číslo 7–8/2008, ročník 13 V˘sledky tûÏby uhlí za ãerven 2008 Na velkolomu Jifií bylo v ãervnu vytûÏeno 570,8 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 72,6 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûÏba 643,4 tisíc tun uhlí. (red)
Vfiesová stabilizuje rozvodnou síÈ, poptávka po energii v˘raznû roste Za rÛstem spotfieby stojí boom v˘stavby logistick˘ch a obchodních center i domácností
V˘roba elektrické energie za ãerven 2008 V ãervnu vyrobila teplárna 105,5 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 156,9 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v ãervnu vyrobeno 262,4 tisíce MWh elektrické energie. (red)
V˘sledky tûÏby uhlí za ãervenec 2008 Na velkolomu Jifií bylo v ãervenci vytûÏeno 495,5 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 85,4 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûÏba 580,9 tisíc tun uhlí. (red)
V˘roba elektrické energie za ãervenec 2008 V ãervenci vyrobila teplárna 101 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 101,1 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v ãervenci vyrobeno 202,1 tisíce MWh elektrické energie. (red)
5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2
5,19 %
1.– 7. 2006
5,1 Pfiedpoklad pro rok 2008 4,8 %
5,0
4,96 %
1.– 7. 2007
4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2
4,22 % 1.– 7. 2008
www.suas.cz
Klimatizace na vzestupu „Pfiímo úmûrnû se spotfiebou v letních mûsících se tak zvy‰uje i poptávka po podpÛrn˘ch sluÏbách, které poskytuje v rámci domácí energetické pfienosové soustavy na‰e paroplynová elektrárna ve Vfiesové,“ potvrzuje Pavel Homola, fieditel divize Zpracování spoleãnosti Sokolovská uhelná. V tomto smûru je na‰e elektrárna nejv˘znamnûj‰ím zdrojem v âeské republice. Aãkoliv paroplynov˘ch zdrojÛ je v zemi celkem pût, z toho ãtyfii jsou v takzvané studené záloze. Pouze Vfiesová je stabilnû v provozu. Pokud tedy není bilance v˘roby a spotfieby v rozvodné síti vyváÏená, vyrovnává se nejãastûji právû v˘konem paroplynové elektrárny Vfiesová. „Na rozdíl od jin˘ch klasick˘ch zdrojÛ je totiÏ schopna najet témûfi okamÏitû do plného v˘-
Elektrárnám chybí voda „KdyÏ k tomu pfiipoãteme sníÏenou v˘robu elektrické energie bûhem letních mûsícÛ, dostaneme zákonitû v˘sledek v podobû nedostatku elektfiiny,“ fiíká Homola. Pfiíãinou jsou, vedle spotfieby, nutné odstávky elektráren pro preventivní plánovanou údrÏbu, kdy ze tfií desítek zdrojÛ v zemi stabilnû funguje maximálnû polovina. Z evropského mûfiítka pak situaci komplikují i odstávky francouzsk˘ch jadern˘ch elektráren, které jsou chlazeny vodou z pfiírodních zdrojÛ, a té se v poslední dobû bûhem léta nedostává. „Na rozdíl od Francie nebo Polska se ale u ãesk˘ch elektráren, vãetnû Vfiesové, projektovalo chlazení vÏdy pomocí uzavfien˘ch okruhÛ. TakÏe tyto problémy na‰tûstí nemáme,“ konstatuje fieditel divize Zpracování.
Celkem 22 756,1 GWh Z toho: PE 18 897,9 GWh PPE+PSE 2 647,4 GWh VE 1 083,9 GWh VTE 125,1 GWh SLE 1,8 GWh
Celkem 65 442,2 GWh Z toho: PE 37 830,3 GWh VE 1 439,8 GWh JE 26 172,1 GWh VTE 0,0 GWh
V˘roba elektfiiny brutto 88 198,3 GWh Tuzemská spotfieba elektfiiny brutto 72 045,2 GWh Tuzemská spotfieba elektfiiny netto 59 752,7 GWh Velkoodbûr elektfiiny (z úrovnû vvn + vn + úãelová spotfieba) (9 517,2 + 23 234,3 + 2 958,6 = 35 710,1 GWh)
5,9
Ostatní v˘robci elektfiiny
Maloodbûr elektfiiny (domácnosti + podnikatelé) (14 645,8 + 7 918,7 = 22 564,5 GWh)
6,0
Struktura zdrojÛ a spotfieby v ES âR 2007
Ostatní spotfieba energetického sektoru - spotfieba na pfieãerpání PVE (2 070,6 - 592,4 = 1 478,2 GWh)
Spotfieba elektrické energie v âeské republice rok od roku roste. I pfies zavádûní úsporn˘ch technologií v domácnostech i prÛmyslu tak odbûr v letních obdobích jiÏ témûfi vyrovnal zimní spotfiebu vzhledem k disponibilitû v˘robní základny. Zatímco v roce 1997 se v âR vyrobilo celkovû 64,5 GWh elektfiiny, loni to bylo jiÏ více neÏ 88 GWh. Témûfi tfietina z toho se pfiitom spotfiebovala bûhem léta.
konu a oproti vodním elektrárnám, které jsou dal‰ím v˘znamn˘m stabilizaãním prvkem, umí tento v˘kon drÏet po nezbytnû dlouhou dobu,“ vysvûtluje Homola. Dal‰í pfiíãinou rÛstu v˘znamu Vfiesové je masivní v˘stavba klimatizovan˘ch logistick˘ch a obchodních center i celkov˘ rozvoj prÛmyslu, kter˘ zvy‰uje spotfiebu elektrické energie i v letních mûsících. Klimatizace jsou navíc stále ãastûj‰í i v domácnostech.
Vlastní spotfieba na v˘robu elektfiiny + ztráty v sítích + spotfieba na pfieãerpání PVE (6 785,7 + 4 914,5 + 592,4 = 12 292,6 GWh)
Leteck˘ snímek zpracovatelské ãásti ve Vfiesové. V popfiedí paroplynová elektrárna Foto SU
Saldo zahraniãí (dovoz - v˘voz) - 16 153,1 GWh
Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aÏ ãervenec 2008 ve srovnání se stejn˘m obdobím let 2006 a 2007
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
PRACOVNÍHO JUBILEA V SRPNU 2008 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Ing. Anãinec Jifií Úsek obchodního fieditele Fonferko Jan Divize Zpracování Ing. Hetto Pavel Úsek obchodního fieditele Ing. Hudák Miroslav Úsek generálního fieditele Neruda Robert Divize SluÏby Neumannová Alena Divize DruÏba Volková Stanislava Úsek v˘robního fieditele 25 let v SU Bare‰ová Jitka Divize SluÏby Ing. Bochenek Richard Divize Jifií Dragoun Václav Divize Jifií Ing. Horník Jifií Úsek technického fieditele Koãi‰ová Kvûtoslava Divize Zpracování Kolafiík Pavel Divize Jifií Kostolány Jaroslav Divize DruÏba Krbová Ivana Úsek personálního fieditele Lemermanová Hana Divize SluÏby Muãka Miloslav Divize Jifií Ing. Pleyer Petr Divize Jifií Stachová Ivana Úsek obchodního fieditele Star˘ Bohumil Divize DruÏba Syrová Jana Úsek personálního fieditele Tempelová Jifiina Divize Zpracování Vlasák Hynek Úsek personálního fieditele 30 let v SU Kindl Rostislav Divize Jifií Pospí‰il Adolf Divize DruÏba Uzlíková Vûra Divize Jifií Velek Josef Divize Jifií 35 let v SU Manders Kurt Divize SluÏby Rychl˘ Vladimír Divize SluÏby ·tûpán Boleslav Divize SluÏby 40 let v SU Holovsk˘ Roman Divize SluÏby Kovacs Jaroslav Divize Jifií Mico Milan Divize DruÏba Rambousek Vladimír Divize SluÏby V‰em jmenovan˘m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s. mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 2. 7. 2008
tfiebné kvalitû aÏ do zásuvek v domácnostech. Na rozdíl od jin˘ch médií jako je plyn nebo ropa totiÏ elektfiinu nelze ve vût‰ím mnoÏství skladovat. „Aby si to ãlovûk vÛbec dovedl pfiedstavit, musí nejdfiív vûdût, Ïe rozvodné sítû v celé Evropû jsou kompletnû propojené,“ fiíká Homola. Nejjednodu‰‰í je pfiirovnání k obrovskému mnoÏství spojen˘ch nádob, ve kter˘ch je nutné udrÏet stejnou hladinu. To znamená, Ïe nestaãí jen zajistit potfiebné mnoÏství elektfiiny v jedné zemi, ale na celém kontinentu. I proto existuje vedle národních také celoevropsk˘ energetick˘ dispeãink, kter˘ sídlí v Polsku. Ten nበnárodní pak v Praze.
Je‰tû vût‰ím problémem pak je stárnoucí v˘robní základna v Evropû. Vût‰ina elektráren na kontinentu, âeskou republiku nevyjímaje, totiÏ vznikla v období 60. let minulého století a nachází se na konci své Ïivotnosti. V˘jimkou je pouze nûkolik moderních zdrojÛ jako je paroplynová elektrárna ve Vfiesové. Pokud tedy nedojde v budoucnosti k razantním investicím do nov˘ch zdrojÛ, bude nedostatek elektfiiny je‰tû vût‰í. A nejen v letních mûsících. Dostat proud do zásuvky Nejde pfiitom jen o samotné zdroje. Velmi sloÏit˘ je i proces samotné regulace sítû tak, aby se elektfiina ze zdrojÛ dostala v pofiádku a po-
Tuzemská spotfieba elektfiiny netto 2003 2004 [GWh] [GWh] 1 5 472,6 5 559,8 2 5 033,4 5 072,2 3 4 965,6 5 287,2 4 4 526,2 4 514,9 5 4 018,7 4 359,5 6 3 874,0 4 064,0 7 3 850,6 3 914,4 8 3 888,4 4 040,8 9 4 096,3 4 238,7 10 4 856,3 4 795,5 11 4 969,7 5 146,2 12 5 229,5 5 397,9 Celkem 54 781,3 56 391,1
04/03 [%] 101,7 100,8 106,5 99,8 108,5 104,9 101,7 103,9 103,5 98,7 103,6 103,2 103,0
Mûsíc
2005 [GWh] 5 507,6 5 234,6 5 414,3 4 634,4 4 482,3 4 211,3 3 986,9 4 248,3 4 317,5 4 839,1 5 284,7 5 512,8 57 673,8
05/04 [%] 101,6 103,2 102,4 102,6 102,8 103,6 101,9 105,1 101,9 100,9 102,7 102,1 102,3
2006 [GWh] 6 089,5 5 395,4 5 689,6 4 744,3 4 530,3 4 409,0 4 227,1 4 366,5 4 391,9 4 912,5 5 331,6 5 331,9 59 419,6
06/05 [%] 110,6 103,1 105,1 102,4 101,1 104,7 106,0 102,8 101,7 101,5 100,9 96,7 103,0
2007 [GWh] 5 539,4 5 087,0 5 428,4 4 703,4 4 670,7 4 456,6 4 339,8 4 436,0 4 571,7 5 203,5 5 646,4 5 669,8 59 752,7
07/06 [%] 91,0 94,3 95,4 99,1 103,1 101,1 102,7 101,6 104,1 105,9 105,9 106,3 100,8
[GWh]
7 000
PRACOVNÍHO JUBILEA V ZÁ¤Í 2008 DOSAHUJÍ:
6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000
20 let v SU Bíl˘ Josef Divize Jifií Koller Jozef Divize DruÏba Ing. Kotous Karel Úsek ekonomického fieditele Matys Jaroslav Divize DruÏba Plemeníková Ivana Úsek ekonomického fieditele Srbová Blanka Divize Jifií 25 let v SU Ausficír Petr Divize Jifií Drápal Miroslav Divize Jifií DráÏìansk˘ Jifií Divize DruÏba Drechsler Václav Divize Jifií Dunda Lubo‰ Divize Jifií Dvofiáková Jifiina Správa AS Kopecká Ludvika Úsek personálního fieditele Murín Karel Divize DruÏba Paroulková Ivana Úsek obchodního fieditele Rajturová Alena Divize SluÏby ¤íha Ladislav Divize DruÏba ·ádková Eva Divize Jifií Valentová Vûra Úsek personálního fieditele Ing. Závora Vladislav Úsek technického fieditele 30 let v SU Bene‰ová Alena Divize SluÏby Budafi Jaroslav Divize SluÏby Kucha Jaroslav Divize DruÏba Mika Jan Divize DruÏba Penia‰ko Franti‰ek Divize Jifií ·tatská Eva Divize Zpracování V‰oláková Marcela Divize Jifií 35 let v SU âerná Zuzana Divize Zpracování Hejl Miroslav Divize Jifií Murcek Josef Divize DruÏba Perner Imrich Divize Jifií Tu‰ková Bohuslava Divize Jifií Ing. Vere‰ Petr Divize Jifií 40 let v SU Král Zdenûk Divize DruÏba Krieglstein Franti‰ek Divize DruÏba Lédl Milan Divize DruÏba Sucharda Jifií Divize Zpracování ·paãek Libor Divize DruÏba Ulman Josef Divize DruÏba V‰em jmenovan˘m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s. mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 4. 8. 2008
2
0
1
2 2005
3 2006
4
5
6
2007
7
8
9
10
11
12 mûsíc v roce
Zdroj: Energetick˘ regulaãní úfiad, Roãní zpráva o provozu ES âR 2007
„S pfiedstihem mnoha mûsícÛ národní i evropské dispeãinky vypracovávají modely vycházející z pfiedchozích let, které odhadují spotfiebu elektrické energie. Do toho se zapoãítávají dlouhodobé prognózy ve v˘robû, spotfiebû, indexu rÛstu prÛmyslu, poãítá se s domácnostmi, vlivem poãasí na spotfiebu elektfiiny, plánované odstávky elektráren, opravy vedení vysokého napûtí a podobnû,“ vypoãítává Homola jednotlivé faktory, které plán zahrnuje. Na základû této roãní pfiípravy pak vznikají mûsíãní plány, a následnû jiÏ dispeãinky reagují na situaci v síti v reálném ãase. Energetika na dálkové ovládání „Vfiesová tak je, stejnû jako ostatní elektrárny u nás, zapojena do automatického dálkového fiízení dispeãinku âeské pfienosové soustavy v Praze. Ten mÛÏe fiídit dálkovû celou elektrárnu po jednotliv˘ch blocích, a v pfiípadû zmûn v síti vysílá signál jednotliv˘m elektrárnám ke zv˘‰ení, nebo naopak sníÏení v˘konu,“ konstatuje fieditel divize Zpracování. Pokud jde o nevyrovnanou bilanci v síti, tak vût‰inou tyto povely mífií právû do Vfiesové. Zatímco atomová elektrárna je schopna zmûny regulovaného v˘konu pfiibliÏnû o 15 % v horizontu nûkolika hodin, a uhelná pfiibliÏnû 25 %, elektrárna ve Vfiesové je schopna bûhem nûkolika minut zmûnit v˘kon aÏ o 50 %. Lep‰í jsou uÏ jen vodní elektrárny, ale ty se kvÛli krátkodobosti zmûny v˘konu nechávají v záloze jako poslední moÏnost jak zachránit situaci v rozvodné síti. Proã je to ale právû elektrárna Sokolovské uhelné ve Vfiesová, která je klíãovou pro vyrovnávání bilance v rozvodné síti, aãkoliv v zemi jsou i dal‰í ãtyfii paroplynové elektrárny? Jednak je ze v‰ech nejv˘konnûj‰í, a navíc také nejekonomiãtûj‰í. „Ty ostatní totiÏ vyuÏívají jako zdroj pro v˘robu elektrické energie zemního plynu. Ten je ale rok od roku draωí. I proto je ekonomiãtûj‰í tyto zdroje drÏet odstavené, a pouÏívat jen ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech,“ shrnuje situaci Homola. Vfiesová na rozdíl od nich vyuÏívá takzvaného energetického plynu, kter˘ se vyrábí tlakov˘m zplyÀováním hnûdého uhlí. Tím pádem mÛÏe b˘t v provozu neustále.
Lom posílil pásovou pfiepravu uhlí Investice souvisí se zmûnou pozice sloje. Délka pásÛ uÏ je témûfi kilometr V˘stavba nov˘ch pohánûcích stanic a prodlouÏení pásov˘ch dopravníkÛ dokonãují v tûchto dnech v lomu Jifií spoleãnosti Sokolovská uhelná ve Vintífiovû. Stavba je nejv˘znamnûj‰í investicí realizovanou v lomu bûhem leto‰ního roku. „Celkovû se prodlouÏení t˘ká ãtyfi sbûrn˘ch linek a hlavní dÛvody proã k takto velké investici dochází jsou hned tfii,“ vysvûtluje Radovan Zima, vedoucí sekce TûÏba uhlí divize Jifií Sokolovské uhelné. Uhelná sloj smûrem k Sokolovu totiÏ zatáãí jiÏním smûrem. Jde sice o odklon o pouh˘ch nûkolik stupÀÛ, ale pfii vzdálenosti pÛl kilometru uÏ jde o znaãn˘ posun, kter˘ by se stávajícími trasami nebylo moÏné obslouÏit. Druh˘m dÛvodem je vyhnutí se tvrd˘m polohám, které souvisí s existencí takzvané Lipnické poruchy. Jejich odtûÏení by bylo nejen technicky nároãné, ale zároveÀ i neekonomické. „Zásadní pak je, Ïe stávající sbûrné linky by to dnes uÏ ani neutáhly. Jejich délka se totiÏ blíÏí k jednomu kilometru,“ fiíká Zima. Realizace stavby byla zajímavá pfiedev‰ím v tom smûru, Ïe ãásteãnû probíhala za plného provozu. Hlavní konstrukãní díly se namontovaly za plného provozu pfiímo nad je-
doucí pasovku, a k samotnému propojení linek pak do‰lo aÏ v prÛbûhu letní odstávky. Hlavním dodavatelem stavby je severoãeská spoleãnost Klement, ãásteãnû se na realizaci podílí také jednotlivé divize Sokolovské uhelné. Po technologické stránce pouÏité fie‰ení nijak nevyboãuje ze stávajících pásov˘ch dopravníkÛ a pohánûcích stanic v lomu. „Dali jsme pfiednost osvûdãenému fie‰ení, které
V˘stavba prodlouÏení pásov˘ch dopravníkÛ v lomu Jifií Foto SU
známe, a je plnû funkãní jak z hlediska ãi‰tûní, tak bezobsluÏnosti provozu,“ dodává Zima s tím, Ïe i novû budované prodlouÏení linek bude fiízeno automaticky s moÏností pfievzetí manuální kontroly.
www.suas.cz
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
Generátorovna ve Vfiesové dostane uÏ za rok moderní fiídicí systém Ruãní obsluha se stane minulostí. Nová technologie s sebou pfiinese i vy‰‰í bezpeãnost Doslova zásadní zmûny ãekají v nadcházejícím roce generátorovnu Sokolovské uhelné ve Vfiesové. Technologie, která roãnû vyrobí více neÏ miliardu metrÛ krychlov˘ch energetického plynu pro nedalekou paroplynovou elektrárnu, totiÏ projde zásadní modernizací. Bûhem ní obdrÏí nov˘ ‰piãkov˘ fiídicí systém. „V souãasné dobû jsou v generátorovnû osazeny pfiístroje ze 70. let minulého století, které doplÀuje systém sbûru dat z poãátku 90. let,“ fiíká Pfiemysl Stu‰ka, vedoucí technik sekce Investice. To s sebou pfiiná‰í hned nûkolik problémÛ pfii fiízení provozu. Tím prvním je, Ïe systém sbûru dat sice vyhodnocuje co se v jednotliv˘ch ãástech technologie odehrává, ale neumí zasahovat do samotného fiízení v˘roby. „V dÛsledku tak nûkdo musí do procesu zasáhnout pfies separátní fiídicí systém, nebo dokonce ãasto i dojít na místo a otoãit nûkde pfiíslu‰n˘m kohoutem. Pak zavolat zda jím
otoãil dost, a pfiípadnû ho je‰tû doregulovat,“ vysvûtluje Stu‰ka. Navíc pro témûfi dvacet let star˘ systém sbûru dat uÏ dnes neexistuje technická podpora, a tím pádem nelze poãítat s jeho dal‰ím rozvojem tak, jak se na trhu objevují nové modernûj‰í mûfiicí a regulaãní pfiístroje. To v‰e by se ale mûlo do roku 2010 stát minulostí. V rámci investice totiÏ budou nahrazeny souãasné ruãnû obsluhované ãásti nov˘mi s dálkov˘m ovládáním. A stejnû tak budou na fiídicí systém napojeny i mûfiicí pfiístroje. „TakÏe odpadne potfieba ruãní regulace, a navíc se zv˘‰í i bezpeãnost celé v˘roby. Samotn˘ fiídicí systém bude kvÛli bezpeãnosti zdvojen˘, a k nûmu pfiibude jako nadstavba i samostatn˘ bezpeãnostní systém ESD. Ten dokáÏe v pfiípadû potfieby zasáhnout do procesu v˘roby energoplynu, pfiípadnû ji zcela zastavit a zcela minimalizovat riziko pfiípadné havárie.“
V souãasné dobû je vypracovávána realizaãní dokumentace k investici. Pokud probûhne v˘bûrové fiízení na dodavatele stavby hladce, první práce odstartují za plného provozu generátorovny uÏ na jafie 2009, a dokonãeny budou pfiibliÏnû o rok pozdûji. Investice je rozãlenûna do instalace samotného fiídicího systému a následného pfiipojení jednoho generátoru. Tûch je v kaÏdé ze dvou generátoroven celkem 13, a budou pfiipojovány následnû po vyladûní prvního z nich. Plné spu‰tûní nového fiídicího systému je pak naplánováno v rámci fiádné odstávky Star˘ fiídicí systém brzy nahradí ‰piãková technologie na rok 2010. Foto SU
Odstartovala generálka dal‰ího tûÏního stroje Dal‰í, v pofiadí uÏ tfietí kolesové r˘padlo typu KU 300/S z lomu Jifií ve Vintífiovû projde generální opravou. V jejím rámci se technologie slouÏící k dob˘vání hnûdého uhlí doãká hned nûkolika zásadních zmûn „Pfiedev‰ím dojde k vybavení r˘padla nov˘m fiídicím systémem a nahrazení pÛvodního soustrojí Wart - Leonhard mûniãi Siemens,“ fiíká Radovan Zima, vedoucí sekce TûÏba uhlí divize Jifií Sokolovské uhelné. Obû tyto zmûny pfiinesou pfiedev‰ím zlep‰ení provozní bezpeãnosti, kdy bude mít obsluha k dispozici mnohem pfiesnûj‰í údaje i jejich vyhodnocení nezbytné pro rozhodování o dal‰ím postupu tûÏby. Celkovû bude po generální opravû r˘padlo vybaveno natolik, Ïe by teoreticky mohlo b˘t schopno i zcela samostatného provozu bez zásahu obsluhy. Do systému lze totiÏ zaãlenit napfiíklad systém GPS a dal‰í technologie. „Nicménû souãasné pfiedpisy takov˘ provoz neumoÏÀují, takÏe i pfies vybavení tím nejmodernûj‰ím fiídicím systémem bude pro jeho provoz nadále nutná pfiítomnost ãlovûka.“ Stejn˘m systémem bude v následují-
Generální oprava kolesového r˘padla KU 300.1A/5 na montáÏním místû Marie v Královském Pofiíãí Foto SU cích letech vybaveno i zb˘vajících pût kolesov˘ch r˘padel v lomu, stejnû jako strojÛ pracujících v nedalekém lomu DruÏba. Na fiadu by tak mûla pfiijít roãnû generální oprava vÏdy jednoho r˘padla, která zabere pfiibliÏnû osm mûsícÛ. Jejich v˘sledkem by mûlo b˘t prodlouÏení Ïivotnosti v‰ech celkÛ aÏ do úplného vyuhlení loÏiska. Jednou ze zajímavostí generálních oprav kolesov˘ch r˘padel v lomu Jifií je jejich transport. Opravy, realizované spoleãností Sokolovské strojírny totiÏ probíhají na
montáÏním místû Marie u Královského Pofiíãí. V praxi to znamená, Ïe r˘padla musí ze své pozice absolvovat velmi nároãn˘ transport po vlastní ose v délce kolem pûti kilometrÛ.
Unikátní technologie v dolech V provozech Sokolovské uhelné lze ãasto vidût i zajímavá technická fie‰ení, která nikde jinde nenajdete. Zrodila se totiÏ na základû zku‰eností z provozÛ ve zdej‰ích tûÏebních provozech a pro jejich potfiebu také byla vyrobena. Jednou z nich je i neobvyklá hydraulická ‰krabka (na snímku), která je v lomu Jifií pouÏívána k ãi‰tûní prostoru pod pasov˘mi dopravníky. Foto SU
www.suas.cz
KrádeÏí ve firmû dlouhodobû ub˘vá Ke sniÏování kriminality pfiispívá ‰piãková technika i spolupráce s policií. Poãet krádeÏí v provozech Sokolovské uhelné dlouhodobû klesá. Nejv˘znamnûj‰í úbytek pfiinesly pfiedev‰ím poslední tfii roky. „Je to dané tím, Ïe od té doby se v˘raznû zpfiísnila nûkterá preventivní opatfiení,“ vysvûtluje Jan Smolka, fieditel divize SluÏby s tím, Ïe jde jak o technická, tak personální opatfiení. V˘znamnou roli pak sehrávají také technické prostfiedky. „V uplynul˘ch letech do‰lo napfiíklad k v˘znamnému roz‰ífiení instalací satelitního systému GPS na firemní nákladní i osobní vozidla,“ fiíká Smolka. To nejen Ïe sníÏilo riziko jejich vyuÏití pro pfiípadné krádeÏe, ale také jejich zneuÏívání pro soukromé úãely. Velkou roli pak sehrála i intenzivní spolupráce firmy i jí najaté bezpeãností agentury se státní policií. Ta se projevila napfiíklad pfii jediném leto‰ním vût‰ím zásahu, kdy se skupina zamûstnancÛ pokusila krást naftu z firemních vozidel. „Díky této spolupráci se podafiilo tyto ãtyfii fiidiãe odhalit, zadrÏet a proti jednomu je v tûchto dnech jiÏ vzneseno obvinûní,“ uvádí fieditel divize SluÏby. Pfiesto se jim v pomûrnû krátké dobû podafiilo spáchat ‰kodu ve v˘‰i pfiibliÏnû 170 tisíc korun. Aãkoliv jde rozsahem o ojedinûl˘ pfiípad, i na nûj bude firma v rámci bezpeãnostních opatfiení reagovat. Dal‰í preventivní krok by tak mûl zabránit uÏ jen pouhé my‰lence na krádeÏ firemních pohonn˘ch hmot. Ty totiÏ budou speciálnû obarvené. „TakÏe je nebude moÏné zamûnit s Ïádn˘mi jin˘mi. Navíc budou také mnohem ãastûji prÛbûÏnû kontrolována i stojící soukromá vozidla a technika externích firem v dolovém území,“ dodává Smolka s tím, Ïe i v pfiípadû dolÛ rozhoduje pfiíleÏitost, která dûlá zlodûje. „A na‰í snahou je nikomu ji nedávat.“
3
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
¤idiãi motorov˘ch vozidel v Sokolovské uhelné DÛleÏité je umût ãíst terén, a vûdût, co zdánlivû pevná zemû mÛÏe skr˘vat pod povrchem 1
PfiibliÏnû pÛl druhé stovky. Takov˘ je poãet zamûstnancÛ Sokolovské uhelné, ktefií si ke svému jménu mohou pfiidat pfiívlastek profesionální fiidiã motorov˘ch vozidel. Dal‰ích zhruba pût stovek pracovníkÛ firmy pak za volant usedá pfiíleÏitostnû v rámci v˘konu jiného povolání. Mezi jedno z v˘razn˘ch specifik práce fiidiãÛ v rámci Sokolovské uhelné patfií pfiedev‰ím rozmanitost jejich zábûru. Ten se totiÏ pohybuje od osobních automobilÛ pfies nákladní vozy rÛzné tonáÏe nebo pfiepravu osob aÏ k ne zcela obvykl˘m speciálÛm. „Asi nejzásadnûj‰í pak je to, Ïe se na‰i fiidiãi dost ãasto vedle silnice dostanou také do terénu. A to jak pfiímo v lomech, tak tfieba na v˘sypkách a rekul4 tivovan˘ch plochách,“ fiíká Libor ·karda, vedoucí centrálního dispeãinku firemní autodopravy. To si vyÏaduje pfiedev‰ím speciální za‰kolení, protoÏe pfied nástupem do provozÛ Sokolovské uhelné se s tak nároãn˘mi podmínkami setkal jen málokdo. 5
4
„Podle pfiedchozí praxe pak takov˘ zácvik trvá od dvou t˘dnÛ do mûsíce,” vysvûtluje ·karda. Bûhem této doby se fiidiã seznámí s provozy firmy, a nauãí se ãíst rozmanit˘ a místy záludn˘ terén. „¤idiã má totiÏ zodpovûdnost za to, jak kterou situaci vyfie‰í. Musí tak vûdût kam aÏ mÛÏe zajet, zda je takov˘ terén bezpeãn˘, nebo zda to, co se jeví jako pevn˘ povrch, je ve skuteãnosti rozbahnûná past, ve které lze auto utopit. A je jen na jeho uváÏení, zda do nûãeho takového vjede, nebo si radûji zaÏádá o úpravu cesty.” I kdyÏ lze v dolech zcela bûÏnû spatfiit i tu nejmodernûj‰í techniku, co se t˘ká práce v te3 rénu, vût‰inou mají firemní fiidiãi nejradûji staré vozy Praga V3S. „Na takové vymoÏenosti jako je klimatizace v nich mÛÏeme zapomenout. Ale o tom, co dokáÏí v terénu si vût‰ina
2
„U speciálÛ je ale potfieba mít, vedle profesního oprávnûní, je‰tû dal‰í kvalifikaci,” upozorÀuje Pavel Vata, kter˘ má fiidiãe tûchto strojÛ v rámci firemního dispeãinku na starosti. Jde napfiíklad o jefiábnické nebo vazaãské prÛkazy, nebo prÛkaz pro pfiepravu hofilav˘ch a pohonn˘ch látek, u fiidiãÛ cisteren pro pfiepravu paliv. Tito fiidiãi totiÏ musí povinnû absolvovat spe6
moderních aut mÛÏe nechat jen zdát,” potvrzuje napfiíklad Vûra Folvarãíková, jedna ze dvou profesionálek, které jezdí ve firemní flotile. Vedle roz‰ífien˘ch a osvûdãen˘ch speciálÛ Praga nebo Lada urãen˘ch právû do terénu, mají ale fiidiãi v provozech Sokolovské uhelné k dispozici i celou fiadu ‰piãkov˘ch strojÛ. Mezi nû patfií napfiíklad moderní jefiáby AD20, vozy Mercedes pro pfiepravu osob nebo vozy Tatra 163 se zv˘‰enou kapacitou. Kromû bûÏného jeÏdûní pak mají fiidiãi ve firmû také na starosti základní údrÏbu tûchto strojÛ, poãínaje drobn˘mi opravami a konãe myãkou. To se t˘ká v‰ech, poãínaje fiidiãi sklápûãek a konãe tûmi, ktefií obsluhují speciální techniku. Ta v rámci Sokolovské uhelné zahrnuje jefiáby, valníky s hydraulickou rukou, montáÏní plo‰iny, cisterny nebo vozidla pro pfievoz trhavin.
ciální ‰kolení ADR zamûfiené pfiedev‰ím na bezpeãnost pfii nakládání s pohonn˘mi hmotami a trhavinami. Naopak spoleãné v‰em fiidiãÛm jsou pfiedpisy, které urãují poÏadavky na lékafiské nebo psychologické prohlídky. Na rozdíl od mnoha jin˘ch firem ale tato nezbytná vy‰etfiení sv˘m zamûstnancÛm Sokolovská uhelná hradí. 1
Mezi firemními speciály lze najít i celou flotilu jefiábÛ.
Mnoho fiidiãÛ musí mít i doplÀkovou kvalifikaci, jako jsou napfiíklad vazaãské zkou‰ky. 3 K práci fiidiãe patfií i základní údrÏba vozidla. 2
Práce fiidiãe není jen typicky muÏská. Ve firmû jsou za volantem i profesionálky. 5 V rámci své práce musí za volant usednout i ‰tajgfii a dal‰í pracovníci dolÛ. 6 Kdyby se konala anketa o nejlep‰í auto v dolech, asi by vyhrála stará Praga V3S. 4
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
Sváfieãská ‰kola Sokolovské uhelné má jako jediná v kraji mezinárodní autorizaci Do absolutní ‰piãky republikov˘ch vzdûlávacích zafiízení se zafiadila sváfieãská ‰kola provozovaná Sokolovskou uhelnou ve Vfiesové. Ta jako jediná v kraji získala mezinárodní autorizaci v oblasti svafiování kovÛ. Poãet takto ‰piãkov˘ch zafiízení lze pfiitom v âeské republice spoãítat na prstech „Znamená to, Ïe jsme schopni vy‰kolit vlastnû jakéhokoliv sváfieãe co se t˘ká materiálÛ, poloh, technologick˘ch postupÛ zákazníka i kvalifikace z hlediska tûch nejnároãnûj‰ích evropsk˘ch norem,“ potvrzuje vedoucí ‰koly Ivan ·teleÀ. Nejde pfiitom pouze o vlastní sváfieãe Sokolovské uhelné nebo okolních firem. Ve Vfiesové se novû vzdûlávají i první sváfieãi ze sousedního Nûmecka. Postup do nejvy‰‰í evropské sváfieãské ligy ale pro ‰kolu znamenal i fiadu nov˘ch opatfiení. Mezi nimi je zv˘‰ení kvalifikace instruktorÛ na nejvy‰‰í stupeÀ certifikace. Navíc v posledních letech ‰kola pro‰la rozsáhlou obmûnou vybavení, které je dnes sloÏeno z nejmodernûj‰í svafiovací techniky. „Ta umí, na rozdíl od star˘ch sváfieãek vyhodnotit materiál, upravit rÛzné parametry, které dfiív byly zcela nemyslitelné, a navíc v prÛbûhu svafiování dokáÏe vyhodnocovat prÛbûh, a podle toho napfiíklad sama upravovat napûtí, i dal‰í vûci,“ vysvûtluje vedoucí ‰koly. Díky vysoké kvalitû techniky i vyuãujících tak do Vfiesové mífií za vzdûláním stále vût‰í mnoÏství lidí. Jen v loÀském roce se zde pro‰kolilo v základních i periodick˘ch kurzech více neÏ 1200 lidí. Z toho zamûstnanci Sokolovské uhelné tvofiili pfiibliÏnû polovinu.
Sváfieãská ‰kola ve Vfiesové umí jako jedna z mála v republice ‰kolit mezinárodní sváfieãe. Foto SU
Vysoká úroveÀ sváfieãské ‰koly ve Vfiesové pfiitom není niãím nov˘m. ·kola vznikla v roce 1966 pro potfieby zpracovatelského kombinátu ve Vfiesové, a uÏ v roce 1969 byla jednou z prvních ‰kol v západních âechách, kde se mohli ‰kolit státní sváfieãi. V té dobû se zde vy‰kolilo pfiibliÏnû kolem pûti stovek lidí roãnû. „Co se t˘ká úãastníkÛ na‰ich kurzÛ, v podstatû po celé ty roky uãíme totéÏ. Jen se zfietelem na zmûny v materiálech i technice. A ty jsou, za ty roky, skuteãnû obrovské,“ fiíká ·teleÀ. PÛvodní primitivní sváfiecí zdroje se promûnily v technologie fiízené poãítaãi, pfiibyly zcela nové druhy ocelí a svafiují se bûÏnû i kovy, u kter˘ch byla tato technologie dfiíve velmi neobvyklá, jako je hliník nebo nerez. Zásadní zmûnou pak je napfiíklad svafiování pulsem, nebo zavedení speciálních ochrann˘ch atmosfér. „To v‰e samozfiejmû klade zv˘‰ené nároky jak na pfiípravu materiálu, tak na znalosti a schopnosti sváfieãe,“ poukazuje vedoucí ‰koly na fakt, Ïe zcela bûÏnû proto sváry úãastníkÛ kurzÛ prochází velmi tvrd˘m vizuálním posuzováním, ale i rentgenov˘mi zkou‰kami. „Co bylo dfiív zcela bûÏné, uÏ je, podle dne‰ních norem, zcela nepfiípustné. Nicménû na‰i absolventi umí vyhovût i takto tvrd˘m kritériím.“
Leto‰ní sklizeÀ patfií k prÛmûru Jako spí‰e prÛmûrnou hodnotí zemûdûlci z provozÛ Sokolovské uhelné leto‰ní sklizeÀ obilovin. Tûch se podafiilo do poloviny srpna sklidit pfiibliÏnû dvû tfietiny z celkov˘ch 370 hektarÛ „Co se t˘ká jeãmene, je leto‰ní v˘nos pfiibliÏnû 3,5 tuny z hektaru, coÏ je o nûco niωí neÏ tomu bylo loni,“ potvrzuje agronom Jan Pospí‰il. U p‰enice se pak pohybuje kolem ãtyfi tun, coÏ je dlouhodob˘ prÛmûr. „Je to ovlivnûné poãasím. Loni jsme kvÛli suchu vÛbec nezaseli fiepku, která je nároãná na pfiípravu pÛdy. U obilí se pak projevila leto‰ní podivná zima i mokré jaro,“ vypoãítává Pospí‰il s tím, Ïe celkov˘ v˘sledek je‰tû koncem léta ovlivní sklizeÀ jeãmene jarního, p‰enice jarní a tritikale. „Do hor‰ích poloh se totiÏ teprve dostaneme, a to je‰tû mÛÏe koneãná ãísla zmûnit.“ Bûhem leto‰ních sklizní pak byly vÛbec poprvé vyuÏity dva nové velkoobjemové vleky pro pfiepravu sklizené slámy. Na
B˘val˘ lom se zaãal mûnit v jezero
ty se, proti klasick˘m valníkÛm, vejde o ãtyfii aÏ ‰est balíkÛ více, takÏe pfii dvou fÛrách se u‰etfií jedna jízda traktoru. Mezi dal‰í technické novinky v zemûdûlské v˘robû Sokolovské uhelné patfií nová ãelní rotaãka na traktory New Holland, a nové stroje na úpravu pÛdy. Celkovû Sokolovská uhelná hospodafií pfiibliÏnû na tisíci hektarech zemûdûlsk˘ch ploch. Z toho vût‰inu tvofií pastviny, pfiibliÏnû jednu tfietinu pak orná pÛda. U produkce obilí je ãást vyuÏita pro vlastní spotfiebu v Ïivoãi‰ném chovu ve Starém Sedle. Zbylé obilí pak mífií na prodej.
Leto‰ní skliznû v srpnu brzdily hlavnû de‰tû Foto SU
Sokolovská uhelná zahájila první etapu napou‰tûní jezera Medard. Ta odstartovala poãátkem ãervence zastavením ãerpání vod ze dna b˘valého hnûdouhelného lomu. V souãasné dobû se tak dno Medardu zaplavuje pfiedev‰ím de‰Èovou vodou. K té se po dokonãení napou‰tûcího objektu pozdûji pfiidá i voda z nedaleké fieky Ohfie. Zaplavení b˘valého lomu Medard je dosud nejvût‰ím projektem hydrické rekultivace na Sokolovsku. Díky zatopení vytûÏené oblasti mezi Sokolovem, Habartovem a obcí Bukovany se do krajiny vrátí ãást vodních ploch, které v minul˘ch staletích v regionu zanikly právû v dÛsledku postupu dÛlní ãinnosti. Foto SU
5
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
Svûtov˘ kongres chovatelÛ ve Starém Sedle Svûtové setkání chovatelÛ krav plemene charolais poprvé zamífiilo do âeské republiky Ve Starém Sedle u Sokolova se tak sjeli zástupci chovatelÛ nejen z Evropy, ale i ze zámofií, aby si prohlédli zdej‰í chov Sokolovské uhelné. Ten patfií k jednûm z nejv˘znamnûj‰ích u nás, a dlouhodobû také mezi ty nejkvalitnûj‰í. „Samozfiejmû to, Ïe kongres probûhl i u nás je obrovská pocta,“ fiíká Milan ·trudl, místopfiedseda âeského svazu chovatelÛ masného skotu a vedoucí oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací Sokolovské uhelné ve Starém Sedle. UÏ 35. roãník kongresu je totiÏ ve skuteãnosti teprve druh˘m, kter˘ se koná ve stfiední Evropû a vÛbec poprvé u nás. Témûfi pÛl druhá stovka úãastníkÛ kongresu z celého svûta a pfiibliÏnû stejné mnoÏství francouzsk˘ch chovatelÛ mûli v âeské republice nabit˘ program. Hned na úvod je ãekala v˘stava plemenného skotu v Pfierovû. Ta byla jedním z dal‰ích potvrzení kvalit chovu Sokolovské uhelné v Novém Sedle, kdyÏ zde získala jedna z jalovic první místo, a titul ‰ampióna si odvezl jeden ze starosedelsk˘ch plemenn˘ch b˘kÛ. Po pfiesunu na Sokolovsko pak úãastníky kongresu ãekala prohlídka lomu DruÏba v Novém Sedle, a následnû nûkolika rekultivovan˘ch ploch, které vznikly v b˘valém dolovém území. âást z nich totiÏ slouÏí k zemûdûlsk˘m úãelÛm, pfieváÏnû jako pastviny pro krávy plemene charolais. „A ãlovûka rozhodnû potû‰í, kdyÏ pfiijede nûkdo tfieba aÏ z Austrálie, a pochválí nám, Ïe máme pûkná zvífiata,“ fiíká ·trudl. Mezi hosty, ktefií do Starého Sedla dorazili od protinoÏcÛ byl i prezident Svûtové asociace charolais Bill Dunlop, ale i fiada dal‰ích v˘znamn˘ch osobností. Ty následnû v Sokolovû pfiivítal i generální fieditel Sokolovské uhelné Franti‰ek ·tûpánek, a zároveÀ jim pfiedstavil dal‰í projekt obnovy krajiny, v˘stavbu sokolovského golfového areálu.
„Vedle zviditelnûní Sokolovska by mûlo konání kongresu mít pro chovatele v regionu i ekonomick˘ pfiínos,“ dodává ·trudl s tím, Ïe uÏ bûhem akce padla celá fiada nabídek na nákup, prodej i dal‰í spolupráci mezi chovateli. „A dal‰í pfiijdou urãitû i v následujících t˘dnech.“
Svûtoví chovatelé chválili pfiedev‰ím obnovu krajiny dotãené na Sokolovsku tûÏbou uhlí a její vyuÏití pro zemûdûlské úãely. Na snímku kanad‰tí chovatelé na jedné z rekultivovan˘ch v˘sypek v okolí Sokolova FOTO Karel Melger, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Na závûr programu pak úãastníky ãekal slavnostní galaveãer v karlovarském grandho-
telu Pupp a závûreãná prohlídka jihoãesk˘ch chovÛ charolais.
Promûny Kru‰nohorské v˘sypky Nové unikátní biotopy vznikají v posledních letech na b˘val˘ch v˘sypkách v okolí Sokolova. Jednou z nejzajímavûj‰ích je v tomto smûru Podkru‰nohorská v˘sypka mezi Lomnicí a Chodovem. Vedle nov˘ch lesních i luãních porostÛ se totiÏ v jejím areálu nachází i nûkolik stovek vodních ploch od mokfiadÛ a sezónních struh aÏ po rybníky rÛzn˘ch velikostí. Ty jsou vyuÏívány pfiedev‰ím k transferu ÏivoãichÛ pfied postupem tûÏby. Navíc fiada Ïab, ãolkÛ i mot˘lÛ se, podle poznatkÛ vûdcÛ, do oblasti stûhuje samovolnû. Nacházejí zde totiÏ ideální podmínky k Ïivotu i dostateãnou ochranu pfied vlivem ãlovûka. Na snímku jedna z umûle vytvofien˘ch pinek na v˘sypce, která slouÏí ekologickému v˘zkumu. Foto SU
6
www.suas.cz
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
Zájem o cyklobusy v kraji roste Sedm let letos uplynulo ode dne, kdy v Karlovarském kraji poprvé experimentálnû vyrazily na silnice takzvané cyklobusy. Od té doby se autobusová doprava pfiizpÛsobená pfievozu cyklistÛ a jejich jízdních kol stala jedním z nejúspû‰nûj‰ích projektÛ na podporu turistického ruchu. Zájem o ni totiÏ strmû roste. „Odhadem je poãet cestujících kaÏdoroãnû vy‰‰í pfiibliÏnû o ‰edesát procent,“ fiíká Petr Hartman, kter˘ má tento projekt v rámci spoleãnosti Autobusy Karlovy Vary na starosti. Celkovû tak v regionu existuje jiÏ ‰est základních tras, po kter˘ch autobusy jezdí. Bezkonkurenãnû nejvût‰í zájem je pfiitom o linky vedoucí z Chebu a Sokolova na vrcholy Kru‰n˘ch hor. „Aãkoliv jsme letos posílili autobusy na trase do BoÏího Daru, kapacitnû uÏ zase nestaãí,“ potvrzuje Hartman. Jeden autobus s pfiívûsem je pfiitom schopen uvést aÏ 40 jízdních kol a stejn˘ poãet cyklistÛ. Zcela odli‰ná situace je naopak u linky vedoucí do oblastí TouÏimska a Îluticka. „Tam se ãasto jezdí kvÛli jednomu nebo dvûma lidem.“ Speciální cyklobusy vyrazily na svou sedmou pouÈ po silnicích v kraji uÏ v druhé polovinû kvûtna, a v provozu budou aÏ do 28. záfií. Jezdí pfiedev‰ím o víkendech. V˘jimkou jsou linky z Bad Elsteru a Wiesau do Chebu, které fungují v rámci bûÏného provozu a místo pfiívûsÛ vyuÏívají pro kola nosiãÛ. Trasa do Klá‰terce a Kadanû funguje obdobn˘m zpÛsobem. Aãkoliv jde o projekt na podporu turistického ruchu, více neÏ hosté ji vyuÏívají hlavnû obyvatelé regionu. „U bûÏného jízdného evidenci kdo je odkud nelze udûlat, ale mÛÏeme usuzovat
z údajÛ o prodeji pfiedplacen˘ch karet,“ fiíká Hartman. Ty si témûfi v˘hradnû pofiizují firmy a úfiady z regionu pro rekreaci sv˘ch zamûstnancÛ, nebo lidé Ïijící v Karlovarském kraji. „V˘jimkou je jen linka z Bad Elsteru, kterou jezdí do Chebu pfiedev‰ím nûmeãtí cyklisté.“ To, Ïe podobn˘ systém v kraji funguje je moÏné jen díky spolupráci pfiepravce, generálního partnera projektu spoleãnosti Sokolovská uhelná, krajského úfiadu a nûkter˘ch dal‰ích regionálních firem. Cyklobusy totiÏ zatím nelze provozovat v komerãním reÏimu, protoÏe musí podle zákona jezdit za bûÏné ceny autobusové pfiepravy. Na rozdíl od nich jsou ale tyto autobusy vytûÏo-
Na trati se letos dafiilo i domácím jezdcÛm. Bodoval také Petr Smitka z A‰e.
vány maximálnû ze 40 procent. Cyklisté totiÏ obvykle mífií jen jedním smûrem, zatímco zpût jedou na kole. A svou roli v jejich pfiípadû hraje i poãasí.
Z Vfiesové aÏ k titulu ‰ampióna Pfiíbûhem, kter˘ si nijak nezadá s hollywoodsk˘mi scénáfii, je Ïivotní story Miroslava Kubince B˘val˘ knihovník a pracovník kombinátu ve Vfiesové Miroslav Kubinec propadl pfied lety v dÛsledku Ïivotní krize alkoholu, kter˘ ho pfiipravil o práci i o nûkolik let Ïivota. Nad závislostí se mu ale nakonec podafiilo zvítûzit. A nejen to. Po devíti letech abstinování si ke sv˘m 68 narozeninám nadûlil loni titul mistra svûta ve vzpírání, kter˘ bude za nûkolik t˘dnÛ v barvách Sokolovské uhelné obhajovat v fieckém Argostoli. Jak se ãlovûk vyrovná s nepfiízní osudu a jak˘ existuje recept na Ïelezné svaly pfied sedmdesátkou? I o tom hovofiil svûtov˘ ‰ampión pro zpravodaj Sokolovské uhelné. Vzpírání je sportem, kter˘ se na první pohled ke knihovníkovi vÛbec nehodí. Jak jste se k tomuto sportu vlastnû dostal? „Ono to má del‰í historii. Vlastnû to zaãalo nûkdy v roce 1953, kdy byly olympijské hry v Helsinkách. M˘m hrdinou se stal Zátopek, a já chtûl b˘t jako on. A tak kdyÏ jsem nastoupil do Prahy na knihovnickou ‰kolu, vrhl jsem se na atletiku. A celkem úspû‰nû. JenÏe kdyÏ jsem po ‰kole pfii‰el do Sokolova, atletika tu byla na bídné úrovni. Hledal jsem tedy nûjak˘ individuální sport na slu‰né úrovni, kterému bych se mohl vûnovat. A tehdy jsem vidûl vzpûraãskou exhibici klukÛ z Rotavy, a tak jsem si fiekl, Ïe to zkusím. No, a kdyÏ jsem na následujícím mistrovství republiky skonãil ãtvrt˘, bylo rozhodnuto.“ TakÏe vlastnû jen pokraãujete v tom, co dûláte cel˘ Ïivot? „Ale ne. Ve vzpírání jsem posbíral fiadu cen, ale v roce 1973 jsem pfiestal aktivnû sportovat. Tûch dÛvodÛ bylo víc – od práce, pfies osobní Ïivot a tak dále. Obãas jsem se je‰tû vûnoval okrajovû jin˘m sportÛm, trénování a podobnû, ale nebylo to nic zásadního.“ Co Vás tedy vedlo k tomu se ve vûku, kdy si jiní uÏívají penze a odpoãinku, vrhnout do víru vrcholového sportu?
www.suas.cz
Vzpûraãsk˘ mistr svûta Miroslav Kubinec Foto Vladislav Podrack˘
„Velkou roli v tom sehrály mé osobní problémy. Zemfiela mi Ïena, a já se s nûkter˘mi vûcmi nedokázal vyrovnat. Zaãal jsem pít. Nakonec to do‰lo aÏ tak daleko, Ïe jsem i pfii‰el o práci. Zamûstnavatel ke mû na‰tûstí byl natolik vstfiícn˘, Ïe mi umoÏnil odchod do pfiedãasného dÛchodu a já v roce 1998 nastoupil na léãení. A tehdy jsem pfii‰el na to, Ïe jedin˘ zpÛsob jak se z toho v‰eho mohu dostat, je b˘t co nejvíce mezi lidmi a najít si nûjakou ãinnost. KdyÏ jsem pak pfiem˘‰lel, co by to mohlo b˘t, fiekl jsem si: sport je to jediné, v ãem jsem kdy byl skuteãnû dobr˘. A tak jsem zaãal znovu po více neÏ dvaceti letech znovu vzpírat.“ A pomohlo to? „Jak je vidût, tak asi ano. UÏ pûkn˘ch pár let abstinuji. Dokonce jsem potom ostatním lidem, ktefií absolvovali protialkoholní léãbu chodil vyprávût, jak se mi z toho podafiilo do-
Svûtová ‰piãka motokrosu v Lokti
stat. Ale po ãase jsem se pfiistihl Ïe zaãínám mentorovat a tak jsem toho nechal.“ Zaãít ale v pokroãilém vûku s tak nároãn˘m sportem, to asi není nic jednoduchého. VyÏaduje to napfiíklad nûjak˘ speciální postup? „Hlavní je chtít. A pak samozfiejmû ãlovûk musí poãítat s tím, Ïe trénink veterána je omezen hor‰ím rozsahem kloubÛ i vût‰í potfiebou regenerace. TakÏe vût‰inou trénuji uÏ jen tfiikrát t˘dnû, obvykle tah, trh, pozvedy s vût‰í váhou a dfiepy. A to pak doplÀuji tréninkem rychlosti na kole. A zatím to zvládám.“ A zjevnû dobfie. Své ãtyfii tituly mistra republiky z mládí jste totiÏ roz‰ífiil i o evropské a svûtové trofeje. Naposledy v˘konem 120 kilogramÛ v trhu i o dal‰ího mistra Evropy... „Víte, ona ta sláva je hodnû pomíjivá. Ano, mám dal‰ích osm titulÛ mistra republiky, titul mistra svûta a tfii tituly mistra Evropy a rÛzné dal‰í stfiíbrné i bronzové medaile. JenÏe ty ãlovûka hfiejou jen tu pÛl minutu co stojí na stupínku. Pak uÏ je to jen kus plechu a minulost. Sportovní úspûchy jsou krásné, ale hlavnû pro vlastní sebevûdomí. Ale za chvíli si je nikdo, kromû vás, stejnû nepamatuje.“ Jeden z tûch kusÛ plechu je ale medailí pro mistra svûta, a za nûkolik dní ji budete v ¤ecku obhajovat. Bude tam tvrdá konkurence? „Bude to hodnû vyrovnané, ale myslím, Ïe ‰anci na medaili mám. Nejvût‰í konkurencí je urãitû Nagato z Japonska a Fin Oksanen. Ale pokud zdraví vydrÏí, nebudu bez ‰ance. A kdyÏ to nevyjde letos, mám ‰anci pfií‰tí rok. Letos totiÏ naposledy soutûÏím v kategorii 56 69 let a pfií‰tí rok postupuji o kategorii v˘‰. A tam se tû‰ím. Budu totiÏ nejmlad‰í.“
Ve znamení tvrd˘ch soubojÛ i neãekan˘ch pfiekvapení se nesl leto‰ní závod motokrosového mistrovství svûta v Lokti. Pfied zraky více neÏ 15 tisíc divákÛ se do ãela královské tfiídy MX1 vrátil italsk˘ jezdec David Philippaertes, v niωí kubatufie si pak po strhujícím souboji první pfiíãku vybojoval Brit Tommy Searle. Dafiilo se zde ale také domácím jezdcÛm. „Pfiekvapením byl hlavnû v˘kon Petra Smitky. To byla bomba. Nûco takového jsem neãekal, a myslím, Ïe nikdo,“ fiíká ‰éf loketské tratû Dvofiák. Mladík z A‰e se totiÏ pfiekvapivû kvalifikoval, a v první jízdû se prodral do první bodované dvacítky jezdcÛ. „·koda jen, Ïe se mu nepodafiilo dokonãit i druh˘ závod.“ Kromû Smitky si ale body z Lokte odvezli také ãe‰tí závodníci Martin Michek a Jifií âepelák. Naprosto jednoznaãnû byl ale nejvût‰í atrakcí leto‰ního závodu souboj na ‰pici tfiídy MX2. Ten svedl Searle s Jihoafriãanem Tylem Rattrayem a bojovali aÏ do posledních vtefiin závodu doslova o kaÏd˘ centimetr trati. „A podle reakcí které máme, byla tahle bitva hodnocena jako vÛbec nejlep‰í závod celého leto‰ního seriálu,“ konstatuje Dvofiák. Neménû kladné hodnocení promotéra svûtového seriálu i divákÛ si ale vyslouÏily i leto‰ní novinky v Lokti. ·lo o velkoplo‰né obrazovky na trati i nové terénní vlny. „Obojí pfiilákalo diváky i do míst tratû, kam se dfiív aÏ tak moc nechodilo. TakÏe toho rádi vyuÏijeme i pfií‰tû,“ fiíká Dvofiák s tím, Ïe leto‰ní závody mistrovství svûta v Lokti ale organizátorÛm opût o trochu zvedly laÈku. „TakÏe nás do pfií‰tího roku ãeká pûkn˘ kus práce.“ Závod mistrovství svûta v motokrosu se v Lokti jel za podpory spoleãnosti Sokolovská uhelná, která je hlavním partnerem loketské trati.
Motokrosová elita v Lokti bojovala o body do svûtové série Foto SU
7
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
Z KULTURY
Kraslická Horalka slaví padesátiny PÛl století od svého vzniku oslavila v uplynul˘ch dnech známá dechovka Horalka z Kraslic. Ta je jednou z posledních tradiãních dechov˘ch skupin, kter˘mi kdysi bylo toto mûsto proslulé a své posluchaãe má nejen na ãeské stranû, ale také ve Vogtlandu. Horalce pfiijeli do Kraslic pogratulovat i ãlenové klingenthalského orchestru Foto SU
„Ta kapela vznikla vlastnû proto, Ïe velká dechová hudba Amati hrála jen ãas od ãasu, a tak si její muzikanti zakládali své vlastní skupiny. S nimi pak hráli na zábavách a dal‰ích akcích,“ popisuje zaãátky Horalky její souãasn˘ kapelník Josef Novotn˘. U jejího zrodu stál hudebník a také
první kapelník skupiny Jan Petrá‰ek, kter˘ kolem sebe shromáÏdil desítku muzikantÛ z mûsta. Z poãátku ale skupina hrála jako bezejmenná s oznaãením Malá dechová hudba Kraslice. To se zmûnilo aÏ v roce 1958, kdy skupina vystupovala na soutûÏi v Bratislavû a potfiebovala nutnû nûjaké jméno. „A protoÏe byli v‰ichni z Kru‰n˘ch hor, padlo to nûjak logicky na Horalku,“ fiíká Novotn˘. S tímto názvem také uskupení soutûÏ vyhrálo, a rozhodnû ne‰lo o poslední úspûch. Do skupiny po pár letech pfii‰el její první zpûvák Rudy Renz, kter˘ s ní vystupuje dodnes, a Horalka se postu-
pem ãasu probojovala dokonce aÏ k titulu nejlep‰í dechovky tehdej‰ího âeskoslovenska. „Poãetnû i s nástroji zÛstala skupina stejná aÏ dodnes. Snad jediné, co se zmûnilo je repertoár,“ konstatuje kapelník Horalky. Zatímco skupina zaãínala na klasick˘ch dechov˘ch skladbách, dnes její ãlenové ãas od ãasu vymûní dechové nástroje za kytary a umí zahrát i nejeden taneãní kus. O tom se ostatnû mají moÏnost pravidelnû pfiesvûdãit lidé nejen doma v Kraslicích, ale také v Klingenthalu, Markneukirchenu a dal‰ích mûstech, kde je skupina pravideln˘m hostem. Horalka, která má za pÛl století své existence více neÏ 150, pfieváÏnû rozhlasov˘ch nahrávek, navíc sv˘m posluchaãÛm pfiipravila k v˘roãí i zvukov˘ dárek. UÏ 20. záfií pokfití v rámci svatováclavsk˘ch slavností v Kraslicích své zbrusu nové CD.
HC Energie obhajuje historick˘ triumf Klub ãeká poslední sezóna ve staré hale. Zájem o hokej se v kraji zvy‰uje Obhajoba historicky nejlep‰ího v˘sledku ãeká v leto‰ní sezónû hokejisty HC Energie Karlovy Vary. T˘m vicemistrÛ extraligy má za sebou tvrdou letní pfiípravu a pfied sebou neménû tvrdé boje. V‰echny kluby na ‰piãce domácí ligy totiÏ na nadcházející sezónu posilovaly. „Proti pfiedchozí sezónû ale budeme v jiné pozici,“ fiíká generální manaÏer klubu Miroslav Vanûk. „Papírovû jsme totiÏ v roli favorita, a tak budeme ostfie sledovaní.“ To ale klade na t˘m je‰tû vût‰í nároky, neÏ v pfiedchozích letech. Na druhou stranu ale na stranû t˘mu stojí jeden pozitivní fakt. S v˘jimkou drobn˘ch obmûn má totiÏ snad nejlépe stabilizovanou sestavu hráãÛ za poslední roky. Na t˘mové soupisce se zmûnilo pouh˘ch pût jmen. Jen ve dvou pfiípadech pfiitom jde o odchody. Energetiky opustil Milan Kraft, kter˘ zamífiil do praÏské Slavie a Vojtûch Polák mífiící do Tfiince. Naopak z Mladé Boleslavi se vrací Jakub Rumpel, z Chomutova pfiichází Kamil âern˘, a t˘m posílí i znám˘ domácí odchovanec a dosavadní kapitán juniorského t˘mu Rastislav Dej. „Mezi juniory pak máme v záloze dal‰ích sedm hráãÛ, ktefií jsou pfiipraveni nastoupit za A t˘m,“ potvrzuje Vanûk. Neposiluje ale jen Energie. O návrat na ‰piãku extraligy bude usilovat Sparta, Pardubice, i dal‰í t˘my. „SoutûÏ tak bude je‰tû tvrd‰í neÏ loni,“ odhaduje manaÏer Energie.
Zfiejmû nejviditelnûj‰í zmûnu tak nakonec t˘m prodûlal na trenérské laviãce, odkud na vlastní Ïádost ode‰el úspû‰n˘ kouã Zdenûk Venera. Na uvolnûné místo nastoupil zku‰en˘ Josef Paleãek, jehoÏ jméno je fanou‰kÛm známo jak ze 70. let, kdy byl aktivním hráãem nejvy‰‰í domácí soutûÏe, tak z pozdûj‰ího kouãování Pardubic, Liberce nebo asistování v reprezentaãním t˘mu. Po jeho boku se pak postaví dosavadní trenér domácí juniorky MikulበAntoník a b˘val˘ ligov˘ brankáfi Pavel KnûÏick˘. Karlovarské pfiípravy na novou sezónu ale nespoãívaly jen ve stabilizaci kádru. Hráãi mají za sebou také nároãnou letní pfiípravu. Na tu sice kvÛli bojÛm o titul nastoupili aÏ v kvûtnu, ale i tak je ãekala tvrdá atletická pfiíprava, posilovna, v˘jezdy na kolech do ‰irokého okolí i v˘bûhy do okolních kopcÛ. UÏ 23. ãervence pak hráãi vyjeli poprvé na ledovou plochu, kde je v rámci pfiípravy ãekaly souboje v Tipsport Hockey Cupu a následnû i turnaj ve ·v˘carsku, kde hráãi zmûfiili síly se ‰piãkov˘mi domácími kluby Zugg a Lugano a i s hráãi nûmeckého Mannheimu. Do bojÛ o extraligové body pak druÏstvo vstoupí 9. záfií, kdy se na domácím ledû utká s HC Möeller Pardubice. Sezóna 2008/2009 ale bude zfiejmû tou definitivnû poslední, kdy bude muÏstvo úãinkovat na
Pfiehled zápasÛ HC Energie Karlovy Vary na domácím ledû Úter˘ 9. 9. 2008 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Pardubice Úter˘ 16. 9. 2008 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary HC PlzeÀ Nedûle 21. 9. 2008 od 17.30 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Slavia Praha Pátek 26. 9. 2008 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Liberec Úter˘ 30. 9. 2008 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Tfiinec
karlovarském zimním stadionu. „Pfiedpokládáme, Ïe pfií‰tí sezónu bychom mûli zahájit uÏ v nové multifunkãní hale,“ potvrzuje Vanûk s tím, Ïe podrobnosti o pfiesunu t˘mu a dal‰ích podmínkách jsou zatím stále v jednání. „Navíc záleÏí i na tom, jak se samotnou arénu podafií dokonãit. Nicménû pfiedpokládáme, Ïe by k tomu mohlo dojít uÏ v ãervenci 2009.“ Tím se také definitivnû stane minulostí dosavadní zimní stadion, kde HC Energie hraje. Aãkoliv samotná konstrukce zfiejmû zÛstane zachována, poãítá se se zmûnou jejího vyuÏití. Pfiehled zápasÛ HC Banik Sokolov na domácím ledû Sobota 20. 9. 2008 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov HC Trutnov Sobota 27. 9. 2008 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov HC ¤isuty
Baník chce zÛstat na ãele tabulky Vy‰‰í laÈku si pro leto‰ní sezónu nastavili fotbalisté druholigového Baníku Sokolov. Ti chtûjí leto‰ní sezónu odehrát v první ‰estici nejlep‰ích t˘mÛ. Pomoci jim k tomu mají pfiedev‰ím nové posily z nejvy‰‰í soutûÏe. „Urãitû nejzku‰enûj‰ími oporami t˘mu by mûli b˘t novû pfiíchozí hráãi se zku‰enostmi z nejvy‰‰í soutûÏe. Zda jimi ale skuteãnû budou, se ukáÏe aÏ bûhem samotn˘ch zápasÛ,“ fiíká t˘mov˘ kouã Martin Ha‰ek. Jde napfiíklad o Pilafie, Vanûãka nebo Podrazského. Do fiad Baníku zamífiil i Jaroslav ·merda, kter˘ pfied ãasem sbíral zku‰enosti v evropské Lize mistrÛ. T˘m pfiitom za posledního pÛl roku pro‰el doslova personálním zemûtfiesením, kdy se ve dvou vlnách obmûnila vût‰ina kádru. „Dnes je v‰ak jiÏ pomûrnû dobfie stabilizovan˘. Pfiispívá k tomu i to, Ïe s v˘jimkou dvou hráãÛ jsou jiÏ v‰ichni na‰imi kmenov˘mi hráãi a nemusíme si vypomáhat zápÛjãkami, jako tomu bylo v minulosti,“ popisuje situaci Vítûzslav Hejret, sportovní fieditel FK Baník Sokolov.
Hlavním trenérem druholigového Baníku Sokolov zÛstane Martin Ha‰ek Foto SU Nové akvizice se ale klubu zfiejmû v˘raznû prodraÏí. Ten sice neuvádí kolik za kvalitnûj‰í hráãe nabídl jejich matefisk˘m t˘mÛm, ale potvrzuje nav˘‰ení klubového rozpoãtu. „Poãítáme s tím. Nakoupili jsme kvalitnûj‰í hráãe a to se musí také odrazit v rozpoãtu,“ fiíká Daniel Kocour, obchodní fieditel klubu. Mluvit o konkrétní ãástce je podle nûho ale pfiedãasné. „Sami rozpoãet na nadcházející sezónu teprve dokonãujeme.“
K lep‰ím v˘sledkÛm klubu, kter˘ v loÀské sezónû skonãil devát˘, by mûlo slouÏit i oficiální tréninkové centrum mládeÏe v Sokolovû. Jeho status uznala klubu fotbalová federace uÏ od leto‰ního ãervence. A zájem rodiãÛ z mûsta i okolí je znaãn˘. „UÏ dnes jsme tak mohli roz‰ífiit poãet t˘mÛ, vãetnû tûch mládeÏnick˘ch, na celkov˘ch patnáct. A doufám, Ïe uÏ brzy se kontinuita práce s mládeÏí od tûch nejniωích aÏ po nejvy‰‰í roãníky odrazí také v herních v˘sledcích na v‰ech úrovních,“ dodává fieditel FK Baník Sokolov Pavel MakoÀ.
6. 9. 2008 Rotava Tel.: 352 350 627, 352 350 611 POHADKOVY LES Zábavné odpoledne plné soutûÏí a her, trasa plná pohádkov˘ch bytostí. Akce - pro malé i velké v lese na okraji Rotavy. Pofiádá Kulturní a informaãní centrum Rotava (KIC). Od 14.00 hodin 13. 9. 2008 Sokolov Tel.: 352 324 715, 352 324 714 DEN HORNÍKÒ – HORNICKÁ POUË Tradiãní oslavy Dne horníkÛ. Historické trhy, pouliãní vystoupení kejklífiÛ, kulturní a divadelní produkce, koncerty hudebních souborÛ a kapel v‰ech ÏánrÛ, noãní prÛvod s louãemi, ohÀostroj a prezentace fiady umûlcÛ zvuãn˘ch jmen i zájmov˘ch sdruÏení. Vstup zdarma. Od 9.00 do 01.00 hodin 23. 9. 2008 Sokolov – Staré námûstí Tel.: 352 324 714 BùH DUHOVÉ NADùJE Nová sportovnû-spoleãenská humanitární akce inspirující se úspû‰nou akcí pofiádanou na podporu v˘zkumu rakoviny - Bûh Terryho Foxe (BTF), která v âR probíhala v letech 1993 2007, a na niÏ Bûh nadûje volnû navazuje. Od 15.00 hodin 27. 9. 2008 Sokolov – v˘stavní síÀ zámku Tel.: 352 623 930, 352 324 021 SOKOLOVSKÉ OSMIâKY VernisáÏ v˘stavy, která je inspirována rokem 2008. Cílem je pfiiblíÏit události spojené s mûstem a s letopoãty zakonãen˘mi osmiãkou - poãínaje rokem 1488 a konãe rokem 1968 (srpnová okupace vojsky Var‰avské smlouvy). V˘stava otevfiena od 28. 9. – 31. 12. 2008. Od 14.00 hodin
Aida mûla premiéru v Lokti
V zemi faraónÛ se letos promûnilo pfiírodní divadlo pod loketsk˘m hradem. V rámci pfiehlídky Loketské kulturní léto se zde totiÏ za velkého zájmu vefiejnosti odehrála premiéra Verdiho opery Aida. Ve ‰piãkovû obsazeném pfiedstavení se divákÛm pfiedstavil napfiíklad italsk˘ tenor Gianluca Zampieri nebo maìarská sopranistka Csilla Boros. Vedle samotné opery tato pfiehlídka pfiinesla vefiejnosti také nûkolik koncertÛ klasické hudby. V budoucnosti by se na pfiehlídce mûly pfiedstavit i dal‰í Ïánry vãetnû ãinohry. Loketské kulturní léto probíhá za podpory Sokolovské uhelné. Foto SU
Pfiehled zápasÛ FK Baník Sokolov na domácím hfii‰ti A muÏi Sobota 13. 9. 2008 od 10.15 hodin FK Baník Sokolov Sparta Praha B Sobota 27. 9. 2008 od 10.15 hodin FK Baník Sokolov FK Ústí nad Labem B muÏi Nedûle 7. 9. 2008 od 17.00 hodin FK Baník Sokolov B Sokol Ch˘‰e Nedûle 21. 9. 2008 od 16.30 hodin FK Baník Sokolov B Loko Karlovy Vary
• ·éfredaktor: Ing. Radim Kamler • Redakãní rada: pfiedseda – Ing. Jifií Radosta, ãlenové – Ing. Josef Michalsk˘, Vladislav Podrack˘ • Adresa redakce: Kanceláfi G¤, Staré námûstí 69, 356 00 Sokolov • Kontakty:
[email protected] • Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 • Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. • Registrace: MK âR E 12592
www.suas.cz
