Podpora Evropské unie malých a středních podniků v návaznosti na dokument Evropa 2020

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podpora Evropské unie malých a středních podniků v návaznosti na dokument Evropa 2020 Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autorka práce:

Mgr. Petr Koráb, BA (Hons)

Šárka Lapčáková

Brno 2012

Děkuji vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Petru Korábovi, BA (Hons) za cenné rady a připomínky při zpracování práce, za ochotu, trpělivost a věnovaný čas a svým rodičům za podporu při studiu.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podpora Evropské unie malých a středních podniků v návaznosti na dokument Evropa 2020 vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2012

_______________________ Šárka Lapčáková

Abstract Lapčáková, Š. Support of European Union of small and medium-sized enterprises in relation to the document Europe 2020. Bachelor thesis. Brno 2012 The bachelor thesis deals with small and medium sized enterprises and their support. The introductory part is focused to position and support SMEs in the Czech Republic and the European Union and the strategy Europe 2020. The main part of this thesis examines the relationship between labor productivity of SMEs in the European Union and government spending on research and development. In the main part is also created SWOT analysis and PEST analysis for SMEs in the Czech Republic. In conclusion, there are recommendations for support system in the European Union and evaluated the contribution of Europe 2020. Keywords Small and medium-sized enterprises, European Union, Europe 2020, labor productivity, expenditure on research and development, SWOT analysis, PEST analysis.

Abstrakt Lapčáková, Š. Podpora Evropské unie malých a středních podniků v návaznosti na dokument Evropa 2020. Bakalářská práce. Brno 2012 Bakalářská práce se zabývá malými a středními podniky a jejich podporou. Úvodní část je věnována postavení a podpoře malých a středních podniků v České republice a v Evropské unii a strategii Evropa 2020. Hlavní část práce zkoumá vztah mezi produktivitou práce malých a středních podniků v Evropské unii a státními výdaji na výzkum a vývoj. Dále je v hlavní části zpracována SWOT analýza a PEST analýza pro malé a střední podniky v České republice. V závěru práce jsou navržena dílčí doporučení pro systém podpor v Evropské unii a zhodnocen přínos strategie Evropa 2020. Klíčová slova Malé a střední podniky, Evropská unie, Evropa 2020, produktivita práce, výdaje na výzkum a vývoj, SWOT analýza, PEST analýza.

Obsah 1

Úvod

2

Cíle práce

11

3

Metodika

12

4

Přehled literárních zdrojů

14

4.1

Malé a střední podniky v České republice................................................. 14

4.1.1

Klasifikace malých a středních podniků............................................ 14

4.1.2

Legislativní úprava ............................................................................... 15

4.1.3

Podpora České republiky malých a středních podniků .................. 16

4.1.4

CzechInvest a CzechTrade................................................................... 17

4.1.5

Další materiální a finanční podpora MSP.......................................... 18

4.1.6

Finanční podpora podnikání ............................................................... 19

4.2

Malé a střední podniky v Evropské unii.................................................... 19

4.2.1

Small business Act for Europe ............................................................ 20

4.2.2

Evropská soukromá společnost .......................................................... 21

4.2.3

MSP v podmínkách evropského tržního prostoru........................... 22

4.3

5

9

Strategie Evropa 2020.................................................................................... 23

4.3.1

Důvod vzniku Evropy 2020................................................................. 23

4.3.2

Cíle a priority strategie ......................................................................... 24

4.3.3

Iniciativy strategie ................................................................................. 25

4.3.4

Možnosti dalšího vývoje Evropy ........................................................ 26

Praktická část 5.1

28

Podpora Evropské unie malých a středních podniků.............................. 28

5.1.1

Konvergence .......................................................................................... 28

5.1.2

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost........................... 29

5.1.3

Evropská územní spolupráce .............................................................. 29

5.1.4

Operační programy............................................................................... 30

5.1.5

Další finanční nástroje Evropské unie................................................ 31

5.2

PEST analýza malých a středních podniků v České republice ............... 31

5.2.1

Politicko – legislativní faktory............................................................. 32

5.2.2

Ekonomické faktory.............................................................................. 32

5.2.3

Sociokulturní faktory............................................................................ 33

5.2.4

Technologické faktory .......................................................................... 33

5.3

SWOT analýza malých a středních podniků v České republice............. 34

5.4 Analýza závislosti produktivity práce malých a středních podniků v EU na státních výdajích ................................................................................................. 36 5.4.1

Produktivita práce................................................................................. 36

5.4.2

Hrubý domácí produkt ........................................................................ 38

5.4.3

Regresní analýza.................................................................................... 39

6

Diskuze

44

7

Závěr

51

8

Literatura

53

8.1

Tištěné publikace ........................................................................................... 53

8.2

Prameny práva ............................................................................................... 53

8.3

Internetové zdroje.......................................................................................... 54

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj počtu aktivních MSP v ČR v letech 2000 - 2010 .................................. 14

Obr. 2

Údaje o počtech podniků, zaměstnanosti a hrubé přidané hodnotě v Evropské unii. ................................................................................................................. 20

Obr. 3

Nejčastější problémy evropských MSP. ........................................................... 23

Obr. 4

Tři scénáře pro Evropu do roku 2020. .............................................................. 27

Obr. 5

Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS 2007 - 2013.............. 30

Obr. 6

Bodový graf s vyznačenými skupinami zemí................................................... 40

Seznam tabulek Tab. 1

SWOT matice malých a středních podniků v České republice

35

Tab. 2

Produktivita práce v zemích Evropské unie

37

Tab. 3

Výdaje zemí Evropské unie na výzkum a vývoj

38

Tab. 4

Testovací kritéria pro regresní model zemí v první skupině.

41

Tab. 5

Testovací kritéria pro regresní model zemí ve druhé skupině.

42

Tab. 6

Testovací kritéria pro regresní model zemí ve třetí skupině.

42

Tab. 7

Testovací kritéria pro regresní model zemí ve čtvrté skupině.

43

Úvod

9

1 Úvod Tato bakalářská práce se zabývá podporou malých a středních společností v České republice a v Evropské unii a to především prostřednictvím rozvoje vědy a výzkumu. Přestože není povinností bank, států ani nikoho jiného podporovat malé a střední podniky v jejich rozvoji, je to rozumné a opodstatněné. Převažují totiž nad velkými korporacemi a jsou faktorem stability a dynamiky rozvoje. Dokáží se také rychle a pružně přizpůsobit změnám, které mohou na trhu nastat. Významně ovlivňují růst střední třídy a zaměstnanost. Současně se zvyšováním zaměstnanosti se například také zmenšují státní výdaje na vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Malé a střední podniky jsou tedy důležitou a nepostradatelnou součástí zdravé ekonomiky každého vyspělého státu a je proto v zájmu těchto států, aby co nejvíce podporovali vznik a rozvoj těchto společností. Nejběžnějším problémem malých a středních podniků nejen v České republice je přístup ke kapitálu. Žádná česká banka neinvestuje do malých a středních podniků a tak jedinou možností jak získat kapitál je úvěr. Pro banku je však výhodnější poskytnout půjčku velké společnosti než malému podniku, u kterého je větší riziko, že se dostane do platební neschopnosti. Pro malou nebo střední firmu je tak obvykle obtížnější dosáhnout na úvěr na financování svých projektů. Na rozdíl od bank má stát a Evropská unie větší možnosti podpory. Jedná se zejména o podporu prostřednictvím různých organizací a dokumentů. V České republice se jedná zejména o organizace CzechInvest a CzechTrade, v rámci celé Evropské unie zastává důležitou roli dokument Small Business Act for Europe a Operační programy hospodářské a sociální politiky soudržnosti. Pomoc je směřována jak teprve vznikajícím, tak již existujícím podnikatelským subjektům a má charakter finanční, poradní i materiální. Podstata celé bakalářské práce spočívá v analýze vztahu mezi státními investicemi do výzkumu a vývoje a produktivitou práce malých a středních podniků ve státech Evropské unie. Analýza je významná díky posouzení aktuálního stavu podpory vědy a výzkumu v zemích Evropské unie a jeho vlivu na malé a střední podniky. Přínosem práce je také formulování doporučení, jakým směrem by se měla podpora vědy a výzkumu ubírat, aby podpora malých a středních podniků byla co nejefektivnější.

Úvod

10

Závěry získané na základě analýzy budou dány do souvislosti s dokumentem Evropa 2020. Tento dokument navazuje na původní desetiletý plán pro Evropu, který je nazýván „Lisabonská strategie“. Tento původní plán však nebyl naplněn. Při tvorbě dokumentu Evropa 2020 byly brány v potaz skutečnosti, které bránily realizaci předchozí Lisabonské strategie. Mimo jiné nový dokument obsahuje i oblasti, které nebyly v předchozím plánu zahrnuty. To vše by mělo přispět k tomu, aby Evropa 2020 byla úspěšnější než její předchůdkyně. Strategie Evropa 2020 byla schválena Evropskou radou dne 17. června 2010. Obsahuje pět hlavních cílů, jejichž naplnění by mělo vést ke splnění tří hlavních priorit. Priority stanovují úroveň, které by chtěla Evropská unie do roku 2020 dosáhnout. K podpoře těchto hlavních priorit je v dokumentu zahrnuto také sedm stěžejních iniciativ. Pro tuto práci je nejpodstatnější zejména cíl Evropy 2020, který se týká vědy a výzkumu. Podle tohoto cíle by mělo být investováno 3 % hrubého domácího produktu Evropské unie do rozvoje vědy a výzkumu. Přínosem práce bude úsudek, zda by naplnění tohoto cíle bylo efektivní nebo nikoli. Jako důležité součásti ekonomiky se malých a středních podniků nepřímo týkají i ostatní cíle strategie. Jde o úroveň zaměstnanosti, vzdělání, chudoby a o stav klimatu, kterého by se mělo do roku 2020 dosáhnout. Kromě cílů obsahuje Evropa 2020 také tři možné směry vývoje, kterými se bude Evropská unie následující roky ubírat. Jsou jimi udržitelné oživení, pomalé oživení a promarněné desetiletí. Jako nejlepší se jeví scénář udržitelného oživení, podle kterého by se Evropa vrátila na úroveň růstu před krizí, zvýšila svůj potenciál a tak pokročila kupředu. Vyhlídky Evropské unie do budoucna jsou v porovnání se současným stavem spíše optimistické a k jejich naplnění by bylo nutné učinit mnoho opatření na úrovni Evropské unie, členských států i na úrovni mezinárodní.

Cíle práce

11

2 Cíle práce Hlavním cílem práce je nalézt možný vztah mezi výdaji na výzkum a vývoj a produktivitou práce malých a středních podniků v zemích Evropské unie. Dílčími cíli jsou: • Posoudit jak systém podpor malých a středních podniků naplňuje dokument Evropa 2020. • Identifikovat hlavní vlivy vnějšího prostředí na malé a střední firmy v České republice a rovněž jejich hlavních silné a slabé stránky. • Identifikace konkrétních oblastí podpory, kterými Evropská unie podporuje malé a střední podniky v Evropské unii.

Metodika

12

3 Metodika Teoretická část práce čerpá zejména z odborné literatury a popisuje postavení a podporu malých a středních podniků v České republice a v Evropské unii. K získání potřebných informací byly využity také dostupné dokumenty a legislativní návrhy týkající se malých a středních podniků a strategie Evropa 2020. Výstupem teoretické části je ucelený přehled o nastudovaných informacích. V praktické části práce jsou analyzována sekundární data získaná z databáze Amadeus1 a z Eurostatu. Je zkoumáno, zda a jak ovlivňují výdaje na výzkum a vývoj produktivitu práce vybraného souboru malých a středních podniků v jednotlivých zemích Evropské unie. Data jsou analyzována v tříletém časovém období. Výdaje na výzkum a vývoj představují procento z hrubého domácího produktu zemí investovaným v daném roce právě na výzkum a vývoj. Údaje jsou čerpány z Eurostatu. Produktivita práce je dána podílem celkového obratu podniku a počtu zaměstnanců. Data na její výpočet jsou získána z databáze Amadeus. Zároveň jsou u každého státu vyřazeny extrémní hodnoty produktivity práce, které jsou dány způsobem získávání dat pro databázi. Obor hodnot normálu je stanoven mezi 10% a 90% percentilem. Výsledná produktivita práce dané země je aritmetickým průměrem všech vypočítaných produktivit. Na základě těchto dat je provedena jednoduchá regresní analýza, která určí, zda se souměrně se zvyšováním výdajů na výzkum a vývoj zvyšuje také produktivita práce. Součástí práce je analýza PEST jako analýza vlivu makrookolí a analýza SWOT pro identifikaci silných a slabých stránek malých a středních podniků v České republice. Na základě těchto analýz jsou formulována východiska pro část diskuze. Makrookolí zahrnuje vlivy a podmínky, jež vznikají mimo podnik a obvykle bez ohledu na jeho konkrétní chování. PEST analýza dělí vlivy makrookolí do čtyř skupin, a to ekonomické, sociální a kulturní a technologické. Někdy bývá doplněna ještě o vlivy ekologické a legislativní a nazývá se PESTEL. Každá z Amadeus obsahuje komplexní informace o více než 14 milionech společností celé Evropy. Databáze se může použít pro výzkum jednotlivých společností, vyhledávání podniků se specifickými profily a pro analýzy. Amadeus obsahuje informace o finančních ukazatelích síly, zprávy, účetní závěrky a ceny akcií společností kótovaných na burze, podrobné firemní struktury, průzkumy trhu, mapy, kartografické analýzy a další v rozmezí několika let. V databázi se mohou díky standardní finanční šabloně porovnávat podniky i napříč hranicemi. 1

Metodika

13

těchto skupin vlivů zahrnuje řadu faktorů, které různou měrou ovlivňují podnik, (Sedláčková, Buchta, 2006). SWOT analýza (S – Strenghts, W – Weakneses, O – Opportunities, T Threats) identifikuje silné a slabé stránky podniku a hlavní příležitosti a hrozby, kterým podnik čelí. Základní přínos analýzy je v určení vnitřních i vnějších faktorů a následné ocenění jejich vlivů a vazeb mezi nimi. Postup při realizaci SWOT analýzy je následující, (Sedláčková, Buchta, 2006): • Identifikace hlavních příležitostí a hrozeb. • Identifikace silných a slabých stránek podniků a jejich specifické přednosti. • Posoudit vzájemné vztahy jednotlivých silných a slabých stránek na jedné straně a příležitostí a hrozeb na straně druhé. Přehled jednotlivých skupin faktorů by neměl přesahovat sedm až osm bodů. V poslední části práce je provedena diskuze, kde jsou rozebrány výsledky jednoduché regresní analýzy, které jsou dále srovnány s prací na podobné téma.


14

4 Přehled literárních zdrojů 4.1

Malé a střední podniky v České republice

Malé a střední podniky tvoří významnou součást naší ekonomiky. Malé a střední firmy představují 99,85% z celkového počtu firem, na tvorbě hrubého domácího produktu se podílí více než z 50 % a zabezpečují z 60 % zaměstnanost, (Veber, Srpová a kol., 2008). Na obrázku č. 1 můžeme vidět vývoj počtu právnických a fyzických osob, kteří se podílejí na všech aktivních MSP v České republice. Obr. 1

Vývoj počtu aktivních MSP v ČR v letech 2000 - 2010

700 000

1 019 595

1 075 995 837 280

1 043 520 826 931

1 034 479 839 120

820 612 999 472

839 118 995 701

988 697

858 051 1 002 045

806 083

800 000

823 974

900 000

635 735 744 133

1 000 000

634 829 746 127

1 100 000

844 386

971 210

Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2000-2010

600 000

213 512

2006 2007

238 715

2005

216 589

195 359

178 860

2003 2004

156 583

2002

143 994

2001

144 311

111 298

2000

147 236

108 398

400 000

200 000

Počet MSPfyzické osoby Počet MSP celkem

500 000

300 000

Počet MSP právnické osoby

2008

2009

2010

100 000 0

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online]. 2011. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument90013.html.

4.1.1

Klasifikace malých a středních podniků

Existuje mnoho definicí a způsobů klasifikace malých a středních podniků. Pro statistické účely se používá jednodušší dělení do tří skupin podle počtu zaměstnanců, (Veber, Srpová a kol., 2008, s. 11): • „malé podniky – do 20 zaměstnanců, • střední podniky – do 100 zaměstnanců, • velké podniky – 100 a více zaměstnanců.“


15

Toto dělení používá Český statistický úřad i Eurostat (statistický úřad EU). Odlišné dělení podniků používá komise EU. Ta při klasifikaci zvažuje čtyři kritéria, a to počet zaměstnanců, roční tržby nebo příjmy (podle účetnictví nebo daňové evidenci), hodnotu aktiv nebo majetku a nezávislost. Podle těchto kritérií je klasifikace následující, (Veber, Srpová a kol., 2008, s. 19): • „mikrofirma – do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. EUR, aktiva do 2 mil. EUR, • malá firma – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. EUR, aktiva do 10 mil. EUR, • střední firma – do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR, aktiva do 43 mil. EUR.“ Definice podle Evropské komise je pro firmy důležitá v případě žádosti o dotace a toto členění respektuje také zákon o podpoře malého a středního podnikání. Údaje pro klasifikaci se vztahují vždy k poslednímu uzavřenému účetnímu období, přičemž hodnota obratu a aktiv se přepočítává podle kurzu, který je vyhlášen Evropskou centrální bankou vždy ke konci roku předcházejícímu roku podání žádosti o podporu. 4.1.2

Legislativní úprava

Systém a nástroje podpory malého a středního podnikání v České republice upravuje zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání. Předmět úpravy tohoto zákona je následující, (Zákon č. 47/2002 Sb.): 1.

„Tento zákon stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakož i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů (dále jen „podpora“).

2.

Žadatel o podporu musí mít trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky.

3.

Tento zákon se nevztahuje na podpory poskytované do oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby.“

Paragraf číslo tři stejného zákona definuje oblasti podpory: „Podpora může být poskytnuta na: 1.

projekty zaměřené na investice,


2.

16

výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem,

3.

zvyšování odbornosti dospělých,

4.

hospodářské a technické poradenství,

5.

projekty sdružení pro rozvoj malých a středních podnikatelů a k posílení jejich postavení na trhu,

6.

získávání informací o podnikání,

7.

projekty výzkumu a vývoje, jejichž výsledky malí a střední podnikatelé využívají,

8.

podpory v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů,

9. 10.

vytváření nových pracovních míst, navazování kontaktů a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích,

11.

zavedení systémů zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podniků a využití služeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti,

12.

projekty zaměřené na investice spojené s ochranou životního prostředí, poskytování technických informací a poradenských služeb nebo vybraných provozních nákladů určených na činnosti spojené s ochranou životního prostředí.“

4.1.3

Podpora České republiky malých a středních podniků

Často se setkáváme se statistikami, které ukazují kolik je ve společnosti drobných podnikatelů, jakým značným způsobem se podílí na rozvoji ekonomiky, zaměstnanosti a tak dále. Tyto statistiky nás mohou uvést v omyl, že každý umí a může podnikat bez větších potíží. Najít informace, které by nám řekli, kolik podnikatelů skončí neúspěšně je obtížnější. Přitom jsou jejich krachy často spojeny s velkými finančními ztrátami. Proto je dobré vědět, jaké možnosti podpory máme k dispozici a za jakých podmínek. Obecně existují tři druhy podpor, a to informační, materiální a finanční. Z hlediska původu můžeme subjekty poskytující tři výše uvedené typy podpor rozdělit do čtyř skupin, (Veber, Srpová a kol., 2008, s. 24):


17

• vládní organizace zaměřené na poskytování různých služeb podnikatelům, • nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací, • podnikatelské inkubátory a vědecko-technické parky, • komerční subjekty specializující se na podporu podnikání. 4.1.4

CzechInvest a CzechTrade

Nejznámějšími vládními organizacemi podporující malé a střední podnikání je CzechInvest a CzechTrade. Dalšími jsou pak regionální poradenská a informační centra (RPIC), podnikatelská a inovační centra (BIC), národní vzdělávací fond (NVF) a centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR). Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. Služby CzechInvestu, (O CzechInvest, 2012): • informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele • implementace dotačních programů financovaných EU a státem • formální poradenství projektů • správa databáze podnikatelských nemovitostí • podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem • pomoc při realizaci investičních projektů • zprostředkování státní investiční podpory • AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích Od roku 2004 najdeme regionální kancelář CzechInvestu v každém krajském městě. Stejně jako CzechInvest i CzechTrade je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Hlavním úkolem organizace je usnadnit přístup českých podnikatelů na mezinárodní trhy. „CzechTrade má 33 zahraničních kanceláří s působností v 35 zemích, které poskytují aktuální a ověřené informace z těchto teritorií, mapují obchodní příležitosti a nabízejí individuální asistenční služby pro úspěšný export,“ (Představení CzechTrade, 2010).


4.1.5

18

Další materiální a finanční podpora MSP

Mezi nevládní organizace podporující malé a střední podniky patří například sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky (SP ČR), Centrum pro evropskou integraci (CEBRE), Unie malých a středních podniků ČR (SME Union) a další. Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR je zaměstnavatelský svaz soukromých, převážně malých a středních podnikatelů. Poskytuje pomoc při získávání kontaktů v ČR i v zahraničí, při řešení ekonomicko-právních sporů, dále poskytuje poradenské (například ve věci poskytování úvěrů) a informační služby. Centrum pro evropskou integraci vzniklo v roce 2002 a to z iniciativy Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a CzechTrade. „Kromě zastupování zakladatelských organizací v Bruselu poskytuje CEBRE služby i firemnímu sektoru, především malýma středním firmám. Jedná se o monitoring novinek z oboru podnikání firmy v EU, monitoring fondů a programů EU, manažerské stáže v Bruselu, vyhledávání kontaktů v institucích EU a další zakázkové služby,“ (CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při Evropské unii, 2012). Unie malých a středních podniků ČR je neziskové občanské sdružení, které je oficiálním zástupcem českých MSP v Evropské unii, kde hájí jejich zájmy. „Vůči obdobným organizacím je sdružení unikátní ve svém přímém napojení na český i evropský parlament, spojením s významnými partnerskými organizacemi a rozsáhlostí svého vlivu i šíře databáze podnikatelů,“ (SME Union, 2011). „Podnikatelské inkubátory jsou určeny zejména pro začínající podnikatele, kterým poskytují širokou škálu bezplatných nebo zvýhodněných služeb.“ (Veber, Srpová a kol., 2008, s. 30) Mají původ v USA, ale v posledních letech zažívají velký rozvoj i v České republice. Mezi poskytované služby patří (Veber, Srpová a kol., 2008, s. 30): • „zlevněné nájemné ve výrobních halách nebo kancelářských prostorech, • poskytnutí základního vybavení kanceláří (nábytek, telefonní a internetová přípojka, počítače), • konzultační a poradenské služby, • cenově zvýhodněné služby partnerů inkubátoru, • přístup k laboratornímu a vědeckému zařízení • školení a vzdělávací akce, • asistence při hledání investorů a dalších zdrojů financování,


19

• zprostředkování obchodních kontaktů, • jednotný přístup k informacím a databázím, • společná zařízení pro inkubované firmy (např. sekretariát, parkoviště, ostraha objektu, kopírka, reprezentativní prostory pro prezentace schůzky).“ „Vědecko-technické parky (VTP) fungují na podobném principu jako podnikatelské inkubátory, ale jsou určeny pro již zaběhlé a fungující firmy. Nejsou zde již tak výhodné podmínky typu zlevněného nájmu, stále však lze požívat řady výhod jako přístup k vědeckému zázemí nebo možnost odborného poradenství,“ (Veber, Srpová a kol., 2008, s. 30). 4.1.6

Finanční podpora podnikání

Nástroje přímé podpory podnikatelů jsou obsaženy v dokumentu „Koncepce podpory malého a středního podnikání na období 2007 – 2013.“ Tento dokument byl schválen vládou usnesením č. 392 ze dne 12. 4. 2006. Tento dokument říká, že: „Hlavními nástroji podpory rozvoje malých a středních podniků budou cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry, úvěry se sníženou úrokovou sazbou a podřízené úvěry, dotace a kapitálové vstupy,“ (Koncepce podpory MSP 2007 – 2013, 2006). V rámci úvěrových a záručních programů START, ZÁRUKA a PROGRES bylo v roce 2010 malým a středním podnikatelům poskytnuto 1 635,6 mil. Kč.

4.2

Malé a střední podniky v Evropské unii

Malé a střední podniky působící v EU představují 99% všech podniků v Evropské unii a jsou hlavním hnacím motorem hospodářského růstu, inovací, tvorby pracovních míst a sociální integrace. Evropská komise se zaměřuje na podporu úspěšných podnikatelských aktivit a na zlepšení podnikatelského prostředí pro MSP, tak aby tyto podniky mohly v dnešní globální ekonomice plně realizovat svůj potenciál. Evropská komise přijímá opatření na podporu stávajících i potenciálních nových podnikatelských subjektů. Obzvláštní pozornost věnuje specifickým formám podnikání jako např. podnikajícím ženám, podnikům zaměřujícím se na řemeslnou výrobu nebo sociální ekonomiku, (Malé a střední podniky (MSP), 2012). Následující obrázek (č. 2) ukazuje, že skutečně největší podíl v podnikatelském sektoru zemí Evropské unie zaujímají malé a střední podniky. Stejně tak je v evropských MSP zaměstnáno nejvíce obyvatel a nejvíce se podílí na tvorbě hrubé přidané hodnoty.


Obr. 2

20

Údaje o počtech podniků, zaměstnanosti a hrubé přidané hodnotě v Evropské unii. Micro

Small

Medium

SMEs

Large

Total

Number

19,198,539

1,378,401

219,252

20,796,192

43,034

20,839,226

%

92.1

6.6

1.1

99.8

0.2

100

Number

38,905,519

26,605,166

21,950,107

87,460,792

43,257,098

130,717,890

%

29.8

20.4

16.8

66.9

33.1

100

Enterprises

Employment

Gross value added EUR Millions

1,293,391

1,132,202

1,067,387

3,492,979

2,485,457

5,978,436

%

21.6

18.9

17.9

58.4

41.6

100

Zdroj: Evropská komise. Are EU SMEs recovering from the crisis? [online]. 2011. [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performancereview/files/supporting-documents/2010-2011/annual-report_en.pdf.

4.2.1

Small business Act for Europe

V červnu 2008 předložila Evropská komise dokument Small business Act pro Evropu, který je vyvrcholením aktivit EK v oblasti malých a středních podniků (MSP). Akt obsahuje kombinaci legislativních opatření, politických závazků a konkrétních praktických kroků, stěžejních pro růst MSP, zlepšení jejich přístupu na trhy a k financím. Mezi jeho cíle patří zjednodušení přístupu MSP na vnitřní trh EU i na trhy třetích zemí, přístupu ke kapitálu, inovacím a eko-inovacím a snížení administrativní zátěže, (Small Business Act pro Evropu, 2008). Ve středu 23. února 2011 byl tento akt zveřejněn. „Akt pro malé podniky“ stanovuje deset principů, jež mají usnadnit malým a středním firmám život. Jsou rozděleny do tří důležitých oblastí: snížení administrativní zátěže, zajištění přístupu k financím a podpora přístupu na trh, (Malé a střední firmy zůstávají prioritou, 2011). „Soubor 10 principů platných pro přípravu a provádění politik na úrovni EU i členských států. Tyto principy, které podrobně uvádí kapitola 4, jsou nezbytné pro zajištění přidané hodnoty na úrovni EU, vytvoření rovných podmínek pro malé a střední podniky a zlepšení právního a správního prostředí v celé EU, (EC, EP, EESC, CR, 2008): 1.

Vytvořit prostředí, ve kterém budou moci podnikatelé a rodinné podniky vzkvétat a podnikání bude odměněno.


2.

21

Zajistit, aby čestní podnikatelé, kteří čelili úpadku, rychle dostali druhou šanci.

3.

Navrhnout pravidla v duchu zásady „Mysli nejdříve v malém“.

4.

Zajistit, aby orgány veřejné správy reagovaly na potřeby malých a středních podniků.

5.

Přizpůsobit nástroje veřejné politiky potřebám malých a středních podniků: usnadnit MSP účast na veřejných zakázkách a lépe využívat možnosti státní podpory pro malé a střední podniky.

6.

Usnadnit přístup MSP k financím a rozvíjet právní a podnikatelské prostředí podporující včasné úhrady v obchodních transakcích.

7.

Pomoct malým a středním podnikům více těžit z příležitostí, které nabízí jednotný trh.

8.

Podporovat zvyšování kvalifikace v malých a středních podnicích a všechny formy inovací.

9.

Umožnit malým a středním podnikům přeměnit environmentální výzvy v příležitosti.

10.

Povzbuzovat a podporovat malé a střední podniky, aby těžily z růstu trhů.“

4.2.2

Evropská soukromá společnost

Evropská rada předložila dne 25. června 2008 Komisi návrh nařízení o statutu evropské soukromé společnosti (SPE). Cílem návrhu je vytvoření univerzálního typu evropské společnosti, která by měla být alternativou k národním společnostem s ručením omezeným. Tato forma podnikání by měla malým a středním podnikům usnadnit zakládání a fungování v rámci jednotného vnitřního trhu. Na konci roku 2009, kdy byl návrh naposledy projednáván, se však Rada ministrů neshodla a k návrhu se vrátilo až maďarské předsednictví v Radě EU na začátku roku 2011. SPE je společnost, která má právní subjektivitu, základní kapitál a založit jí může jeden nebo více zakladatelů. Zároveň může vzniknout z již existující společnosti a to přeměnou nebo rozdělením. Dalším způsobem založení je fúze stávajících společností. SPE musí mít sídlo a ústřední správu nebo hlavní provo-


22

zovnu na území členských států, (Návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti, 2008). Aby bylo usnadněno zakládání nových podniků, nařízení stanoví požadavek na minimální základní kapitál na 1 EUR. Návrh se odchyluje od tradičního přístupu, který považuje požadavek na vysoký minimální základní kapitál za prostředek na ochranu věřitelů, (Návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti, 2008). 4.2.3

MSP v podmínkách evropského tržního prostoru

Největší rozšíření Evropské unie proběhlo v roce 2004, kdy se k zatím patnácti členským státům přidalo dalších deset, mezi nimiž byla i Česká republika. Pro stávající i nové členy znamená rozšíření řadu změn, které mohou být jak pozitivní, tak negativní. „Informace o stavu připravenosti kandidátských zemí a současně o důsledcích přistoupení nových členských států k EU spolu s návrhy možností dalšího postupu publikovala Komise 16. července 1997 v souhrnném materiálu nazvaném Agenda 2000. Obsahem dokumentu byla především stanoviska („opinion“ nebo také „avis“) k jednotlivým kandidátským zemím,“ (Fiala, Pitrová, 2009, s. 157). Pro malé a střední firmy znamená rozšíření EU příležitost působit na mezinárodních trzích a zvětšit své pole působnosti. Na druhé straně jsou však ohroženy nástupem konkurence z jiných zemí. Pro konkurenceschopný podnik je důležité počítat s náklady na inovace a udržení pracovníků, kteří ovládají know-how. Tyto náklady budou potřeba k udržení výhody konkurenceschopnosti ve větším tržním prostoru. K tomu, aby se alespoň částečně zabránilo velké konkurence, bylo vyjednáno Evropskou unií přechodné ustanovení o volném pohybu osob. • Volný pohyb osob (pracovních sil): až sedm let ve formátu 2+3+2 na omezení volného pohybu pracovních sil. Znamená to, že po dobu dvou let mohl jakýkoliv stát uplatnit ochranu svého pracovního trhu. Na konci druhého roku došlo k přezkoumání, zda byl daný stát skutečně ohrožen přílivem pracovníků z nových členských států. Pokud ano, pak mohl stát prodloužit přechodné období o další tři roky. Avšak prodloužení na sedm let bude možné jen tehdy, když daný stát bude čelit významným problémům svého trhu práce, tj. vysoké nezaměstnanosti, (Lacina a kol., 2011, s. 380). Přesto, že mají malé a střední podniky v EU různé obory podnikání a do určité míry i jinou velikost, čelí mnohým společným problémům. Nejčastější odpovědi


23

evropských MSP na otázku, s jakými problémy se nejvíce setkávají, můžeme vidět na obrázku č. 3. Obr. 3

Nejčastější problémy evropských MSP

Zdroj: Evropská komise. Malé a střední podniky na prvním místě [online]. 2008. [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/_getdocument.cfm?doc_id=4582.

4.3

Strategie Evropa 2020

Dne 17. června 2010 schválila Evropská rada strategii Evropa 2020. Zástupci členských států se shodli na pěti cílech, které by se měly do roku 2020 naplnit tak, aby bylo dosaženo nového růstu ekonomiky. 4.3.1

Důvod vzniku Evropy 2020

Hlavním důvodem vzniku této strategie je ztroskotání původního desetiletého plánu pro Evropu, který byl přijat v roce 2000 a je známý pod názvem „Lisabonská strategie“. Základním cílem Lisabonské strategie bylo „učinit z EU do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou dosahovat udržitelného ekonomického růstu, vytvářet početnější a lepší pracovní místa a zajišťovat větší sociální soudržnost.“ V roce 2010


24

však EU nebyla ani nejkonkurenceschopnější ani nejdynamičtější ekonomikou světa. V oblasti zaměstnanosti byla sice úspěšnější (míra zaměstnanosti vzrostla), avšak svého cíle stejně nedosáhla (zhoršení v průběhu krize). Lisabonská strategie podcenila význam vzájemné závislosti ekonomik členských zemí v úzce integrované eurozóně, rozdíly v rozsahu a tempu provádění Lisabonské strategie mezi různými zeměmi měly podíl na vzniku pnutí uvnitř eurozóny, (Evropské fórum podnikání, 2010). Lisabonská strategie se nezaměřovala na kritické oblasti, které hrály zásadní roli při vzniku krize, jako je dohled nad finančními trhy, sledování a vyhodnocování systémového rizika na finančních trzích, vznik spekulativních bublin (například na trzích s nemovitostmi), konzumní způsob života spojený s nadměrným poskytováním úvěrů nebo nárůst schodků běžného účtu platební bilance. Při formulaci nové strategie Evropa 2020 bylo využito hodnocení úspěchu a neúspěchu Lisabonské strategie. Evropa 2020 také obsahuje nové oblasti, kterými se Lisabonská strategie nezabývala nebo se jich dotýkala jen okrajově. Zda bude Evropa 2020 úspěšnější, však ukáže až čas, (Evropské fórum podnikání, 2010). 4.3.2

Cíle a priority strategie

„Evropská unie potřebuje vymezit úroveň, které by chtěla dosáhnout do roku 2020. Za tímto účelem Komise navrhuje následující hlavní cíle EU, (EK, 2010): • 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, • 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje, • v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé), • podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciální úrovně vzdělání, • počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.“ Komise podporuje převedení těchto cílů do vnitrostátních, aby si každý stát přizpůsobil jejich plnění konkrétní situaci. Cíle jsou ve vzájemné návaznosti a jejich splnění by mělo vést k naplnění tří hlavních priorit EU, (EK, 2010): • „Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích.


25

• Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. • Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností.“ 4.3.3

Iniciativy strategie

Pro podporu priorit bude nutné učinit mnoho opatření v rámci EU, členských států i na mezinárodní úrovni. „Komise předkládá sedm stěžejních iniciativ, které by se měly stát katalyzátorem pokroku v každém z prioritních témat, (EK, 2010): • „Inovace v Unii“ – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa. • „Mládež v pohybu“ – posílení výkonu systému vzdělávání a usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh. • „Digitální program pro Evropu“ – urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky. • „Evropa méně náročná na zdroje“ – podpora oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti. • „Průmyslová politika pro éru globalizace“ – zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku. • „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ – modernizace pracovních trhů a posílení postavení občanů rozvojem jejich dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání poptávky a nabídky na trhu práce, mimo jiné prostřednictvím mobility pracovních sil. • „Evropská platforma pro boj proti chudobě“ – zajištění sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody plynoucí z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti.“


26

Prioritu inteligentního růstu podporují iniciativy „Inovace v Unii“, „Mládež v pohybu“ a „Digitální společnost“. Udržitelný růst je podporován iniciativami „Evropa méně náročná na zdroje“ a „Průmyslová politika pro éru globalizace“. Poslední priorita zahrnuje iniciativy „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ a „Evropská platforma pro boj proti chudobě,“ (EK, 2010). 4.3.4

Možnosti dalšího vývoje Evropy

Podle strategie Evropa 2020 jsou tři směry, kterými se může Evropa dále ubírat. Nazývá je „udržitelné oživení“, „pomalé oživení“ a „promarněné desetiletí“. Nejžádanější je samozřejmě dosažení udržitelného oživení, kdy se Evropa vrátí na úroveň růstu před krizí, zvýší svůj potenciál a posune se tak kupředu. Pomalé oživení by znamenalo, že ekonomická krize se na ekonomice Evropské unie trvale podepsala. Bylo by sice dosaženo růstu, ale tento růst by byl postaven na narušeném základě. Nejkrizovějším scénářem je promarněné desetiletí. Kdyby se Evropa ubírala tímto směrem, ekonomika by zaznamenala trvalou ztrátu a tempo růstu by se snížilo. Jednotlivé scénáře jsou graficky znázorněny na obrázku č. 4.

Přehled literárních zdrojů Obr. 4

27

Tři scénáře pro Evropu do roku 2020.

Zdroj: Evropská komise. Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění [online]. 2010. [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf.

Svou sílu vidí EU v mnoha ohledech. „Můžeme se spolehnout na talent a tvořivost našich občanů, silnou průmyslovou základnu, dynamické odvětví služeb, prosperující zemědělství na vysoké úrovni, silnou tradici námořního odvětví, jednotný trh a společnou měnu, naše postavení, které máme jakožto největší obchodní blok na světě a hlavní místo určení pro přímě zahraniční investice. Mnoho členských států patří mezi nejvíce inovativní a rozvinuté ekonomiky světa. Největší šanci uspět má Evropa ale tehdy, bude-li jednat kolektivně – jako Unie,“ (EK, 2010).

Praktická část

28

5 Praktická část 5.1

Podpora Evropské unie malých a středních podniků

Evropská unie podporuje malé a střední podniky prostřednictvím politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), která se také někdy označuje jako regionální politika, strukturální politika nebo jednoduše politika soudržnosti (kohezní politika). Tato politika, pro kterou je určena zhruba jedna třetina rozpočtu Společenství, rozvíjí a sleduje činnosti, které vedou k posilování hospodářské a sociální soudržnosti v rámci všech členských zemí Evropské unie. Je proto zaměřena především na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, to znamená, že největší podpora směřuje do nejvíce strukturálně postižených regionů, (Veber, Srpová a kol., 2008). Hlavní realizací politiky soudržnosti jsou tři finanční fondy, pomocí nichž se vydávají finanční prostředky. Jedná se o dva strukturální fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond) a dále pak Fond soudržnosti, (Veber, Srpová a kol., 2008). Činnost strukturální politiky je soustředěna především k naplňování tří hlavních cílů, kterými jsou: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. 5.1.1

Konvergence

Tento cíl je financován prostřednictvím všech tří finančních fondů a je tak finančně nejnáročnějším cílem. Je určen k urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů zemí EU. Je zaměřen na zlepšování podmínek pro růst zaměstnanosti díky investicím do materiálních a lidských zdrojů, na podporu výzkumu, vývoje a inovací a rozvoje znalostní ekonomiky, na ochranu životního prostředí a efektivitu státní administrativy. Konvergence hraje důležitou roli hlavně v nových členských zemích, které přistoupily k EU v květnu 2004 a které čelí v rámci EU rozdílům ve vývoji, (Veber, Srpová a kol., 2008).

Praktická část

29

V rámci tohoto cíle jsou podporovány regiony na úrovni NUTS II2 s hrubým domácím produktem na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále mohou z tohoto cíle čerpat podporu státy, které mají hrubý národní důchod na obyvatele nižší než 90 % průměru stejného ukazatele pro celou Evropskou unii. V České republice jsou prostřednictvím cíle Konvergence financovány všechny regiony s výjimkou hlavního města Prahy, které ekonomickými ukazateli výrazně převyšuje ostatní části České republiky, (Regionální politika EU, 2011). 5.1.2

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je čerpán ze strukturálních fondů, tedy z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a z Evropského sociálního fondu (ESF), (Veber, Srpová a kol., 2008). Prostřednictvím tohoto cíle jsou financovány regiony na úrovni NUTS I nebo NUTS II, které nesplňují podmínky pro zahrnutí pod cíl Konvergence. Z České republiky se sem řadí území Prahy, (Veber, Srpová a kol., 2008). 5.1.3

Evropská územní spolupráce

Evropská územní spolupráce je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Cíl je zaměřen na přeshraniční podporu regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod tento cíl spadají všechny regiony, (Regionální politika EU, 2011). Celkový obnos finančních prostředků, který je určen k naplňování všech cílů je 347 mld. EUR. Z toho pro Českou republiku je určeno 26,69 mld. EUR (asi 752,70 mld. Kč), (Regionální politika EU, 2011). Obrázek č. 5 znázorňuje rozdělení prostředků z fondů EU mezi jednotlivé cíle strukturální politiky v České republice a v celé Evropské unii.

NUTS jsou územní statistické jednotky, které byly vytvořeny pro účely strukturální politiky EU. Česká republika je rozdělena na 14 krajů a 77 okresů. Krajská úroveň odpovídá rozdělení ČR na jednotky NUTS III. Regiony NUTS II jsou tvořeny dvěma nebo třemi jednotkami NUTS III. NUTS I odpovídá území celé České republiky.

2

Praktická část Obr. 5

30

Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007 – 2013.

Zdroj: Fondy Evropské unie. Regionální politika EU [online]. C2011. [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU#cile.

5.1.4

Operační programy

K tomu, aby financování pomocí politiky HSS bylo účelné, slouží operační programy, které specifikují cíle, kterých se má pomocí realizovaných projektů dosáhnout. Pro využívání fondů Evropské unie má Česká republika připraveno 24 operačních programů. Nejvýznamnějšími programy České republiky, které se zaměřují na podporu výzkumu a vývoje, je OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Podnikání a inovace. Všechny tyto cíle spadají pod cíl Konvergence. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciálního vzdělávání. Z finančního pohledu je tento program čtvrtým největším v České republice a z Evropských fondů je na něj vyčleněno 2070,68 mil. EUR, (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, 2011). Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciálního a dalšího vzdělání a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji, (Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, 2011). Nejvýznamnějším z těchto tří programů je OP Podnikání a inovace. Z hlediska finančních prostředků je třetím největším program České republiky a z EU je pro něj vyčleněno 3,04 mld. EUR. „Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti České republiky a jejích regionů a měst pro investory, na podporu inovací,

Praktická část

31

urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií,“ (Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010, 2011). 5.1.5

Další finanční nástroje Evropské unie

Kromě operačních programů disponuje Evropská unie i dalšími finančními prostředky na podporu malého a středního podnikání. Patři mezi ně například Evropská investiční banka (EIB) a iniciativa JEREMIE (Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises), (Veber, Srpová a kol., 2008). Evropská investiční banka podporuje projekty v členských zemích (především v oblasti průmyslu, infrastruktury, telekomunikací, ochrany životního prostředí a energetiky), investuje v budoucích členských státech a partnerských zemích, (EIB, 2011). Peníze si spíše půjčuje na kapitálových trzích, než aby čerpala z rozpočtu EU. Tyto finanční prostředky jsou pak půjčovány za výhodných podmínek na projekty, které sledují politické cíle EU, (EIB, 2011). Cílem iniciativy JEREMIE je zlepšit přístup malých a středních podniků k finančním zdrojům. Jedná se o společnou iniciativu Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Zahrnuje tyto hlavní nástroje, (Veber, Srpová a kol., 2008): • poradenství a technická pomoc, • akciový a rizikový kapitál, • záruky (za mikropůjčky a půjčky poskytované malým a středním firmám).

5.2

PEST analýza malých a středních podniků v České republice

PEST analýza vlivu makrookolí se skládá z politicko-legislativních, ekonomických, sociokulturních a technologických faktorů, které mohou značně působit na úspěšnost podniků, ale podniky obvykle nemají možnost tyto faktory ovlivnit. Pro dobrý vývoj společnosti je rozhodující schopnost se těmto faktorům přizpůsobit a účinně na ně reagovat, (Sedláčková, Buchta, 2006).

Praktická část

5.2.1

32

Politicko – legislativní faktory

Za hlavní politicko-legislativní faktory determinující malé a střední firmy považuji: 1.

dokument Small business Act for Europe,

2.

zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání.

Přestože většina podniků působí především na vnitrostátní úrovni a jen málo z nich se zabývá přeshraničním obchodem v rámci EU, všechny, bez ohledu na působnost, jsou vázány na jednotné předpisy Evropské unie. Stěžejním dokumentem, který se týká všech malých a středních podniků Evropské unie je Small business Act for Europe. Připojením k EU ztratila Česká republika suverenitu v obchodněpolitických otázkách, ale zároveň jsou českým podnikům přístupnější trhy v ostatních členských zemích. V České republice se malé a střední podniky řídí zákonem č.47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání. Problémem může být nízká efektivnost vymáhání práva. 5.2.2

Ekonomické faktory

Ekonomické faktory jsou představovány celkovým stavem ekonomiky a vývojem makroekonomických ukazatelů. Za hlavní ekonomické faktory ovlivňující malé a střední firmy v ČR lze uvést: 1.

míra nezaměstnanosti, míra inflace a hrubý domácí produkt,

2.

otevřenost ekonomiky,

3.

dostupnost kapitálu.

Více než 99 % ekonomických subjektů představují malé a střední podniky, které se ale v porovnání s velkými společnostmi podílejí podstatně menší měrou na tvorbě HDP, zahraničním obchodě, investičních aktivitách a přidané hodnotě. Početní síla tedy převažuje nad silou ekonomickou, (Kalínská a kol., 2010). Míra nezaměstnanosti za měsíc únor roku 2012 je v České republice 9,2 %, přičemž ve stejném měsíci roku předcházejícího byla 9,6 %. V roce 2011 vzrostla průměrná meziroční inflace ze 1,5 % na 1,9 % a podle odhadu Ministerstva financí by měla v roce 2012 narůst až na 3,2 %. Za rok 2011 vzrostl hrubý domácí produkt České republiky o 1,7 % ve srovnání s rokem 2010. Přírůstek byl ovšem zaznamenám pouze v prvním pololetí roku, ve druhém pololetí ekonomika spí-

Praktická část

33

še stagnovala. Pro rok 2011 je HDP 3 807,2 miliard Kč, (Makroekonomika makroekonomické údaje v ČR, 2012). Dalším důležitým faktorem je otevřenost ekonomiky. Vzhledem k průměru Evropské unie je počet českých malých a středních podniků aktivních v zahraničních přímých investicích, spolupráci se zahraničním subdodavatelem nebo technické spolupráci významně vyšší. To svědčí o poměrně vysoké míře otevřenosti české ekonomiky, (Globální ekonomický výhled, 2012). Dostupnost kapitálu pro malé a střední podniky je v České republice špatná. Banky se vyhýbají riskantním půjčkám a primární emise akcií nejsou realizovány. Banky sice nabízejí řadu programů na podporu, ale požadují ručení a podnikatelskou historii, což je problematické pro nově založené firmy, které potřebují kapitál nejvíce. Snadno dostupným, ale drahým finančním zdrojem je leasing, (Malé a střední podniky v ČR a faktory jejich úspěchu, 2012). 5.2.3

Sociokulturní faktory

Sociokulturní faktory reflektují vlivy, které jsou dány strukturou populace a jejím životním stylem. Jako hlavní z nich lze identifikovat: 1.

věková struktura obyvatel,

2.

vzdělání obyvatel.

Průměrný věk obyvatel v roce 2010 činil 40,8 roku a v porovnání s rokem 2009 byl o 0,2 roku vyšší. O stárnutí obyvatelstva svědčí i index stáří, který se v průběhu roku 2010 také zvýšil. Na 100 dětí do 15 let připadalo k 31. 12. 2010 necelých 108 osob starších 65 let. (Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu, 2012). S čím dál větším stárnutím obyvatel České republiky se například otvírají nové příležitosti pro podniky poskytující služby a produkty pro seniory. V oblasti vzdělávání má podle Českého statistického úřadu Česká republika (v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie) jeden z nejnižších podílů osob s ukončeným základním vzděláním. Nízký je také podíl osob s vysokoškolským vzděláním. Naopak nejvyšší podíl z celé Evropské unie je v České republice středoškolsky vzdělaných osob. 5.2.4

Technologické faktory

Mezi hlavní technologické faktory patří: 1.

výdaje firem na inovace,

2.

podpora inovací.

Praktická část

34

Za hlavní faktor považuji výdaje firem na inovace. Pro české malé a střední podniky jsou typické nižší náklady na výzkum a vývoj a vyšší náklady na získání potřebných odborných poznatků a na zavedení inovace na trh. Inovující firmy v České republice tvoří 28,5 % z celkového počtu firem. Z toho 60 % jsou velké firmy, kolem 37 % jsou to střední podniky a zbytek je představován malými podniky, (Inovační výkonost českých podniků, 2010). „Struktura výdajů na inovace v podnikatelském sektoru ukazuje, že v inovačním procesu podniků hraje významnou úlohu transfer znalostí prostřednictvím nákupu strojů a zařízení a prostřednictvím nákupu externího výzkumu a vývoje. Význam vlastního výzkumu a vývoje je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi spíše podprůměrný. Inovační proces podniků (zejm. domácích) je tak obecně charakterizován adaptováním technologií vyvinutých v zahraničí pro podmínky trhu v České republice,“ (Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2012). Aby se podnik rozvíjel a inovoval, musí být schopen předvídat technické a technologické změny v okolí. Hlavním dokumentem, který přímo podporuje inovace v podnikatelském sektoru v České republice je operační program resortu průmyslu a obchodu Podnikání a inovace 2007 – 2013. Více o tomto programu již bylo zmíněno v předcházející kapitole.

5.3

SWOT analýza malých a středních podniků v České republice

„Přístup SWOT analýzy rozlišuje dvě charakteristiky vnitřní situace podniku, silné a slabé stránky, a dvě charakteristiky vnějšího okolí, příležitosti a rizika. Z tohoto přístupu však současně vyplývá značné omezení SWOT analýzy, vyvolané právě požadavkem odlišit silné stránky od slabých a příležitosti od hrozeb. Ohrožení lze za jistých předpokladů změnit na příležitost a naopak určitá příležitost se může změnit v hrozbu,“ (Sedláčková, Buchta, 2006). Následující tabulka znázorňuje stručnou SWOT matici pro malé a střední podniky v České republice.

Praktická část Tab. 1

35

SWOT matice malých a středních podniků v České republice

Silné stránky

Slabé stránky

• Schopnost pružně reagovat na

• Omezené kapitálové zdroje

změny • Rychlost rozhodování – díky malému počtu vlastníků

výkonných funkcí díky

plynoucích z velikosti produkce (množstevní slevy, lepší dodací

• Účelnější přenos informací od k managementu

• Horší pozice při získávání výhod

nízkému

počtu stupňů řízení • Inovativnost – možnost nových řešení nastalých situací

podmínky…) • Administrativní

náročnost

při

získávání přímých podpor podnikání • Vyšší nároky na kvalifikaci pracovníků – obvykle musí zastávat více podnikových funkcí

Příležitosti • Využívání programů podpory, zejména z prostředků EU • Existence organizací podporujících MSP (CzechInvest, CzechTrade, podnikatelské inkubátory a vědecko-technické parky…) • Spolupráce MSP s výzkumnými pracovišti a vysokými školami • Přístup na jednotný evropský trh

Hrozby • Odchod vysoce kvalifikovaných pracovníků do zahraničí • Technické a technologické zaostávání • Konkurence velkých společností • Úbytek dostupných dotací z evropských fondů – vyčerpání operačních programů (zejména OP Podnikání a inovace)

Za jednu z nejvýznamnějších silných stránek malých a středních podniků považuji vzhledem k jejich velikosti inovativnost, která ve spojení s možností

Praktická část

36

spolupráce a výzkumnými pracovišti nebo vysokými školami může vést k realizaci inovací, které jsou faktorem úspěchu každé firmy. Schopnost pružně reagovat na změny je další z významných silných stránek malých a středních podniků v České republice, která může předejít hrozbě technického a technologického zaostávání. Naopak významnou slabou stránkou je omezený přístup ke kapitálovým zdrojům. Vliv tohoto nepříznivého faktoru může být zmírněn využíváním existujících programů podpory nebo pomocí organizací, které malé a střední podniky podporují prostřednictvím finanční, materiální a informační činnosti. Další slabou stránkou je horší pozice při vyjednávání výhod plynoucí z velikosti produkce, jako jsou například množstevní slevy. U této slabé stránky hraje důležitou roli hrozba konkurence velkých společností, které mají díky větším množstevním slevám u svých dodavatelů nižší náklady na produkci a mohou si tak dovolit prodávat levnější zboží než malé firmy.

5.4

Analýza závislosti produktivity práce malých a středních podniků v EU na státních výdajích

Jedním z cílů strategie Evropa 2020 je investovat 3% HDP Evropské unie do výzkumu a vývoje. Záměrem analýzy závislosti produktivity práce malých a středních podniků v jednotlivých státech Evropské unie a výdajích států na výzkum a vývoj je posoudit, zda by investice 3% HDP ze strany Evropské unie byla efektivní. Otázka státních výdajů na výzkum a vývoj je však komplikovanější a kromě produktivity práce má na ní vliv více faktorů. Pro účely bakalářské práce však nebudou tyto okolnosti uvažovány. Do analýzy je zařazeno dvacet čtyři z dvaceti sedmi členských států a data jsou zkoumána v období tří let (2008 – 2010). Dva státy, Rakousko a Lucembursko, byly vyloučeny z důvodu nedostatečného počtu dat v databázi Amadeus, která jsou potřeba k vypočítání produktivity práce. Z důvodu neznámých dat o státních výdajích na výzkum a vývoj v daném časovém období bylo z analýzy vyloučeno také Řecko. 5.4.1

Produktivita práce

V tabulce č. 2 jsou uvedeny produktivity práce (LP) zemí v jednotlivých letech a počty podniků, z kterých se produktivity počítaly. Podrobný popis výpočtu produktivit je uveden v kapitole Metodika.


37

Produktivita práce v zemích Evropské unie

Průměrná produktivita práce [EUR] 2008 Země

Počet firem 67,97 2 116 1. ČR 182,26 371 2. Belgie 44,51 39 3. Bulharsko 135,38 229 4. Německo 113,45 405 5. Dánsko 43,62 950 6. Estonsko 106,21 15 7. Irsko 86,08 22 833 8. Španělsko 112,48 9 997 9. Francie 140,73 1 664 10. Itálie 164,83 103 11. Kypr 31,95 1 441 12. Litva 63,79 95 13. Lotyšsko 94,87 50 14. Maďarsko 244,03 24 15. Malta 101,54 932 16. Nizozemsko 58,44 425 17. Polsko 78,54 30 18. Portugalsko 20,00 3 048 19. Rumunsko 102,10 112 20. Slovinsko 110,68 228 21. Slovensko 137,05 69 22. Finsko 136,17 571 23. Švédsko 101,99 721 24. UK Zdroj: databáze Amadeus, vlastní výpočet. LP

2009 LP 64,17 177,02 70,02 131,17 119,44 38,27 76,76 82,47 112,60 137,74 148,65 26,44 32,02 109,11 114,01 126,64 57,01 43,35 21,88 78,69 77,47 111,50 105,06 105,79

Počet firem 6 737 636 85 1 700 194 843 444 73 515 19 852 4 790 108 2 276 351 225 71 451 2 620 13 706 6 074 180 1 597 499 1 413 867

2010 LP 65,06 204,06 54,13 134,84 146,29 44,22 57,17 95,68 126,56 182,75 188,63 22,59 41,92 88,25 108,23 145,08 104,59 52,66 22,09 118,64 63,70 129,94 128,48 135,50

Počet firem 21 881 12 524 14 622 5 183 2 652 15 293 2 013 232 058 108 887 69 364 8 27 564 9 068 9 238 27 516 4 899 139 338 177 254 301 5 888 9 551 78 926 11 268

Průměrná produktivita je vyšší například v Německu, Švédsku, Finsku, Belgii, Nizozemsku a v dalších státech s vyspělou ekonomikou. Hodnoty se zde pohybují okolo 130 – 200. Naopak nízká produktivita je v Rumunsku, Bulharsku nebo v Litvě.

Praktická část

5.4.2

38

Hrubý domácí produkt

Tabulka č. 3 znázorňuje procentuální částky z hrubých domácích produktů investovaných v zemích Evropské unie do rozvoje výzkumu a vývoje. Tab. 3

Výdaje zemí Evropské unie na výzkum a vývoj

Podíl HDP investovaný do výzkumu a vývoje [%] 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

Země Česká Republika Belgie Bulharsko Německo Dánsko Estonsko Irsko Španělsko Francie Itálie Kypr Litva Lotyšsko Maďarsko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené Království

2008 1,41 1,97 0,47 2,69 2,85 1,28 1,45 1,35 2,12 1,21 0,43 0,62 0,79 1,00 0,56 1,77 0,60 1,50 0,58 1,65 0,47 3,70 3,70 1,79

2009 1,48 2,03 0,53 2,82 3,06 1,43 1,74 1,39 2,26 1,26 0,49 0,46 0,83 1,17 0,54 1,82 0,68 1,64 0,47 1,86 0,48 3,92 3,61 1,86

2010 1,56 1,99 0,60 2,82 3,06 1,62 1,79 1,39 2,26 1,26 0,50 0,60 0,79 1,16 0,63 1,83 0,74 1,59 0,47 2,11 0,63 3,87 3,42 1,77

Zdroj: Eurostat. Gross domestic expenditure on R&D [online]. c2012. [cit. 2011-20-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode =t2020_20.

Největší podíl hrubého domácího produktu investuje do výzkumu a vývoje Finsko, Švédsko a Dánsko. Tyto země také jako jediné překročily hranicí tří procent. Spojené Království, Slovinsko, Nizozemsko, Francie, Německo a Belgie

Praktická část

39

udržují výdaje také na poměrně vysoké úrovni, a to kolem 2 %. Nejméně do výzkumu a vývoje investují na Slovensku, Kypru, Maltě, v Rumunsku, Polsku a Bulharsku, kde výdaje nepřekračují 1 %. 5.4.3

Regresní analýza

Pro potřeby analýzy se země rozdělily do čtyř skupin podle podobných hodnot produktivity práce a výdajů na výzkum a vývoj. Hlavním účelem tohoto rozdělení je zvýšení počtu pozorování a tím přesnější OLS statistika. V první skupině jsou státy, které nevykazují velkou produktivitu a vlády těchto států příliš neinvestují do vědy a výzkumu. Je tvořena Litvou, Rumunskem, Lotyšskem, Bulharskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Ve druhé skupině jsou státy, jejichž výdaje na výzkum se pohybují okolo 1,5 % HDP a produktivita práce je pod hranicí 100 Eur. Do této skupiny je zařazeno Irsko, Španělsko, Portugalsko, Estonsko a Česká republika. Nizozemsko, Spojené Království, Slovinsko, Francie, Německo a severské země jako Švédsko, Finsko a Dánsko tvoří třetí skupinu. Tyto země se vyznačují velkými výdaji do výzkumu a současně velkou produktivitou. Poslední, čtvrtá skupina zemí je složena z Kypru, Itálie, Belgie a Malty. Tyto státy vykazují podobnou velikost produktivity, ale liší se výdaji na výzkum. Na obrázku číslo 6 je znázorněn bodový graf s vyznačenými skupinami států.

Praktická část Obr. 6

40

Bodový graf s vyznačenými skupinami zemí

Každá skupina zemí byla proložena přímkou a zjištěna rovnice této přímky. Dále byla pomocí statistického programu Gretl zjištěna F – statistika, t – statistika a p - hodnota, při které je model a parametr statisticky významný. Jako závisle proměnná byla zvolena produktivita práce a jako nezávisle proměnná výdaje na vědu a výzkum jako procento z hrubého domácího produktu. Pro všechny modely budeme počítat s 10% hladinou významnosti α. Nulová hypotéza tvrdí, že model není statisticky významný a alternativní hypotéza že model je statisticky významný. Dále jsou u všech skupin zemí uvedeny další testovací kritéria, a to především součet čtverců reziduí, směrodatná chyba regrese a koeficient determinace. Součet čtverců reziduí udává součet čtverců odchylek vyrovnaných a empi-

Praktická část

41

rických hodnot (yi – ŷi) a jeho hodnota by měla být co nejmenší. Koeficient determinace je bezrozměrný a udává, jaký stupeň variability závislé proměnné je vysvětleno nezávislou proměnou. Model, který tvoří státy v první skupině, má rovnici y = 11,245 + 69,258 x. F - hodnota tohoto modelu je 6,156. Hodnota Studentova rozdělení pro testování statistické významnosti parametru nám vyšla 2,481 a pro testování konstanty 0,571. P - hodnota pro testování významnosti modelu i parametru je 0,022 což je menší než 0,10 a model i parametr jsou tedy statisticky významné. P – hodnota u tohoto modelu je velmi nízká a model i parametr by byly významné i na 5% hladině významnosti. P – hodnota pro testování konstanty je 0,575, což je větší než 0,10 a konstanta tohoto modelu není statisticky významná. V tabulce č. 4 jsou uvedena další testovací kritéria. Součet čtverců reziduí je 13 987,89, směrodatná chyba regrese 27,133 a koeficient determinace 24,5 %. Tab. 4

Testovací kritéria pro regresní model zemí v první skupině.

Směrodatná chyba C 11,245 19,706 Exp 69,258 27,914 Součet čtverců reziduí Směrodatná chyba regrese Koeficient determinace F – statistika P – hodnota (F) Odhad

T - statistika

P - hodnota

0,571 2,481

0,575 0,022 13 987,89 27,133 0,245 6,156 0,022

Pozn.: „C“ značí konstantu, „Exp“ je parametr představující výdaje na výzkum a vývoj.

Přímka, která je proložena státy ve druhé skupině má tvar y = 120,013 – 35,276 x. F - statistika pro tyto země je 0,861, t – statistika parametru je -0,928 a p – hodnota 0,370. Tento model a parametr by byly tedy statisticky významné, kdyby hodnota α byla určena na 37 %. Pro zvolenou 10% hladinu významnosti je však model statisticky nevýznamný. T – statistika pro konstantu je 2,085 a p – hodnota 0,057. Konstanta je tedy statisticky významná. Součet čtverců reziduí u této skupiny zemí je 5 586,367, směrodatná chyba regrese 20,729 a koeficient determinace 6,2 %.


42

Testovací kritéria pro regresní model zemí ve druhé skupině.


T - statistika

P - hodnota

2,085 -0,928

0,057 0,370 5 586,367 20,729 0,062 0,861 0,370


Přímka s rovnicí y = 101,629 + 7,302 x prolíná země ve třetí skupině. F - statistika pro tento model je 2,962 a t – statistika parametru je 1,721. P - hodnota je 0,099, to znamená, že model a parametr jsou statisticky významné na 10% hladině významnosti. T – statistika konstanty je 8,811 a p – hodnota pro její testování je 1,15e-08, což je menší než 0,10, takže konstanta je významná. Součet čtverců reziduí je 5 540,497, směrodatná chyba regrese 15,869 a koeficient determinace 11,9 %. Tab. 6

Testovací kritéria pro regresní model zemí ve třetí skupině.


T - statistika

P - hodnota

8,811 1,721

1,15e-08 0,099 5 540,497 15,869 0,119 2,962 0,099


Poslední regresní model tvoří státy ve čtvrté skupině a má rovnici y = 150,359 + 14,656 x. Tento model má F – hodnotu 0,618, t – statistiku parametru 0,787 a t – statistiku konstanty 6,539. P – hodnota pro F – test a t – test parametru je 0,449, což je větší než 0,10. Proto se nulová hypotéza o nevýznamnosti nezamítá a model ani parametr nejsou statisticky významné. P – hodnota pro

Praktická část

43

testování významnosti konstanty je 6,56e-05S, takže konstanta tohoto modelu je statisticky významná. Součet čtverců reziduí je 15 534,23, směrodatná chyba regrese 39,413 a koeficient determinace 5,8 %. Tab. 7

Testovací kritéria pro regresní model zemí ve čtvrté skupině.


T - statistika

P - hodnota

6,539 0,787

6,56e-05 0,449 15 534,23 39,413 0,058 0,618 0,449


Diskuze

44

6 Diskuze Hlavním cílem této práce je nalézt možný vztah mezi výdaji na výzkum a vývoj a produktivitou práce malých a středních podniků v zemích Evropské unie. Z provedené jednoduché regresní analýzy můžeme říci, že u zemí, které byly zařazeny do první a třetí skupiny existuje závislost mezi výdaji a produktivitou práce, protože F – test i t – test ukázaly, že celý model i parametry jsou významné. Naopak u zemí ve druhé a čtvrté skupině se tato závislost nepotvrdila, protože F – test významnosti modelu a t – test významnosti parametru ukázal, že model i parametry jsou na zvolené hladině spolehlivosti nevýznamné. Do první skupiny patří země východní (Litva, Lotyšsko), jihovýchodní (Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko) a střední (Polsko, Slovensko) Evropy. Podíl hrubého domácího produktu investovaného do výzkumu a vývoje má u těchto zemí převážně stoupající charakter. Výjimku tvoří Litva, Rumunko a Lotyšsko. U Litvy klesl podíl investovaného HDP v roce 2009 z 0,62 % na 0,46 %, ale v roce 2010 opět stoupl téměř na předchozí úroveň a to na 0,60 %. V Lotyšsku naopak stoupl v roce 2009 z 0,79 % na 0,83 %, ale tento nárůst nebyl trvalý a v roce 2010 opět klesl na předchozí úroveň z roku 2008. V případě Rumunska podíl HDP v roce 2009 opět klesl a to z 0,58 % na 0,47 % a tato úroveň zůstala i v roce 2010. Celkově u těchto zemí podíl investovaného HDP do výzkumu a vývoje nepřesahuje hranici 1 % s výjimkou Maďarska, které tuto hranici však přesahuje pouze nepatrně a to o 0,17 %. Co se týče produktivity práce, jsou v první skupině země, které vykazují jednu z nejnižších, především Litva a Rumunsko, jejichž průměrná produktivita v období tří let se pohybuje v rozmezí 20 a 32 Eur. Naopak jsou zde i státy, jejichž průměrná produktivita přesahuje hranici 100 Eur. Jedná se o Slovensko, které má v roce 2008 produktivitu 110,68 Eur a Maďarsko s produktivitou v roce 2009, která činí 109,11 Eur a dále Polsko, které má v roce 2010 produktivitu 104,59 Eur. Ostatní země (Lotyšsko a Bulharsko) mají produktivitu, která se pohybuje v rozmezí 32 až 70 Eur. Státy v druhé skupině tvoří Irsko, Španělsko, Portugalsko, Estonsko a Česká republika. Zeměpisně si tyto země nejsou příliš blízké, ale společné mají to, že jejich vlády investují podobné podíly z HDP na výzkum a vývoj. Částky investované do výzkumu a vývoje se u těchto zemí pohybují v rozmezí 1,28 – 1,79 % a až na výjimku Portugalska a Španělska mají vždy stoupající charakter. V Portugalsku výdaje klesnou v roce 2010 na 1,59 % v porovnání s předchozím rokem, kdy výdaje činily 1,64 % HDP. Ve Španělsku zůstávají výdaje v roce 2009 a 2010 na stejné úrovni a to na 1,39 % HDP.

Diskuze

45

Na ekonomice všech těchto států se také významně podepsala ekonomická krize, která se mimo jiné projevuje v poklesu produktivity práce. Tento pokles je nejvíce zaznamenán u Portugalska a Irska, kde průměrná produktivita práce klesla v roce 2009 v Irsku z 106,21 na 76,76 a v Portugalsku ze 78,54 na 43,35 Eur. U většiny zemí se pokles produktivity podařilo během roku 2010 zastavit a přiblížit nebo překonat její úroveň z roku 2009, ale u Irska má naopak produktivita práce i v roce 2010 stále klesající tendenci a klesla až na 57,17 Eur. To si můžeme vysvětlit tím, že Irsko je jednou ze zemí Evropské unie, na kterou měla ekonomická krize nejtvrdší dopad. Do třetí skupiny zemí patří státy především západní a severní Evropy. Jsou jimi Nizozemsko, Spojené Království, Slovinsko, Francie, Německo, Švédsko, Finsko a Dánsko. Tyto země mají jedny z nejrozvinutějších ekonomik z Evropské unie a o tom svědčí i průměrná produktivita práce, která se u všech těchto zemí pohybuje nad hranicí 100 Eur. Velké průměrné produktivitě u těchto zemí odpovídá také velký podíl hrubého domácího produktu, který je investovaný do rozvoje vědy a výzkumu. U většiny zemí ve třetí skupině se tento podíl blíží nebo přesahuje hranici 2 % HDP. U severských zemí jako je Švédsko, Finsko a Dánsko dokonce přesahuje hranici 3 % HDP a tyto státy se tak stávají zeměmi, které do výzkumu a vývoje investují největší podíl jejich hrubého domácího produktu z Evropské unie a jako jediné také překračují hranici podílu HDP, kterou by Evropská unie chtěla do roku 2020 ze svého rozpočtu investovat do rozvoje vědy a výzkumu. Poslední čtvrtá skupina zemí je tvořena Kyprem, Itálií, Belgií a Maltou. Vypočítané produktivity těchto zemí jsou jedny z největších. U všech zemí překračují hranici 100 Eur a u některých (Belgie, Malta) dokonce hranici 200 Eur. Čtvrtá skupina zemí si je hodně podobná ve velikosti průměrné produktivity, ale naopak ve svých výdajích na výzkum a vývoj se jednotlivé země liší. Největší rozdíl je mezi dvojicí zemí Maltou a Kyprem a Italií a Belgií. Státní výdaje do vědy a výzkumu Malty a Kypru se pohybují okolo 0,50 % HDP a výdaje Itálie a Belgie naopak převyšují 1 % HDP. Protože závislost mezi výdaji na výzkum a vývoj a průměrnou produktivitou práce se potvrdila pouze u států v první a třetí skupině, budu se dále zabývat pouze těmi. Státy v první (Litva, Rumunsko, Lotyšsko, Bulharsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) a třetí skupině (Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Francie, Slovinsko, Spojené Království, Nizozemsko) se liší tím, že zatímco v zemích patřících do první skupiny vlády příliš neinvestují do výzkumu a vývoje (výdaje se pohybují okolo 1 % HDP), v zemích ve třetí skupině je tomu na-

Diskuze

46

opak (okolo 2 a 3 % HDP). Produktivita práce je v zemích třetí skupiny také výrazně vyšší. Na základě výsledků analýzy závislosti vztahu průměrné produktivity práce a státních výdajů na výzkum a vývoj jednotlivých zemí Evropské unie jsem se snažila posoudit, jak by se měly zachovat vlády jednotlivých zemí při tvorbě jejich hospodářské politiky v rámce investování do výzkumu a vývoje tak, aby maximalizovaly produktivitu práce malých a středních podniků. Model tvořený státy v první skupině má rovnici y = 11,245 + 69,258 x. Konstanta je tedy kladná, ale malá a parametr poměrně vysoký. To značí o tom, že pokud by vlády těchto zemí zvýšily výdaje na výzkum a vývoj, pravděpodobně by se zvýšila i produktivita práce malých a středních podniků v těchto zemích. Na základě těchto výsledků považuji za efektivní, aby vlády zemí v první skupině zvýšily procento výdajů na výzkum a vývoj z hrubého domácího produktu alespoň na úroveň blížící se 2 % HDP. To by vedlo zároveň i ke zvýšení průměrné produktivity práce a přispělo k oživení ekonomiky. Naopak snížení státních výdajů na výzkum a vývoj by byl u těchto zemí krajně nevhodný. Model, který tvoří země ve třetí skupině má rovnici y = 101,629 + 7,302 x. Opět je konstanta i parametr kladný, ale v tomto případě je konstanta vysoká a parametr nízký. Kdyby se tedy v těchto zemích zvýšily státní investice do výzkumu a vývoje, produktivita práce malých a středních podniků už by se výrazně nezměnila. Naopak je možné, že kdyby se výdaje na výzkum a vývoj snížily, produktivita práce by i přes to zůstala na stejné úrovni. Vlády zemí ve třetí skupině mají možnost buď zůstat na současné velikosti investic do výzkumu a vývoje nebo investice o něco snížit. Je možné, že pokud by se investice snížily, produktivita práce by i přes to zůstala na stejné úrovni a ušetřené peněžní prostředky by se mohly investovat do jiného cíle hospodářské politiky zemí. Zvýšení investic by nemělo žádný vliv na průměrnou produktivitu práce a bylo by tedy neefektivní. Tento předpoklad je ovšem velmi zjednodušený, protože v konstantě, která je vysoká se zřejmě skrývají další vlivy na produktivitu práce. Prvním dílčím cílem práce je posoudit, jak systém podpor malých a středních podniků naplňuje dokument Evropa 2020. Tento dokument stanovuje několik cílů, kterých by se mělo do roku 2020 dosáhnout. Na malé a střední podniky má největší vliv cíl, který stanovuje, že by 3 % hrubého domácího produktu Evropské unie mělo být investováno do výzkumu a vývoje. Evropská unie zároveň podporuje implementaci těchto cílů do vnitrostátních. Pomocí analýzy vlivu výdajů jednotlivých států na výzkum a vývoj jsem se snažila posoudit, jaký vliv by měla investice 3 % HDP na produktivitu práce Evropské unie.

Diskuze

47

V současné době není strategie Evropa 2020 naplňována, ale pokud by byla, tak by v rámci cíle, který stanovuje hranici výdajů na výzkum a vývoj, nebyla ve všech zemích efektivní. Jak vyplývá z analýzy, v některých státech nemají investice do výzkumu a vývoje na produktivitu práce malých a středních podniků žádný nebo minimální vliv (druhá a čtvrtá skupina zemí) a v dalších státech dosahují podniky největší produktivity i s menšími výdaji než jakých chce dosáhnout Evropská unie (třetí skupina), takže zvýšení investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP by bylo zbytečné. Především severské země patřící do třetí skupiny, Švédsko, Finsko a Dánsko, které svými investicemi dokonce přesahují cíl Evropské unie, by v rámci efektivního využívání peněžních prostředků měly tyto investice do výzkumu a vývoje snížit a použít je ke splnění jiného cíle své hospodářské politiky. Samozřejmě jsou i státy, kterým by naopak prospěly větší investice do výzkumu a vývoje (první skupina), ale domnívám se, že u těchto států by stačilo zvýšit investice na méně, než doporučuje Evropská unie a i toto menší zvýšení by vedlo ke značnému zvýšení produktivity práce daných zemí. Z analýzy vyplývá, že tento cíl strategie Evropa 2020 je nadhodnocený a není v zájmu všech zemí, aby ho implementovaly na vnitrostátní úroveň v daném rozsahu. Tato práce se zabývá významem výdajů na výzkum a vývoj ze strany států na produktivitu práce malých a středních podniků. Na úspěšnost a inovativnost malé firmy mají však vliv i výdaje na výzkum a vývoj ze strany samotného podniku. Tímto tématem se zabývá práce s názvem Inovační aktivity v menších firmách, (Jiří Peterka, 2007). Cílem této práce je prostřednictvím sekundárního výzkumu (nereprezentativního vzorku tuzemských malých firem) a zmapováním odborné literatury analyzovat inovační procesy v malých firmách a zároveň s využitím dat z reálného prostředí provedení diskuze nad výsledky analýzy. V uvedené práci se tvrdí, že v řadě výzkumů v různých sektorech malých a středních podniků je zdokumentována existence vazby mezi inovačními aktivitami a úspěchem či výkoností malých firem. Na druhé straně se zde také uvádí, že jiné srovnatelně kvalitní výzkumy dokazují opak, a to, že neexistuje korelace mezi například růstem firmy a jejími inovačními aktivitami či objemem výdajů na výzkum a vývoj. Na základě toho lze tedy konstatovat, že neexistuje jednoznačná a definitivní vazba mezi úrovní inovace či firemními výdaji na výzkum a vývoj a úspěchem či profitabilitou malých a středních podniků. Podle jednoduché analýzy provedené v této práci můžeme tvrdit, že tentýž závěr platí i pro závislost státních výdajů na výzkum a vývoj a produktivitou

Diskuze

48

práce malých a středních firem. Tedy, že mezi těmito veličinami není jednoznačná vazba, která by platila bez výhrad na všechny země Evropské unie. Dále jsou v práci uvedeny základní interní faktory úspěšné inovace v malé nebo střední firmě. Mezi tyto faktory patří především kvalitní vývojáři a inženýři a silný „leadership“ manažera firmy. Nedostatek kvalifikovaných techniků a vývojářů nebo neprofesionální řízení majitele firmy samozřejmě může vést k neúspěchu při realizování inovačních aktivit podniku. Další faktory úspěchu a neúspěchu malých a středních firem jsou popsány v této bakalářské práci v rámci SWOT analýzy, kde je jako významná silná stránka uvedena právě inovativnost a schopnost rychle reagovat na změny na trhu. Naopak jako slabá stránka je považována potřeba vyšší kvalifikace pracovníků, kteří musí často zastávat v podniku více než jednu funkci. Důležitou součástí práce Inovační aktivity v malých firmách je také výzkum provedený na základě dotazníků. Tento výzkum se zabývá faktory, které významně ovlivňují v časovém období tří až pěti let vývojové charakteristiky malých technologických podniků. Konkrétně se jedná o firmy figurující na českém trhu identifikačních systémů, což je typický trh menších firem, kde nikdo nemá dominantní pozici. Všechny dotazované společnosti odpověděly, že inovace jsou strategickým faktorem jejich vývoje, a to i přes to, že žádný z dotazovaných podniků se nedá označit jako rychle rostoucí a výrazně inovující. Zajímavé je, že pouze jedna z dotazovaných firem vypověděla, že provádí inovace cíleně a opakovaně, a to sice pomocí metody brainstormingu. Ostatní podniky vyvíjejí inovační činnost pouze na základě vzniku negativních skutečností, jako je například snižování tržeb nebo narůstající nespokojenost zákazníků. Inovují tedy pouze v případě, když hrozí nebezpečí snížení jejich podílu na trhu nebo je dokonce ohrožena jejich existence. Další zajímavostí, kterou ukázal provedený výzkum je, že žádný z dotazovaných podniků nevypověděl, že příčinou toho, že dostatečně neinovuje, není obtížný přístup ke kapitálu. Naopak podle jedné společnosti je problém spíše v neexistenci inovativního nápadu nebo záměru. Výzkum byl však proveden na nereprezentativním vzorku podniků, takže závěry, které z něj plynou nelze zobecňovat a tvrdit, že nedostatečný kapitál pro malé a střední podniky v jejich inovativních aktivitách nehraje důležitou roli. Neexistence inovativního nápadu může být individuálním problémem skupiny dotazovaných podniků, anebo může být dán povahou trhu, kde není příliš mnoho prostoru pro inovace a podniky tak mají omezené možnosti.

Diskuze

49

Dále bylo popřeno tvrzení, že malé společnosti mají větší sklon k riskování než větší podniky, protože zkoumané podniky preferují spíše strategické chování s minimem rizika. Dotazované podniky však nejsou rychle rostoucí, takže tyto výsledky nemohou být aplikovány na všechny malé a střední podniky. V závěrečné části práce autor poukazuje na to, že většina malých a středních podniků nedisponuje všeobecně známými silnými stránkami, které jsou přisuzovány malým a středním podnikům. Jedná se zejména o inovativnost a schopnost rychle a správně reagovat na změny na trhu. Tyto schopnosti mají pouze malé nebo střední podniky, které se vyznačují rychlým růstem. Ty podniky, které na trhu pouze přežívají, tyto vlastnosti nemají a řízení jejich inovací probíhá spíše intuitivně bez teoretických základů a informačního zázemí. Potřebu hospodářského růstu a vytváření více pracovních míst prostřednictvím většího počtu inovativních malých a středních podniků si uvědomuje i Evropská unie. Jedním z cílů, kterých chce dosáhnout prostřednictvím rámcového programu Horizon 2020 je tedy podpora výzkumné a inovativní činnosti malých a středních podniků všech zaměření. Tento rámcový program je klíčovým nástrojem financování jedné z iniciativ Evropy 2020, a to Unie inovací, (Horizon 2020: nový směr evropské vědní politiky, 2012). V dokumentu Evropa 2020 jsou nastíněny tři scénáře, kterými se Evropa může do budoucna ubírat. Jsou jimi udržitelné oživení, pomalé oživení a promarněné desetiletí. Nejlepší možností vývoje by samozřejmě bylo udržitelné oživení a program Horizon 2020 je jedním ze způsobů, který má pomoci tohoto scénáře docílit. Horizon 2020 představuje poprvé spojení všech iniciativ Evropské unie v rámci rozvoje výzkumu a inovací pod jednotný program. Významnou výhodou programu je menší administrativní náročnost a jednodušší systém vyplácení náhrad. Mezi hlavní cíle patří zkrácení lhůty pro poskytnutí finančních prostředků po předložení žádosti o grant v průměru až o 100 dní. To umožňuje, že financované projekty mohou být zahájeny mnohem dříve než doposud, (Evropská komise – tisková zpráva, 2011). Program obsahuje tři priority, kterými jsou vynikající věda, průmyslové vedení a společenské výzvy. Důvod vzniku první priority (vynikající věda) je především ten, že podpora vědy vede k udržení životní úrovně a pracovních míst a dále její podpora vede k dalšímu rozvíjení, udržení a přilákání nových talentů v oblasti výzkumu. Podpora pro malé a střední podniky plyne především z druhé priority (průmyslové vlastnictví). Hlavním cílem této priority je právě podpora inovativnosti v podnikatelské sféře, a to jak ve stávajících, tak i v nově vznikajících odvětvích. Dalším důležitým bodem této priority je získat

Diskuze

50

více soukromých investic do výzkumu a inovací. Třetí a poslední priorita (společenské výzvy) vyplývá z cílů politiky Evropské unie, které se týkají především klimatu, životního prostředí, energetiky, dopravy a tak dále, (Prezentace Horizon 2020, 2011). Celková částka rozpočtu, který je věnován finančnímu programu Horizon 2020, je 80 mld. Eur. Počítá se, že z této částky bude 619 milionů Eur investováno na všechny formy inovace a jejich podporu ve všech typech malých a středních podniků. Prostřednictvím dalších 3 538 milionů Eur bude podpořen přístup k rizikovému financování a zpřístupněn rizikový kapitál pro výzkum a inovace. Toto je významný bod pro podniky, protože je všeobecně známo, že velkým problémem společností, které mají zájem inovovat a chtějí se rozrůstat a ne na trhu pouze přežívat, je právě nedostatečný přístup ke kapitálu. (Prezentace Horizon 2020, 2011) Finanční program Horizon 2020 má však i své nevýhody. Problém je především v příjemcích podpor výzkumu, kterými jsou převážně pouze vybrané výzkumné instituce ve starších členských zemích a novější členské státy získají jen omezené nebo dokonce žádné finanční prostředky, (Horizon 2020: nový směr evropské vědní politiky, 2012). Tento způsob přerozdělování finančních prostředků odporuje cíli konvergence, jehož účelem je začlenění a vyrovnání úrovně méně rozvinutých regionů zemí Evropské unie. Směřování podpory výzkumu převážně starším členským státům a pouze některým výzkumným institucím v nich by tak vedlo k růstu významu a zlepšení úrovně výzkumu Evropské unie na globální úrovni, ale na druhé straně by se zvětšovaly rozdíly úrovně výzkumu mezi staršími a novějšími členskými státy uvnitř Evropské unie. Strategie Evropa 2020 tedy usiluje o to, aby se do roku 2020 Evropa vrátila na cestu růstu před ekonomickou krizí, zvýšila svůj potenciál a pokročila tak kupředu. Aby se tak stalo, je třeba podporovat vznik a rozvoj malých a středních podniků, protože jsou hnacím motorem každé vyspělé ekonomiky. Finanční program na jejich podporu v letech 2014 – 2020 je formulován v dokumentu Horizon 2020. V současné době by mělo být cílem najít určitou rovnováhu v přerozdělování finančních prostředků různým zemím a výzkumným institucím v rámci tohoto programu tak, aby se zvýšil stupeň prestiže výzkumu Evropské unie na globální úrovni a zároveň, aby rozdělování prostředků bylo spravedlivější i k nově přistoupeným státům, a aby se neprohlubovaly rozdíly mezi členskými zeměmi.

Závěr

51

7 Závěr Hlavním cílem této práce bylo nalézt vztah mezi státními výdaji na výzkum a vývoj a produktivitou práce malých a středních podniků v Evropské unii. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí jednoduché regresní analýzy, kde výdaje na výzkum a vývoj byly představovány podílem z hrubého domácího produktu investovaným vládami jednotlivých zemí do výzkumu a vývoje. Produktivita práce byla vypočítána na základě dat získaných z databáze Amadeus. Na produktivitu práce malých a středních podniků má vliv více faktorů než pouze státní výdaje na výzkum a vývoj, pro účely bakalářské práce však tyto vlivy nebyly brány v potaz. Do analýzy bylo zařazeno dvacet čtyři států Evropské unie. Zbývající tři země (Rakousko, Lucembursko a Řecko) byly vyřazeny kvůli nedostatku dat. Kvůli získání většího počtu pozorování a přesnější OLS statistiky, bylo těchto dvacet čtyři zemí rozděleno na čtyři skupiny. Země v každé skupině se podobají velikostí státních výdajů na výzkum a vývoj a velikostí vypočítané produktivity práce malých a středních podniků. Na základě jednoduché regresní analýzy jsem došla ke zjištění, že mezi těmito veličinami není žádný jednoznačný vztah. Přestože dva modely skupin zemí byly F – testem na zvolené hladině významnosti stanoveny jako významné, zbylé dva modely nikoli. Stejně tak t – testy parametrů ukázaly, že parametry dvou modelů nejsou významné. Zatímco u jedné skupiny zemí se prokázalo, že s růstem státních výdajů do výzkumu a vývoje by se nejspíše produktivita práce malých a středních podniků zvětšila, u další skupiny zemí by podle výsledků analýzy musela být produktivita práce zvětšena pomocí jiných faktorů než státními výdaji do výzkumu, protože i při zvětšení těchto výdajů by produktivita zůstala na stejné úrovni a dále by se již nezvyšovala. Závěr analýzy byl aplikován na jeden z cílů strategie Evropa 2020, podle kterého by měla Evropská unie investovat 3 % HDP na výzkum a vývoj. Podle výsledků provedené analýzy bylo usouzeno, že investování této sumy by bylo neefektivní, protože u zemí, které investují mezi 2 – 3 % HDP na výzkum a vývoj, bylo prokázáno, že se zvýšením výdajů by produktivita dále nerostla. Je tedy velmi pravděpodobné, že hranice, při které je produktivita práce na své nejvyšší možné úrovni, je na úrovni menšího podílu HDP, který je investován do výzkumu a vývoje. Tímto byl splněn další cíl práce, kterým bylo posoudit, jak systém podpor naplňuje dokument Evropa 2020.

Závěr

52

Práce se dále zabývala finančním programem Horizon 2020 a jeho výhodami a nevýhodami. Mezi výhody patří především menší administrativní náročnost a jednodušší systém vyplácení náhrad. Nevýhodou je naopak nerovnoměrné vyplácení podpor výzkumu, kde jsou zvýhodněny vybrané výzkumné instituce ve starších členských zemích. Na základě zkoumání této problematiky bylo doporučeno, jak by měla Evropská unie postupovat, aby dosáhla svých cílů a započala cestu udržitelného oživení. Dalším dílčím cílem práce bylo identifikovat konkrétní oblasti podpory, kterými Evropská unie podporuje malé a střední podniky v Evropské unii. Tato část je zpracována v kapitole Podpora Evropské unie malých a středních podniků. Celá kapitola je zpracována na základě odborné literatury a internetových zdrojů a zaměřuje se především na podporu Evropské unie vědy a výzkumu. Ke splnění dalšího cíle, kterým je identifikace hlavních vlivů vnějšího prostředí na malé a střední firmy v České republice a rovněž identifikace jejich hlavních slabých a silných stránek, byla vypracována PEST analýza a SWOT analýza. V rámci PEST analýzy byly identifikovány hlavní politicko– legislativní, ekonomické, sociokulturní a technologické faktory malých a středních podniků v České republice. Za nejdůležitější politicko-legislativní faktory považuji dokument Small Business Act for Europe a zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání. Ekonomické faktory, které mají nejvíce vliv na malé a střední podniky jsou ukazatelé míry nezaměstnanosti, inflace nebo hrubý domácí produkt. Dále je pak důležitá otevřenost ekonomiky a v neposlední řadě také úroveň dostupnosti kapitálu. V rámci sociokulturních faktorů hraje důležitou roli věková struktura obyvatel a jejich dosažené vzdělání. Do technologických faktorů se řadí podpora inovací státem a výdaje samotných podniků na inovace. Mezi hlavní silné stránky malých a středních podniků v České republice patří především schopnost pružně reagovat na změny, které nastanou na trhu. Naopak nejslabší stránkou jsou omezené kapitálové zdroje. Jako největší příležitosti pro MSP považuji možnosti využití podpory organizací jako je CzechInvest a CzechTrade a čerpání z různých programů podpory, zejména z prostředků Evropské unie. Největší hrozbou je pak úbytek dostupných dotací z evropských fondů. Na základě provedeného výzkumu lze usoudit, že obecně nastavená úroveň vládních výdajů na vědu a výzkum není optimální pro všechny státy Evropské unie, a že by bylo vhodné upravit požadovanou míru výdajů podle charakteristik zemí s podobnými rysy. Tento závěr je hlavním přínosem bakalářské práce.

Literatura

53

8 Literatura 8.1

Tištěné publikace

EVROPSKÁ KOMISE. Velké plány pro malé podniky. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011. 24 s. ISBN 978-92-79-18950-0. Dostupné z: . FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie. 2. vyd. Brno: Centrum demokracie a kultury, 2009. 803 s. ISBN 978-80-7367-385-7. KALÍNSKÁ, E. A KOL. Mezinárodní obchod v 21 století. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-3396-8. LACINA, L. A KOL. Učebnice evropské integrace. 3. přepracované a rozšířené vydání. Barrister a Principal, 2011. 468 s. ISBN 978-80-87474-31-0. SEDLÁČKOVÁ, H., BUCHTA, K. Strategická analýza. 2. Přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1. VEBER, J., SRPOVÁ, J. A KOL. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-24096.

8.2

Prameny práva

ČESKO. Zákon č. 47/2002 Sb. ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání [online]. In Sbírka zákonů České Republiky, 2002. Dostupný také z WWW: . Europa. Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions [online]. 2008. [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0394:FIN:en:PDF. Europa. Návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti [online]. 2008. [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0396:FIN:CS:PDF.

Literatura

8.3

54

Internetové zdroje

Businessinfo. Small Business Act pro Evropu [online]. 2008 [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikani-v-eu/smallbusiness-act-pro-evropu/1000520/50000/. CzechInvest. O CzechInvestu [online]. c2012. [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu. CzechTrade. Představení CzechTrade [online]. c2010. [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/predstaveni/. Česká národní banka. Globální ekonomický výhled [online]. c2012. [cit. 2012-0306]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/. Český statistický úřad. Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu [online]. c2012. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/F7003184C6/$File/400711a1.pd f. Euractiv. CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU [online]. c2012. [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/osoby-ainstituce/profesni-a-obchodni-sdruzeni/54/institute. Europa. Evropská investiční banka [online]. c2011. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/eib/index_cs.htm. Europa. Evropská komise – tisková zpráva [online]. 2011. [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/11/1475& format=HTML&aged=0&language=CS&guiLanguage=en. Eurostat. Gross domestic expenditure on R&D [online]. c2012. [cit. 2011-20-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1& language=en&pcode=t2020_20. Evropská komise. Are EU SMEs recovering from the crisis? [online]. 2011. [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figuresanalysis/performance-review/files/supporting-documents/20102011/annual-report_en.pdf. Evropská komise. Malé a střední podniky (MSP) [online]. 2012. [cit. 2011-12-21]. Dostupný z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/index_cs.htm. Evropská komise. Malé a střední podniky na prvním místě [online]. 2008. [cit. 201202-04]. Dostupné z:

Literatura

55

http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/_getdocument.cfm?doc_id=458 2. Evropská komise. Prezentace Horizon 2020 [online]. 2011. [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/111201_horizon_cs.htm. Evropská komise. Sdělení Komise – Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění [online]. 2010. [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf. Evropské fórum podnikání. Porovnání Lisabonské strategie a strategie Evropa 2020: budou mít podobný, nebo rozdílný osud? [online]. 2010. [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: http://www.efp.cz/download/prispevky/Maly_EFP_2010.pdf. Fondy Evropské unie. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace [online]. c2011. [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Vyzkuma-vyvoj-pro-inovace. Fondy Evropské unie. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost [online]. c2011. [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/opvpk. Fondy Evropské unie. Regionální politika EU [online]. c2011. [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondechEU/Regionalni-politika-EU#cile. Jiří Peterka. Inovační aktivity v menších firmách [online]. c2007. [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.mensifirmy.cz/materials/Inovacni_aktivity_v_mensich_firmac h.pdf. Kurzy. Makroekonomika – makroekonomické údaje v ČR [online]. c2012. [cit. 201203-03]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/. Martin Lukeš. Malé a střední podniky v ČR a faktory jejich úspěchu [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://nb.vse.cz/~lukesm/PDFfiles/0d_Shrnu.pdf. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Koncepce podpory MSP na období 2007 – 2013 [online]. 2006. [cit. 2011-12-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument17476.html. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online]. 2011. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument90013.html.

Literatura

56

Ministerstvo zahraničních věcí. Malé a střední firmy zůstávají prioritou [online]. 2011. [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/male_a_s tredni_firmy_zustavaji_prioritou.html. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2010 [online]. c2012. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=593520. SME Union - Unie malých a středních podniků ČR [online]. 2011. [cit. 2011-1217]. Dostupné z: http://www.sme-union.cz/?page_id=21. Virtuální inovační park. Inovační výkonost českých podniků [online]. c2010. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.park.cz/inovacni_vykonnost_ceskych_podniku. Vysoké školství ve světě. Horizon 2020: nový směr evropské vědní politiky [online]. 2012. [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://vsmonitor.wordpress.com/2012/04/26/horizon-2020-novy-smerevropske-vedni-politiky/.

Podpora Evropské unie malých a středních podniků v návaznosti na dokument Evropa 2020

Recommend Documents