případně je možné uvažovat o přijetí cizích finančních prostředků (investičního úvěru). Vhodnější se však jeví možnost orientace na takové investiční akce, na které by bylo možné obdržet dotace ze státního rozpočtu nebo fondů EU v kombinaci s dodržováním rozpočtové kázně a hledáním provozních úspor.

38


2007 2013


2 Strategická vize, osy a oblasti podpory, implementační strategie, a akční plán Strážnicka 2.1 Strategická vize Strategická vize tvoří „vstupní bránu“ do návrhové části strategie rozvoje. Jejím smyslem je určit zásadní rozvojovou orientaci města. Vize formuluje a popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo v daném území, přičemž jednotlivé části návrhu (strategické cíle, opatření, aktivity a projekty) jsou prostředkem k jejímu dosažení a naplnění. Strategický plán rozvoje města je koncipována jako dlouhodobý rozvojový dokument. Důvodem je zajištění návaznosti dlouhodobé koncepce rozvoje města, pro které jsou navrženy strategické cíle a opatření této strategie. Strategická vize města Strážnice byla formulována s ohledem na časový horizont a potřebu trvale udržitelného rozvoje a s vědomím, že jen od jasných vizí lze přejít k realizaci přínosných aktivit. Vize koresponduje se sloganem (mottem), který charakterizuje region či město. Při tvorbě strategického plánu bylo rozhodnuto o zakomponování motta do tohoto dokumentu. Vize Strážnicka: Strážnicko

- Kraj pro život s přírodou, kulturou a tradicí, region podporující

rodinu i rozvoj podnikání. Motto Strážnicka : Strážnicko - krajina tradic a příležitostí. Vize Strážnice: Město, kde budou občané hrdí na to, že zde žijí, město plné možností s nabídkou aktivního vyžití pro každého návštěvníka. Motto Strážnice: Strážnice – naše město pro Vaše zážitky.

39

2007 2013



2.2 Osy a oblasti podpory pro Strážnicko a Skalicko, Definování oblastí podpory vychází z dokumentů OP PS SR _ČR 2014-2020 OSA 1 – Dopravní dostupnost a infrastruktura Opatření 1.1 Posílení regionální mobility propojením sekundárních a terciárních uzlů ( silnice 2 a 3 třídy, včetně mostů a značení ) 1.2 Bezmotorová doprava( cyklostezky,cyklotrasy včetně značení) OSA 2 – Životní prostředí a, kulturní a přírodní dědictví Opatření 2.1 Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a půdy a podpory ekosystémových služeb včetně sítě NATURA 2000 a ekologických infrastruktur 2.2 Zachování, ochrana, podpora a rozvoj přírodního a kulturního dědictví ( cestovní ruch) OSA 3 – Vzdělávaní, trh práce, zaměstnanost a inovace Opatření 3.1 Investice do vzdělání, školení a odborné přípravy, jakož i dovedností a celoživotního učení prostřednictvím: přípravy a provádění společných vzdělávacích, odborných vzdělávacích a školicích programů 3.2 Podpora investic podniků do inovací a vytváření vazeb a součinnosti mezi podniky v příhraničí

40

2007 2013



2.3 Implementační Strategie Metodika implementace strategie, odpovědnost za její provedení, řízení změn a lidí v organizaci související s implementací strategie. Principy efektivní implementace Implementace strategie se obvykle člení do těchto vzájemně propojených částí: 1. plánování a alokace zdrojů, definování dalších potřebných zdrojů 2. specifikace klíčových úkolů, definování časového harmonogramu a zodpovědností (implementační plán) 3. zavádění změn zejména organizačního charakteru (manažerské a řídící systémy, úpravy pravomocí a kompetencí, úpravy informačního systému, školení a rekvalifikace) 4. kvalitní řízení změn 5. hodnocení a aktualizace strategie Strategické projekty, které vyplývají ze strategie kraje, lze podle časového horizontu jejich implementace rozdělit na: 

Projekty, které je nutné zavést okamžitě



Projekty, které se budou realizovat v horizontu 2 - 3 let



Dlouhodobé projekty

Strategie se obvykle rozpracovává až do detailního operativního plánu, který obvykle zahrnuje úkoly a projekty s horizontem realizace 1 rok. Součástí efektivní implementace je detailní plánování potřebných zdrojů (nákladů) na jednotlivé aktivity strategického plánu. Implementační strategie navazují na výsledky interní a externí analýzy

Kdo strategii implementuje Neoddiskutovatelná je role starosty, kterého lze nazvat "sponzorem strategie", jednotícím prvkem. Jednotlivá oddělení obecního úřadu jsou obvykle zodpovědná za projekty a úkoly, které je třeba realizovat téměř okamžitě.

41

2007 2013



Implementace strategie je především záležitostí samosprávy. I když je do strategie zapojeno více subjektů, samospráva by si měla udržet kontrolní roli realizace dílčích cílů. Klíčové je: 

ujasnění rolí a zodpovědností jednotlivých partnerů, organizací, osob



jasné definování očekávaných výstupů



přiřazení zdrojů a nákladů



systém reportingu



systém pravidelných schůzek a hodnocení postupu strategie

Zastupitelstvo města Nejvyšší jednotka v rámci procesů organizace, mimo systém projektového řízení. Její postavení vychází z kompetencí definovaných pro ZM zákonem a dalšími interními předpisy města Strážnice. Svou činnost vykonává v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Složení: 

Volení zástupci města

Kompetence: 

Schvalování rozpočtu města



Schvalování změn v rozpočtu města



Schvalování koncepce města



Rozhodování o nabývání majetku, příjmu dotací atp.

Odpovědnost: 

Finanční stabilita a zajištění projektových aktivit

Jako iniciativní a kontrolní orgány pak vystupují výbory, které jsou zřízeny účelově a z toho dva ze zákona (finanční a kontrolní). Rada města Nejvyšší jednotka v procesu projektového řízení. Mimo tuto pozici zastává standartní roli danou jí ze strany legislativy a to jak národní, tak interní. Složení: 

Rada města

Kompetence: 

Vznáší požadavky na projekty 42

2007 2013





Identifikuje Projektový úkol a zadává Projektový záměr k rozpracování



Schvaluje Projektový záměr



Rozhoduje o postupu realizace projektu



Uvolňuje finanční prostředky na projekt (z rozpočtu města)



Schvaluje projekt



Schvaluje zpracované návrhy změn



Schvaluje zadávací dokumentaci a výběr dodavatele projektu



Schvaluje výstupy realizace projektu (průběžné zprávy, závěrečné zprávy)



Spolupracuje na hodnocení spokojenosti o průběhu projektu (evaluace projektu)

Odpovědnost: 

Naplňování strategie města



Zajištění finančních projektů (rozvojových priorit) na úrovni rozpočtu města



Zajištění plynulosti realizace projektů

Jako iniciativní a poradní orgány pak vystupují výbory, které jsou řízeny účelově a tematicky. Na úrovni vedení města jsou členové RM nazýváni Řídícím týmem strategie, který je orgánem, jehož hlavní role je řízení koncepčního směřování města a samozřejmě i projektu. Projektový tým Funkční jednotka zastřešující konkrétní městem řešený problém. Je podřízena kanceláři koncepce města. Při realizaci nového projektového záměru je vždy sestaven nový Projektový tým včetně jmenování členů týmu (viz projektové role). Složení (jednotlivé role mohou být zajišťovány týmem zaměstnanců úřadu nebo mohou být vhodně kumulovány na jednoho zaměstnance): 

Projektový manažer



Finanční manažer



Projektový právník



Asistent projektu



Řešitel



Dodavatel



Uživatel



PR manažer 43

2007 2013





Manažer kvality

Kompetence: 

Řízení a dohled nad projektem



Samotná realizace projektu

Odpovědnost: 

Zpracování projektového záměru



Zpracovává plán realizace projektu



Zajištění povolení dotčených úřadů



Nese odpovědnost za svůj projekt



Reportuje Kanceláři koncepce města, prostřednictvím již přebírá úkoly od ŘTS



Spolupracuje na vyhodnocení realizace projektu

Projektové role V průběhu implementace projektového řízení, je nutné definovat přesné zapojení zaměstnanců v rámci realizace projektů (projektového pole). Dále je uveden stručný popis projektových rolí, které do životního cyklu projektu vstupují nejčastěji a tvoří personální základ systému projektového řízení. Projektové role, s nimiž se v této metodice pracuje, mohou být zajišťovány týmem zaměstnanců úřadu nebo mohou být vhodně kumulované na jednoho zaměstnance. Role, která činnost vykonává, nesmí být sloučena s rolí, která stejnou činnost kontroluje. V případě, že k tomuto dojde je kontrolou nadřízené osoby pověřen další člen týmu, který je původnímu kontrolorovi organizačně roven. Seznam projektových rolí: 

Projektový manažer (PGM)



Finanční manažer kanceláře koncepce města (FMKKM)



Manažer strategie (MS)



Asistent KKM (AKKM)



Manažer externích zdrojů financování (MEZ)



Koordinátor projektových manažerů (KPM)



Projektový právních KKM (PPKKM)



Projektová manažer (PM) 44

2007 2013




Věcný garant projektu (VGP)



Finanční manažer (FM)



Projektový právník (PP)



Asistent (A)



Řešitel (Ř)



Manažer kvality (MK)



PR manažer (PRM)


Programový manažer (PGM) Programový manažer je odpovědný za vedení celého procesu projektového řízení. Úzce spolupracuje s ostatními členy Projektových týmů. Je stěžejní osobou v procesu projektového řízení a personálně zastřešuje centrální jednotku řízení projektů. Je v trvalém styku s vedením města Strážnice. Tato role nemůže být kumulována, nýbrž je nutné je zastřešit jedním zaměstnancem. Do role Programového manažera je vhodné jmenovat osobu, která má dostatečnou podporu vedení a středního managementu a identifikuje se s cíli projektu. Zároveň je kritické pro fungující vedení projektů alokovat dostatečné množství času zaměstnance pro tuto významnou funkci. Požadavky na výkon pozice Programového manažera: 

Zkušenosti s realizací projektů



Výborné organizační a komunikační schopnosti



Znalost vnitřního prostředí Městského úřadu Strážnice



Znalost vnitřního prostředí města Strážnice



Odolnost vůči stresu



Flexibilita



Zkušenosti s vedením týmu

Kompetence: 

Navrhuje tajemníkovi jmenování Projektového týmu včetně projektového manažera



Zadává úkoly členům Programové kanceláře a projektových týmů



Řídí změny, nápravná opatření (v případě neshody)

45

2007 2013





Vznáší požadavek na ukončení projektu – předčasné zastavení projektu, dává podnět vedení města



Schvaluje ukončení projektu – věcná náplň (naplněny cíle projektu)



Namátkově provádí kontrolu formálních náležitostí a komplexnosti projektové dokumentace

Odpovědnost: 

Přenáší úkoly od vedení města směrem k ostatním členům programové kanceláře (pokud není zrealizováno)



Zajišťuje řízení strategie a strategického rozvoje města



Zadává provedení analýzy možných řešení zajištění realizace projektu. Zadává analýzu dotačních možností. Zadává řízení projektu včetně zpracování žádosti z dotačních zdrojů



Zadává řízení projektu. Průběžná kontrola postupu realizace projektů



Informuje vedení města o průběhu projektů (interní porady města)



Eviduje zjištěné nedostatky na úrovni programové kanceláře a celkového nastavení systému řízení projektů



Zajišťuje přenos požadavků na změnu od projektových týmů směrem k vedení města a zpět (změna rozpočtu, změna termínů realizace)



Vyhodnocuje plnění projektů včetně vyhodnocení spokojenosti s jejich průběhem



Navrhuje finanční ohodnocení členů programové kanceláře a projektových manažerů

Finanční manažer Finanční manažer odpovídá za dohled nad správností postupu jednotlivých projektů ve vazbě na rozpočtový proces a na sledování finanční náročnosti jak jednotlivých projektů, tak projektů jako celku – programu. Požadavky na výkon pozice Finančního manažera kanceláře koncepce města: 

Vysoká znalost projektového prostředí



Znalost rozpočtového procesu



Umění komunikace



Znalost legislativy




Kompetence: 46

2007 2013





Poskytuje odborné konzultace v oblasti finančního řízení projektů směrem k finančním manažerům zařazeným v projektových týmech



Doporučuje jmenování/odvolání finančních manažerů v rámci projektových týmů

Odpovědnost: 

Dohlíží nad správností rozpočtu města určeného na projekty



Dohlíží nad správností rozpočtového procesu a procesů souvisejících s finančním řízením projektů města



Dohlíží nad vhodnou mírou alokace rozpočtu na jednotlivé projekty ve vazbě na jejich prioritizaci ve strategických dokumentech a rozpočtovém výhledu města



Kontroluje plnění rozpočtu v rámci jednotlivých projektů a programu jako takového

Manažer strategie Manažer strategie je odpovědný za celkovou koordinaci strategie města a zajištění její aktuálnosti. Zároveň odpovídá za koordinaci projektů spolufinancovaných z dotačních titulů a zde se jedná především o zdroje alokované z prostředků EU. Požadavky na výkon pozice Manažera strategie: 

Znalosti v oblasti strategického řízení a plánování



Zkušenosti s realizací rozvojových projektů včetně datační oblasti s důrazem na projekty spolufinancované u EU



Vysoká znalost projektového prostředí



Znalost prostředí města Strážnice a jeho okolí




Kompetence: 

Poskytuje odborné konzultace v oblasti strategického řízení a plánování



Iniciuje změny v rámci strategických dokumentů



Úkoluje ostatní zaměstnance v oblasti metodických postupů stanovených pravidly projektů EU



Úkoluje ostatní zaměstnance úřadu v oblasti aktualizace strategického řízení a plánování

Odpovědnost: 

Poskytuje odborné konzultace k problematice strategického řízení a plánování a problematice EU 47

2007 2013





Zajišťuje identifikaci externích zdrojů financování s důrazem na prostředky z EU



Dohlíží na správnost procesů souvisejících se strategickým řízením a plánováním



Aktualizuje strategické dokumenty města a úřadu



Podílí se na tvorbě strategických dokumentů města

Asistent KKM Tato role je odpovědná za vedení kompletní dokumentace projektů a poskytování podpory směrem k členům programové kanceláře. Je podřízena programovému manažerovi a pracuje podle jeho pokynů a doporučení. Požadavky na výkon pozice asistent KKM: 

Zkušenosti v oblasti administrativy



Zodpovědnost, spolehlivost, pečlivost



Znalost potřebných manuálů a pravidel



Znalost projektového řízení výhodou

Kompetence: 

Vyžaduje si potřebnou dokumentaci a podklady pro administrativní řízení projektů

Odpovědnost: 

Spravuje dokumentace projektů (protokoly, zápisy, atesty…)



Administruje a zajišťuje archivaci projektů



Připravuje podklady pro jednání KKM



Připravuje podklady pro jednání ZM a RM



Zajišťuje administrativní podporu PGM



Distribuuje zápisy a podklady zúčastněným osobám



Organizuje schůzky podle existujících plánů projektu a pokynů programového manažera



Administruje a řídí jednotlivé verze dokumentů – distribuuje aktuální znění dokumentů relevantním osobám



Poskytuje metodickou podporu pro ostatní zaměstnance na pozici asistent projektu

Manažer externích zdrojů financování (MEZ) Tato role je odpovědná za identifikaci externích zdrojů financování rozvojových projektů města a to ve dvou rovinách. Tou první je vyhledávání zdrojů pro existující záměry a druhou 48

2007 2013



je vyhledávání zdrojů nepřiřazených a informování o nich ostatní organizační jednotky Městského úřadu. Požadavky na výkon pozice Manažer externích zdrojů financování: 

Znalost prostředí EU dotací



Znalost podmínek externího financování



Základní znalosti projektového a strategického řízení



Výborná orientace v procesech na úrovni Městského úřadu Strážnice a znalost struktury agend zajišťovaných jednotlivými odbory

Kompetence: 

Vyžádá si přehled strategických a projektových záměrů



Distribuuje informace o možnostech vedoucím a dotčeným zaměstnancům

Odpovědnost: 

Spravuje databázi projektových záměrů



Doplňuje k projektovým záměrům možné externí zdroje financování



Provádí průběžný monitoring dostupných informací o externích zdrojích financování



Informuje o možnostech financování odvětvové odbory a dotčené organizační jednotky



Připravuje podklady pro zajištění externího financování těchto projektů



Spolupracuje s ostatními odbory na přípravě žádostí o dotaci

Koordinátor projektových manažerů (KPM) Tato role je klíčová pro zajištění dohledu a metodické pomoci směrem k projektovým manažerům. Zároveň tvoří převodní můstek při koordinaci projektů mezi projektovými týmy a Kanceláří koncepce města. Požadavky na výkon pozice Koordinátor projektových manažerů: 

Výborná znalost projektového řízení



Znalost prostředí



Organizační a řídící dovednosti

Kompetence:

49

2007 2013





Možnost úkolování projektových manažerů a vedoucích odborů v rámci realizace konkrétních projektů



Komunikuje s externími subjekty a vedením města

Odpovědnost: 

Poskytuje informace metodickou pomoc projektovým manažerům



Zpracovává podklady pro rozhodování KKM



Zadává úkoly jednotlivým PT



Koordinuje činnosti zajišťované MEZ



Podílí se na monitoringu naplňování strategických dokumentů

Projektový manažer Projektový manažer je odpovědný za úspěch projektu jako celku, především za včasné plnění cílů a rozpočtu projektu. Ve spolupráci s ostatními členy projektového týmu provádí rozhodnutí, která mají vliv na úspěšný průběh a dokončení projektu. Projektový manažer má jasně deklarovanou pravomoc řídit projekt na dennodenní bázi. Tato role může být kumulována s jinými rolemi v rámci Projektového týmu. Požadavky na výkon pozice Projektového manažera: 

Zkušenosti s realizací rozvojových projektů včetně dotační politiky



Organizační a komunikační schopnosti



Zkušenosti s vedením týmu

Kompetence: 

Stanovuje projektové úkoly a přiřazuje odpovědnost členům Projektového týmu



Kontroluje plnění úkolů



Uvolňuje zdroje (finančních, lidských, materiálních…)



Kontroluje dodržování projektové dokumentace (správa naplněnosti šablon)



Převzetí finálního produktu (projektu od dodavatele)

Odpovědnost: 

Zpracovává projektový záměr



Zpracovává plán realizace projektu (harmonogram projektu)



Vede a aktualizuje seznam úkolů 50

2007 2013





Koordinuje výběrová řízení na dodavatele



Organizuje zdroje potřebné pro projekt



Komunikuje s dodavatelem. Provádí dozor nad realizací projektu (termíny, týmy, plnění, administrativa)



Sleduje naplňování stanovených cílů projektu



Realizuje změny projektu (nápravná opatření)



Zpracovává zprávu o realizaci a hodnocení projektu

Finanční manažer (FM) Tato role není zejména u rozsahově menších projektů striktně vyžadována a je ji možné nahradit liniovým řízením v gesci zainteresovaného odboru (odbor ekonomiky a majetku). U rozsáhlejších projektů je důležitou součástí týmu, zejména kdy je nutné koordinovat čerpání finančních zdrojů podle různých rozpočtových pravidel. Je podřízen Projektovému manažerovi a pracuje podle jeho pokynů a doporučení. FM přímo komunikuje s Finančním manažerem programové kanceláře a poskytuje mu podklady k rozpočtu a finančnímu řízení projektu na jeho vyžádání. Požadavky na výkon pozice Finančního manažera: 

Zkušenosti s finančním řízením projektů



Znalost projektového řízení



Znalost finanční a mzdové politiky

Kompetence: 

Vznáší požadavky na finanční krytí projektu

Odpovědnost: 

Zajišťuje finanční řízení projektu (hospodaření s uvolněnými finančními prostředky)



Hospodaří s případnými dotacemi dle příslušných pravidel



Zajišťuje podklady pro vyúčtování projektu



Odpovídá za likvidaci faktur



Vede evidenci příjmů a výdajů projektu



Vede podklady pro účetnictví projektu



Dohlíží nad čerpáním finančních prostředků alokovaných na projekt



Připravuje rozpočtová opatření

51

2007 2013



Řešitel (Ř) Řešitel projektu je pro realizaci konkrétního projektu zdrojem znalostí vstupů a výstupů projektu. Jeho role je významná při faktické realizaci projektu, kdy odpovídá a realizuje projektové úkoly a kroky (aktivity). Je podřízen Projektovému manažerovi a pracuje podle jeho pokynů a doporučení. V rámci projektů může být více řešitelů. Této skutečnosti je potřeba uzpůsobit odpovědnost za jejich řízení. Z tohoto důvodu může být jeden z řešitelů pověřen řízením ostatních. Tato pozice se následně jmenuje Odpovědný řešitel (OŘ). Tato projektová role se obsazuje vždy u daného konkrétního projektu (člen Projektové kanceláře) Požadavky na výkon pozice Řešitele: 

Znalost projektového prostředí



Znalost řešené problematiky



Znalost legislativy

Kompetence: 

Odpovídá za řízení dodávek a úkolů po věcné stránce (vazba na odbornost řešitele)

Odpovědnost: 

Řeší zadané projektové úkoly



Odpovídá za informování projektového manažera o stavu jednotlivých úkolů



Odpovídá za věcnou kontrolu výstupů projektu



Hlásí požadavky za změny projektu atp.



Řídí drobné/nepodstatné změny projektu



Vede evidenci činností realizovaných v rámci projektu

Asistent projektu Tato role je odpovědná za vedení kompletní dokumentace projektu. Je podřízena Projektovému manažerovi a pracuje podle jeho pokynů a doporučení. Požadavky na výkon pozice Asistent projektu: 

Zkušenosti v oblasti administrativy



Zodpovědnost, spolehlivost, pečlivost



Znalost potřebných manuálů a pravidel (týkajících se projektů EU)



Znalost projektového řízení výhodou 52

2007 2013



Kompetence: 

Vyžaduje si potřebnou dokumentaci a podklady pro administrativní řízení projektu

Odpovědnost: 

Odpovídá za správu dokumentace projektu (protokoly, zápisy, atesty…)



Zajišťuje administraci projektu



Připravuje podklady pro jednání projektového týmu



Zajišťuje administrativní podporu projektového manažera



Organizuje pracovní schůzky podle existujících plánů a pokynů Projektového manažera



Administruje a řídí jednotlivé verze dokumentů – distribuuje aktuální znění dokumentů relevantním osobám

Manažer kvality (MK) Tato role je odpovědná za kontrolu procesů a za nastavení systému řízení kvality projektů. Zároveň poskytuje součinnost členům projektového týmu při nastavování parametrů kvality jednotlivých projektů. Manažer kvality je zaměstnanec organizace mající na starosti dohled nad všemi projekty. V případě potřeby může být u rozsáhlých projektů zapojen i přímo na jeden projekt. Požadavky na výkon pozice Manažer kvality: 

Zkušenosti v oblasti řízení kvality



Zkušenosti v oblasti realizace interních auditů a nastavení kontrolních systémů



Znalost projektového prostředí



Znalost podmínek SML a MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Kompetence: 

Průběžně dohlíží na formální stránku projektu



Provádí ad hoc kontrolu kvality projektu ve všech jeho fázích



Průběžně dohlíží na kvalitativní stránku výstupů projektu



Provádí kontrolu kvality výstupů dodavatele

Odpovědnost: 

Odpovídá za řízení rizik systému

53

2007 2013





Poskytuje odborné konzultace a podporu ostatních členů Projektových týmů při kontrolních činnostech v rámci zajištění kvality projektů



Eviduje zjištěné odchylky, nedostatky a neshody



Vykonává autorský odborný (technický) dozor projektu (sledování plnění stanovených parametrů kvality, sledování stanovených cílů)

PR manažer Cílem zapojení tohoto zaměstnance je zajištění komunikace realizace projektových opatření směrem k zástupcům cílové skupiny projektů, programu, strategie. Tento zaměstnanec řídí celou komunikaci na úrovni města a magistrátu a na základě podkladů od ostatních členů projektových týmů, Kanceláře koncepce města a vedení města informuje veřejnost o stavu, dopadech a dalších skutečnostech souvisejících s realizací jednotlivých projektů. Kompetence: 

Zadává propagační aktivity projektu, programů, strategie



Úkoluje členy Projektového týmu, Kanceláře koncepce města a dalších organizačních jednotek při řízení propagace projektu a při přenosu požadavků od externích subjektů ve vazbě na informovanost o průběhu realizace projektů, programů a strategických opatření

Odpovědnost: 

Zajišťuje nebo koordinuje zajištění publicity (tisk propagačních materiálů, tiskové zprávy, informace na www stránkách města Strážnice, zajištění propagačních předmětů, informace v médiích)



Odpovídá za koordinaci dodržování povinné publicity projektu u projektů financovaných z EU



Zajišťuje komunikaci s tiskem a veřejností, propagační a informační činnost na základě podkladů od jednotlivých organizačních jednotek zařazených do projektového řízení

54


2007 2013


2.4 Podporované aktivity v operačních programech

PO/S C

IROP

PO1

Konkurenceschopné dostupné a bezpečné regiony

1-1

Modernizace a rozvoj sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TENT a ve vazbě na řešení problémů propojení dopravy znevýhodněných městských a venkovských společenství a oblastí a řešení problémů přeshraničního spojení.

Podporované aktivity

• rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy pro zlepšení dostupnosti center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť; • rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy nebo místních komunikací, po kterých jsou vedeny spoje linek IDS (integrované dopravní systémy), zajišťující dopravní obslužnost území; • výstavba, rekonstrukce nebo modernizace silnic II. a III. třídy nebo místních komunikací pro napojení nových rozvojových ploch na nadřazenou dopravní infrastrukturu (např. nové a stávající průmyslové zóny); • odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy (např. křižovatky, přejezdy, mosty); • modernizace frekventovaných silnic II., popř. III. třídy v blízkosti sídel směřující k vyšší mobilitě za účelem snížení negativních vlivů dopravy na obyvatelstvo (obchvaty zvyšující prostupnost urbanizovaného území, protihlukové zdi a bariéry, stavby a jiná opatření snižující hlukové zatížení z dopravy umožňující zvyšování rychlostních limitů apod.); • modernizace a zkapacitnění komunikací, které jsou využívány jako objízdné trasy v případě nehod nebo oprav na síti TEN-T; • rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací pro zvýšení bezpečnosti dopravy; • rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací pro zlepšení dostupnosti částí obcí; • výstavba místních komunikací vyvolaná modernizací silniční sítě.

55

2007 2013


1-2

Rozvoj integrovaných dopravních systémů a udržitelných forem dopravy

1-3

Řešení a řízení rizik s ohledem na změny klimatu


• modernizace, popř. výstavba železničních stanic a zastávek mimo tratě modernizované v rámci OP D (jako součást IDS); • modernizace, popř. výstavba autobusových nádraží a přestupních míst v autobusové dopravě nebo mezi jednotlivými dopravními systémy; • výstavba nebo modernizace dopravních terminálů a přestupních terminálů pro veřejnou dopravu; • výstavba nebo modernizace systémů (parkovišť) pro přestup na veřejnou dopravu - návazné systémy P+R, K+R apod.; • technické prostředky pro rozvoj integrovaných dopravních systémů (odstranění úzkých míst infrastruktury, zřizování přestupních bodů apod.); • výstavba, rekonstrukce nebo modernizace zařízení sloužících jako zdroj dopravních informací pro inteligentní dopravní systémy (ITS)/dopravní telematiky • zavádění nebo modernizace komplexních řídících, informačních a platebních systémů souvisejících s veřejnou dopravou; • instalace inteligentních dopravních systémů (ITS) u projektů na podporu veřejné hromadné dopravy ve městech (naváděcí, informační a dispečerské systémy včetně subsystémů využívajících družicovou navigaci preferující veřejnou osobní dopravu v IDS – integrovaných dopravních systémů a zohledňující specifické potřeby účastníků dopravy se ztíženou možností pohybu a orientace); • nákup vozidel pro přepravu osob včetně požadavku na nízkopodlažnost vozidel, popř. low-entry; • zvyšování bezpečnosti na střetech železniční, silniční a cyklodopravy včetně pěší dopravy (křížení, souběh a dále realizace cyklistických pruhů na místních komunikacích a projektů ke zvýšení bezpečnosti); • výstavba a rekonstrukce cyklostezek v rámci sítě Eurovelo i mimo ni, řešení kolizních míst, společných stezek pro chodce a cyklisty a budování infrastruktury pro cyklodopravu; • přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci systému Bike & Ride na zastávkách a stanicích železniční, autobusové a veřejné městské dopravy a zajištění možnosti přepravy kol; • zajištění nezbytné techniky a prostředků pro přípravu a řešení mimořádných situací vzniklých zejména jako následek nových hrozeb způsobených změnami klimatu; • modernizace stávajících výcvikových a vzdělávacích středisek pro složky IZS, zaměřených především na rozvoj specifických schopností a součinnost složek IZS při řešení mimořádných situací vzniklých nových hrozeb způsobených změnami klimatu; 56

2007 2013


1-4

Podpora rozvoje podnikání v oblasti cestovního ruchu a kultury

PO2

Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Rozvoj dostupné, kvalitní a udržitelné sítě služeb vedoucích k sociálnímu začlenění osob sociálně vyloučených či ohrožených sociálním vyloučením

2-1


• vybudování a adaptace stanic složek IZS, které budou účelně dislokovány a přizpůsobeny pro nové zásahové podmínky a vybaveny pro řízení rizik a mimořádných událostí způsobených zejména změnami klimatu. • výstavba zařízení služeb cestovního ruchu, např. ubytovací a stravovací zařízení; • vybavení zařízení služeb cestovního ruchu; • rekonstrukce, oprava, obnova památkových a jiných objektů za účelem využití jako volnočasových areálů, ubytovacích a stravovacích zařízení; • výstavba areálů volnočasových aktivit s primárním využitím pro cestovní ruch a kulturu.

• zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro naplnění požadavků na poskytování komunitní péče či rozšiřování rozsahu služeb poskytovaných v komunitě, mimo jiné na základě procesu transformace institucionální péče v péči komunitní (také deinstitucionalizace), podporovány budou terénní, ambulantní a nízkokapacitní pobytové formy sociálních, zdravotních a návazných služeb pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené či osoby vyžadující krizovou intervenci, a to vždy na základě potřeb identifikovaných v regionu, se zaměřením na zapojení těchto osob do ekonomického, sociálního a pracovního života společnosti prostřednictvím budování zázemí pro jejich aktivity; • zvyšování kvality komunitních sociálních služeb; • zřizování či rozšiřování kapacity bydlení pro seniory s návaznými sociálními službami a zdravotní péčí; • vytvoření malokapacitních zařízení pro dlouhodobý pobyt dítěte vyžadujícího mimořádnou péči odborných služeb s tím, že toto zařízení umožní souběžný pobyt rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; • zázemí pro vznik integračních center, komunitních center a zázemí obdobného charakteru s cílem rozvoje spolupráce mezi ÚP ČR, místní a regionální samosprávou, NNO zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry k zajištění koordinace APZ, veřejné služby a dalších aktivit směřujících k sociálnímu začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce; • podpora pořízení bytových domů pro sociální bydlení a sociálních bytů; • vytvoření zařízení pro krizový pobyt sociálně vyloučených osob a rodin.

57

2007 2013


2-2

Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

2-3

Rozvoj a zkvalitnění služeb zaměstnanosti

2-4

Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a zdravotní péče


• tvorba a realizace podnikatelských záměrů, příprava a provoz sociálního podniku; • podpora vzniku, rozšiřování a inovace zázemí sociálních podniků; • investiční aktivity vedoucí ke snižování nezaměstnanosti a k podpoře sociálního začleňování; • investiční aktivity podporující orientaci sociálních podniků na lokální potřeby a zdroje • výstavba, nákup, rekonstrukce, včetně zajištění bezbariérovosti budov ÚP ČR; • vybudování klientských center Úřadu práce ČR, včetně například možnosti přístupu uchazečů a zájemců o zaměstnání na internet za účelem vyhledávání pracovních příležitostí a vzdělávacích aktivit podporujících jejich uplatnění na trhu práce, a tím posílit aktivní politiku zaměstnanosti, „dobrou správu“ a transformování ÚP ČR do úrovně tzv. „otevřeného úřadu“; • vybudování multifunkčních prostor Úřadu práce ČR pro zajištění zázemí pro vzdělávací aktivity; • rozvoj a zkvalitnění služeb zaměstnanosti prostřednictvím zajištění materiálně technického zabezpečení. • modernizace infrastruktury poskytovatelů specializované, vysoce specializované a návazné péče v podobě pořízení přístrojového vybavení či stavebních úprav vybraných oddělení, operačních sálů a humánního prostředí jednotlivých zařízení; • modernizace sítě perinatologických zařízení zejména v podobě pořízení přístrojového vybavení; • modernizace a obnova výjezdových stanovišť zdravotnických záchranných služeb (ZZS); • obnova vozového parku poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřízené krajem, která má oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby podle zákona o zdravotních službách; • stavební úpravy a vybavení oddělení psychiatrických léčeben ve smyslu jejich humanizace, transformace a restrukturalizace; • stavba nových/rekonstrukce stávajících zařízení poskytovatelů psychiatrické péče v návaznosti na realizaci reformy psychiatrické péče (např. centra duševního zdraví, domovů se zvláštním režimem); • pořízení infrastruktury poskytovatelům psychiatrické péče v návaznosti na regionální dostupnost péče; • pořízení infrastruktury komunitní a semimurální péče; • pořízení vybavení mobilních týmů.

58

2007 2013

2-5


Zvýšit kvalitu vybavení středních škol, školských zařízení, vyšších odborných škol a center celoživotního učení pro odborné vzdělávání v návaznosti na požadavky regionálního trhu práce


Aktivity ke zvýšení klíčových schopností - modernizace vybavení zařízení pro vzdělávání pro výuku českého jazyka a cizích jazyků, včetně českého jazyka pro cizince a osoby vyrůstající v odlišném jazykovém prostředí; - vybudování zázemí pro výuku nauky k občanství, zázemí pro neformální vzdělávání, místnosti pro doučování; - zajištění základní vybavenosti ICT, moderními mobilními technologiemi a zařízeními, konektivitou a softwarem; - zpřístupnění digitalizovaných zdrojů a sítí i mimo vyučování; - vybavení na podporu čtenářské a matematické gramotnosti (knihovny, modely, nábytek, multimédia, software); - podpora činnosti fiktivních firem, studentských společností a inkubátorů podnikatelské činnosti studentů. Aktivity ke zvýšení zájmu o přírodovědné a technické obory - materiálové vybavení pro použití výukových metod, rozvíjejících funkční gramotnost se zaměřením na technické a přírodovědné obory; - úpravy a vybavení pozemků pro environmentální výchovu a vzdělávání včetně laboratorního zázemí pro přírodovědná badatelská pozorování; - přístrojové, materiálové a technické vybavení zařízení pro vzdělávání zaměřených na vědu a výzkum, jejich spolupráce se zahraničím, zaměstnavateli, VŠ a vědeckými a výzkumnými institucemi; - vybavení pomůckami a nástroji k rozvoji technických a řemeslných dovedností (např. dílny); - modernizace vybavení zařízení pro vzdělávání technického a, přírodovědného zaměření; - výstavba a technické a technologické vybavení center praktické přípravy, která umožní praktickou přípravu žáků a studentů v souladu s požadavky trhu práce a poskytnou podmínky pro další vzdělávání; Aktivity ke zvýšení podílu dospělých na celoživotním učení - rozvoj zařízení pro vzdělávání jako center vzdělanosti obce – např. vybavení vhodné pro vzdělávání dospělých, vybavení knihoven, vybavení ICT pracoven pro veřejnost, školních informačních systémů pro veřejnost; - rozvíjení konceptu SŠ a VOŠ jako center celoživotního učení a dalšího profesního vzdělávání pro trh práce (přístrojové a technologické vybavení center praktického vyučování a praktické přípravy, odborných učeben, dílen, laboratoří, vybavení moderními stroji, technikou, materiálem, HW, SW, technická zařízení), související nutné stavební úpravy; - modernizace vybavení zařízení poskytujících odborné vzdělávání technického a přírodovědného zaměření v rámci celoživotního učení včetně souvisejících nutných stavebních úprav. 59

2007 2013



Aktivity ke zvýšení začlenění dětí, žáků a studentů se SVP - vybudování a úpravy vstupů do budov a místností, schodišť, chodeb, učeben a dalších místností, obslužných pro studenty s různými tělesnými, smyslovými a jinými hendikepy; - vybavení nábytkem, stroji, didaktickými pomůckami, kompenzačními pomůckami a kompenzačním vybavením pro vzdělávání dětí a studentů se SVP.

2-6

Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

• podpora zateplovacích systémů budov, včetně zrušení tepelných mostů, instalace energeticky kvalitních otvorových vyplní (okna, dveře), zajištění dostatečného větrání a podpora rekuperace odpadního tepla; • zateplení obvodového pláště budovy: venkovní obvodové stěny, střecha, podlaha na terénu a ostatní konstrukce (přiléhající k sousedním objektům, strop sklepa nebo strop pod nevytápěnou půdou apod.); • podpora prvků budov podporujících techniku pasivního vytápění a chlazení, stínění (dostatečnou tepelnou kapacitu konstrukce budov), dále kvalitu vnitřních mikroklimatických podmínek a mikroklimatických podmínek v okolí budov, odpovídající denní světlo (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, odst. 9, 25); • instalace inteligentních měřících systémů, aktivních kontrolních systémů, jako jsou automatické kontrolní a monitorovací systémy zaměřené na úsporu energie (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, čl. 6, odst. 2); • modernizace otopných soustav a systémů pro přípravu teplé vody v budovách pro bydlení, včetně větrání a rekuperace tepla (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, čl. 8, odst. 1, písmena a, b, c, d); • podpora ústředního nebo blokového vytápění nebo chlazení a tepelných čerpadel (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, čl. 6, odst. 1, písmena c, d); • instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody, tam kde není budova zásobována dálkovým teplem ze soustavy s více než 50 % podílem obnovitelných zdrojů energie, nebo vyrobeném v kombinované výrobě elektřiny a tepla; • výměna nebo modernizace zdrojů tepla v budovách pro bydlení, včetně podpory alternativních systémů dodávky energie, včetně místních systémů dodávky energie využívající energii z obnovitelných zdrojů (viz Směrnice EP a R 2010/31/EU, odst. 15 a čl. 6, odst. 1, písmeno a). 60

2007 2013

PO3

3-1


Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí Veřejná infrastruktura cestovního ruchu a kulturního dědictví a jejich marketing a propagace


• revitalizace a obnova kulturního dědictví, tj. památek, kulturně a historicky cenných, architektonicky a urbanisticky významných budov, revitalizace objektů technických (industriálních) památek za účelem jejich dalšího využití pro volnočasové aktivity a kulturní a kreativní odvětví, např. muzea, galerie, archivy, knihovny, divadla, operních domy a koncertních sály, vzdělávací, multifunkční a kulturně-komunitní centra apod. • obnova a rekonstrukce dílen a technologického vybavení Nositelů tradice lidových řemesel, oceněných dle nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, ve znění pozdějších předpisů, s podporou udržení autentičnosti výroby; • rekonstrukce památek lidové architektury a drobné lidové architektury s novými formami jejich využití, např. prodejny suvenýrů, prostory pro prezentaci tradičních řemesel, tradičních pokrmů, prostory k pořádání jarmarků, návštěvnická centra; • zefektivnění kvality správy sbírek muzejní povahy a jejich dlouhodobé, bezpečné uchování (rekonstrukce, modernizace, úprava a vznik depozitářů pro muzejní a galerijní sbírky včetně inventarizace, determinace, třídění) • rozvoj návštěvnické a veřejné infrastruktury vodní dopravy mimo síť TEN-T pro využití v cestovním ruchu; • návštěvnická infrastruktura (naučné stezky, infocentra, WC, odpočívadla apod.) vyjma území CHKO a NP. Výjimku bude tvořit liniová stavba např. naučná stezka, která bude procházet katastrem obce i chráněným územím. Propagace ČR jako destinace cestovního ruchu: • propagační kampaně ČR v zahraničí ve vazbě na tematické produkty (kulturní, aktivní, lázeňský, kongresový a incentivní cestovní ruch • propagační kampaně kraje/turistických regionů domácím návštěvníkům a turistům • V rámci aktivit bude zásadní jasné definování výstupů z projektu a jejich rozsah a vazba na jednotlivé úrovně tj. celou republiky, kraj/kraje nebo minimálně turistický region. Projekty na propagaci jednotlivých měst/obcí/akcí nebudou podporovány. Informační podpora oboru cestovního ruchu: • statistická šetření, monitoring návštěvníků, marketingové výzkumy, technická normalizace v cestovním ruchu • Pro rozhodování všech stakeholderů v oboru cestovního ruchu je nutné kontinuálně zajišťovat relevantní informace pro Satelitní účet cestovního ruchu, marketingový informační systém, monitoring návštěvníků v regionech 61

2007 2013



apod.

3-2

Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje

Podpora zpracování: • územních plánů, • regulačních plánů, • územních studií, podporujících např. polycentrický rozvoj území, spolupráci měst a obcí při využívání veřejné infrastruktury, při společném řešení problémů krajiny, snižování potenciálních rizik a ohrožení přírodními katastrofami.

62

2007 2013

3-3

PO/ SC PO1 1-1


Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT


a) eGovernment, infrastruktura a informační a komunikační systémy veřejné správy - další rozšíření, propojení, konsolidace datového fondu veřejné správy a jeho efektivní využívání dle jednotlivých agend za pomoci inteligentních aplikací, které bude založeno na principu sdílení jednou pořízených dat za účelem zajištění jejich přístupnosti dalším subjektům veřejné správy i mimo ni (např. eCulture, eHealth, eJustice, elektronické identifikace a autorizace); - výstavba datových sítí a úložišť veřejné správy; - rozvoj, integrace a sjednocení informačních a komunikačních systémů pro specifické potřeby veřejné správy a složek IZS; b) zpřístupnění dat pro občany, podnikatelský sektor a veřejnou správu - další rozvoj, sdílení, publikace dat na principu „open data“, konverze a archivace dokumentů pro potřeby dalších uživatelů (včetně osob se specifickými potřebami) i mimo sektor veřejné správy; c) kybernetická bezpečnost - podpora vzniku a vybavenosti orgánů veřejné správy pro potřeby ochrany infrastruktury ICT pro zajištění řízeného a bezpečného sdílení dat v rámci veřejné správy a složek IZS v souladu se standardy kybernetické bezpečnosti.

OP Doprava Podporované aktivity Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu Výstavba a modernizace železničních tratí

• Modernizace a obnova tratí a zlepšování parametrů na síti TEN-T a mimo síť TEN-T (eliminace rychlostních propadů, omezení průchodnosti), včetně infrastruktury pro příměstskou dopravu a zajištění obnovy mechanických prostředků na údržbu železniční dopravní cesty • Modernizace a rekonstrukce tratí a další infrastruktury v rámci železničních uzlů • Zvýšení komfortu a vybavenosti infrastruktury stanic a zastávek ve správě správce železniční infrastruktury • Úpravy tratí vedoucí k zajištění interoperability a implementaci TSI • Modernizace zabezpečovacích zařízení, zavádění DOZ 63

2007 2013



1-2

Výstavba a modernizace vnitrozemských vodních cest v hlavní síti TEN-T

• Modernizace a výstavba infrastruktury vodních cest (např. plavební stupně, plavební komory, objekty pro zajištění bezpečnosti, atd.) • RIS

1-3

Multimodální doprava

1-4

Infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy

1-5

Systémy řízení městského silničního provozu a zavádění ITS na městské silniční síti

1-6

Environmentálně čistý dopravní park

• Terminály multimodální dopravy – modernizace a výstavba (mj. trimodální silnice-železnice-voda, bimodální silnice-železnice) • Napojení terminálů na dopravní infrastrukturu železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, výstavba a modernizace terminálů a vybavení mechanismy, zavádění ITS včetně podpory door2door mobility. • Výstavba doprovodné infrastruktury veřejného terminálu • Podpora nových multimodálních technologií překládky včetně přepravních jednotek a dopravních prostředků souvisejících s příslušnou technologií • Výstavba a modernizace infrastruktury drážních systémů městské a příměstské dopravy (metro, tramvajové systémy, tram-train systémy, trolejbusové systémy) • Rozvoj systémů a služeb včetně ITS ve městech pro řízení dopravy a ovlivňování dopravních proudů na městské silniční síti • Podpora zavádění nových technologií a aplikací pro ochranu dopravní infrastruktury i optimalizaci dopravy, vč. aplikací založených na datech a službách družicových systémů (např. Galileo, EGNOS, Copernicus aj.) na městské úrovni včetně integrace na vyšších úrovních • Obnova dopravního parku osobní železniční dopravy • Úpravy vozidel vedoucí k zajištění interoperability a implementaci TSI • Obnova dopravního parku nákladní a pravidelné osobní veřejné vodní dopravy

PO2

Silniční infrastruktura na síti TEN-T a veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu

64

2007 2013

2-1

2-2

PO3 3-1



Silniční infrastruktura sítě TEN-T • Výstavba nových úseků silniční sítě TEN-T (výstavba a modernizace silnic a • Modernizace, obnova a zkapacitnění již dálnic, ITS a nové technologie) provozovaných úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. tříd sítě TEN-T a modernizace dopravních mechanizačních prostředků pro údržbu silniční sítě TEN-T • Rozvoj systémů a služeb ITS, GIS, sítí a služeb elektronických komunikací pro poskytování informací o dopravním provozu a o cestování v reálném čase, pro dynamické řízení dopravy, ovlivňování dopravních proudů a poskytování informací a služeb řidičům a cestujícím rámci sítě TEN-T a související infrastruktury • Podpora zavádění nových technologií a aplikací pro ochranu dopravní infrastruktury i optimalizaci dopravy, vč. aplikací založených na datech a službách družicových systémů (např. Galileo, EGNOS, Copernicus aj.) v rámci sítě TEN-T Podpora rozvoje sítě napájecích Vybavení veřejné dopravní infrastruktury stanic alternativních energií na napájecími a dobíjecími stanicemi pro alternativní silniční síti pohony, mimo jiné v rámci existujících park and ride a placených parkovacích míst. Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T Silnice a dálnice mimo síť TENT ve vlastnictví státu

• Rekonstrukce, modernizace, obnova a výstavba silnic a dálnic ve vlastnictví státu mimo síť TENT včetně zavádění ITS • Výstavba obchvatů a přeložek

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST PO1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace 1-1 Zvýšit inovační výkonnost podniků

PODPOROVANÉ AKTIVITY • Zakládání a rozvoj podnikových výzkumných a vývojových center ve vazbě na jasně definovanou, životaschopnou strategii firmy. • Zavádění inovací výrobků a služeb do výroby a jejich uvedení na trh (např. up-scaling, pilotní výrobní linky apod.). • Zvýšení efektivnosti výrobních procesů, zavádění procesních a marketingových inovací. • Ochrana duševního vlastnictví v podnicích. • Průmyslový výzkum a vývoj: realizace projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje -

65

2007 2013

1-2


Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

PO2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopno sti malých a středních firem 2-1 Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových firem


realizovaných zejména ve spolupráci firem a výzkumných institucí, jejichž výsledky povedou následně k zavádění inovací vyšších řádů a k tvorbě produktů konkurenceschopných na světových trzích. Specifická pozornost bude věnována výzkumu v oblasti klíčových průřezových technologií (KETs), které mají značný potenciál pro urychlení modernizace firemní základny, pro vznik nových průmyslových odvětví v regionech i pro zefektivnění funkcí zajišťovaných veřejným sektorem. Snaha stimulovat KETs souvisí s jejich rolí katalyzátoru technologického pokroku a přínosu pro vznik nových aplikačních oblastí. • Aktivity, kde inovační poptávku iniciuje veřejný sektor, jakožto významná část aplikační sféry, pomocí nástroje předkomerčního zadávání veřejných zakázek v inovacích („pre-commercial public procurement“, PCP), od fáze iniciace řízení poptávky veřejného sektoru až po samotnou realizaci. • Tvorba nových a rozšiřování a zvyšování kvality současných služeb podpůrné infrastruktury, tj. vědecko-technických parků, podnikatelských inovačních center, podnikatelských inkubátorů. • Rozvoj sítí spolupráce, vč. klastrů a technologických platforem (zejména kolektivní výzkum, založený na potřebách většího počtu MSP i větších firem, rozvoj mezisektorové spolupráce a internacionalizace). • Vytváření partnerství pro znalostní transfer mezi podniky a univerzitami za účasti kvalifikovaných absolventů, při kterých dochází k přímé aplikaci výzkumných poznatků v podniku, které mají strategický význam pro jeho další rozvoj (KTP / mobilita podniková sféra - akademická sféra). • Podpořit komunikaci a sdílení poznatků mezi podnikovou a výzkumnou sférou. • Výstavba sdílené infrastruktury pro průmyslový výzkum. • Aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí aktivit ověření proveditelnosti („proof – of – concept“).

• Realizace podnikatelských záměrů začínajících podniků (do 5 let) a rozvojových podniků prostřednictvím vhodných finančních nástrojů (úvěry, záruky za bankovní úvěry, rizikový kapitál) a dotací v případě začínajících mikropodniků, • poskytování poradenských služeb a služeb pro začínající podniky (např. prostřednictvím podnikatelských inkubátorů v nemetropolitních, zejména periferních regionech).

66

2007 2013


2-2

Zvýšit internacionalizaci malých a středních firem

2-3

Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání

2-4

Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru s důrazem na technické odborné vzdělávání PO3 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin 3-1 Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR


• Služby pro MSP zaměřené na mezinárodní konkurenceschopnost usnadňující vstup na zahraniční trhy (účast na zahraničních výstavách a veletrzích, včetně organizace seminářů/akcí se zaměřením na konkrétní problematiku týkající se mezinárodní konkurenceschopnosti, např. právní aspekty daného teritoria aj.), • poradenské služby expertů se znalostí mezinárodního prostředí (se specifickou teritoriální znalostí) a poradenské služby pro strategické řízení a management inovací (mentoring, koučink, foresight ad.), • služby zaměřené na podporu internacionalizace zapojováním MSP do mezinárodní výzkumné spolupráce (Horizon 2020). • Modernizace výrobních provozů a rekonstrukce stávající zastaralé infrastruktury, • rekonstrukce souborů výrobních objektů, • rekonstrukce brownfields (bez výdajů na odstranění ekologických zátěží) a jejich přeměna na moderní výrobní objekty, • rekonstrukce a příprava speciálních infrastruktur (podnikatelských zón) pro zavedení výroby a výstavbu výrobních objektů. • Podporovat zajištění a rozvoj kvalitní infrastruktury pro realizaci, organizaci a řízení odborného vzdělávání a dalších aktivit souvisejících s rozvojem lidských zdrojů v podnicích, • s rozvíjejícími se novými technologiemi, procesy a novou legislativou souvisí nutnost zaměstnavatelů se s těmito změnami seznámit a proškolit své zaměstnance v této oblasti a také pořídit nová zařízení či vybudovat/rozšířit školicí střediska.

• Výstavba nových a rekonstrukce a modernizace stávajících výroben elektřiny a tepla z OZE s tím, že vyrobená energie bude určena primárně pro distribuci, nikoli vlastní spotřebu. Zejména se bude jednat o podporu výstavby a rekonstrukce a modernizace malých vodních elektráren, vyvedení tepla ze

67

2007 2013

3-2

3-3

3-4

3-5



stávajících bioplynových stanic pomocí tepelných rozvodných zařízení do místa spotřeby, instalace vzdálené kogenerační jednotky využívající bioplyn ze stávající bioplynové stanice za účelem využití užitečného tepla v soustavě zásobování teplem či jiným vysoce efektivním způsobem, podpora využití biometanu a výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla a kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy. Zvýšit energetickou • Modernizace či nahrazení stávajících zařízení na výrobu účinnost energie pro vlastní potřebu vedoucí ke zvýšení jejich podnikatelského účinnosti, sektoru a zvýšit • zavádění a modernizace systémů měření a regulace, využívání • modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech energetických služeb elektřiny a tepla, • realizace opatření ke snižování energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru (zateplení obvodového pláště, výměna a renovace otvorových výplní, další stavební opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy, instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla), • využití odpadní energie ve výrobních procesech, • snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů, • instalace OZE pro vlastní spotřebu podniku, • instalace kogenerační jednotky s maximálním využití elektrické a tepelné energie pro vlastní spotřebu podniku Posílit energetickou • Výstavba, posílení, modernizace a rekonstrukce vedení bezpečnost přenosové soustavy a transformoven, přenosové soustavy a • nasazení dálkově ovládaných prvků v distribučních zavést prvky soustavách, inteligentních sítí do • instalace akumulačních jednotek v distribučních soustavách, distribučních soustav • nasazení technologických prvků řízení napětí v distribučních soustavách, • instalace distribučních transformačních stanic a distribučního vedení. Uplatnit ve větší míře • Zavádění inovativních nízkouhlíkových technologií v oblasti nízkouhlíkové nakládání energií, např. nízkouhlíková doprava technologie v oblasti (elektromobilita silničních vozidel), pilotní projekty zavádění nakládání energií a technologií v rámci inteligentních sítí (akumulace el. energie, zvýšit využívání bilance sítě na lokální úrovni) aj., druhotných surovin • zavádění inovativních nízkouhlíkatých technologií v oblasti zpracování a využívání druhotných surovin. Zvýšit využití a zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla a modernizovat soustavy zásobování teplem

• Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem resp. rozvodných tepelných zařízení především pomocí instalace moderních předizolovaných potrubí, regulace a výměníkových stanic, • aktivity na podporu zavádění a zvyšování účinnosti systémů kombinované výroby elektřiny a tepla.

68

2007 2013


PO4 Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií 4-1 Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu

4-2

PO/S C

Zvýšit úroveň nejmodernějších a pokročilých ICT a poskytování sofistikovaných sdílených služeb v podnikání


• Modernizace resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu využitím optických prvků s cílem umožnit vysokorychlostní přístup k internetu alespoň přenosovou rychlostí 30 Mbit/s pro všechny obyvatele, • zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu sestávajících z části nebo plně z optických vedení, • vytváření pasivní infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu. • Tvorba nových ICT řešení, • poskytování sofistikovaných sdílených služeb, včetně budování a modernizace Datových center splňujících kritéria energetické účinnosti.

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání PODPOROVANÉ AKTIVITY

PO1

Posilování kapacit pro kvalitní výzkum

69

2007 2013


1-1

Posílit excelenci ve výzkumu

1-2

Zvýšit přínosy výzkumu pro společnost


• Dobudování, upgrade a doplnění výzkumného zařízení pro strategicky významné infrastruktury VaV (zejm. pro využití formou open access a sdílení mezi větším počtem partnerů se zvláštním zřetelem k infrastrukturám evropského či mezinárodního významu) a výzkumná centra. • Budování nové či zásadní modernizace stávající infrastruktury VaV a výzkumných center v Praze. • Rozvoj kapacit výzkumných týmů, včetně zajištění kvalitního technického personálu, získávání špičkových domácích i zahraničních výzkumníků, kvalitních začínajících výzkumníků a odborníků z aplikační sféry. • Navázání strategických partnerství a programů výzkumné spolupráce s předními zahraničními pracovišti (v EU i mimo) a rozvoj výzkumné spolupráce s těmito pracovišti. • Zapojení výzkumných týmů do mezinárodních výzkumných projektů v oblastech národních a evropských priorit, které budou realizovány v rámci existujících iniciativ EU na podporu výzkumu a inovací (zejména aktivit v Horizon 2020, především v pilíři Excellent Science a JPI ), včetně možnosti dofinancování či doplňkového financování aktivit podpořených v rámci těchto programů a iniciativ. • Příprava a realizace projektů dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací s podniky a mezioborových partnerství využívající existující výzkumnou infrastrukturu (typu evropských kompetenčních center a kolokačních center). • Realizace výzkumných projektů v před-aplikační (před-obchodní) fázi, tj. vysoce rizikových, ale s velkým potenciálem pro dosažení průlomových výsledků; projekty budou orientované na specifické společenské potřeby a budou řešeny ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. • Zkvalitnění infrastrukturních podmínek VŠ a ústavů Akademie věd ČR (AV ČR), které spolupracují na výzkumně orientovaných studijních programech. Podporovány budou investice do výzkumného vybavení pro vzdělávací účely, v případě pražských VŠ a ústavů AV ČR také budování nové či zásadní modernizace existující infrastruktury pro rozvoj výzkumně orientovaných studijních programů. • Navázání a rozvoj strategických partnerství veřejného a soukromého sektoru na regionální, národní i mezinárodní úrovni pomocí nových nástrojů, které povedou k naplňování strategie inteligentní specializace (S3). Aktivity budou zahrnovat zejména: o vytvoření koncepce nových nástrojů na regionální úrovni pro podporu dlouhodobých výzkumných partnerství v souladu se strategií inteligentní specializace (S3); o pilotování těchto nástrojů a ověření jejich efektivity; o služby pro strategické směřování výzkumu (foresight, technology roadmapping aj.); o příprava a realizace projektů výzkumu, vývoje a inovací naplňující strategii inteligentní specializace (S3) na regionální 70

2007 2013



úrovni, které budou řešeny ve spolupráci veřejného sektoru se soukromým. o Budování institucionální kapacity a strategické inteligence veřejné správy v oblasti VaVaI. o Rozvoj strategického řízení politiky VaVaI na národní a regionální úrovni (vytvoření a implementace systému pro technology assessment a technology foresight, posilování role výzkumných organizací v ekonomickém rozvoji, včetně hodnocení jejich kvality, vytvoření systému pro popularizaci výzkumu a prezentaci významných výsledků českého výzkumu v zahraničí, vytvoření systému pro kontinuální sledování inovačního potenciálu, analýzy a vyhodnocování státních intervencí apod.) a snižování administrativní zátěže pro výzkumníky. o Vytvoření a implementace systému centrálních informačních zdrojů pro VaV (databází, registrů apod.), včetně vytvoření a implementace národního systému pro nákup licencí k využívání nákladných elektronických informačních zdrojů pro VaVaI. o Podpora volného přístupu k vědeckým informacím - „open access“ (zakládání a zkvalitňování institucionálních repozitářů, vytváření „fondů“ na financování „golden open access“, aj.). o Vytvoření a implementace mechanismů pro mezinárodní koordinaci podpory výzkumných a inovačních aktivit (např. JPI, EUREKA a dalších). PO2

2-1

Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce

• Zkvalitnění výuky na VŠ: Podpora profilace studijních programů, podpora vzdělávací činnosti a dalších tvůrčích činností (výzkumné, umělecké, praktické apod.) spojených s profilem studijního programu, podpora zvyšování kvalifikace a pedagogických kompetencí akademických pracovníků včetně soft skills či jazykových znalostí. Podpůrné aktivity pro zkvalitnění vzdělávací činnosti na VŠ (např. modernizace softwarového vybavení potřebného pro vzdělávací činnost).

71

2007 2013


2-2

Zvýšení účasti studentů se specifickými potřebami a ze socioekonomicky znevýhodněný ch skupin na vysokoškolské m vzdělávání, snížení studijní neúspěšnosti

2-3

Zatraktivnit celoživotní vzdělávání na vysokých školách a zvýšit účast, zejména v rámci dospělé populace

2-4

Nastavení a rozvoj systému hodnocení a zabezpečení kvality a strategického řízení vysokých škol


• Zvyšování relevance vysokoškolského vzdělávání pro trh práce: Podpora rozvoje studijních programů/oborů orientovaných prakticky/profesně, podpora spolupráce mezi VŠ a subjekty aplikační sféry, podpora podnikavosti studentů, podpora výuky tzv. soft skills dovedností (vč. výuky realizované odborníky z aplikační sféry). Podpora tvorby a inovace studijních programů dle potřeb trhu práce (v souladu s aktuální i dlouhodobou perspektivou). Podpora studijních programů s povinností absolvování odborné praxe po dobu min. 3 měsíců. • Rozvoj mezinárodní spolupráce a mezinárodního prostředí na VŠ: Podpora rozšiřování spektra příležitostí pro mezinárodní mobilitu studentů a akademických pracovníků, rozvoj nabídky studijních programů/oborů vyučovaných také v cizích jazycích, rozvoj vhodných služeb pro zahraniční i české studenty a akademické pracovníky. Podpora přijímání zahraničních pracovníků s cílem internacionalizovat personální strukturu vysokoškolského systému. Rozvoj strategických partnerských vztahů se zahraničními institucemi např. v rámci double/joint degree. • Opatření ke snižování míry studijní neúspěšnosti, zvyšování tzv. retention rate: Vznik a rozvoj poradenských center; tvorba motivačních programů; revize systémů přijímacího řízení; revize kurikula studijních programů a analýza reálné studijní zátěže v návaznosti na výstupy z učení. • Opatření k podpoře studentů se specifickými potřebami (SP) a ze socio-ekonomicky znevýhodněných skupin: Podpora služeb pro studenty se SP a ze socio-ekonomicky znevýhodněných skupin dle jejich individuálních potřeb, nastavení min. standardů těchto služeb. • Podpora akademických pracovníků a dalších pracovníků VŠ pro práci se studenty se specifickými potřebami. • Podpora kurzů CŽV: Tvorba a realizace nových a inovace stávajících kurzů CŽV včetně tvorby a realizace kurzů orientovaných dle požadavků aplikační sféry; zvyšování kvalifikace pracovníků, kteří se podílejí na zajištění realizace kurzů CŽV; podpora účastníků se specifickými potřebami ve studiu kurzů CŽV. • Rozvoj kapacit a znalostí řídících a dalších pracovníků v oblasti strategického řízení VaV a VŠ a podpora systémů pro strategické a efektivní řízení výzkumných organizací a systémů hodnocení a zabezpečování kvality: řízení spolupráce s aplikační sférou, řízení lidských zdrojů a kariérní rozvoj ve výzkumných organizacích (vč. VŠ) s důrazem na integraci principů rovných příležitostí, technology roadmapping, vytváření a implementace strategií pro internacionalizaci výzkumu, vytváření a implementace strategií

72

2007 2013

2-5


Zlepšit podmínky pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje


otevřeného přístupu k výsledkům a vědeckým informacím, rozvoj kapacit a lidských zdrojů pro interní hodnocení kvality, rozvoj lidských zdrojů v oblasti manažerského řízení; podpora přípravných procesů pro získání akreditace, podpora zavádění efektivních principů řízení VŠ; podpora kontraktového financování umožňujícího dlouhodobější strategické plánování. Vznik informačního portálu, který v rámci transparentnosti propojí stát, VŠ a veřejnost. • Vytvoření či modernizace výzkumně orientovaných studijních programů/oborů s důrazem na problémově orientovaný výzkum, sepjetí s praxí vč. problematiky transferu znalostí a na internacionalizaci programů (programy/obory v angličtině, rozvoj mezinárodní mobility) a meziinstitucionální spolupráci (zejm. s ústavy AV ČR). • Získání a udržení klíčových a perspektivních výzkumných a akademických pracovníků, včetně zahraničních výzkumných a akademických pracovníků, pro výzkumně orientované studijní programy. • Vznik a rozvoj studijních programů typu mezinárodních graduate schools a doctoral schools, včetně vytvoření a implementace mechanismů podpory talentovaných Ph.D. studentů a postdoců (např. juniorské výzkumné granty) a hostujících excelentních výzkumníků a odborníků ze zahraničí. • Posilování mezisektorové mobility výzkumníků (ze soukromého sektoru do veřejného výzkumu) i mezinárodní mobility výzkumníků (příliv výzkumníků ze zahraničí do českých výzkumných organizací), získání a udržení klíčových a perspektivních výzkumných a akademických pracovníků, např. prostřednictvím nástrojů typu „profesorských židlí“. • Podpora mezinárodní mobility výzkumných, technických a administrativních pracovníků ve VaV a studentů v rámci navázaných strategických partnerství českých a zahraničních výzkumných a vysokoškolských institucí (studijní pobyty, stáže, školení). • Vytvoření a implementace schémat na rozvoj genderové rovnosti ve výzkumu (včetně personálního zajištění implementace a zavádění kulturních a institucionálních změn). • Zajištění vyhovujících expertních kapacit a podmínek pro transfer technologií z výzkumu do praxe, včetně zvyšování kvalifikace specializovaných pracovníků. • Personální zajištění grantové podpory pro výzkumné organizace, zejména pro mezinárodní projekty a zvyšování kvalifikace specializovaných pracovníků (školení v oblasti psaní projektů, řízení projektů, identifikace nových příležitostí aj.). • Podpora lidských zdrojů pro efektivní implementaci strategie inteligentní specializace (S3) na národní i regionální úrovni včetně podpory specializovaných školení, stáží apod. Podpora pilotních měkkých schémat pro strategii inteligentní specializace (S3). • Podpora opatření na popularizaci vědy a výzkumu, která budou 73

2007 2013



mít dopad na laickou i odbornou veřejnost včetně dětí a mládeže, vytváření a implementace strategií pro popularizaci výzkumu ve výzkumných organizacích, podpora badatelsky orientované výuky, podpora opatření na rozšíření zájmu aplikační sféry o výsledky VaV, jejich aplikaci a prezentaci.

2-6

Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na vysokých školách za účelem profilace vysokých škol, zlepšení přístupu znevýhodněný ch skupin a zvýšení otevřenosti vysokých škol pro potřeby celoživotního vzdělávání

PO3

Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu , primárnímu a sekundárním u vzdělávání Rozvoj inkluzívního vzdělávání Zvýšení kvality předškolního

3-1

3-2

• Úprava prostor a pořízení potřebného vybavení tak, aby vyhovovaly studentům se specifickými potřebami. • Úprava prostor a pořízení potřebného vybavení tak, aby vyhovovaly specifickým potřebám účastníků CŽV na VŠ. • Rozvoj a modernizace učeben a laboratoří, které slouží vzdělávacím aktivitám, vč. pořízení příslušného přístrojového a materiálového vybavení tak, aby přispívaly k vyšší kvalitě vzdělávací činnosti na VŠ, k jejich konkurenceschopnosti, a odpovídaly inovované výuce. • Rozvoj prostor určených pro praktickou výuku na VŠ (např. cvičné operační sály, simulace soudních procesů, prostory pro uměleckou tvorbu a performance spojenou se vzdělávací činností). • Rekonstrukce a obnova nevyhovujících objektů určených pro vzdělávací činnost na VŠ, zejména na území hlavního města Prahy informačních zdrojů, systémů manažerského řízení, modernizace softwarového zařízení. • Pořízení nových a vývoj stávajících vnitřních informačních systémů tak, aby umožnily zavedení a rozvoj vnitřních systémů hodnocení a zajišťování kvality.

Zvyšování kvality předškolního vzdělávání řeší SC 1. Důraz bude kladen na profesní podporu (mentoring, supervize) pedagogů, systematické vzdělávání pedagogických pracovníků a dalších osob pečujících o předškolní děti ve stěžejních oblastech (matematická a čtenářská pregramotnost, přírodovědné a polytechnické vzdělávání). Zaměří se na osobnostně sociální rozvoj 74

2007 2013

3-3

3-4


vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání


pedagogických pracovníků a dojde k prohloubení či rozšíření jejich kompetencí k rozvoji klíčových kompetencí dětí. Podpora bude směřovat i k rozvoji spolupráce pedagogických pracovníků MŠ a prvního stupně ZŠ a rodičů dětí/žáků. Aktivity SC 1 se zaměří na vzdělávání předškolních pedagogů v problematice začleňování dětí se SVP (zejména dětí sociálně znevýhodněných), na aktivity vedoucí k včasnému začleňování dětí se SVP, na rozvoj spolupráce pedagogických a sociálních služeb a rodiny ve vzdělávání a na prevenci v oblasti logopedie a komunikačních dovedností. Aktivity v rámci SC 4 synergicky podpoří zvýšení kvalifikace praktikujících předškolních pedagogů a posílí praktickou složku pregraduální přípravy. Přispěje k posílení kompetencí budoucích ped. pracovníků v pedagogické diagnostice a v práci s heterogenní skupinou. Na úrovni ZŠ a SŠ se SC 2 zaměří především na zkvalitňování vzdělávání žáků v klíčových kompetencích včetně rozvoje základních gramotností, a na podporu nadání a talentu, speciálně pak v oblastech spadajících pod koncept STEM . Dále bude podporována i podnikavost a kreativita žáků. Kompetence a nadání v těchto oblastech budou cíleně rozvíjeny ve spolupráci škol, školských zařízení, výzkumných institucí a zaměstnavatelů již od MŠ. Bude podpořeno zájmové a neformální vzdělávání v návaznosti na formální vzdělávání s akcentem na inkluzi a rozvoj KK každého dítěte a žáka. Budou posilovány běžné školy (ZŠ, SŠ), školská zařízení a další organizace ve vzdělávání v oblasti začleňování dětí a žáků se SVP s důrazem na odstraňování bariér v rozvoji klíčových kompetencí a to zaváděním vyrovnávacích a podpůrných opatření, rozvojem školních poradenských pracovišť, zlepšováním sociálního klimatu při začleňování žáků se SVP a rozvojem diferencované výuky KK.

75

2007 2013


3-5

Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků

3-6

Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce


Profesní rozvoj pedagogických pracovníků bude založen na analýze jejich vzdělávacích a rozvojových potřeb s využitím celého spektra diverzifikovaných forem podpory a s vyhodnocením její účinnosti při zavádění nových znalostí do praxe. Podpora pro učitele všech stupňů pak bude nově rozšířena o individuální formy podpory a vzdělávání v praxi s reflexí pod odborným vedením, zejména formou mentoringu (metodické vedení učitelů) a supervize a využitím metodického portálu pro učitele rvp.cz. Zaměří se zejm. na rozvoj kompetencí v oblasti inkluzívního a diferencovaného vzdělávání, na rozvoj KK žáků inovativními (aktivizačními) metodami vzdělávání a na efektivní využití moderních technologií. Pro vedoucí pracovníky škol a školských zařízení bude podpora zacílena na rozvoj jejich kompetencí v oblasti vedení škol k lepším výsledkům žáků a podpory profesního rozvoje pedagogických pracovníků. Pro ředitele škol a školských zařízení bude připraven komplexní systém rozvoje respektující různé potřeby v určitých fázích jejich kariéry: od výběru ředitele, přes jeho přípravu a hodnocení až po profesní rozvoj ředitele. Program se dále zaměří na zvyšování kvality přípravy pedag. pracovníků v SC 4, a to rámcově zvyšováním kvality škol vzdělávajících učitele a speciálně pak rozvojem kompetencí budoucích absolventů a začínajících učitelů v oblastech diferencované výuky, formativního hodnocení a inkluzívního vzdělávání a zavádění průřezových témat vedoucích k rozvoji KK do výuky. Zásadním přínosem bude podpora zvýšení podílu reflektované praxe studentů škol vzdělávajících učitele dlouhodobé reflektované pedagogické praxe ve studijních programech, při práci s dětmi a mládeží v zájmovém a neformálním vzdělávání a sociálních službách, v ČR nebo v zahraničí, uznáváním praxe před studiem a propojením výuky obecné a oborové didaktiky s pedagogicko-psychologickými disciplínami. Zvýšení relevance vzdělávání k požadavkům trhu práce bude realizováno aktivitami v rámci SC 6. OP VVV se zaměřujeme na zlepšení kvality a uplatnitelnosti absolventů (především) středních odborných škol. Aktivity se zaměří zejména na zlepšení spolupráce škol a zaměstnavatelů, školských zařízení a ostatních aktérů ve vzdělávání a VaV. Tato spolupráce bude probíhat nejen při realizaci odborného výcviku či odborné praxe, ale také v oblasti včetně posílení odborných kompetencí učitelů a inovace obsahu odborného vzdělávání (úpravy školních vzdělávacích programů ve vazbě na revize RVP), ukončování studia a odborné přípravy. Role zaměstnavatelů bude posílena i v oblasti kariérového poradenství, kdy bude cílem zvýšit motivaci žáků studovat a v praxi uplatnit odborné dovednosti a zároveň zvýšit informovanost žáků a učitelů o požadavcích na výkon povolání, o pracovním prostředí a perspektivě uplatnění. Motivace dětí a žáků ke studiu technicky zaměřených oborů bude zvyšována prostřednictvím posílení polytechnického vzdělávání v MŠ a ZŠ a ve školských zařízeních a podporou aktivit rozvíjejících podnikavost a kompetence k 76

2007 2013



podnikání na všech stupních škol (do úrovně Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ISCED 3), podporou kariérového poradenství směřujícího ke zvýšení atraktivity odborného vzdělávání a překonávající stereotypy spojené s první profesní volbou (řešeno synergicky v SC 5, SC 1, SC 2). Kvalita v odborném vzdělávání bude dále posílena prostřednictvím DVPP vedoucího ke zlepšení kompetencí pedagogických pracovníků škol a školských zařízení s cílem zvýšit schopnost škol a školských zařízení zvyšovat zájem žáků o praktické dovednosti, odborné vzdělávání, vědu a techniku a podnikavost. Program umožní zlepšit uplatnitelnost dospělých se středním vzděláním - program umožní podporou provazování systémů počátečního a DV. Klíčová je v tomto pohledu role SŠ – vzhledem k negativnímu demografickému vývoji bude vytíženost škol klesat a jejich kapacity bude ve stále větší míře možné využít pro vzdělávání dospělých. Efektivnost těchto opatření bude dále podpořena zjednodušením prostupnosti mezi programy počátečního a DV, zvýšení jejich kompatibility a relevance ke kvalifikačním požadavkům trhu práce. V projektech bude umožněn nákup potřebného vybavení škol a organizací ve vzdělávání pro realizaci vzdělávacích aktivit. V aktivitách bude výrazně podpořena spolupráce a síťování aktérů na všech úrovních vzdělávací soustavy. Podpořen bude rozvoj spolupráce a vzájemného učení škol a rozvoj vzájemné spolupráce jednotlivých aktérů ve vzdělávání na horizontální úrovni (školy, rodiče, zaměstnavatelé, školská zařízení, NNO, poradenská zařízení, výzkumné organizace) i na vertikální úrovni (místní – krajské – národní – mezinárodní) směrem ke zlepšování výsledků žáků a studentů, motivaci a budoucímu uplatnění ve vědě, výzkumu a na trhu práce. Při tvorbě a realizaci územních strategických plánů se zapojí vedle škol i jejich sociální partneři. Osnovou spolupráce budou kromě KK, zejména témata podnikavosti a kreativity, motivace k vědě a badatelsky orientovanému učení, v synergických akcích prostupujících celým OP VVV. PO/S C

OP ZAMĚSTNANOST PODPOROVANÉ AKTIVITY

PO1

Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly

77

2007 2013

1-1


Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob


- Zprostředkování zaměstnání – podpora činností souvisejících s vyhledáváním zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází včetně podpory mezinárodní pracovní mobility; dále s vyhledáváním zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly; poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí; sdílené zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce;- Poradenské a informační činnosti a programy – podpora poradenských činností a programů, jejichž cílem je zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání; příprava k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, podpora JOB klubů, řízené poradenství ke změně kvalifikace; - Bilanční a pracovní diagnostika – podpora souladu mezi schopnostním, vzdělanostním a pracovním potenciálem osob a možností jejich reálného uplatnění na trhu práce; pracovní diagnostika jako subsystém bilanční diagnostiky se přímo zaměřuje na možnosti konkrétního pracovního uplatnění odpovídajícího schopnostem a zájmům klienta; - Rekvalifikace – podpora při získání nové kvalifikace, při zvyšování, rozšiřování nebo prohlubování dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování a obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala; - Rozvoj základních kompetencí za účelem snazšího uplatnění na trhu práce (např. čtenářská gramotnost, numerická gramotnost či rozvoj digitálních kompetencí apod.) - Podpora vytváření nových pracovních míst nebo míst vyhrazených pro určitou skupinu osob náležejících k ohroženým skupinám na trhu práce, včetně podpory začínajících OSVČ; - Podpora umístění na uvolněná pracovní místa - Podpora aktivit k získání pracovních návyků a zkušeností jako jsou veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, krátkodobé pracovní příležitosti, pracovní trénink, odborné praxe a stáže; - Podpora flexibilních forem zaměstnání a odměňování jako způsobu vytváření podmínek zejména pro uplatnění žen, mladých lidí a starších osob na trhu práce (zkrácený úvazek, rotace na pracovním místě, sdílení pracovního místa, práce na dálku apod.); - Doprovodná opatření umožňující začlenění na trh práce – zejména podpora zapracování, dopravy, ubytování a stravování účastníků, péče o závislé osoby, zvyšování finanční gramotnosti a prevence předlužení a další doprovodné sociální aktivity umožňující začlenění na trh 78

2007 2013

1-2


Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce


práce; - Motivační aktivity – aktivity zaměřené na zvýšení orientace v požadavcích trhu práce, požadavcích volných pracovních míst na trhu práce, dále příprava k zařazení do rekvalifikace, resp. jiného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, včetně obnovení pracovních návyků; - Pracovní rehabilitace – podpora souvislé činnosti zaměřené na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením; - Realizace nových či inovativních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s aktuálními potřebami trhu práce, včetně podpory principů sociální ekonomiky; - Další profesní vzdělávání pro ženy a osoby pečující o jiné závislé osoby zaměřené na zlepšení jejich přístupu na trh práce, včetně výkonu samostatné výdělečné činnosti; - Vzdělávání a poradenské aktivity pro osoby na mateřské a rodičovské dovolené a pečující o závislé osoby či ženy ve starším věku; - Podpora opatření pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví (včetně vícečetné diskriminace) a pro snížení horizontální a vertikální segregace trhu práce podle pohlaví a rozdílů v odměňování žen a mužů; - Vzdělávání, zvyšování povědomí, poradenství v oblasti rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce za účelem odstraňování genderových stereotypů a diskriminace na základě pohlaví; - Advokační služby pro pomoc obětem diskriminace na trhu práce z hlediska rovnosti žen a mužů, včetně ekonomického, psychologického a právního poradenství; - Podpora zavádění flexibilních forem práce a jejich využívání v praxi; - Podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem zvýšení slučitelnosti pracovního a soukromého života;- Podpora aktivit zaměřených na vyšší míru zapojení mužů do péče o děti a další závislé osoby; - Doprovodná opatření vedoucí k podpoře rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce; - Zlepšení koordinace místních a celostátních politik týkajících se rovných příležitostí žen a mužů a jejich implementace či přizpůsobení.

79

2007 2013


1-3

Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce

1-4

Zvýšit kapacitu, komplexnost a kvalitu služeb poskytovaných institucemi veřejných služeb zaměstnanosti


- Další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, zaměřené na odborné i klíčové kompetence, včetně podpory dalšího profesního vzdělávání OSVČ; - Tvorba a realizace podnikových vzdělávacích programů, včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů;Podpora a poradenství při vytváření a zavádění moderních systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů v podnicích; - Podpora sdružování malých a středních podniků za účelem vzdělávání (např. formou vzdělávacích klastrů); - Tvorba a realizace vzdělávacích programů pro zaměstnance, kteří jsou ohroženi propouštěním; - Poradenské a informační aktivity, vzdělávací a rekvalifikační programy pro zaměstnance podniků procházejících restrukturalizací nebo končících svoji činnost, včetně propouštěných zaměstnanců; - Podpora zavádění age managementu (řízení s ohledem na věk, schopnosti a potenciál pracovníků) do podniků; - Podpora odborné praxe a stáží v podnicích; - Podpora spolupráce podniků a vzdělávacích institucí za účelem slaďování kvalifikační úrovně a kvalifikační struktury pracovní síly s požadavky trhu práce; - Budování kapacit sociálních partnerů zejména prostřednictvím vzdělávání, opatření na vytváření sítí a posílení sociálního dialogu a činnosti společně uskutečňované sociálními partnery. - Podpora rozvoje a kapacit institucí trhu práce (analytických, metodických a řídících) s ohledem na potřeby trhu práce; - Tvorba, rozvoj a realizace vzdělávacích programů pro zaměstnance institucí trhu práce zaměřených na zvýšení kvality poskytovaných služeb a personálního zajištění; - Tvorba a rozvoj nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, geografické a funkční mobility uchazečů a zájemců o zaměstnání; - Zajištění provázanosti výstupů Národní soustavy kvalifikací se systémem rekvalifikací a systémem dalšího vzdělávání; - Podpora a rozvoj programů spolupráce a partnerství při realizaci politiky zaměstnanosti jak na národní, tak zejména regionální úrovni se všemi relevantními aktéry na trhu práce; - Tvorba, rozvoj a realizace informačních a

80

2007 2013


1-5

Zvýšit kvalitu systému dalšího vzdělávání

1-6

Snížit míru nezaměstnanosti podpořených mladých osob (15-24 let) v regionu NUTS II Severozápad

PO2

Sociální začleňování a boj s chudobou


monitorovacích systémů, vyhodnocování účinnosti realizace aktivních opatření na trhu práce, podpora analytické činnosti za účelem zvýšení efektivnosti služeb zaměstnanosti; - Zajištění aktualizace popisu povolání jako předpokladu pro stanovení kvalifikačních předpokladů pro jejich výkon a jejich uznávání; - Tvorba a kontinuální provádění systému krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých analýz a prognóz kvalifikačních potřeb na trhu práce, produkce konkrétních informačních produktů dle potřeb jednotlivých uživatelů; - Realizace systémového kariérového poradenství v celoživotní perspektivě, zejména na základě profilace uchazečů dle vzdálenosti od trhu práce, včetně informačních a poradenských systémů podporujících volbu povolání, vyhledávání zaměstnání s cílem dosažení souladu mezi požadavky trhu práce a kvalifikací nabízené pracovní síly, podpory nástrojů pro párování potřeb trhu práce a nabízené pracovní síly; - Rozvoj funkčních sítí místních aktérů na podporu zaměstnanosti jakožto nástroj koordinované podpory individuálního klienta při hledání zaměstnání, zvyšování nebo změny kvalifikace; - Tvorba, rozvoj a realizace systémových opatření v oblasti dalšího vzdělávání, zaměřených především na chybějící systémovou podporu dalšího vzdělávání, finanční podporu pro účast v dalším profesním vzdělávání, zavádění prvků kvality do vzdělávacího procesu; - Rozvoj sítě EURES – kvantitativní a personální posilování jejich kapacit a odborný rozvoj EURES poradců, podpora implementace sítě EURES do veřejných služeb zaměstnanosti, vytváření EURES koordinačních kanceláří. - Podpora učňovské přípravy a odborných stáží - Podpora mobility mladých pracovníků - Programy druhé šance - Poskytnutí prvních pracovních zkušeností (umístění na nejméně 6 měsíců) - Podpora náboru mladých pracovníků a podpora vytváření pracovních míst - Podpora zahájení podnikání - Odborné vzdělávání a příprava

81

2007 2013

2-1


Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce


- Podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb obecného zájmu se zaměřením na zapojení těchto osob do ekonomického, sociálního, pracovního života společnosti; - Propojování podpory v oblasti bydlení, zaměstnání, sociální práce a zdravotní péče; podpora partnerských projektů v sociální oblasti propojující různé úrovně veřejné správy a další instituce; - Podpora plánování sociální bytové politiky obcí; vznik a rozvoj nástrojů sociálního/dostupného/podporovaného bydlení jako prevence prostorového vyloučení, vzniku sociálně vyloučených lokalit a bezdomovectví; - Podpora služeb zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora komunitní sociální práce; - Vzdělávání a poradenství, aktivizační, asistenční a motivační programy pro osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučené (např.: programy na podporu rodičovských kompetencí, programy na podporu uplatnění se na trhu práce, programy na podporu společenského začlenění osob vystavených institucionalizaci, programy na podporu aktivního a zdravého stárnutí, právní a finanční gramotnosti, programy na podporu dobrovolnictví apod.); - Aktivní pomoc osobám sociálně vyloučeným či

82

2007 2013

2-2


Rozvoj sektoru sociální ekonomiky


sociálním vyloučením ohrožených se zajištěním přístupu k sociálním službám, službám pro rodiny a děti a dalším navazujícím službám podporujících sociální začleňování, včetně přístupu k zaměstnání a odpovídajícímu bydlení; - Vznik a rozvoj specifických nástrojů k prevenci a řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách (zohledňujících rovněž kriminalitu a veřejný pořádek), včetně zkvalitňování mechanismu dobré praxe; - Posilování informovanosti a efektivní komunikace o problematice sociálního vyloučení u všech relevantních aktérů; - Zapojování osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených do prevence do rozhodovacích procesů na místní úrovni, zejména v oblasti sociálního začleňování, podpora a rozvoj participativních metod práce s cílovou skupinou, včetně podpory samotných příjemců při zavádění participativních metod práce s cílovou skupinou a podpory budování kapacit; - Podpora mladým lidem ze sociálně znevýhodněného prostředí při vstupu do samostatného života a na trh práce po ukončení vzdělání (zejména pokud pocházejí ústavní péče, náhradní rodinné péče nebo sociálně vyloučené lokality); - Rozvoj aktivit, včetně vzdělávání a poradenství, na podporu neformální péče (tj. péče poskytované v rámci rodin nebo komunit osobami blízkými nebo jinými) a sdílené péče (tj. kombinace péče poskytované profesionálními poskytovateli neformálními pečovateli), včetně rozvoje domácí paliativní péče; - Aktivity přispívající k boji s diskriminací na základě pohlaví, rasového, národnostního nebo etnického původu, víry nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace apod. - Programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality; programy pro osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody; pro osoby ve výkonu trestu; probační a resocializační programy; - Programy sociálně právní ochrany; - Aktivity posilující sociální kapitál, vzájemnost a sociální soudržnost v místě/komunitě; - Programy sekundární a terciární prevence pro osoby ohrožené závislostmi nebo závislé na návykových látkách a programy sekundární a terciární prevence pro osoby s chronickým duševním onemocněním; - Aktivity podporující spolupráci mezi ÚP ČR, poskytovateli služeb (včetně NNO), místní samosprávou, zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry (včetně koordinace APZ, poskytovaných služeb, sociálního podnikání a dalších aktivit) zaměřené na přímou podporu osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením 83

2007 2013



ohrožených; - Aktivity směřující k posílení postavení sociálně vyloučených osob na trhu práce, zejména prostřednictvím aktivního začleňování osob v sociálně-podnikatelských subjektech; - Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, zavedení systému podpory startu, rozvoje a udržitelnosti sociálních podniků (včetně zapojení soukromého sektoru) – včetně zavedení vzdělávacích programů a poradenství souvisejícího se zřízením, provozem a marketingem sociálního podniku; - Vzdělávání osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce s cílem podpory vzniku nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání; - Podpora a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj komunálních sociálních podniků, včetně společensky odpovědného zadávání zakázek; - Aktivity vedoucí k zajištění snadnějšího přístupu k financování sociálních podniků pro všechny fáze podnikání; - Vzdělávání související se sociálním podnikáním pro potenciální zakladatele sociálních podniků z řad neziskových organizací i stávajících podnikatelských subjektů; - Zvyšování povědomí a informovanosti o sociálním podnikání a spolupráce všech relevantních aktérů - Posilování koordinační role obcí s rozšířenou působností, tvorba strategií spočívajících na odpovědnosti místních samospráv a spolupráci klíčových aktérů za účelem předcházení a komplexního řešení problémů sociálního vyloučení; - Podpora aktivit místních samospráv při optimalizaci pokrytí regionů (úroveň obcí, svazky obcí, mikrokregiony, území místních akčních skupin apod.) sociálními službami, službami pro rodiny a děti a dalšími navazujícími službami podporujícími sociální začleňování osob v jejich přirozeném prostředí; - Podpora politiky založené na datech, tvorba analýz (mapování a vyhodnocení stávajícího stavu), zavádění monitoringu a evaluace efektivity a účelnosti opatření.

84

2007 2013

2-3


Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících podporujících sociální začleňování


- Transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, zdravotnických služeb a zařízení ústavní péče o děti a rozvoj nových služeb komunitního typu (např. realizace pilotních a navazujících projektů reformy psychiatrické péče – transformace stávajících forem psychiatrické péče a rozvoj nových typů péče, včetně intermediární péče a mobilních týmů a dále transformace pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením: agenturní (ambulantní) péče a case management pro osoby ohrožené a závislé na návykových látkách, apod.); - Rozvoj a rozšiřování nástrojů pro identifikaci a odstraňování dopadů institucionalizace na uživatele pobytových sociálních služeb; rozvoj individuálního plánování podpory zaměřené na integraci uživatele ústavních služeb do běžného prostředí; - Rozvoj nových modelů služeb obecného zájmu, (rozvoj sociálních služeb, rozvoj sociálně-zdravotních služeb, služeb na podporu zdraví a snížení nerovností ve zdraví, rozvoj služeb na podporu rodin a dětí apod.); - Podpora systému sociálního bydlení a s ním spojených preventivních, následných a doprovodných služeb, poskytovaných souběžně v různých variantách a intenzitě podle potřeb a kompetencí osob v sociálním bydlení; - Zavádění ucelených komplexních programů a vytváření podmínek přesahujících jednotlivé oblasti podpory sociálního začleňování osob, zavádění nástrojů mezioborové a meziresortní spolupráce při řešení situace osob na úrovni poskytovatele služeb nebo na úrovni obce

85

2007 2013

2-4


Zvýšit kvalitu péče o duševní zdraví a přispět k udržitelnosti systému zdravotnictví cílenou podporou zdraví


(rozšiřování metody case managementu, aktivity podporující spolupráci v síti mezi ÚP ČR, poskytovateli služeb, místní samosprávou, zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry apod.); - Propojování informačních systémů mezi všemi aktéry jako základ pro evidenci, kontrolu a hodnocení efektivity služeb; - Přenos dobré praxe a podpora pilotních projektů vedoucích k posílení udržitelnosti a vyšší efektivnosti jednotlivých systémů (zapojování i soukromého sektoru), včetně úhrady nákladů na pilotní testování projektů; - Zefektivňování procesů v sociálních službách a ve službách pro rodiny a děti, rozvoj strategického řízení a managementu s cílem podpořit prevenci a včasnou intervenci; - Rozvoj a rozšiřování systémů kvality, standardizace činností v sociálních službách, službách pro rodiny a děti, sociálně právní ochraně dětí a dalších navazujících službách (včetně služeb pro neformální pečovatele) a organizacích podporujících sociální začleňování, včetně vytváření kontrolních mechanismů; rozvoj systému supervizí; - Systémová, koncepční, strategická, osvětová a metodická opatření v oblasti sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti, služeb na ochranu práv dětí a jejich oprávněných zájmů, služeb napomáhajících rozvoji rodičovských kompetencí, služeb péče o děti, náhradní rodinné péče a sociálního začleňování; - Podpora koordinovaného využívání dobrovolníků v oblasti sociální integrace organizacemi s udělenou akreditací Ministerstva vnitra, vznik dobrovolnických center apod., - Podpora procesu střednědobého plánování služeb (zavádění, realizace a vyhodnocování procesu) s důrazem na využití principu partnerství včetně tvorby střednědobých plánů rozvoje služeb (přednostně pro správní obvod u obcí s rozšířenou působností); - Podpora preventivních sociálních a zdravotních programů (např. tvorba metodik podpory zdravého životního stylu), podpora poradenských služeb v oblasti zdravého životního stylu, podpora poraden AIDS, podpora služeb pro odvykání kouření, včasné diagnostiky a intervence, apod.); - Informační a destigmatizační programy na podporu duševního zdraví a života bez závislostí, osvětové a informační programy na podporu zdravého životního stylu a zvýšení odpovědnosti za vlastní zdraví; - Realizace a vyhodnocení preventivních a screeningových programů a programů podpory a ochrany veřejného zdraví; 86

2007 2013



- Vzdělávání v sociální oblasti včetně oblasti práv dětí u pracovníků v sociálních službách, pracovníků pracujících s dětmi, pracovníků v službách pro rodiny a děti a dalších navazujících službách a organizacích podporujících sociální začleňování včetně orgánů sociálně právní ochrany dětí; - Vzdělávání sociálních pracovníků pracujících ve službách a ve veřejné správě například v oblastech rozvoje schopnosti posoudit sociální situaci klienta, case managementu, multidisciplinárního plánování podpory a pomoci v rámci konkrétní situace klienta, dovednosti síťování v rámci konkrétního území, rozpoznání rizik a dopadů institucionalizace a jejího předcházení, apod.; - Vzdělávání sociálních pracovníků a dalších pracovníků sociálních služeb ve způsobech zmocňování (empowerment) uživatelů ústavních služeb, formách a nástrojích zapojování uživatelů do rozhodování; - Vzdělávání pracovníků poskytovatelů psychiatrické péče a osob zapojených do procesu reformy psychiatrické péče, vzdělávání a tvorba vzdělávacích programů pro pracovníky prvního kontaktu apod.; - Vzdělávání pracovníků ochrany a podpory veřejného zdraví v oblasti prevence nemocí a pracovníků, kteří se zabývají podporou zdravého životního stylu, jako jsou např. poskytovatelé služeb a pracovníci nevládních neziskových organizací; - Vzdělávání v oblasti koncepční a strategické práce, v manažerských dovednostech u relevantních pracovníků v sociálních službách, službách pro rodiny a děti a dalších navazujících službách a organizacích podporujících sociální začleňování; - Vzdělávání pracovníků v podpůrných opatřeních při narušení schopnosti zletilého právně jednat, zejména institutu nápomoci při rozhodování podporující sociální začleňování osob se zdravotním postižením; - Vzdělávání pracovníků v oblasti prevence diskriminace a rovných příležitostí, v oblasti ochrany práv zranitelných skupin, např. nejstarších seniorů a osob s duševním či tělesným postižením a prevence špatného zacházení; - Budování kapacit nestátních neziskových organizací, zejména prostřednictvím vzdělávání pracovníků NNO a opatření na zvyšování profesionality, organizačního řízení, plánování, transparentnosti a vícezdrojového financování NNO.

87

2007 2013


2-5

Zvýšit účast lokálních aktérů na prevenci a řešení problémů v oblasti sociálního začleňování a zaměstnanosti

PO3

Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ

3-1


Podpora vytváření nových pracovních míst na lokální úrovni; Podpora spolupráce aktérů na místní úrovni při řešení lokální nezaměstnanosti, zjišťování potřeb lokálních zaměstnavatelů; Podpora a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj komunálních sociálních podniků; Vzdělávání venkovského obyvatelstva v oblastech relevantních pro zvýšení lokální zaměstnanosti a poradenství pro získání zaměstnání; Podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím aktivit zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora komunitní sociální práce; Vznik a rozvoj specifických nástrojů k prevenci a řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách (zohledňující rovněž kriminalitu a veřejný pořádek) s využitím znalosti lokálního prostředí; Podpora prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni;

Aktivity, které přispějí ke vzniku a rozvoji inovačního prostředí a zvýšení povědomí o sociálních inovacích: - Podpora kapacit a infrastruktury pro vývoj a šíření inovací - inovačních „laboratoří, hubů39 a inkubátorů“ na příslušné úrovni zaměřených na podporu inovací v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti – ve formě nákladů na vznik, částečné pokrytí nákladů na provoz, náklady na pilotní testování v nich vzniklých inovací - Vytvoření a rozvoj kapacit pro inovační nabídku a poptávku (vzdělávání aktérů na straně poptávky i nabídky, vznik inovační platformy – podpora síťování a spolupráce aktérů, apod.) - Podpora sociálního experimentování, sběru dobré praxe a fungujících principů a jejich šíření - Zvyšování povědomí o sociálních inovacích (podpora organizování soutěží, např. o nejpřínosnější inovace v sociální oblasti), vzdělávací a osvětové programy pro pracovníky veřejné správy, využití sociálních medií, aj. V oblasti tvorby sociálních inovací a rozvoje mezinárodní spolupráce se zaměříme na následující oblasti a témata40: - Aktivní a preventivní nástroje politiky zaměstnanosti, zprostředkování práce, inovace v zaměstnávání mladých a starších lidí, inovace přispívající k rovným příležitostem na trhu práce a s důrazem na sladování pracovního a rodinného života, vznik nových pracovních příležitostí a přeměnu stávajících pracovních pozic v kontextu tzv. green economy - Spolupráce regionů v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování;- Přizpůsobení pracovníků, podniků a 88

2007 2013



podnikatelů změnám trhu práce, rozvoj lidských zdrojů ve firmách, inovace na pracovištích, rozvoj dalšího vzdělávání a strategií celoživotního vzdělávání pro zaměstnance - Aktivní a zdravé stárnutí - Efektivní využití potenciálu migrace - způsoby práce s migranty v návaznosti na jejich inklusi na trh práce (např. řešení nelegálních forem zaměstnanosti) a aktuální potřeby trhu práce. - Zvyšování efektivity sociálních služeb a nové způsoby jejich financování a spolupráce se zaměstnavateli - Inovace v oblasti dlouhodobé péče, propojení sociální a zdravotní péče - Podpora práce komunitních organizací a dalších místních iniciativ s cílem zlepšování vztahu a koordinace mezi různými organizacemi se záměrem poskytovat vylepšené služby, které reagují na aktuální potřeby klientů - Podpora nových metod sociální práce zaměřených na prevenci ztráty bydlení a znovuzačlenění do bydlení - Inovace v oblasti sociálního začleňování, podpora inovací pro řešení vyloučených lokalit a lokalit, které jsou sociálním vyloučením ohrožené - Aktivity zvyšující transparentnost, udržitelnost a efektivnější fungování NNO, snižující závislost NNO na veřejných zdrojích, naopak vedoucí k lepšímu a efektivnějšímu využívání firemního dárcovství a spolupráce NNO se soukromou sférou - Podpora produkce vytvořené zejm. osobami znevýhodněnými na trhu práce - Adaptace na nové technologie zajištující udržitelný rozvoj – inovativní způsoby adaptace zaměstnanců na nové technologie na pracovišti, adaptace osob vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením a chudobou na nové technologie s cílem zvýšení jejich zaměstnatelnosti - Rozvoj sociálního a sociálně integračního podnikání, např. s využitím sociálních franšíz - Výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy EU v otázkách týkajících se aktivní politiky zaměstnanosti, zejména níže uvedených cílových skupin, týkajících se řešení problémů sociálního začleňování osob vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením a chudobou s cílem jejich návratu do společnosti a rovněž jejich návratu na trh práce - Podpora vzniku tematických sítí a spolupráce mezi projekty v různých členských státech EU s cílem zlepšit výsledky vlastních projektů, či dosáhnout společných výsledků v oblasti (i) zvýšení zaměstnatelnosti zejména znevýhodněných skupin na trhu práce, (ii) vytváření inovativních forem organizace práce příznivých zejména 89

2007 2013



pro starší osoby za účelem dlouhodobějšího udržení starších pracovníků v zaměstnání, dále pro rodiče s malými dětmi a osoby pečující o další závislé členy rodiny, (iii) podpory aktivního a zdravého stárnutí, (iv) sociálního začleňování osob vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením a chudobou, včetně preventivních opatření a (v) v oblasti veřejné správy. - Rozvoj nástrojů ověřování, validace a předvýběru vhodných přístupů pro politiky veřejné správy a jejich implementaci především v oblastech: -Zvyšování transparentnosti veřejné správy - Sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek a dalších nových forem zadávání veřejných zakázek o Sociálně odpovědného zaměstnávání ve veřejné správě - Průřezového vzdělávání zaměstnanců veřejné správy např. v oblastech environmentálních aspektů, udržitelného rozvoje apod. - Zavádění metod kvality ve veřejné správě PO4 4-1

Efektivní veřejná správa Zvýšit efektivitu a - Dokončení podpory plošného procesního modelování transparentnost veřejné agend jak pro přímý, tak pro přenesený výkon státní správy správy a následná realizace doporučených změn; - Provádění popisu působnosti orgánů veřejné správy a odstraňování agend, které se kryjí s působností jiného orgánu, nebo neodpovídají jeho kompetencím; - Využívání analytických a evaluačních kapacit ve veřejné správě a justici; - Zlepšení komunikace a zvyšování důvěry mezi veřejnou správou a občany, zjednodušení přístupu veřejnosti, včetně osob se specifickými potřebami, ke službám a informacím veřejné správy; - Optimalizace soudní agendy a působení orgánů soudcovské samosprávy, zavádění systému hodnocení a modernizace organizace soudů a státních zastupitelství; - Podpora posílení a zlepšení ex ante a ex post hodnocení dopadů regulace (RIA, RIA ex post, CIA); - Zavedení jednotného systému vzdělávání zaměstnanců veřejné správy, zajištění specifických vzdělávacích a výcvikových programů zvyšujících výkonnost a kvalifikaci zaměstnanců, mimo jiné i v oblasti zacházení s ICT, v oblasti kybernetické bezpečnosti, územního plánování apod.; - Zavedení moderních metod řízení lidských zdrojů včetně jednotného systému přijímání, hodnocení a odměňování zaměstnanců veřejné správy, zvýšení atraktivity veřejné správy jako zaměstnavatele; - Nastavení procesů dosahování kvality a jejího řízení. 90

2007 2013

PO/ SC



OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODPOROVANÉ AKTIVITY

PO 1 1-1

Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod ze zdrojů a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

1-2

Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod

1-3

Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině

1-4

Podpořit preventivní protipovodňová opatření

PO 2

Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

-Výstavba, obnova a rekonstrukce kanalizace za předpokladu související výstavby, modernizace a intenzifikace vyhovujících čistíren odpadních vod, včetně decentralizovaných řešení - Výstavba a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody, výstavba, a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě - Výstavba, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod a související výstavba, rekonstrukce a obnova kanalizace pro aglomerace, které dosud nesplňují podmínky Směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, a požadavky legislativy a vodoprávních úřadů. - Podpora uplatňování postupů v technologii, vedoucích k zamezení vypouštění prioritních látek z průmyslových bodových zdrojů znečištění - Odstraňování příčin nadměrného zatížení povrchových vod živinami (eutrofizace vod) v ploše povodí - Likvidace nepotřebných vrtů v chráněných územích z Registru dle Směrnice 2000/60/ES o vodní politice s cílem zlepšit stav vodních útvarů podzemních vod - Zprůtočnění koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů - Obnova pramenných oblastí vodních toků - Hospodaření se srážkovými vodami ve smyslu jejich zadržení v krajině a jejich dalšího využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků - Obnova, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně - Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření - Budování, rozšíření a zkvalitnění informačních, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální i celostátní úrovni, digitální povodňové plány.

91

2007 2013

2-1

2-2


Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Snížit emise stacionárních a mobilních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva, ekosystémů a vegetace nadlimitním koncentracím znečišťujících látek


- Výměna a rekonstrukce stávajících stacionárních spalovacích zdrojů za bezemisní nebo nízkoemisní zdroje

- Výměna a rekonstrukce stávajících stacionárních spalovacích a technologických zdrojů znečišťování za bezemisní nebo nízkoemisní zdroje, pořízení technologií ke snížení emisí a změny technologických postupů za účelem snížení emisí, úpravy související infrastruktury - Realizace opatření za účelem snížení prašnosti z plošných zdrojů znečištění ovzduší - Realizace opatření a pořízení technologií vedoucích ke snížení emisí znečišťujících látek z dopravy - Realizace opatření ke snížení emisí znečišťujících látek ze zemědělských činností - Výstavba a obnova systémů sledování kvality ovzduší, počasí, klimatu a ozonové vrstvy Země včetně související infrastruktury pro správu zpracování a hodnocení dat a pro zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry a identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší a zveřejňování výsledků

2-3

Zvýšit kapacitu systémů pro sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země

PO 3 3-1

Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Předcházet vzniku odpadů - Realizace inovativních technologií pro prevenci vzniku odpadů (zejména s ohledem na nejlepší dostupné techniky - BAT), - Realizace technologií k přípravě pro opětovné použití, - Podpora domácího kompostování jako prevence vzniku odpadů. Zvýšit podíl materiálového - Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a využití odpadů, resp. úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci recyklace na celkovém odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady nakládání s odpady v ČR komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury), - Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů (např. kompostárny a jiná vhodná zařízení pro materiálové využití odpadů).

3-2

3-3

Zvýšit energetické využití odpadů jako zdroje surovin

- Výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury

92

2007 2013

3-4

3-5



Zlepšit úroveň nakládání s nebezpečnými odpady

- Výstavba zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů (vyjma skládkování), - Modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů, - Podpora a rozvoj systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných a zdravotnických odpadů. Odstranit nepovolené skládky - Odstraňování nepovolených skládek a rekultivovat staré skládky -Rekultivace starých skládek

3-6

Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže

3-7

Snižovat environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení

PO 4 4-1

Ochrana a péče o přírodu a krajinu Posílit biodiverzitu

- Inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci - Realizace průzkumných prací (včetně doprůzkumů), analýz rizik - Sanace vážně kontaminovaných lokalit - Odstraňování (vymístění) nepovolených tzv. černých "skládek" prioritně v ZCHÚ a území Natura 2000 - Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných zákonem č. 59/2006 Sb. - Vytvoření informačních systémů, znalostních portálů a SW nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci závažných havárií - Vytvoření výukových a expertních center REACH a center prevence rizik - Vytvoření nástrojů hodnocení rizik při používání GMO Péče o vzácné druhy a jejich biotopy vč. obnovy a tvorby těchto biotopů - Péče o cenná stanoviště a jejich obnova a tvorba§ Zajišťování péče o zvláště chráněná území (ZCHÚ) i lokality soustavy Natura 2000. Sběr informací, tvorba informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 a o cílové organismy. - Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů (včetně jejich sledování, hodnocení rizik a tvorby metodických a koncepčních podkladů a nástrojů) - Předcházení, minimalizace a náprava škod z působených zvláště chráněnými druhy živočichů na majetku - Budování a údržba návštěvnické infrastruktury v ZCHÚ a území soustavy NATURA 2000

93

2007 2013


4-2

Posílit přirozené funkce krajiny

4-3

Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

4-4

Snížit environmentální rizika způsobená geofaktory

PO 5 5-1

Energetické úspory


- Zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury - Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů - Zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 - Realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na změnu klimatu - Zakládání či revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně - Zajištění vhodných stanovištních podmínek pro existenci původních druhů organismů v sídlech - Stabilizace a sanace následků svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost vyplývajících z „Registru svahových nestabilit“ - Sanace a stabilizace objektů úložných míst vyplývající ze "Systému Inventarizace uzavřených a opuštěných úložných míst těžebních odpadů na území ČR a Registru rizikových uzavřených a opuštěných úložných míst“

Snížit energetickou náročnost - Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně u veřejných budov a u technických vlastností obvodových konstrukcí budov. veřejného osvětlení Technologie na využití odpadního tepla. Další stavební opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budov - Výměna zdroje tepla v budovách za bezemisní nebo nízkoemisní - Snižování spotřeby elektrické energie modernizací či obnovou soustav veřejného osvětlení

94


2007 2013


2.5. Akční plán obcí Strážnicka

Tabulky jednotlivých projektů jsou samostatnou přílohou tohoto dokumentu.

3 Závěr Z hlediska posouzení rozvojových znaků vykazuje mikroregion Strážnicko charakteristiky periferního území – dle Strategie regionálního rozvoje ČR příhraniční

oblast,

stárnutí

obyvatelstva,

vybavenost

- geografická odlehlost,

území,

trvale

vysoká

míra

nezaměstnanosti. Daný mikroregion je součástí hospodářsky slabého regionu Hodonínsko ve smyslu zákona č.248/2000 Sb. (státem podporovaný region) - oblastí s vyšším sociálním znevýhodněním a potenciálem pro sociální znevýhodnění. Uvedená znevýhodnění v oblasti podmínek rozvoje ovlivňují podnikatelské prostředí daného regionu. Absence významnějších zaměstnavatelů a celkově slabé podnikatelské aktivity jsou významným důvodem vysoké nezaměstnanosti. Na základě informací - vyhodnocení dotazníkového šetření, ze statistických dat, ze seznamu projektových záměrů a akčního plánu lze konstatovat, že finanční absorpční kapacita území Strážnicka v období 2014- 2020 v současné době ( únor 2014) činí minimálně 0,5 miliardy korun. Aktualizace akčního plánu včetně dalších projektových záměrů bude provedeno do konce roku 2014 a dále ke konci každého následujícího roku až do roku 2020 Dokument „Finanční a rozpočtový plán města Strážnice, strategická vize, implementační strategie a akční plán Strážnicka“ bude zapracován do společné Přeshraniční strategie udržitelného rozvoje Horného Záhoria a Strážnicka v návaznosti na strategii Evropa 2020 po dodání materiálů od Města Skalica (SK), jež prodloužila aktivity projektu o 8 měsíců do února roku 2015.

95

Přeshraniční strategie udržitelného rozvoje Horného Záhoria a Strážnicka v návaznosti na strategii Evropa 2020

Recommend Documents