ãíslo 6/2007, roãník 12 V˘sledky tûÏby uhlí za kvûten 2007 Na velkolomu Jifií bylo v kvûtnu vytûÏeno 554,3 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 137,2 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûÏba 691,5 tisíc tun uhlí. (red)
V˘roba elektrické energie za kvûten 2007 V kvûtnu vyrobila teplárna 127,2 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 148,7 tisíc MWh elektrické energie. V kvûtnu bylo celkem vyrobeno 275,9 tisíc MWh elektrické energie. (red)
Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aÏ kvûten 2007 ve srovnání se stejn˘m obdobím let 2005 a 2006
6,5 6,4 6,3 6,2 6,1 6,0 5,9 5,8
5,81 % 1. - 5. 2005
5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 Cíl na rok 2007 5,0 %
5,1 5,0 4,9 4,8
5,50 % 1. - 5. 2006 5,29 % 1. - 5. 2007
Jednou ze stûÏejních ãástí vodního hospodáfiství Sokolovské uhelné je pfiehrada v Tatrovicích. Ta slouÏí jako zdroj pitné a technologické vody pro firmu. Na snímku laborantka spoleãnosti Martina Makovcová pfii kontrole kvality vody (foto SU)
Vfiesová získá moderní úpravnu, investice zv˘‰í také bezpeãnost Více neÏ dvacet sedm milionÛ korun investuje v leto‰ním roce spoleãnost Sokolovská uhelná do modernizace svého vodního hospodáfiství. To je jedním z klíãov˘ch provozÛ firmy a jeho bezchybná ãinnost je nezbytná i pro provoz vût‰iny technologií spoleãnosti. „V rámci investice dojde pfiedev‰ím k v˘razné modernizaci a automatizaci obsluÏného
NádrÏ v Tatrovicích, vybudována v 60. letech 20. století, zadrÏuje kolem 1,5 milionu kubíkÛ vody (foto SU)
systému chemické úpravny vody ve Vfiesové,“ fiíká LukበKaplánek, vedoucí sekce Fenolka, pod kterou spadá právû firemní vodní hospodáfiství. Investice tak s sebou pfiinese nûkolik zásadních zmûn. „Pfiedev‰ím vlastní obsluha bude jednodu‰‰í a bezpeãnûj‰í,“ uvádí vedoucí sekce. V˘raznû se tak omezí styk obsluhy s chemikáliemi nezbytn˘mi pro úpravu vody. Dal‰ím kladem pak bude i lep‰í sledování celého procesu úpravy vody, nebo men‰í dopad nové technologie na ekologii. Zásadní v tomto smûru je pfiedev‰ím zafiazení dal‰ího takzvaného ãifiiãe pfied pískové filtry chemické úpravny. Ty zachycují mechanicky neãistoty ve vodû pfiivádûné z Tatrovic, a musí se v dÛsledku zanesení pomûrnû ãasto ãistit. „âifiiã ale ãást tûchto neãistot zvládne odstranit je‰tû dfiív, neÏ pfiijdou na filtry, a tím se v˘raznû sníÏí spotfieba vody nutná k jejich následnému proplachování.“ Aãkoliv investice do vodního hospodáfiství nedosahuje objemem financí jin˘ch velk˘ch investiãních akcí, o jejím v˘znamu mluví pfiedev‰ím ãísla. Jen za loÀsk˘ rok odebraly provozy spoleãnosti Sokolovská uhelná více neÏ 17,5 milionu metrÛ krychlov˘ch vody. Z toho více neÏ 300 tisíc kubíkÛ pak tvofiila voda pitná. Pracovníci zaji‰Èující chod vodního hospodáfiství se navíc musí starat i o desítky kilometrÛ potrubních rozvodÛ od prÛmûru dvou centimetrÛ aÏ po ty, které mají v prÛmûru dva metry.
V souãasné dobû spadá vodní hospodáfiství spoleãnosti pod sekci Fenolka divize Zpracování. Dennû do provozÛ spoleãnosti, s v˘jimkou tûÏební ãásti, dodává na 1200 metrÛ krychlov˘ch pitné vody. Ta pochází z vlastní pfiehradní nádrÏe spoleãnosti v Tatrovicich, která byla vybudována spolu se zpracovatelskou ãástí ve Vfiesové v 60. letech minulého století. NádrÏ zadrÏuje pfiibliÏnû kolem 1,5 milionÛ kubíkÛ vody. Sekce Fenolka má, kromû dodávek pitné vody, na starosti i ve‰keré dal‰í vody pouÏívané ve firmû od tûch pro plavení ‰kváry aÏ po demineralizované vody pro chlazení turbín teplárny nebo v˘robu páry. „Snad jen pro zajímavost: málokdo ví, Ïe v˘roba takovéto vody je mnohem nároãnûj‰í, neÏ tfieba té destilované,“ poukazuje Kaplánek. Destilovaná voda totiÏ, i pfies zdání naprosté ãistoty, obsahuje i nadále rÛzné rozpu‰tûné plyny. „Ta demineralizovaná, kterou vyrábíme, je skuteãnû pouze H2O,“ dodává vedoucí sekce. V rámci dal‰ích investic pfiipravuje spoleãnost Sokolovská uhelná v˘stavbu takzvan˘ch mourov˘ch kazet, které umoÏní ukládání mourÛ stejnû tak, jako se dnes ukládá plavená ‰kvára. Tato i dal‰í drobné akce, jsou souhrnnû zamûfieny na sniÏování spotfieby vody v provozech firmy, a pfiedev‰ím minimalizaci dopadÛ jejich vyuÏívání na Ïivotní prostfiedí. (red)
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
PRACOVNÍHO JUBILEA V âERVENCI 2007 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Balátová Marie Balog Ladislav Jeãná Ivana Kordík Miloslav Levandovská NadûÏda Mottl Michal Padua Karel Pro‰ek Milan Völgyesi Jifií Weinert Osvald 25 let v SU Barto‰ová Jana Bazgier Franti‰ek Beránek Petr BogaÀ Antonín Bryndáã Stanislav Bural Emil Du‰ek Petr Fa‰ánek Ladislav Gabrielová Libu‰e Gálo‰ Alexandr Halámk Jan Herold Milan Houdek Petr Jelínek Jifií Jirásková BoÏena Jurãík ·tefan Lagron Franti‰ek Novesk˘ Petr Ol‰míd Franti‰ek Pavlíãek Milan Richterová Lada Schmidtmayer Milan ·kulibová Alena ·vantner Miroslav Tkáã Emil Wágner Petr Zbránek Franti‰ek 30 let v SU Bure‰ Josef Ek‰tein Alexandr Haluza Bohumil Ing. Hanzlíãek Ale‰ Honsa Miroslav Hofiej‰í Jifií Klíma Josef Kozák Rudolf Kozumplík Vlastimil Lenc Josef Machart Petr Novák Jaroslav Opava Vojtûch Rajtmajer Milan Randl Jaroslav ·álka Miloslav ·tych Josef Zikula Franti‰ek 35 let v SU Anto‰ Oldfiich BûhÛnek Jaroslav Bech Václav BlaÏíãek Jan Bouãek Mojmír Brat Lubomír Brzobohat˘ Miroslav Dopita Otakar Dryák Zdenûk Hudliãka Pavel Hurda Milan Je‰íková Blanka Klíma Jaroslav Krátk˘ Vladislav Krausová Helena Radimersk˘ Bedfiich Scheinkönig Franti‰ek Srba Ing. Jaroslav ·ochman Milan Urbanová Veronika 40 let v SU Bok‰ay Jan Bublík Vojtûch Darivãák Ondfiej Du‰ek Jifií Dvorník Mirko Dvofiák Josef Gu‰lbauer Miloslav Chadim Petr Kafka Jaroslav Kocum Zdenûk Kratochvíl Jindfiich Kronus Antonín Kropáãková Zdena Kuãera Jaroslav Martinsich Jan Matou‰ek Jifií Novotn˘ Petr Paukner Jaroslav Pazdírka Zdenûk Pe‰ek Pavel PodrouÏek Zdenûk ·ãevík Franti‰ek ·imandl Ladislav ·tipãák Milan Timko ·tefan Tomá‰ek Karel Tonhäuser Eduard Uxa Karel
DJ-DRT DJ-HM AS-PÚ DS-ÚZ AS-EÚ DZP-FE DD-KD DZP-T DJ-SKR DJ-SKR DS-ÚT DJ-TU DS-ÚT DD-REK DJ-TU DD-VLE DJ-DMH DJ-DMH AS-OÚ DS-ÚZ DJ-SKR DJ-ÚPR DS-HS DJ-ÚPR DJ-ÚPR DD-TH DD-SKR DJ-SKR DS-ÚT DZP-T DJ-K DJ-TU AS-POO DJ-TU DJ-DRT DD-SKR DD-VLE
téÏ nebylo jasné u pÛvodních Postupná generální oprava ãástí technologií. Ani odborné ãeká ãtyfii se sedmi parních turexpertizy totiÏ nedokázaly spobín elektrárny a teplárny spoleãlehlivû urãit, jak se bude v dalnosti Sokolovská uhelná ve Vfiesové. Spolu s ãásteãnou moder‰ích letech chovat materiál u ãasnizací tepelnû exponovan˘ch to velmi sloÏit˘ch silnostûnn˘ch dílÛ se jedná o jednu z finanãnû odlitkÛ, ze kter˘ch jsou turbonejnároãnûj‰ích akcí v oblasti generátory sloÏeny. údrÏby technického zafiízení. „¤e‰ením tak mohl b˘t buì Celkové v˘daje dosáhnou v˘‰e nákup zcela nov˘ch, nebo opra450 milionÛ Kã. va stávajících turbogenerátorÛ „To v‰e následnû umoÏní s ãásteãnou modernizací doÏiprodlouÏit Ïivotnost tûchto turt˘ch dílÛ. Zvolena byla cenovû bín aÏ do doby úplného vyuhlení v˘hodnûj‰í varianta oprav, v˘loÏiska,“ fiíká Pavel Homola, fiemûn dílÛ vãetnû modernizace ditel divize Zpracování spoleãsystému ochran a osazení konnosti Sokolovská uhelná. Turbíny Rekonstrukce bude provedena, aniÏ by do‰lo k pfieru‰ení v˘roby elektrické tinuálního mûfiení vibrací.“ (foto SU) z produkce b˘valé 1. Brnûnské energie nebo tepla Zakázku získala spoleãstrojírny, kaÏdá o jmenovitém nost Siemens Industrial Turbomav˘konu 55 MWh, byly v elektrárnû a teplárnû „JiÏ v letech 1991 aÏ 1994 jsme tak mu- chinery s. r. o., Brno, nástupnická organizace ve Vfiesové instalovány v letech 1966 aÏ 1970. seli pfiistoupit k v˘mûnû tepelnû exponovan˘ch pÛvodního v˘robce. Tu ãeká pomûrnû nesnadAãkoliv procházely prÛbûÏn˘mi opravami, mají dílÛ. Nicménû ostatní díly zÛstaly pÛvodní,“ vy- n˘ úkol. Poãínaje rokem 2008 má zajistit podnes za sebou aÏ 280 tisíc provozních hodin, poãítává Milo‰ Me‰kán, pracovník sekce hlav- stupnou generální opravu v‰ech turbín tak, aby coÏ je dostává na hranici technické Ïivotnosti. ního mechanika. PoÏadavek zajistit provoz tur- nedo‰lo k pfieru‰ení v˘roby. KaÏdá etapa tak buJednotlivé díly turbíny jsou totiÏ vystaveny pfie- bogenerátorÛ v‰ak vyÏadoval je‰tû více. de trvat jeden rok a kompletnû bude generální hfiáté páfie o teplotû 545 stupÀÛ Celsia a tlaku Zatímco u jiÏ vymûnûn˘ch ãástí byl pfied- oprava ukonãena v roce 2011. kolem 13,5 MPa. (red) poklad dal‰ího bezproblémového provozu, to-
Kamenolom vytûÏují hlavnû stavby silnic Tomu odpovídá také struktura v˘roby, kdy více neÏ 18 procent tvofií makadam pouÏívan˘ právû do silniãních tûles a o nûco ménû pak rÛzné ‰tûrky. Témûfi 300 tisíc tun kameniva tak odebraly v roce 2006 externí firmy, pfies dal‰ích 600 tisíc tun spotfiebovaly tûÏební divize spoleãnosti Sokolovská uhelná. Men‰í mnoÏství pak smûfiovalo i na rekultivace nebo pro potfieby ostatních sloÏek firmy. Kvalitativní parametry lomu zÛstávají v poslední dobû nijak nezmûnûny a tak se lom musí vypofiádat pfiedev‰ím s dvûma faktory. Tím prvním je pfietrvávající vysok˘ podíl odvalu, kter˘ se pohybuje kolem 46 procent. Tím druh˘m pak zmiÀovan˘ velk˘ zájem odbûratelÛ. PÛvodnû plánovaná Ïivotnost celého lomu byla v dobû otevfiení oãekávána zhruba v horizontu 50 let. S ohledem na trvalé pfiekraãování tûÏby a následné v˘roby dojde k urãitému zkrácení Ïivotnosti kamenolomu. Potfieby spoleãnosti SU a. s., budou v‰ak v uvaÏovaném ãasovém horizontu zaji‰tûny. (red)
DJ-SKR DJ-SKR DJ-TU DJ-HI DD-SKR DJ-SKR DS-MaR DD-KD DJ-SKR DZP-EP DJ-BP DD-SKR DZP-EP DJ-ÚPR DZP-EP DD-KD DJ-TU DS-ÚT DZP-EP DS-ÚT DS-ÚT DJ-TU DZP-EP DJ-K DD-TH DJ-ÚPR DD-VLE DS-TS DZP-EP AS-VÚ DJ-ZBZS DZP-SB AS-VÚ DJ-SKR DS-ÚZ DZP-HI DD-REK DD-KD DS-ÚZ DZP-G DZP-EP DJ-SKR DZP-EP DS-ÚT DD-VLE DZP-EP DS-ÚZ DS-ÚZ DD-SKR DD-LOM DS-ÚZ DJ-HM AS-G¤ DD-KD DS-ÚZ DS-ÚZ DS-ÚZ DS-ÚZ DS-TS DZP-SB DZP-EP DZP-R DD-KD DZP-EP DJ-DMH DS-ÚT
V‰em jmenovan˘m pfieje vedení Sokolovské uhelné mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 5. 6. 2007.
2
Teplárnu ãeká postupná generálka parních turbín i jejich ochrany
Kamenolom spoleãnosti Sokolovská uhelná v Horním Rozmy‰lu Stavba obchvatu Sokolova, budování rychlostní komunikace R6 a nová obchodní centra. Právû tam v poslední dobû smûfiuje velká ãást produkce kamenolomu spoleãnosti Sokolovská uhelná v Horním Rozmy‰lu. Ten se navíc chystá na nejvût‰í investici od dob svého otevfiení v roce 1994. Rekonstrukci primární drtírny. „Ta je v provozu nepfietrÏitû jiÏ od otevfiení lomu, a za tûch tfiináct let jí pro‰lo pfies 7,8 milionu tun materiálu,“ fiíká Jindfiich Schmiedkunz, mistr stojní údrÏby lomu. V poslední dobû se tak v˘raznû zvy‰ovala poruchovost primárního drtiãe a zároveÀ stoupaly náklady na jeho údrÏbu. Dodavatelem celé investiãní akce bude spoleãnost Metso minerals Brno a její realizace pfiinese hned nûkolik podstatn˘ch zmûn. „Tou první je obnova Ïivotnosti celého drtiãe, a tím zaji‰tûní provozu na dal‰ích deset let,“ potvrzuje p. Schmiedkunz. Dal‰í pak budou v˘razné úspory na nákup drtících nástrojÛ. Dosavadní technologii totiÏ doplní i tfiídiã, kter˘ do drtiãe vpustí pouze kámen oãi‰tûn˘ od písãit˘ch frakcí. Realizace investiãní akce je plá-
(foto SU)
nována na mûsíc záfií leto‰ního roku a vyÏádá si celkové náklady ve v˘‰i 15 milionÛ korun. Souãástí investice pak bude také instalace rozbíjecího zafiízení, které umoÏní ãasovû nároãné, i bezpeãnostnû problematické, uvolÀování kamenÛ uvázl˘ch v primárním drtiãi. Nová, dálkovû fiízená technologie, umoÏní jejich rozbití bezpeãn˘m zpÛsobem. „Kromû pfiíprav na investici se ale v souãasné dobû hlavnû snaÏíme vytvofiit i zásoby materiálu tak, abychom mohli bûhem odstavení technologie uspokojit na‰e zákazníky. Ale není to nic snadného,“ vysvûtluje mistr strojní údrÏby kamenolomu Horní Rozmy‰l Jindfiich Schmiedkunz. „Produkty nám mizí doslova pod rukama.“ Enormní zájem je zpÛsoben obrovsk˘m mnoÏstvím investiãních akcí v regionu. Kámen z lomu totiÏ putuje jak na stavbu obchvatu Sokolova, tak na v˘stavbu rychlostní silnice R6 na Sokolovsku. Tyto stavby také jsou, spolu s projekty nov˘ch obchodních center, nejvût‰ími externími odbûrateli materiálu z Horního Rozmy‰lu.
KALENDÁRIUM (osobnosti regionu) 7. ãervna 1655 V bavorském Guggenhofu se narodil Christoph Dientzehofer, proslul˘ architekt, kter˘ se sv˘m synem vybudoval napfiíklad chrám sv. Mikulá‰e v Praze, nebo kostel sv. Markéty v Bfievnovském klá‰tefie. A právû on je také autorem pÛvodního návrhu klá‰terního komplexu v Chlumu sv. Mafií. V regionu zanechal své stopy také v Chebu, Teplé nebo Ostrovû nad Ohfií. Ve stejn˘ den by pak oslavili narozeniny také Wilhelm Srb-Schlossbauer (1890 v Karlov˘ch Varech), autor reliéfu na prÛãelí sokolovského Hornického domu, nebo fenomenální sochafi a keramik Willibald Russ (1887 v Krásnû).
22. ãervna 1882 V Sokolovû zemfiel Michael Pelleter, duchovní a jeden ze zakladatelÛ regionálního dûjepisectví. Napsal dvoudílnou práci nazvanou Pamûtihodnosti mûsta Sokolova nad Ohfií a jeho nejbliωího okolí.
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Pfiíãinou nehody byly samovznícené pyroforické usazeniny Na nov˘ cyklus odstávek se mohou tû‰it i domácnosti v Chodovû (foto SU)
Odstávky letos zmûní cyklus Poslední odstávka v klasickém rozsahu a cyklu probûhne letos ve zpracovatelské ãásti Sokolovské uhelné ve Vfiesové. Zatímco v uplynul˘ch letech se vymezen˘ ãas pro provádûné revize a preventivní úrÏbu zkracoval, od pfií‰tího roku spoleãnost vÛbec poprvé pfiejde na dvoulet˘ cyklus odstávek. To znamená, Ïe dal‰í probûhne aÏ v létû 2009. „To pfiinese v˘hody nejen pfii zaji‰tûní kontinuity vlastního provozu spoleãnosti, ale pfiedev‰ím i tisícÛm lidí, ktefií od nás odebírají teplo,“ fiíká Pavel Homola, fieditel divize Zpracování. Právû teplárna ve Vfiesové totiÏ zásobuje teplem obyvatele Chodova, Nejdku, Nového Sedla i Karlov˘ch VarÛ. I pfiesto, Ïe leto‰ní odstávka bude probíhat v klasickém rozsahu, bude relativnû krátká. První z provozovan˘ch kotlÛ teplárny se tak letos zastavil jiÏ v úter˘ 3. ãervence, a o pouh˘ch deset dní pozdûji do‰lo ke znovuzapálení prvního z jejích kotlÛ. V roce 2008 pak budou dodávky domácnostem v uveden˘ch mûstech plynulé bez jakéhokoliv pfieru‰ení. Nov˘ cyklus odstávek, kter˘ pfiinese v˘hody pfiedev‰ím domácnostem, klade vysoké nároky na kvalitu proveden˘ch prací a jejich koordinaci. Zde bude, vedle specializovan˘ch dodavatelsk˘ch firem, hrát i letos klíãovou roli divize SluÏby spoleãnosti Sokolovská uhelná. (red)
Odstavená druhá rectisolová fiada ve Vfiesové, na které k poru‰e do‰lo Poruchu spojenou s v˘buchem na v˘mûníku 2E4 odstavené druhé rectisolové fiady divize Zpracování ve Vfiesové zpÛsobilo vznícení pyroforick˘ch usazenin uvnitfi v˘mûníku 2E4. Potvrzuje to ‰etfiení pfiípadu, které vylouãilo selhání techniky nebo lidského faktoru. „Bûhem pfiípravn˘ch prací pfied ãi‰tûním v˘mûníku byly plnû dodrÏeny v‰echny bezpeãnostní pfiedpisy, které jsou pro odstavení takové technologie nastaveny,“ fiíká Jifií Peterka, v˘robní fieditel Sokolovské uhelné. Technologie ãi‰tûní plynu vyrábûného tlakov˘m zplyÀováním uhlí, byla dosud zcela bezproblémová, stejn˘m zpÛsobem se opravovala i v minulosti. Schválen˘ technologick˘ postup tûchto oprav se skládá z odtlakování celého zafiízení s následnou inertizací kysliãníkem uhliãit˘m, dusíkem a proplachem vodou. K samotnému otevfiení v˘mûníku pak dochází aÏ na základû následn˘ch anal˘z vnitfiního prostfiedí. V provozu technologie rectisol jsou usaze-
(foto SU)
niny pyroforické povahy pfiítomny a jejich mnoÏství a sloÏení mÛÏe b˘t znaãnû promûnné. Poruchová situace v oblasti v˘mûníku 2E4 je zcela nov˘m jevem. Dosud na této ãásti zafiízení nebyly pozorovány Ïádné v˘znamné tvorby usazenin. V naprosté vût‰inû nejde jen o korozní zplodiny, na vût‰inû míst jsou korozní zplodiny smíseny s polymerními úsadami organické povahy. Nejv˘‰e pravdûpodobn˘m iniciátorem vznícení jsou koroze sulfidické, elementárního Ïeleza a komplexních karbonylov˘ch slouãenin. Pfii demontáÏi zafiízení a kontaktu se vzduchem dochází k samovolnému vznícení pyroforick˘ch úsad a jejich bezplamennému doutnání s následn˘m rozkladem organick˘ch podílÛ s v˘vinem hofilav˘ch plynÛ (CO, H2). Tento proces pak mohl b˘t pfiíãinou následné destrukce v˘mûníku. „V tuto chvíli se soustfiedíme hlavnû na primární pfiíãinu vzniku tûchto látek a opatfiení, která by podobnému jevu v budoucnosti zcela zamezila,“ fiíká v˘robní fieditel Sokolovské uhelné.
Ve spolupráci s pfiedními odborníky Ústavu pro v˘zkum a vyuÏití paliv v Bûchovicích byl stanoven i nov˘ postup oprav rectisolové fiady. Pfii nûm zÛstane spodní ãást v˘mûníku bûhem otevfiení trvale zavodnûna, coÏ zcela eliminuje moÏnost opakování stejné situace. S tím pak budou souviset i rÛzné technické úpravy na technologii, které jsou nezbytnou podmínkou pro úspû‰né napou‰tûní a vypou‰tûní tak velk˘ch objemÛ vody. DÛsledkem poruchového stavu, ke kterému do‰lo na odstavené rectisolové fiadû 1. ãervna, bylo zranûní dvou pracovníkÛ spoleãnosti, ktefií opravu zaji‰Èovali a po‰kození technologie sousedního chladicího zafiízení LINDE. V˘roba elektrické energie v paroplynové elektrárnû nebyla pfieru‰ena a provoz byl zaji‰Èován na druh˘ palivov˘ zdroj (zemní plyn). „Na druhou stranu tato událost plnû provûfiila opatfiení, která se nacviãují v rámci prevence závaÏn˘ch havárií,“ uvedl Peterka. Aãkoliv vymr‰tûné koleno plynovodu z vrchlíku v˘mûníku 2E4 po‰kodilo stfie‰ní panely zafiízení první chladicí fiady LINDE, kapaln˘ ãpavek z této technologie byl vãas odãerpán do pfiistaven˘ch cisteren a do okolí se nedostaly ani zbytky ãpavkov˘ch par, které z jiÏ vyprázdnûné linky unikly poté, co spadl jeden z uvolnûn˘ch stfie‰ních panelÛ. I díky tomu mohl b˘t kompletní provoz v˘roby energoplynu bezpeãnû obnoven po pouh˘ch 15 hodinách od poruchy. (red)
Stropek: S jezerem Medard bohuÏel nikdo nepoãítal „Myslím, Ïe s vût‰inou staveb Pfied ponûkud nezvykl˘m kolem Medardu se stejnû nepoãítá problémem stojí v tûchto dnech dfiív, neÏ pfied napu‰tûním nádrÏe. radnice v obci Bukovany. Ta musí TakÏe by to mohlo i ãasovû vyjít.“ pfiipravit podmínky pro realizaci Plánují Bukovany kolem Mebudoucí v˘stavby v okolí vodní nádardu nûco konkrétního? drÏe Medard. Kámen úrazu je ale „To je trochu sloÏitûj‰í. Hrav tom, Ïe dosavadní územní plán nice obce je totiÏ vlastnû hranicí ani dal‰í dokumenty s niãím takos dolov˘m územím a my tak Ïádné v˘m vÛbec nepoãítají. CoÏ potvrvolné pozemky v okolí nemáme. zuje i starosta obce Miroslav StroVlastnû se tak pot˘káme s tím, co pek (nezávisl˘). „Územní plán z roku 2003 Starosta Bukovan Mi- zanedbala zastupitelstva obce poãátkem 90. let, kdy byla moÏnost vûci naplánované kolem Medardu roslav Stropek nefie‰í. Program obnovy obce, kter˘ (foto SU) získat pozemky od státu. TakÏe pfiímo u jezera nechystáme nic a spí‰e je o ãtyfii roky star‰í, mûl fie‰it rozvoj Bukovan do roku 2010. JenÏe ten dokonce se pokusíme vytvofiit v rámci nového ÚP podvÛbec nepoãítal s budoucím jezerem ,Medard- mínky tûm, ktefií by zde investovat mohli. My se pak soustfiedíme spí‰e na obec.“ Libík’.“ Co si pod tím lze pfiedstavit? Co z toho pro zastupitelstvo vypl˘vá? „Máme tady tfieba pomûrnû blízko bu„Îe vlastnû stojíme na úplném zaãátku. Musíme se rozhodnout, jestli za takové situace doucí nádrÏe objekt, kter˘ by po rekonstrukci lze pouze upravit dosavadní územní plán, nebo byl vhodn˘ jako ubytovací kapacita. Tfieba menbudeme muset zaãít úplnû od zaãátku. Osobnû ‰í penzion nebo ubytovna. V tomto smûru jsme ale poãítám s tím, Ïe nám nezbude nic jiného, otevfieni jak˘mkoliv zámûrÛm.“ Nebylo by vhodnûj‰í, aby investovala saneÏ vytvofiit územní plán zcela nov˘, dle platn˘ch legislativ. A v takovém pfiípadû bychom ma obec? „Roãní rozpoãet Bukovan je v prÛmûru mûli b˘t hotovi nejpozdûji do roku 2010 a dékolem 15 milionÛ korun, a to jsou bûÏné v˘daje le, podle zpracování.“ roku. Na investice zb˘vají pfiebytky minul˘ch Není to pozdû?
let, pokud dojde k úspofie v˘dajÛ nebo k získání dotací. JenÏe ty vût‰inou pohltí vûci nezbytné pro chod samotné obce, jako jsou napfiíklad opravy infrastruktury, apod. Navíc se musíme snaÏit i o nûjak˘ rozvoj obce, takÏe napfiíklad peníze získané prodejem akcií a bytov˘ch domÛ jsme momentálnû investovali do zasíÈování 13 nov˘ch stavebních pozemkÛ pro rodinné domky. A devût milionÛ vloÏen˘ch do tûchto sítí se nám nevrátí dfiív, neÏ pozemky prodáme. TakÏe v tomto smûru si teì, a zfiejmû ani v nejbliωí budoucnosti, podobnou investici dovolit nemÛÏeme. Je tady ale i jiná moÏnost.“ A to? „V souãasné dobû se spojujeme s Habartovem a dal‰ími obcemi do jednoho velkého mikroregionu. Chceme tak spoleãnû fie‰it nûkteré vûci kolem Medardu, jako je napfiíklad vyuÏití b˘valé vleãky jako základ pro cyklostezku, která by mohla spojit jezero s pátefiní trasou kolem Ohfie. A o tom bychom chtûli jednat s vedením Sokolovské uhelné a krajem. A co je hlavní, spoleãnû budeme mít vût‰í ‰anci dosáhnout na moÏné dotace z Evropsk˘ch fondÛ. To by pak mohlo leccos vyfie‰it. I kdyÏ pofiád tady zÛstává je‰tû otázka spoluúãasti. Ale to uÏ by snad mohl b˘t men‰í problém, neÏ stavût nûco jen z na‰ich obecních prostfiedkÛ.“ Dûkujeme za rozhovor. (red)
Chladicí vûÏ dostane novou v˘plÀ Kompletní v˘mûnou prochází v tûchto dnech vestavba chladicí vûÏe paroplynové elektrárny ve Vfiesové. Ta je tvofiená ze samonosného plastového sendviãe, kter˘ se postupem ãasu zaná‰í nánosem fias. V dÛsledku toho zvy‰uje postupnû svou hmotnost a mohl by se vlastní vahou po‰kodit. Zajímavostí této v˘mûny je pfiedev‰ím fakt, Ïe je provádûna za plného provozu elektrárny. K v˘mûnû tak do‰lo nejprve bûhem ãervna v jedné polovinû vûÏe, nyní je mûnûna vestavba také v druhé ãásti. Na snímku je pfiíprava ãástí konstrukce pfied její montáÏí. (foto SU)
3
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Kraj hledá nové moÏnosti nakládání s odpady Nové moÏnosti nakládání s odpady fie‰ila na svém jednání ve Franti‰kov˘ch Lázních komise pro Ïivotní prostfiedí, Asociace krajÛ âeské republiky. DÛvodem je zpfiísÀující se evropská legislativa, kvÛli níÏ bude v blízké budoucnosti velmi problematické skládkování komunálního odpadu, v mnoha pfiípadech pak dokonce zcela nemoÏné. Podle úãastníkÛ jednání jedin˘m v˘chodiskem je nejen zv˘‰it podíl separovaného odpadu, ale také hledat nové cesty jeho následného vyuÏití. Vedle dnes bûÏného vyuÏití ãásti odpadu jako druhotné suroviny lze jeho nûkteré sloÏky také zpracovat jako velmi hodnotné palivo. V rámci jednání tak krajsk˘ radní Lubo‰ Orálek pfiedstavil jednu z perspektivních variant zpracování odpadu v Karlovarském kraji. Ten by mohl b˘t po separaci pfiepracován na speciální granulát, kter˘ by se následnû za vyuÏití moderních technologií pod tlakem pfiemûnil na energetick˘ plyn, schopn˘ následného vyuÏití jako suroviny pro v˘robu elektrické energie nebo tepla. Pokud by Karlovarsk˘ kraj v budoucnosti tímto zpÛsobem fie‰il svou koncepci nakládání s odpady, pfiineslo by to obyvatelÛm regionu pfiedev‰ím dal‰í sníÏení dopadÛ odpadového hospodáfiství na Ïivotní prostfiedí. SníÏilo by se totiÏ mnoÏství materiálu ukládaného na skládky, a tím i riziko zneãi‰tûní povrchov˘ch vod,
ZpfiísÀující se evropská legislativa v budoucnosti ztíÏí moÏnost skládkování odpadÛ nebo vzniku takzvan˘ch skládkov˘ch plynÛ. V této souvislosti jiÏ Karlovarsk˘ kraj vyzval velká mûsta v regionu, aby se spojila do sdruÏení, které jim umoÏní efektivnûji fie‰it jejich odpadové hospodáfiství. Touto cestou by totiÏ mohli nejen lépe ovlivnit metodu likvidace odpadÛ, ale také získat na nûkteré spoleãné pro-
(foto SU)
jekty tolik potfiebné dotaãní tituly. Podle kraje by takové sdruÏení mohlo fungovat podobn˘m zpÛsobem jako vodohospodáfiská sdruÏení. „Oslovili jsme obce tfietího stupnû, aby zkusily vytvofiit sdruÏení podobné napfiíklad Vodohospodáfiskému svazku mûst a obcí západních âech, které by obce sdruÏovalo právû
kvÛli spoleãnému nakládání s odpady,“ fiíká Orálek s tím, Ïe tato aliance by radnicím pfiinesla i mnohé dal‰í v˘hody. „Napfiíklad by mûly v budoucnosti vût‰í moÏnost hovofiit soukrom˘m firmám nakládajícím s odpady jak do cen, tak zpÛsobu, jak je s tûmito odpady nakládáno.“ DÛvodem této snahy je i stále rostoucí tlak na ekologiãtûj‰í nakládání s odpady. Ze strany orgánÛ Evropské unie je dlouhodobû patrná snaha o maximalizaci opûtovného vyuÏití odpadních materiálÛ. To sice postupnû zv˘‰í objem recyklace, zároveÀ ale postupné zpfiísÀování legislativy povede ke zvy‰ování cen za bûÏné skládkování komunálního odpadu. Naopak vedle recyklace poroste také tlak na lep‰í vyuÏití jeho biologické sloÏky, nebo energetické vyuÏití nûkter˘ch materiálÛ, které se dnes bûÏnû ukládají do zemû. Zavedení této technologie by ale znamenalo napfiíklad nutnost v kraji vybudovat speciální linku, která umoÏní zpracování ãásti odpadÛ na speciální granulát vyuÏiteln˘ pro energetickou pfiemûnu. Podle Orálka by ale právû spoleãné sdruÏení mûst mûlo vysokou ‰anci na stavbu takového zafiízení získat potfiebné dotace z Evropské unie. Bliωí informace o pfiipravované koncepci, i o tom, co by mohla pfiinést obyvatelÛm kraje, najdete v pfií‰tím ãísle Zpravodaje Sokolovské uhelné. (red)
Lokomotivy na DruÏbû ãeká generálka Rozsáhl˘ projekt generálních oprav elektrick˘ch dÛlních lokomotiv E27 startuje na lomu DruÏba spoleãnosti Sokolovská uhelná v Novém Sedle. Souhrn generálních oprav s prvky modernizace tamního parku tfiiceti strojÛ umoÏní zajistit kolejovou dopravu aÏ do úplného vyuhlení loÏiska. „Generální oprava se bude t˘kat jak strojní, tak podvozkové ãásti,“ fiíká Franti‰ek Kastl, fieditel divize DruÏba. Zfiejmû nejviditelnûj‰í budou tyto zmûny v kabinû lokomotiv, kde dosavadní volant nahradí moderní joystickové ovládání. Ta skuteãnû zásadní zmûna ale nebude tolik patrná.
„I kdyÏ v lokomotivách zÛstanou stávající motory, zmûní se zásadnû zpÛsob jejich najíÏdûní,“ poukazuje fieditel divize DruÏba. To bude mít vliv jak na sníÏení spotfieby elektrické energie, která klesne zhruba o 10 aÏ 12 procent, tak na provozní vlastnosti. „Mûly by napfiíklad v˘raznû poklesnout prokluzy bûhem rozjíÏdûní, a pfiinese to i dal‰í v˘hody.“ V provozech spoleãnosti jsou nasazeny celkem ãtyfii stroje na posunu na Divizi Jifií, stejn˘ poãet jich zaváÏí uhlí na zpracovatelskou ãást, dvû posunují na lomu DruÏba a jedna vyváÏí popílek. Dal‰ích 16 aÏ 17 strojÛ pak je stabilnû nasazeno na skr˘vce. KaÏd˘ z tûchto
Generální oprava se bude t˘kat lokomotiv E27
Práce na Silvestru bûÏí naplno AÏ do konce pfií‰tího roku budou probíhat technické rekultivace na území b˘valého lomu Silvestr u Dolního Rychnova. Kromû techniky upravující reliéf terénu, nebo pracující na v˘stavbû mokfiadÛ, propustí nebo kanálÛ, je moÏno v tûchto dnech spatfiit v oblasti také pracovníky zaji‰Èující první etapu biologick˘ch rekultivací. Na snímku v˘sadba stromkÛ v jedné z ãastí b˘valého lomu. Celá promûna krajiny, v jejímÏ závûru by mohlo b˘t vyuÏití území jako lesoparku a zooparku, má b˘t dokonãena v roce 2015. (foto SU)
4
strojÛ dennû absolvuje v prÛmûru kolem 120 provozních kilometrÛ. Aby nedo‰lo k zásahÛm do tûÏební ãinnosti, budou tak letos opraveny první dvû lokomotivy. V dal‰ích letech pak budou generální opravy pokraãovat vÏdy po ãtyfiech aÏ pûti lokomotivách, podle provozních moÏností. „Generální opravy pak bude provádût na‰e divize SluÏby, spoleãnû s externím dodavatelem elektrotechniky, firmou CZ Loko,“ shrnuje Kastl s tím, Ïe opravy budou probíhat v b˘val˘ch strojních dílnách lomu DruÏba v Novém Sedle. „V koneãném v˘sledku by pak mûly zajistit zachování funkãnosti elektrick˘ch dÛlních lokomotiv aÏ do doby úplného vyuhlení loÏiska.“ Elektrické lokomotivy o rozchodu 1435 milimetrÛ jsou v provozech firmy nasazeny jiÏ od 60. let minulého století, kdy nahradily star‰í techniky na rozchodu 900 mm. Ty navázaly na bohatou historii kolejové dopravy v lomech na Sokolovsku. Ta zaãala jiÏ v závûru 19. století, kdy byly budovány první úzkorozchodné tratû
(foto SU) na tehdej‰ích lomech Libík a Gustav. Vedle zmiÀovan˘ch 900 mm mûly rozchod také 700 milimetrÛ a uhlí na nich pfieváÏely parní lokomotivy ve vagónech s dfievûn˘mi korbami. Generální oprava elektrick˘ch lokomotiv pfiitom není jedinou velkou finanãnû nároãnou akcí na divizi DruÏba. Jen v leto‰ním roce zde spoleãnost Sokolovská uhelná investuje témûfi 200 mil. Kã. Nejvût‰í ãást z nich smûfiuje do doplnûní dob˘vací technologie r˘padla KU300/19. „Tato akce bude dokonãena v roce 2008. Jde o velkostroj zakoupen˘ v severních âechách, kter˘ se v tûchto dnech montuje na montáÏním místû Marie, a následnû bude nasazen na kolejové technologii na skr˘vce. V budoucnosti zcela nahradí velkostroj K800,“ fiíká Zdenûk DraÏn˘, vedoucí oddûlení pfiípravy v˘roby divize DruÏba. Mezi dal‰ími investicemi v leto‰ním roce v provozech divize DruÏba je pak napfiíklad rekonstrukce hlavní ãerpací stanice lomu, pfiemístûní depa podsypn˘ch materiálÛ, nebo v˘stavba pfiíjezdové cesty k zakladaãi ZD 2100/11. (red)
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Za náv‰tûvu stojí i fiada ménû znám˘ch památek Vedle slavn˘ch hradÛ, které nav‰tûvují tisíce lidí, nabízí kraj i desítky dal‰ích památek. âasto v‰ak zÛstávají oãím vefiejnosti ukryty a znají je jen odborníci nebo skalní patrioti. Jedním z tûch, jehoÏ jméno je silnû spjato s historií regionu, je karlovarsk˘ archeolog Jifií Klsák. A právû jeho jsme se zeptali: Kam byste se vydal na rodinn˘ v˘let vy? „Místo, které se mnû osobnû hodnû líbí, je lokalita Smraìoch poblíÏ Mariánsk˘ch Lázní. Území plné moãálÛ s nádhernou pfiírodou a zbytky prakticky neznámé stfiedovûké tvrze. Je to taková zvlá‰tní krajina na náhorní planinû
nedaleko Nimrodu, která je osídlena masoÏrav˘mi rostlinami i fiadou dal‰ích zajímav˘ch rostlinn˘ch spoleãenstev. TakÏe, kdo má rád krásnou pfiírodu, toho bych vzal asi právû tam. Pokud má nûkdo rád památky, osobnû bych mu pak doporuãil hrad Skalná. Je to nádhern˘, pÛvodnû románsk˘ hrádek, kter˘ je krásnou ukázkou staveb z ministeriálního období. Tedy z dob kolonizace Chebska. Expozice na hradû sice není
Archeolog Jifií Klsák (foto SU)
Ïádná, ale zvenku je to skuteãnû velmi dobfie zachovalá stavba, kterou stojí zato vidût. Do tfietice bych pak doporuãil tfieba ·tûdersk˘ Hrádek na Îluticku, kter˘ leÏí na ostrohu nedaleko Ïelezniãní stanice Borek. Zachovaly se zde zbytky pfiíkopu, obvodového zdiva, i ãást hradního paláce, to v‰e v krásné pfiírodû. Zajímav˘ je pak hlavnû sv˘m osudem. Byl totiÏ zniãen tûsnû pfied vypuknutím husitsk˘ch válek a stal
se tak jakousi pfiedzvûstí neklidn˘ch ãasÛ 15. století. Podobn˘ch památek je ale v kraji skuteãnû velmi mnoho. Tfieba zbytky hradu Bor‰engr˘n v Úboãí nedaleko Kyn‰perka. Z toho sice nezbylo skoro nic, ale zato jeho vyplenûní chebsk˘mi vojsky v roce 1452 je nejlépe zdokumentovan˘m dobitím hradu. A to natolik, Ïe dnes dokonce i víme, kolik ãeho útoãící vojsko snûdlo. V sousedství je navíc i zajímav˘ Ïidovsk˘ hfibitov... a takhle bychom mohli pokraãovat velmi dlouho. Kdo chce, podobn˘ch tipÛ v kraji najde tolik, Ïe mu vystaãí minimálnû na celé prázdniny.“ (red)
KDY KAM O PRÁZDNINÁCH Zámek KynÏvart ● po celé prázdniny dennû kromû pondûlí 9.30 aÏ 17.00 hod. mimofiádná v˘stava Poklady kynÏvartského depozitáfie. ● 3. a 4. srpna Noãní prohlídky zámku od 20 do 22 hod. ● 24. srpna Nokturno, zámeck˘ koncert v rámci 48. festivalu F. Chopina. Více informací: www.kynzvart.cz
Hrad Beãov nad Teplou ● 21. - 22. ãervence Beãovské mumraje a historick˘ jarmark, letos století páry a vynálezÛ. ● 28. ãervence Festival Mitte Europa, loutnov˘ recitál Joachim Held. ● 22. srpna Svátek sv. Maura. Více informací: cestujeme.cz/becov
Hrad Loket ● 21. ãervence W. A. Mozart, Requiem. ● 2. srpna Noãní prohlídka, Cestou po staletích. ● 18. - 19. srpna Rudolfínské slavnosti. ● 31. srpna Noãní prohlídka, Karel IV. na hradû. Více informací: www.hradloket.cz
Nejnav‰tûvovanûj‰í památkou v regionu je jednoznaãnû hrad Loket. V kraji ale existuje i celá fiada dal‰ích míst, která pfiitom rozhodnû stojí za náv‰tûvu (foto SU)
O golf je mezi dûtmi i rodiãi zájem
Trénink mlad˘ch golfistÛ na sokolovském hfii‰ti (foto SU)
Zdarma odstartovat svou golfovou kariéru mohou dûti v‰ech zamûstnancÛ spoleãnosti Sokolovská uhelná. Neobvyklá nabídka, kterou pfiipravila firma spolu se sdruÏením odborov˘ch organizací a spoleãností Golf Sokolov sklízí znaãn˘ úspûch. Na hfii‰tû jiÏ pfiilákala na ‰est desítek mal˘ch hráãÛ. „Zájem ze strany zamûstnancÛ firmy nás pfiíjemnû pfiekvapil. A doufám, Ïe bude je‰tû vût‰í,“ potvrzuje Radovan Tfie‰Àák, pfiedseda odborové organizace divize Zpracování. Nabídka se zrodila z pÛvodní koncepce, se kterou firma pfied rokem hfii‰tû otevfiela. Prioritou se totiÏ mûl stát právû sport mládeÏe. „Dûti zamûstnancÛ tak mají zdarma nejen tréninky pod dohledem profesionálních trenérÛ, ale tfieba také zapÛjãení holí, nebo míãkÛ na cviãném odpali‰ti,“ vypoãítává pfiedseda odboráfiÛ divize Zpracování. A zfiejmû neskonãí jen u toho. „UvaÏuje se totiÏ o tom, Ïe dûti, které by mûly skuteãnû dobré v˘sledky, se v budoucnosti moÏná doãkají i dal‰í podpory.“ V souãasné dobû jsou mladí hráãi zafiazeni pfiímo pod akciovou spoleãnost Golf Sokolov. Od nového roku by pak mûli pfiejít
do fiad golfového klubu, kter˘ na hfii‰ti pÛsobí. „Za jak˘ch podmínek, to se zatím fie‰í. Nicménû i tady se budeme spoleãnû snaÏit najít co nejlep‰í fie‰ení pro na‰e zamûstnance,“ konstatuje Tfie‰Àák. Podle toho je golf jedním ze sportÛ, kter˘ proÏívá razantní vzestup. „Rychlej‰í rozvoj ale pofiád je‰tû brzdí to, Ïe kvÛli nezbytnému vybavení je pfiístup k tomuto sportu trochu tûωí, neÏ tfieba k fotbalu,“ fiíká Tfie‰Àák, podle kterého je nabídka zamûstnancÛm Sokolovské uhelné prvním krokem, kter˘ by tuto situaci mûl zlomit. „Minimálnû v tom, Ïe umoÏní fiadû dûtí tento sport si vyzkou‰et a rozhodnout se, zda chtûjí dál pokraãovat. A uÏ jen to mÛÏe na hfii‰tû pfiivést fiadu mlad˘ch talentÛ.“ To ostatnû potvrzují i rodiãe, ktefií se rozhodli nabídky firmy a odborÛ vyuÏít. Jedním z nich je napfiíklad Josef Kozák, strojník energetického zafiízení paroplynové elektrárny ve Vfiesové. Jak pfiiznává, o moÏnosti, Ïe by jeho ‰estilet˘ syn mohl zaãít hrát golf v minulosti vlastnû ani neuvaÏoval. „Pfii‰lo to aÏ s nabídkou firmy,“ fiíká Kozák, podle kterého jde rozhodnû o dobrou my‰lenku.
„Kluka to zatím baví, tak uvidíme, jestli mu to vydrÏí.“ Aãkoliv se do dne‰ních dnÛ pfiihlásilo jiÏ pfies ‰edesát dûtí, podle fieditele spoleãnosti Golf Sokolov Jaroslava Mühlhansela to rozhodnû neznamená, Ïe by nemûli ‰anci i dal‰í. „Zatím jsme kapacitnû schopni pfiijmout i dal‰í dûti, pokud o to bude zájem,“ fiíká Mühlhansel. Na podzim pak zfiejmû postupnû zaãne první dûlení dûtí podle hráãské úrovnû, které by v budoucnosti mûlo vykrystalizovat i v sestavení t˘mu, kter˘ bude reprezentovat sokolovsk˘ golf i na turnajích. „Podrobnosti, jak by takov˘ scénáfi mohl vypadat, ale budou pfiedmûtem dal‰ích jednání mezi klubem a spoleãností,“ dodává fieditel spoleãnosti Golf Sokolov. Tréninky dûtí zamûstnancÛ spoleãnosti Sokolovská uhelná probíhají na golfovém hfii‰ti zatím vÏdy v úter˘ a ve ãtvrtek. Ti z pracovníkÛ firmy, jejichÏ dûti mají o golf zájem, si mohou vyzvednout pfiihlá‰ku buì pfiímo na golfovém hfii‰ti v Sokolovû, nebo na kterémkoliv závodním v˘boru odborového sdruÏení. Dal‰í potfiebné informace lze také najít na firemním intranetu. (red)
5
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
FK Baník Sokolov pfiedstavil trenéry, prioritou letos bude druhá liga i dorost znaãnû bude dorost, kter˘ se musí doNové obsazení trenérsk˘ch posstat do vy‰‰ích soutûÏí.“ tÛ, i plány na nadcházející sezónu Tomu, aby se Sokolov postupnû pfiedstavil vefiejnosti fotbalov˘ klub promûnil ve fotbalovou Mekku KarloBaník Sokolov. Ten letos zakonãil svou varského kraje, pak mají t˘mu pomoci první sezónu v druhé lize a okofienil ji dal‰í dvû nové posily v trenérsk˘ch zcela neãekan˘m v˘sledkem. ·estou funkcích. Do funkce trenéra B t˘mu pfiíãkou v celkové tabulce. a asistenta áãka pfii‰el z pfiíbramské Zfiejmû nejv˘raznûj‰í t˘movou Marily Oldfiich Abrhám a mládeÏ pozmûnou je pfiíchod nového kouãe vede Vítûzslav Hejret, znám˘ mimo A t˘mu. Tím se stal Boris Koãí, dosajiné i ze svého pÛsobení v sousedním vadní trenér Sparty Praha B, kter˘ v miChebu. Podle toho bude klíãov˘m nulosti sbíral zku‰enosti i v prvoligovém fotbalu. Z jeho trenérské kariéry Nov˘ trenér A t˘mu projektem hlavnû mládeÏnická akademie, která by mûla zajistit jak sporje domácím fanou‰kÛm zfiejmû nej- muÏÛ Boris Koãí známûj‰í jeho kouãování plzeÀské (foto SU) tovní, tak vzdûlávací pfiípravu mlad˘ch hráãÛ. Viktorie, kterou Koãí dovedl aÏ do ligy. „V˘sledek musí b˘t takov˘, Ïe A t˘m bude „A bylo by hezké, kdyby se mi nûco podobného podafiilo i tady,“ fiíká ãerstv˘ trenér Baníku A. v˘kladní skfiíní klubu a B t˘m v˘kladní skfiíní mláJak sám fiíká, první, na co se ale pfied startem nové deÏe,“ shrnul zámûry na nejbliωí mûsíce Koãí. Posezóny nejvíce soustfiedí, je nezbytné doplnûní dle managementu klubu tak pÛjde v nadcházející a zpevnûní t˘mu. „Ten t˘m má dobré jádro, ale sezónû skuteãnû o hodnû. „Musíme potvrdit kvalividím tady i nedostatky,“ fiíká Koãí. Tomu v sestavû tu a dobré umístûní A t˘mu, i zvednout ty dal‰í. To chybí pfiedev‰ím rychlí a ostfií krajní záloÏníci nebude jednoduché, ale vûfiím, Ïe uspûjeme,“ dodává MakoÀ. a uvítal by i pfiíchod ‰piãkového útoãníka. FK Baník Sokolov odehrál v uplynul˘ch mû„V souãasné dobû jiÏ máme vytipováno asi sedm perspektivních hráãÛ. Uvidíme ale, jak to sících svou první sezónu v druhé nejvy‰‰í soutûÏi dopadne v pfiípravû,“ shrnuje trenér, kter˘ zároveÀ poté, co se t˘mu díky podpofie Sokolovské uhelné pfiipou‰tí, Ïe by se na soupisce A t˘mu mohli v bu- podafiilo získat soutûÏ od Pardubic. Po celkem nedoucnosti objevit i nûktefií z mlad˘ch odchovancÛ ‰Èastném startu a propadu na samé dno tabulky se situace otoãila po v˘hfie nad Bystrcí v Brnû. Náklubu. Právû vût‰í spolupráce s mládeÏí je i stûÏej- slednû t˘m vystoupal aÏ na ‰estou pfiíãku soutûÏe, ním bodem, kolem kterého se bude toãit leto‰ní kde zakonãil se ztrátou 18 bodÛ na vítûznou Viksezóna v Baníku. Postavení mládeÏnick˘ch t˘mÛ torii ÎiÏkov. Vynikajícím zápasÛm ostatnû odpovídala je v soutûÏích znaãnû nevyrovnané a neumoÏÀuje tak udrÏení úrovnû hráãÛ pfii prÛchodu jednotliv˘- i atmosféra na stadiónu. Klub se totiÏ mÛÏe stabilmi kategoriemi. „TakÏe v tomto smûru nás ãeká nû chlubit jednou z nejvy‰‰ích náv‰tûvností v souje‰tû velk˘ kus práce,“ pfiiznává ‰éf klubu Pavel tûÏi, kdy na domácí zápasy chodí v prÛmûru témûfi MakoÀ. „Prioritou v tomto ohledu pak jedno- dva tisíce lidí. Ti v‰ichni se tak mohou tû‰it na jed-
nu zásadní novinku. Aby klub podpofiil právû tyto skladní fanou‰ky, zlevní pro sezónu 2007 - 08 permanentky. A to na 300 korun za celou sezónu. Více informací o dûní v klubu najdete na jeho webov˘ch stránkách www.fksokolov.cz (red)
17. 7. 2007 Sokolov - Staré námûstí Tel.: 352 324 714 GOTHIC TEUFEL Koncert a stfiedovûká hudba s tancem. Od 16.00 hodin 18. 7. 2007 Sokolov terasa kinokavárny Alfa v Mûstském kulturním domû Tel.: 352 622 133, 352 324 715 TRIALOG JAZZ Koncert jazzové skupiny. Od 18.00 hodin 18. 7. 2007 Karlovy Vary - Hvûzdárna Tel.: 353 225 772 NA K¤ÍDLECH LABUTù A ORLA Pozorování noãní oblohy pro dospûlé a dûti od 9 let. Program je zamûfien na odbornûj‰í seznámení s objekty noãní oblohy. Od 22.00 hodin 19. 7. 2007 Mariánské Láznû - Mûstské divadlo Tel.: 354 622 036, 354 622 474 TO JSEM JÁ!!! Koncert - Recitál Renaty Drösslerové, ãeské hereãky a muzikálové zpûvaãky, která je právem naz˘vána „knûÏnou ‰ansonu“, zpívající ‰lágry Marlene Dietrich. Klavírní doprovod: Jifií Pazour. Od 19.30 hodin
Z Baníku Sokolov aÏ do reprezentace Doslova historick˘ úspûch má za sebou fotbalov˘ Baník Sokolov. Úplnû poprvé se totiÏ mÛÏe pochlubit i vlastním zástupcem v reprezentaci. Tím se stala opora domácí branky, dvaadvacetilet˘ obdivovatel Buffona a kufiecích steakÛ Josef Kubásek. Jeho zafiazení do národního t˘mu juniorÛ do 21 let je pfiedev‰ím velkou motivací pro mladé zaãínající hráãe a jednoznaãn˘m dÛkazem, Ïe cesta na fotbalov˘ Olymp vede i pfies FK Baník Sokolov. (foto Marsfoto - Markéta Koneãná)
Loket pfiivítá motokrosovou elitu Ti nejlep‰í motokrosoví závodníci se po roce opût sjedou do Lokte. Od 28. do 29. ãervence se totiÏ na tamní trati pojede 11. závod seriálu mistrovství svûta ve tfiídách MX1 a MX2. Milovníci tohoto sportu se tak mohou tû‰it jak na vedoucího jezdce seriálu Joshuu Coppinse, tak na fiadu dal‰ích zvuãn˘ch jmen. Chybût by pak mezi nimi nemûli ani domácí jezdci. V sobotní ãásti zaãnou od ranních hodin volné tréninky, na které následnû naváÏí kvalifikaãní závody. Veãer pak na náv‰tûvníky ãeká kulturní program zakonãen˘ velk˘m ohÀostrojem a laserovou show. To hlavní ale vypukne v nedûli, kdy po za-
Z KULTURY A SPORTU
hfiívacích tréninkov˘ch jízdách odstartuje tûsnû pfied dvanáctou hodinou první závod v kategorii MX2, po kterém bude následovat elitní kategorie MX1. Ceny vstupného jsou pro nedûli, kdy probûhne závod Grand Prix, stanoveny na 500, na oba dny pak na 700 korun. V˘razná sleva je i letos nastavena pro dûti. Ty od 120 cm a do 15 let zaplatí pouh˘ch sto korun. Bliωí informace o programu závodÛ i cenách vstupenek najdete na adrese: www.loketmx.com Motokrosové závody v Lokti probíhají dlouhodobû za podpory spoleãnosti Sokolovská uhelná, která je hlavním partnerem trati. (red)
20. 7. 2007 Beãov nad Teplou - Hfii‰tû TJ Slavoj Tel.: 777 092 122 ROCK NIGHT Festival rockov˘ch kapel, koncert. Vystoupí: Uriah Heep Revival, Judas Priest Revival Praha, Ozzy Osbourne Revival Praha, Coda, Walda Gang a Vláìa ·afránek. MoÏnost ubytování v pfiilehlém kempu. Od 20.00 hodin 28. 7. 2007 A‰ - Po‰tovní námûstí Tel.: 354 525 015 TRIO MIRIAM Koncert - Trio Miriam (keyboard, housle, flétna). Pofiádá ZU· A‰ + mûsto A‰. Od 15.00 hodin 28. 7. 2007 Kyn‰perk nad Ohfií - celé mûsto Tel.: 352 683 145, 602 833 596 DEN OH¤E Kulturnû-sportovní odpoledne pro celou rodinu - dûtské soutûÏe, vodácké závody, rybáfiská technika, tfii kapely, vatra Ohfie, ohÀostroj. Pofiadatel - Miroslav Volf. Od 14.00 do 24.00 hodin 28. 7. 2007 Franti‰kovy Láznû - ·v˘carsk˘ dvÛr Tel.: 354 202 277 VERNISÁÎ V¯STAVY: PAVEL CUPÁK + JOSEF FLEISCHMANN V˘stava obrazÛ a plastik v˘tvarníkÛ Pavla Cupáka a Josefa Fleischmanna, která bude trvat do 6. 10. 2007. Od 15.00 hodin 3. 8. 2007 Cheb - Hotel Ronak (areál campu) Tel.: 354 436 899 XAVIER BAUMAXA Folkov˘ koncert nové hvûzdy ãeského folku (litvínovsk˘ písniãkáfi, showman, performer, básník a provokatér). Od 20.00 hodin 4. 8. 2007 Cheb - Areál Krajinné v˘stavy v Poohfií (pfiírodní amfiteátr) Tel.: 354 440 302, 354 440 111 O BUBÁCÍCH A HASTRMANECH Divadelní zpracování pohádky Josefa Lady Od 15.00 hodin 4. - 5. 8. 2007 Sokolov - Stadion TJ Baník Tel.: 777 740 351, 607 726 375 SOKOLOVSK¯ FFF DESETIBOJ SoutûÏ: Desetiboj - Ïeny, Desetiboj - muÏi. Od 15.00 hodin 4. 8. 2007 Chodov - Kostel sv. Vavfiince Tel.: 352 665 330 VARHANNÍ RECITÁL JANA DOLEÎELA Koncert KPH. Vystoupí: Jan DoleÏal - varhany. Od 17.00 hodin 4. 8. 2007 Karlovy Vary - Restaurace Malé Versailles Tel.: 353 228 097 SWING STUDIO KARLOVY VARY Koncert oblíbené karlovarské hudební skupiny SWING STUDIO Karlovy Vary. Jazz, swing aj. Od 20.00 hodin 4. 8. 2007 Ostrov - Horní hrad (Hauen‰tejn) Tel.: 774 161 714, 775 128 820 NOâNÍ PROHLÍDKA Oblíbená hradní akce, pfii níÏ uvidíte star˘ hrad v novém svûtle a usly‰íte dávné pfiíbûhy v neobvyklém podání Viktora Braunreitera. Hrad samotn˘ pak oÏiví spolek ‰ermífiÛ Savioli a ohnivci ze skupiny Almasapejama. Od 21.00 hodin
Pod hradem o cenû Pod loketsk˘m hradem se smlouvalo o cenu nevûsty. Premiérov˘m pfiedstavením leto‰ní pfiehlídky Loketské kulturní léto totiÏ nebylo nic jiného, neÏ opera Bedfiicha Smetany Prodaná nevûsta. Na snímku generální zkou‰ka pfiedstavení (foto SU)
Do Lokte se po roce vrací ‰piãka svûtového motokrosu
(ilustraãní foto SU)
9. 8. 2007 Franti‰kovy Láznû - Divadlo BoÏeny Nûmcové Tel.: 354 207 440-1, 354 542 641 JÁRINKY Koncert dámské krojové kapely. Od 19.30 hodin
• ·éfredaktor: Ing. Radim Kamler • Redakãní rada: pfiedseda – Ing. Jifií Radosta, ãlenové – Ing. Josef Michalsk˘, Vladislav Podrack˘ • Adresa redakce: Kanceláfi G¤, Staré námûstí 69, 356 00 Sokolov • Kontakty:
[email protected] • Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 • Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. • Registrace: MK âR E 12592
