INDIÁNSKÉ KOSTÝMY TÁBOR ODDÍLU
N ADĚJE – P OLNÁ 2009
Každý z vás bude na tábor potřebovat alespoň malý náznak indiánského kostýmu. Pro znalce indiánů by se mělo jednat o oděv Lakotů, odnože velkého indiánského národa Siouxů. Pro neznalce to jsou ti indiáni, kteří byli na zimáku. V tomto textu se vám pokusím přiblížit, jak přibližně takovýto oděv vypadá, a jak si jej co nejjednodušeji opatřit.
MATERIÁLY: Lakotové byli především lovci, tudíž se původně všechny lakotské oděvy vyráběly z kůže jelenů, bizonů apod. Zdobeny byli orlími pery, lidskými skalpy či korálkovými výšivkami. Takto vyrobené oblečení se dá v současnosti koupit za cca $ 5 000, což je trochu mimo naše možnosti, takže se spokojíme s levnějšími náhražkami.
LÁTKA: Nejlépe z přírodních vláken (bavlna, len, . . .), která se dají barvit. Bohatě postačí bílé bavlněné plátno nebo i staré prostěradlo. Nic barvit samozřejmě nemusíte, pokud se spokojíte s výběrem barev v galanterii.
KŮŽE A KOŽEŠINA: Pokud máte, tak je pěkná na různá zdobení a doplňky.
KOUDEL: Technické konopí na utěsňování trubek. K dostání v instalatérských potřebách.
PERA: Nejlépe letky dravců, ale já jsem používal hlavně kohoutí pera od Meli dědečka .
ŽÍNĚ: Těžko dostupná surovina z koňského ohonu.
MUŠLE: Třeba takové, co používáme jako akce.
BARVIVA: Viz. samostatná kategorie „Barvení.“
ODĚV LAKOTSKÉHO LOVCE A BOJOVNÍKA: PÁSEK: Prakticky jakýkoli pásek, jelikož nebude moc vidět.
BEDERNÍ ROUŠKA: Pás látky zhruba o rozměrech 150 cm x 30 cm. Funkcí jsou to takové indiánské slipy. Pás se prostrčí mezi nohama a jak vepředu tak vzadu se přehodí přes opasek. Rouška muže být samozřejmě různě zdobená.
Myslím, že bederku, která je na obrázku vpravo, zvládne vyrobit každý. Snad s tím nebude mít nikdo problém, když ji stanovím jako kostýmové minimum, tzn. pokud si nepřivezete nic, ani bederku, tak si vyhrazuji právo být na vás nepříjemný.
LEGÍNY: Něco jako kalhoty, jenže je každá nohavice zvlášť a přivazují se šňůrkou k opasku.
Střihem je každá nohavice obdélník o rozměrech vzdálenost chodidla od rozkroku x obvod stehna + 6 cm. Pro pohodlnější nošení se mohou legíny směrem dolů zužovat. Pokud si chcete být jisti, že budou mít legíny správný rozměr, změřte si nějaké kalhoty, které běžně nosíte, a ušijte to podle nich.
KOŠILE: Nejjednodušeji lze košili ušít ze 4 obdélníků. 1x přední díl, 1x zadní díl, 2x rukáv. Opět doporučuji si oměřit nějakou civilní košili, která vám sedí a vyjít rozměrově z ní.
PŘEDNÍ A ZADNÍ DÍL : Délka: od nejvyššího místa na rameni (u límce) k dolnímu okraji košile. Šířka: šířka běžné košile v místě těsně pod rukávy Výstřih: doporučuji obšlehnout tvar výstřihu u trička. Na velikost si dávejte bacha. Nejdřív si ho udělejte tak velký jako na tričku, a pokud košili nepřetáhnete přes hlavu, o kousek ho zvětšete. Pokud ho uděláte příliš velký, tak už to nespravíte. Límec se dá začistit mnoha způsoby. Mě přijde nejjednodušší olemování šikmým proužkem(k dostání v galanterii, pokud nevíte jak se v ním pracuje určitě vám tam poradí).
RUKÁVY: Délka: od ramene po okraj rukávu Šířka: v oblasti bicepsu Rukáv je samozřejmě pohodlnější, když se směrem dolů zužuje.
Košile model „Horník“ tzn. co nejjednodušší, aby na ní nemohl nic zničit . Vpravo lakotský bojovník Orloj ve válečném oděvu. Více v části věnované zdobení.
ODĚV LAKOTSKÉ ŽENY: Dámský kostým se stává z jediné části, kterou jsou šaty. Jednoduchý střih je stejný jako u košile s tím, že hlavní díly jsou dlouhé zhruba po kolena. Pokud nebudete šaty vypasovávat tzn. po celé délce budou šaty stejně široké, doporučuji je sepnout opaskem, ať je nemáte jak noční košili. Důležité je nezapomenout na rozparky, jestliže chcete v šatech udělat krok. Rukávy mohou být kratší, než u mužského oděvu, nebo tam vůbec být nemusí. Zdobení šatů je podobné, jako u košil s tím, že se moc nepoužívali „válečné trofeje“ jako třeba skalpy. Více v části věnované zdobení. Vlevo indiánka ze ZVaSu 2006, vpravo šaty Stojí s Pěstí.
UNISEX OBLEČENÍ: PONČO: Pončo se mezi Siouxi moc nenosilo, avšak v našich podmínkách se s ním můžeme spokojit. Výroba je pro všechny zvládnutelná, tudíž bych jej stanovil jako kostýmové minimum. Tzn. nepodaří-li se vám vytvořit žádný z výše popsaných oděvů pončo určitě zvládnete (stihnete). Stačí z látky vystřihnout obdélník o rozměrech cca 150 cm x 50 cm a uprostřed do něj udělat díru na hlavu. V pase se potom
stáhne opaskem. Zdobení taky nemusíte přehánět, jen abyste nevypadali, jako že jdete za tři krále . Na fotce má pěkné pončo Pepa-Býk. Tou helmou se ale moc neinspirujte, jelikož není pro naše účely příliš vhodná.
ZDOBENÍ: Následuje popis technik, jimiž si můžete svůj oděv zkrášlit.
BARVENÍ: Pokud si koupíte pěknou látku, můžete se na barvení vykašlat. Všechny kostýmy na fotografiích jsou doma barvené, jelikož jsem nesehnal látku, s kterou bych byl spokojen. Přírodní žlutohnědé barvy imitující přirozenou barvu kůže dosáhneme barvením látky v odvaru z černého čaje a cibulových slupek (je jich potřeba docela dost). Další barvy jsem dělal barvou na textil DUHA příp. Iberia (k dostání v drogerii) Dvoubarevnou košili získáte nabarvením ve světlejší barvě a následným ponořením části oděvu do tmavší z barev.
TŘÁSNĚ: Prostě nastříháte okraj látky. Případně můžete do švu vložit pás látky, který následně nastříháte.
SKALPY: Po zimáku každý ví, jak se vyrábí. Materiálem je koudel obarvená DUHOU na černo. Kdo má, tak může použít koňské žíně. Jelikož jsou skalpy válečnou trofejí, objevují se jen na košilích bojovníků.
PERA: Mohou být zavěšena na oděv, technologicky se pak postupuje podobně jako u výroby skalpu. S pery do vlasů si zatím nelámejte hlavu, patrně je budeme vyrábět společně na táboře. Zatím si můžete shánět materiál.
MUŠLE: Mušle se dají použít i jiným způsobem, než k rozšiřování vaší osady. Zejména na ženských šatech měli ozdobnou funkci. Nemám s nimi moc zkušenosti, tak alespoň inspirační obrázek z filmu Tanec s vlky (níže).
ROZETY: Ať už zavěšené na krku nebo připevněné na oděvu vypadají dost dobře.
PATCHWORK PRUHY: Pruhy sešité z pravidelných kousků různobarevných látek. Následně se našívají buď na přední díl nebo na rukávy oděvu. Jedná se v podstatě o imitaci výšivek či korálkování, které jsou pro nás příliš pracné.
Patchwork pruh na Brujově košili a mušle na šatech z filmu Tanec s vlky.
NÁPRSENKA: V Siouxském odívání se často objevuje zdobený lichoběžník našitý na oblečení. Na fotce je umístěn na hrudníku košile.
KOŽEŠINY: Buď z celých zvířat nebo jejich končetiny či ocasy.
ZÁVĚR: Nedělám si iluze, že si budete celý kostým vyrábět bez pomoci maminek a babiček, přesto bych na vás chtěl apelovat, že je to váš úkol, a proto se, prosím, snažte jej splnit co nejvíc samostatně. Je určitě cennější, když si sami vyrobíte bederní roušku, než když to všechno zadáte mamince a ta vám ušije kostým, před kterým kostyméři všech indiánských filmů blednou závistí. Když jsem šil svůj první výrobek, nakreslil jsem si to sám na látku a rozstříhal, mamka mi to pak jen sešívala na stroji. Je to sice úkol na jednotlivce, ale doporučuji si vzájemně pomoci, třeba v rámci družiny. Jeden obarví látku, druhý sežene peří . . . Můžete si na to udělat i družinovou akci. Toť vše. Přeji hodně zdaru a trpělivosti.
Laky
Fotky u částí Oděv lakotské ženy, Pončo mušle převzaty z internetu. Šaty Stojí s Pěstí vyrobila a nafotila Meli (nebo paní Ambrožová) Vše ostatní navrhl, vyrobil a článek sepsal Laky
