Váš informační měsíčník. na měsíc

váš informační měsíčník na měsíc

Váš informační měsíčník na měsíc

Květen 2007 4. ročník, č. 5

pro potřeby klientů Domova důchodců Pyšely, Náměstí 1, 251 67 Pyšely

neprodejné

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Květen V tuto dobu stromy i rostliny bujně kvetou, je KVĚTEN, jinak „květný čas“. Poprvé se slovo květen objevilo v r. 1805 v Jungmannově překladu francouzské lázně a rychle se vžilo. Tento měsíc je známý též jako MÁJ („lásky čas“, Mácha) z latinského překladu Maius (anglicky May) zasvěcený bohyni Mají, která předpovídala růst rostlin. Den se prodlužuje, mistři pěvci (ptáčci) nám předvádějí své umění. Nejohroženějším orgánem našeho těla v květnu je srdce. Srdce začíná pracovat ještě v těle matky a nepřestane bít až do konce života. Je velké jako pěst a pracuje jako tlakové čerpadlo. Srdce potřebuje čerstvou okysličenou krev a také radost, lásku, úctu, uznání. Tělo potřebuje potravu, srdce city. Nahmatejte si na vnitřní straně zápěstí tep a ucítíte, jak srdce pracuje. Babské recepty: -

pro povzbuzení činnosti srdce si třete ušní boltec nebo malíček

-

stlačujte si prstem místo nad horním rtem

-

energii srdci dodá tento cvik: spojte proti sobě konečky prstů natažené dlaně (dotýkáme se prostředníky) a upřeně se na prsty dívejte. Uvědomte si, jak proudí energie – prsty pravé ruky do pravé paže, odtud do prsou a do srdce. Z těla vychází levou paží do prstů levé ruky. Je to jakýsi kruh. Jakmile vám začne být nepříjemně, uvolněte paže. Po chvíli znovu opakujte, celkem 3x. Neucítíte –li zpočátku nic, buďte trpěliví, časem si proud energie uvědomíte ( ucítíte mravenčení v konečcích prstů).

Tak tedy, moji milí přátelé, přeji vám hodně radosti a hlavně lásky nejen v květnu. Vaše D.


Gratulujeme k narozeninám Jana Vrbová 11.5. oslaví 74 let

František Groch 14.5. oslaví 80 let

Václav Stehlík 12.5. oslaví 61 let

František Toms 15.5. oslaví 67 let

Antonie Dohnalová 20.5. oslaví 87 let

Zdeňka Kuželová 21.5. oslaví 84 let

Zdeňka Práglová 25.5. oslaví 87 let

Anna Knappová 20.5. oslaví 87 let

Pavel Trachta 24.5. oslaví 59 let


Vlasta Matasová 29.5. 83 let

Gratulujeme k svátku 22.5. Emil Emil Šuran

24.5. Jana Jana Čedíková Jana Vrbová

30.5. Ferdinand

Ferdinanad Strejček


Dne 9.5. 2007 se od 13.00 hodin uskuteční

Tématické setkání – „Máj – lásky čas“

Kavárna – párty pro oslavence

Zveme všechny květnové oslavence i ostatní obyvatele k posezení při kávě a hudbě na hale 1. patra. Kavárna se koná dne 24.5. 2007 od 13.00 hodin.

Jarní sportovní hry

dne 31.5.2007 od 9.30 hodin se budou konat již tradiční sportovní hry, místo konání bude dle počasí upřesněno

Vystoupení MŠ Pyšely

v měsíci květnu nás také přijdou již tradičně potěšit děti z Mateřské školy v Pyšelích, datum a místo konání bude ještě upřesněno

Den otevřených dverí proběhne v našem domově v měsíci květnu


Vzpomínka paní Ransdorfové Celý život jsem pracovala v zemědělství a Okresní výbor družstevních rolníků občas pořádal různé poznávací zájezdy po naší republice. Asi před 25. lety jsem se zúčastnila zájezdu „Po stopách Bedřicha Smetany“ a jeho známého díla – symfonie Má vlast. Nejdříve jsme jeli k pramenům Vltavy na Šumavu. Vzpomínám na malou studánku a na drobné pramínky vody poblíž lesíka. Rostou tam 3 smrky, které jsou pojmenovány po Bedřichu Smetanovi. Vyslechli jsme si začátek symfonické básně Vltava a paní průvodkyně nám vyprávěla o skladatelově životě. Autobusem jsme pokračovali do Tábora, také tam jsme si poslechli část symfonie Tábor. Totéž se opakovalo i na hoře Blaník. Na rozkvetlé louce jsme natrhali luční květiny – kopretiny a zvonky a cestou ku Praze jsme poslouchali „ Z českých luhů a hájů.“ Cílem naší cesty byl Vyšehrad, kde jsme navštívili kostel a hlavně hrob Bedřicha Smetany. Na něj jsme položili květiny z Blaníku a zaposlouchali jsme se do symfonické básně Vyšehrad. Byl to jeden z nejkrásnějších zájezdů. Všichni jsme cítili dojetí, ale i hrdost na to, že jsme Češi a že tak velký skladatel byl jedním z nás.


Velikonoce v Domově pro seniory Pyšely Velikonoční nadílka začala v Domově pro seniory Pyšely již 3. dubna, kdy mezi nás zavítaly děti z Dětského domova Pyšely. Dětský domov si připravil moc pěkné vystoupení, ve kterém nechyběly známé lidovky, a tak není divu, že si senioři vesele pobrukovali známé tóny. Veselé písničky zpříjemnily celé odpoledne a pohladily po duši všechny přítomné klienty. Velikonoční kulturní akce pokračovaly hned ve čtvrtek 5. dubna, kdy se uskutečnila Velikonoční zábava a v pátek 6. dubna, kdy Domov pořádal výstavku ručních prací našich seniorů. Na Velikonoční zábavě nechyběla živá hudba, dobré občerstvení ani dobrá nálada všech přítomných. Kapela hrála samé pěkné písničky, které vyzvaly mnohé z nás na taneční parket. Na výstavě jsme vystavovaly výrobky, které vzešly ze šikovných rukou našich seniorů a můžeme říci, že i tentokráte se výstava podařila. O samotných velikonočních svátcích si senioři pochutnávali na dobrotách, které k Velikonocům patří a ani pánové nezapomněli omladit pomlázkou naše seniorky. Další kulturní akce nás čekala hned po velikonočním pondělí, kdy do našeho Domova opět zavítal pan Kubec se svými kolegyněmi a všechny přítomné klienty potěšil pěknými velikonočními koledami. Poslední akce, která symbolicky uzavřela velikonoční svátky, se uskutečnila 12. dubna, kdy k nám přijeli studenti z Odborného učiliště Kunice, aby nás potěšili svým vystoupením a výrobky, které vlastnoručně vyrobili a darovali pro potěšení našim klientům.


Křížovka na květen zimní měsíc ráj vchod do domu jablko, hruška, třešně stáří robě

nic neříkat zvětšovací sklo ženské jméno (15.5.) nápoj z chmele

Trocha smíchu nakonec.. Jsou dvě slípky a jeden kohout a hrajou na schovávanou. Kohout piká. Jedna slepice se schová do kurníku a druhá do šopy. Kohout dopočítal jde, zakopne a řekne: "Kurník šopa." Obě slípky vyběhnou a řeknou: "To není fér ty ses díval!!!“


Karel Hynek Mácha – Máj (úryvek z básně)

Byl pozdní večer - první máj – večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; kvetoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh objímal je kol a kol a slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky planoucí tam co slzy lásky.


30. Duben – Pálení Čarodějnic Ježibaba polétavá ovšem nelétá za každého počasí a v každé denní době, nejčastěji je možno ji v povětří vidět za úplňku, za bouřlivých nocí." Již od pradávna se v tento den na ochranu před čarodějnicemi, na kopcích pálily ohně a tato tradice "pálení čarodějnic" se dochovala až dodnes. Muži v tento den staví velké hranice. Dívky ze starých hadrů dělají čarodějnice, připevněné ke koštěti a společně je zdobí dlouhým věncem z pampelišek. Večer se zapálí hranice i s čarodějnicí. Chlapci zapalují košťata, vyhazují je do výše, prý proto, aby viděli čarodějnice létající na košťatech, či aby je takto srazili k zemi. Děvčata přeskakují ohniště. Společně se pak všichni radují. Aby se lidé před čarodejnicemi ochránili, museli mít u sebe květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další křesťanské předměty, chránící před zlem. Na vesnicích navíc bylo nutné ochránit i úrodu a dobytek. Kdyby tuto noc neměli v chlévě zelené větévky na hnojniště či neměli chlév osypán dokola pískem, čarodějnice by je učarovaly, což by způsobilo poškození úrody i dobytka. Pálení čarodějnic patří k doposud velmi živým zvykům. Filipojakubská noc z 30.dubna na 1.května bývala jednou z magických nocí, kdy prý měly zlé síly větší moc než jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a další předměty. Víra v nečisté síly, stará jako lidstvo samo, se časem proměnila v pověru, ze ďábel může moc na zemi uplatňovat pouze prostřednictvím lidí - čarodějnic a někdy i čarodějů. Zvláště staré ženy bývaly často podezřívány, že spojení s ďáblem a před uhranutím jimi se venkované bránili rozmanitými praktikami: - před vrata domu i chlévu se pokládali narýpané drny, dříve, než mohla čarodějnice vstoupit dovnitř, musela všechna stébla přepočítat, což jí trvalo až do rána, kdy její moc pominula - stavení se kropilo svěcenou vodou, před vrata a na dvůr se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se čarodějnice poranila, na ochranu před nimi se zapichovaly i vidle a košťata, pod drn se dávalo vejce. Aby se čarodějnice zahnaly, práskaly čarodějnice na návsi biči a také se střílelo z pušek Existovala řada praktik, které měly umožnit čarodějnici vidět, případně potrestat. Lidé věřili, že ji lze zahlédnout v noci na křižovatce nebo opuštěném místě. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily


ohně, které jsou v některých krajích (zvláště v Německu) velmi starého původu. Postupem doby se z výročních ohňů stalo "pálení čarodějnic" - mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli čarodějnici létající na košťatech v povětří. Jinde se říkalo, že je tak možno čarodějnici srazit k zemi. Ochrana úrody a dobytka se zejména soustředila na noc filipojakubskou, kdy se vesničané chránili především proti čarodějnicím, které očarovávaly a tak poškozovaly dobytek i úrodu. V ten den se jednak prováděly pověry na ochranu chléva (zelené větévky na hnojiště, osypání chléva pískem). Jak již bylo řečeno, v ten den se pálil oheň dodnes zvaný čarodějnice. Ochrana úrody a celého hospodářství před neúspěchem, to byl hlavní účel tohoto lidového svátku. Čarodějnice však nebyly jen zlé, těch, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny si lidé vážili. V některých jazycích dokonce slovo čarodějnice znamenalo "moudrá žena". Bylinkářky - vědmy se vyznaly v tajích přírody. Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní. Jejich poznatky, někdy zdánlivě nesmyslné a bláznivé, přispěly mnohdy k užitečným vědeckým objevům. A tak stará "přírodní magie" ovlivnila lékařství, chemii, biologii a fyziku. Kromě bab bylinkářek působili jako léčitelé i kováři a jejich manželky. Když kovářovy kleště vytáhly bolavý zub, hned přispěchala kovářka s hojivým obkladem. Ani tyto hodné "čarodějnice" to ale neměly lehké. Většina z nich se ve středověku stala obětí "honu na čarodějnice". Miliony nevinných žen byly odsouzeny a upáleny na hranicích po celé Evropě, ale i v Americe.


Váš informační měsíčník. na měsíc

Recommend Documents