V pfiekrásné krajinû âeského stfiedohofií leïí mûsto Ústí nad Labem

XIV. ročník, 10/2009

Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: [email protected]

Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska

V pfiekrásné krajinû âeského stfiedohofií leÏí mûsto Ústí nad Labem www.usti-nad-labem.cz

Čtěte na str. 10-11

±¯­Ÿìäùèícñîãíw õäëäóñçŸïñ™ìøòëô âäòóîõíwçîŸñôâçô

°³­č°¶­Ÿ°­Ÿ±¯°¯

°¸­ŸìäùèícñîãíwŸõäëäóñç óôñèòóèâêšâçŸìîíîòów õŸñäæèîíäâç

ÕäëäóñçøŸÁñíà­ò­ ՚òóàõèóoŸ° µ³¶Ÿ¯¯ŸÁñíî ÂùäâçŸÑäïôáëèâ Óäë­¹Ÿª³±¯Ÿ´³°Ÿ°´±Ÿ²¸· Åà÷¹Ÿª³±¯Ÿ´³°Ÿ°´²Ÿ¯µ± æî¿áõõ­âù ñäæèîíóîôñ¿áõõ­âù

Komentáfi Letošní teplé září a nádherný začátek října jakoby chtěly co nejvíce prodloužit turistickou sezonu po ne celkem vydařeném létě, které bylo kromě každoročních krachů několika cestovních kanceláří provázeno i dalším úbytkem turistů přijíždějících ze zahraničí, problémy v letecké dopravě a dokonce i nedostatečně rostoucím zájmem českých turistů o domácí destinace. Hotelům, ať už stojí kdekoliv, nepřibylo pasantů, kempy drobátko zívaly prázdnotou. Snad jen některé hrady a zámky mohou hovořit o neklesající poptávce. Nicméně, nic z výše uvedeného neznamená pro český cestovní ruch tragédii s fatálními důsledky. Stalo se a děje se jen to, co se už dlouho rýsovalo na obzoru. Když říkám dlouho, myslím několik let. To, že Evropu a celý svět zasáhla finanční i hospodářská krize, proces postupného odlivu tradičních turistů do Česka jen urychlilo a domácí klientelu zasáhlo veskrze nepřipravenou (spíš by se hodilo říci málo informovanou). Souhra všech okolností včetně rozmarů počasí však v žádném případě není argument, kterým by se obtíže oboru daly jakkoliv vysvětlit a zdůvodnit. Leč, letní sezona skončila, podzim se ukázal ve svých nejlepších barvách a doba zimních dovolených a radovánek na zasněžených svazích nebo v běžeckých stopách je na dohled. Nastalo období, kdy začínáme plánovat kam na lyže, popřípadě, kde bychom našli vhodné místo pro příjemný odpočinek, relaxaci nebo dokonce pro obnovu fyzických a duševních sil. Přišel čas příprav na novou turistickou

sezonu. Na jaro, léto i podzim roku 2010. Čas, kdy se všichni chystáme na veletrhy cestovního ruchu doma i v zahraničí. Kraje, města, regiony i destinační společnosti zvažují, zda jejich dosavadní expozice budou stačit a přehodnocují se finanční možnosti. Krize se do nich bezesporu zakousla s nebývalou chutí. Bude třeba pečlivě zvážit, kolik prostředků vložit do prezentace v zahraničí a za kolik oslovit domácí „publikum“. Chtělo by se věřit, že rozum konečně zvítězí a na začátku letošního roku najdeme

OZVùNY ROZMARNÉHO LÉTA v Brně na Regiontouru, v Praze na Holiday World, v Hradci Králové na Infotouru a nakonec i v Ostravě na Dovolené a Regionu více a hlavně progresivně pojednaných expozic. Že se konečně dočkáme výstavních prostorů, jejichž obsah začne vítězit nad architektonickým ztvárněním. Záměr představit kraj jako celek je určitě zajímavá myšlenka. Ale její provedení často – aspoň doposud – vedlo k obestavění jakkoliv velké plochy desítkami pultíků, u nichž se druhý zájemce z řad veřejnosti cítil jako ve frontě u pokladny v „samošce“. Ne každý to vydrží, ne každý se v této pozici cítí dobře. Zvláště pak, pokud kdesi za pultíkem stojí deset i více stolků s vonícími koláčky, buchtami, skleničkami vína nebo pěnícím pivkem. A u

Kam? Do lázní Libereckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Putování s kartou 3K . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Den plný inspirací na Ústecku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-8 Pevnostní město Terezín je skutečný unikát . . . . . . . . . . . 9 Ústí nad Labem – jaká je jeho dnešní tvář? . . . . . . . . 10-11 Tajemství bílé věže v Kadani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12,28 Pan Souček a dr. Pichler vás zvou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Vzhůru do Železnohorského regionu . . . . . . . . . . . . . 14-15 Ocenění pro město Chrudim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Králicko – z podzemí až k nebesům . . . . . . . . . . . . . . 17-19

pultu proti vám sice hezké, ale ne vždy detailně poučené děvče, jehož „informační servis“ se smrskne na seskládání kolekce propagačních materiálů. Určitě není možné každého návštěvníka veletrhu pozvat ke stolu a individuálně s ním probírat, kam by se měl vydat. Tak mu alespoň nedávejme najevo, že dělíme hosty na lepší a horší. A co víc, třetí a čtvrtý den veletrhu jsou obvykle velké expozice obsazeny už jen „méně zainteresovaným personálem“, který umí odradit skoro kohokoliv. Nejen od návštěvy stánku, ale i od návštěvy dotčeného regionu. Moje tvrzení samozřejmě neplatí univerzálně. A už jsme zase zpátky na začátku. Turistů ubývá. Opravdu se dobře snažíme o to, aby k nám přijeli? Zatím se fatálním dopadům krizových jevů dokáží regiony, města i kraje účinně bránit s pomocí systému grantových projektů a peněz z fondů Evropské unie. Příští rok se však bude psát letopočtem 2010 – tedy už jen čtyři roky bude možné čerpat z evropské finanční studny. Co bude potom? Některé projekty ještě přesáhnou tuto časovou hranici, ale všichni budou muset poté řešit, kde vzít prostředky na reklamu, veletrhy, internet…, protože bez neustálé a masivní propagace nelze přilákat ani investory, ani turisty. Bude-li se stát k cestovnímu ruchu chovat tak, jako doposud, není vyloučeno, že mnohá infocentra či destinační agentury „zavřou krám“, protože z rozpočtu měst a krajů se neuživí. Nebo budou muset začít vydělávat sami svojí vlastní činností. To je ale téma samo o sobě. Laco Kučera

Než v kraji napadne sníh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Festival otevřených sklepů III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Veletrh ITEP opět o něco lepší . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22-23 Zrcadlo turizmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Zpráva z členského fóra A.T.I.C. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 HW je tu opět se svými informacemi . . . . . . . . . . . . . . 26,27

TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397, [email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák - polygrafická výroba, Starý Kolín. MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

10/2009

3

Libereck˘ kraj Není pochyb o tom, Ïe Libereck˘ kraj dokáÏe nabídnout stovky zajímav˘ch míst pro aktivní dovolenou, odpoãinek i pouãení. Od jara do podzimu hory, hrady a zámky, cyklotrasy, hustou síÈ turistick˘ch chodníkÛ. V zimû plánû a bûÏecké tratû. Co v‰ak na podzim? AÏ zaãnou podzimní mlhy, chladné de‰tû a plískanice, urãitû se nûktefií z vás nechají zlákat teplou vodou bazénÛ a pfiíjemn˘m prostfiedím lázeÀsk˘ch domÛ a rádi si vyhfiejí zkfiehlé tûlo v saunû. Pokud k tomu v‰emu hodláte pfiidat lékafisk˘ dohled, v‰eobecné vy‰etfiení a profesionální zdravotnickou radu, pak by va‰e kroky mûly zamífiit do lázní.

KAM NA PODZIM? DO LÁZNÍ LIBERECKÉHO KRAJE

vrátí nejen fyzické síly, ale dodají chuť za novými výpravami. Hýčkat se můžete nechat i v novém wellness centru, kde vám mimo jiné nabídnou zábal v banánových listech, čokoládovou masáž, fiji rituál, thajskou masáž zad a šíje, masáž lávovými kameny a řadu dalších relaxačních programů.

Lázně Libverda. Jsou považovány za jednu z perel Jizerských hor. Mezi Hejnicemi a Novým Městem pod Smrkem, na úpatí Jizerek, v malebné krajině pod majestátním Smrkem, který svůj vrchol zvedá do více jak jedenácti set metrů nad hladinu moře, se uložila obec Lázně Libverda. Její ambice v oblasti cestovního ruchu nejsou nijak malé. Už mezi lety 1776 – 1818 zde byly navrtány nové prameny – Mariin, Kristiánův a Eduardův. Libverdská kyselka si rychle našla své obdivovatele. Byl vybudován lázeňský park, promenáda a empírový zámeček. Statut léčebných lázní získala obec v roce 1836. Ale i dnes se zde budete cítit velmi dobře. Jako v lázních, které vás budou léčit nejen proslulou Libverdskou kyselkou, ale hlavně podhorským klimatem a pohodou, vstřícností a pohostinností i specialitami místní kuchyně a v neposlední řadě i turistikou. Po pěší túře k Hubertově pramenu přes vyhlídku Kočičí kameny dlouhé 14 kilometrů, nebo po cyklovýletě do Frýdlantu a zpět, popřípadě po výpravě za některou z pěti místních legend vám koupel a masáž

4

10/2009

Lázně Kundratice jsou druhými lázněmi Libereckého kraje. V závětří Ještědského hřbetu, obklopeného krásnými borovými lesy a loukami, mezi nimiž pouští „prasátka“ hladiny rybníků, si mohou užívat koupelí v sirnoželezité slatině nejen ti, kdo trpí blokádou páteře nebo artritidou. I zdraví a třeba jen unavení najdou v lázních úlevu a pohodu. Masáže, jehličnaté, jodové, sirnaté a perličkové koupele je možné doplnit procedurami a ošetřením pomocí laseru a biolampy. Lázně Kundratice najdete jen dvacet kilometrů od Liberce. Původně byly součástí obce Osečná. Léčivé účinky slatiny zde znají už od roku 1881. Úplně první lázeňské zařízení zřídil místní podnikatel Josef Schwab.

Nedaleko rašelinišť postavil malý dřevěný domek a v něm dvě vany pro rašelinové koupele. Jeho syn původní zařízení rozšířil o rašelinové lázně. Od roku 1908 jsou Lázně Kundratice v majetku státu. V roce 1933 byly považovány za nejmodernější v tehdejším Československu. A svoji dobrou pověst si udržují dodnes. Provozy se dočkaly modernizace a rozšíření služeb jak pro nemocné, tak zdravé návštěvníky. Lázně mají vlastní půjčovnu kol a k letnímu koupání svádí dobře ošetřovaný rybník přímo v lázeňském areálu. Nechybí ani bezpočet turistických tras pro méně nebo více náročnou pěší turistiku, které vedou mírně zvlněnou krajinou i do strmých stoupání Ještědského hřbetu. Přijměte tedy co nejsrdečnější pozvání do Libereckého kraje a do jeho lázeňským míst. Nevelkých, ale poskytujících kvalitní služby i lékařskou péči. Laco Kučera

www.laznelibverda.cz www.laznekundratice.cz www.liberecky-kraj.cz

Podkru‰nohofií

PUTOVÁNÍ S KARTOU 3K

1

Letos na jaře jsem se zapojila do soutěže o Návštěvnickou kartu 3K vyhlášené Turistickým informačním centrem v Klášterci nad Ohří a prezentované v TRAVEL profi. Měla jsem to štěstí, že jsem byla mezi vylosovanými a kartu, která nabízí „to nejzajímavější ze severozápadních Čech v jednom balíčku“, získala. Protože jsem do té doby navštívila z těchto končin snad jen Karlovy Vary, rozhodla jsem se využít tuto příležitost a rozšířit si své cestovatelské obzory. Kvůli nabitým prázdninám a kvůli nechuti je už ukončit, vyrazili jsme v polovině září na poslední akci letošního léta. Naložili jsme kola do auta, vzali stan a spacáky a vzhůru směrem k Chomutovu. Jako cíl cesty jsme zvolili Klášterec nad Ohří, neboť se nám zdál jako vhodný strategický bod uprostřed daného regionu. Cesta z Prahy překvapivě netrvala ani dvě hodiny. Po příjezdu do krásně zrekonstruovaného centra města jsem se jako vždy pídila jako první po mém oblíbeném „íčku“. Slečny tu byly opravdu ochotné. Nafasovala jsem krásný katalog a letáky a pořídili jsme druhou 3K kartu. Kemp U Jezu, kde jsme se mínili ubytovat, jsme našli velice snadno, byl již od začátku města značen. Ze zázemí i zabezpečení areálu jsme byli nadšeni. Navíc kvůli posezonnímu termínu jsme ho měli celý jen pro sebe. Počasí bylo ideální, sluníčko hřálo, a tak jsme se odpoledne rozhodli ještě pro kratší výlet, abychom se rozehřáli. Z Klášterce jsme vyjeli po okresních silnicích na zříceninu hradu Perštejn. Na ten jsme v závěru museli vystoupat po turistické modré, neboť pro kola to nebyla úplně nejvhodnější cesta. Přesto jsme po ní pokračovali dále do vesnice a pak po silnici dlouhým kopcem nahoru na Měděnec. Z něj jsme již za tmy sjeli dolů do

Klášterce. Tachometr nám hlásil 33,7 kilometrů. Na druhý den jsme si naplánovali už trošku delší výlet. Přestože na obloze se honily mraky, ráno jsme vyjeli z Klášterce přes Kadaň a Nechranickou přehradu až do Března u Chomutova. Zde jsme se zastavili na oběd. Odtud pak naše cesta vedla přes Otvice do Jirkova, kde jsme poprvé použili naši dvoudenní kartu. Prohlédli jsme si městské historické sklepy a městskou věž. Na infocentru byli ochotní a na cyklisty dobře připraveni, kola nám zamkli pod stříšku do dvora. Kousek za Jirkovem jsme najeli na cyklostezku a ta nás dovedla přímo k zooparku v Chomutově (1), kde jsme strávili necelé dvě hodiny. Protože do této doby jsme měli za sebou asi padesát kilometrů a bylo již pozdě, zpátky do Klášterce jsme se nechali dovézt přímým vlakem. Potvrdilo se nám, že delší vzdálenosti v kombinaci s otvírací dobou a časem stráveným na prohlídkách budou pro nás cyklisty tím hlavním nepřítelem. Následující ráno nás počasí potěšilo – krásné babí léto. Plán byl rázem jasný. Vlakem jsme se posunuli do Ostrova nad Ohří a odtud vystoupali na kolech do Jáchymova. Toto horské město bohužel bojuje s nedostatkem peněz, opravené jsou jen lázeňské domy, původní krásné budovy na náměstí chátrají. V Jáchymově nás čekala prohlídka štoly č.1, pan průvodce byl opravdu příjemný a zábavný. Na jeho doporučení jsme navštívili i místní muzeum věnované mineralogii a rudnému hornictví. Z centra města jsme se po obědě vydali k lanovce na Klínovec. Ta nás díky programu „Cyklistika bez námahy“ vyvezla nahoru i s koly. Síly nám opravdu ušetřila a dolů jsme frčeli už jen z kopce. Cestou jsme se zastavili u Horního Hradu Hauenštejn, který se rozhodla opravit skupina dobrovolníků.

Zatím to zde vypadá jako polostaveniště – polohrad, ale duch místa se mi moc líbil. Držím pěsti, aby se oprava povedla. Z Hauenštejnu je to jen kousek do Stráže nad Ohří, kde nás čekal půllitr kofoly a vlak zpět do Klášterce. Tentokrát necelých 48 kilometrů. Poslední, čtvrtý den nás ve stanu probudilo sluníčko. Už kvůli němu se nám vůbec nechtělo odjíždět. Moc se nám tu líbilo a bylo tu stále co vidět. Rozhodli jsme se proto, že stihneme ještě aspoň poslední objekty při cestě do Prahy. Jako první jsme přímo v Klášterci prošli zámecký prohlídkový okruh věnovaný českému porcelánu a expozici Pohádková země (2). Ta je sice určená spíše dětem,

2

3

přesto jsem v naší návštěvnické skupině se svými 22 roky byla nejmladší. U strašidel a loutek jsme se zkrátka pobavili všichni. O hodinu později jsme si už prohlíželi válečná letadla v technickém muzeu na Červeném Hrádku u Jirkova a absolvovali také prohlídku samotného zámku Červený hrádek (3), který jsme při první návštěvě bohužel nestihli. Měli jsme štěstí, v zámeckém areálu se toho dne konal Moravský den. Do Prahy jsme tak dojeli s lahví burčáku, u které jsme shrnuli uplynulé čtyři dny a shodli se, že takové prima 3K kartičky by mohly mít všechny naše regiony. Petra Nerodilová 10/2009

5

Ústeck˘ kraj

DEN PLN¯ INSPIRACÍ âtrnáct˘m rokem tvrdíme, Ïe Ïádn˘ film, propagaãní publikace ani sebeobjemnûj‰í balíãek informací vãetnû internetu nemÛÏe nahradit osobní proÏitek. Je tedy dobfie, Ïe kraje, mûsta i regiony pofiádají pro novináfie press tripy. Nûkdy jednodenní, jindy aÏ tfiídenní. I kdyÏ je problém stihnout v‰echny, pfiece jen se snaÏíme zúãastnit se co nejvíce z nich. Zvlá‰tû, jedná-li se o kraj nebo region, kde se dafií vytváfiet zajímavé projekty, jako je tomu tfieba v Ústeckém kraji a zejména na Litomûfiicku. Už poněkolikáté jsme na Ústecku a Litoměřicku strávili den, který se pro mnohé z nás stal určitě zdrojem inspirací. Pro ty, kdo do krajského města Ústí nad Labem nejezdí často a pravidelně, byla návštěva nového informačního centra opravdovým překvapením. Pokud bychom se měli pokusit jedním slovem vyjádřit dojem získaný hned po vstupu, bylo by to slovo „velkolepé”. I když nevyjadřuje přesně pocity, které následovaly. Posuďte sami. Prostor infocentra je opravdu rozlehlý. Přímo proti hlavnímu vstupu visí velkoplošná plazmová obrazovka, na níž se předvádí nejen internetový portál Ústí nad Labem, ale lze na něm předvádět prakticky cokoliv, co se ve městě i v kraji děje a bude dít. U obslužného pultu, kam si zájemci mohou přijít pro informace a propagační materiály, se nikdo tlačit nemusí. Je bratru víc jak deset metrů dlouhý a personál má neustále přehled o tom, co se v „íčku” děje. Prostor před pultem je pojednán instalací

6

10/2009

historického architektonického artefaktu, kamenné schodišťové šíje z domu postaveného ve 14. století. Opodál stojí několik starých hasičských stříkaček, mezi nimiž vévodí pečlivě zrestaurovaná parní stříkačka tažená koňmi. Zdá se, že by v případě potřeby mohla okamžitě vyjet k ohni. Tím však návštěva Ústí na Labem pouze začala. Pozornému divákovi neuniklo zrekonstruované náměstí s vodními fontánami a možná ani zajímavý průhled jednou z ulic až na skalnatý masiv, který se vypíná nad Labem. Kratičký okruh, kterým nás provedla Petra Czastková, pověřená vedením

oddělení cestovního ruchu na Magistrátu města Ústí nad Labem, nás zavedl ke kostelu se šikmou věží, jejíž úctyhodný odklon od svislé osy má na svědomí bombardování na konci druhé světové války. Cestou si někteří všimli i malé připomínky na ústecké tramvaje, které brázdily ulice města od roku 1899 do roku 1970. Další zastavení bylo před budovou magistrátu. Pohled přes upravenou plochu náměstí k budově divadla skrz vodní tříšť fontány byl lákadlem pro fotografy. Stejným lákadlem pak určitě pro všechny návštěvníky Ústí nad Labem budou kavárničky a restaurace, kde se dobře snídá, obědvá i večeří. Třeba po návštěvě divadla. Ovšem těm, kdo mají v oblibě posezení ozvláštněné zajímavým výhledem, doporučujeme výstup nebo raději výjezd

Ústeck˘ kraj

na Větruši. K tradiční výletní restauraci, jejíž osud nebyl jednoduchý, nicméně se městu podařilo ji ze soukromých a nezodpovědných rukou vykoupit, opravit vše, co bylo třeba a pronajmout. Dnes je z její terasy výhled, jaký hned tak neuvidíte. A navíc se zde můžete ubytovat, uspořádat společenskou akci, pozvat obchodní partnery nebo připravit seminář či školení. Přijeďte a sami poznejte turistická lákadla Ústí nad Labem. Z výšky Větruše jsme zahlédli na hladině Labe blížící se Portu Bohemicu I. Populární výletní loď, o níž jsme vás už několikrát informovali. Ani tentokrát nezklamala, spíše jen potvrdila svou pověst a manažerské schopnosti majitelů. Při vynikajícím víně ze zdejších vinic a červeném burčáku jsme

urazili pěkný kus vodní cesty, kde nám průvodce dělali i místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík a manažer Centra turistiky Litoměřice Kamil Soukup, kteří společně s Evou Břeňovou připravili na podzimním sluncem zalité horní palubě tiskovou konferenci. Promluvili na ní představitelé měst a obcí, mezi nimiž nechyběly Lovosice, Terezín, Štětí, Malé Žernoseky, a některých zařízení, která poskytují služby turistům. Jednou z nich byla paní Voštová, spolumajitelka koňské farmy Třebušín – Zababeč. Pro malé i velké, skupiny i jednotlivce rádi připraví programy v sedle pro úplné začátečníky i zkušené jezdce. V průběhu více jak dvouhodinové plavby jsme měli spoustu času na rozhovory – jak jinak než o turistice a monostech, které nabízí města, městečka a obce na Ústecku a Litoměřicku. Zajímavé bylo setkání s místostarostou Lovosic. Města, které podobně jako mnoho jiných míst v kraji bojuje s urputným názorem, že vzduch je zde otrávený chemií, příroda poškozená a samo město nehezké. Ale jak jsme měli možnost se přesvědčit, i s takovými názory lze úspěšně bojovat. Pří-

kladem může být Kadaň, Postoloprty, Litoměřice i samotné Ústí nad Labem, které najednou roste do nebývalé krásy. Proč by s podobnou perspektivou neměly počítat Lovosice nebo Štětí? Vždyť České středohoří, Porta Bohemica, Zahrada Čech – to jsou krajinné celky, o jejichž kráse nikdo nepochybuje. Víte, co je Lovoš, podle nějž získalo město svoje jméno? Víte, že v Českém středohoří je nejvíce hradů a zřícenin v Česku? Obecně prospěšná společnost Hrady Českého středohoří, s jejímž jednatelem Josefem Otradovcem z Třebenic jsme se na lodi také setkali, vás o tom ráda a celkem snadno přesvědčí. A tak v příjemném prostředí a u pohostinného stolu lodi Porta Bohemica I. jsme v odpoledních hodinách přistáli v Litoměřicích. Cestou jsme si nenechali ujít nezapomenutelný výhled zprostředka řeky na „litoměřické Hradčany”. Na souši jsme přesedli do výletního vláčku a nechali se odvézt na náměstí, kde nás čekala prohlídka nově zrekonstruovaného informačního centra. I když technologické lhůty v době naší návštěvy ještě nedovolily instalaci nábytku a vybavení, i tak lze po čítat s tím, že Litoměřicím a jeho návštěvníkům bude dobře sloužit. A navíc, pokud se městu podaří jeho prostory rozšířit o prastaré sklepy pod ním a zprovoznit historickou podzemní chodbu, která ústí nedaleko přístaviště, budou mít Litoměřice nejen český, ale možná i evropský primát – cestu středověkou chodbou z lodi až do „íčka”. Je to však zatím hudba budoucnosti. Pokud se ale starosta Ladislav Chlu®

10/2009

7

Ústeck˘ kraj li pořádný kus práce. Včetně letošní konference STOP & STAY. Pro jednoznačný úspěch a kladný ohlas se můžeme zjara roku 2010 těšit na její druhý díl. Pobyt na Litoměřicku se pomalu chýlil ke konci. Čekala nás poslední návštěva – město Terezín. Trochu netradičně jsme kolem „Malé pevnosti”

páč se svým týmem do tohoto projektu zakousnou, pak se brzy dočkáme, že nás manažer Soukup s místostarostou Tvrdíkem pozvou na její slavnostní otevření. Průchod několik set metrů pod zemí bude určitě působivý a představa, že z něj můžete vystoupat až na slavný litoměřický „kalich”, je lákavá už nyní. Stejně jako blížící se zpřístupnění věže u arcibiskupského kostela. Veřejnost neměla do jejího horního patra dlouhá léta přístup. Vstřícné jednání a vzájemně výhodná spolupráce města a arcibiskupského úřadu však přináší svoje ovoce. Dokonce nám bylo dovoleno navštívit soukromé prostory arcibiskupa a arcibiskupský sklep, kde se kdysi stáčela výborná vína. Dodnes zde stojí mohutný lis se dvěma šroubovicemi, pod jejichž desku se vešlo několik puten vinného hroznu naráz a mošt se stáčel do kamenného bazénku pod úrovní podlahy. Větší vinařský lis jsem ještě neviděl. Na jeho mohutném horním trámu je vyřezán letopočet 1840 – to je ovšem datum generální opravy lisu. Kdy byl vyroben, se přesně neví. Co k Litoměřickým aktivitám dodat? Snad jen malou velkou pravdu – za posledních několik let zde uděla-

8

10/2009

se smutnou a tragickou historií jen projeli a vydali se do města, které bylo postaveno za vlády císaře Josefa II. a pojmenováno po jeho neméně slavné matce, císařovně Terezii. I když vlastně nikdy nebylo dobýváno, i v současné době (podobně jako Josefov) budí respekt a úctu. Stavitelé Terezína byli skvělí stratégové. Dodnes zde stojí mohutné cihlové opevnění a v něm kilometry chodeb, bastiony, systém odvětrávání, slepé chodby, minové galerie a dělostřelecké baterie... Město Terezín, do jehož správy pevnostní stavby patří, intenzivně pracuje na je-

jich obnově a zpřístupnění. I když před terezínskou radnicí stojí ještě pořádný kus práce, už dnes jsou zde prohlídkové okruhy, kterými když budete procházet, citlivější povahy se budou cítit poněkud stísněně a ti, kdo oplývají bujnější fantazií, si určitě dokážou představit, jak nebezpečné by bylo se pokusit Terezín dobýt vojenskou silou. Důmyslný systém střílen pokrývá chodby možnostmi křížové palby a pokud se zvenku ozvou rány z kanónů, pak si mnozí po výstupu na denní světlo s úlevou oddechnou. Pro milovníky netradičních způsobů prezentace, firemních akcí, školení, seminářů nebo team buildingů s dramatickou nebo historickou náplní, se zde nabízejí prostory, které byste jinde jen těžko hledali. Zajistit dostatek skvělého jídla, pití a atraktivní program v podzemí i venku mezi bastiony už není problém. Jak nám na závěr našeho pobytu sdělil tajemník Městského úřadu v Terezíně Miroslav Kubíček, město bude postupně zpřístupňovat další prostory pevnosti. Doba, kdy se do Terezína bude jezdit nejen do Malé pevnosti, je tedy na dohled. Věřím, že mnozí z vás Ústecký kraj, Ústí nad Labem, Litoměřicko i Terezín začnou vidět v novém, příznivějším světle. Laco Kučera

Informační středisko města Ústí nad Labem tel.: +420 477 010 700, [email protected], www.usti-nad-labem.cz Centrum cestovního ruchu Litoměřice tel.: +420 416 732 440, [email protected], www.litomerice.cz

Terezín

PEVNOSTNÍ MùSTO TEREZÍN JE SKUTEâN¯ UNIKÁT Na pamûtní desce zasazené do mohutné zdi pevnosti Terezín, jedné z nejmodernûj‰ích a nejzachovalej‰ích pevnostních staveb v Evropû, jsou uvedená slova: „Josef II., rozmnoÏitel fií‰e, otec vlasti, poloÏil 10. fiíjna 1780 základní kámen tomuto vûãnému dílu. Pfiíkladu prozíravého vládce následovali M. Lascy, polní mar‰álek, K. Pellegrini, nejvy‰‰í vojensk˘ fieditel a správce pevnosti, a ostatní pfiítomní.“

Jak vyplývá z perexu, zakladatelem pevnosti Terezín byl císař Josef II. Důvodem k jejímu vzniku byly politické a mocenské poměry v Evropě 18. století, neustále hrozící válečné konflikty a nebezpečí vpádu Pruských vojsk. Než na řece Ohři nedaleko Litoměřic Terezín vyrostl, bylo potřeba vykoupit a zbořit obce Německé Kopisty a Travčice, vystavět je na jiném místě, náročně upravit stavební terén, mnoho míst vysušit, zpevnit dřevěnými piloty a kamením a upravit stávající a vyhloubit nové koryto řeky Ohře. Dále bylo třeba shromáždit až 12 milionů zlatých, naplánovat logistiku celé stavby a deset let usilovně pracovat a zastavět prostor o ploše 398 hektarů. Pevnostní město Terezín je skutečným unikátem rozděleným do tří hlavních částí – Hlavní pevnost, Horní a Dolní retranchement a Malá pevnost. Dělí je dvě říční koryta – původní Stará Ohře a Nová Ohře. Na říční proud navazuje naprosto geniální systém dovolující v případě potřeby zaplavit nejen vybudované příkopy, ale i podzemní části chodeb a navíc i široké okolí

města do vzdálenosti několika kilometrů. Hladina vody v příkopech mohla dosáhnout až sedm metrů. Poté, co byl nepřítel doslova zaplaven a utopen, dalo se vodu poměrně rychle z celého systému vypustit. Centrum města je charakteristické pravoúhle se křížícími ulicemi s centrálním náměstím. Jednotlivé budovy ze strategických důvodů nepřesáhly výšku 14 metrů a jejich přízemí bylo mimořádně pevné a odolné. Neméně unikátní je i terezínský systém podzemních chodeb, minových komor, naslouchacích a komunikačních galerií a spojovacích chodeb. Vše sloužilo k účinné a efektivní obraně pevnosti a celého města. Jen minový systém měřil kolem třiceti kilometrů. Chodby a galerie však byly postaveny poměrně nízké a tak i výběr vojáků pevnostní posádky byl limitován výškou 165 centimetrů. I když pevnost Terezín dokončili a obsadili plně početnou posádkou, nikdy se nikdo nepokusil ji dobýt. Ani válka roku 1866 se jí nedotkla. Její vojenské poslaní skončilo roku 1882. Poté začíná historie pevnosti Terezín coby vězení. Ale to už je téma na další reportáž.

Dnešní Terezín má ambice mnohem kulturnější a zdravě sebevědomé. Po 229 letech se všechny objekty staly majetkem města, které za podpory státu a fondů Evropské unie připravilo projekt, který je zaměřen na vzorovou obnovu jedinečné kulturní památky pevnosti Terezín. Pevnostní systém Terezína představuje ojedinělou, zachovalou, ucelenou a urbanisticky téměř nepoškozenou významnou památku. Ve své době to byla nejmodernější bastionová pevnost na světě. Projekt „Terezín – projekt oživení historických památek“ spočívá v rekonstrukci památkových objektů ve vlastnictví města, k podpoře sociálního a ekonomického růstu vytvářením nových kulturních a jiných služeb. Přitom bude zachována a postupně zpřístupněna velká část této památky a určitě bude věnována patřičná pozornost i všem historickým skutečnostem a souvislostem. - lk Městské informační centrum nám. Čs. armády 179, 411 55 Terezín tel.: +420 416 782 616 e-mail: [email protected], www.terezin.cz 10/2009

9

âeské stfiedohofií

ÚSTÍ NAD LABEM JAKÁ JE JEHO DNE·NÍ TVÁ¤? Pro vnímavého náv‰tûvníka se mÛÏe stát pobyt v Ústí nad Labem dne‰ních dnÛ záÏitkem skuteãnû aÏ k neuvûfiení. Mûsto, jehoÏ jméno bylo po dlouhá desetiletí synonymem prÛmyslové v˘roby, chemie, nezdravého ovzdu‰í a tûÏby uhlí, se za posledních dvacet let zmûnilo k nepoznání. A to zdaleka není v‰e hotovo. Ústí nad Labem ãeká celá fiada „ozdravn˘ch“ a „zkrá‰lujících“ kúr, na jejichÏ konci by mûl b˘t je‰tû uωí návrat ãlovûka do okolní pfiírody. Ústí nad Labem leží na severu naší republiky v překrásné krajině Českého středohoří, jíž jednoznačně dominuje labské údolí. Místy hluboký labský kaňon je obklopen až fantasticky krásnými siluetami homolí dávno vyhaslých sopek, mezi nimiž se svými vodopády a peřejemi proplétají potoky. Monumentální pohled na meandrující Labe kaňonovitým údolím se otvírá v místě nazývaném Porta Bohemica – Brána Čech. Je v tom zvláštní klid, jak řeka míjí louky, města, lesy i všechny ty kopce. Jak je útěšně stejná a pomalu po staletí teče, protéká krajem, protéká historií. V krajině mimořádně krásné i úrodné se lidé usadili už před více jak 20 tisíci lety, jak dokumentují archeologické nálezy. Pověsti zaznamenané v prastaré Kosmově kronice hovoří o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi z nedalekých Stadic, zříceniny kdysi velkolepých hradů vyprávějí své příběhy o hrdinství a šlechtické cti, kostely a zámky o víře a bohatství. V dobách míru zrály na svazích Českého středohoří hrozny a v dobách, kdy múzy musely zmlknout, plenily kraj i město války třiceti i méněleté, vojska Napoleonova či wehrmacht.

10

10/2009

Přes veškeré negativní dopady, které přírodě i městu přinesly aktivity mnoha pokolení, se Ústí nad Labem rychle mění z někdejší průmyslové aglomerace v kulturní centrum se stále rostoucími možnostmi sportovního vyžití, relaxace, zábavy a kultury. Jaká je tedy jeho dnešní tvář a co byste během návštěvy severočeské metropole určitě neměli vynechat?

Výhledy z terasy populární restaurace Větruše (1) nebo ze zříceniny hradu Střekov (2) ukáží město, řeku i bohaté siluety Českého středohoří v jeho nejkrásnější podobě. Na podzim rozmarně barevné, v zimě s bílými krajkami Krušných hor na obzoru, na jaře vesele rozkvétající a v létě příjemně rozverné.

Ústí nad Labem Už jsme vzpomínali na hlavní vodní tok Labe a potoky s krásnými vodopády. Sluší se tedy připomenout i rozlehlou hladinu umělého jezera Milada, které vzniklo rekultivací a zaplavením bývalého povrchového dolu. A nesmíme zapomenout ani na kryté bazény nebo nekrytá koupaliště s vyhřívanou vodou.

Večery v Ústí nad Labem, to nemusí být jen posezení v hospodě nebo v kině. Krásná, neobarokní budova Severočeského divadla opery a baletu (3) je mezi divadelníky, kritiky, herci i mezi diváky velmi proslavená. Současným repertoárem divadla je opera, opereta, muzikál a balet. V roce 2009 získalo divadlo dvě

1

V ústeckých restauracích, hospůdkách a kavárnách se doporučuje uhasit žízeň pivem, které má svoji populární tvář – pamatujete si na pana Cibicha a jeho Březňák? Nebo byste dali přednost raději Zlatopramenu? Z Ústí pochází i vynikající Stará myslivecká. Stále častěji najdete na vinných lístcích ústeckých vináren, vinoték a hotelů i nabídku vín z Vinařské oblasti Čechy, z vinic v okolí Velkých Žernosek a Litoměřic. Ústí nad Labem se svými stále se zlepšujícími ubytovacími a restauračními službami a kvalitním turistickým informačním systémem nabízí i bohatou škálu zážitků, které dokáží naplnit celý víkend i týdenní pobyt. Desítky kilometrů cyklo-

2

tras a cyklostezek vedou od jednoho krásného místa k druhému. V Tiských stěnách jsou to bizarní skalní útvary, okolní kopce Českého středohoří nabízejí bezpočet překrásných výhledů. Milovníkům zimních radovánek je k dispozici lyžařské středisko Zadní Telnice s několika sjezdovkami a s řadou upravených tras pro běžkaře. Na cestách po hřebenech můžete potkat mašery bravurně řídící svá psí spřežení. Ale ani ti, co se rozhodnou pro pobyt přímo ve městě, nebudou zklamáni. Například ústecká zoologická zahrada byla založena už v roce 1908 coby soukromá ptačí rezervace. Za sto jedna let existence z ní vznikl areál, v jehož voliérách, výbězích a bazénech můžete obdivovat veselé opice, hašteřivé ptáky, důstojně mohutné slony i podezřívavě se tvářící tygry. Suma sumárum víc jak dvě stovky zvířecích druhů. Pro děti jsou zde připraveny poznávací programy včetně „kontaktní dětské zoo“ – zní to zajímavě? Daleko zajímavější je ale prožitek.

Na cyklostezkách je dovoleno prohánět se na in-line bruslích, okolní travnaté svahy lákají odvážné muže a ženy zavěšené pod barevnými křídly padáků, jako pavouci se na pískovcové skály šplhají horolezci. I zde můžete takové sporty provozovat. Ticho a klid galerií a muzeí zase zláká zvídavého ducha prahnoucího po poznání. O kráse lidových staveb a umění řemeslníků z dob dávno minulých vypráví skanzen a malé Muzeum železnice v Zubrnicích, zámek Trmice skrývá expozice o historii hornictví a unikátní Muzeum modelové železnice.

3

prestižní ceny Thálie. Působil zde světoznámý choreograf Pavel Šmok, operní zpěvačky Eva Randová a Maria Pospíschil. Z Činoherního studia na Střekově vyšly takové herecké osobnosti jako Ivana Chýlková a Jiří Bartoška, působil zde Pavel Zedníček nebo Karel Roden. Kvalita ústeckého divadelního světa je nesporná. I dnes stojí za to si vybrat své představení. Tak to všechno je Ústí nad Labem dnešních dnů. Ústí, jež si užívá svého Labe jako zrcadla, kterého se může bez obav ptát jako Sněhurka – kdo je na Labi nejkrásnější? Pokud si takovou otázku položíte i vy sami, odpověď můžete najít také v městském informačním středisku. Laco Kučera Foto: archiv města Ústí n./L.

Informační středisko města Ústí n./L. Mírové náměstí 1, 400 01 Ústí n./Labem tel.: +420 477 010 700 e-mail: [email protected] www.usti-nad-labem.cz 10/2009

11

KadaÀ

O královském mûstû Kadani a jeho aktivitách na poli cestovního ruchu jsme uÏ popsali nejednu stránku. Císafisk˘ den, Svatováclavské vinobraní, Narozeniny Maxipsa Fíka, letní hudební festivaly, divadelní pfiedstavení, v˘stavy i koncerty – to jsou pojmy bûÏnû pouÏívané v kulturním kalendáfii mûsta. Stalo se uÏ celkem bûÏnou praxí, Ïe KadaÀ pfiichází nejménû jednou roãnû s novinkami, jejichÏ úkolem je zatraktivnit historické královské mûsto jak sv˘m obyvatelÛm, tak pfiedev‰ím turistÛm. Stejnû tomu bude i od zaãátku turistické sezony roku 2010.

TAJEMSTVÍ BÍLÉ VùÎE

„O psovi“. Dozvíte se, proč je na fasádě věže malá plastika psa. Téma expozice vás určitě popožene na další místa až k hodinovému stroji Za oponou času a do Světničky věžného. Kdo by dnes mohl tušit, co všechno práce „věžného“ obnášela? A nakonec přijde odměna. Výhled na Kadaň a její střechy, na kostelní věže, hrad, zbytky opevnění a křižovatky ulic. Kdo zvedne pohled víc k obzoru, nemůže mu uniknout františkánský klášter, silueta Krušných hor, v meandru mizící Ohře. Zkrátka krajina, která je stejně zajímavá a krásná jako Kadaň. S návštěvou Kadaně však nemusíte nijak otálet. Ještě letos ji můžete poznat v trochu jiné atmosféře. Už 28. listopadu zde začíná tradiční advent. Vánoční trhy letos ozdobí velkolepě osvětlený strom s necelými 12 000 žárovkami. Každou hodinu z jeho větví zazní jiná melodie – celkem tři stovky. Kolem bude stát 13 malých stromků, které postupně ozdobí děti z kadaňských mateřských škol. Zajímavou podívanou poskytnou i ukázky adventních zvyků a obřadů nebo adventní dílna pro děti. Kdybyste v Kadani chtěli strávit i vánoční svátky, můžete si 22. prosince poslechnout adventní koncert v podání Collegia pražských trubačů a 25. prosince se podívat na představení „Betlém“, jehož autory jsou Lukáš Gavenda a Jan Losenický. - lk -, foto: archiv města Kadaně

V KADANI Bílá radniční věž s jasně zářícím jehlanem se už dávno stala jedním z městských symbolů. Stojí na základech staré městské tržnice. Celé radniční přízemí si dodnes zachovalo původní dispozici a klenby. První patro bylo přistavěno v druhé polovině 14. století. Po ničivém požáru v roce 1498 došlo k zásadní přestavbě trvající až do roku 1520. Kromě místností pro úředníky vystavěli v patře také kapli. V té době dostala svoji dnešní podobu i radniční věž, která, jako každá jiná, měla několik poslání. Poskytovala rozhled do daleka a plnila tak roli jakési „strážní hlídky“. Vystoupat na její ochoz nebylo vždy možné. V posledních letech se na ni může od května do září každou sobotu a neděli vždy jen v určité hodiny. Podobně tomu bude i nadále. V sezoně 2010 se pak chystá postupné zpřístupnění kaple v prvním patře a prostoru ve věži nad ní. Návštěvníci v nich najdou stálé expozice, jejichž prohlídku vám všem už nyní vřele doporučujeme.

12

10/2009

Do Radniční kaple je připravována stálá výstava o náboženském životě v Kadani s restaurovanými figurálními reliéfy, barokní skříní, listinami, pečetěmi, gotickou truhlicí se zlatými mincemi a mnoha dalšími sbírkovými předměty. V prostoru

nad kaplí vznikne výstava Od tržnice po radnici. Mimo jiné zde bude k vidění model radnice a panely s plány a popisem jednotlivých etap v životě tržnice a radnice. Expozice Věž a její náměstí zase zpracovává jednu z kadaňských legend –

Informační centrum a Galerie Josefa Lieslera Mírové náměstí 1, 430 01 Kadaň tel./fax.: +420 474 319 550 e-mail: [email protected] www.mesto-kadan.cz

Postoloprty

PAN SOUâEK A DR. PICHLER VÁS ZVOU UÏ za pár dní budeme proÏívat jedno z nejkrásnûj‰ích období roku, advent. Mnohá mûsta a obce pro své obãany i pro náv‰tûvníky pfiipravují celé série programÛ, které by mûly zpestfiit dobu pfied koncem roku, pfied „svátky lidí dobré vÛle“. Stejnû je tomu i v Postoloprtech. Ve mûstû, které uÏ vám není tfieba zvlá‰È pfiedstavovat. O jejich popularizaci se nûkolik let dobfie starají mimo jiné i pan Souãek a dr. Pichler. Pan Souček a dr. Pichler, dva protagonisté, rozumbradové, glosátoři a průvodci svým městem, s nimiž jste se

setkali nejen na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Praze, ale i při všech akcích, které se pravidelně v Postoloprtech konají, vás opět zvou do svého města. Po podzimní odmlce to bude na Adventní neděli. První prosincovou neděli ráno o půl deváté začne mše v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Mírovém náměstí a od jedenácté před polednem se před kostelem otevřou Vánoční trhy, kde si můžete nakoupit dárky a dárečky, zahřát ruce i duši teplou Postoloprtskou medovinou nebo svařeným vínem a třeba dokoupit i drobné vánoční ozdoby a sladkosti. Po obědě, kolem druhé, pak začne adventní odpoledne. To už se vás, pokud přijedete, ujmou dr. Pichler a pan Souček. Doprovodí vás na křest nového CD Základní umělecké školy Postoloprty, provedou vás do finále soutěže „Zazpívej mi koledu“ a nakonec vás uvedou do venkovního hlediště na hraný příběh o narození Ježíška, zvaný obecně Živý Betlém. S prvním soumrakem se ulicemi i náměstím začnou trousit světýlka lampionů. Jakmile se slijí do průvodu, zamíří k místu, kde

stává tradiční vánoční strom. Jeho rozsvícení bude neklamným znamením, že Vánoce jsou za dveřmi. To všechno se odehraje 6. prosince. Nechodí to náhodou rozdávat dárky a radost i Mikuláš, anděl a čert? Co říkáte? Nezní to jako zajímavý tip na příjemný víkend v době, kdy zbytek národa šílí v přeplněných nákupních střediscích? Nestálo by za to si uvědomit, že Vánoce, to nejsou drahé dárky a stoly prohýbající se dobrotami, které není možné sníst? Že Vánoce tady jsou proto, abychom se setkávali, zapomněli na starosti a byli na sebe hodnější? Zkuste tentokrát v Postoloprtech na-

čerpat něco z vánoční nálady a pohody. Odvezte si domů to nehmatatelné „cosi“, co dělá Vánoce Vánocemi. Kdyby vám to o adventu nevyšlo, přijměte už dnes pozvání pana Součka a dr. Pichlera na brněnský Regiontour. Na veletrh, kde vám oba dokážou, že u nich je dobře a může být i hodně veselo. Pokud jste byli na letošním Regiontouru, pravděpodobně vám neunikla absolutně dokonalá souhra dvou půvabných „mažoretů“. Ano, byli to právě oni – dr. Pichler a pan Souček. Na Regiontour 2010 přivezou kromě nového a vylepšeného „tanečního čísla“ i nové propagační materiály o Postoloprtech, nové DVD z Městských slavností 2009 a celou sérii pozvánek na akce v roce 2010. A mnoho dalších a nečekaně zajímavých informací o nevelkém městě Postoloprty na řece Ohři. Laco Kučera

Kulturní zařízení města Postoloprty Mírové náměstí 3, 439 42 Postoloprty tel.: +420 415 783 188 e-mail: [email protected] www.kzmp.cz, www.postoloprty.cz 10/2009

13

Pardubick˘ kraj

ÎELEZNOHORSK¯ REGION VZHÒRU DO REÁLNÉ KRAJINY Krajinu neb˘valé krásy a ãistoty, vlah˘ch letních veãerÛ, nádhernû pestr˘ch podzimních dnÛ, tuh˘ch zim a svûÏe zelen˘ch jar si oblíbili spisovatelé a básníci, sochafii, ale pfiedev‰ím malífii. Mnozí právû zde vytvofiili krásná díla. A „v˘tvarno“ jakoby cel˘ Îeleznohorsk˘ region poznamenalo natrvalo. Kdo dokázal v někdejším okresním městě Chrudimi zastavit a vyžádat si v informačním centru složku s propagačními materiály a mapami, kdo se vypravil dál, do Heřmanova Městce, Nasavrk, Přelouče, Třemošnice nebo k přehradě Seč, ví o čem je řeč. Kdo doposavad Chrudimí, okolními městečky a vesnicemi jen projížděl, udělal chybu, kterou by měl určitě co nejdříve napravit. Na turistických cestách a cyklotrasách v kraji pod příjemně nevysokými Železnými horami a Žďárskými vrchy se budete cítit jako mezi vysoko, ale bezpečně vzdutými vlnami. Podle ročního období budou podzimně hýřivé, zimně bílo-modré, jarně zelené nebo letně sluncem pozlacené. Vždycky však čisté, se vzduchem vonícím pryskyřicí, rozkvetlými loukami nebo s příchutí zdravého mrazu. Železnohorský region se na trhu českých turistických možností objevil teprve nedávno a už se dá bez obav potvrdit, že má celkem slušné šance na úspěch. Skutečnost, že byl donedávna tak trošku „zastrčený“ a schovaný za zdánlivě atraktivnější části Pardubického kraje, nehraje žádnou roli – pokud

14

10/2009

ovšem ve svých marketingových aktivitách vytrvá a pokud se na jeho území budou rozvíjet jak zajímavé turistické programy, tak i kvalitní infrastruktura. Jak si přečtete dál, zatím nemusíme mít obavy, že by tomu tak nemuselo být. Místní akční skupina (MAS) Železnohorský region, sídlící v Heřmanově Městci, s rozmyslem a tudíž správně vyhodnotila možnosti svého regionu a připravila základní propagační a informační materiály popisující překvapivě rozmanité možnosti aktivně, relaxačně i kulturně stráveného víkendu nebo dokonce celé dovolené. Stačí si jen vybrat to, co vás zajímá nejvíce. Je tedy načase, abyste i vy začali objevovat kraj zajímavé historie, půvabné přírody a živé současnosti. Kraj, který jste možná mnozí viděli na reprodukcích obrazů, aniž jste si uvědomili, co vlastně zobrazují. A neříkejte, že se vám nelíbily. Tak vzhůru do reálné krajiny. Kde jinde začít putování Železnohorskem než v jeho samotném centru, v Heřmanově Městci. Z někdejšího zámku postaveného na místě bývalé tvrze, později přestavěné v barokním stylu, je dnes domov důchodců. Nicméně novo-

gotická věž z poloviny 19. století stále upozorňuje někdejší význam tohoto středověkého šlechtického sídla, v jehož komnatách žili Žerotínové, Šporkové i Kinští z Vchynic a Tetova. Pro turisty je přístupný rozlehlý zámecký park v anglickém stylu. Nad hlavami rozprostírají své mohutné koruny staleté duby, jedlé kaštany, platany i borovice. Na březích rybníka a parkových loukách kvetou vstavače, v bažantnici žijí zlatí bažanti a v části parku je zřízen jezdecký areál, v němž se prohánějí starokladrubští vraníci. Ti sem se svými jezdci v sedle přijíždějí z nedalekého hřebčína, který už od roku 1875 slouží jako výcvikové středisko koní. V areálu hřebčína si kromě krásných koní můžete prohlédnout i kolekce sedel a postrojů a vyslechnout zajímavé vyprávění o jeho historii, majitelích a jejich sportovních úspěších v sedle. Tak se nebojte a vyskočte na koně. Po základním výcvikovém kurzu sami poznáte, jak krásné je cítit mezi stehny chytrého a silného kamaráda. Jste-li však naturelu zaměřeného spíš k duševním prožitkům a rádi trávíte dlouhé chvíle v tichu míst s nádechem

Îeleznohorsko

tajemna, vydejte se na prohlídku heřmanoměstské synagogy a galerie. Najdete ji jen pár desítek kroků od náměstí. Její novou fasádu s atributy židovského náboženství nemůžete přehlédnout. Jako mnoho synagog v Česku ani ta zdejší neměla jednoduchý osud. Dnes je ale díky péči města ve skvělém stavu. Ornamentální výzdoba, vitráže i dřevěná galerie pro ženy jsou od roku 2001, co byly práce na obnově skončeny, hodné vaší pozornosti. Součástí areálu synagogy je i objekt bývalé židovské školy. Na stěně před vstupem do ní je kamenná deska s hebrejským nápisem a vysvětlujícím překladem, že založena byla 10. avu roku 621 – podle židovského kalendáře, což znamená 17. července 1861, a dostavěna v měsíci elulu roku 622, tedy mezi srpnem a zářím roku 1862. Bývalá škola slouží nyní jako galerie. Nese název Galery Cyrany. Stojí za to se zde na chvíli zastavit. Nejen proto, abyste si prohlédli díla zavěšená na stěnách nebo instalovaná na praktikáblech. Galery Cyrany vznikla krátce po rekonstrukci synagogy. Manželé Ema a Josef Horákovi, potomci rodu Cyrany, darovali městu Heřmanův Městec kolekci obrazů a děl mimořádné kvality a ceny. Můžete obdivovat obrazy Pravoslava Kotíka, Františka Kupky i místních rodáků Jana Hlíny, Williho Horného, K. J. Sigmunda, Zdeňka Sigmunda... I když z bývalého židovského města v Heřmanově Městci mnoho nezbylo,

přece jen zde najdete také židovský hřbitov. Předpokládá se, že první pohřby byly vykonávány už koncem 13. století. Leč důkazy neexistují. Nejstarší čitelný náhrobní kámen je datován rokem 1647. O těch, z nichž čas setřel všechny nápisy, lze předpokládat, že jsou ještě starší. Pískovec, ze kterého byly před staletími tesány, nedokázal odolat dešťům a mrazům. Novější stély jsou už také ze žuly. Jako jinde, i zde jsou na nich symboly židovské víry, jako žehnající ruce, konvice a ornamenty. Jednodušší osud měly v Heřmanově Městci a celém regionu církevní stavby. Na náměstí stojí pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje postavený v letech 1756 – 1761. Bohatě zdobená kazatelna, varhany a krásná akustika, gotická křtitelnice z roku 1536 nebo sochy K. Beuthla na průčelí kostela – to je jen několik důvodů, proč nahlédnout do jeho chrámové lodi. Po takové procházce městem nebude divu, pokud se začnete poohlížet po dobré restauraci nebo dokonce příjemném hotelu či kempu. Vše zde najdete. A brzy ještě víc. Nedaleko náměstí letos dokončí nový hotel s kapacitou více jak sto lůžek a kemp Konopáč vám snad představovat ani nemusíme. Není pochyb o tom, že velkým turistickým lákadlem regionu Železnohorsko je přehrada Seč. V létě cíl pro milovníky koupání a opalování, pro aktivní vodní sportovce, skoro po celý rok pro rybáře,

od jara do podzimu i pro cyklisty a samozřejmě i pro romantiky, kteří milují dlouhé toulky krásnými lesy, výhledy a tajemství zřícenin starých hradů. Jedna z možností, jak strávit příjemný víkend, je návštěva obce Ústupky, procházky a projížďky na bicyklu kolem břehů přehrady a pobyt na ostrohu vysoko nad vodou, mezi zbytky zdí a věží kdysi pyšného hradu Oheb. Na začátku října jsme zde prožili spolu se skupinou kolegů, novinářů krásný den plný pohybu a pohody. Jen dejte pozor, abyste při šlapání do pedálů nesjeli z cyklostezky na turistický chodník pro pěší. Přes kořeny bříz po cestičce zakousnuté do příkrého břehu byste potřebovali průpravu profesionála závodícího na MTB. Ale po správné cestě se můžete dostat až k patě hradu Oheb. Nejenže je sám o sobě nesmírně působivý, ale pokud netrpíte závratí a vystoupáte na některou ze skalních vyhlídek, naskytnou se vám pohledy tak nevšední, až se vám dech zatají. Pokud byste se sem chtěli vypravit se svými zaměstnanci a kolegy z firmy, můžete zde navíc zažít i nejednu veselou chvilku při „team buildingu“. Naši hostitelé a organizátoři pobytu si dali záležet a tak jsme si nakonec prověřili svoji stabilitu a fyzickou odolnost při přechodu „sítě“ upletené z pružných lan nebo lukostřelbě na terč. Některé kolegyně by se klidně mohly postavit jako model pro obraz „Diana na lovu“. Laco Kučera

MAS Železnohorský region, o.s., TIC Heřmanoměstecko, nám. Míru 288, 538 03 Heřmanův Městec tel.: +420 469 625 147, [email protected], www.maszr.oblast.cz, www.hermanomestecko.oblast.cz IC Seč, Chrudimská 94, 538 07 Seč, tel.: +420 469 676 900, [email protected], www.mestosec.cz

10/2009

15

Chrudim

OCENùNÍ PRO MùSTO CHRUDIM Ohlédnutí za leto‰ním roãníkem svûtové soutûÏe LivCom Awards 2009 v Plzni âisté mûsto, opravené a pfiístupné památky, fungující sluÏby a solidnû postavené plány rozvoje – to v‰echno jsou neodmyslitelné souãásti Ïivota kaÏdé obce a mûsta. Jsou to v‰ak i souãásti dobr˘ch plánÛ rozvoje turistiky. Není tedy od vûci i v na‰em oboru vyzvednout, pochválit a ocenit v˘sledky práce chrudimské radnice, která dokázala uspût v jedné z nejprestiÏnûj‰ích svûtov˘ch soutûÏích hodnotících rozvoj mûst a obcí i kvalitu Ïivota v nich. žít – zaměřeno na posouzení celkového rozvoje města; Rekreační lesy Podhůra – ekologicky udržitelný projekt a Regenerace odpočinkového místa ve vnitrobloku v sídlišti Pod zbrojnicí – soutěžící o grant pro nejnápaditější inovátorský projekt a v Plzni získalo hned tři ocenění: Zlatou cenu a druhé místo v soutěži, která hodnotila celkový rozvoj města za projekt Zdravé město Chrudim – město, kde stojí za to žít; Zlatou cenu a třetí místo za projekt Rekreační lesy Podhůra a také finanční grant ve výši 10 tisíc liber na regeneraci odpočinkového místa ve vnitrobloku v sídlišti Pod zbrojnicí. Všech ocenění si město velmi váží a k soutěži přistupovalo s vědomím, že je vždycky snadnější vítězství získat než jej obhájit. Ocenění prokazují, že snaha města Chrudimi na vytváření kvalitních podmínek života se ubírá správnou cestou za účinné spolupráce neziskových organizací, zaměstnanců městského úřadu, obyvatel města a dalších partnerů.

The LivCom Awards, probíhající v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), je jedinou soutěží na světě, která se zaměřuje na hodnocení celkového rozvoje měst a obcí dle oblastí, jako je ochrana životního prostředí, komunitní život, péče o kulturní dědictví, plánování do budoucnosti či podpora zdraví. Na letošním finále soutěže LivCom (The International Awards for Liveable Communities), které se konalo ve dnech 8. až 12. října 2009 v Plzni, byla oceněna města ze všech koutů naší planety, která se řídí takovými principy, které vytvářejí kvalitní podmínky pro život obyvatel tak, aniž by ohrožovala potřeby obyvatel budoucích. Soutěž, kterou organizuje UNEP – sekce pro životní prostředí OSN, je každoročním setkáním měst z celého světa, které se v této oblasti výrazně angažují. Mezi letošními finalisty byli představitelé měst a obcí z pěti kontinentů; od těch nejmenších (Carlyle – Kanada, s počtem obyvatel 1 257) až po ty největší (Peking – Čína, Jokohama – Japonsko, Dubaj – Sjednocené Arabské Emiráty, Rijád – Saúdská Arábie). Celkem bylo přihlášeno na 300 měst z 50 zemí světa a do finále v Plzni postoupilo 36 z nich. Českou republiku letos reprezentovala kromě Chrudimi města Bolatice, Jaroměř, Říčany, Jihlava, Mladá Boleslav, Tábor a Kladno. Město Chrudim postoupilo do finále se všemi třemi soutěžními projekty: Zdravé město Chrudim – město, kde stojí za to

16

10/2009

Ceny za město Chrudim převzali starosta Jan Čechlovský (vlevo), místostarosta Petr Řezníček, koordinátorka projektu Zdravé město a místní agenda 21 Šárka Trunečková (vlevo) a místopředsedkyně komise pro zahraniční vztahy Tamara Volejníková.

Více informací o soutěži na www.livcomawards.com.

Pardubick˘ kraj

Tfii dny trvaly na‰e toulky Pardubick˘m krajem na poãátku mûsíce fiíjna. Podzim tenkrát je‰tû ukazoval svoji vlídnûj‰í tváfi a tak nám ani moc nevadilo, kdyÏ se chvílemi obloha zatáhla a nad masivem Králického SnûÏníku se objevily mraky, z nichÏ se obãas snesla de‰Èová spr‰ka. To, co jsme vidûli a proÏili, plnû vynahradilo drobné strádání.

Z PODZEMÍ AÎ K NEBESÒM Muzeum řemesel Letohrad. Kdo je nenavštívil, těžko uvěří tvrzení, že se jedná o jednu z nejzajímavějších expozic dokumentujících řemeslné dovednosti minulých generací. Jeho zakladatelem je Pavel Tacl, podnikatel a patriot. V barokní sýpce Nového dvora v Letohradě postupně vybudoval největší expozici dokumentující téměř vše, čím se živili lidé v Orlických horách. Inzeroval, kupoval i dostával jednotlivé kusy nářadí i celé dílny, stroje a zařízení. Co bylo třeba, zrenovoval, uvedl do práceschopného stavu tak, aby si návštěvníci mohli vystavené předměty nejen zpovzdálí prohlížet, ale aby je viděli i v „akci“. Po téměř deseti letech má muzeum tři prohlídkové okruhy. Najdete zde celé dílny, části obchodů nebo domácnosti, kovárnu, dílnu s transmisemi, zajímavé kusy mlýnic, funkční katry, výzbroj hasičů i nádražní pokladnu nebo starou školní třídu. Procházka expozicemi je nejen poučná. Zvláště, pokud se vaším průvodcem stane sám majitel. To se však běžně neděje. Ze všech exponátů, které jsme měli možnost vidět, je těžko hledat ten nejzajímavější. Někdo ocení vybavení dámského kadeřnictví z doby kolem roku 1900, jiný bude obdivovat model mlýna, kterým protéká skutečná voda, děti se pobaví ve starých školních škamnách, všímavější návštěvník nepřehlédne pod trámy zavěšený předchůdce „skibobu“, obdiv si zaslouží celé kolekce bednářských a kolářských nástrojů. Jiným se budou líbit lokomobily Slavia nebo kdysi populární traktor Svoboda. Všichni však musí uznale obdivovat schopnosti majitele neustále hledat a nacházet nové a nové exponáty. A komu se podaří zažít pana Tacla při výkladu, pochopí, že jeho muzeum řemesel je pro něj víc než radost – je to jeho vášeň. Jak jinak by mohl dokázat najít celý obchod – tedy jeho zařízení a vybavení i se zbožím pamatujícím snad konec c. a k. monarchie.

Prohlídka Muzea řemesel v Letohradu není procházka na půl hodiny. Je tedy víc než příjemné, že v areálu Starého dvora je i Společenské centrum a restaurace s výbornou kuchyní. Z Letohradu do Králík, na Hedeč a do Dolní Moravy není daleko. Je to cesta „k nebesům“. Ať už obrazně nebo doopravdy. Město Králíky je přirozeným centrem regionu pod Králickým Sněžníkem. Jeho Evropský dům se už před několika lety stal místem setkávání podnikatelů v cestovním ruchu s novi náři i partnery ze zahraničí. Není odtud daleko na jedno z nejkrásnějších poutních míst v Česku, na Hedeč, k chrámu Matky Boží. Do areálu kláštera, do něhož byly umístěny řádové sestry, které se odmítly vzdát svého dobrovolného údělu i přes nátlak minulého režimu. I zde se turisté dočkají svého zajímavého prohlídkového okruhu. Ticho a klid, které zde panují, osloví každého návštěvníka. ®

10/2009

17

Pardubick˘ kraj

Setkání v Králíkách v Evropském domě bylo příjemným zakončením prvního dne. Při prezentacích města Králíky, lyžařského areálu Skicentrum Dolní Morava, přírodního Parku Suchý vrch – Buková Hora a několika penzionů v okolí jsme se dozvěděli řadu novinek. Na Bukové hoře to za pár dní budou kilometry upravených běžeckých tratí a méně náročné sjezdovky a ve Skicentru Dolní Morava se připravuje velkolepý projekt modernizace celého areálu, rozšíření sjezdovek a stavba nového hotelu. Projekt je plánován na tři roky a už v sezoně 2010 – 2011 se dočkáme prvních výsledků. Dolní Morava a lyžování. Hned druhý den jsme se s místostarostou Dolní Moravy Petrem Vrzalem vydali pod ještě nezasněžené sjezdovky, abychom se podívali, kde se co chystá. Kromě informací jsme získali i nové propagační materiály „Králický Sněžník, rodinná dovolená“, „Králický Sněžník, aktivní dovolená“ a „Králický Sněžník, zimní dovolená“. Jsou v nich

18

10/2009

popsány i celodenní nebo několikadenní programy. Co z nich bychom doporučili? Třeba „Na sněžnicích přes Sněžník“: Z Dolní Moravy se vydáte na hřeben Slamníku, Podbělku, Sušinu a přes Stříbrnické sedlo k pramenu Moravy, dále na vrchol Králického Sněžníku do nadmořské výšky 1 432 metrů – skoro až k nebesům – a pak do Schroniska pod Sněžníkem, kde se ubytujete. Ráno pak na polskou stranu hranice na hřeben Malý Sněžník a Klepáč a zpět do Dolní Moravy. Pěkný výlet plný náročných stoupání po kolena a místy po pás ve sněhu nádhernou a divokou přírodou. A bát se nemusíte. Zkušený průvodce vás bezpečně dovede do cíle a Horská služba bude průběžně informována o tom, kde se nacházíte. Vzhůru do podzemí. Orlické hory a region Králického Sněžníku je znám systémem betonových pevností a bunkrů postavených za první republiky. Pevnost Hůrka nedaleko Králík je jedna z těch, které stojí za návštěvu. V jejich podzemních chodbách se budete cítit mírně stísněně, ale při odborném výkladu průvodce se neubráníte obdivu k umění našich vojenských inženýrů a stavitelů. Sály pro vojsko, sklady, systém dopravy materiálu po kolejích – vše promyšleno do posledního detailu. A samozřejmě i zbraně. Některé jsou instalovány přímo v podzemí a jiné v Muzeu Hůrka. Nadšencům, kteří se o opravy a revitalizaci areálu starají, je třeba „vyseknout“ poklonu. Shromáždili nesmírně zajímavou kolekci zbraní, střeliva, strojů, tanků, aut, oblečení i vybavení, se kterými byla někdejší československá armáda připravena bránit svoji samostatnost. Jak dlouho by se dokázala bránit německé početní převaze, nad tím stále visí několik otazníků. Jednoznačné odpovědi se zřejmě nikdy nedočkáme. Nicméně, pevnost Hůrka a další betonové „artefakty“ příprav na válku zde stojí a nesou svoje poselství o odhodlání jejich posádek neustoupit.

Králicko

Zastávka v Žamberku byla kratší, nicméně stejně zajímavá. Krásné náměstí nás přivítalo osvětlené podzimně zlatavým a příjemně hřejivým slunečním světlem a posezení v restauraci U pastýře nám dodalo chuť do dalšího putování regionem. Nejstarší zájezdní hostinec v širokém okolí jsme si prohlédli jen zvenku, ale aspoň víme, kam příště v Žamberku zajít. Čekala nás ještě cesta do Litomyšle a ochutnávka vín v někdejším zámeckém pivovaru. Až z novosedelských sklepů Vinařství Kovacs u Mikulova sem putují lahve dobrého Rulandského šedého, ryzlinků a Frankovky. Prohlídku litomyšlského zámku jsme letos absolvovali již poněkolikáté, ale opět jsme se dozvěděli něco nového. Jednou z rarit jsou zámecké komíny zdobené sgrafity, podobně jako čelní stěna arkádového nádvoří. Pozoruhodné je, že je jich pětadvacet a každý z nich má jiný tvar, jiné ozdoby a jinou dekoraci. Z nádvoří a arkád jsou však vidět jen některé.

Poslední den press tripu Pardubickým krajem nás uvítal zámek v Nových Hradech. Podobně jako v Letohradě se sluší na tomto místě připomenout, že do stavu, v jakém se dnes nachází, jej za nákladů a množství práce, které si těžko umíme představit, vrátili manželé Kučerovi. Na zámku se pořádají kulturní akce, je oblíbeným místem svatebního veselí a samozřejmě má i svůj prohlídkový okruh. Původní mobiliář zámku byl odvezen už před dlouhými lety a tudíž to, co je v něm k vidění, pochází z depozitářů jiných muzeí. Nic to však neubírá na atraktivnosti zámku, jeho parku a nakonec i Nových Hradů a okolní krajiny. Díky naprosté absenci jakéhokoliv průmyslu neuvěřitelně čisté a půvabné. Pro cyklistiku a pěší turistiku jako stvořené. Stačí se jen sebrat a vydat se tam. Ubytování najdete přímo v obci v malém, ale příjemném penzionu. A o chutnou stravu se vám postará zámecká restaurace nebo kterákoliv z vesnických hospůdek v okolí. Víte, jak chutná taková tlačenka s cibulí po celodenním výšlapu na kole? A navrch jedno pivo? Něco extra na konec. Přijali jsme pozvání do Džbánova. Vesnička jak dlaň s radnicí, kterou zdobí zajímavá věžička. Kolem lesy a lesy. A v nenápadném domě něco, co byste nečekali – výcvikové středisko potápění. Stačí si navléknout neoprén, na záda si pověsit vzduchovou bombu, správně použít všechny hadice a náhubky a ponořit se do „zeleného ticha“. V ruce rohlík a můžete krmit červené rybičky nebo malého jesetera, jak nám předvedl majitel této zvláštní služby. My sami jsme zůstali za pevným sklem, odkud jsme v suchu pozorovali, jak si člověk může hovět ve stavu „vodní“ beztíže a rozumět si s němými rybami. Laco Kučera

10/2009

19

Královéhradeck˘ kraj NeÏ sníh pokryje sjezdovky a hfiebeny Krkono‰ v Královéhradeckém kraji, neÏ se vydáte na první kilometry v bílé stopû nebo zaãnete zkou‰et, jakou máte kondici na snowboardu nebo lyÏích, vyjeìte si odpoãinout, nabrat nové síly a zregenerovat svoje fyzické rezervy do lázní v Královéhradeckém kraji. Nabídka je jednoduchá a pfiehledná. MÛÏete si vybrat Janské Láznû, Láznû Bûlohrad nebo Láznû Velichovky. Ty první leÏí v turistické oblasti Krkono‰e, ty druhé na Podzviãinsku a tfietí najdete nedaleko mûsta Jaromûfi v Kladském pomezí. AÈ uÏ se rozhodnete pro pobyt v kter˘chkoliv z nich, uvidíte, Ïe to bude dobrá volba a Ïe se domÛ vrátíte jako znovuzrození.

NEÎ V KRAJI NAPADNE SNÍH Vrchlabí nebo betonová pevnost Stachelberg z doby před druhou světovou válkou – to je jen několik z mnoha tipů. Tak přijeďte! Lázně Bělohrad. Leží nedaleko Jičína, téměř na hranici turistických oblastí Český ráj a Podzvičinsko. Roku 1722 byly povýšeny na město. O 150 let později koupil zdejší panství holešovický továr-

Janské Lázně. Hovoří-li staré kroniky pravdu, pak první teplý pramen byl pod dnešní Černou Horou objeven už roku 1006. Ale až ve 14. století byly zaznamenány první snahy o využití přírodní teplé vody ke koupelím. Jak složitým a dlouhým vývojem prošly dnešní Janské Lázně, není v této chvíli až tak důležité. Hlavní je, že jsou a že v nich každoročně nacházejí zdraví, odpočinek a relaxaci tisíce turistů. Proč se k nim nepřipojit? Dnes Janské Lázně patří k největším a nejznámějším v Královéhradeckém kraji. Mimo jiné mají i nejstarší visutou lanovku v Česku. Její první verze byla postavena v roce 1928 a spojuje město s vrcholem Černá hora. Ještě předtím, v roce 1893 byla vybudována lázeňská kolonáda. Janské Lázně jsou místem, kde najdete jak klasické lázeňské služby, tak i spoustu příležitostí k aktivnímu odpočinku a sportu. Až do pozdního jara v moderním lyžařském Skiresortu, v létě a na podzim na dlouhých pěších túrach, zdatnější se mohou vypravit i na náročnější cyklotrasy. Ani o výpravy za poznáním zde není nouze. Slavné safari ve Dvoře Králové, Hospital Kuks se slavnou galerií barokních soch, Adršpašské skály, zámek ve

20

10/2009

ník Maxmilián Dormitzer. Na břehu říčky Javorky postavil tři dřevěné koupelny. Dalších 13 let trvalo, než nová majitelka panství, hraběnka Anna z Asseburgu, nechala v nedaleké bažantnici těžit rašelinu a užívat ji ke koupelím. Tři roky nato byly zdejší lázně uznány jako léčivé. Uplynulo ještě šest let a v Bělohradě vyrostl skutečný lázeňský dům. V roce 1901 byl navrtán první Anna-Mariánský pramen, z něhož vyvěrá mineralizovaná kyselka. Od roku 1905 nese město název Lázně Bělohrad. Dnes mohou návštěvníci využít služeb hotelu Grand postaveného roku 1936 a od roku 1996 jim slouží i nový lázeňský hotel Anna Marie. Nejen nemocní, i zdraví zde mohou prožít pohodovou dovolenou plnou krásných zážitků. Výletů Českým rájem se nabízí bezpočet. Na

kole se mohou toulat krajinou tak krásnou, že se do ní musí zamilovat a znovu a znovu se sem vracet. Inu, Český ráj! Velichovky. Bolí vás klouby? Máte obavy o svoji pohyblivost? Pak přijeďte do Velichovek. Zdejší křídová slatinná zemina promíchaná s vodou s uhličitanem vápenatým a železem vás znovu postaví na nohy. Ovšem Lázně Velichovky, a.s., jako nestátní zdravotnické zařízení, nabízí i něco navíc. Kromě lázeňských služeb, ubytování a gastronomického servisu zde najdou kvalitní zázemí i firmy, které hledají atraktivní místo pro své kongresy, firemní a společenské akce. Mimo bežné nabídky mají k dispozici například golfové hřiště, sportovní centrum, koná se tu řada koncertů, dámy i jejich pánové zde najdou „studio krásy“ a pokud budete

chtít, můžete vyrazit také na výlet – do pevnosti Josefov, do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, do Babiččina údolí v Ratibořicích a na nejméně deset dalších krásných míst. www.janskelazne.com www.lazne-belohrad.cz www.laznevelichovky.cz www.kralovehradeckyregion.cz

Vinafiská turistika

FESTIVAL OTEV¤EN¯CH SKLEPÒ III. Polovina fiíjna pfiekvapila celé âechy, Moravu i Slezsko neãekan˘mi pfiívaly snûhu, siln˘m vûtrem i v˘padky proudu – zkrátka kalamitou. Nepfiekvapila v‰ak vinafie na Mikulovsku, jak se o tom pfiesvûdãily stovky náv‰tûvníkÛ tfietího pokraãování Festivalu otevfien˘ch sklepÛ. Kdo se nenechal odradit snûhovou vánicí a vydal se na cestu, nemohl b˘t zklamán. Na nûkolika místech v Mikulovû se prezentovali vinafii, jejichÏ firmy mají sídlo nebo v˘robu ve mûstû, a v nedalek˘ch Bavorech a Perné pak dal‰í.

Jak už je při Festivalu otevřených sklepů zvykem, přepravu z místa na místo zajišťovaly mikrobusy a do Bavor a Perné jezdil každou hodinu autobus. Orientace podle mapky v katalogu byla celkem snadná a zvládli ji i naši přátelé z Dolního Slezska a polské ambasády v Praze. Organizátoři z Nadace Partnerství znovu prokázali, že vědí, co dělají a nemůže je překvapit ani lehká nepřízeň počasí ani nával dalších zájemců o vstupenky, kterých se před mikulovským informačním centrem v sobotu hned po ránu shromáždilo možná několik stovek. Podle informací, které jsme získali od pana Juraje Flamíka z Nadace Partnerství, mikulovský „díl“ festivalu navštívila rovná tisícovka návštěvníků, tedy mnohem víc než ty předchozí. To v žádném případě neznamená, že by na Podluží nebo v Modrých horách nebyli dobře připraveni. Jen byli první. Také marketingové podpoře byla věnována větší pozornost než dřív. A vyplatilo se. Nakonec i v TRAVEL profi jste si mohli přečíst informace o festivalu s dostatečným předstihem. Jaké to tedy celé bylo? Skvělé. Ochutnávat víno z vinařství Galant, Marcinčák, Dietrichstein i od Pazderků a dalších mikulov-

ských vinařů bylo opravdu příjemným prožitkem. Navíc se umoudřilo i počasí a tak pohled na lehce nasvícenou Pálavu nás vylákal i do Perné a Bavor. Jaký význam přikládají festivalu vinaři na Mikulovsku, potvrdila i osobní přítomnost europoslance Vladimíra Železného, znalce vín a majitele vinařství Tanzberg. Nenechal si ujít možnost pozdravit se s mnoha přáteli a osobně přivítat u skleničky svých krásných vín stovky nových i tradičních hostů. Při kratičkém rozhovoru s ním – na víc skutečně

nebyl čas – nám sdělil, že je navýsost spokojen. Čekal, že lidé přijdou. Ale že jich bude tolik a budou mít takový zájem o víno, jej mile překvapilo. Můžeme tedy věřit, že Festival otevřených sklepů opět potvrdil svůj význam pro propagaci vinařské turistiky a že mnozí z těch, kdo se jej zúčastnili, přijedou za svým vínem častěji. Třeba už 11. listopadu na Martinská vína. A pak se už můžeme těšit na Znojemsko – na další díl Festivalu otevřených sklepů. Na rozdíl od původního plánů se termín jeho konání přesouvá až na jaro příštího roku. Ve sklepích znojemské podoblasti se sejdeme první víkend po Velikonocích. Do té doby vám přineseme přesné informace nejen o místech, kde můžete okusit, co na Znojemsku vypěstovali, ale také všechny další technické a organizační pokyny. Vše, co budete potřebovat vědět, najdete na www.otevrenesklepy.cz. Na setkání s vámi se těší i redakce TRAVEL profi, mediální partner Festivalu otevřených sklepů. Laco Kučera

10/2009

21

Veletrh

VELETRH ITEP OPùT O NùCO LEP·Í PlzeÀsk˘ veletrh cestovního ruchu ITEP 2009 má za sebou dal‰í úspû‰n˘ roãník. Sto padesát vystavovatelÛ ve sto tfiiceti osmi v˘stavních stáncích pfiijelo letos ukázat do plzeÀského Domu kultury Inwest – K svoje turistické novinky a nabídky. V deset hodin dopoledne ve čtvrtek 22. října byli všichni vystavovatelé na svých místech, velký sál byl vyzdoben a na jeviště vstoupil komentátor a průvodce veletrhem, aby „do světel ramp“ pozval hejtmanku Plzeňského kraje Miladu Emmerovou, radního pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václava Koubíka, velvyslance Slovenské republiky v Praze Petera Brňa a ředitelku pražského zastoupení SACR v Praze Kláru Badinkovou (kteří v Plzni opět uspořádali bohaté „Dny Slovenska v Plzni“), zástupkyni Plzeňského Prazdroje Jindřišku Eliáškovou a zástupkyni Bohemia Sektu Olgu Korandovou, Pavla Kosaře pověřeného řízením CzechTourism a ředitelku odboru CR MMR ČR Blaženu Křížovou, aby přítomné krátce pozdravili a skleničkou šumivého sektu připili na zdar veletrhu, všech obchodních i přátelských setkání. Pak už se veletrh ITEP 2009 rozběhl na plné obrátky. Jeho brány se dokořán otevřely návštěvníkům, na pódiu začal celodenní program, kde hudební vystoupení střídaly ukázky tanců nebo atraktivních zájmových činností, pivovary, které se do Plzně přijely pochlubit svou produkcí, roztočily pípy, kdo chtěl, mohl ochutnat vína z Moravy, Francie i odjinud. Hosté z partnerského regionu – z francouzského Franche – Comté, rozložili mísy a podnosy plné fantasticky vonících a krásně vypadajících klobás, uzeného a sýrů a zasloužený zájem budily i proslavené Krchlebské koláče. Osazenstvo expozic a stánků v té době už živě diskutovalo, vysvětlovalo, nabízelo a ponoukalo návštěvníky, aby přijeli

22

10/2009

právě k nim. Třeba do Královéhradeckého kraje, který zde prezentoval všechny své turistické regiony: Krkonoše, Kladské pomezí, Český ráj, Orlické hory a Podorlicko, Podzvičinsko a Hradecko. Přijela Příbram, Kadaň i Klášterec nad Ohří, Rychnov nad Kněžnou prezentoval i partnerské Klodzko z Polska. O kus dál se na návštěvníky vesele usmívala barevná loga Východní Moravy a Slovácka, Valaši zvali do Rožnova pod Radhoštěm i Vsetína. V jiné části se usadila města a obce z Pošumaví – Sušice a Klatovy mohly přes uličku zamávat Jihočechům. Nechyběly Rokycany, Nepomucko, Koloveč... Není dost místa, abychom vyjmenovali všechny vystavovatele. Jejich seznam najdete v elektronickém katalogu na turistickém portálu Plzeňského kraje www.turisturaj.cz. První den veletrhu si prohlédlo expozice a odneslo si z nich propagační materiály, mapy cyklotras i nabídky hotelů přes čtyři tisíce návštěvníků. Číslo více jak překvapivé. Podobně tomu bylo i v pátek a nakonec i v sobotu. Celkem přišlo na ITEP, podle údajů organizátorů, více než 10 000 lidí. Svědčí to o tom, že plzeňský ITEP se prosadil v kalendáři českých veletrhů cestovního ruchu a má významné ambice překročit nejen slovenské hranice, ale postupně si vybudovat zdravou pozici i v sousedním Německu, popřípadě i dalších zemích, které s námi bezprostředně sousedí. Po pěti letech se dostává do vynikající kondice. Organizátoři jsou si plně vědomi, že budoucnost a další pozitivní vývoj ITEP

ITEP 2009

spočívá nejen v zajištění technických služeb pro vystavovatele, ale i v dostatečně kvalitních doprovodných akcích. O zajímavý a divácky vděčný program ve velkém sále Domu kultury se letos postarali opět především Slováci, ale svým dílem přispěli i hosté z Francie. Taneční vystoupení amatérské skupiny z Franche – Comté zaplnilo hlediště a sklidilo zasloužený potlesk, včetně aktivního zapojení diváků do tanečního reje. Pro vystavovatele, kteří se celý den snažili na stáncích vyhovět návštěvníkům, nachystaly dámy z odboru cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje společenský večer v restauraci Na Spilce plzeňského pivovaru. Ve stylu třicátých let minulého století vítaly všechny v dobových kostýmech a k přípitku na uvítanou rozdávaly milé dárky: dámy dostaly bílé saténové rukavičky a pánové krásnou bílou šálu. Že jim to opravdu po čertech slušelo, můžete posoudit z fotografií. Ani hejtmanka Emmerová a její kolegové z vedení kraje neodolali a přijali vyzvání k tanci. Zejména poté, co jim zazpíval Oldřich Nový. Kdo chtěl, mohl si v improvizovaném ateliéru nechat udělat dobovou fotografii a když zazněl chytlavý charleston, to už odolal málokdo. Zkrátka atmosféra, kterou by mohl závidět i leckterý veletrh s mezinárodní pověstí. A přitom i laik poznal, že dobrý nápad dokáže plně nahradit velkolepé ohňové show nebo vystoupení super drahých superstar. Laťku si nastavili dost vysoko. Takže se už dnes můžeme těšit, co si pro nás pořadatel vymyslí na příští ročník ITEP. V průběhu veletrhu jsme hovořili s mnoha přáteli, navázali nové pracovní kontakty a samozřejmě jsme se také ptali, jak byli jednotliví vystavovatelé spokojeni. Vzhledem k tomu, že odpovědi měly vesměs shodný obsah, stačí je shrnout do několika vět: „... Letošní ITEP byl o poznání lepší než předchozí ročníky. I přes malé technické nedostatky před jeho otevřením se podařilo vše dát do funkčního pořádku a všichni vystavovatelé měli možnost efektivně a podle

svých úmyslů pracovat po celou dobu veletrhu. Hodnocení slovenské účasti bylo přijímáno vesměs velice kladně a slovenští vystavovatelé se sem budou rádi vracet. Ředitelé hotelů Ĺubovňa a Ďumbier (řetězce SOREA) Michal Brejčák a Tomáš Kubica už dnes plánují, jak ještě lépe oslovit českou klientelu, z Liptova, Kežmarku nebo Banské Štiavnice slibují, že za rok se v Plzni znovu sejdeme. I stále veselá a dobře naladěná Mária Katušová, která vyrábí nádherné postavičky z kukuřičného šustí, si už termín ITEP 2010 zapsala červenou tužkou do svých plánů. A stejně reagovali téměř všichni ostatní....“ Veletrh ITEP dnes patří k nejlevnějším na české scéně a jeho efektivita se už dá měřit konkrétními čísly. Pro každého, kdo by se chtěl nechat inspirovat a šestého ročníku se také zúčastnit, máme dobrou radu – zajistěte si výstavní místo co nejdříve. Prostory Domu kultury Inwest – K mají své technické možnosti a není vyloučeno, že na ty, kdo se budou hlásit na poslední chvíli, se nedostane. Po skončení veletrhu se nyní budeme snažit doposledka využít všech nových pracovních kontaktů, které jsme na ITEP 2009 získali a těšit se na ročník příští. Redakce TRAVEL profi určitě chybět nebude. Mediální partnerství a podpora všech kvalitních aktivit v regionech je naším hlavním pracovním tématem už třináct let a deset měsíců. Věříme, že se vám brzy ozveme z Pošumaví, Valašska, jižních Čech a nakonec i třeba ze Starej Ĺubovne, Červeného Kláštora, Liptovského Jána, Liptova nebo Kežmarku. Věříme, že se s vámi brzy setkáme na turistických cestách, které jste si na ITEP 2009 vybrali i vy. Laco Kučera

www.turisturaj.cz

10/2009

23

Zprávy

ZRCADLO TURIZMU ZE VŠECH KOUTŮ SVĚTA RAKOUSKO V polovině září otevřelo své brány několik uměleckých galerií v centru Vídně vernisážemi nových výstav. Galerie Krinzinger uspokojila milovníky indického umění výstavou moderny z New Delhi, galerie Ulrike Hrobsky zahájila sezonu pracemi ze dřeva pod názvem „Stabilní postavení“. Galerie Michaely Stock vystavuje světelné objekty Hanse Kottera – jeho velkoformátové instalace hrají barvami, kontrasty a udivují statikou. Ve vídeňském centru se letos prezentuje 44 galerií buďto trvalými výstavami, nebo vernisážemi a speciály. Turisté, kteří chtějí lépe poznat rakouské hlavní město, se letos mohou ponořit do oblastí, které byly dříve často opomíjeny. Pod heslem „Vídeň na druhý pohled“ se mohou vypravit do tichých uliček a zapomenutých vnitřních dvorů a pasáží. Za zdobnými fasádami vídeňských měšťanských domů z 18. století se často skrývají dvory a průchody, které vzorně upraveny připomínají šarm dřívějších dnů, kdy byly zřejmě centry domovní komunikace. Zájemci o takové výlety měli na podzim možnost scházet se na průzkum zajímavých dvorů vždy v sobotu v 11 hodin na Neuer Markt – Donnerbrunen (2 hodiny s průvodcem 14 euro).

MAĎARSKO Zájem českých turistů o Maďarsko roste. V prvním pololetí 2009 přenocovalo v maďarských ubytovacích zařízeních téměř 140 tisíc Čechů, což je o 13 % víc než ve stejném období loni. Láká je gastronomie, termální i léčivé prameny, dobré terény pro cykloturistiku, příroda a Budapešť. Oceňují dobrý poměr mezi kvalitními službami a cenou, tradice lázeňské kultury a služeb, prezentaci lázní v češtině a výhodný kurs koruny a forintu.

FRANCIE Pro sezonu 2009 – 10 připravilo pařížské Musée d’Orsay opět několik významných výstav. Od poloviny října 2009 do začátku února 2010 to je výstava největší postavy Belgické avantgardy, Jamese Ensora. Jeho naturalistické masky a skelety, alegorie na život z počátku 20. století, patří k základům evropského expresionizmu a surrealizmu. Ve stejné době proběhne v tomto muzeu i výstava a řada doprovodných akcí nazvaná „Art Nouveau Revival“, jakási rehabilitace secesního umění. Nelze nepřipomenout, že v Národní galerii Velkého paláce (Louvre) začala v září nádherná výstava – po téměř dvaceti letech od poslední retrospektivy v roce 1985 – Augusta Renoira, jež potrvá do konce roku.

RUMUNSKO Obklopen moderní výstavbou překvapí návštěvníka bukurešťské městské aglomerace venkovský hostinec Manuc. Tato již téměř dvěstěletá stavba odolávala v nové době často náporům developerů a zdá se, že přetrvává i nadále. Její dubová struktura se sloupy, arkádami a terasami se dnes návštěvníkům prezentuje jako originální hotel s 55 lůžky, přívětivými jídelnami, kabinety i sály a samozřejmě i sklepy plnými výborného rumunského vína. Prostory hostince pojmou i tisícihlavou návštěvu.

DUBAJ Již v září byla dokončena Burdž Dubaj, nejvyšší hotel světa, vysoký 818 metrů, jehož značná část je turistickou atrakcí s ubytovacími, zábavními a gastronomickými zařízeními.

AFRIKA Začátkem letošního roku překročil počet obyvatel Afriky jednu miliardu. Protože, podle údajů OSN, přibývá v Africe ročně 24 milionů lidí, mohl by se tento počet už v roce 2050 zdvojnásobit! V témže roce by mezi deseti nejlidnatějšími zeměmi světa mohly být již dvě africké: Nigerie s 285 miliony a Kongo se 189 miliony. Velká část přírůstku afrických obyvatel by žila ve velkých městech – již dnes je v Africe 50 měst s více než milionem obyvatel. Bude v druhé polovině 21. století Afrika ještě kontinentem, kde na svých cestách za exotikou nepotkáte člověka, jako to bylo ještě v polovině 20. století?

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA Jihoafrická města se již plně připravují na Světový pohár FIFA 2010, tedy na mistrovství světa v kopané. Dokončují se práce na výstavbě či úpravě deseti stadionů, připravuje se ubytování nejlepších fotbalových týmů světa i návštěvníků, organizují se programy pro volné dny jak pro hráče a funkcionáře, tak pro návštěvníky. Ambasády JAR ve světě již dostaly příslušné informace a jsou připraveny zajistit všem, kdo přijedou, zajímavý pobyt v JAR ve dnech 11. června až 11. července 2010.

GABUN Národní parky v západoafrické Republice Gabun se v současné době rozkládají na ploše 3 miliony hektarů. Vznik národních parků v této zemi byl významný i proto, že těžba a export vzácných druhů dřeva (mahagon, teak a okume) představují – po naftě – největší část gabunského exportu. Národní parky, jež jsou přitažlivým cílem ekologického turizmu, tak mají zajistit, aby se toto bohatství nestalo pouze objektem velkého zisku zahraničního kapitálu.

INDIE Přijíždíme-li z muslimské do buddhistické části severoindického venkova, mizí postupně charakteristické kupole muslimských mešit a jsou nahrazovány „chortami“ – bílými stavbami tibetské varianty buddhizmu. Jedna z nich byla nedávno obnovena nedaleko města Leh v Ladakhu na úpatí západního Himálaje. Uvedená fotografie může ilustrovat i vítězný snímek letošního, již dvaačtyřicátého Tourfilmu, který se konal začátkem října v Karlových Varech. Film s názvem „Incredible India“ je plný záběrů, jež nelze nazvat jinak než „Neuvěřitelná Indie“.

ŠVÉDSKO Švédská kuchyně není u nás příliš známá a ani populární, „i když chutná především po lese a moři“. Švédské kulinářské tradice pracují zvláště s rybami, drůbeží, jehněčím, hovězím, telecím masem a divočinou. Tyto potraviny se uchovávají často solením, uzením, nakládáním a zavařováním a dnes se vyznačují mnoha chutěmi a delikatesami. Potvrdilo se to i na nedávném „Znojemském hroznu“, televizním a rozhlasovém festivalu, který měl na programu také představení švédské kuchyně. „Kroppkakor“ – plněné bramborové knedlíky se slaninou, „swampsoppa“ – skvělá houbová polévka z lišek, „siltallrik“ – herinkový talíř s nejrůzněji sladkokysele chutnajícími jemnými řezy ze sleďů, to je pouze minimální záběr tradičního švédského jídelníčku, který byl ve Znojmě předváděn.

24

10/2009

Text: Bořek Homola, foto: Lukáš Skala

A.T.I.C. âR

ZPRÁVA Z âLENSKÉHO FÓRA Více jak sedmdesát pfiedstavitelÛ informaãních center ze 44 mûst z âech, Moravy a Slezska se v polovinû fiíjna sjelo na zámek ve stfiedoãeské Louãeni, aby jednali na podzimním âlenském fóru Asociace turistick˘ch informaãních center âR. Kromû pravidelného odborného programu ãekalo úãastníky i setkání s pfiedstaviteli MMR âR a vyhodnocení soutûÏe „Image a Profi Informaãní centrum 2009“. Prezident A.T.I.C. ČR Miroslav Foltýn hned v úvodu připomenul, že asociace se v dobré kondici „dožívá“ úspěšného patnáctého roku své existence. Počet členů se postupně zvyšuje. A.T.I.C. ČR si však velice pečlivě prověřuje kvalitu svých nových členů. Čekací doba, kte-

rou musí každý žadatel projít, není samoúčelná. Není tedy divu, že dva noví členové, kteří převzali certifikát z rukou ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušky, neskrývali radost a nadšení. Hlavními tématy profesního jednání pak byly: Příprava změn kategorizace IC, Další vzdělávání pracovníků IC, Partnerství A.T.I.C. na projektech CzechTourism a Vlastní projekt A.T.I.C. – „Turistický navigátor“. Zasloužený zájem budily i další body, jako například „Podpora činnosti TIC ze strany krajů“ nebo

„Zpracování prezentační strategie“. Nejbouřlivější diskuze se ale rozpoutala v reakci na příspěvek ředitelky odboru cestovního ruchu MMR ČR Blaženy Křížové. Jeho podstatou bylo „Zavedení standardů TIC“, což v sobě skrývá i věčně ožehavé téma – sběr dat a jejich

poskytování centrálním databázím a s tím související otázky finanční úhrady. Dotazů, jakým způsobem a kdo bude infocentrům za data platit, byla celá řada. Odpovědi však nebyly příliš jednoznačné. Ministr Vondruška k celé diskuzi dodal, že na jedné straně bude třeba požadovat standardy kvality IC a na druhé statistiky pro další použití. Fér je, aby za poskytované údaje náležela úhrada. Ale za peníze, které eventuelně MMR na tyto platby poskytne, bude požadovat data kvalitní a co nejpřesnější. Dlouhodobě se s cestou dotací nedá počítat. Je třeba vytvořit podmínky, aby si IC svoje peníze mohly vydělat. Cílem je dodat „systém“, který bude schopen efektivního obchodu. Na to samozřejmě navázala další témata. Pracovní jednání doplnily i příjemné zážitky. Jedním z nich bylo vyhodnocení soutěže „Image a Profi Informační centrum 2009“. Hlasy jednotlivým centrům, svým favoritům, udělovali přímo návštěvníci prostřednictvím internetového portálu. Body získávaly formou odpovědí na otázky: Ve kterém informačním centru vám poskytli nejprofesionálnější služby? Které informační centrum na vás působilo nejlépe (vzhledem, atmosférou...)? Vítězové pak obdrželi diplomy. A komu můžeme blahopřát? - lk -

www.aticcr.cz

Pardubický kraj – TIC Moravská Třebová • Jihomoravský kraj – Informační centrum Kyjov • Zlínský kraj – Městské informační centrum Holešov • Královéhradecký kraj – Městské informační centrum Jičín • Moravskoslezský kraj – Turistické informační centrum Krnov • Olomoucký kraj – TIC Lipník nad Bečvou • Praha – PIS Informační středisko Malostranská mostecká věž • Vysočina – TIC Pelhřimov • Jihočeský kraj – Informační středisko Jindřichův Hradec • Středočeský kraj – Informační centrum Kutná Hora • Plzeňský kraj – MIC Sušice • Karlovarský kraj – Informační centrum města Karlovy Vary o.p.s. • Ústecký kraj – TIC Žatec • Liberecký kraj – TIC Harrachov

10/2009

25

VELETRH HOLIDAY WORLD JE TU OPùT SE SV¯MI INFORMACEMI Zhruba tfii mûsíce zb˘vají do otevfiení nejvût‰ího veletrhu cestovního ruchu v âeské republice HOLIDAY WORLD 2010. Jedná se o 19. roãník, kter˘ probûhne ve dnech 4. – 7. února 2010 v areálu hole‰ovického V˘stavi‰tû v Praze spoleãnû s 3. roãníkem veletrhu golfu a golfového turizmu GOLF WORLD PRAGUE a 4. roãníkem gastronomického veletrhu TOP GASTRO, jehoÏ v˘znamnou novinkou je, Ïe zá‰titu nad ním pfievzala Asociace hotelÛ a restaurací âeské republiky, která je téÏ hlavním odborn˘m partnerem. Pořadatelé z Incheby Praha ujišťují, že se i v roce turbulencí a recese v hospodářské sféře, které se oblast cestovního ruchu nemůže vyhnout, veletrh představí v obvyklé síle, jak jsou odborní návštěvníci a laická veřejnost zvyklí. Skladba vystavovatelů na veletrhu Holiday World 2010 se opět rozprostře do třech hlavních skupin.

Zahraniãní vystavovatelé na HW 2010 Na mezinárodním veletrhu tohoto typu zaujímají největší plochy oficiální zahraniční reprezentace sousedních, blízkých i velmi vzdálených zemí. Český trh a český turista je určitě pro mnoho zemí důležitým článkem ve skladbě incomingu té které země, proto se budou navzdory recesi prezentovat minimálně ve stejném rozsahu jako v roce minulém. Nedochází k drastickým škrtům ani rušení účasti, naopak se některé země opět vracejí. Jako příklad lze momentálně uvést Velkou Británii a Kubu. Tradičně nejsilnější zastoupení formou touristboardů slibuje oblast Středomoří, kde nebudou chybět turisticky nejoblíbenější země jako Chorvatsko, Černá Hora, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Tunisko, Egypt, Turecko a další. Bezkonkurenčně největším vystavovatelem co do plochy bude Itálie (400 m2) následována Španělskem (240 m2) a Řeckem (220 m2). Z našich nejbližších sousedů – Rakouska, Polska, Německa a Slovenska, rovněž nikdo nechybí, přičemž za zvláštní pozornost stojí v posledních třech letech stále se rozšiřující prezentace Spolkové země Sasko. Mezi těmito zeměmi největší plochu zaujme Slovensko, které se kromě Slovenské agentury pro cestovní ruch (SACR) představí i samostatně prostřednictvím většiny svých krajů (např. Trenčianský a Banskobystrický) nebo měst (např. Piešťany a Bratislava). Návštěvníci veletrhu Holiday World 2010 budou však moci spatřit také stánky dalších evropských zemí, jako Bulharska, Švýcarska, Maďarska, ale i exotických krajin jako Tuniska, Thajska, Tchaj-wanu, Dubaje, Indie a dalších.

26

10/2009

Partnerská zemû Partnerskou zemí veletrhu Holiday World 2010 se stalo Slovinsko. Je to výsledek dlouhodobé práce a „boje“ Slovinců o českého zákazníka. Slovinsko zahájilo „útok“ před několika lety formou malého stánku a postupně svou účast zvětšuje a zkvalitňuje. Slovinci vidí jasnou a pozitivní souvislost mezi prezentací na veletrhu v Praze a čísly příjezdů našich turistů do jejich atraktivní země. Vrcholem bude právě před a v průběhu Holiday World 2010 již zmíněné vzájemné partnerství, které obnáší širokou propagační kampaň podporující Slovinsko mezi českou klientelou.

âeské regiony Druhou množinu vystavovatelů tvoří zástupci českých regionů, kteří se v Praze představí v plné síle, co do počtu i množství pronajaté výstavní plochy. V pomyslném souboji mezi českými regiony je o pověstný fous vítězem Karlovarský kraj před krajem Ústeckým s expozicemi v rozsahu kolem 140 m2. Za nimi je na bronzové pozici Liberecký kraj s plochou těsně nad 100 m2. Svoji prezentaci v Praze posiluje o třetinu oproti loňskému roku Moravskoslezský kraj, který vytvoří kompletní moravskou prezentaci spolu s Jihomoravským, Zlínským a Olomouckým krajem v levém křídle Průmyslového paláce. Ostatní kraje se představí ve Veletržní hale. Tak jako každý rok mezi regionálními vystavovateli nebudou chybět ani samostatná města – Frýdek–Místek, Příbram, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Znojmo, Břeclav a jako nováček město Most.

Cestovní kanceláfie Neodmyslitelnou součástí veletrhu je i účast cestovních kanceláří. Organizátoři z Incheby Praha, vědomi si jejich komplikované situace, pro ně připravili pro rok 2010 několik atraktivních novinek. Všechny zúčastněné cestovní kanceláře s plochou nad 20 m2 se mohou

podílet na soutěži pro návštěvníky veletrhu. Soutěž pod názvem “Zájezdy za milion” umožní pouze návštěvníkům veletrhu získat slevové kupony v hodnotě 5 – 10 000 Kč na příští hlavní turistickou sezonu. Žádná podobná akce nebude probíhat na internetu, slevové kupony na zájezdy bude možné vyhrát pouze na veletrhu Holiday World 2010. Zájemci se tedy musí dostavit na veletrh osobně. Cestovní kanceláře mají kromě této soutěže pro návštěvníky možnost využít bezplatně speciální nabídku jako nástroj přímého prodeje zájezdů nebo dárkových poukazů. Jedná se o účast na Vánočních trzích na Výstavišti v Holešovicích v období těsně před Vánocemi. V loňském roce vybíralo vánoční dárky v průběhu Vánočních trhů na Výstavišti na sedm desítek tisíc návštěvníků. Nebude se jednat o tradiční prezentaci formou větších expozic, ale půjde o jednoduchý a praktický prodejní sektor 2 x 2 metry s firemním nápisem. Jednoznačným cílem je předvánoční prodej zájezdů nebo dárkových kuponů. Bezplatné účasti na Vánočních trzích budou moci využít cestovní kanceláře prezentující se na Holiday World 2010 s plochou minimálně 20 m2.

Pfiedregistrace odborn˘ch náv‰tûvníkÛ Veletrh Holiday World se první dva dny otevírá pouze odborné veřejnosti. Organizátoři nabízí odborným návštěvníkům osvědčený systém předregistrace, kterým mohou ušetřit svůj čas i finanční prostředky v souvislosti s návštěvou veletrhu. K předregistraci mohou využít jednoduchý systém na internetových stránkách www.holidayworld.cz. Zvýhodněná cena 400 Kč platí do konce kalendářního roku včetně provedení platby. Organizátoři zavádějí pro víkendové dny veletrhu Holiday World 2010 slevu 50 procent na vstupném pro seniory a studenty. www.holidayworld.cz

HOLIDAY WORLD

19. STŘEDOEVROPSKÝ VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU 19th CENTRAL EUROPE’S PREMIER TOURISM INDUSTRY EVENT

královské mûsto

KADA≈ Mûsto pfiipravuje pro své náv‰tûvníky a turisty novinku v radniãní vûÏi – muzejní expozici s názvem "Tajemství bílé vûÏe". Chcete vûdût víc? âtûte na stranû 12

www.mesto-kadan.cz