Příloha k čj. 1134-4/2015-7542KM MINISTERSTVO OBRANY
Vyhodnocení plnění opatření stanovených usneseními vlády č. 930 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů v roce 2013 ze dne 12. listopadu 2014, č. 931 k Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020 a k návrhu dalších opatření ze dne 12. listopadu 2014 a č. 566 ke Zprávě za rok 2014 o rovnosti žen a mužů a o naplňování Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 až 2020 ze dne 13. července 2015. (V souladu s pokyny je uveden stručný obsah vyhodnocení plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů za rok 2015. Hodnoceny jsou pouze ty úkoly, za které zodpovídá ministr obrany.) A. Minimální standard rovnosti žen a mužů ve státní správě Úkol č. 1 Uveďte obecné poznámky k uplatňování principu rovnosti mužů a žen a gender mainstreamingu v rámci resortu za rok 2015. Uveďte obsah a vyhodnocení plnění resortních priorit a postupů při prosazování rovnosti žen a mužů za rok 2015. V případě úkolů s termínem plnění v následujících letech nebo s termínem průběžného plnění uveďte vyhodnocení dosud realizovaných aktivit. Všechny informace též kvantifikujte, pokud je to relevantní. Problematika prosazování a uplatňování principu rovnosti mužů a žen v rezortu Ministerstva obrany (MO) patřila v roce 2015 do věcné působnosti státního tajemníka v MO, který je současně členem Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Rezort MO má problematiku rovnosti žen a mužů zpracovanou ve vnitřním předpisu „Prosazování principu rovnosti mužů a žen v působnosti MO“. Všem vedoucím zaměstnancům jsou v něm uloženy povinnosti týkající se koncepční, normativní a rozhodovací činnosti, jsou zde stanoveny úkoly týkající se zvyšování právního vědomí (vzdělávání, výchova, medializace), kontrolní činnosti a spolupráce. Mimo tyto povinnosti je v citovaném předpisu zakotven úkol zpracovávat souborné kvantitativní genderové analýzy, příp. uskutečnit (dle potřeby) sociologický průzkum mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi. Aktuální úkoly Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů byly zapracovány do dílčího pracovního dokumentu „Priority a postupy rezortu MO při prosazování principu rovných příležitostí mužů a žen v roce 2015“. Novým důležitým dokumentem, který zohledňuje uplatňování principu rovnosti mužů a žen a gender mainstreaming v rezortu MO, je „Akční plán rezortu MO k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325, o ženách, míru a bezpečnosti“. Tento dokument ministr obrany schválil dne 12. června 2015 (dokument je zveřejněn na webových stránkách http://www.army.cz/informacni-servis/povinneinformace/1-rovne-prilezitosti/rovne-prilezitosti-muzu-a-zen-54018/). Stručné vyhodnocení plnění těchto opatření: Za tvorbu právních předpokladů odpovídali věcní gestoři jednotlivých vnitřních předpisů, a to vždy ve spolupráci se sekcí legislativní a právní MO. Stejně tak za návrhy zákonů, z pohledu možného rozdílného dopadu na muže a ženy, odpovídali věcní gestoři a sekce legislativní a právní MO (podílela se na tvorbě Metodiky hodnocení dopadů
1
na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě), ale i sekce státního tajemníka MO a sekce dozoru a kontroly MO. Vyhodnocení oblasti vzdělávání a výchovy zaměstnanců viz úkol č. 11 osnovy. Oblast mediální viz úkol č. 7 osnovy. Rok 2015 byl, pokud jde o spolupráci, úspěšný především na mezinárodní úrovni. Pokračovala dlouhodobá činnost stálé delegátky Armády České republiky (AČR) ve Výboru NATO pro genderové perspektivy. Obsahem této spolupráce byla především participace na tvorbě odborných dokumentů a sdílení zkušeností v dané problematice. Za AČR dále zpracovává pravidelné zprávy “National Report“, které slouží jako zdroj informací a statistických dat týkajících se postavení mužů a žen a účasti v zahraničních operacích pod velením NATO. Ve dnech 27. až 30. dubna 2015 se v Ženevě konal mezinárodní workshop, kterého se účastnila i zástupkyně rezortu MO. Workshop se konal pod záštitou Centra pro demokratickou kontrolu ozbrojených sil v Ženevě (Geneva Centre for the Democratic Control of Armed Forces, DCAF). Spolupráce s DCAF byla navázána již v roce 2013. Akce se zúčastnili zástupci mezinárodních organizací (NATO, EUROMIL, OBSE), ale i experti z dalších čtyřiceti zemí. Obsahově byl workshop zaměřen na bariéry pro aktivní působení žen v ozbrojených silách, formy sexuální diskriminace a sexuálního obtěžování, dále na jednotlivé druhy omezení v oblasti působení žen v ozbrojených silách, rozsah sexuální diskriminace. Samostatnou část tvořily otázky zajištění informovanosti o případech a výskytu sexuálního obtěžování, podpora obětí obtěžování, efektivnost zjišťování stížností, odpovědnost při vyhodnocování případů a monitorování stížností. Ve dnech 25. až 27. října 2015 se pod záštitou MO uskutečnila sedmá Mezinárodní konference ombudsmanských institucí pro ozbrojené síly s tematickým zaměřením „Role ombudsmanských institucí v ozbrojených silách demokratických zemí“. Konference, které se zúčastnilo 75 delegátů z 37 zemí, představuje již několik let důležité mezinárodní fórum k prosazování a zajištění demokratického dohledu v ozbrojených silách a k ochraně proti špatným úředním postupům a zneužívání lidských práv. Je největší mezinárodní platformou mezinárodní debaty mezi ombudsmanskými institucemi k prosazování a ochraně lidských práv ozbrojenými silami a zároveň uvnitř ozbrojených sil. Standardně pokračovala spolupráce koordinátorky rovnosti žen a mužů rezortu MO (koordinátorka) s vybranými rezorty a spolky v rámci členství v poradních orgánech Rady vlády pro rovnost žen a mužů (Výbor pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů, Výbor pro prevenci domácího násilí). Kontrolní činnost zabezpečovala především sekce dozoru a kontroly MO, v jejíž organizační struktuře je zřízena pozice hlavního inspektora ochrany lidských práv. Ochrana lidských práv je jednou z hlavních oblastí, kterou se sekce dozoru a kontroly MO zabývá. V hodnoceném období obdržel odbor inspekce ministra obrany sekce dozoru a kontroly MO pět stížnosti, které směřovaly do oblasti nerovného zacházení. Ani v jednom případě se však nejednalo o porušení rovného zacházení s muži a ženami. Problematiky rovného zacházení se týkala jedna kontrola uskutečněná v hodnoceném období, ani zde však v tomto ohledu nebyly zjištěny nedostatky. V rámci standardní kontrolní činnosti týkající se problematiky porušování lidských práv je při každém šetření zjišťováno, zda se osoby podávající vysvětlení setkaly s porušováním principu rovnosti žen a mužů nebo s problémem sexuálního obtěžování. Od 1. 4. 2013 provozuje sekce dozoru a kontroly MO anonymní schránku
[email protected]. Programové cíle vycházejí z výsledků souborné kvantitativní genderové analýzy. Tuto analýzu zpracovává koordinátorka již od roku 2002 (v souladu s ustanovením čl. 4 vnitřního předpisu k prosazování principu rovnosti mužů a žen v působnosti MO). Jedná se o samostatný materiál zpracovávaný vždy k 31. 3. daného roku. Součástí předkládané analýzy
2
jsou i návrhy na přijetí či nepřijetí dalších opatření k účelnému prosazování a zabezpečování rovného přístupu k mužům a ženám a rovného zacházení s nimi v pracovním a služebním poměru. Stručné shrnutí vybraných výsledků analýzy: - Podíl vojákyň na celkovém počtu profesionálů se od roku 1999 zvyšuje (ze 7,4 % na současných 13,8 %); - Podíl vojákyň i občanských zaměstnankyň na všech vedoucích systemizovaných místech se stále mírně zvyšuje nebo zůstává stejný; procento žen ve funkci ředitelka sekce a odboru na MO se mírně snížil (z 20% na 17%), zvýšilo se však procento žen na pozici vedoucí oddělení na MO (z 19% na 22,4%); - Mírně se zvýšil počet žen v hodnostech plukovnice, podplukovnice, majorka, nadporučice, poručice a nadpraporčice; výrazně se zvýšil počet žen s délkou trvání služebního poměru 15 až 19 roků; - Poměr žen a mužů přijatých ke studiu ve vojenských školách ve vztahu k počtu uchazečů a uchazeček o studium těchto škol je poměrně vyrovnaný (důkaz rovného přístupu, resp. nediskriminace); podíl žen studujících ve vojenských školách se ve školním/akademickém roku 2014/2015 nezměnil (30%); - Poměr přijatých žen ve vztahu k počtu uchazeček, pokud jde o nábor do AČR, svědčí o jejich úspěšnosti, ale také o nediskriminačním přístupu; - Stejně tak je tomu, pokud jde o podíl vojákyň na celkovém počtu osob ve služebním poměru ve strukturách NATO a EU (7%). Pokud jde o podíl občanských zaměstnankyň na celkovém počtu osob ve strukturách NATO a EU, ten je poměrně vysoký (29,4%); - Institut rodičovské dovolené (RD) je využíván jak vojákyněmi, tak vojáky - počet vojáků zařazených v dispozici z důvodu RD se za poslední tři roky mírně snižuje; - Rozdíl vyplaceného průměrného platu žen a mužů se snižuje dlouhodobě. K dalšímu výraznějšímu snížení došlo i v roce 2014 (143 Kč). Z výsledků souborné kvantitativní genderové analýzy nevyplynula potřeba přijímat další dílčí opatření směrem k prosazování rovnosti žen a mužů. Úkol č. 2 Popište základní zaměření resortních priorit a postupů při prosazování rovnosti žen a mužů pro rok 2016 a předložte tyto resortní priority a postupy. Jak již bylo zmíněno, k prosazování principu rovnosti mužů a žen má rezort MO zpracován vnitřní předpis. Na tento předpis navazuje dílčí pracovní dokument „Priority a postupy rezortu MO při prosazování principu rovnosti mužů a žen“, který ustanovení vnitřního předpisu rozpracovává a současně reflektuje aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů a výsledky kvantitativní genderové analýzy. Cíle vycházející z priorit a postupů rezortu MO jsou také součástí „Akčního plánu rezortu MO k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325, o ženách, míru a bezpečnosti“. Rezortní opatření jsou zaměřena především na vytváření právních předpokladů rovnosti mužů a žen, vzdělávání, osvětu, zajišťování rovnosti mužů a žen v přístupu k profesní kariéře, na podporu slaďování profesního, rodinného a soukromého života, sledování, vyhodnocování a uplatňování principu rovnosti mužů a žen a na spolupráci s jinými orgány a organizacemi. K rezortním opatřením patří i služební pomůcka Pers-51-1 „Rovné zacházení s muži a ženami“. Pomůcka je určena všem zaměstnancům a zaměstnankyním ve služebním a pracovním poměru. Ve svém obsahu se zaměřuje především na objasnění práv zaměstnance nebýt diskriminován z důvodu pohlaví, na rovné zacházení s muži a ženami a na možné postupy při zjištění případů diskriminace z důvodu pohlaví. Informuje o právech osob, které
3
jsou diskriminovány, a o možných důsledcích porušení práv a povinností, které vyplývají z rovného zacházení s muži a ženami v rámci plnění služebních a pracovních povinností. Pomůcka obsahuje výpis z příslušných ustanovení dotčených právních předpisů a přehled kontaktních orgánů, na které se mohou v případech potřeby obracet. Tato opatření, včetně kvantitativní genderové analýzy, jsou pro zaměstnance a zaměstnankyně rezortu MO zveřejněna na intranetu MO a pro širší veřejnost na webových stránkách http://www.army.cz/informacni-servis/povinne-informace/1-rovne-prilezitosti/rovneprilezitosti-muzu-a-zen-54018/. Úkol č. 5 Popište koncepční, rozhodovací a hodnotící materiály, ve kterých je podrobněji rozpracováno hledisko rovnosti žen a mužů a uveďte jejich počet. Uveďte informaci, jakým způsobem byli s metodikou seznámeni relevantní pracovníci a pracovnice resortu. Zásadním koncepčním materiálem v působnosti MO, který rozpracovává problematiku rovnosti žen a mužů a proniká do všech oblastí (právní předpoklady, vzdělávání, média, analýzy, výzkum, spolupráce, kontrola) je již zmiňovaný vnitřní předpis „Prosazování principu rovnosti mužů a žen v působnosti MO“ a „Akční plán rezortu MO k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325, o ženách, míru a bezpečnosti“. Problematika diskriminace a porušování principu rovnosti (je také součástí „Koncepce primární prevence rizikového chování personálu rezortu MO na období let 2015 – 2019“ a „Plánu činnosti rezortu MO“) je rozpracovaná do „Plánu součinnostních úkolů organizačních celků rezortu MO na rok 2015“; tato kapitola byla také vyhodnocena. Problematika prosazování rovných příležitostí žen a mužů byla součástí „Odborného nařízení k realizaci vojensko-odborné přípravy u organizačních útvarů MO“ a „Programu velitelské a operační přípravy“. Úkol č. 6 Popište základní zaměření a činnost pracovních skupin k rovnosti žen a mužů v roce 2015, včetně počtu jednání a popisu nejvýznamnějších projednávaných bodů. Připojte zprávy o jednání pracovních skupin. V rezortu MO působí „pracovní skupina k řešení problematiky rovného zacházení s muži a ženami“ od roku 2002. Aktuálně předsedá pracovní skupině koordinátorka. Pozice koordinátorky byla v roce 2015 v systemizaci začleněna do oddělení služebního práva a vzdělávání odboru řízení státní služby sekce státního tajemníka MO. Pracovní skupina má svůj statut a jednací řád a je složena z vybraných zástupců organizačních celků MO. Jednání pracovní skupiny se účastní i zástupci odborových organizací. V hodnoceném období jednala pracovní skupina třikrát (20. 5. 2015, 14. 10. 2015 a 14. 12. 2015), zpravidla vždy po jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Dále pak proběhlo dílčí jednání (s vybranými členkami pracovní skupiny), a to v souvislosti s personální změnou na pozici stálé delegátky AČR ve Výboru NATO pro genderové perspektivy. Hlavními projednávanými body v rámci jarního setkání pracovní skupiny byly: - výsledky kvantitativní genderové analýzy a příprava závěrečné zprávy, - stav přípravy „Akčního plánu rezortu MO k implementaci rezoluce RB OSN 1325, o ženách, míru a bezpečnosti“, - aktuální situace v oblasti slaďování pracovního, rodinného a soukromého života (dětské skupiny), - závěry z jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů konané dne 21. 4. 2015,
4
- příprava návrhů doplňků ke Kolektivní smlouvě (týkaly se oblasti slaďování pracovního, rodinného a soukromého života). Hlavními projednávanými body v rámci podzimních jednání pracovní skupiny byly: - usnesení vlády č. 542 k podnětu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů ke sjednocení způsobu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů v Jednacím řádu vlády, Legislativních pravidlech vlády, Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a ke sběru statistických dat členěných podle pohlaví ze dne 8. července 2015, - problematika přípravy Hlavních oblastí státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2016, - příprava vyhodnocení úkolů vyplývajících pro rezort MO z „Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na rok 2015“, - návrh na uspořádání mezinárodní konference s pracovním názvem „Postavení žen v ozbrojených silách NATO“ z otevřené výzvy Operační program Zaměstnanost, - závěry z jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů ze dne 16. 10. 2015 a 8. 12. 2015. Úkol č. 7 Předložte zprávu o realizovaných konkrétních krocích v oblasti mediální politiky (např. tiskové zprávy, odkazy na web či tištěná média) a vyhodnoťte vývoj v této oblasti za rok 2015. V průběhu uplynulého roku věnovala média problematice žen v armádě trvalou pozornost, a to jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Nejčastěji diskutovaným tématem v uplynulém roce byl návrh novely branného zákona, který předpokládal znovuzavedení povinných odvodů do armády pro muže a nově i pro ženy. Téma žen působících v armádě bylo však v médiích zmiňováno i v mnoha dalších souvislostech. Uvádíme jen některé informace a rozhovory zprostředkované odborem komunikace sekce státního tajemníka MO. Jsou vybrané dle zajímavosti nebo důležitosti, a to v chronologickém sledu. 26. 1. 2015 Česká televize (Armáda nabírá vojáky) Hostem Studia 6 byla náčelnice odboru doplňování personálu Generálního štábu AČR, která odpovídala na otázky: „Mají o práci v armádě větší zájem muži? Jak je to se ženami? Kolik se do armády hlásí žen? Kolik se jich do armády dostane?“ V odpovědi paní plukovnice uvádí, že naše armáda má jedno z nejvyšších zastoupení žen v rámci armád NATO, což je skoro 14 %. Dále uvádí, že ženy mají zájem sloužit v armádě a jsou téměř v každé posádce. Uvádí, že jsou specializace, které jsou více či méně vhodnější pro ženy, ale domnívá se, že tady problém není, že je to velmi individuální a závisí to opravdu na konkrétní ženě, protože musí splňovat vše, co muž v dané specializaci. „Jiná kritéria nejsou a žena musí být muži na roveň postavená“, říká plukovnice Lenka Šmerdová. 15. 2. 2015 parlamentnilisty.cz (Vojáci převzali ocenění za úspěšné splnění zahraniční mise) Článek se věnuje slavnostnímu nástupu příslušníků 10. skupiny AČR v operaci Evropské unie NAVFOR - ATALANTA a jednotky DCM (Deployable Communication Module - nasaditelný spojovací modul) po návratu ze zahraniční operace. Sedm příslušníků jednotky DCM pracovalo pod velením nadporučice Michaely Čuříkové na turecko-americké letecké základně Incirlik na jihu Turecka. “Pracovali jsme s technikou, kterou důvěrně známe a využíváme ji jako zabezpečovací prvek při všech cvičeních, která se konají v rámci NATO,“ řekla nadporučice Michaela Čuříková, která v Turecku absolvovala svou první zahraniční misi.
5
9. 3. 2015 Česká televize (Rozhovor s náčelníkem Generálního štábu AČR Petrem Pavlem) V rozhovoru Petr Pavel odpovídal na otázku: „V jaké jsou kondici ti, kteří se ucházejí o práci v armádě?“ V odpovědi uvádí: „U každého státu se dá na základě demografického vzorku spočítat taková rekrutační báze, ze které se dá vybírat. A vzhledem k vzorku populace, jaký je u nás, vzhledem ke zdravotnímu stavu především tedy mladých mužů, ale i žen, které se hlásí do armády, přičemž musím říct, že dívky a ženy jsou na tom mnohdy líp než ti chlapi, tak je samozřejmě stále těžší do armády získat potřebný počet rekrutů, kteří splní všechna kritéria. Zdravotní stav skutečně příliš radostný není a to, co bylo ještě před pár lety běžným standardem, tak dnes je téměř nesplnitelný fyzický výkon“. 12. 3. 2015 Mladá fronta Dnes (Přes den výcvik, na noc domů) Článek informuje, jak je veřejností podporováno zavedení povinného vojenského výcviku. Podle průzkumu STEM/MARK pro MF DNES většina (63 %) Čechů s výcvikem souhlasí, 58 % by pak bylo pro zavedení povinných odvodů pro muže starší 18 let v době míru. Ženy by však Češi do armády nevolali – s odvody pro ně souhlasilo pouze 15 % lidí. Bránit zemi se zbraní by v případě konfliktu bylo ochotných 48 % oslovených. 9. 4. 2015 Týdeník Květy (Mobilita v uniformě) Trochu voják, trochu farář – rozhodně kvůli tomu není vnitřně rozpolcen, zaznělo v rozhovoru s hlavním kaplanem Armády České republiky. „Kaplany se stávají i ženy“, říká a doplňuje: „Máme jednu dobrou a v této pozici úspěšnou kaplanku ve Vyškově. Byla naděje získat i druhou, ale bohužel to nevyšlo. Každopádně ženy jsou na tomto postu žádoucí“. Je žádoucí i výjezd kaplanky na misi? „Samozřejmě. To se na vojně nerozlišuje. Osobně mám ale dojem, že to kaplanka může mít náročnější než kaplan“, odpovídá na otázku plukovník Kozler. 14. 7. 2015 natoaktual.cz (Cameron: Nakupme více dronů a rozšiřme speciální síly) Jako důkaz pozitivního přístupu k rovnosti pohlaví se předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel společně se zvláštní představitelkou generálního tajemníka NATO pro ženy, mír a bezpečnost, velvyslankyní Marriët Schuurman, vyšším vojenským velením NATO a dalším personálem, připojil k natočení videa na podporu kampaně hnutí OSN HeForShe. Kampaň spuštěná v září roku 2014 chce zapojit chlapce a muže do role zastánců rovnosti pohlaví a ženských práv – kampaň chce povzbudit k aktivnímu postupu vůči diskriminaci, které ženy a dívky čelí. 31. 7. 2015 ČRo - brno.cz a zpravy.rozhlas.cz (Člověk musel zabrat, říká nejúspěšnější absolventka Univerzity obrany) Armáda ode dneška posílila o dalších 200 absolventů Univerzity obrany v Brně. Nejlepší studenty, mezi kterými vévodila drobná dívka z východních Čech, ocenil i ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO. Z 200 budoucích vojáků jich zhruba desetinu tvořily dívky. Ministr obrany potvrdil, že ženy do armády patří. 7. 12. 2015 aktualne.cz (Ženy patří do boje, rozhodli Američané. Češkám nic nebrání, v úderných jednotkách přesto nejsou) Čeští velitelé si nasazení žen v úderných bojových skupinách většinou nedovedou představit. Hlavně kvůli jejich fyzickým předpokladům. Rozsáhlý článek je věnován názorům na nasazení žen v úderných bojových skupinách. Americká armáda umožní ženám od nynějška působit na všech pozicích včetně elitních bojových jednotek. Změnu, kterou oznámil koncem minulého týdne, začne Pentagon v praxi
6
prosazovat do měsíce. „Nebudou žádné výjimky. To znamená, že pokud budou vyhovovat předpokladům a splní požadavky, budou od nynějška ženy moci pracovat pro armádu způsobem, kterým dříve nemohly“, prohlásil ministr obrany Ashton Carter. Ani česká armáda ženám účast v boji nezakazuje a administrativně v něm nebrání. Přesto v bojových jednotkách není ani jedna žena. Skvělé zpravodajky ano, bojovnice ne. „Mám tu sedm výsadkářek, ale na štábních či logistických postech, kde kvůli své preciznosti nemají konkurenci“, říká velitel 43. chrudimského výsadkového praporu. Jejich nasazení v úderné bojové skupině si ale neumí představit. „Toho bych se velmi obával. Ani ony jakkoliv notně převyšují zdatnost běžné mužské populace - by si v boji neporadily s pomocí raněnému osmdesátikilovému výsadkáři, jehož by musely i s jeho výstrojí odnést“, popisuje. „Do bojové akce bych tedy tyto ženy nenasazoval, jakkoliv je na to v rámci jejich funkcí připravujeme“, vysvětluje velitel praporu. V elitních speciálních silách Česka ovšem ženy slouží, ale i tady působí na logistických, administrativních či podpůrných postech. Stopku do průzkumných či bojových výsadkových skupin jim vystavují tvrdé požadavky na fyzickou kondici. Pilotky jsou rovnocenné pilotům. Co se českého letectva týče, ženy tu působí v roli pilotek dopravních či proudových letounů, ale i vrtulníků. Například pilotka bitevního letounu L-159 Kateřina Hlavsová vyhovuje podle velitele 21. čáslavského křídla Jaroslava Míky všem přísným požadavkům kladeným na bojového pilota. „Mezi ní a ostatními piloty - muži - není žádný rozdíl“, říká. Výsadkáři ale jsou, podle stíhače Míky, v boji odkázáni jeden na druhého. „To sice letci ve vzduchu rovněž, pokud se ale pilot katapultuje, musí bojovat už sám za sebe a vydat maximum sil, aby přežil. S tímhle i s dalšími riziky pilotka Hlavsová počítá. Na zemi by nikoho neomezovala. Jak říkám - musela by bojovat sama za sebe, aby přežila a dostala se zpět ke svým“, upřesňuje. Problematické je, že se pilotky mohou dostat do zajetí. Mohou být znásilněny anebo vystaveny velmi ponižujícím situacím, na které středoevropská civilizace není zvyklá. Nebo dokonce skončit jako jordánský pilot, jehož islamisté upálili v kleci. „Vždy bude velký rozdíl mezi smrtí pilota a pilotky-matky. S tím prvním se společnost jakžtakž smíří. S druhým jen těžko“, tvrdí Jaroslav Míka. Feministky se prosadily. Bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý jde ještě dál. Rozhodnutí Američanů, že budou ženy působit na všech pozicích včetně elitních bojových jednotek, otevřeně kritizuje. „Jde o kombinaci mnohaletého tlaku feministek a nepochopení rizik soudobého boje. Neválčí se vždy jen od počítače se zanedbatelnými ztrátami. Na což jsme si v době satelitů a dálkově řízených střel pomalu zvykli. Feministky by se měly vzpamatovat, protože ve válce teče vždy mnoho krve“, řekl Aktuálně.cz. Už jako velitel armády si vytkl za cíl, aby v českém vojsku bylo 20 procent žen. Dnes v něm slouží asi 3000 žen, což odpovídá zhruba 14 procentům. S účastí žen ve vzdušných či pozemních operacích speciálních jednotek, jak to nyní deklarují Američané, Šedivý přesto nesouhlasí. „Rovnoprávnost mužů a žen je jedna - a velmi správná - věc, ohrožení životů vojáků týmu, v němž působí zaostávající žena, věcí druhou. Neměli bychom to plést dohromady. Armáda má jiné úkoly, než aby řešila genderový problém či požadavky militantních feministek“. Zájem žen je velký. Podle náčelnice odboru doplňování personálu Generálního štábu AČR Lenky Šmerdové, jsou ženy v české armádě nejčastěji zařazovány do funkcí zdravotnic, právníků, řidiček (osobních i nákladních automobilů) či operátorek. Jen letos bylo z 11 000 zájemců registrováno 1 442 žen. „Zájem o službu v armádě je u žen poměrně velký. A všechny si uvědomují rizika, která jsou s touto prací - třeba v Afghánistánu - spojena“, upřesňuje plukovnice Šmerdová. Ke vstupu žen do české armády neexistují už léta žádná omezení či zákazy. Jediným problémem jsou tvrdá přijímací kritéria. A ta jsou - jako třeba u prostějovských speciálů - pro ženy nepřekonatelná. „De facto tudíž stopem“, říká mluvčí Ministerstva obrany.
7
Úkol č. 8 Uveďte, jakým způsobem bylo v roce 2015 v rámci dotačních programů přihlíženo k tématu rovnosti žen a mužů a o jaké se jednalo dotační programy. Uveďte jejich počet, stručný popis, formu a hodnocení výzev. Popište a vyhodnoťte projekty specificky prosazující rovnost žen a mužů, které byly vaším resortem v roce 2015 v rámci dotační politiky podporovány. Ministerstvo obrany, v rámci Hlavních oblastí státní dotační politiky vůči NNO, vyhlásilo pět dotačních programů, které jsou dlouhodobě zaměřeny na spolky blízké vojenskému prostředí (např. armádní historické a sportovní kluby apod.). Tyto programy byly pro rok 2016 rozšířeny o nový program „Podpora rovných příležitostí mužů a žen v ozbrojených silách“. Rezort MO tak koná v souladu se strategickým dokumentem „Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020“. Podporována bude především organizace besed, přednášek, seminářů a výstav na téma rovnosti žen a mužů v ozbrojených silách. Okruh možných příjemců dotace – spolky zabývající se rovností mužů a žen. Úkol č. 9 Předložte popis a způsob opatření ke zjišťování, vyhledávání a monitorování případů sexuálního obtěžování na pracovišti, počet zjištěných případů a výsledky jejich šetření. Jedná se o problematiku, která je v rezortu MO sledována průběžně. V roce 2012 byla spuštěna anonymní anketa týkající se sexuálního obtěžování. Ankety se zúčastnilo celkem 777 zaměstnanců a zaměstnankyň ve služebním a pracovním poměru. Anketní lístek a výstup z této ankety byl součástí hodnotícího materiálu v roce 2013. Monitoring možného nevhodného chování na Univerzitě obrany je periodicky realizován formou ankety mezi studenty a studentkami již od zimního semestru akademického roku 2013/2014. Tato anketa pokračovala i v zimním semestru akademického roku 2014/2015 a v zimním semestru 2015/2016. Vždy se jednalo o studenty a studentky magisterského či bakalářského studia na fakultách Univerzity obrany (Fakulty ekonomiky a managementu, Fakulty vojenských technologií, Fakulty vojenského leadershipu). Anketní lístek a výstup z ankety uskutečněné v akademickém roce 2013/2014 byl součástí hodnotícího materiálu v roce 2013 a výstup z ankety 2014/2015 byl součástí hodnotícího materiálu v roce 2014. Ze všech tří realizovaných anket vyplynula nízká míra projevu sexuálního obtěžování v prostředí Univerzity obrany. Pokud respondenti/respondentky nějaké formy sexuálního obtěžování uváděli, tak především měkké formy (verbální projevy). Nízký počet případů takového chování vypovídá o určité kvalitě sociálního prostředí Univerzity obrany. Dalšími možnými vysvětleními zjištěného stavu mohou být i další faktory např. respondenty/respondentkami rozdílné vnímání hranice počátku sexuálního obtěžování, dále vyšší míra tolerance dotázaných k takovým projevům chování, popřípadě nedostatečné povědomí o problematice sexuálního obtěžování. V letech 2013-2015 realizovalo pracoviště expertních služeb při Velení AČR sociologické šetření s názvem „Analýza možného výskytu sociálně nežádoucího jednání a rizikového chování v prostředí AČR“, kterého se účastnilo 1615 respondentů - 1236 mužů, 365 žen (29 %), 14 respondentů pohlaví neuvedlo. Součástí tohoto šetření byla i problematika sexuálního obtěžování, přičemž nejméně častým nežádoucím jevem v AČR (z celé škály rizikového chování) je respondenty/respondentkami pokládáno sexuální obtěžování (0,6 %), domácí násilí a sebevraždy (obě 1 %). Výstup-výňatek z tohoto sociologického šetření, který se týká sexuálního obtěžování a domácího násilí, je připojen (strana 17 až 18). V roce 2015 nebyly podány ani prošetřovány žádné podněty/případy související s porušováním principu rovnosti žen a mužů ani se sexuálním obtěžováním.
8
Úkol č. 10 Uveďte počet, formy a výstupy spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi či sociálními partnery v oblasti rovnosti žen a mužů. Popište způsob propojení s dalšími aktivitami těchto nestátních neziskových organizací. Uveďte plánované aktivity v oblasti spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi či sociálními partnery, podporující rovnost žen a mužů. Odbor legislativy a práva sekce právní MO pokračoval ve spolupráci s Otevřenou společností, o.p.s. Tato spolupráce se týkala přípravy a zpracování „Metodiky hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR“. Rovněž pokračovala spolupráce se spolkem Jagello 2000, a to v souvislosti se záměrem na uspořádání mezinárodní konference s názvem „Postavení žen v ozbrojených silách NATO“. Navázána byla spolupráce s Alternativou 50+, o.p.s., která zabezpečila pro vedoucí zaměstnance, představené a státní zaměstnance přednáškový cyklus. Pokud jde o přípravu právních předpisů, vnitřních předpisů a zásadních rezortních rozhodnutí, které mohou mít vliv na prosazování principu rovného zacházení s muži a ženami, pak spolupráci se spolky umožňuje navrhovatelům těchto předpisů ustanovení čl. 6 vnitřního předpisu k prosazování principu rovnosti mužů a žen1. Jde-li o tvorbu právních předpisů, vnitřních předpisů či zásadních rezortních rozhodnutí, které se týkají občanských zaměstnanců a zaměstnankyň, jsou sociální partneři trvalým připomínkovým místem. Širší spolupráce se spolky probíhala ad hoc. Jednalo se především o účast na seminářích, konferencích, příp. o využití výstupů z aktivit pořádaných sítí organizací sdružených v tzv. České ženské lobby (Gender Studies, Fórum 50%, Český svaz žen, oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, Otevřená společnost, proFem, Aperio a další). Za rezort MO se angažovala v těchto aktivitách především koordinátorka, ale i vybrané členky pracovní skupiny k řešení problematiky rovného zacházení s muži a ženami v rezortu MO. Výstupy z konferencí a seminářů, výstupy z realizovaných projektů a další odborné a propagační materiály, které spolky publikovaly a uveřejňovaly na svých internetových stránkách, byly využívány v rámci vzdělávacích aktivit realizovaných v působnosti MO. Tuto formu spolupráce zvolilo také vedení Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy MO v Moravské Třebové. Konkrétně se jednalo o využití publikací vydaných sociálně-ekologickou nevládní organizací NESEHNUTÍ - „Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání“ a „Rovné příležitosti žen a mužů v zaměstnání“. Úkol č. 11 Uveďte počet vzdělávacích aktivit zaměřených na oblast rovnosti žen a mužů a na metody určené k jejímu dosahování a počty a zařazení pracovníků a pracovnic, kteří se vzdělávacích aktivit zúčastnili. Vzdělávání zaměstnanců v pracovním i služebním poměru rezortu MO probíhalo standardně v souladu s „Odborným nařízením k realizaci vojensko-odborné přípravy u organizačních útvarů MO“, v souladu s „Programem velitelské a operační přípravy“ a v souladu s vnitřním předpisem „Prevence rizikového chování personálu rezortu MO“ (téma rovnosti mužů a žen bylo v těchto dokumentech zařazeno). U každého organizačního/vojenského útvaru byla problematika, v hodnoceném období, minimálně jedenkrát v rozsahu minimálně 1 hodiny do programu přípravy zařazena. Jedná se o dlouhodobou praxi, přičemž důležitou úlohu zde hrála spolupráce vedoucích 1
„Při přípravě právních předpisů, vnitřních předpisů a zásadních rezortních rozhodnutí, které mohou mít vliv na prosazování principu rovného zacházení s muži a ženami v zaměstnání, jsou jejich navrhovatelé oprávnění spolupracovat s nevládními organizacemi, které se zabývají rovnými příležitostmi mužů a žen, popřípadě si mohou vyžadovat jejich stanoviska k dané problematice.“
9
zaměstnanců/zaměstnankyň se sekcí státního tajemníka MO, resp. s koordinátorkou, která v hodnoceném období provedla 18 přednášek zaměřených na genderovou problematiku z různého úhlu pohledu (Rovné příležitosti žen a mužů v podmínkách rezortu MO, Proč ženy vstávají ze židlí a muži zatínají zuby?, Genderová rovnost – pryč s negativními stereotypy a předsudky v myšlení, jazyce a činech, Rovné příležitosti žen a mužů očima statistiky, Co vzkazuje gender mužům neboli kdopak by se genderu bál). V řadě případů poskytla školitelům, především členům komisí pro prevenci rizikového chování útvarů a zařízení, metodickou pomoc. Přednášky zaměřené na problematiku nevhodného chování, včetně sexuálního obtěžování a diskriminačního jednání, zabezpečuje v rámci vojensko-odborné přípravy u vojenských útvarů rovněž i právní služba, psychologická služba a duchovní služba. Pro představené, vedoucí zaměstnance a státní zaměstnance zorganizovala koordinátorka, v pořadí již čtrnáctý, přednáškový cyklus na téma „Rovné příležitosti žen a mužů 50+ v souvislostech“. Přednášku provedla ředitelka obecně prospěšné společnosti „Alternativa 50+“ Mgr. Linda Sokačová a její kolegyně Mgr. Kateřina Kňapová. Problematika nediskriminace na základě pohlaví je trvale začleněna do výuky studentů a studentek Univerzity obrany. V magisterském studijním programu v předmětu: - Základy práva (obsažena je tematika ochrany lidských práv a rovného přístupu; tematické zaměření vycházelo z vnitrostátních právních norem, evropské právní úpravy a pramenů mezinárodního práva, diskuse s odborníky z praxe a z účasti na soudním jednání); - Leadership (obsažena je tematika morálních hodnot, etického rozhodování – výuka doplněna případovými studiemi a rozehrami modelových situací; pro předmět jsou zpracovány studijní opory a pomůcky dostupné v elektronické podobě v Informačním systému Univerzity obrany v LMS Moodle); - Sociologie (obsažena je tematika rovných příležitostí v armádě a problematika genderu, sociálně nežádoucích jevů ve společnosti a armádě); - Veřejná ekonomika (genderová problematika je uváděna jako jeden z příkladů naplňování etické funkce veřejného sektoru a rovný přístup k mužům a ženám je obsažen v tématu Veřejná volba a veřejná správa; souhrnně je genderová rovnost diskutována v rámci dvou přednášek a na ně navazujících cvičeních jako součást obou témat). V bakalářském studijním programu v předmětu: - Etika v manažerské praxi (obsažena je problematika etického rozhodování); - Sociální prostředí a sociálně nežádoucí jevy (obsažena je problematika sociálně nežádoucího chování); - Sociální jednání a komunikace (obsažena je problematika rovného přístupu v jednání a komunikaci); - Správní právo a právo bezpečnosti a obrany (obsažena je problematika rovného přístupu a rovného zacházení se všemi uchazeči při povolání a při výkonu činnosti orgánů státu spojených se zajištěním vnitřní bezpečnosti a obrany státu); pro předmět jsou využívány příslušné právní normy, univerzitní studijní texty a metodiky pro řešení krizových situací vydané MV-GŘ HZS; - Pracovní podmínky a pracovní vztahy (obsažena je tématika rovného zacházení se zaměstnanci a zákaz jakékoliv diskriminace při realizaci pracovněprávních vztahů); - Financování armády - část Mzdy a platy (obsažena je problematika odměňování mužů a žen); - Veřejná ekonomika (viz Magisterský studijní program). Výuka témat z oblasti mezinárodního veřejného práva (mezinárodního humanitárního práva) v rozsahu 4 hodin (výuka mj. zahrnuje i zákaz diskriminace a prosazování rovného
10
přístupu v ozbrojeném konfliktu) je součástí „Kurzu Generálního štábu AČR“ a „Kurzu vyšších důstojníků“ – viz Prameny mezinárodního práva veřejného, rezoluce Rady bezpečnosti OSN a vybraná rozhodnutí mezinárodních soudů. Problematika vzdělávání v oblasti lidských práv u Velitelství výcviku – Vojenské akademie (VeV-VA) probíhá v rámci kariérových kurzů: - Poddůstojnický kurz (výklad v rozsahu 6 hodin – obsah: lidská práva a jejich ochrana – učební úkol – diskriminace, rovnoprávnost a rovné příležitosti); - Základní praporčický kurz (výklad v rozsahu 2 hodin – obsah: formy rizikového chování – učební úkol – rovné příležitosti a diskriminace a cvičení v rozsahu 2 hodin); - Vyšší praporčický kurz (výklad v rozsahu 4 hodin – obsah: Listina základních práv a svobod ČR a antidiskriminační politika ČR a EU – učební úkol – charakteristika základních právních předpisů, diskriminace, rovné příležitosti, odpovědnost, vymahatelnost, prevence a seminář v rozsahu 2 hodin zaměřený na diskuzi k dané problematice); - Základní důstojnický kurz (výklad v rozsahu 6 hodin – obsah: problematika prevence rizikového chování v rezortu MO – učební úkol – rovné příležitosti a ostatní formy rizikového chování a seminář v rozsahu 2 hodin zaměřený na základní práva a svobody); - Kurz nižších důstojníků (výklad v rozsahu 2 hodin – obsah: Listina základních práv a svobod ČR a antidiskriminační politika ČR a EU – učební úkol – rovné příležitosti a diskriminace, ostatní formy rizikového chování a seminář v rozsahu 4 hodin zaměřený na aktuální problémy a aktivity v oblasti rizikového chování). V rámci soustředěné přípravy personálu vysílaného do zahraničních misí je problematika rovnosti příležitostí a sexuálního obtěžování jednou z mnoha oblastí odborné přípravy a je komponována do plánu výcviku každého vysílaného kontingentu. Současně s tím je vždy zohledněno především místo působení jednotky v operaci, a to z hlediska zvyků v místních komunitách obyvatelstva, či jejich náboženského vyznání. Odbor přípravy do zahraničních operací a speciální přípravy/Centrum přípravy do zahraničních operací VeV-VA připravuje civilní zaměstnance všech agentur v organizační struktuře NATO. Samostatný přípravný modul obsahující prosazování rovnosti mužů a žen, implementaci rezoluce RB OSN 1325, o ženách, míru a bezpečnosti v operacích vedených NATO a v procesech „Security Sector Reform“ (reforma bezpečnostních složek), a „Disarmament, Demobilization and Reintegration“ (odzbrojování, demobilizace a reintegrace) je začleněn do programu „Kurzu pro civilní zaměstnance NATO před vysláním do misí“. Tento kurz probíhá 4x ročně. Principy rovnosti mužů a žen v tomto kurzu jsou obsaženy i v modulech kulturního povědomí, zdravotnické přípravy, jednání a vyjednávání a krizového managementu. Získané informace a nabyté znalosti v teoretické části kurzu jsou procvičeny a prohloubeny v praktických zaměstnáních probíhajících pod námětem v polních cvičeních v terénu. VeV-VA rovněž organizuje mezirezortní přípravu před vysláním do zahraničních operací. V praktické úrovni se genderové hledisko diskutuje ve výcviku pro zástupce médií, Diplomatické akademie a civilní experty Ministerstva zahraničních věcí. Vzdělávací a výchovné aktivity zaměřené na mezilidské vztahy, mobbing, bossing, sexuální obtěžování a postavení žen ve společnosti zajišťovalo i oddělení humanitní služby Agentury personalistiky AČR. Obdobné zaměření obsahovaly i přednášky psychologů a kaplanů v etických seminářích.
11
B. Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti pro ženy a muže na rok 2015 Úkol č. 3 Popište průběh zpracování resortní koncepce rovnosti žen a mužů do roku 2020, její cíle a priority, okolnosti jejího vzniku včetně způsobu financování jejího vzniku a zapojení partnerů do její přípravy. Popište přijetí a zahájení realizace resortní koncepce rovnosti žen a mužů do roku 2020 a nastavení mechanismu její implementace v rámci resortu. Pokud jde o rezortní koncepci, tu má rezort MO zpracovanou ve vnitřním předpisu „Prosazování principu rovnosti mužů a žen v působnosti Ministerstva obrany“. Součástí vnitřního předpisu jsou více než minimální standardy vyplývající z Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020. Nástrojem implementace jsou „Priority a postupy rezortu MO při prosazování principu rovnosti žen a mužů“ a „Akční plán rezortu MO k implementaci Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325, o ženách, míru a bezpečnosti“. Úkol č. 5 Uveďte informaci o popisu konkrétních rozšíření v rámci sběru statistických dat o kategorii pohlaví, a to včetně kroků uskutečněných do 31. 12. 2015 a plánovaných v následujících letech. Sběr statistických dat týkajících se fyzických osob a členěných dle kategorie pohlaví probíhá, v souladu s ustanovením čl. 4 vnitřního předpisu k prosazování principu rovnosti mužů a žen, již od roku 2002. Pravidelně se sleduje počet zaměstnanců/zaměstnankyň (ve služebním i pracovním poměru), ve vedoucích systemizovaných místech, v základních velitelských stupních, v hodnostech poručík a výše a štábní praporčík a nižší, délka trvání služebního poměru žen a mužů, vzdělání žen a mužů, plnění/neplnění kvalifikačních předpokladů vzdělání žen a mužů v pracovním poměru, počty studujících na vojenských školách, počty žen a mužů (v členění zájemce, uchazeč, přijat) v rámci výběru personálu – náboru do AČR, počty žen a mužů ve strukturách NATO a EU a v zahraničních operacích, věk žen a mužů na systemizovaných místech i na vedoucích systemizovaných místech, počty žen a mužů na mateřské a rodičovské dovolené, ve vojenských odbornostech, v platových třídách a stupních, sleduje se i průměrná vyplacená složka platu žen a mužů na 1 osobu/měsíc v rezortu MO. Z těchto statistických dat je pravidelně zpracovávána kvantitativní genderová analýza, včetně vývojového srovnání. V následujícím hodnotícím období budou statistická data sledována i pro kategorii státní zaměstnanec/zaměstnankyně. Na základě požadavku Českého statistického úřadu jsou operativně zpracovávána další dílčí statistická data. Úkol č. 8 Popište, uveďte počty a vyhodnoťte vývoj struktury zaměstnanců a zaměstnankyň dle funkce, pracovního zařazení a pohlaví a počet uchazeček a uchazečů o vedoucí pozice dle pohlaví za rok 2015. Popište a vyhodnoťte účinnost všech opatření přijatých na základě § 16 odst. 3 zákoníku práce za účelem podpory vyrovnaného zastoupení žen a mužů (pokud je podíl zastoupení žen nebo mužů na některé z úrovní vedoucích pozic nižší než 30 %) v roce 2015. Uveďte případné další návrhy metodického zabezpečení provádění těchto opatření na rok 2016, které jsou realizovatelné v rámci Vašeho resortu. Vyhodnoťte zastoupení žen a mužů v představenstvech a ve správních a dozorčích radách ve státních podnicích a akciových společnostech s vlastnickým podílem státu, které spadají do gesce vašeho resortu. Popište a vyhodnoťte účinnost všech přijatých opatření. Uveďte návrh metodického zabezpečení provádění tohoto opatření. Počty mužů a žen zastávajících vedoucí místa nebo vykonávajících odbornou práci na MO - ústřední orgán:
12
stav k 31. 12. 2015 Vojáci z povolání Státní zaměstnanci Občanští zaměstnanci CELKEM % žen
náměstek/ náměstkyně muži 1 6 0 7
ženy 0 1 0 0 12,5
ředitel/ředitelka odboru muži 27 23 2 52
ženy 1 9 0 10 16,13
vedoucí oddělení muži 60 84 11 155
ženy 1 22 4 27 14,84
ostatní odborní zaměstnanci/ zaměstnankyně muži 272 430 124 826
ženy 63 354 118 535 39,31
Zastoupení žen ve vedoucích pozicích se proti roku 2014 mírně snížilo; pozitivní změna nastala v případě pozice náměstek/náměstkyně, kdy proti posledním rokům je v této pozici 1 žena (což je 12,5% zastoupení). Vnitřní předpis k prosazování principu rovných příležitostí mužů a žen umožňuje přijetí dočasného mimořádného opatření (ustanovení čl. 1)2, ale takové opatření nebylo dosud přijato. Na tento úkol je třeba nahlížet i s ohledem na „specifičnost“ rezortu MO. V rámci již zmiňovaného sociologického šetření jsme se respondentů/respondentek dotazovali i na jejich postoj, pokud jde o preferenci muže/ženy v pozici „nadřízený“.
Koordinátorka a členka Výboru pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů Rady vlády pro rovnost žen a mužů se podílí na přípravě podnětu k podmínkám kariérního růstu žen ve veřejné správě. Ministerstvo obrany vykonává zakladatelské funkce k 5 státním podnikům: - VOP CZ, s. p. – 9 členů (9 mužů /0 žen)
„V koncepční, normativní a rozhodovací činnosti sledují a vyhodnocují příslušní vedoucí zaměstnanci opatření stanovená k dodržování rovných příležitostí mužů a žen. Zabezpečí odstranění překážek, které by bránily nebo brání rovným pracovním podmínkám, především v přístupu ke vzdělání, k odborné přípravě, služebnímu povyšování a rovnosti v odměňování. K tomu mohou formou dočasných mimořádných opatření stanovovat a realizovat, v rámci své působnosti, opatření, která směřují k odstranění případného znevýhodnění v zastoupení mužů a žen“. 2
13
- Vojenský výzkumný ústav, s. p. – 6 členů (6 mužů/0 žen) - Vojenský technický ústav, s. p. – 9 členů (8 mužů/1 žena) - Vojenské lesy a statky České republiky, s. p. – 6 členů (6 mužů/0 žen) - LOM PRAHA s. p. – 9 členů (8 mužů/1 žena) Zastoupení žen a mužů v dozorčích radách těchto státních podniků se proti roku 2014 nezměnilo. Úkol č. 14 Uveďte způsob, jakým je v rámci resortu zajištěna platová rovnost mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi včetně příslušných statistik (pokud existují) a popište způsob zajišťování platové transparentnosti. Uveďte přehled opatření plánovaných na následující roky. V rámci zpracovávání genderových kvantitativních analýz (ustanovení čl. 4 vnitřního předpisu k prosazování principu rovnosti žen a mužů) jsou již od roku 2002 sledovány počty žen a mužů v pracovním a služebním poměru v platových stupních (dle počtu odpracovaných a započtených let pro daný druh požadované práce), počty žen a mužů v pracovním a služebním poměru zařazených do platových tříd (dle náročnosti vykonávané práce a plnění kvalifikačních předpokladů, případně požadavků), dále je srovnávána výdělková úroveň mužů a žen – průměr vyplacené složky platu na 1 muže/měsíc a 1 ženu/měsíc v členění tarifní plat, hodnostní příplatky, příplatky za vedení, osobní příplatky, ostatní zvláštní příplatky, příplatky za práci v noci+so+ne, příplatky za práci přesčas a ve svátek, příplatky z pracovní pohotovosti, odměny mimořádné, jubilejní a první odchod do důchodu, náhrady platu. Pokud jde o vývoj rozdílu mezi vyplaceným/přiznaným průměrným platem žen a mužů lze konstatovat, že se tento rozdíl významně snižuje – viz následující graf: Rozdíl v průměrném platu žen a mužů – srovnání - vývoj
Odměňování žen a mužů v pracovním poměru se řídilo nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů a Kolektivní smlouvou. Ve služebním poměru se odměňování řídilo nařízením vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s nabytím účinnosti novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, však nastala změna a ke dni 1. července 2015 vstoupilo v platnost nové nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Změna systému odměňování vojáků z povolání je historicky zásadní změnou průběhu služby a je tak z pohledu rovného odměňování žen a mužů transparentní. Při stanovení platové třídy ostatních zaměstnanců a zaměstnankyň rozhodovala výhradně náročnost vykonávané práce (dle katalogu prací ve veřejných službách a správě)
14
a plnění kvalifikačních předpokladů a požadavků, při stanovení platového stupně rozhoduje výhradně počet odpracovaných a započtených let pro daný druh požadované práce. Přehled výše platů zaměstnankyň/zaměstnanců v patových třídách dle předepsané osnovy je přiložen (strana 19 až 21). Úkol č. 15 Uveďte přehled aktuální nabídky a využívání flexibilních forem práce v rámci resortu. Popište způsob, jakým bude nabídka v následujícím období případně dále rozvíjena a podporována a jak bude sledováno její využívání, a to včetně plánu kroků na následující roky. Úprava pracovní/služební doby, zejména její pružné rozvržení a možnost úpravy dle požadavků zaměstnanců, je v závislosti na charakteru jejich činnosti velmi často požadována a využívána. Ostatní flexibilní formy pracovních/služebních podmínek, sdílení pracovního místa a práce z domova, jsou využívány také, jedná se však o jednotlivce. V roce 2015 bylo sjednáno celkem 2009 dohod o práci konané mimo pracovní poměr, z toho 1307 dohod o provedení práce (před dvěma lety to bylo pouze 24 dohod) a 699 dohod o pracovní činnosti (před dvěma lety to bylo pouze 242 dohod). Institut kratší pracovní doby využívá 292 zaměstnanců a zaměstnankyň v pracovním a služebním poměru (v loňském roce to bylo 250 zaměstnanců s jiným úvazkem než 1). Počty zaměstnanců, kteří využívají pružného rozvržení pracovní/služební doby, o kterém rozhodují představení/vedoucí zaměstnanci (s příslušnou pravomocí) v součinnosti s odborovými organizacemi, nejsou centrálně sledovány. Vzhledem k počtu pracovišť/služebních úřadů rezortu MO a jejich dislokaci, je to prakticky nemožné. V souladu s Kolektivní smlouvou mohou zaměstnanci v pracovněprávním vztahu čerpat tzv. indispoziční volno v rozsahu 4 dnů v kalendářním roce, které příslušný statutární orgán zaměstnanci omluvil jako nepřítomnost v práci s náhradou platu ve výši průměrného výdělku (zdravotní indispozice). Zaměstnanci, který pečuje o dítě do 15 let věku, se v kalendářním roce poskytne 1 den indispozičního volna při zdravotní indispozici tohoto dítěte. V souladu s Kolektivní dohodou vyššího stupně (uzavřena dne 22. 12. 2015) mohou služební úřady poskytnout státním zaměstnancům na základě jejich žádosti, ze zdravotních důvodů, bez povinnosti předložit doklad o neschopnosti výkonu služby, služební volno v trvání 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Za dobu čerpání tohoto služebního volna se plat nekrátí. Pro stanovení nároku na dovolenou se za výkon služby považuje také toto poskytnuté služební volno. Úkol č. 16 Uveďte kroky podniknuté samostatně nebo ve spolupráci více resortů v souvislosti s přípravou zařízení péče o děti předškolního věku jakožto krok k rozšíření možností péče o děti předškolního věku pro zaměstnance a zaměstnankyně Vašeho resortu. Popište případně, jakou formu má zařízení péče o děti předškolního věku, uveďte počet a věkové rozvrstvení dětí, které toto zařízení navštěvují. Uveďte případně další kroky plánované v budoucích letech na podporu rozšiřování možností péče o děti zaměstnanců a zaměstnankyň. Od ledna 2014 je v provozu rezortní zařízení pro děti předškolního věku v posádce Praha s kapacitou do 24 dětí. Pilotní provoz tohoto zařízení byl ukončen 31. října 2015. Cílem pilotního projektu bylo využít získané poznatky a zkušenosti k přijetí rozhodnutí o zřizování dětských skupin v dalších posádkách nebo dislokačních místech. Dosavadní vyhodnocení pilotního provozu doložilo jeho úspěšnost, co se týče kvality péče a důvěryhodnosti MO3 jako 3
Rezort MO, jako významný zaměstnavatel na trhu práce, eviduje v současné době cca 700 zaměstnanců, kteří čerpají mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Vzhledem k absenci finančně a teritoriálně dostupných služeb
15
jejího poskytovatele. Službu hlídání a péče o děti vnímají zaměstnanci jako nadstandardní službu, oceňují vytváření podmínek pro jejich dřívější návrat do služby/pracovního procesu po rodičovské dovolené bez nutnosti rezignace na rodičovskou roli a omezení překážek, s nimiž se při návratu do zaměstnání potýkají. Gestorem zřizování a provozování rezortních předškolních zařízení/dětských skupin je státní tajemník v MO a garantem realizace této oblasti je Agentura profesního rozvoje a podpory aktivit, která je v podřízenosti ST MO a plní roli rezortního orgánu pro koordinaci a řízení procesu zřizování a provozování dětských skupin, jakož i poskytovatele odborné podpory a poradenské činnosti ve všech souvisejících záležitostech. Dne 29. července 2015 schválil státní tajemník v MO dokument „Metodika zřízení a provozování dětských skupin“, která nabyla účinnosti dnem 1. srpna 2015. Tato metodika představuje soubor principů, přínosů, podmínek, opatření a postupů směřujících k podpoře a rozvoji oblasti péče o zaměstnance, konkrétně sladění jejich profesního, rodinného a osobního života a dále ke zlepšení dostupnosti služeb péče o předškolní děti zaměstnanců postupným zřízením a provozováním dětských skupin ve vybraných posádkách a dislokačních místech (dokument je zveřejněn na webových stránkách http://www.army.cz/informacniservis/povinne-informace/1-rovne-prilezitosti/rovne-prilezitosti-muzu-a-zen-54018/). V současné době je připravovaná transformace rezortního zařízení na dětskou skupinu, přičemž by tato měla fungovat v jiném, vhodnějším objektu, nabízejícím umístění také pro další nově vytvářené dětské skupiny. Zájmem je využít na tento účel dotace z Evropských strukturálních fondů. V roce 2016 by měly být také zřízeny dětské skupiny v posádce Čáslav a Stará Boleslav, obě o kapacitě do 24 dětí. Případné zřizování dětských skupin v jiných posádkách nebo dislokačních místech bude výraznou měrou záviset na skutečných potřebách, reálných možnostech (zejména finančních) a kapacitách MO (personálních, objektových, apod.). Úkol č. 36 Uveďte přehled konkrétních opatření na podporu účasti žen v zahraničních operacích přijatých v této oblasti v roce 2015. Uveďte informaci o zpracování resortního akčního plánu k naplnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, o ženách, míru a bezpečnosti a přiložte resortní akční plán. Vypište přehled opatření směřujících k zařazení problematiky rovnosti žen a mužů do přípravy vojenského personálu, která byla uskutečněna v roce 2015. „Akční plán rezortu MO k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, o ženách, míru a bezpečnosti“ byl zpracován a dne 12. června 2015 ministrem obrany schválen (dokument je zveřejněn na webových stránkách http://www.army.cz/informacniservis/povinne-informace/1-rovne-prilezitosti/rovne-prilezitosti-muzu-a-zen-54018/). V srpnu roku 2015 ministr obrany, na základě žádosti ministra zahraničních věcí, nominoval koordinátorku do mezirezortní pracovní skupiny pro přípravu národního akčního plánu k implementaci výše zmíněné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Tato aktivita je v gesci Ministerstva zahraničních věcí ČR. Zařazení problematiky rovnosti žen a mužů do přípravy vojenského personálu v roce 2015 – viz Minimální standard rovnosti žen a mužů ve státní správě – úkol č. 11 – vzdělávací aktivity zaměřené na oblast rovnosti žen a mužů. V souvislosti s plněním tohoto úkolu je vhodné uvést a specifikovat úlohu AČR v zahraničních vojenských operacích. Vojákyně jsou do zahraničních operací vysílány jako součást vybraného útvaru a jejich účast v průběhu let musí být vnímána vždy v kontextu s plněnými operačními úkoly péče o děti předškolního věku není možný dřívější návrat těchto zaměstnanců do služby/pracovního procesu. Tito rodiče - zaměstnanci tvoří okruh potencionálních zájemců o službu péče o děti předškolního věku.
16
kontingentů AČR v daném kalendářním roce. Charakter úkolů, které příslušníci a příslušnice kontingentů AČR plní, se každoročně mění a s tím se mění i reálné uplatnění vojákyň. Jedná se např. o potřebu vysílat konkrétní profese (odbornosti), které jsou v AČR vykonávány z různých objektivních důvodů pouze vojáky – muži. AČR plní úkoly stanovené mandátem RB pod mezinárodním velením dané mise (zahraniční operace) a dodržování ustanovení mezinárodního humanitárního práva a ochrana žen a dívek před násilím jsou úkoly trvale platné v zadání každé zahraniční operace.
V roce 2015 bylo zastoupení vojákyň vyslaných do zahraničních operací historicky nejvyšší - 22 % vojákyň působí při velitelství a v národním podpůrném prvku úkolového uskupení AČR v operaci RESOLUTE SUPPORT v Afghánistánu. Totéž platí o pozorovatelských misích OSN, kde máme v současnosti 9 pozorovatelů a pozorovatelek. V roce 2015 se v nich vystřídaly 3 vojákyně (jedna působila do července 2015 v misi UNMIK v Kosovu, jedna působí od září 2015 v misi MINUSCA ve Středoafrické republice a jedna působí od listopadu 2015 v misi MONUSCO v Demokratické republice Kongo, a to jako historicky první vojákyně AČR v této misi, do které AČR personálně přispívá již od roku 2000). Do konce měsíce ledna 2015 velela žena skupině chemiků v operaci ACTIVE FENCE na území Turecka, v současné době velí žena českému úkolovému uskupení v operaci KFOR na území Kosova.
17
„Analýza výskytu rizik SNJ v prostřední AČR“ (výběr - výsledky šetření: oblast sexuální obtěžování, domácí násilí) Typický respondent – muž, voják v praporčickém hodnostním sboru, ve věkové kategorii 41 a více let s úplným středoškolským vzděláním s maturitou, sloužící v AČR déle než 20 let. Celkový počet respondentů 1615, z toho 1236 mužů, 365 žen a 14 respondentů pohlaví neuvedlo, % žen 29. Vnímání závažnosti sexuálního obtěžování respondenty:
Jaká byla četnost výskytu u vojenských útvarů a zařízení:
Vlastní zkušenost respondentů:
18
Postoje respondentů k závažnosti sexuálního obtěžování:
Vnímání závažnosti domácího násilí respondenty:
Jak často se dotazovaní setkávali s domácím násilím:
19
Výše platů Vojáci/vojákyně leden - červen 2015 Platová třída
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15 16
M/Ž
Počty osob
Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž
1 232,49 1 060,29 172,20 3 339,85 3 189,11 150,74 3 087,62 2 935,24 152,38 2 917,01 2 615,68 301,33 4 412,24 3 710,85 701,39 1 757,99 1 401,43 356,56 1 213,71 973,79 239,92 1 159,58 1 004,58 155,00 657,74 598,35 59,39 452,07 417,69 34,38 48,82 45,99 2,83 4,17 4,17
Počty osob v % z platové třídy 100,00% 86,03% 13,97% 100,00% 95,49% 4,51% 100,00% 95,06% 4,94% 100,00% 89,67% 10,33% 100,00% 84,10% 15,90% 100,00% 79,72% 20,28% 100,00% 80,23% 19,77% 100,00% 86,63% 13,37% 100,00% 90,97% 9,03% 100,00% 92,39% 7,61% 100,00% 94,20% 5,80% 100,00% 100,00%
Průměrná mzda 12 074 11 997 12 548 16 173 16 189 15 826 19 130 19 107 19 560 23 120 23 119 23 129 25 762 25 996 24 523 28 894 29 374 27 009 32 211 32 727 30 115 36 171 36 743 32 464 40 611 41 070 35 986 48 668 49 111 43 291 60 678 60 365 65 760 106 238 106 238
Vojáci/vojákyně červenec - prosinec 2015 Platová třída vojín čekatel svobodník čekatel
M/Ž Celkem Muž Žena Celkem
Počty osob 430,41 404,03 26,38 237,43
20
Počty osob v % z platové třídy 100,00% 93,87% 6,13% 100,00%
Průměrná mzda 9 449 9 453 9 379 9 908
Muž Žena
desátník čekatel
četař čekatel
rotný čekatel
rotmistr čekatel
nadrotmistr čekatel
vojín
svobodník
desátník
četař
rotný
rotmistr
nadrotmistr
praporčík
nadpraporčík štábní praporčík poručík
nadporučík
Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena
190,50 46,93
80,23% 19,77%
9 916 9 876
177,47 146,14 31,33 150,72 124,71 26,01 127,17 103,34 23,83 72,24 59,46 12,78 14,62 11,97 2,65 22,50 21,16 1,34 750,66 714,36 36,30 2 603,81 2 519,69 84,12 3 169,15 3 022,18 146,97 1 477,67 1 395,23 82,44 2 235,52 1 951,44 284,08 2 020,12 1 609,54 410,58 1 624,13 1 360,85 263,28 241,13 183,65 57,48 10,67 10,67 733,97 591,58 142,39 1 278,30 976,25 302,05
100,00% 82,35% 17,65% 100,00% 82,74% 17,26% 100,00% 81,26% 18,74% 100,00% 82,31% 17,69% 100,00% 81,87% 18,13% 100,00% 94,04% 5,96% 100,00% 95,16% 4,84% 100,00% 96,77% 3,23% 100,00% 95,36% 4,64% 100,00% 94,42% 5,58% 100,00% 87,29% 12,71% 100,00% 79,68% 20,32% 100,00% 83,79% 16,21% 100,00% 76,16% 23,84% 100,00% 100,00% 100,00% 80,60% 19,40% 100,00% 76,37% 23,63%
10 464 10 468 10 445 10 867 10 893 10 745 11 361 11 375 11 301 11 907 11 880 12 034 12 629 12 649 12 541 9 454 9 449 9 532 20 918 20 936 20 556 22 572 22 599 21 749 24 123 24 148 23 603 28 784 28 832 27 968 30 740 30 894 29 681 32 842 33 142 31 668 34 901 35 183 33 448 36 545 36 862 35 535 47 495 47 495 33 306 33 491 32 540 37 788 38 123 36 707
21
kapitán
major
podplukovník
plukovník brigádní generál generálmajor generálporučík armádní generál
Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Celkem Muž Celkem Muž Celkem Muž
1 413,90 1 191,39 222,51 955,04 839,53 115,51 718,76 666,12 52,64 275,93 270,17 5,76 11,83 11,83 7,00 7,00 2,50 2,50 1,00 1,00
100,00% 84,26% 15,74% 100,00% 87,91% 12,09% 100,00% 92,68% 7,32% 100,00% 97,91% 2,09% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%
43 278 43 556 41 790 48 709 48 957 46 905 53 560 53 804 50 475 66 796 66 938 60 114 84 766 84 766 99 137 99 137 117 099 117 099 103 467 103 467
Zaměstnanci/zaměstnankyně v pracovním poměru 2015 Platová třída
2 3 4
5
6
7
8
9
10 11
M/Ž Celkem Muž Žena Celkem Muž Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž
Počty osob 25,27 3,27 22,00 1,00 1,00 17,49 9,00 8,49 64,31 26,38 37,93 387,29 288,50 98,79 730,03 434,09 295,94 701,45 406,45 295,00 1 396,17 602,75 793,42 968,72 478,80 489,92 728,34 452,98
22
Počty osob v % z platové třídy 100,00% 12,94% 87,06% 100,00% 100,00% 100,00% 51,46% 48,54% 100,00% 41,02% 58,98% 100,00% 74,49% 25,51% 100,00% 59,46% 40,54% 100,00% 57,94% 42,06% 100,00% 43,17% 56,83% 100,00% 49,43% 50,57% 100,00% 62,19%
Průměrná mzda 15 736 15 700 15 741 18 114 18 114 20 362 21 482 19 176 19 918 21 176 19 043 20 453 20 847 19 304 22 880 23 812 21 512 25 326 26 426 23 811 26 100 27 017 25 404 28 804 29 474 28 149 32 095 33 028
12
13
14
15
16
Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena
Státní zaměstnanci/zaměstnankyně Platová třída 7 8
9
10
11
12
13
14
15
16
M/Ž Celkem Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena Celkem Muž Žena
275,36 887,64 560,06 327,58 725,53 541,88 183,65 246,05 196,90 49,15 53,16 48,64 4,52 5,02 4,29 0,73
37,81% 100,00% 63,10% 36,90% 100,00% 74,69% 25,31% 100,00% 80,02% 19,98% 100,00% 91,50% 8,50% 100,00% 85,46% 14,54%
30 560 33 707 34 723 31 970 39 141 39 562 37 897 45 356 45 746 43 793 58 717 58 626 59 700 108 164 107 432 112 466
2015
Počty osob 0,75 0,75 2,00 0,75 1,25 16,07 2,17 13,90 17,29 4,49 12,80 26,89 15,85 11,04 71,17 43,05 28,12 132,22 91,58 40,64 47,29 36,67 10,62 10,30 7,80 2,50 4,60 4,10 0,50
23
Počty osob v % z platové třídy 100,00% 100,00% 100,00% 37,50% 62,50% 100,00% 13,50% 86,50% 100,00% 25,97% 74,03% 100,00% 58,94% 41,06% 100,00% 60,49% 39,51% 100,00% 69,26% 30,74% 100,00% 77,54% 22,46% 100,00% 75,73% 24,27% 100,00% 89,13% 10,87%
Průměrná mzda 22 085 22 085 27 926 25 070 29 639 30 253 32 724 29 868 32 215 30 494 32 818 35 106 35 649 34 327 39 965 41 066 38 279 47 761 48 814 45 389 63 744 63 807 63 524 82 208 84 065 76 414 115 980 115 295 121 594
24
