29. 2. 2012
STRÁNKA 2
VZDUCHOPLAVEC KRÁČMERA NA ZŠ TGM PODĚBRADY
LEGENDA POŘADU V roce 1876 se v česko-německém městečku Duchcov narodil Franz Kratschmera. Jako mladíkovi se mu zdálo, že umí létat a nadšeně sledoval pokusy bratří Kašparů o první let letadlem. Rozhodl se, že chce také jednou přeplachtit českou zemi a poznat její krásy přímo ze vzduchu. Když si ale ozkoušel pilotní kabinu letadla, zjistil, že je krajně nepohodlná a že výhled z ní je velmi omezen. Proto se rozhodl, že za svůj létající prostředek zvolí balón.
Ve svých osmnácti letech Franz odešel do Vídně, kde si chtěl vydělat peníze na svůj první balón. Zde pracoval v závodech Schnell a Rychlý na výrobu uniforem pro rakousko-uherské vojáky. Jednou se stalo, že císař pohrozil nepříteli válkou a továrna musela velmi rychle vyrobit 60 000 uniforem, stanů a spacáků určených pro nasazení ve větrném a chladném prostředí. Císař ale svá slova vzal brzy zpět a válka se nekonala. Co si však počít s takovým množstvím ušitého materiálu? I napadlo Franze Kráčmeru, že by se z něj mohly vyrobit hlídkovací balóny, které by dohlížely nad celou monarchií. Císař byl jeho nápadem natolik nadšen, že ho ihned učinil hlavním generálem balónové letky a povýšil do šlechtického stavu. Franz rozpáral všech 60 000 kusů a navrhnul a sešil speciální balón, který umožňoval pohodlný průzkum terénu ze vzduchu. Také navrhl speciální koš, tedy spíše gondolu, členěnou na ložnici, pracovnu a ostatní komory, do kterého zabudoval i malá okénka, aby mohl let sledovat i od svého psacího stolu.
A tak se stalo, že se Franz stal v roce 1901 prvním balónovým vzduchoplavcem z povolání. Jeho hlavním úkolem bylo sepsat strategické místa v království, navrhnout ochranu měst a obcí proti útoku z cizích balónů a pomocí speciálního fotoaparátu zmapovat reliéf Čech, Moravy a Slezska. V letech 1901 až 1910 brázdil Franz nebe nad českou zemí, mapoval, zapisoval, fotografoval, kreslil a i jinak velebil naší zem. Z jeho devítiletého letu se zachoval unikátní deník plný záznamů, fotografií a kreseb. Ze svých výletů také posílal své ženě Viktorii mnoho pohlednic a dopisů, které Viktorka doma pečlivě schovávala. Když se po první válce vrátil domů z balónové ochrany Rakouska – Uherska, měl velmi prokřehlé zdraví. Z neustálého větru, vlhkosti a zimy chytil revma, a tak byl v roce 1914 penziónován. Jeho hlavní zábavou pak bylo předčítání z deníku a vyprávění o životě v oblacích. Svůj deník také doplnil o všechny pohledy a dopisy, které během devíti let naposílal domů. Pokud mohl, doplňoval i deník pozdějšími událostmi, která se míst, kde byl, dotýkaly. Zbytek svého života Franz prožil ve Vídni, kde v ro-
ŠKOLNÍ SVĚT—SPECIÁLNÍ ČÍSLO
STRÁNKA 3
Jeho deník pak dlouhá léta ležel nepovšimnut a zaprášen v knihovně. Až ho nedávno objevil pravnuk František Kráčmera. Čtením v tomto deníku byl František natolik uchvácen, že se rozhodl uskutečnit podobný let dnes. Velmi ho zajímalo, jak dnes vypadají místa, která navštívil jeho praděd. Mladý František vyrůstal od malička v Československu, ale o své domovině toho příliš nevěděl. A neboť byl dostatečně velký dobrodruh, také si pořídil balón a rozhodl se Českou republiku poznat stejně jako jeho pradědeček. A tak se v roce 2010 vydal na cestu balónem, který koupil v bazaru. Deník ale nebyl po takové době zcela kompletní, někde chyběly záznamy, fotografie i stránky. František tedy musí mnohé informace zjistit od místních lidí a do knihy je doplnit. Po pradědečkovi mu ještě zůstal rádce mladého balonisty, kde se Franz snažil předat své praktické zkušenosti z létání balónem.
Zdroj: http://www.kracmera.cz/clanek/32-legenda-poradu-vzduchoplavec-kracmera/
František Kráčmera vnuk
Franz Kratschmera praděda
STRÁNKA 4
VZDUCHOPLAVEC KRÁČMERA NA ZŠ TGM PODĚBRADY
JAK TO CELÉ ZAČALO... Na začátku tohoto školního roku nás paní učitelky
Pak už jen stačilo rozhodnout se. Někdo měl jas-
J. Haslingerová, J. Hubálková a R. Martínková
no okamžitě, někdo stále váhal. Poradili jsme se
oslovily s lákavou nabídkou = účastnit se na dlou-
mezi sebou, položili poslední zvídavé otázky
hodobém projektu Vzduchoplavec Kráčmera. Se-
vyučujícím.
známili jsme se s legendou projektu, poslechli si
Svou volbu jsme dali najevo pomocí bonbonu.
určitý harmonogram roční práce, ujasnili si, co se
Ti, kteří se chtěli na projektu účastnit, si nabídli
po nás bude chtít a (přiznejme si to otevřeně) co
ze sáčku s bonpari, ostatní obdrželi hašlerku.
nám projekt přinese. Ještě než jsme vyjádřili svůj (ne)souhlas, absolvo-
Zajímá vás, co nás přimělo k pozitivní odpovědi? Udělali jsme menší anketu.
vali jsme e-learningovou lekci na oficiálních stránkách projektu www.kracmera.cz. Kateřina Paprocká, 7. C Proč ses přihlásil do projektu Vzduchoplavec Kráčmera? líbila se mi legenda, mohlo by to být celé fajn těším se na natáčení našeho vlastního filmu
prostě jsem nechtěla chybět kvůli práci na scénáři, natáčení
je to zas něco jiného mám rád dějepis, tak proč ne
Na fotografii pořízené v září nás je trochu víc než nyní., někteří sami z projektu vystoupili.
ŠKOLNÍ SVĚT—SPECIÁLNÍ ČÍSLO
STRÁNKA 5
WORKSHOP V listopadu na naši školu zavítal pan Ondřej Matějka z občanského sdružení Antikomplex. Všichni žáci zapojení do projektu Vzduchoplavec Kráčmera byli na celé dopoledne uvolněni z výuky (kdo by to neuvítal) a místo toho jsme absolvovali různé aktivity. Pan Matějka se nás vyptával na Poděbrady, jaká místa považujeme za historicky zajímavá a důležitá, jaká místa navštěvují turisté, co všechno je s naším městem spojeno, čím je tak výjimečné a významné. Pracovali jsme samostatně i ve skupinách, vše, na co jsme přišli, jsme pečlivě zapisovali, abychom se k tomu mohli později vrátit, doplnit a pokračovat v tom. A tak jsme naše „plakáty“ schovali u našich učitelek a později si je i oskenovali. Také jsme se společně podívali na jeden z dílů Vzduchoplavce Kráčmery, konkrétně jak navštívil Kašperk. Zkoušeli jsme formulovat nosnou (hlavní) myšlenku. V blízké době nás čeká formulovat myšlenku pro naše město. Anna Bodláková, 9. A
STRÁNKA 6
VZDUCHOPLAVEC KRÁČMERA NA ZŠ TGM PODĚBRADY
JAK SI PŘEDSTAVUJÍ KRÁČMERU NAŠI SPOLUŽÁCI
ŠKOLNÍ SVĚT—SPECIÁLNÍ ČÍSLO
STRÁNKA 7
Přednáška ZMIZELÉ PODĚBRADY Na přelomu pololetí jsme se vydali na první zámecké nádvoří, do prostor poděbradského kina, kde se od 14 hodin konala přednáška na téma Zmizelé Poděbrady. Její autorkou byla známá poděbradská historička, autorka mnoha knih o Poděbradech, pracovnice místního muzea PhDr. Jana Hrabětová. Hlavním tématem přednášky byly poděbradské lázně - jejich vznik, lázeňské budovy, osobnosti s lázněmi spojené. Povídání bylo spojeno s promítáním historických fotografií z počátku 20. století. Některé obrázky nám přišli známé, máme jich mnoho okopírovaných či naskenovaných z našeho vlastního „bádání“.
STRÁNKA 8
VZDUCHOPLAVEC KRÁČMERA NA ZŠ TGM PODĚBRADY
PŘEDSTAVUJEME VZDUCHOPLAVCE MLADŠÍM SPOLUŽÁKŮM Rozhodli jsme se, že blíže představíme vzduchoplavce Kráčmeru žákům 1. stupně. Sepsali jsme si jednoduchý „scénář“, připravili kostým … Jak se nám to povedlo, můžete posoudit na fotografiích.
CÍL:
během 5 min představit postavu Kráčmery žákům 1. stupně
OBSAZENÍ: velký Kráčmera
-
Tomáš Čivrný
mladý Kráčmera - Patrik Jeřábek kamera
- Anna Bodláková
Mladý Kráčmera vejde do třídy, pochoduje před tabulí, listuje v deníku svého dědy. Nahlas si čte úryvky o Poděbradech, přemýšlí, kde to velký Kráčmera byl. Informace mu nedávají příliš smysl - zázračná voda??? děda to asi popletl.
Objeví se velký Kráčmera (doposud seděl ve třídě mezi žáky), začne vnukovi vyčítat, co si to o něm myslí za věci. Není přece žádný pohádkář, vše zaznamenával podle skutečnosti, dokazují to i nákresy a pohlednice, které přikládal do deníku. Začne vnukovi vypravovat (připomene mu), jak deník vznikal – císař Rakousko-Uherska ho na přelomu 19. a 20. století jmenoval hlavním generálem balónové letky a zároveň ho povýšil do šlechtického stavu. Franz si navrhl a sešil speciální balón, který mu umožnil průzkum terénu ze vzduchu. 1901 vyrazil a mapoval celé území monarchie. Po několika letech byl unavený, bolely ho klouby, záda – ve vzduchu to není vždy úžasný, jak si každý myslí, a tak když slyšel o zázračné vodě, která byla objevena 1905 v Poděbradech, rozhodl se, že musí navštívit i toto město. Cestou měl ale ještě důležité zastávky a tak do města s léčivou vodou dorazil až počátkem 1910, kdy zde už dva roky fungovaly lázně. Po kolonádě chodilo plno šviháků, dámy s paraplíčky, hrála kapela,…
Mladý Kráčmera velkého zarazí, tohle přece ví. Jen mu moc nehrála ta zmínka o zázračné vodě, ale teď tomu začíná rozumět a možná že by taky nějakou tu lázeň či masáž vyzkoušel.
Velký Kráčmera se obrátí k žákům a sdělí jim, že mnoho informací o Poděbradech z doby, kdy je pamatuje on, tzn. 1901 – 1910 najdou v prvním patře, včetně obrázků, které někteří žáci namalovali. Zároveň vyzve žáky k diskuzi.
ŠKOLNÍ SVĚT—SPECIÁLNÍ ČÍSLO
STRÁNKA 9
STRÁNKA 10
VZDUCHOPLAVEC KRÁČMERA NA ZŠ TGM PODĚBRADY
UKÁZKY ZE SHROMÁŽDĚNÝCH MATERIÁLŮ
Vrtání pramene Knížecí lázně
na zámeckém nádvoří
Pomník krále Jiřího na poděbradském náměstí od Bohuslava Schnircha
Pohled na náměstí ze zámecké věže
Otevření lázní před vysvěcením roku 1908
ŠKOLNÍ SVĚT—SPECIÁLNÍ ČÍSLO
STRÁNKA 11
Poděbradská pošta Dr. Edvard Beneš na dostihovém závodišti
Prezident T. G. Masaryk při návštěvě Poděbrad roku 1923
Říční lázně na Labi v Poděbradech
Vyjížďka po Labi roku 1912
