VLADIMÍR VĚTROVSKÝ interaktivní výstavní projekt pro Sladovnu v Písku
Mraveniště je místo, které slouží jako hnízdo mravencům. Jde o umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k přežití kolonie a může být obydleno i několik desítek let. Slouží k ochraně před nepříznivým počasím a predátory, k uskladnění potravy a k výchově potomstva, kterým vzajišťuje ideální podmínky pro růst díky důmyslnému systému s termoregulační schopností. Podoba a materiál ze kterého je mraveniště postaveno závisí na daném druhu mravence a prostředí ve kterém žijí od primitivních hnízd až po vysoce dokonalé a propracované stavby. Existují tak mraveniště z jehličí, hlíny, kartónové hmoty, listí, v zemi, dutinách stromů, v rostlinách atd. (zdroj: wikipedie)
POJEM
-
O
ČEM
Mraveniště je originálním typem přírodní architektury. Bude to tedy architektura mraveniště v architektuře Sladovny. Ukázalo se, že zvolené téma je nakonec tak bohatým zdrojem inspirace, že při bližším pohledu na toto celkem legrační pojmenování hromady jehličí v lese se začínají jako mravenci rojit nápady a možnosti co všechno by ještě mohlo být součástí instalace. Slovo mraveniště můžeme chápat nejen jako hmyzí obydlí s pevným společensko-hyerarchyckým uspořádáním, ale lze ho vnímat i v daleko širším kontextu. Důležitým momentem při zpracování pojmu mraveniště bude tedy jeho způsob výtvarné interpretace a uchopení. Co pro nás může tedy tento pojem znamenat? Mraveniště jako společnost, mraveniště jako obraz městského civilizačního hemžení, mraveniště jako místo pro hru, jako zdroj inspirace, prostor pro vzdělání i nicnedělání, pohyb a tajemství... Mraveniště jako umělecké dílo. O to tedy ve Sladovně půjde.
Velký sál písecké Sladovny je ideální svou prostorovou dispozicí k vytvoření výtvarné, scénograficko-divadelní a interaktivní instalace. Síť dřevěných sloupů přímo vybízí k vytvoření nějakého labyrintu. Při hlubším uvažování o tomto atraktivním, dřevem vystavěném prostoru se nakonec tématem celé expozice stalo mraveniště. Jednou z prvních ideových asociací při vyslovení slova mraveniště v kontextu Muzea ilustrace je samozřejmě populární Ferda Mravenec. V projektu se však pokusím o vlastní pojetí tohoto tématu a rozhodně nepůjde jen o naučnou přírodopisnou výstavu.
Formálně v projektu pro Sladovnu navazuji na realizaci Kartonhaus vytvořenou v rámci rezidenčního pobytu v Paříži v roce 2011. Divák zde byl nucen obcházet kartonový model domu, všeljak se natahovat a sklánět pokud chtěl mahlédnout vše co se uvnitř domu dělo. Dominantní barevnost, tvarová a materiálová pestrost byly kombinovány s video a zvukovými instalacemi. Objekt byl realizován na místě pro potřeby prezentace pro veřejnost trvající jeden den a jednu noc. Po té byla instalace demontována a zničena.
Multimediálni instalace Kartonhaus kombinující recyklaci, scénické prvky a videoprojekce
V monumentální realizaci Mraveniště se pokusím prostřednictvím osobitého výtvarného pojetí a za pomoci imaginace, tvořivé hry a navazujících doprovodných programů ukázat návštěvníkům expozice toto téma vlastním osobitým způsobem. Sama příroda je zde hlavním zdrojem inspirace a je pro mě východiskem pro další výtvarné uvažování. V první řadě se zde naskýtá možnost skrze výtvarnou řeč a hravě-naučnou formou instalace nechat diváka nahlédnout do mikroskopického hmyzího světa samozřejmě posunutého někam za hranice fantazie.
FORMA,
UMĚNÍ
A
EKOLOGIE
odkrytá podzemní část mraveniště po vylití tvrdnoucím cementem
Prostor Sladovny se tedy po dobu expozice promění v monumentální labyrint nejrůznějších prolézaček a chodeb plných rozličných drobných instalací, maleb, skulptur a videoprojekcí. Tvar hlavního a největšího scénického prvku expozice - labyrintu vychází z reálného tvaru podzemních chodeb mravenčí architektury kdy každá jeho část slouží nějakému účelu (komůrka pro královnu, chůvičky a kukly, dělnice, větrací systém, odkladiště atd.) Nejrůznější objekty a originální vnitřní vybavení volně doplňují příslušná tématická místa. Součástí labyrintu jsou i průhledy do dalších drobnějších instalací uvnitř chodeb, a místa s doprovodným textem nebo videem k zastavení. V některých místech jsou umístěné zážitkové prvky a překážky, které nutí návštěvníka svůj pohyb prostorem přizpůsobit dané situaci. Tím je možno celou výstavu prožít prakticky všemi smysly, vstoupit do prostředí v němž se člověk běžně neocitá a vžít se tak na chvíli do pocitu jaké je to být mravencem či miniaturním návštěvníkem této iluze podzemního bludiště. Pro potřeby výstavy je labyrint chodeb zhotoven převážně z recylováného materiálu – obalového kartonu, který pochází z tříděného odpadu Píseckého regionu. Dalšími použitými materiály jsou převážně dřevo, nejrůznější nalezené předměty, vodou ředitelné barvy a další přírodniny. Tím se do celé instalace dostává kromě výtvarného ještě další rozměr expozice – uvažování v intencích trvale udržitelného rozvoje. Toto ekologické vyznění projektu je navíc podpořeno řadou tématických menších expozic uvnitř i vně labyrintu a na ně navazujících lektorských programů. Realizace doprovodných programů pro individuální návštěvníky nebo školy je možná v užší spolupráci s místními ekologickými sdruženími a přírodovědeckými organizacemi.
stavba ekologického domu podle návrhu architekta Michela Reynoldse
VSTUPTE
PROSÍM
Návštěvníky expozice budou rodiče s dětmi, zamilované dvojice, individuální zbloudilci či skupiny nejrůznějších věkových kategorií a školy od mateřských tříd až po náctilété adolescenty. Expozice je tedy koncipovaná tak, aby bylo možno nějakým způsobem zaujmout co nejširší návštěvnické spektrum. Součástí výstavy jsou jak pískoviště pro nejmenší v němž sídlí mravkolev, tak lanová dráha pro zdatnější mravenčí dělnice a strážce. Pro návštěvníky hledající informace exatnějšího charakteru nabízí doprovodné expozice a řadu základních informací jak ze života mravenců, tak nahlédnutí do témat úzce souvisejících např. přírodní stavitelství a alternativní směry v architektuře nebo inspirace světem hmyzu v designu. Doprovodné programy pod vedením zkušených lektorů a postranní tématické expozice budou koncipovány v návaznosti na konkrétní místa v instalaci a odkazovat k dalším informačním zdrojům dále rozvíjející témata v expozici pouze naznačená. Výstava si neklade za cíl kompletně informačně obsáhnout všechna navazující témata. Smyslem tohoto projektu je uvést návštěvníky skrze výtvarné umění do imaginárního světa hmyzího společenství a rozvíjení vztahu a hlavně respektu k obyvatelům našich trávníků.
JAK
TO
BUDE
VYPADAT
Celkové umělecké ztvárnění mravenčího světa pro Sladovnu je jakousi prostorovou ilustrací obsahující různá média do níž divák může fyzicky vstoupit a ocitá se tak v artificiálním světě vytvořeném za pomoci výtvarně scénických principů. Instalaci pojímám jako autorský projekt s vlastním vizuálním slovníkem v němž se vyskytují paralely s mou volnou uměleckou tvorbou. Jednotná výtvarná řeč vizuálně propojuje řadu dílčích prvků expozice v jeden celek umožňující tvůrčí intervence dalších spolupracujících profesionálních umělců v oblasti videoprojekce a mappingu, scénické architektury, hudby a zvukových koláží, které jsou nedílnou součastí celého projektu.
Základní podoba hlavní části instalace – labyrintu, svým tvarem evokuje organickou architekturu hliněných staveb. Vzbuzuje pocit, že jsme vstoupili do prostoru ve kterém se usídlili gigantčtí mravenci. Povrch tunelů je barevně
pojednán v pestrých barvách zdoben nejrůznějšími ornamenty a malbami jakoby na motivy ze života dávných mravenčích civilizací. Hlavním stavebním materiálem je kartonová lepenka z velkých obalů od nejrůznějšího zboží.
Při pohledu z nejvyššího bodu stavby – chladící věže – se architektura mraveniště jeví jako obrovský amorfní tvor rozložený po celé ploše sálu. Stěny labyrintu jsou lepeny z nepravidelných kusů kartonu speciálním lepidlem a tvoří tak silnou strukturovanou vrstvu samonosných kupolí a klenuté oblouky tunelů. Celé stavbě dominuje pět hlavních klenutých místností, které jsou vzájemně propojeny tunely.
Ve vnějších prostorách tunelů jsou umístěny nejrůznější herní prvky jako např, pískoviště prolézačky a stavebnice. V postraních částech sálu jsou rozmístěny informační panely doprovodných expozicí. Některé tunely jsou umístěny na dřevěných konstrukcích a jsou
mimoúrovňové. Umožňují tak v některých místech pohyb návštěvníků ve více úrovních prostoru, což nabízí další pohybové a výtvarné možnosti. Ve stěnách labyrintu jsou prořezány otvory umožňující výhled ven či naopak průhledy dovnitř a do sousedících prostor.
V každé z kupolí se nachází rozlehlá místnost sklenutá samonosnou kupolí. V tomto prostoru je možno se napřímit i pro dospělého člověka. Z vnějšího pohledu připomínají kopce mravenišť a jde o výrazné dominanty celé stavby. Každý interiér je po výtvarné stránce komponován
na základě své funkce k níž je místnost určena. Uvnitř se nachází množství scénických prvků a rekvizit, drobné výtvarné instalace soustředěné na detail, sochy, formikárium, malované motivy a videoprojekce. Atmosféra je dotvořena zvukovými a světelnými instalacemi.
Typy místností: 1/ místnost pro stráže a vojáky 2/ skladiště potravin 3/ místnost k hibernaci 4/ líheň pro vajíčka a larvy 5/ místnost pro královnu
V hlavních propojovacích tunelech lze ve většině případů projít lehce pokrčen nebo jen se skloněnou hlavou, děti mohou zpravidla projít vzpřímeně. Ve vedlejších menších tunelech je potřeba se i plazit. Rozmístění jednotlivých prvků v instalaci vytváří komplikovaný vnější prostor - labyrint vně
labyrintu. Takzvaná chladící věž je stabilní kónická dřevěná konstrukce na kruhovém půdorysu opláštěná na některých místech kartonovou slupkou. Uvnitř je vyvázán systém provazových žebříků umožňující dětem prolézání do vyššího patra věže odkud je možno shlédnout celý prostor z nadhledu.
Návrh a realizace: MgA.Vladimír Větrovský web: www.vetrovsky.eu e-mail:
[email protected]
