V rámci vyučování a výtvarného kroužku ve speciální škole
Výtvarné aktivity dětí s mentálním handicapem a s poruchami autistického spektra
-individuální přístup – denně, cca 0,5hod.
-vyučování - třikrát týdně, cca 1,5hod.
- kroužek - jednou týdně, cca 1,5hod.
1.2. Z hlediska struktury praxe, vnitřního uspořádání:
-pomocná škola-auti třídy (10 dětí) - zvláštní škola-auti třídy (3 děti) - zvláštní a pomocná škola-neautistické třídy (3 děti)
1.1. Z hlediska uspořádání instituce (úrovně vzdělávání) :
1. Cílová skupina
-prolínání výtvarné výchovy, pracovní výchovy a jiných učebních, výchovných a terapeutických záměrů --- výtvarné aktivity jako podpůrný prostředek v rámci speciální pedagogiky (zejména)
2.4. Z hlediska záměru samotné aktivity
- v rámci třídy široké spektrum (od 9-ti do 20-ti let) - v rámci kroužku menší spektrum ( od 14-ti do 20-ti let)
2.3. Z hlediska věku
- rozdílnosti (např.vyučování a kroužek), ale zároveň prolínání --- zejména vzhledem ke stejnému prostředí a stejným dětem při vyučování i kroužku (z velké části)
2.2. Z hlediska záměru setkání a vnitřního uspořádání (1.2.)
lehkou mentální retardaci apod.) -od pouhých autistických rysů po vysokofunkční autismus
2.1.Z hlediska hloubky a druhu postižení a dosaženého stupně vzdělání a dovedností (1.1.) - široké spektrum ( např.od spodní hranice střední mentální retardace po
2. Rozdílnosti a prolínání
- k výše zmíněné šíři se přidává ještě fakt, že co autistický klient to silně individuální vnímání, chování, dovednosti apod. --- důležitá pevná struktura setkání (společný rámec) --- důležitost dostatečně širokého spektra technik, které jsou použitelné pro každého (minimálně dílčím způsobem) --- důležitost možnosti individuálního přístupu i při aktivitách ve skupině: --- dobrá je vzájemná znalost znalost dětí a dospělých ( např.já je osobně znám min. 3 roky a některé 6 let včetně denního kontaktu v rámci vyučování) --- dobré je dostatečné množství pedagogů či asistentů ( min. cca jeden pedagog na tři děti)
3. Co klient, to individualita
- co nejširší spektrum technik a co největší možnost jejich vzájemného kloubení a variování: --- použitelnost u širokého spektra klientů i záměrů --- často se jedná o dílčí kroky, tvorbu materiálu apod., které lze dále použít mnohým způsobem a v mnoha obměnách -požadavek co největší srozumitelnosti a posloupnosti krok za krokem ( ve většině případů – někdy a u někoho lze nechat velkou svobodu aktivity a dílčí kroky pouze nabídnout, jejich skloubení pak nechat do značné míry na klientovi ) - možnost variování technik a dílčích kroků tak zároveň znamená možnost rozvoje kreativity, je však třeba opatrnosti, připravenosti k podpoře, trpělivosti ze strany pedagoga ( asistenta apod.)
4. Techniky
- abreakce, svedení tenze – trhání papíru a hnětení ( příprava materiálu ) - oproti hlíně hmota neklade takový odpor, je však potřeba delší a kvalitnější zpracování materiálu při přípravě materiálu
- výhoda oproti hlíně: není třeba pece, levnější, někteří hmotu snášejí lépe
Haptická technika : - autistům vyhovují, není-li u nich nepřekonatelný strach z ušpinění, přílišná hmatová senzitivita. - jedná se o konkrétní hmatový vjem –podpora uvědomování těla a spojení vnímání (hmatového a vizuálního), tvoření a vytvořeného (artefaktu) - je na základě tohoto trojrozměrný artefakt uchopitelnější představově ? -větší schopnost se soustředit
4.1. Reliéf z papírové hmoty
- klovatinou kreslíme rovnou z lahvičky, pomocí, štětce, stříkačky - při následném vybarvování (po důkladném zaschnutí) nehrozí tolik přemalovávání linií a přetahování --- vyhovuje - opět haptický vjem při rozmazávávání prašného uhlu, lépe se drží klovatinou udělaný tvar, nevzniká tolik špíny --- barvy se lépe drží od sebe, možnost učení se valéru - vymývání – odplavení nánosů prachu uhlu ( špína, to co zakrývá ) a klovatiny ( odkrytí zamýšlených linií a tvaru ) ---možný terapeutický účinek ?
4.2. Vymývaná klovatina
- otisk či zakomponování drobných předmětů --- spojení více prvků - nebo vyškrabávaný – podpora přítlaku, trpělivosti, soustředění - vyndáváme-li z víček – pozor na praskání - na reliéf lze malovat nebo barvu rovnou namíchat do sádry ( tempera ) - všechny možnosti lze spojit
4.3. Sádrový reliéf
- hodně již pracovní výchova – řemeslo - již samotné zpracování hlíny ( a vyválení ) podpora haptického vnímání, svedení tenze, abreakce – dá to práci - otisk vzoru – zapojení dalšího prvku ( např. záclony) - podklad – např. talíř, miska – vkládáme i s vlisovaným vzorem - v neposlední řadě je záměrem i uvědomění si spojitosti mezi vlastní aktivitou a konkrétním užitím vytvořeného - zvládají to do značné míry i hodně handicapovaní
4.4. Keramické misky
- také hodně pracovní výchova - ,,kuličky,, a jejich přilepení opět zvládnou i hodně handicapovaní ( s dopomocí ) - vykrojení (dle dvou šablon) – jen někteří - ,,kuličky,, mohou být ve vzoru, systému, řádu nebo náhodně, několik, po celé ploše a pod. --- jakým způsobem kdo zachází s plochou a jednotlivými prvky ?
4.5. Keramika - Rámečky
- vše výše zmíněné o haptických technikách a hlíně - lépe zvládají obličejové schéma, (viz.4.1. – vybavovací schopnost) - schéma také spíše získává individuelní výraz než u kresby, malby - tvorbu masky lze využít při uvědomování si tohoto stejně jako např. tělového schématu
4.6. Keramika - masky
-kombinovaná technika (,, kuličkování ,, hodně často jako podklad-základ) - variování -samotné ,,kuličkování,, ( rozprostření barev do linií a plošek za pomoci kutálení dřevěných kuliček v naklánění krabice patřičné velikosti) zvládnou i hodně postižení a baví je to --- sledování pohybu kuliček a vznikající stopy + motorická aktivita) -zde v tomto případě asociace ( ,,jako moře,, ) a vytrhání velryby dle kresleného obrázku -výborné spojení dvou technik do stylizovaného reálu
4.7. ,,Kuličkování,, + koláž
- čím větší vrstva voskovek tím lépe - tuž potřeba nechat kvalitně zaschnout - většinou je potřeba více vrstev ( tuž všude stejně nekryje ) - vyškrabávání – nutný přítlak ( řízený ) --- učení - baví je to - svedení tenze – vyškrabávání i tvorba podkladové plochy voskovkami - odkrývání zakrytého - ,,zničené,, ( černá plocha ) je ,, znovustvořeno ,, ( odkryto) a zužitkováno ( v novém vlastním vzoru a pod. ) (?)
4.7. Vyškrabávaná tuž
- využití dvou technik – variování - frotáž ( zde za použití předloh ) – přítlak - svedení tenze a učení se přítlaku ( když se nepřitlačí, tak se vzor v přijatelné podobě neobjeví ) - zde v toto případě učení se tvoření a obměny vzoru na základě barvy, podobnosti ----- symetrie a pod. - jemná motorika a přesnost – nůžky a řezák - přesnost - řezačka
4.8. Frotáž + koláž
-pastóznější a možnost -větší korekce namalovaného - prstové malování do zapuštěných barev – haptický efekt -opět do jisté míry třírozměrnější ( reliéfní) uchopitelnější ( ? ) - barvy jsou výraznější – atraktivnější, víc vyžadují pozornost - zapouštění barev a hru s pastózním povrchem ---- hodně handicapovaní
4.9. Škrobový papír
- kombinace dvou technik - podklad – zmačkaný igelit natřený hustou temperou a tisk – i hodně handicapovaní - ražení z raznice – nutný značný přítlak - vhodná kombinace barev ( jako v tomto zimním tématu ) – generalizovaná zkušenost , pozorování, znalost, jistá míra abstrahování apod.
4.10. Raznice + tisk z mačkaného igelitu
-pouze hypotéza založená na literatuře a dlouhodobé praxi -čeho vycházím: -špatná schopnost vybrat určující detail (dominantní pro celek)- dominantu -špatná schopnost zacházet s detaily v rámci celku -špatná schopnost přenosu zkušeností -ulpívavé myšlení -strach a nejistota z nového ( mimo jiné Thorová, Le Clerq, Vermeulen ) -učení variování a kloubení: a) v rámci technik - kombinování jednotlivých technik b) v rámci techniky a schématu ( systému znaků, kompozice) - např. nová technika a známé schéma, kompozice c) v rámci samotné kompozice jednotlivých prvků, barvy formátu a pod. Nemůže mít tato zkušenost a nabývající schopnost kloubení a variování, stejně jako zkušenost s částmi a celkem, systémem (kompozicí) a jeho přenosem dopad mimo oblast výtvarných aktivit obecněji do myšlení, vnímání a zpracovávání informací (např. senzorických)?
detail - jednotlivý krok, technika, znak, prvek celek - kombinace kroků v konkrétním artefaktu, kompozice, systém, schéma
5.Možný přesah schopnosti zacházet s detailem a celkem do jiných oblastí
- ve spektru od velkého řízení a dopomoci (v rámci zafixování dílčí zkušenosti a dovednosti) po značně samostatnou a spontánní aktivitu (v rámci již naučených technik (-y), dovedností nebo schématu, které vymezuje) - někteří se zatím nedostali dále než k práci krajně vedených dílčích kroků ( např. mačkání a lepení), v nejlepším případě se někteří pohybují ve všech třech rovinách: - učení (,,řemeslo,, , schopnost), spolupráce a spontaneita - obvykle je nutné postupovat od učení dílčích dovedností a pod. přes spolupráci a vedení k spontaneitě - ta se objevuje v rámci získaného v předchozích dvou fázích ( a všechny tři se mohou prolínat)
6.2. Otázka dopomoci, vedení a společné tvorby:
- lepší poznávání vnímání a myšlení klienta - variabilita --- kreativita - do jisté míry předcházení přílišným stereotypům - učení se zpracovávat nejistotu a úzkost, objevování ,,opěrných bodů,, v rámci výtvarných aktivit a možný přesah mimo ně
6.1. Další možné záměry ad 5. :
6. Několik poznámek
- globální čtení, více nových zkušeností ( soc. učení) a dovedností praktického rázu, spektrum gest - široká variabilita zvládání nového, širší generalizace - výtvarné aktivity – variování technik i schémat, počínání spojování znaků, symbolů s reálem (globální čtení), schopnost samostatné a spontánní aktivity ( jak kdy a do určité míry )
- výše zmíněné volnočasové aktivity, nové a přenesené dovednosti, nové situace apod., rozvoj grafomotoriky (jemné motoriky ) - první používání barev --- ze zafixované ,, deprivační barevnosti ,, ( tmavá modrá, hnědá, černá a eventuelně ,, špína,, ) časem celé základní spektrum , první znaky ( kolečka ), posléze primitivní kombinace naučených tvarů
- budování vztahu, přechod k aktivitám mimo rámec jeho stereotypů, odpoutání od max. fixace na známé (--- nové ), rozšiřování ,,pole, spektra,, ( možná i vzrůstající fixace na mne jako ,, styčný bod ,, )
- na počátku – silné sebezraňování, max. nezájem o okolí ( pokud ho někdo nevytrhával z ,,jeho světa,, ) --- nezájem o výtvarnou aktivitu, resp. vůbec stopu tužky na papíře
- pracuji s ním 6 let – škola ( kromě roku denně ), ale i ve volném čase – doma, chalupa, různé výlety ( i několikadenní ) – nutnost zvládat nové
- hluchoněmý, neznakující, střední mentální retardace komunikace- použití fotek, globální čtení ( nyní cca 80 podstatných jmen – jistý stupeň generalizace ), gesta
7.1. Úvodní informace:
7. Ondra - kauzuistika
- původně jednotlivé prvky v rámci rozvoje grafomotoriky - první zájem o stopu tužky, dále fixace na naučený tvar ( např. samá kolečka ) --- rozvolňování skrz učení nových tvarů a hlavně jejich variování - společně s tím první zájem o barvu, fixace (černá,modrá,zelená), rozšiřování spektra a uvolňování fixace – nyní je schopen používat celé spektrum základních barev - postupné odbourávání ,,špíny,, z nekontrolovaného míchání barev - systém prvků, kompozice již byla různými barvami nakreslena a tudíž je třeba tyto barvy nemíchat, původní důraz na vybarvování – vzrůstající ovládání motorické aktivity - zároveň i zkušenost a učení, které barvy do sebe určitě nepatří ( ,,rizikové,, tmavé) - překreslování (čili vlastní pojetí) hotových artefaktů někoho jiného a jejich následné dotvoření – oboustranně poučné – on se učí volit dominantu a od něčeho vycházet a já se učím mnohé o jeho vnímání - vše toto je také o učení se jak lze zacházet s plochou, která je k dispozici - kompozici - v rozvolňování fixací a rozšiřování spektra také pomáhá více technik a jejich kombinování (např. kombinace dvou technik a na ně navázaných fixací – nové )
7.2. Abstraktní kompozice
-zde v tomto případě se jedná o vybrání pro Ondru dominantních prvků v jedné z dřevorytů F. Kupky ( ,, Příběhy černé a bílé ,, ) -zajímavé zde je jeho dotvoření (výběr a zpracování dominantních prvků originálu),včetně dotvoření barvou, kde nedochází vůbec k míchání barev (včetně ,,rizikové,, černé) a to i přestože se jedná o techniku, která občas k tomuto svádí ( a leckdy se lze naučit i mnohé o přechodu barev a valéru) – roztíraný prašný uhel -celkově barvy působí teple, zářivě
7.2.1. Přenesení předlohy a dodělání
- tentokrát vlastní kompozice ( nepopírám, že možná Kupkou ovlivněná – stejná doba) - hra s kompozicí tvarů ( tužka ) a dodělání barvou ( roztíraný prašný uhel ) - opět nedochází k míchání barev, přechodům, --- značné držení se linie - nicméně barevné rozvržení některá nakreslená místa zcela pomíjí a některé linie zcela nově vytvoří --- to považuji za pozitivní --- variabilita, kreativita
7.2.2. Vlastní variace prvků a barev
- jedná se o tisk vlastní tvorby – rozmyté akvarelové pastelky -následně dodělání uhlem a fixou -celkově obrázek drží ,,pohromadě,, ---samozřejmě hlavně díky kruhové kompozici, ale i díky kontrastu světlé-tmavé, barevné-šedé - i proto ,,špína,, myslím nevadí -oceňuji výše zmíněné, to že se šedá drží v určených ( jím ) hranicích -stejně tak maximální samostatnost ( pouze tisk jsme dělali spolu, zbylé byla jeho iniciativa na základě předložených možností)
7.2.3. Tisk vlastní variace + přírodní uhel + fixa
- hodně paralelně s globálním čtením – na základě překreslení ,, pseudo - dětské,, kresby vznikl postupně do jisté míry zafixovaný symbol, který je schopen verbálně označit ( dům) stejně jako do značné míry v reálu, ten však i (nejen však) díky různým technikám získává svébytný výraz artefakt od artefaktu - jde opět i o vyrovnání se s plochou a tím, co vše za prvky tam má být ( zmenšování , zvětšování, stavění na základní linku a nakonec i mimo avšak ukotveně v celku) - rozvoj schématu krajiny – nejen na základě předkreslených stylizací, ale i jasných fotek či spojení obojího ( horizont apod.) - vyložený reál zkoušíme až poslední dobou – zatím nerozvíjíme jednotlivosti dále do kompozice a nepracujeme s barvou - někdy však překvapí vlastním pojetím stylizace – obvykle v jiné než klasicky použité technice (7.3.3.)
7.3. Reál, stylizace, znak
-jedna z kompozic jednotlivých prvků na plochu -dělalo to problémy ( první květina je příliš veliká ---domek je malý ) - nicméně již zafixované schéma krajiny a barev (nebe, slunce apod.) stejně jako jednotlivých symbolů
7.3.1. Kompozice jednotlivých stylizovaných prvků - znaků
- jedna z prvních kreseb reálu – židle ve třídě - zajímavý je pokus o perspektivu --- vychází z vnímání linií jako naprosto prioritních - zároveň právě díky absenci vnímání objemu a hmoty předmětu dochází k rozpadání objektu a celé kresby (?) --- nejsou dominantní linie (?) --- nejsou zdaleka všechny vnímány a zakresleny (?)
7.3.2. Kresba dle reálného objektu
- vlastní neřízená tvorba ( ovšem pravděpodobně na základě nedávno vytvořeného nového schématu krajiny) - vlastní pojetí, náznak ( horizont) a rozmístění prvků - hodně překvapivé - nové může být i důsledek použití jiné než tradiční techniky - dále chceme rozvíjet – schéma a stylizace - pokus o reál a techniky
7.3.3. Stylizovaná krajina technikou vyškrabávané tuže
7.4. Některé výše zmíněné techniky 7.4.1. Reliéf z papírové hmoty
7.4.2. Krajina – frotáž + koláž
7.4.3. Vymývaná klovatina
7.4.5. Škrobový papír
-jedna z posledních Ondrových prací -vyškrabávaný sádrový reliéf -opakování (spontánní) dřívější aktivity (hry) ---spojování všech bodů se všemi -úplně to v sádře nevyšlo – nevadilo to -sám si chtěl čáry vybarvit, nebyl spokojen s tím že se do rýh nevešel -navrhl jsem setřít barvu a tím ji vetřít (podobně jako burel) - veliká radost -vyndávání z víčka reliéf praskl --- vztek ---reliéf ještě více rozbil -dál jsme se museli věnovat něčemu jinému -po čase jsem mu nabídl k dotvoření neztracené kousky -reagoval méně emotivně, ale bylo zřetelné, že si pamatuje -nabídl jsem mu veškeré možné výtvarné pomůcky ( od temper, pastelů a kartonu přes nůžky, látky, líko po různá lepidla apod.) - zde je výsledek jeho samostatné práce !
8. Místo tečky na závěr